Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD65EF6FP najdete zde
V.
HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA) K NÁVRHU ZÁKONA, KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKON Č. 134/2016 SB., O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK, A NĚKTERÉ DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a některé další související zákony
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo pro místní rozvoj
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1. 7. 2025
Implementace práva EU: ; (pokud zvolíte Ano):
- uveďte termín stanovený pro implementaci:
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?:
2. Cíl návrhu zákona
Obecné cíle
Zvyšování efektivity veřejných nákupů:
· Vyšší kvalita procesu zadávání na straně zadavatelů, protože zadavatelé nebudou preferovat co nejjednodušší způsob zadání (např. dle nejnižší nabídkové ceny) z obavy, že v případě napadení rozhodnutí ponesou ztráty z oddalování realizace zakázky.
· Motivace pro dodavatele účastnit se zadávacích řízení a nabízet kvalitní, udržitelná a inovativní řešení, aby byl při realizaci plně využit obsažený potenciál.
Konkrétní cíle
· Snížit ztráty z oddalování realizace veřejných zakázek při zachování současné míry ochrany před nehospodárným využíváním veřejných prostředků, tj. dosáhnout rychlejší cesty k rozhodnutí při zajištění jeho kvality a vyšší míry akceptace, tj. jinak řečeno rychleji dojít k rozhodnutí při zajištění kvality a vyšší míry akceptace, příp. docílit dřívější nápravy
· Zvýšit předvídatelnost přezkumu, a to jak časovou, tak právní
· Snížit korupční rizika
Operativní cíle
· Zkrácení celkové délky přezkumného řízení při zachování stejné úrovně kvality rozhodování
· Co nejrychlejší rozhodování ÚOHS u tzv. živých zakázek při zachování maximální míry akceptace jeho rozhodnutí
· Zvýšení časové předvídatelnosti rozhodnutí
· Prevence zbytných sporů před orgány veřejné správy a soudními instancemi
· Bezplatný, mezinárodně standardizovaný a uživatelsky přívětivý přístup k rozhodovací praxi o veřejných zakázkách pro účely uživatelů i pro analýzy pomocí nástrojů s využitím umělé inteligence
· Dodržování zákonem stanovených lhůt
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:
Dopad na státní rozpočet – Každý den zdržení při zadávání zakázky kvůli přezkumu znamená celkovou průměrnou ztrátu cca 6,5 mil. Kč. Pokud se přezkumné řízení zkrátí, celkový zisk bude činit průměrný počet dní, o kolik se přezkum zkrátí, násobený dříve uvedenou částkou; při dřívější realizaci veřejné zakázky a díky multiplikačnímu efektu dojde ke znásobení této částky v ekonomice, což bude znamenat dodatečné příjmy do státního rozpočtu.
U zvoleného řešení se oproti jiným navrženým variantám očekává zkrácení největší, tj. i největší přínosy z rychlejšího započetí realizace zakázek. Pokud by rozdíl ve variantách činil 10 dní, úspory mohou dosáhnout 65 mil. Kč za rok, v případě 30 dní až 195 mil. Kč za rok, v případě půl roku cca 1 mld. Kč. Ač lze provést teoretickou modelaci možných časových úspor, v praxi může být situace jiná, i když varianty jsou navrženy tak, aby toto riziko bylo minimální. Proto se v kapitole Přezkum účinnosti navrhuje sledování ukazatele reálné doby, kdy zakázky tzv. řečeno „stojí“, tj. od doby zahájení řízení po nabytí právní moci rozhodnutí.
ÚOHS – Předpokládá se úspora 10 pracovních pozic, které bude možné přesunout např. v rámci ÚOHS.
Zadavatelé obecně – Dřívější realizace veřejných zakázek – pokud zadavatel učiní chybu, rychleji se o ní dozví a bude ji moci opravit a zakázku tak dříve zadat; ušetřené personální i finanční zdroje vynakládané na přezkumnou fázi, pokud k ní dojde; díky vyššímu zájmu dodavatelů o veřejné zakázky možná nabídka zajímavějších řešení v důsledku soutěže.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:
Pokud se veřejné nákupy odehrávají v předvídatelném prostředí, které je orientované na maximalizaci tzv. value for money (v překladu hodnoty za peníze pro společnost), vedou k lepším službám pro občany i firmy, konsolidovanějším veřejným rozpočtům i konkurenceschopnějším firmám. Klíčovým aspektem však musí být obecná ekonomická, časová či personální efektivnost, mj. zahrnující právní jistotu a výše zmíněnou předvídatelnost. Ta je i cílem návrhu. Díky němu pak může česká ekonomika získat na své konkurenceschopnosti.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:
Dodavatelům se může otevřít zajímavější prostor pro uplatnění jejich služeb a produktů v rámci veřejných zakázek. Pro ty, kteří se již procesu zadávání veřejných zakázek účastní, by se měla zvýšit právní i časová předvídatelnost.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:
Zadavatelé obecně (tj. i ÚSC) – Pozitivním dopadem bude možnost dřívější realizace veřejných zakázek. Pokud zadavatel učiní chybu, rychleji se o ní dozví a bude ji moci opravit a zakázku tak dříve zadat; ušetřené personální i finanční zdroje vynakládané na přezkumnou fázi, pokud k ní dojde; díky vyššímu zájmu dodavatelů o veřejné zakázky možná nabídka zajímavějších řešení v důsledku soutěže.
3.5 Sociální dopady:
Mírně pozitivní, pokud se bude zadavatelům dařit při zadávání zohledňovat sociální kritéria.
3.6 Dopady na rodiny:
-
3.7 Dopady na spotřebitele:
Předpokládá se pozitivní dopad na daňové poplatníky. Za prostředky odvedené do státního rozpočtu získají rychleji, bez dopadu na kvalitu, veřejné statky, které veřejná správa za tyto zdroje pořizuje. Klíčovým aspektem navrhovaného řešení je však také včasná realizace strategických investic, díky níž budou veřejné statky poskytovány v čase, ve kterém je občané potřebují.
3.8 Dopady na životní prostředí:
V posledních letech se ekonomika v České republice i v dalších státech Evropské unie potýkala a stále potýká s mnoha výzvami a globálními trendy, jako např. strmý růst cen energií a do budoucna rizika spojená s energetickou transformací, růst cen stavebních prací, nedostupnost nebo nedostatek některých klíčových komponent, omezené kapacity trhu, pokles zájmů o některé profesní obory, rizika globálních dodavatelských řetězců, kyberbezpečnost, enviromentální a sociální rizika související se změnou ekonomik a s riziky klimatických dopadů, potřeba rozvoje technologických inovací aj. Pro úspěšné zvládání těchto výzev a rizik je stěžejní dobré fungování trhu, jak na straně nabídky, tak i poptávky. Základními podmínkami pro efektivní fungování trhu je postupné snižování byrokratické zátěže, zkrácení a urychlení procesů, zvyšování právní jistoty a důvěry v obchodních vztazích.
Významnou roli v tomto ohledu představují nákupy veřejného sektoru. Oblast veřejných zakázek a strategický přístup k řešení aktuálních výzev představuje zcela zásadní hybnou a formující sílu, která je způsobilá zásadně motivovat trh skrz požadavky na kvalitu a inovace, včetně požadavků týkajících se udržitelnosti a sociálních či environmentálních kritérií.
Protože cílem předkládaného návrhu je zvýšení předvídatelnosti ve fázi jejich přezkumu na návrh dodavatelů před ÚOHS, dá se očekávat, že dopady na životní prostředí budou pozitivní.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:
-
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:
-
3.11 Korupční rizika:
Závěr z hodnocení dopadů korupčních rizik provedeného dle schválené metodiky CIA konstatuje, že návrhem se celkově snižuje pravděpodobnost, že dojde ke korupčnímu jednání.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:
-
Obsah
1. Důvod předložení a cíle 8
1.1 Název 8
1.2 Definice problému 8
1.2.1 Popis současného stavu 9
1.2.1.1 Souhrnná data z výročních zpráv ÚOHS 12
1.2.1.2 Data sebraná a zpracovaná MMR 18
1.2.1.2.1 Další statistické charakteristiky přezkumných řízení 24
1.2.1.3 Procesní a institucionální nastavení 29
1.2.1.4 Modely přezkumu veřejných zakázek v zemích EU 35
1.2.2 Definice problému 57
1.2.2.1 Dlouhá cesta ke konečnému rozhodnutí 57
1.2.2.2 Koncentrace pravomocí 58
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 59
1.4 Identifikace dotčených subjektů 61
1.5 Popis cílového stavu 62
1.6 Zhodnocení rizik 62
2–3 Návrh variant řešení, vyhodnocení nákladů a přínosů – hodnocení dopadů opatření jednotlivých věcně souvisejících okruhů 64
A. Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele na návrh 65
Varianta A.1.1: Apelace 2. stupně 66
Varianta A.1.2: Jednoinstančnost v současném systému 68
Varianta A.1.3: Jednoinstančnost v senátním systému 69
Varianta A.2.1: Oslabení zásady materiální pravdy – úprava pravidel dokazování v řízení o návrhu dle ZZVZ 70
Varianta A.2.2: Zavedení sporného řízení v řízeních zahájených na návrh (zjednodušení řízení, ÚOHS nejde nad návrhy stran sporu), a to aplikací pravidel dle § 141 správního řádu 73
Varianta A.3: Řízení o žalobách 74
B. Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ex offo 78
Varianta B.1.: ÚOHS bude moci vstoupit do živé zakázky a bude možné nařídit předběžné opatření, nicméně mělo by jít o výjimečné případy 79
Varianta B.2.: ÚOHS bude moci vstoupit do živé zakázky jako nyní, nebude však možné nařídit předběžné opatření 80
Varianta B.3: Zvláštní právo podat návrh (státní zástupce, NKÚ…) 80
Varianta B.4: ÚOHS nevstupuje do živých kauz 81
C. Omezení koncentrace moci 82
4 STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ 93
4.1 Odhad přímých úspor a nákladů 94
4.2 Ekonomické ztráty z oddalování veřejných zakázek 101
4.3 Hodnocení korupčních rizik zvoleného řešení 103
4.3.1 Úvod 103
4.3.2 Identifikace korupčních rizik 105
4.3.2.1 Povaha právní úpravy 105
4.3.2.1.1 Přiměřenost 105
4.3.2.1.2 Jednoznačnost 106
4.3.2.1.3 Standardnost 106
4.3.2.1.4 Motivace ke korupci v regulované oblasti 106
4.3.2.2 Rozhodování 108
4.3.2.2.1 Rozhodovací pravomoc 108
4.3.2.2.2 Kontrolovatelnost rozhodování 109
4.3.2.2.3 Odpovědnost 109
4.3.2.2.4 Opravné prostředky 109
4.3.2.3 Transparentnost 109
4.3.3 Významnost korupčních rizik 110
4.3.4 Eliminace korupčních rizik 110
5 Implementace doporučené varianty a vynucování 110
6 Přezkum účinnosti regulace 111
7 Konzultace a zdroje dat 111
8 Kontakt na zpracovatele RIA 114
9 Zkratky 115
10 Přílohy 117
Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a některé další související zákony
Příprava kontinuálně probíhá již od roku 2020 (viz Tabulka 35), a to na základě požadavku transparentních spolků omezit koncentraci pravomocí v současném modelu. K tomu se v průběhu času přidal požadavek na zvýšení efektivity přezkumného procesu.
1.2 Definice problému
V posledních letech se ekonomika v České republice i v dalších státech Evropské unie potýkala a stále potýká s mnoha výzvami a globálními trendy, jako např. strmý růst cen energií a do budoucna rizika spojená s energetickou transformací, růst cen stavebních prací, nedostupnost nebo nedostatek některých klíčových komponent, omezené kapacity trhu, pokles zájmů o některé profesní obory, rizika globálních dodavatelských řetězců, kyberbezpečnost, enviromentální a sociální rizika související se změnou ekonomik a s riziky klimatických dopadů, potřeba rozvoje technologických inovací aj.
Pro úspěšné zvládání těchto výzev a rizik je stěžejní dobré fungování trhu, jak na straně nabídky, tak i poptávky. Základními podmínkami pro efektivní fungování trhu je postupné snižování byrokratické zátěže, zkrácení a urychlení procesů, zvyšování právní jistoty a důvěry v obchodních vztazích.
Významnou roli v tomto ohledu představují nákupy veřejného sektoru. Podle údajů Národní strategie veřejného zadávání v České republice pro období let 2024 až 2028: „Nákupy veřejného sektoru dosahují ročně výše 990 mld. Kč, tedy přibližně 15 % HDP ČR“. Z pohledu nemandatorních výdajů vlády ČR i územních samospráv se jedná o nejvýznamnější nástroj realizace veřejných politik[footnoteRef:2], kdy efektivní a včasná realizace investic je stěžejní pro jejich efektivitu a celkovou úspěšnost. Zároveň oblast veřejných zakázek a strategický přístup k řešení aktuálních výzev představuje zcela zásadní hybnou a formující sílu, která je způsobilá zásadně motivovat trh skrz požadavky na kvalitu a inovace, včetně požadavků týkajících se udržitelnosti a sociálních či environmentálních kritérií. K efektivitě veřejných investic je třeba zajistit co možná širokou hospodářskou soutěž, k čemuž směřuje i zajištění transparentnosti a zvýšení předvídatelnosti ohledně časových a věcných aspektů investice jak pro zadavatele, tak pro dodavatele.[footnoteRef:3] [2: MMR (2024). Národní strategie veřejného zadávání pro období let 2024–2028] [3: Průzkum provedený v roce 2021 v rámci Platformy odpovědného veřejného zadávání (dále Platforma OVZ) s přibližně dvěma tisíci respondentů mezi významné bariéry zařadil též nejistotu o správném přístupu k řešení situací.]
Cílem předkládaného návrhu je urychlení veřejných investic a zvýšení předvídatelnosti ve fázi jejich přezkumu na návrh dodavatelů před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS). Jedná se o oblast, kterou může gestor zákona a předkladatel novely ovlivnit poměrně jednoduše.[footnoteRef:4] Analýzy a zjištění popsaná v tomto dokumentu jsou v základnu následující: [4: Oproti jiným fázím, jako je příprava veřejných zakázek včetně povolovacích procesů; povolovací procesy se týkají (fakticky jen) stavebních veřejných zakázek, přičemž přezkum před úřadem se týká též dodávek a služeb.]
· Přezkum veřejných zakázek v České republice je raritní dvoustupňovým přezkumem před správním orgánem (na který beztak dle směrnic EU navazuje povinně soudní přezkum); raritní je též monokratický způsob rozhodování v druhém stupni. V ostatních zemích EU je jinak pravidlem jednostupňové rozhodování a systém senátů či komisí. ÚOHS provádí často vlastní šetření, ačkoli takový postup by v řízeních o návrh měl být spíše výjimečný. Vyšetřování formou dotazování na trhu (tj. subjektů v soutěžním postavení, nikoliv nezávislých odborníků), které ÚOHS v posledních letech provádí často, ačkoli je časově a kapacitně velmi náročné a je problematické co do spolehlivosti tvrzení dotázaných subjektů, je taktéž raritou proti přezkumům návrhů v zahraničí.
· ÚOHS rozhoduje ročně o ca 200 návrzích, které se týkají běžících zadávacích řízení a představují důležitou výseč investičních projektů zadávaných veřejnými i sektorovými zadavateli; velká část rozhodnutí o těchto návrzích (45 % v roce 2022) je napadáno rozkladem, nemalá část (12 % případů oproti celkovému počtu návrhů v roce 2022) se vrací zpět na 1. stupeň (tzv. ping-pong). Průměrná doba čekání na meritorní pravomocné rozhodnutí úřadu činí 5 měsíců, v případě rozkladu se průměrná doba zvyšuje ca o polovinu;
· V současném systému přezkumu chybí motivace stran akceptovat rozhodnutí úřadu v 1. stupni (podání rozkladu nic nestojí, soudní poplatek za žalobu ke Krajskému soudu je minimální). Zároveň současný zákon neupravuje možnost sdělovat předběžný právní názor, který by umožnil efektivní řešení návrhu (autoremedurou zadavatele nebo zpětvzetím návrhu dodavatelem, podle toho, komu svědčí úspěch ve věci), zvyšoval akceptaci a důvěru v rozhodování ÚOHS a vedl k potřebné kultivaci trhu.
· Kromě toho hraje roli pro zadavatele už samotná obava ze zdržení i nejistota ohledně výsledku přezkumu; Zadavatelé potvrzují, že by volili efektivnější či inovativnější postupy, pokud by mohli předpokládat, že případný spor s dodavateli bude řešen rychle, odborně a předvídatelně.
Popis současného stavu
Česká republika, stejně jako ostatní členské státy Evropské unie, reguluje zadávání veřejných zakázek a jejich přezkum skrz národní právní předpisy. Ty vychází primárně z evropských směrnic (viz níže bod 1.3).
Kontrolu a dozor nad zadáváním veřejných zakázek v ČR vykonává ÚOHS. Dohled nad zadáváním veřejných zakázek však není jedinou agendou ÚOHS. Mimoto je ÚOHS
· koordinačním orgánem v oblasti veřejné podpory vykonávajícím související centrální koordinační, poradenskou, konzultační a monitorující činnost;
· ústředním orgánem státní správy v oblasti hospodářské soutěže podle zákona o ochraně hospodářské soutěže a podle zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití a
· dohledovým orgánem nad přístupem k dopravní infrastruktuře.
Postavení a funkce ÚOHS jsou obecně vymezeny v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, a dále v zákoně č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
V čele ÚOHS stojí předseda se třemi místopředsedy, přičemž předseda je na návrh vlády jmenován prezidentem na dobu 6 let. Místopředsedy jmenuje předseda.
Způsob rozhodování ÚOHS o věcech, které mu přísluší, je tak založen na monokratickém principu. V čele ÚOHS stojí jeden představitel, který nejen manažersky řídí celou instituci, ale v České republice též rozhoduje o všech podaných rozkladech proti prvoinstančním rozhodnutí úřadu. Výhodu monokratického rozhodování lze obecně spatřovat v jeho jednoduchosti při rozhodování, kdy rozhoduje pouze jedna osoba autoritativně bez nutnosti vypořádávat se s mnohostí názorů (rozkladová komise vydává pouze doporučení, od jejího názoru se může předseda dle vlastního volného uvážení – přehled případů viz Tabulka 39). Na druhou stranu klade vysoké nároky na osobnost předsedy úřadu, na jeho nestrannost a nezávislost při rozhodování, vysokou kvalifikovanost ve všech právních oblastech, ve kterých rozhoduje jako rozkladový orgán, neboť systém zásadním způsobem koncentruje obrovské spektrum pravomocí a odpovědností v rukou jediné osoby. Koncentrace rozhodovacích pravomocí pak může být zdrojem systémových problémů v podobě rizika střetu zájmů a zastupitelnosti. Námitka střetu zájmů či podjatosti nebo dlouhodobější překážka ve výkonu funkce je v takové situaci jen obtížně řešitelná (pokud vůbec), s ohledem na faktickou zastupitelnosti osoby předsedy coby odborníka svým jedinečným postavením zastřešujícího rozhodovací praxi ÚOHS v dané oblasti (zastoupení místopředsedou pro danou oblast nepřipadá v úvahu, neboť ten je zodpovědný za rozhodování na 1. stupni).
Dvoustupňové řízení před ÚOHS vyplývá z historického nastavení správního řízení v České republice. Pro správní rozhodování je přitom stěžejní zásada jednotnosti, kdy stěžejním cílem je, aby příslušný orgán vydal celkově správné rozhodnutí. Dvojinstančnost má význam zejména tam, kde o opravném prostředku proti prvnímu stupni rozhoduje nadřízený orgán, který stojí vně jeho organizace. Z analýzy jedno a dvojinstančnosti vyplynulo, že navzdory historickému nastavení správního řízení již v řadě oblastí (více jak 10 předpisů upravujících správní řízení) bylo upuštěno od dvouinstančního nastavení, a to i tam, kde o odvolání rozhoduje nezávislý nadřízený orgán. Změna v ZZVZ by tak nebyla žádnou výjimkou a vytvářela podmínky pro vydání nejlepšího možného rozhodnutí „na první dobrou“.
Ve vztahu k zadávání veřejných zakázek je činnost ÚOHS vymezena v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, podle kterého ÚOHS vykonává dozor nad zadáváním veřejných zakázek a koncesí. V rámci této pravomoci ÚOHS jednak vede řízení o přezkoumání úkonů v probíhajících (dále též „živých“[footnoteRef:5]) zadávacích řízeních, ve kterých vydává předběžná či nápravná opatření, a dále projednává přestupky zadavatelů, ve kterých ukládá pokuty. [5: Tento pojem je dále používán především proto, že je kratší a proto vhodnější jako legenda do tabulek.]
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je správním řízením, které je zahajováno na návrh stěžovatele nebo z moci úřední (ex offo). Proti prvostupňovému rozhodnutí mohou zadavatel i dodavatel podat rozklad, o kterém rozhodne předseda ÚOHS po konzultaci s rozkladovou komisí. Rozhodnutí předsedy ÚOHS o rozkladu jsou dále přezkoumatelná ve správním soudnictví.
ÚOHS zahajuje řízení z moci úřední zpravidla na základě podání podnětu, nebo pokud sám vlastní vyhledávací činností zjistí možné porušení povinností ze strany zadavatele.
Obrázek 1: Nákres instančního postupu při přezkumu veřejných zakázek
Zdroj: Národní strategie veřejného zadávání pro období let 2024–2028
Celkově tak může být veřejná zakázka přezkoumávána až čtyřmi instancemi (s námitkami v pěti krocích), což nezřídka vede k roky vlekoucím se sporům[footnoteRef:6]. Z toho přirozeně plyne i problém, že odborná veřejnost nemusí být s to sledovat aktuální rozhodovací praxi všech čtyř instancí. Závěry jednotlivých instancí se od sebe mohou lišit. Z výročních zpráv ÚOHS za roky 2018–2023 plyne, že v průměru předseda ÚOHS zruší rozhodnutí a vrátí první instanci, případně rozhodnutí první instance změní v 16 % případů. V případě soudních instancí dochází ke změně v průměru při vynesení zhruba každého třetího rozsudku. Tato čísla ilustrují pravděpodobnost, s jakou mohou zadavatelé i dodavatelé očekávat změnu právního názoru v případě, že řízení pokračuje k další instanci, a fakt, že odborná veřejnost musí neustále sledovat rozhodovací praxi a judikaturu. Tím se zároveň mezi zadavateli i dodavateli stupňuje právní nejistota ohledně aktuálně použitelných postupů. [6: Tento model správního rozhodování a soudního přezkumu lze označit za standardní v českém kontextu. Je však na místě dodat, že nejde o jediný myslitelný a správním řádem předvídatelný model řízení. A je tedy legitimní zabývat otázkou, zda právě „standardní model” správního řízení je nejoptimálnější pro oblast dozoru nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek, kde je třeba rychle a efektivně nakoupit.]
Zadavatelé pak vybírají primárně takový postup v zadávacím řízení, který nevede nutně k ideálnímu naplnění principu hodnoty za peníze, nýbrž u kterého doufají, že nebude napaden a nehrozí, že by jej přezkum zdržel.
Dodavatelé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, musí v řádu několika dnů učinit rozhodnutí, zda hodlají postup zadavatele rozporovat podáním návrhu k ÚOHS. Pro podání návrhu je nutné složit kauci. V případě neúspěchu před ÚOHS tato kauce propadá státu. Dodavatel tak činí rozhodnutí s vědomím, že může přijít o kauci a že může trvat měsíce až roky, než bude finálně rozhodnuto v jeho věci. V případě, že v průběhu řízení dojde k podpisu smlouvy na veřejnou zakázku s jiným dodavatelem, nemusí dodavateli ani úspěch ve věci přinést benefit ve formě uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a vzhledem k dosavadní rozhodovací praxi civilních soudů ani ve formě případné náhrady škody. To může negativně ovlivňovat ochotu dodavatelů podávat nabídky v zadávacích řízeních a následně i podstupovat spory. Pro férovost trhu veřejných zakázek je však tato ochota dodavatelů rozporovat sporná jednání zadavatelů důležitá.
Následující část obsahuje data, která budou v dalších kapitolách RIA použita jednak pro kvantitativní popis současného stavu a ilustraci problému, jednak pro výpočet nákladů a přínosů navržených variant. Tato data pochází s několika datových sad. Jde o
i/ data z výročních zpráv ÚOHS;
ii/ data dodaná jednotlivými dotčenými stranami na základě požadavku Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a
iii/ data sebraná a zpracovaná MMR (popis sběru a postupu zpracování viz Box 1).
Při diskuzích o potřebě konkrétních dat a návrzích možných způsobů jejich sběru bylo vždy bráno v úvahu hledisko nákladové efektivnosti. Pokud bylo vyhodnoceno, že sběr určitých dat by byl příliš kapacitně náročný, byly využity údaje již existující, i když třeba měly nižší, nicméně stále dostatečnou, vypovídací hodnotu. I proto, pokud bylo třeba získat data ve velkém detailu, byly např. podrobně prozkoumány roky 2022 a 2023, v ostatních případech se pracovalo převážně s obdobím let 2017–2023.
1.2.1.1 Souhrnná data z výročních zpráv ÚOHS
Následující tabulky ukazují základní čísla o personálních kapacitách a činnosti ÚOHS v oblasti veřejných zakázek. Protože data ve výročních zprávách ÚOHS nejsou zveřejňována v takové struktuře, s jakou potřebuje tato RIA (jednotlivé ukazatele v dělení na návrhová řízení, řízení ex offo a řízení ex offo, u nichž ÚOHS vstoupil do „živých“ kauz), obsahují následující tabulky souhrnná data s tím, že další strukturace bude provedena v dalších kapitolách na základě dat sebraných MMR (viz bod iii/ výše).
Tabulka 1: Personální statistiky
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Sekce hospodářské soutěže
51
52
51
55
55
55
59
64
67
Sekce veřejných zakázek
77
74
74
71
71
66
60
69
70
Sekce legislativy a veřejné regulace
27
27
32
31
34
37
46
50
53
Odbor druhostupňového rozhodování
26
26
28
29
30
29
29
27
27
Kancelář předsedy Úřadu
14
21
21
Bezpečnostní ředitel
20
10
Interní auditor
1
Ekonomický odbor
16
Sekce vnějších vztahů a správy Úřadu
26
26
28
27
25
28
Ostatní
18
20
21
21
20
23
11
Celkem
225
225
234
234
235
238
235
251
249
Počet zaměstnanců na zahájená správní řízení I. instance
0,096
0,118
0,201
0,185
0,201
0,165
0,106
0,136
0,093
resp. počet zahájených správních řízení/počet zam. z I. instance
10,43
8,50
4,99
5,39
4,99
6,05
9,42
7,35
10,73
Podíl návrhových/ex offo řízení
76 %
79 %
182 %
236 %
190 %
235 %
79 %
60 %
40 %
Počet zaměstnanců na zahájené rozklady[footnoteRef:7] [7: Předpoklad – zhruba polovina počtu zaměstnanců Odboru druhostupňového rozhodování se věnuje VZ]
0,033
0,054
0,057
0,077
0,077
0,067
0,076
0,091
0,087
resp. počet zahájených rozkladů/počet zam.[footnoteRef:8] [8: Předpoklad – zhruba polovina počtu zaměstnanců Odboru druhostupňového rozhodování se věnuje VZ]
7,60
4,65
4,39
3,24
3,27
3,71
3,29
2,74
2,89
Zdroj: Výroční zprávy ÚOHS
V roce 2023 působilo v Sekci veřejných zakázek ÚOHS 70 zaměstnanců. Další odbory/sekce poskytovaly této sekci podporu v jim příslušných věcech.
Tabulka 2: Rozhodovací činnost – I. stupeň
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Podněty
Přijaté podněty
1014
1305
93
254
222
435
634
619
1016
Vyřízené podněty
na
na
na
na
na
947
Správní řízení
Zahájená správní řízení celkem, z toho
803
629
369
383
354
399
565
507
751
� na návrh
346
278
238
269
232
280
250
190
213
� ex offo
457
351
131
114
122
119
315
317
538
z toho na základě kontrol
16
30
4
3
1
2
Rozhodnutí I. stupně
Vydaná prvostupňová rozhodnutí celkem, z toho
1074
943
560
507
1691
1833
1810
1704
1863
� vydaná rozhodnutí ve věci
838
719
403
242
387
377
615
551
781
� uloženo nápravné opatření, nebo pokuta
494
469
229
189
199
149
413
379
617
z toho vydáno příkazů
36
76
67
283
264
502
� neshledáno pochybení zadavatele
95
80
63
51
74
106
90
74
78
� procesní důvody
249
170
111
115
114
122
112
98
86
� předběžná opatření
157
149
128
193
122
121
148
� rozhodnutí o nařízení předběžného opatření
109
107
74
87
73
156
102
103
126
� rozhodnutí o zamítnutí předběžného opatření
121
104
66
53
47
37
20
18
22
� rozhodnutí o zrušení předběžného opatření
6
13
17
9
8
0
0
0
0
� ostatní prvostupňová rozhodnutí
1176
1263
1073
1032
934
Pokuty
Počet uložených pokut
401
387
130
89
91
65
287
269
510
Celková výše uložených pokut, z toho (mil. Kč)
31,8
34,4
24,7
7,8
11,2
11,9
559,5
11,9
13,1
pokut příkazem (nebyl podán odpor) (mil. Kč)
0,9
1,0
0,9
2,5
2,9
3,2
pokut rozhodnutím (mil. Kč)
6,8
10,1
11,0
557
8,9
9,9
Náklady řízení
Počet uložených nákladů řízení
90
78
114
139
88
101
105
96
69
Celková výše uložených nákladů řízení (mil. Kč)
2,7
2,3
3,0
3,0
2,1
2,0
1,9
1,7
0,9
Kauce
Celková výše složených kaucí (mil. Kč)
97,4
88,9
96,0
152,9
77,5
138,4
82,5
70,0
149,3
Celková výše kaucí propadlých do státního rozpočtu (mil. Kč)
9,7
11,6
9,3
10,7
12,4
18,8
50,3
21,5
9,5
Podíl propadlých kaucí vůči celkové výši složených kaucí
10,0 %
13,0 %
9,7 %
7,0 %
16,0 %
13,6 %
61,0 %
30,7 %
6,4 %
Zdroj: Výroční zprávy ÚOHS 2015-2023
Dle Výroční zprávy 2023 zahájil ÚOHS v roce 2023 celkem 751 správních řízení oproti 507 řízení celkem v roce 2022. Z toho v roce 2022 bylo 213 řízení zahájeno na návrh, oproti 190 návrhovým řízením v roce 2022. Nárůst počtu řízení o návrh tak představuje 12 %, tedy je nižší než nárůst celkového počtu případů (48 %). Hlavní zatížení úřadu z hlediska počtu typových řízení tak představuje řízení ex offo, zejména o přestupcích, která se úřadu daří velmi efektivně řešit meritorním rozhodováním formou vydávání příkazů (viz níže), tedy bez nutnosti provádět plné správní řízení, pokud zadavatel příkaz akceptuje a nepodá proti němu odpor.
Nárůst v celkovém počtu zahájených správních řízení byl dán jednak nárůstem řízení zahájených na návrh, kdy u správních řízení zahájených na návrh došlo k růstu ze 190 na 213 oproti roku 2022, a jednak nárůstem správních řízení zahájených z moci úřední (ex offo), kdy došlo k nárůstu ze 317 na 538 oproti roku 2022.
U správních řízení zahájených na návrh rostl dle Výroční zprávy 2023 podíl případů týkajících se skutkově a právně složitých otázek, kdy byla přezkoumávána potenciální pochybení zadavatelů s vyšší mírou závažnosti, a tedy větším negativním dopadem na soutěžní prostředí.
Navýšení počtu u správních řízení zahájených z moci úřední souviselo s nárůstem v počtu obdržených podnětů, které ÚOHS přezkoumával a na základě kterých následně zahajoval správní řízení. U přijatých podnětů došlo v roce 2023 oproti roku 2022 k výraznému nárůstu z 619 na 1016 podnětů. Celkem ÚOHS vyřídil 947 podnětů, což představovalo nárůst o 394 podnětů oproti roku 2022.
V roce 2023 došlo také k nárůstu počtu vydaných prvostupňových rozhodnutí ve věci, konkrétně z 551 na 781. Na uvedený nárůst je dle Výroční zprávy 2023 nutné nahlížet jednak v kontextu nárůstu počtu obdržených návrhů na zahájení správního řízení, jednak v kontextu počtu zahájených řízení z moci úřední (viz čísla výše). Příčinou takto výrazného zvýšení v počtech zahájených správních řízení z moci úřední, respektive nárůstu v počtu vydaných rozhodnutí, je šetření velkého množství podnětů, které ÚOHS obdržel, na jejichž základě došlo následně k zahájení správního řízení. Ačkoli se v uvedeném nárůstu v počtu případů dle Výroční zprávy 2023 odrazila skutečnost, že ÚOHS v rámci správních řízení sankcionoval několik stovek zadavatelů za uveřejňovací přestupky, které zahájil na základě podnětů, bylo řešeno rovněž velké množství přestupků, jejichž skutková podstata nespočívala v nedodržení uveřejňovacích povinnostech.
Celkově v případě rozhodnutí ve věci, kterým bylo uloženo nápravné opatření nebo pokuta, došlo k růstu oproti roku 2022 z 379 na 617 vydaných rozhodnutí. Uvedený růst se výrazně projevil především v případě vydávání příkazů, kdy došlo oproti roku 2022 k růstu z 264 na 502 vydaných příkazů. V případě rozhodnutí ve věci, kterým nebylo shledáno pochybení zadavatele, došlo v roce 2023 oproti roku 2022 k mírnému růstu z 74 na 78 vydaných rozhodnutí. V případě rozhodnutí ve věci, kdy nedošlo k věcnému přezkumu postupu zadavatele či objednatele, tj. byly zde dány procesní důvody pro zastavení řízení, došlo oproti roku 2022 k poklesu z 98 na 86 vydaných rozhodnutí, kterým bylo správní řízení zastaveno. Uvedený pokles daného typu rozhodnutí je dle Výroční zprávy 2023 i přes celkový růst v počtu zahájených řízení na návrh dán mimo jiné skutečností, že se v posledních letech zvýšila komplexita podávaných návrhů a současně pouze v minimální míře dochází ke zpětvzetí návrhů, a proto nedochází k zastavování řízení z procesních důvodů v takovém rozsahu jako v minulosti.
Počet vydaných rozhodnutí o předběžném opatření v roce 2023 de facto kopíroval nárůst správních řízení zahájených na návrh, tj. celkový počet vydaných rozhodnutí o předběžném opatření se zvýšil z 121 na 148, přičemž počet rozhodnutí o nařízení předběžného opatření se zvýšil ze 103 na 126 a počet vydaných rozhodnutí o zamítnutí předběžného opatření se oproti roku 2022 zvýšil z 18 na 22. Je třeba uvést v této souvislosti, že předběžná opatření jsou vydávána za účelem zajištění blokačního účinku tam, kde správní řízení trvá déle než 60 dnů, po které platí blokační účinek dle ZZVZ (tato agenda by v návrhu reformy minimálně ve vztahu k řízením zahajovaným na návrh odpadla),
Ostatních prvostupňových rozhodnutí bylo v roce 2023 vydáno 934. Číslo zahrnuje počet všech ostatních rozhodnutí vydaných v roce 2023 v průběhu vedeného řízení na I. stupni nebo v souvislosti s ním jako například stanovování lhůt pro provedení úkonů účastníků řízení, rozhodování o námitce podjatosti, rozhodování o účastenství v řízení, ustanovování znalců a rozhodování o znalečném, rozhodování o odmítnutí žádosti o nahlédnutí do správního spisu apod.
V roce 2023 došlo i k výraznému růstu v počtu uložených pokut, a to z 269 na 510. Průměrnou výši pro pokuty příkazem a rozhodnutím a jejich logicky diametrálně rozdílnou výši ukazuje následující tabulka.
Tabulka 3: Uložené pokuty 2018–2023
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Počet uložených pokut
89
91
65
287
269
510
Celková výše uložených pokut (mil. Kč)
7,8
11,2
11,9
559,5
11,9
13,1
počet pokut příkazem (nepodán odpor)
36
62
34
243
230
471
pokut příkazem (mil. Kč)
0,9
1
0,9
2,5
2,9
3,2
průměrná výše pokuty příkazem (Kč)
25 000
16 129
26 471
10 288
12 609
6 794
počet pokut rozhodnutím
53
29
31
44
39
39
pokut rozhodnutím (mil. Kč)
6,8
10,1
11
557
8,9
9,9
průměrná výše pokuty rozhodnutím (Kč)
128 302
348 276
354 839
12 659 091
228 205
253 846
Zdroj: VZp ÚOHS 2018 až 2023
Celkově bylo formou kauce v roce 2023 na účet ÚOHS složeno 149,3 mil. Kč. Do státního rozpočtu v roce 2023 propadlo 9,5 mil. Kč. Procento propadlých kaucí je však v porovnání s jinými roky velmi nízké. Dlouhodobá průměrná hodnota za roky 2015–2023 činí 18,6 %, mediánová hodnota pak 13 %.
Tabulka 4: Rozhodovací činnost – II. stupeň
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Počet rozkladů podaných proti prvoinstančním rozhodnutím
395
242
246
188
196
215
191
148
156
Zahájená správní řízení II. stupně
395
242
246
188
196
215
191
148
156
Správní řízení neukončená k 31. 12.
310
80
40
33
37
30
19
23
Počet vydaných rozhodnutí o rozkladu celkem
423
480
286
209
224
223
209
165
164
z toho po soudu
16
14
14
12
12
8
12
z toho:
potvrzeno rozhodnutí I. stupně a rozklad zamítnut
270
317
163
139
155
148
127
97
99
zrušeno rozhodnutí I. stupně a vráceno Úřadu k dalšímu řízení
46
31
32
31
36
32
30
29
28
zrušeno rozhodnutí I. stupně a správní řízení zastaveno
90
113
69
21
23
31
43
30
31
změněno rozhodnutí I. stupně
1
1
2
1
1
5
0
1
4
zastaveno řízení o rozkladu
16
9
4
4
7
3
2
rozklad zamítnut pro opožděnost
12
7
3
0
0
2
0
rozklad zamítnut pro nepřípustnost
1
1
3
2
3
1
2
0
počet rozkladů vyřízených v autoremeduře předsedou Úřadu
0
0
1
0
počet rozkladů vyřízených v autoremeduře prvním stupněm
3
0
2
0
0
0
0
0
0
zrušeno rozhodnutí I. stupně
5
3
0
1
0
0
Rozhodnutí vydaná v přezkumném řízení
2
1
3
3
2
0
4
3
Rozhodnutí vydaná v řízení o obnově
1
0
0
0
0
Rozhodnutí vydaná předsedou Úřadu o nařízení předběžného opatření
1
4
5
5
4
3
5
3
Opravná rozhodnutí předsedy Úřadu
1
3
1
1
5
3
0
0
Procesní usnesení předsedy
59
51
51
42
47
39
35
35
34
usnesení předsedy o zastavení řízení o rozkladech
6
Vyřízené žádosti na uplatnění opatření proti nečinnosti
4
3
6
3
Další výzvy či sdělení
4
21
19
35
17
Celkový počet potvrzených pokut
114
132
73
38
30
25
27
25
24
Celková výše potvrzených pokut (mil. Kč)
19, 3
26,7
32,6
4,3
10,3
11, 0
561,6
4,4
10,6
Zdroj: Výroční zprávy ÚOHS
Co se týče druhostupňového rozhodování, obdržel ÚOHS v roce 2023 celkem 156 rozkladů podaných proti prvoinstančním rozhodnutím ÚOHS, což oproti roku 2022 představovalo mírný meziroční nárůst o 5,4 %. Počet vydaných rozhodnutí o rozkladu zůstal téměř na stejné úrovni. Celkem bylo v roce 2023 vydáno 164 rozhodnutí předsedy ÚOHS, z toho v 99 případech bylo prvoinstanční rozhodnutí potvrzeno a v 63 případech nikoliv (ve 28 případech bylo zrušeno a vráceno ÚOHS k dalšímu řízení, ve 31 případech bylo zrušeno a správní řízení zastaveno, ve 4 případech bylo změněno), ve 2 případech bylo řízení o rozkladu pro zpětvzetí zastaveno.
Nadto předseda ÚOHS vydal tři rozhodnutí v přezkumném řízení a rovněž vydal tři rozhodnutí o nařízení předběžného opatření.
Celkem bylo ve II. stupni pravomocně uloženo 24 pokut v celkové výši 10,637 mil. Kč.
Tabulka 5: Statistika soudního přezkumu 2023
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Počet žalob podaných ke Krajskému soudu v Brně
61
63
87
52
58
43
31
48
32
Počet rozsudků vydaných Krajským soudem v Brně
46
63
68
76
78
42
54
49
50
Potvrzená rozhodnutí Úřadu (rozhodnuto ve prospěch Úřadu)
28
41
40
54
49
27
40
38
35
Zrušená rozhodnutí Úřadu (rozhodnuto v neprospěch Úřadu)
18
22
28
22
29
15
14
11
15
Počet kasačních stížností podaných k Nejvyššímu správnímu soudu
25
40
51
29
42
24
26
26
31
Počet rozsudků vydaných Nejvyšším správním soudem
29
33
37
46
40
38
35
27
34
Rozhodnuto ve prospěch Úřadu
19
22
23
23
24
28
22
24
23
Rozhodnuto v neprospěch Úřadu
10
11
14
23
16
10
13
3
11
Kasační stížnosti podané Úřadem
13
19
26
14
20
14
10
7
12
Zdroj: Výroční zpráva ÚOHS 2023
V roce 2023 bylo ke Krajskému soudu v Brně podáno 32 žalob. Krajský soud vydal v roce 2023 celkem 50 rozsudků, což bylo přibližně stejně jako v roce 2022. Ve 35 rozsudcích potvrdil rozhodnutí předsedy ÚOHS a v 15 případech rozhodnutí zrušil. Ve dvou případech uložil zadavatelům předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu a ve čtyřech případech vydal usnesení, kterým zamítl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.
Počet kasačních stížností podaných k Nejvyššímu správnímu soudu se meziročně zvýšil z 26 na 31. Z toho bylo 12 kasačních stížností podáno ÚOHS (proti rozhodnutím Krajského soudu z celkových 15 v neprospěch ÚOHS) a 19 žalobcem (proti rozhodnutím z celkových 35 v neprospěch žalobců). Počet rozsudků vydaných Nejvyšším správním soudem (dále jen NSS) v roce 2023 meziročně vzrostl z 27 na 34. Z toho bylo ve 23 případech rozhodnuto ve prospěch a 11 v neprospěch ÚOHS. V pěti případech byl rozsudek či usnesení krajského soudu zrušeny a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení a v jednom případě bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno pro zpětvzetí kasační stížnosti.
1.2.1.2 Data sebraná a zpracovaná MMR
Protože ne vždy bylo možné na datech zveřejňovaných ÚOHS ilustrovat skutečnosti řešené v této RIA, byl pro veden vlastní sběr dat a jejich vyhodnocení. Metodologie sběru je popsána v boxu níže.
Box 1: Metodologie sběru dat
Data o rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) byla stažena ze sbírky rozhodnutí ÚOHS dostupné z webu uohs.gov.cz, kde ÚOHS podle § 272 zákona o zadávání veřejných zakázek průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí. Sběr dat proběhl ke dni 11. 4. 2024.
Z takto získaných rozhodnutí byla do vzorku zahrnuta jen ta rozhodnutí, která a) patří do oblasti rozhodování o veřejných zakázkách dle Přezkumné směrnice EU, b) časově spadají do účinnosti zákona č. 134/2016 Sb. (tj. nabyla právní moci po 1. 10. 2016). Velikost vzorku činila celkem 4 745 rozhodnutí.
U těchto rozhodnutí byla automatizovaně provedena extrakce či detekce vybraných údajů z hlavičky každého rozhodnutí, jakož i přímo z textu rozhodnutí. Zpracování se především opíralo o standardizovanou podobu zveřejněných rozhodnutí, díky kterým bylo možné identifikovat údaje jako účastníci řízení, časové milníky daného rozhodnutí (resp. souvisejícího řízení) či rozhodnutí související (např. rozhodnutí o podaném rozkladu). V menší míře bylo použito vyhledávání klíčových slov a frází. V případě, že dané rozhodnutí neodpovídalo svou strukturou zavedenému standardu, byla automatická extrakce nahrazena manuálním vstupem. Získaná data vykazují úplnost přes 90 %. Porovnána byla i jejich struktura, která též odpovídá poměrnému zastoupení jednotlivých kategorií v kompletním vzorku dat zveřejňovaným ÚOHS.
Dále byla k jednotlivým rozhodnutím napárována hodnota přezkoumávané veřejné zakázky. Toto párování probíhalo jednak za pomocí detekovaných evidenčních čísel Věstníku veřejných zakázek a profilů zadavatelů přímo v textu rozhodnutí, pokud je bylo možné detekovat, a dále pomocí párování s názvem daného případu. Jako hodnota dané veřejné zakázky byla primárně aplikována cena vysoutěžená, a pokud taková nebyla k dispozici, pak cena předpokládaná.
Konečně pro analýzu délky rozhodování v jednotlivých řízeních byla samostatná rozhodnutí spojena do souhrnných "případů". To znamená, že všechna rozhodnutí v téže věci byla identifikována a časové milníky, jakož i pomocné charakteristiky takového případu, vychází z takto agregovaných dat. Tímto postupem současně došlo k minimalizaci vlivu některých detekovaných chyb při samotném zveřejnění rozhodnutí ze strany ÚOHS (nesprávná data právní moci či mylné značení rozhodovací instance).
Přestože je úplnost sebraných dat vysoká, uvádíme v této kapitole především poměrové ukazatele spíše než absolutní hodnoty indikující počty případů v jednotlivých skupinách. Při analýze délky řízení je vzhledem k počtu sebraných dat úplnost postačující a případná chyba v odhadech minimální.
Následující obrázky znázorňují délku trvání přezkumného procesu v rozdělení na návrhová řízení a řízení ex offo a na to, zda u nich byl podán rozklad či ne. Délka procesu je počítána ode dne zahájení řízení do dne nabytí právní moci, neboť tento údaj je relevantní pro případné ztráty na straně zadavatelů, dodavatelů či celkového hospodářství ČR. Tato data budou použita při výpočtu možných přínosů navržených variant a při hodnocení variant v následujících částech RIA.
Pokud není podán rozklad, návrhová řízení trvají nejčastěji od 30 do 40 dní, avšak jedná se zásadně o rozhodnutí procesní povahy (zastavení řízení pro procesní vady, zrušení zadávacího řízení zadavatelem nebo z důvodu nesložení kauce, viz dále Obrázek 8). Velký počet hodnot se vyskytuje dále v intervalech do 80 dní. Pokud rozklad podán je, tato doba se protahuje nejčastěji na 135–145 dní, opět s velkou četností hodnot do intervalu 175 dní (půl roku). V případě řízení ex offo činí délka přezkumného řízení bez rozkladu nejčastěji 55–80 dní, s rozkladem pak 110–155 dní. Zobrazené grafy pro řízení bez rozkladu a s rozkladem jsou sestrojeny ve stejném měřítku, aby byl na první pohled viditelný rozdíl. Průměrné a mediánové hodnoty obsahuje tabulka pod obrázky.
Obrázek 2: Návrh, bez rozkladu, zahájené 2017-2023, s právní mocí do 2023
Zdroj: MMR
Obrázek 3: Ex offo bez živých, bez rozkladu, zahájené 2017-2023, s právní mocí do 2023
Zdroj: MMR
Obrázek 4: Ex offo živé, bez rozkladu, zahájené 2017-2023, s právní mocí do 2023
Zdroj: MMR
Obrázek 5: Návrh, s rozkladem, zahájené 2017-2023, s právní mocí do 2023
Zdroj: MMR
Obrázek 6: Ex offo bez živých, s rozkladem, zahájené 2017-2023, s právní mocí do 2023
Zdroj: MMR
Obrázek 7: Ex offo živé, s rozkladem, zahájené 2017-2023, s právní mocí do 2023
Zdroj: MMR
Tabulka 6: Délka řízení (dny), zahájené 2017-2023, s právní mocí do 2023
Bez rozkladu
S rozkladem
Ex offo bez živých
Ex offo živé
Na návrh
Ex offo bez živých
Ex offo živé
Na návrh
Medián
2017
76
74
57
144
589
162
2018
68
73
62
144
174
143
2019
71
61
61
136
123
150
2020
71
57
68
141
133
159
2021
60
78
50
126
150
160
2022
66
76
60
140
133
156
2023
72
67
54
154
-
149
Průměr
2017
106,15
71,75
66,93
313,40
589,00
259,31
2018
135,29
69,75
72,27
261,03
189,20
214,13
2019
107,86
60,50
80,83
179,61
120,67
231,99
2020
85,89
66,67
81,74
162,55
131,25
235,53
2021
68,92
75,75
75,14
137,79
150,00
204,16
2022
75,56
90,00
73,67
156,63
133,00
164,34
2023
92,63
72,00
64,48
181,30
-
150,38
Celkem
98,39
73,58
73,96
213,90
205,88
210,76
Maximum
2017
430
79
308
1 857
1 079
1 770
2018
913
82
327
1 656
290
1 151
2019
443
69
694
637
132
1 530
2020
248
86
572
378
146
1 203
2021
127
94
379
218
150
640
2022
200
142
258
339
133
423
2023
257
85
240
323
-
313
Minimum
2017
25
61
20
99
99
74
2018
30
51
20
110
133
64
2019
30
52
25
0
107
74
2020
30
57
23
96
113
54
2021
2
54
25
88
150
35
2022
18
66
19
83
133
55
2023
36
64
24
98
-
53
Zdroj: MMR
Pokud si ÚOHS vyžádal znalecký posudek, pohybuje se celková délka řízení od zahájení řízení na návrh po nabytí právní moci rozhodnutí v průměru 360 dní. V případě, že ÚOHS v rámci řešení případu prováděl šetření či průzkumu trhu, trvalo řízení v průměru 234 dní.
Dle VZp ÚOHS přistoupil k průzkumu trhu v 17,2 % (2022), resp. 19,8 % (2023) případů z meritorních rozhodnutí.
Obrázek 8: Délka rozhodování dle výsledku (analýza nad daty o rozhodnutích ÚOHS ve věci, které nabyly právní moci v roce 2022)
Zdroj: MMR
Z dat o rozhodnutích o návrhu, která nabyla právní moci v roce 2022 lze dovodit, že rozhodnutí ve věci může zadavatel očekávat nejdříve ve třetím měsíci po podání návrhu stěžovatelem k ÚOHS. Přestože v prvních dvou měsících ÚOHS odbaví třetinu své návrhové agendy, většina těchto rozhodnutí je spíše procesního charakteru, rozhodnutích ve věci jsou pouze 2 %.
I v případě, že není složena kauce (v obrázku výše modrá) nebo návrh trpí procesní vadou (červená), podáním návrhu je blokováno uzavření smlouvy na více než 1 měsíc.
Tabulka 7: Poměr návrhových řízení I. a II. stupně
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Zahájená správní řízení celkem, z toho
383
354
399
565
507
751
� na návrh
269
232
280
250
190
213
� ex offo
114
122
119
315
317
538
Zahájená správní řízení II. stupně
188
196
215
191
148
156
Poměr návrhových řízení I. a II. stupně (počet rozkladů v případě řízení ex offo zhruba 40, odečteno)
1,82
1,49
1,60
1,66
1,76
1,84
Zdroj: MMR
Tabulka 8: Struktura řízení dle kapacitní náročnosti – naše data
2021
2022
2023
Celkový součet
514
453
694
Podíl řízení na návrh z počtu zahájených prvostupňových řízení
43,0 %
38,4 %
26,7 %
Podíl řízení ex offo z počtu zahájených řízení
57,0 %
61,6 %
73,3 %
Podíl příkazů z celkového počtu řízení ex offo
79,5 %
76,7 %
91,8 %
§ 268 ZZVZ – přestupky z počtu zahájených řízení ex offo
19,5 %
24,7 %
10,2 %
§ 269 ZZVZ – přestupky při uveřejňování z počtu zahájených řízení ex offo
72,7 %
67,4 %
86,8 %
§ 269 ZZVZ – příkazy k přestupkům při uveřejňování vůči řízení o přestupcích při uveřejňování celkem
97,2 %
97,3 %
98,6 %
Zdroj: MMR
Tabulka 9: Struktura řízení dle kapacitní náročnosti – naše data
2021
2022
2023
Celkový součet
514
453
694
Podíl řízení na návrh z počtu zahájených prvostupňových řízení
43,0 %
38,4 %
26,7 %
Podíl řízení ex offo z počtu zahájených řízení
57,0 %
61,6 %
73,3 %
Podíl příkazů z celkového počtu řízení ex offo
79,5 %
76,7 %
91,8 %
§ 263 ZZVZ – ex offo živé z počtu zahájených řízení ex offo
1,7 %
1,8 %
0,6 %
Zdroj: MMR
Soudní přezkum pak trvá násobně déle v porovnání s hodnotami v Tabulce 1. Detailnější data o soudním přezkumu obsahuje příloha.
Tabulka 10: Soudní přezkum
2022
2023
Krajský soud v Brně
573 dní
544 dní
Nejvyšší správní soud
595 dní
426 dní
Zdroj: ÚOHS
1.2.1.2.1 Další statistické charakteristiky přezkumných řízení
Odhad hodnoty prvoinstančních návrhových řízení zahájených v roce 2022 činí přibližně 80 mld. Kč.
Obrázek 9: Rozdělení výše uvedené hodnoty prvoinstančních návrhových řízení zahájených v roce 2022 na řízení bez rozkladu a s rozkladem
Zdroj: MMR
V řízeních bez rozkladu je tak cca 81 % z odhadovaných 80 mld. Kč, v řízeních s rozkladem pak zbývající část.
Následující tabulka ukazuje, jakých odvětví se přezkumy návrhových řízení týkají nejčastěji. Podíl těchto sektorů vstupuje do modelu výpočtu případných přínosů ze zkrácení řízení.
Tabulka 11: Podíl NACE v řízeních na návrh
NACE
Dle odhadu hodnot zakázek v případech
Dle počtu
Dle odhadu hodnot
Dle počtu
Bez rozkladu
S rozkladem
Bez rozkladu
S rozkladem
Celkem
Celkem
F – STAVEBNICTVÍ
28,9 %
48,6 %
33,6 %
21,1 %
40,8 %
28,3 %
J – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI
13,4 %
6,1 %
20,1 %
30,4 %
9,0 %
24,4 %
M – PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI
1,7 %
3,1 %
11,5 %
15,4 %
2,6 %
13,1 %
G – VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL
43,4 %
2,4 %
13,3 %
7,7 %
18,6 %
10,9 %
C – ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
5,5 %
8,7 %
9,1 %
8,1 %
7,4 %
8,7 %
N – ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI
0,7 %
2,0 %
7,1 %
6,9 %
1,5 %
7,0 %
H – DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
4,8 %
27,5 %
1,8 %
4,5 %
18,5 %
2,9 %
Zdroj: MMR
Obrázek 10: Přehled rozhodovací činnosti ve II. stupni v roce 2023 (řízení návrhová i ex offo)
Zdroj: Výroční zpráva ÚOHS 2023
Tabulka 12: Odhad hodnoty případů, u nichž bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání první instanci (řízení na návrh)
Rok podání návrhu a zahájení přezkumného řízení
Odhad hodnoty případů jdoucích do ping-pongu (mld. Kč)
Odhad průměrné hodnoty případu jdoucího do ping-pongu (mld. Kč)
Průměrná doba trvání od podání návrhu do právní moci rozkladu
2019
5,79
0,53
254
2020
4,58
0,22
208
2021
4,83
0,22
204
2022
25,39
2,54
164
z toho Metro D[footnoteRef:9] [9: Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část]
24,63
-
377
po odečtení Metra D
0,76
0,08
153
2023
15,21
1,52
161
z toho ETCS Něm. – D. Žl. – Kr. [footnoteRef:10] [10: ETCS státní hranice Německo – Dolní Žleb – Kralupy n. Vlt.]
12,84
-
175
po odečtení ETCS Něm. – D. Žl. – Kr.
2,37
0,26
153
Celkový součet
56,04
0,70
198
Zdroj: MMR
Obrázek 11: Ping-pong dle NACE (řízení na návrh)
Zdroj: MMR
Tabulka 13: TOP 10 zadavatelů dle součtu hodnoty případů v prvoinstančních návrhových řízeních zahájených v roce 2022
Součet odhadu hodnot případů (mil. Kč)
Počet případů
ČEPRO
28 000 000 000
2
Dopravní podnik hl. m. Prahy
25 331 944 166
6
ČEZ Distribuce
5 049 687 124
6
Správa železnic
4 154 498 007
3
VODA Želivka
1 803 897 406
1
Ministerstvo obrany
1 515 781 322
8
Ministerstvo práce a sociálních věcí
1 446 640 040
7
Ředitelství vodních cest ČR
1 333 300 000
1
Karlovarský kraj
1 043 288 755
3
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
1 000 000 000
1
Zdroj: MMR
Tabulka 14: TOP 10 zadavatelů dle počtu případů v prvoinstančních návrhových řízeních zahájených v roce 2022
Součet odhadu hodnot případů (mil. Kč)
Počet případů
Ministerstvo obrany
1 515 781 322
8
Ministerstvo práce a sociálních věcí
1 446 640 040
7
ČEZ Distribuce
5 049 687 124
6
Dopravní podnik hl. m. Prahy
25 331 944 166
6
Národní památkový ústav
625 940 720
6
ČEPS, a.s.
505 519 000
4
Ministerstvo vnitra
470 319 590
4
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
26 045 290
4
Lesy České republiky
147 937 436
4
Ředitelství silnic a dálnic ČR
704 145 494
4
Zdroj: MMR
2
Tabulka 15: TOP případy (nad 1 mld. Kč) dle hodnoty v prvoinstančních návrhových řízeních zahájených v roce 2022
Věc
Zahájení řízení
Rozhodnutí 1. instance
Rozhodnutí o rozkladu
Právní moc
Délka řízení (dny)
S rozkladem
Zadavatel
Odhad hodnoty (Kč)
Rámcová dohoda na poskytování dodávek určených druhů minerálních olejů prostřednictvím železnice
2022-02-14
2022-04-06
2022-04-22
67
Ne
ČEPRO
28 000 000 000
Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část
2022-11-04
2022-12-15
2022-12-31
57
Ne
Dopravní podnik hl. m. Prahy
24 630 000 000
DODÁVKY TRAFOSTANIC BETONOVÝCH (KIOSKOVÝCH) - POCHOZÍ DTS
2022-10-20
2022-12-19
2023-02-23
2023-02-24
127
Ano
ČEZ Distribuce
5 049 687 124
Modernizace trati Kladno (včetně) - Kladno-Ostrovec (včetně)
2022-03-02
2022-04-14
2022-05-05
64
Ne
Správa železnic
3 691 998 007
PI18018 Modernizace ÚVŽ, 3. stavba (rekonstrukce F1) – Zhotovitel stavby
2022-12-09
2023-01-09
2023-01-25
47
Ne
VODA Želivka
1 803 897 406
Servisní podpora letounů A-319CJ
2022-03-21
2022-06-02
2022-08-10
2022-08-11
143
Ano
Ministerstvo obrany
1 395 041 322
Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě Vraňansko-Hořínský kanál-zhotovitel stavby
2022-07-07
2022-10-20
2023-01-16
2023-01-17
194
Ano
Ředitelství vodních cest ČR
1 333 300 000
Nákup CNG autobusů pro Karlovarský kraj
2022-01-03
2022-05-09
2022-07-22
2022-07-22
200
Ano
Karlovarský kraj
1 043 288 755
Rekonstrukce administrativní části areálu Emauzy
2022-09-08
2022-12-27
2023-03-01
2023-03-06
179
Ano
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
1 000 000 000
Tabulka 16: Počty žalob, u nichž bylo vydáno předběžné opatření
Počet žalob
Bez návrhu na předběžné opatření
S návrhem na předběžné opatření
Celkem
2022
41
7
48
2023
30
2
32
Celkový součet
71
9
80
Zdroj: ÚOHS
1.2.1.3 Procesní a institucionální nastavení
Tato kapitola popisuje stručně současný stav. K tomuto stavu budou vztahovány navrhované varianty a jejich hodnocení.
Box 2: Procesní a institucionální nastavení přezkumného řízení v ČR
Prvním a výchozím institutem ochrany před nesprávným postupem zadavatele je možnost podání námitky. V souladu se ZZVZ je předpokladem pro podání námitek vznik újmy na straně dodavatele či účastníka řízení, nebo hrozba vzniku újmy. Námitky je možné podat proti všem úkonům zadavatele, ale také proti jeho opomenutí v zadávacím řízení v souvislosti se stanovením zadávacích podmínek, volbou druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, či proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se ZZVZ.
Cílem námitek je rychlé a účinné zamezení či náprava porušení právních předpisů v oblasti veřejných zakázek. Námitky představují první úroveň řešení sporu mezi zadavatelem a stěžovatelem, která je obligatorním předpokladem pro další řešení sporu. Námitky se podávají přímo zadavateli a ten o nich rozhoduje. V případě, že zadavatel námitkám stěžovatele vyhoví, provede opatření k nápravě a zadávací řízení dále pokračuje, pokud se nejedná o opatření k nápravě ve formě zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel námitkám stěžovatele nevyhoví, může stěžovatel podat návrh na přezkoumání k ÚOHS. K projednání věci před ÚOHS není předchozí podání námitek třeba jen ve výjimečných situacích, a to pokud předchozí podání námitek nebylo možné.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je na rozdíl od řízení o námitkách správním řízením. Správní řízení je dvouinstanční, kdy rozhodnutí v prvním stupni je možné přezkoumat v řízení o rozkladu, o kterém bude rozhodovat předseda ÚOHS, a to na základě doporučení poradního orgánu. Tímto poradním orgánem je rozkladová komise. Rozkladová komise je zřízená podle správního řádu.
V řízení se pro vydání rozhodnutí uplatňují obecné lhůty, které jsou stanovené správním řádem. Prvostupňové rozhodnutí by mělo být vydáno do 60 dnů. Následně je možné do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí podat rozklad. Poté ÚOHS předloží věc do 30 dnů k vyřízení rozkladové komisi a předseda ÚOHS rozhodne ve druhém stupni do 60 dnů. Rozklad má odkladný účinek.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.
Zahájení řízení na návrh
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele na návrh se zahajuje okamžikem doručení návrhu ÚOHS. Návrh je možné podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu se ZZVZ, a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, zejména proti zadávacím podmínkám, dobrovolnému oznámení, vyloučení účastníka zadávacího řízení, rozhodnutí o výběru dodavatele, volbě druhu zadávacího řízení nebo proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.
Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, avšak i bez předchozího podání námitek. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy lze podat pouze v taxativně vymezených případech[footnoteRef:11]. [11: Pokud zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění nebo přes zákaz jejího uzavření apod.]
Návrh a jeho náležitosti
Vedle obecných náležitostí je nutné, aby byl v návrhu označen zadavatel, aby bylo uvedeno, v čem navrhovatel spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku mu vznikla či hrozí újma na jeho právech, dále návrhy na provedení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá. V případě návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je náležitostí návrhu také uvedení plnění, které zadavatel hodlá pořídit mimo zadávací řízení, a postup, kterým zadavatel toto plnění hodlá pořídit. Navrhovatel také k návrhu připojí důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, pokud nejsou tyto prostředky součástí dokumentace o zadávacím řízení. K návrhu musí být přiložen doklad o složení kauce, a pokud je ÚOHS zasílán návrh před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, tak také doklad o doručení námitek zadavateli.
Pokud není stanoveno jinak, návrh musí být ÚOHS, a ve stejnopisu zadavateli, doručen do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel jeho námitky odmítl. V případě, že zadavatel o námitkách ve lhůtě stanovené zákonem nerozhodl, musí být návrh doručen ÚOHS a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne, kdy stěžovatel odeslal námitky zadavateli.
Poté, co zadavatel obdrží stejnopis návrhu, je povinen do 10 dnů ode dne doručení tohoto stejnopisu doručit ÚOHS vyjádření k návrhu a společně s ním také dokumentaci o zadávacím řízení, což lze učinit zpřístupněním dokumentů v certifikovaném elektronickém nástroji. Zmešká-li zadavatel tuto lhůtu, případně nedoručí-li zadavatel dokumentaci kompletní, spáchal tak přestupek, za který může být zadavateli uložena pokuta. Pokud zadavatel dále ani v dodatečné pětidenní lhůtě chybějící dokumentaci nedoručí, může být ÚOHS navíc uloženo také nápravné opatření v podobě zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení, a to aniž by se jím ÚOHS věcně zabýval.
Kauce
Navrhovatel je povinen spolu s návrhem složit kauci. Hlavním účelem kauce je zamezit, nebo alespoň minimalizovat, podávání účelových návrhů nebo návrhů podaných za účelem šikany zadavatele, jejichž cílem je pouze blokování dalšího průběhu nebo dokončení zadávacího řízení. Tento institut by měl přispívat k právní jistotě účastníků řízení a doklad o složení kauce tak představuje podstatnou náležitost návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Pokud není kauce připsaná na účet ÚOHS, ÚOHS řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaví bez vydání rozhodnutí ve věci samé. ÚOHS se pak může věcí zabývat pouze v rámci své úřední povinnosti, kdy podaný návrh bude prošetřovat jako podnět.
Kauce se skládá ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky, případně za dobu prvních čtyř let plnění, pokud by se jednalo o smlouvu na dobu neurčitou, minimálně však ve výši 50 000 Kč a maximálně ve výši 10 mil. Kč. Pokud navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, složí kauci ve výši 100 000 Kč. Může se jednat například o návrh směřující proti zadávacím podmínkám, kdy v době podání návrhu navrhovatel nabídku ještě nepodal a není tak známá nabídková cena.
Bude-li se jednat o podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
Tato kauce propadne státu,
Kauce připadne státu, jestliže ÚOHS
a) pravomocným rozhodnutím návrh zamítne, protože nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, nebo
b) pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu z důvodu nezjištění důvodů pro uložení nápravného opatření.
Jestliže vezme navrhovatel svůj návrh zpět ještě před vydáním rozhodnutí ve věci samé, připadne státu 35 % kauce, nejméně však 30 000 Kč. V ostatních případech, tedy zejména pokud dojde k uložení nápravného opatření nebo je-li řízení zastaveno z jiných důvodů než uvedených, bude kauce navrácena navrhovateli, a to do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ÚOHS.
Zahájení řízení z moci úřední
ÚOHS zahajuje řízení z moci úřední zpravidla na základě podání podnětu, nebo pokud sám vlastní vyhledávací činností zjistí možné porušení povinností ze strany zadavatele. Podněty, které jsou podávány k ÚOHS a které má povinnost přijímat, adresují ÚOHS zejména orgány činné v trestním řízení, poskytovatelé dotací, MMR, jiné kontrolní úřady, dodavatelé, veřejnost apod. ÚOHS nevyřizuje podněty podané stěžovateli, kteří v této věci nevyužili možnost podat námitky. Pokud by však z podaného podnětu vyplynuly skutečnosti nasvědčující tomu, že byl porušen zákon, ÚOHS řízení zahájí z vlastní iniciativy, tedy ne na základě podaného podnětu.
Průběh řízení
ZZVZ umožňuje ÚOHS přerušit řízení, a to za účelem obstarání si odborného stanoviska nebo znaleckého posudku pro posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí. Správní řízení se v tomto případě přeruší až do doby, kdy bude ÚOHS odborné stanovisko nebo znalecký posudek doručen. Tento postup má za následek stavění běhu lhůty pro vydání rozhodnutí. V případě přerušení řízení však může být nařízeno předběžné opatření k zajištění účelu správního řízení.
ÚOHS zastaví zahájené řízení usnesením, pokud:
a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce v zákonem stanovené výši nebo navrhovatel nedostatky návrhu ve stanovené lhůtě neodstranil,
b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech,
c) nedošlo ke složení kauce,
d) k návrhu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli,
e) návrh nebyl doručen ve stanovených lhůtách,
f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření nebo pro uložení sankce,
g) zadavatel zrušil zadávací řízení,
h) návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky,
i) zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě,
j) zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky,
k) návrh byl podán po uzavření smlouvy, s výjimkou případu návrhu na zákaz plnění smlouvy,
l) byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy a ÚOHS zjistí, že závazek ze smlouvy byl splněn, nebo
m) v řízení zahájeném z moci úřední zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo učinil opatření k nápravě.
Jedná se o taxativní výčet případů, kdy bude řízení ÚOHS obligatorně usnesením zastaveno. Vydáním usnesení o zastavení řízení, které bylo zahájeno na návrh, toto řízení končí, aniž by ÚOHS rozhodl o věci samé.
Vedle těchto důvodů jsou dány také obecné důvody dle správního řádu, jako například zpětvzetí návrhu, věc je promlčená nebo věc je předmětem soudního řízení apod. Proti usnesení o zastavení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je možné podat rozklad k předsedovi ÚOHS.
V zákonem taxativně vymezených případech ÚOHS návrh podaný navrhovatelem zamítne, a to pokud
a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,
b) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo
c) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle ZZVZ.
Náklady řízení
Rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení je součástí rozhodnutí ÚOHS, jež ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy. Jedná se o samostatný výrok, proti němuž je možné samostatně podat rozklad. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví MMR vyhláškou (aktuálně 30 000 Kč). Pokud jsou k tomu důvody hodné zvláštního zřetele, může být na žádost účastníka řízení od uložení této povinnosti zcela nebo z části upuštěno.
Nápravná opatření
Nápravná opatření představují rozhodnutí správního orgánu v rámci správního řízení. Je žádoucí, aby byla přijata náprava v případě porušení zákonem stanovených pravidel pro zadávání veřejných zakázek dříve, než je rozhodnutí o zadání veřejné zakázky nevratné, rozhodující je tedy okamžik uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Obecně lze nápravná opatření rozdělit do dvou skupin:
· nápravná opatření ukládaná do okamžiku uzavření smlouvy (zrušení jednotlivého úkonu zadavatele, zrušení zadávacího řízení, zákaz pokračování v zadávacím řízení nebo zákaz uzavřít smlouvu),
· nápravná opatření ukládaná po uzavření smlouvy (zákaz plnění smlouvy).
Pokud je dáno více důvodů, pro které se ukládají nápravná opatření, je možné podle povahy věci také uložení několika nápravných opatření vedle sebe.
ÚOHS není v případě uložení nápravného opatření vázán návrhem, tedy tím, jaké nápravné opatření navrhovatel navrhuje.
Zrušení zadávacího řízení či jednotlivého úkonu zadavatele bude uloženo za předpokladu, že zadavatel nedodrží pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky a zároveň tímto postupem ovlivní nebo ovlivnit může výběr dodavatele či návrhu, a také za předpokladu, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy, tj. pokud
· zadavatel stanoví zadávací podmínky v rozporu se ZZVZ;
· zadavatel nedoručí v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy ÚOHS dokumentaci ve stanovených lhůtách;
· zadavatel včas nerozhodne o podaných námitkách.
V případě, že je rozhodnutí o námitkách, kterým byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s některými ustanoveními zákona nebo odůvodnění rozhodnutí o námitkách je pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné, může ÚOHS uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného rozhodnutí o námitkách. Poté platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí ÚOHS o uložení tohoto nápravného opatření byly podány nové námitky s totožným obsahem, přičemž tyto námitky nemohou být zadavatelem odmítnuty jako opožděné.
ÚOHS dále může zadavateli zakázat pokračovat v návrhem napadeném postupu, pokud v řízení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, zjistí, že postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem nebo jej obchází.
Pokud ÚOHS ukládá nápravné opatření (logicky s výjimkou zákazu plnění smlouvy), zakáže přitom také zadavateli až do nabytí právní moci rozhodnutí v předmětném řízení uzavření smlouvy v zadávacím řízení. Proti tomuto výroku nemá rozklad odkladný účinek.
Zákaz plnění smlouvy bude jako nápravné opatření uložen, pokud již byla smlouva na veřejnou zakázku uzavřena. Výjimku představuje situace, kdy zadavatel prokáže, že existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které vyžadují, aby bylo v plnění smlouvy pokračováno. Musí se jednat o mimořádné důvody, ne důvody ekonomického charakteru jako např. vzniklé náklady z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku nebo náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy. Odklad uložení zákazu plnění smlouvy přitom nesmí být delší než 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.
Pokud zadavatel prokáže, že k ochraně veřejného zájmu není dostačující pouze odklad zákazu plnění smlouvy, ÚOHS zákaz plnění smlouvy zadavateli neuloží a návrh zamítne.
Rozklad
Rozklad představuje specifický řádný opravný prostředek, který směřuje proti rozhodnutí ústředního správního úřadu, ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni. Tyto orgány totiž nemají nadřízený správní orgán, nelze proto v jejich případě využít institut odvolání. Rozklad tak de facto umožňuje naplnění zásady dvojinstančnosti.
V případě ÚOHS o rozkladu rozhoduje jeho předseda, přičemž návrh na rozhodnutí předkládá předsedovi rozkladová komise, která má nejméně pět členů jmenovaných předsedou. Rozkladová komise představuje orgán poradní, jejím návrhem není předseda ÚOHS vázán.
Účastník řízení před ÚOHS nemá možnost podat rozklad proti jakémukoliv rozhodnutí ÚOHS v prvním stupni. Nepřípustné je podání rozkladu proti usnesení, kterým
· se upravuje vedení správního řízení,
· byla stanovena lhůta k provedení úkonu,
· byly opraveny zjevné nesprávnosti, pokud se oprava netýká výroku rozhodnutí (tj. nejedná se o usnesení, které by měnilo věcnou stránku rozhodnutí).
Účelem těchto omezení je zefektivnit rozhodování ÚOHS, který by neměl přezkoumávat jednoduchá procesní usnesení.
Rozklad je třeba podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Pokud je podaný včas a přípustný, má rozklad odkladný účinek. Ten však může být správním orgánem vyloučen například pokud to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, hrozí-li vážná újma některému z účastníků či požádá-li o to účastník a nevznikne-li tím újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu.
Správní orgán může napadnuté rozhodnutí zrušit, nebo změnit, pokud se tím vyhoví rozkladu a pokud tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím účastníci souhlasí, nebo rozklad komplexně zamítnout.
Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu
Pokud účastník shledá v rozhodnutí správního orgánu pochybení, může podat žalobu a domáhat se tak jeho přezkoumání. V případě rozhodnutí ÚOHS bude orgánem, který přezkoumá napadené rozhodnutí, Krajský soud v Brně (sídlo ÚOHS je v Brně). Vrcholným orgánem je potom Nejvyšší správní soud.
Žalobu je třeba podat do dvou měsíců ode dne, kdy bylo napadené rozhodnutí žalobci doručeno. K podání žaloby je legitimován ten, kdo tvrdí, že je na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Žalobce se může domáhat zrušení takového rozhodnutí nebo vyslovení jeho nicotnosti.
Žaloba není přípustná, zejména pokud žalobce nevyčerpal v řízení před správním orgánem všechny řádné opravné prostředky.
Podání žaloby nemá odkladný účinek, nicméně soud může přiznat odkladný účinek na návrh žalobce po vyjádření žalovaného, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí pro žalobce představovaly nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám, a pokud to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Pokud soud žalobě přizná odkladný účinek, pozastaví se do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
V řízení soud zkoumá nejen formálně právní, ale také skutkovou stránku věci. ÚOHS v daném sporu vystupuje jako žalovaný. Žaloba je soudem přezkoumávána v mezích návrhů žalobce a žalobních bodů uvedených v žalobě, přičemž vychází ze skutkového stavu, který byl v době vydání rozhodnutí, a soud není vázán důkazními návrhy, nýbrž může provést také důkazy jiné.
Soud zruší rozsudkem napadené rozhodnutí bez nařízení jednání v případě, že napadené rozhodnutí správního orgánu trpí vadami řízení spočívající:
· v jeho nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů,
· v tom, že skutkový stav, který byl základem pro napadené rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu či vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění,
· v podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, pokud to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Dále soud vysloví i bez návrhu nicotnost napadeného rozhodnutí rozsudkem v případě, že zjistí, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost.
V ostatních případech nařídí předseda soudu jednání.
Soud může žalobě vyhovět, pokud uzná, že je důvodná, a napadené rozhodnutí zrušit, nebo žalobu zamítnout v případě, že shledá žalobu nedůvodnou.
Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí může být nezákonnost tohoto rozhodnutí nebo také vady řízení, ve kterém bylo dané rozhodnutí vydáno, a dále soud zruší napadené rozhodnutí v případě, že správní orgán překročil zákonné meze správního uvážení, případně tyto meze zneužil.
Pokud soud zrušuje napadené rozhodnutí, může také dle okolností zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo. Soud dále v případě, že rozhodnutí zruší, vrátí věc žalovanému k dalšímu řízení, přičemž správní orgán je poté vázán právním názorem, který soud vysloví ve svém rozsudku.
Pokud soud shledal rozhodnutí jako nezákonné a zrušil jej, může se žalobce na základě tohoto rozsudku domáhat náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu.
Kasační stížnost
Kasační stížnost je opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, kterým se účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud a lze ji podat pouze z taxativně vymezených důvodů.
Na druhou stranu kasační stížnost je nepřípustná, pokud směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, pokud směřuje proti rozhodnutí, jímž soud znovu rozhodl poté, co bylo jeho původní rozhodnutí zrušeno NSS (vyjma situace, kdy je jako důvod kasační stížnosti uvedena námitka, že se soud neřídil závazným právním názorem NSS) apod.
Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Podání kasační stížnosti nemá obecně odkladný účinek.
O kasační stížnosti rozhoduje NSS zpravidla bez jednání, avšak pokud to uzná za vhodné, může k provedení důkazů jednání nařídit. NSS sám rozhodne, které z navržených důkazů provede, a zda provede i jiné důkazy účastníky nenavržené.
O kasační stížnosti meritorně rozhoduje NSS rozsudkem s tím, že pokud uzná kasační stížnost jako důvodnou, napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí krajskému soudu k dalšímu řízení (ten je poté vázán právním názorem NSS) nebo může kasační stížnost zamítnout a rozhodnutí potvrdit, pokud uzná kasační stížnost jako nedůvodnou.
1.2.1.4 Modely přezkumu veřejných zakázek v zemích EU
Následující část shrnuje základní parametry přezkumných systému v dalších členských státech EU.
Tabulka 17: Srovnání řízení o přezkumu úkonů zadavatele v EU
Druh přezkumu
Celkový počet instancí
(+1 = institut námitek)
Lhůty pro rozhodnutí správního orgánu/první instance
Průměrné délky pro rozhodnutí první instance
Celková doba do konečného rozhodnutí
(včetně rozhodnutí vyšších instancí)
ČR
správní
4 (+ 1)
30/60 dnů
cca 50 dnů
cca 2-3 roky*
Belgie
soudní
1
1-3 měsíce
(max 6 měsíců)
Bulharsko
správní
2
15/30 dní
3 měsíce
4-5 měsíců
Dánsko
správní
3-4
3-6 měsíců
Estonsko
správní
3
30 dní
2-4 měsíce
Finsko
soudní
2
cca 7,5 měsíce
cca 2 roky
Francie
soudní
2
cca 20 dní
cca 3 měsíce
Chorvatsko
správní
2
30 dní
Irsko
soudní
2
6-12 měsíců
až 3 roky
Itálie
soudní
2 (+1)
několik týdnů/měsíců
cca 1 rok
Kypr
správní
2 (+1)
2-12 měsíců
cca 2 roky
Litva
soudní
2 (+1)
45 dnů
140 dní
Lotyšsko
správní
3
1 měsíc
Lucembursko
soudní
2
9-12 měsíců
1-2 roky
Maďarsko
správní
2
30 dní
+ 10 dní
Malta
správní
2
1-2 měsíce
Německo
správní
2 (+1)
5 týdnů
3-6 měsíců
Nizozemsko
soudní
2
1-2 měsíce
Polsko
správní
2
15 dnů
1-2 měsíce
Portugalsko
soudní
2
5 dní (správní)
5 dní (správní)/
min. 6 měsíců (soudní)
Rakousko
soudní
2
6 /8 týdnů
Rumunsko
správní
2
3-6 týdnů
+ 45 dnů
Řecko
správní
2
60 dnů
+ 75 dnů
Slovensko
správní
3 (+1)
30 dní první
45 dní druhá
Slovinsko
správní
2-3
15 dní
Španělsko
soudní/správní
3
až 5 let u soudu
Švédsko
soudní/správní
3 (+1)
2-3 měsíce
11-12 měsíců
*) jedná se o součet průměrných délek rozhodování ÚOHS (v prvním stupni cca 50 dní, ve druhém cca 75 dní[footnoteRef:12]) a průměrné délky rozhodování krajského soudu v Brně[footnoteRef:13], délky řízení před NSS cca 240 dnů[footnoteRef:14] [12: https://datlab.eu/blog/uohs-rozhoduje-nejrychleji-v-historii-i-diky-econlabu/] [13: České soudnictví 2021: Výroční statistická zpráva, Ministerstvo spravedlnosti] [14: Rozhodovací praxe ÚOHS – Mýty a fakta. EconLab z. s. (2017) ]
Zdroj: Rekonstrukce státu
Obrázek 12: Systémy přezkumu v oblasti veřejných zakázek v EU
Zdroj: Transparency International
1/ Napadenou zakázku posuzujeme celkem až v 5 instancích: 1x zadavatel, 2x správní orgán, 2x soud. Některé instance mohou rozhodovat opakovaně.
2/ Celkem 23 členských států EU nemá více než 3 instance přezkumu.
3/ Správní model přezkumu má 15 států EU – všechny správní orgány rozhodují v jediné instanci, jedinou výjimkou jsou ČR.
I z tohoto důvodu byly zmapovány předpisy v několika zemích, z nichž pak byla následně čerpána inspirace. Konkrétně se jednalo o Chorvatsko, Německo, Polsko, Rakousko (v abecedním pořadí), neboť jde o státy
· s nižším počtem instancí;
· krátkou průměrnou délkou přezkumu;
· které jsou nám kulturně i právně blízké.
Detailní popis viz následující Box.
Box 3: Popis současného stavu v Chorvatsku, Německu, Polsku a Rakousku
Chorvatsko – Státní komise pro dohled nad postupy při zadávání veřejných zakázek
Prvoinstančním přezkumným orgánem v rámci systému zadávání veřejných zakázek v Chorvatsku je Státní komise pro dohled nad postupy při zadávání veřejných zakázek (dále jen "Komise").
Vnitřní organizaci, rozhodovací proces a judikaturu přezkumného orgánu v Chorvatsku upravuje zákon o veřejných zakázkách ("Úřední věstník Chorvatské republiky" č. 120/16); zákon o Státní komisi pro dohled nad postupy při zadávání veřejných zakázek ("Úřední věstník Chorvatské republiky" č. 18/13, 127/13, 74/14, 98/19 a 14/21); vyhláška o vnitřní struktuře Státní komise pro dohled nad postupy při zadávání veřejných zakázek ("Úřední věstník Chorvatské republiky" č. 84/13 a 145/14); Předpis o vnitřní organizaci ve Státní komisi pro dohled nad postupy při zadávání veřejných zakázek přijatý dne 7. prosince 2015 a dne 17. prosince 2019.
Vedle ustanovení uvedeného právního rámce byla v průběhu času přijata některá neformální (nepsaná) pravidla postupu, která se ukázala jako potřebná pro dosahování optimálních výsledků.
Struktura a organizace Komise
Komise je autonomní a nezávislá státní autorita, která je odpovědná za přezkum postupů zadávání veřejných zakázek, udělování koncesí a výběru komerčních partnerů v PPP projektech.
Kompetence a další otázky důležité pro její fungování upravuje zákon o Státní komisi pro dohled nad postupy zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník 18/13, 127/13, 74/14 a 98/19).
Vnitřní strukturu, organizaci, způsob práce a další otázky upravuje vyhláška o vnitřní struktuře Státní komise pro dohled nad postupy zadávání veřejných zakázek (Úřední věstník 84/13 a 145/14, dále jen: vyhláška o vnitřní struktuře).
Komise má devět členů, z nichž jeden je předseda, dva místopředsedové a šest členů, kteří mají specifické postavení, neboť jsou jmenováni na dobu pěti let chorvatským parlamentem na návrh vlády Chorvatské republiky s předem stanovenými požadavky pro jmenování a důvody pro odvolání.
Základní funkcí členů Komise je rozhodování v přezkumných řízeních, a to na zasedáních rady do 30 dnů ode dne podání platného návrhu. Řízení jsou vedena třemi radami složenými ze tří členů Komise a každé radě předsedá předseda Komise nebo jeden z místopředsedů.
Odborní pracovníci Komise jsou rozděleni do následujících organizačních jednotek: Sekretariát s podatelnou, Odborná služba pro přezkumná řízení a Odborná služba pro sledování judikatury a soudních řízení.
Podle vyhlášky o vnitřní struktuře zajišťuje sekretariát pro členy Komise administrativní a odborné služby; vyřizuje žádosti o poskytnutí informací, stará se o vztahy s médii; připravuje výroční zprávu o činnosti; plní úkoly související s přípravou a koordinací strategického plánu činnosti; komunikuje s ostatními veřejnými autoritami a dalšími subjekty; plní úkoly související s peticemi a stížnostmi občanů; zajišťuje zadávací řízení pro Chorvatskou státní komisi; plní právní, správní a odborné úkoly související s plánováním, řízením a rozvojem v oblasti lidských zdrojů a organizační a finančně-plánovací úkoly; poskytuje všeobecné, pomocné a technické služby; stará se o řádné a náležité využívání majetku; řeší úkoly související s organizací, zaváděním a údržbou informačních systémů apod.
Podatelna přijímá a kontroluje zásilky a jiné písemnosti, třídí je a eviduje, vyplňuje údaje do spisové služby, distribuuje zásilky příslušným zaměstnancům a řeší archivní činnost.
Účetnictví, finanční výkaznictví, rozpočtové plánování, řízení hotovosti, včasné vypořádání všech závazků souvisejících s činností Komise má na starost externí účetní služba. Měsíční náklady na externí účetní službu nedosahují výše mzdových nákladů na jednoho zaměstnance, který by tento rozsah práce vykonával na plný úvazek. Externí zajištění této činnosti je tak nákladově efektivnější než vydržovat vlastního zaměstnance na plný úvazek.
Podle naplánované systemizace má mít sekretariát s podatelnou 9 zaměstnanců, v současné době se však skládá jen ze 4 zaměstnanců (tři pracují na pododdělení podatelny a dva v sekretariátu), kteří i přes velký objem práce, který mají na starost, zvládají plnit své povinnosti efektivně a včas.
Odborná služba pro přezkumná řízení podle nařízení o vnitřní struktuře shromažďuje údaje a důkazy pro stanovení procesních požadavků k zahájení přezkumného řízení a všechny relevantní skutečnosti týkající se přezkoumávaných případů, informuje radu o zjištěných skutečnostech, připravuje rozhodnutí přijatá na zasedání rady, údaje pro výroční zprávu o činnosti aj.
Podle systemizace má mít Odborný útvar pro přezkumná řízení 22 zaměstnanců, v současné době jich však má 18.
Odborná služba pro sledování judikatury a soudních řízení podle nařízení o vnitřní struktuře sleduje právní ujednání a obecná stanoviska pro zajištění jednotného uplatňování práva a rovného přístupu, podílí se na přípravě návrhů právních ujednání a dalších materiálů pro zasedání rady, eviduje rozhodnutí s právním významem (sbírka rozhodnutí), eviduje obecná stanoviska relevantní pro praxi, vybírá relevantní rozhodnutí pro zveřejnění, sleduje a studuje judikaturu, provádí úkony nezbytné k zastupování Komise v řízeních před soudy, odpovídá za mezinárodní spolupráci s příslušnými institucemi a dalšími subjekty v zahraničí aj.
Podle systemizace má mít Odborná služba pro sledování judikatury a soudních řízení 8 zaměstnanců, v současné době ji však tvoří jen 3 zaměstnanci.
Rozhodovací proces v chorvatské státní komisi
Pravidla vnitřní organizace ve Státní komisi pro dohled nad postupy při zadávání veřejných zakázek (dále jen Pravidla vnitřní organizace) upravují otázky důležité pro fungování Komise, které nejsou upraveny vyhláškou o vnitřní struktuře. Určují mj. počet potřebných zaměstnanců s popisem jejich základních úkolů a povinností, požadovaných odborných znalostí, jejich práv, odpovědnosti a dalších souvisejících otázek.
Podle vnitřního organizačního řádu se odborná služba pro přezkumná řízení skládá z vedoucího, seniorních poradců a poradců, z nichž všichni musí mít právní znalost.
Vedoucí služby řídí její činnost, řeší nejsložitější přezkumné případy, sleduje a dbá na řádný, odborný a včasný výkon práce, vykonává činnosti související s právy a povinnostmi zaměstnanců, provádí organizační opatření, podílí se na přípravě právních předpisů, podává předsedovi zprávy o výsledcích činnosti a identifikuje problémy s návrhem na jejich řešení či plní další úkoly podle pokynů předsedy.
Seniorní poradci a poradci vykonávají odbornou práci v přezkumných řízeních, která zahrnuje shromažďování údajů a důkazů pro zjištění procesních požadavků k zahájení přezkumného řízení a dalších relevantních skutečností v dané věci, podávání zpráv radě o zjištěných skutečnostech, přípravu návrhů rozhodnutí, která mají být přijata na zasedání rady, přípravu údajů pro výroční zprávu o činnosti, pomoc Odborné službě pro sledování judikatury a soudních řízení a plnění dalších úkolů podle příkazu předsedy nebo vedoucího odborné služby.
Hlavní rozdíl mezi seniorními poradci a poradci v jejich povinnostech a odpovědnosti souvisí především se složitostí přezkoumávaných případů, a sice seniorní poradci vyřizují především složité případy (označené stupni 4 a 5), i když jim mohou být přiděleny i jiné, méně složité případy.
Neformální (nepsaná) pravidla
Během sedmnáctiletého období fungování Komise byla přijata – jako pozitivní výsledek neustálé snahy o zefektivnění a vyšší transparentnost činnosti – neformální pravidla pro způsob vedení přezkumného řízení:
· Po obdržení elektronického podání nebo podání v listinné podobě otevře úředník podatelny spis a všechny potřebné informace zaznamená v elektronické podobě.
· Případy jsou přidělovány jednomu členu Komise a jednomu poradci rovným dílem ve stanoveném číselném pořadí na základě klasifikačních čísel členů a poradců,
· Vedoucí odborné služby pro přezkumná řízení posoudí složitost případu (na stupnici od 1 (pro nejméně složité případy) do 5 (pro nejsložitější případy)) s přihlédnutím k počtu a složitosti přezkumných tvrzení.
· Případ je přidělen poradci, který v dalším průběhu shromáždí údaje a všechny potřebné důkazy pro stanovení procesních požadavků na kompletaci případu a zjištění všech relevantních skutečností. Při přidělování případu poradci se přihlíží ke stupni složitosti udělenému případu, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozdělení případů (v závislosti na jejich složitosti) mezi poradce.
· Shromažďování údajů a důkazů nezbytných pro kompletaci případu zahrnuje žádosti o údaje nebo jiné informace, vysvětlení a důkazy od účastníků řízení nebo příslušných institucí. Tyto žádosti podepisuje je vedoucí odborné služby pro přezkumná řízení.
· Poradce plní výše uvedené úkoly samostatně, ale kdykoli se může poradit se členem, kterému byl případ přidělen ("mentor" případu).
· Jakmile je případ připraven k rozhodnutí (jsou shromážděny všechny potřebné údaje, důkazy a vyjádření účastníků řízení), poradce připraví případ ke konzultaci s mentorem, aby společně připravili případ na zasedání (zjistili skutečnosti, analyzovali a navrhli posouzení přezkumných tvrzení). Během konzultací poradce a mentor projednají tvrzení, argumenty všech stran, relevantní důkazy a dohodnou se, pokud je to možné, na společném návrhu pro zasedání rady.
· Na zasedání rady poradce, kterému byl případ přidělen, případ přednese (tvrzení, vyjádření stran, zjištěné skutečnosti, návrh posouzení přezkoumávaných tvrzení a návrh rozhodnutí).
· Po přednesení případu a všech skutečností rozhodných pro rozhodnutí o předmětu řízení členové rady případ projednají a většinou hlasů rozhodnou. Na tomtéž zasedání předseda nebo jeho zástupce, který zasedání předsedá, provede konečné posouzení složitosti případu a členové rady se dohodnou na stupni, který bude případu přidělen (1 až 5), neboť původně přidělený stupeň může být neadekvátní.
· V případě složité skutkové nebo právní otázky se rozhodnutí odloží, aby se příslušná otázka mohla projednat v kolegiu členů a předsedou Komise, aby si vyměnili názory, věc prodiskutovali a zaujali stanovisko.
· Po přijetí rozhodnutí na zasedání rady poradce připraví návrh rozhodnutí, který zkontroluje a parafuje mentor; návrh rozhodnutí schvaluje a podepisuje předseda rady.
· Návrh rozhodnutí je vypracován a zveřejněn na internetových stránkách Komise do 8 dnů od jeho přijetí.
Další procesní aspekty
V přezkumném řízení každá strana uvede všechny skutečnosti, o které opírá svá tvrzení, a navrhne důkazy k prokázání těchto skutečností. Navrhovatel prokazuje existenci procesních podmínek pro podání odvolání a porušení procesního nebo hmotného práva uvedeného v návrhu. Zadavatel prokazuje existenci skutečností a okolností, na jejichž základě rozhodl.
Komise nemůže přezkoumávat skutkový a právní stav, který byl předmětem předchozího přezkumu v témže zadávacím řízení.
Obecně činí lhůta pro podání návrhu deset dnů.
Navrhovatel, který nepodal návrh na přezkum v předchozí fázi zadávacího řízení nemá právo podat návrh v další fázi.
Návrh podaný v souvislosti se zadávací dokumentací, změnami této dokumentace, rozhodnutími o vyloučení z účasti, rozhodnutími o odmítnutí původní nabídky obecně brání v pokračování zadávacího řízení. Návrh podaný proti rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky brání v uzavření smlouvy. V ostatních případech lze pokračovat, pokud Komise nevydá předběžné opatření. Pokud nelze pokračovat, může zadavatel podat žádost o schválení pokračování zadávacího řízení či uzavření smlouvy z důvodu možné škody, která by byla nepřiměřeně vyšší než hodnota předmětu veřejné zakázky, z důvodu ochrany veřejného zájmu, naléhavosti veřejné zakázky a možného ohrožení života a zdraví osob nebo s ohledem na jiné vážné nebezpečí nebo možnou škodu. Komise v tomto případě vydá rozhodnutí do pěti dnů.
Navrhovatel může též podat návrh na vydání předběžného opatření k zajištění včasné nápravy údajného porušení zákona nebo k zabránění vzniku škody. Předmětem návrhu na vydání předběžného opatření může být zabránění některé z těchto skutečností: 1. pokračování v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, 2. přijetí nebo provedení rozhodnutí nebo úkonu zadavatele, 3. uzavření nebo plnění smlouvy, 4. provedení nového zadávacího řízení na stejný nebo obdobný předmět veřejné zakázky. Komise i v tomto případě vydá rozhodnutí do pěti dnů. Komise může návrh na vydání předběžného opatření zamítnout, pokud má za to, že by negativní důsledky předběžného opatření převýšily jeho přínosy.
Strany mají v přezkumném řízení právo vyjádřit se k žádostem a tvrzením druhé strany a navrhovat důkazy. Strany mohou též navrhnout ústní jednání a vysvětlit důvody, proč takové jednání navrhují, zejména za účelem objasnění složité skutkové situace nebo právní otázky.
Výše poplatku za zahájení přezkumného řízení se odvíjí od hodnoty zakázky, počínaje 5 000 HRK při předpokládané hodnotě veřejné zakázky nižší než 750 000,00 HRK a konče 100 000 HRK pro předpokládanou hodnotu veřejné zakázky vyšší než 60 000 000 HRK[footnoteRef:15]. [15: Kurz chorvatské kuny a eura byl na začátku roku 2023 pevně stanoven na 7,53 HRK za 1 EUR.]
Komise rozhoduje i o nákladech přezkumného řízení, určí, kdo je nese a v jaké výši, komu a v jaké lhůtě mají být uhrazeny. Obecně účastníci, kteří v přezkumném řízení neuspěli, hradí druhé straně oprávněné náklady, které jí vznikly.
Komise o návrhu rozhodne do 30 dnů ode dne, kdy byl návrh řádně podán.
Proti rozhodnutí Komise nejsou přípustné opravné prostředky, ale lze podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu Chorvatské republiky. Zde se rozhoduje ve lhůtě 30 dnů ode dne řádného podání.
Pokud Nejvyšší správní soud zruší rozhodnutí Komise, rozhodne v rozsudku také o samotném návrhu.
Rozhodnutí o žalobách zveřejňuje Komise na svých internetových stránkách.
Svolávání zasedání Komise a pracovních schůzek
Komise rozhoduje o přezkumech ve třech radách a vzhledem k velkému počtu případů (více než 1000 ročně) a možným rozdílným rozhodnutím různých rad v podobných případech, odchylkám od právního chápání nebo zavedené praxe lze svolat na zasedání všechny členy Komise. Zasedání svolává předseda komise. Během zasedání se sporná otázka projedná a většinou hlasů všech členů se přijme usnesení. Jakmile je usnesení přijato na zasedání všech členů Komise, stává se závazným pro všechny rady a členy.
Přijatá usnesení jsou zveřejňována na internetových stránkách Komise, neboť mají významný vliv na postup v přezkumných i v zadávacích řízeních a ovlivňují další praxi v oblasti veřejných zakázek. Přijatá usnesení jsou jedním z nástrojů, jak zajistit homogenní výklad určitých právních ustanovení a jak s tímto výkladem předem seznámit všechny zúčastněné strany.
Dále může předseda Komise svolávat pracovní porady členů (i úředníků), na kterých se řeší zejména výklad rozsudků správních soudů, vnitřní organizace a harmonogram práce, zdokonalování pracovních postupů, sporné právní otázky aj. Z pracovních jednáních Komise jsou připravovány zápisy, které jsou všem zaměstnancům doručovány elektronickou poštou, aby se mohli včas seznámit s přijatými závěry. Závěry přijaté na pracovních schůzkách jsou užitečné pro sjednocování postupu v obdobných případech a pro stejný výklad některých právních ustanovení.
Informační systém Komise
Na začátku roku 2020 byla v Chorvatské státní komisi zprovozněna nová digitální platforma pro správu úřadu (e-office). Prostřednictvím této platformy jsou jednoduše evidovány všechny přezkumné případy a přijaté dokumenty, jakož i veškeré činnosti související s přijímáním a odesíláním dokumentů či řešením a archivací případů přezkumu.
Informační systém Komise je propojen s elektronickými věstníky veřejných zakázek Chorvatské republiky (dále jen EPPC) a díky propojení systémů je možné podat návrh v elektronické podobě. V takto zahájených odvolacích řízeních probíhá veškerá další komunikace prostřednictvím EPPC, což výrazně snižuje administrativní zátěž, zjednodušuje a urychluje doručování dokumentů.
Propojené systémy navíc umožňují stahování údajů z EPPC do informačního systému Komise, zejména údajů týkajících se zadávacího řízení (zadavatel, navrhovatel, předmět zakázky atd.) a údajů souvisejících s přezkumem, jako jsou tvrzení a žádosti, což usnadňuje práci poradců při vypracování rozhodnutí.
Informační systém Komise umožňuje shromažďovat údaje o přezkumných řízeních a zadávacích řízeních a další statistická data. To umožňuje Chorvatské státní komisi využívat tyto údaje pro všechny druhy analýz jako podklad pro strategické návrhy, legislativní iniciativy atd.
Automatické získávání údajů díky propojení EPPC a informačního systému Komise činí méně časově náročným a efektivnějším i přípravu výroční zprávy Komise.
To je také předpokladem pro dosažení objektivity rozhodovacího procesu a pro možnost sledovat celkový vývoj, a to jak v přezkumných, tak v zadávacích řízeních, což jsou také údaje vykazované chorvatskému parlamentu v rámci Výroční zprávy Komise.
EPPC trvale zamezí přístupu k nabídkám nebo žádostem o účast doručeným prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků po dobu pozastavení zadávacího řízení, resp. zadavatel vrátí účastníkům neotevřené nabídky, žádosti o účast nebo jejich části, jakož i jiné dokumenty doručené jinými než elektronickými komunikačními prostředky.
Sledování judikatury a soudních řízení
Vzhledem k tomu, že konzistentnost a jednotná praxe a judikatura přezkumných orgánů různých instancí je jedním z předpokladů právní jistoty v procesu zadávání veřejných zakázek, byla jako novinka při poslední reorganizaci v Chorvatské státní komisi zřízena zvláštní organizační jednotka pro sledování judikatury (Odborná služba pro sledování judikatury a soudních řízení).
Odborná služba pro sledování judikatury a soudních řízení významně přispívá k činnosti Komise tím, že všechny zaměstnance Komise včas a komplexně informuje o právních stanoviscích a významných rozsudcích Evropského soudního dvora, Nejvyššího správního soudu Chorvatské republiky, Nejvyššího soudu Chorvatské republiky a Ústavního soudu Chorvatské republiky. Kromě toho sleduje soudní praxi a praxi Komise na denní bázi a nejméně jednou měsíčně předkládá souhrnný přehled právních názorů soudů a významnějších rozhodnutí Komise, v členění podle právních pojmů a ustanovení zákona o veřejných zakázkách (Úřední věstník, č. 120/16).
Jako součást monitoringu odborná služba:
· shrnuje významná rozhodnutí jednotlivých institucí tak, aby vyjadřovala relevantní skutečnosti týkající se případu, přezkoumávaných tvrzení a právní konstrukce rozhodnutí – připravuje údaje potřebné pro vyhledávání rozhodnutí na internetových stránkách a vybírá rozhodnutí pro zveřejnění
· analyzuje právní praxi a zjišťuje a upozorňuje na nedostatky a další významné skutečnosti
· připravuje potřebné podklady pro zasedání Komise, na nichž se projednávají sporné otázky s cílem harmonizovat postupy a praxi – sleduje, třídí a analyzuje praxi správních soudů, přestupkových soudů, Ústavního soudu Chorvatské republiky a Evropského soudního dvora
· sleduje, třídí a analyzuje příslušnou odbornou literaturu
· podílí se na přípravě návrhů usnesení a dalších materiálů pro zasedání Komise
Z hlediska činnosti v oblasti soudních a jiných řízeních služba:
· vede záznamy o soudních řízeních (lhůty, jednání, opravné prostředky, vyjádření atd.)
· sleduje včasnost a řádnost soudních řízení
· připravuje návrhy na podání k soudům
· analyzuje a navrhuje provedení příslušných právních úkonů (žaloba, trestní oznámení atd.).
· připravuje podklady pro pracovní jednání členů Komise, na nichž se projednává přijetí částečně nebo zcela jiného rozhodnutí, než jaké je předmětem správního sporu, a na kterých se projednávají řízení týkající se rozsudků správních soudů, mimořádných opravných prostředků a dalších dostupných opravných prostředků
Pokud jde o plnění úkolů v oblasti sledování a přípravy údajů o činnosti služby:
· shromažďuje a analyzuje údaje za účelem přípravy výroční zprávy Komise a dalších zpráv a analýz
· zpracovává a analyzuje statistické údaje shromážděné při přezkumných řízeních, přičemž tato data jsou vkládána do informačního systému Komise.
Statistické údaje[footnoteRef:16] [16: Hodnoty jsou převzaty z výroční zprávy Komise za rok 2021, neboť ke dni zpracování RIA nebyl dostupný anglický překlad výroční zprávy za rok 2022. Nicméně dle vyjádření zástupce Komise lze tato čísla použít, neboť čísla za rok 2022 jsou obdobná.]
Prostředky na činnost Komise jsou poskytovány ze státního rozpočtu a zahrnují prostředky na platy, prostředky na věcné výdaje a prostředky na pořízení nefinančního majetku v rámci věcných nákladů. Komise nemá jiné příjmy než příjmy rozpočtu a poplatek za zahájení přezkumného řízení ve veřejných zakázkách je hrazen přímo do státního rozpočtu a je příjmem státního rozpočtu.
Celkový plán na rok 2021 činil 10 722 308,00 HRK ze státního rozpočtu. Z této částky bylo plánováno 8 551 236,00 HRK na mzdy, 1 972 875,00 HRK na věcné náklady, 950,00 HRK na finanční náklady a 197 247,00 HRK na pořízení nefinančního majetku. Celkové plnění činilo 10 643 477,42 HRK nebo 99,26 % plánu.
Na platy zaměstnanců bylo vynaloženo 8 538 361,85 HRK.
Za věcné potřeby bylo utraceno 1 910 172,00 HRK, z toho 38,76 % za nájmy, kde největší položku tvoří pronájem nebytových prostor.
V roce 2021 byla do státního rozpočtu odvedena částka 17 292 805,92 HRK, která byla vybrána na poplatcích za zahájení přezkumného řízení.
Z výše uvedeného je zřejmé, že do státního rozpočtu Chorvatské republiky bylo odvedeno o 6 570 497,92 HRK více prostředků, než bylo plánováno na činnost Komise na rok 2021.
V roce 2021 bylo ve Státní komisi zaměstnáno celkem 34 lidí (cca 77 % obsazených systemizovaných míst). K 31. 12. 2021 bylo v odborném štábu pro rozhodování o rozkladech zaměstnáno celkem 15 státních zaměstnanců. K 31. 12. 2021 bylo v Odborném štábu pro sledování judikatury a soudních řízení zaměstnáno celkem 6 státních zaměstnanců.
Tabulka 18: Personální kapacity
Pozice
Počet zaměstnanců
Systemizace – Vyhláška o vnitřním uspořádání Komise
Předseda
1
1
Místopředsedové
2
2
Ostatní členové Komise
6
6
Sekretariát
2
5
Podatelna
2
4
Odborná služba pro přezkumná řízení
15
22
Odborná služba pro sledování judikatury a soudních řízení
6
8
Celkem
34
48
Zdroj: 2021 Work Report[footnoteRef:17] [17: 2021 Work Report. Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave, dkom.rh]
Nevyřízené případy
V roce 2021 bylo u Komise celkem 1 273 nevyřízených případů přezkumu, z toho 97 bylo převedeno z roku 2020 a 1 176 bylo nově přijatých případů.
* Případy převedené z roku 2020 nebyly v roce 2020 vyřešeny především proto, že návrhy jsou přijímány i v samotném závěru roku (112 případů přijato v prosinci 2020) a nebylo možné v těchto případech doplnit spisovou dokumentaci a začít je řešit v roce 2020.
Rovněž pozitivní dopad elektronického podání a další výměny dokumentů není zanedbatelný vzhledem k tomu, že doručení je uskutečněno ve stejný den jako podání, čímž se zkracuje doba výměny dokumentů a doplňování dokumentace.
Komise v roce 2021 přezkoumala 6,75 % z celkového počtu zadávacích řízení
Tabulka 19: Celkový počet projednávaných návrhů
Návrhy přijaté v roce 2021
Vyřešené případy
Nevyřešené případy
1 176*
1 110
66*
100 %
94,38 %
5,61 %
Zdroj: 2021 Work Report[footnoteRef:18] [18: 2021 Work Report. Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave, dkom.rh]
*V roce 2021 bylo k vyřízení celkem 1273 případů, protože z roku 2020 bylo převedeno 97 případů.
*K 31. 12. 2021 nebylo vyřešeno 66 případů, většinou přijatých koncem roku (94 podání v prosinci); jejich řešení pokračovalo i v roce 2022 v zákonem stanovených lhůtách.
Tabulka 20: Struktura rozhodnutí v přezkumných řízeních
Druh rozhodnutí
Počet
%
Návrhu vyhověno
515
46,40
Návrh zamítnut ve věci samé
361
32,52
Návrh zamítnut
197
17,75
Ukončení řízení
36
3,24
Ostatní
1
0,09
Celkem
1 110
100
Zdroj: 2021 Work Report[footnoteRef:19] [19: 2021 Work Report. Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave, dkom.rh]
Dle výroční zprávy bylo v roce 2021 opět vyhověno vysokému procentu návrhů (46,40 %), což v různé míře vedlo k rušení rozhodnutí či úkonů zadavatele.
V celkem 17,75 % případů byl návrh zamítnut. Uvedené procento představuje mírný nárůst oproti roku 2020, kdy byl návrh zamítnut v 16,63 % případů.
Tabulka 21: Návrhy, kterým bylo vyhověno
Důvod podání návrhu
Počet
%
Zadávací dokumentace
132
25,63
Rozhodnutí o zadání zakázky
334
64,85
Rozhodnutí o zrušení
43
8,35
Postup
6
1,17
Celkem
515
100
Zdroj: 2021 Work Report[footnoteRef:20] [20: 2021 Work Report. Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave, dkom.rh]
V roce 2021 se největší počet přezkumných řízení, ve kterých bylo návrhu vyhověno, týkal zrušení rozhodnutí o zadání zakázky (64,85 %). Zde je však třeba vzít v úvahu, že i největší počet návrhů, 65,39 % z nich, byl podán proti rozhodnutí o zadání zakázky nebo jejím zrušení.
V roce 2021 pouze šest podaných návrhů vedlo ke zrušení celého zadávacího řízení, což je výrazný pokles oproti roku 2019 (kdy bylo zrušeno 21 řízení). To svědčí o poklesu počtu podstatných chyb, která vedou ke zrušení zadávacího řízení. Nižší počet zrušených zadávacích řízení má příčinnou souvislost s počtem návrhů týkajících se zadávací dokumentace, kterým bylo vyhověno, neboť chyby, které byly v této fázi řízení sankcionovány a odstraněny, nemohou vést ke zrušení zadávacího řízení při přezkumu rozhodnutí o zadání zakázky. To také dle výroční zprávy indikuje rostoucí úroveň odbornosti.
Tabulka 22: Zamítnuté návrhy
Důvod podání návrhu
Počet
%
Rozhodnutí o udělení zakázky; Rozhodnutí o zrušení
92
46,70
Zveřejnění zadávací dokumentace, Změna zadávací dokumentace
88
44,67
Neposkytnutí řádné odpovědi zadavatelem
5
2,54
Otevírání nabídek
2
1,02
Jiný*
10
5,08
Celkem
197
100
Zdroj: 2021 Work Report[footnoteRef:21] [21: 2021 Work Report. Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave, dkom.rh]
Z celkového počtu zamítnutých návrhů v roce 2021 se největší počet týkal návrhů podaných ve věci zadávací dokumentace (44,67 %) a ve věci rozhodnutí o zadání zakázky (46,70 %).
V roce 2021 bylo podáno 48 návrhů na vydání předběžného opatření, tedy o 12 % více než v roce 2020. 16 návrhů na vydání předběžného opatření bylo zamítnuto a 4 byly zamítnuty ve věci samé a 16 návrhům bylo naopak vyhověno.
Podle zákona o zadávání veřejných zakázek mohou účastníci přezkumného řízení navrhnout ústní jednání před Státní komisí za účelem objasnění složitých skutkových okolností případu nebo právních otázek. V roce 2021 byla žádost o ústní jednání podána v deseti případech. Žádné nebylo vyhověno a žádné ústní jednání se nekonalo. Dle Komise by ústní jednání v zásadě prodloužilo přezkumné řízení, ve kterém je Komise časově omezena. Řízení ze své právní povahy spočívá v přezkoumání zákonnosti dokumentů, které je navrhovatel s ohledem na explicitní povinnost zajistit důkazní břemeno povinen poskytnout. Vzhledem k tomu, že uvádění nových skutečností a tvrzení navrhovatelem je omezeno zákonnou lhůtou pro podání návrhu, mohlo by ústní jednání objasnit některé skutkové otázky pouze ve výjimečných situacích. Z tohoto důvodu je ústní jednání nahrazeno písemnou komunikací se stranami s žádostí o doplnění dokumentace.
Tabulka 23: Délka přezkumného řízení
Délka (ve dnech)
2019
2020
2021
Od zkompletování dokumentace do vydání rozhodnutí
16
13
12
Od obdržení podání návrhu do vydání rozhodnutí
34
30
27
Od shledání návrhu řádným do vydání rozhodnutí
27
26
23
Zdroj: 2021 Work Report[footnoteRef:22] [22: 2021 Work Report. Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave, dkom.rh]
Délku přezkumného řízení stanovuje zákon, podle něhož je Komise povinna rozhodnout do 30 dnů od řádného podání návrhu a vyhotovit a předložit písemné vyhotovení rozhodnutí do 8 dnů ode dne přijetí rozhodnutí na zasedání rady. Podle zákona o státní komisi jsou povinným obsahem pracovního výkazu údaje o průměrné době trvání přezkumného řízení ode dne obdržení návrhu do dne rozhodnutí, jakož i ode dne zkompletování dokumentace do dne rozhodnutí. První údaj hovoří o době, kterou spis stráví u Komise, druhý pak o aktivní době potřebné k rozhodnutí. Lhůta 30 dní platí pro dobu, od kdy byl návrh shledán řádným do dne rozhodnutí.
V roce 2021 byl zachován trend zkracování délky rozhodování Komise. Průměrná doba od dokončení dokumentace do rozhodnutí činila 12 dnů, doba od doručení návrhu do vydání rozhodnutí 27 dnů a doba od podání řádného návrhu do rozhodnutí 23 dnů. Výsledky dle výroční zprávy ukazují na vysokou kvalitu lidských zdrojů Komise, a to i s ohledem na růst počtu případů v roce 2021, aniž by došlo ke snížení kvality vydávaných rozhodnutí, což je patrné z údajů o výrazném snížení počtu rozhodnutí Komise, které byly zrušeny Nejvyšším správním soudem.
Tabulka 24: Počet soudních sporů
Rok
Počet návrhů k přezkumu
Počet soudních sporů
%
2021
1 176
157
13,35
Zdroj: 2021 Work Report[footnoteRef:23] [23: 2021 Work Report. Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave, dkom.rh]
Tabulka 25: Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Druh rozhodnutí
Počet
%
Žaloba zamítnuta ve věci samé
138
87,90
Žaloba zamítnuta
7
4,46
Ukončení soudního sporu
4
2,55
Žalobě vyhověno, rozhodnutí Komise zrušeno a soud ve věci rozhodl sám
7
4,46
Žalobě vyhověno, rozhodnutí Komise zrušeno a případ vrácen Komisi
1
0,64
Celkem
157
100
Zdroj: 2021 Work Report[footnoteRef:24] [24: 2021 Work Report. Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave, dkom.rh]
Data ukazují, že v roce 2021 byl zrušen extrémně nízký počet rozhodnutí Komise, která byla předmětem žaloby u Nejvyššího správního soudu, tedy velký počet rozhodnutí Komise byl potvrzen rozhodnutím soudu formou zamítnutí žaloby ve věci samé či zamítnutím žaloby (94,90 %).
Německo
V Německu se v přezkumném řízení rozlišuje, zda jde o nadlimitní zakázku či ne. V případě, že bude hodnota veřejné zakázky vyšší nebo rovna stanoveným limitům, bude se ochrana řídit především ustanoveními §§ 155–186 GWB[footnoteRef:25], které upravují přezkumné řízení (Nachprüfungsverfahren). Toto přezkumné řízení představuje primární právní ochranu (Primärrechtsschutz), která je dvoustupňová. [25: GWB – Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen. Dostupné z https://www.gesetze-im-internet.de/gwb/BJNR252110998.html]
První instancí jsou tzv. Komory pro veřejné zakázky (Vergabekammern). Řízení před komorami je správním řízením, jejich rozhodnutí má formu správního aktu a je přezkoumatelné před Vrchními zemskými soudy prostřednictvím tzv. okamžité stížnosti (sofortige Beschwerde), která je upravena v ustanoveních §§ 171 a násl. GWB. V rámci primární právní ochrany má účastník možnost zabránit pochybení zadavatele, případně dožadovat se jeho nápravy ještě před uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky.
Sekundární právní ochrana (Sekundärrechtsschutz) se aplikuje poté, co bylo zadávací řízení již skončeno, a veřejná zakázka byla zadána. Tuto ochranu je třeba uplatnit u příslušného soudu, kde již nejde o zakázku samotnou, ale předmětem řízení je především uplatnění nároku na náhradu škody (Schadensersatzansprüche) vzniklé v důsledku protiprávního postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky nebo udělování koncese, kterou představují především náklady přípravy a podání nabídky a další náklady spojené s účastí v zadávacím řízení či náhradu ušlého zisku. Účastník se nemůže domáhat sekundární právní ochrany v případě, že měl možnost včas a v souladu s právními předpisy domáhat se ochrany v rámci primární právní ochrany, avšak tak neučinil.
Komory můžeme definovat jako centrální instituci právní ochrany v rámci práva zadávání veřejných zakázek. Jedná se o kontrolní úřady, které mají výlučné pravomoci v oblasti veřejných zakázek, a ke kterým mají účastníci právo podat návrh na přezkum postupu zadavatele. Můžeme je označit jako kvazisoudní úřady, které rozhodují nezávisle a nejsou podřízeny žádným příkazům či pokynům, nýbrž pouze zákonu.
Jsou zřizovány spolkem i spolkovými zeměmi, přičemž ustanovení § 156 odst. 1 GWB uvádí, že přezkum zadávání veřejných zakázek a koncesí zadávaných na úrovni spolku je v kompetenci spolkových komor, zemské komory přezkoumávají zadávání veřejných zakázek a koncesí, jež jsou zadávány na úrovni jednotlivých spolkových zemí.
Komory vykonávají svou činnost nezávisle a na vlastní odpovědnost. Komory rozhodují v obsazení jednoho předsedy a dvou přísedících, z nichž je jeden přísedící je z lidu, tedy představuje laický prvek. Předseda a druhý přísedící musí být úředníci s definitivou se způsobilostí k výkonu funkce ve vyšší správní službě nebo srovnatelnou odbornou pozicí a jeden z nich, zpravidla předseda, musí být způsobilý k výkonu soudcovského úřadu. Všichni musí mít základní znalosti v oboru veřejných zakázek, také přísedící z lidu by měl mít několikaleté praktické zkušenosti z oblasti zadávání veřejných zakázek. V některých situacích je možné přísedícího lidu nahradit přísedícím úředníkem, avšak naopak to možné není. Členové komory jsou jmenováni na pět let, jsou vázáni slibem mlčenlivosti, rozhodují nezávisle a jsou podřízeni pouze zákonu.
Jak bylo uvedeno, komora rozhoduje zásadně v obsazení třech členů. Ustanovení § 157 odst. 3 GWB však uvádí výjimku, kdy je možné, aby komora přenesla rozhodování v konkrétní věci pouze na jednoho z těchto členů, a to předsedu nebo přísedícího úředníka. To je možné pouze za předpokladu, že posuzovaná věc nevykazuje žádné podstatné obtíže z pohledu věcného ani právního a rozhodnutí nebude mít zásadní význam.
Spolek zřizuje nezbytný počet spolkových komor (v současné době jsou dvě), a to při Spolkovém kartelovém úřadu (Bundeskartellamt, německý orgán pro hospodářskou soutěž). Zřízení a obsazení spolkových komor stejně jako rozdělení případů náleží prezidentovi Spolkového kartelového úřadu. Zřízení, organizace a obsazení zemských komor určuje zemské právo a podpůrně také zemské vlády. Spolkové země mohou zřídit společné přezkumné orgány.
Přezkumné řízení se zahajuje pouze na návrh. Vedení řízení bez návrhu, který splňuje zákonné náležitosti, není přípustné. Navrhovatel má plné dispoziční právo, kdy předmět řízení je vymezen jeho návrhem, který může vzít zpět, a to kdykoliv během celého řízení až do nabytí právní moci rozhodnutí komory, tedy je tak možné učinit i v průběhu řízení o stížnosti u soudu. Řízení končí okamžikem doručení zpětvzetí návrhu komoře, následné rozhodnutí o skončení řízení tak má pouze deklaratorní význam.
Návrh může podat každý dodavatel, který má bezprostřední zájem na veřejné zakázce nebo koncesi, přičemž došlo k možnému porušení jeho práv, a to nerespektováním právní úpravy veřejných zakázek. Je také nutná alespoň hrozící škoda, jež by vznikla v důsledku tohoto porušení uvedených práv dodavatele.
Návrh tak není přípustný v situaci, kdy navrhovatel věděl nebo objektivně mohl vědět o porušení právních předpisů, avšak přesto ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, toto porušení u zadavatele nenamítal.
Dále není přípustný návrh dodavatele, pokud mu porušení či možné porušení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek bylo patrné nebo objektivně mohlo být patrné již z oznámení o zadání veřejné zakázky, a on přesto nejpozději do uplynutí lhůty pro podání přihlášek nebo nabídek u zadavatele toto nenamítal. Nepřípustný je také návrh dodavatele, jemuž bylo porušení či možné porušení právních předpisů zadavatelem známo nebo objektivně mohlo být známo již ze zadávací dokumentace, přičemž on toto porušení nejpozději do uplynutí lhůty pro podání přihlášek nebo nabídek u zadavatele nenamítal. A nakonec je nepřípustný též návrh v případě, že uplynulo více než 15 kalendářních dnů poté, co bylo dodavateli doručeno rozhodnutí zadavatele, kterým zadavatel nevyhověl námitkám dodavatele.
Návrh musí být podán písemně, bez zbytečného odkladu a s odůvodněním. V návrhu musí být jasně uvedeno, kdo návrh podává a čeho se tento domáhá. Odůvodnění návrhu musí obsahovat především označení zadavatele, popis tvrzeného porušení právních předpisů se skutkovým vymezením a označením důkazů na podporu tvrzení dodavatele. Spolu s podáním návrhu musí být též doloženy námitky učiněné vůči zadavateli a vymezeni ostatní účastníci, kteří jsou navrhovateli známi.
Řízení před Vergabekammern
Příslušnost komor a případně poté Vrchních zemských soudů v rámci řízení o stížnosti se omezuje pouze na přezkoumání porušení právních předpisů upravující zadávání veřejných zakázek. V případě, že se chce účastník domoci náhrady škody za nezákonný postup zadavatele, musí se následně obrátit na příslušné soudy, jak bude uvedeno dále. Účastníky řízení jsou navrhovatel, zadavatel a dodavatelé, jejichž zájmy budou rozhodnutím komory významně dotčeny, a proto jsou k řízení přizváni. Během řízení se uplatňuje zásada vyšetřovací, kdy komora zjišťuje skutkový stav tak, že si obvykle sama opatřuje důkazy a zjišťuje skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, přičemž se ale také v určitých případech může omezit pouze na to, co předloží na podporu svých tvrzení účastníci řízení. Komora není povinná k rozsáhlé kontrole zákonnosti, když se soustředí především na průběh daného zadávacího řízení.
Komora nejprve přezkoumá návrh, zda je přípustný a není zjevně neopodstatněný, následně doručí zadavateli kopii tohoto návrhu a vyžádá si od něho spis o dané veřejné zakázce, který má obsahovat všechny podklady a dokumenty k věci. Od chvíle, kdy komora písemně informuje zadavatele o tom, že byl podán návrh na přezkoumání jeho postupu, nesmí zadavatel až do okamžiku rozhodnutí komory ve věci, a ještě po dobu lhůty pro podání stížnosti proti tomuto rozhodnutí, zadat veřejnou zakázku. Výjimky z tohoto pravidla jsou ve zvláštních situacích výjimečně přípustné, jak stanoví dále GWB.
Komora ve věci nařizuje ústní jednání. Pravidlem je, že se nařizuje pouze jedno ústní jednání, což má přispět k urychlení celého řízení, proto nařízení dalšího jednání připadá v úvahu jen na základě zvláštních okolností ve výjimečných případech. Všichni účastníci mají možnost se k věci a k podkladům pro vydání rozhodnutí vyjádřit. Se souhlasem účastníků a v dalších případech stanovených zákonem (např. účastníci se bez omluvy na jednání nedostaví), může komora věc projednat a rozhodnout i bez nařízení jednání po prostudování podkladů. Pravidla předvolávání účastníků a dále také samotný průběh jednání je upraven obecnými předpisy o správním řízení. I když se zúčastněné strany nedostaví k jednání nebo nejsou řádně zastoupeny, může být věc projednána a rozhodnuta ve věci samé.
V souladu s ustanovením § 167 vydá komora písemně rozhodnutí s odůvodněním do pěti týdnů ode dne, kdy jí byl doručen návrh. Pokud je věc zvlášť skutkově nebo právně obtížná, může předseda výjimečně rozhodnout, že tuto lhůtu prodlužuje o nezbytnou dobu (avšak ne více než o dva týdny), přičemž toto rozhodnutí přirozeně musí oznámit účastníkům a písemně jej odůvodnit.
Rozhodnutí v přezkumném řízení
Komora v souladu s ustanovením § 168 GWB rozhodne usnesením, zda byla práva navrhovatele porušena a případně stanoví opatření, aby byl tento zásah do jeho práv odstraněn a bylo tak zabráněno poškození jeho zájmů. Rozhodnutí komory má formu správního aktu. Komora při svém rozhodování není vázána návrhem.
Při určení, jaké opatření komora v případě porušení Vergaberecht zvolí, je vázána zásadou přiměřenosti, kdy zvolené opatření musí být vhodné, nezbytné a přiměřené. Při výběru z více možných variant komora vždy zvolí tu, která nejméně zasahuje do zájmů účastníků řízení, přičemž také zohlední zájmy zadavatele, a to zejména na rychlé zadání veřejné zakázky. Obvykle postačuje, když komora nařídí, aby zadavatel zopakoval ten úkon v zadávacím řízení, který byl vadný a který byl předmětem přezkumného řízení.
Komora je při svém rozhodnutí však limitována okamžikem zadání veřejné zakázky kdy, pokud je veřejná zakázka zadána, nemůže komora rozhodnout o jejím zrušení, může však vyslovit, že byl účastník zadávacího řízení na svých právech zkrácen. Účastníci zadávacího řízení, kteří v zadávacím řízení neuspěli, a jejich práva byla zadavatelem porušena, tak mají možnost obrátit se na příslušné soudy v rámci sekundární právní ochrany a žádat náhradu škody.
Náklady řízení před komorami upravuje ustanovení § 182 GWB, které odkazuje v obecné rovině na zákon o správních poplatcích, ale sám upřesňuje konkrétní kritéria. Náklady zahrnují poplatek komoře a ostatní náklady, přičemž poplatek se pohybuje v rozmezí od 2.500 EUR do 50.000 EUR s tím, že je možné jej v jednotlivých případech za určitých okolností snížit na 250 EUR nebo výjimečně zvýšit až na 100.000 EUR. O tom, jak vysoký bude poplatek, rozhoduje komora na základě svého uvážení. Zohlední především své osobní a věcné náklady, ale také hospodářský význam dané věci. Uplatňuje se přitom tzv. Kostendeckungsprinzip, což je zásada aplikovaná ve veřejné správě, podle níž má poplatek krýt skutečné náklady správního orgánu, dále princip ekvivalence, a především také zásada rovného zacházení. Spolkový kartelový úřad přitom vydal pro účely vypočítávání poplatků komor metodiku nebo příručku, ve které uvádí hodnoty veřejných zakázek a přibližnou výši poplatku, která by měla být v dané věci uložena. Většina zemských komor se také řídí sazebníky vydávanými spolkovými komorami[footnoteRef:26]. Komory tak samozřejmě postupují v zásadě jednotně a při rozhodování o určení výše poplatků nevznikají rozdíly, jak by se mohlo na první pohled zdát. [26: VK Bund viz Informationsblatt zum Rechtsschutz bei der Vergabe öffentlicher Aufträge; RA DE viz Kosten im Vergaberecht TW-Übersicht Nr. 6
]
Náklady řízení nese strana, která byla ve věci neúspěšná. Tedy navrhovatel je ponese v případě, že návrh bude zamítnut. Pokud bude návrhu vyhověno, přičemž bude zadavateli zakázáno zadat veřejnou zakázku nebo určen jiný prostředek nápravy, ponese tyto náklady zadavatel. Neúspěšná strana také uhradí účelně vynaložené náklady protistrany. Z důvodu zachování principu spravedlnosti může být ve výjimečných případech od povinnosti uhradit správní poplatek upuštěno.
V případě, že bude návrh ještě před rozhodnutím ve věci samé vzat zpět nebo jinak vyřízen, měla by být uhrazena pouze polovina správního poplatku. V takovém případě o tom, kdo jej uhradí, rozhodne komora s ohledem na okolnosti případu.
Opravným prostředkem proti rozhodnutí komory je tzv. okamžitá stížnost, kterou mohou podat účastníci řízení vedeného před komorou, která v dané věci vydala přezkoumávané rozhodnutí. Stížnost je přípustná nejen proti rozhodnutí komory, ale také v případě, že komora nerozhodla ve stanovené lhůtě ode dne doručení návrhu.
O stížnosti rozhoduje Vrchní zemský soud, a to specializovaný senát, zvlášť pro tento účel sestavený. Tento senát může rozhodnutí komory zrušit a sám ve věci rozhodnout, nebo může komoře nařídit, aby znovu rozhodla ona sama, přičemž v rámci tohoto nového rozhodování je komora vázána právním názorem soudu. Proti rozhodnutí senátu není přípustný žádný řádný opravný prostředek a toto rozhodnutí je rozhodné pro žalobu o náhradu škody, která byla způsobena nezákonným postupem zadavatele.
Stížnost musí obsahovat vylíčení, v jakém rozsahu je přezkoumávané rozhodnutí napadeno, co je stížností požadováno, údaj o rozhodných skutečnostech a označení důkazních prostředků na podporu tvrzení stěžovatele.
Účastníky řízení jsou ti účastníci, kteří se účastnili řízení před komorou. V řízení o stížnosti se musí tito účastníci nechat zastoupit advokátem.
Řízení o stížnosti má odkladný účinek ze zákona po dobu 2 týdnů. Soud však může na návrh žalobce vydat tzv. předběžné opatření, kterým blokační účinek prodlouží. Rozhodnout může soud bez nařízení ústního jednání ve věci.
Řízení o stížnosti se končí vydáním usnesení, kterým soud rozhodne ve věci kdy, jak již bylo uvedeno, pokud soud uzná stížnost jako důvodnou, zruší rozhodnutí komory a vrátí jí věc k novému projednání, ovšem přitom je komora vázána právním názorem soudu. V případě, že je třeba rozhodnout bezodkladně, je dána soudu možnost, aby ve věci rozhodl sám. Pokud soud rozhoduje sám, má při rozhodování stejná oprávnění jako komora. Stejně tak bude platit, že je omezen okamžikem zadání veřejné zakázky. Poté ale může alespoň na návrh soud závazně v rozhodnutí stanovit, zda byl účastník zadávacího řízení na svých právech nezákonným postupem zadavatele zkrácen (což je žádoucí zejména pro účely řízení o náhradě škody).
V případě, že se chce Vrchní zemský soud rozhodující o stížnosti odchýlit od názoru, který již zastal v obdobné věci jiný Vrchní zemský soud či Spolkový nejvyšší soud, bude věc předána Spolkovému nejvyššímu soudu, který následně ve věci rozhodne místo Vrchního zemského soudu, případně je také dána možnost, že Spolkový nejvyšší soud se při takovém rozhodování může omezit pouze na rozhodování o odchýlení se od již vysloveného názoru, a samotným rozhodováním ve věci následně pověřit Vrchní zemský soud. Tímto pravidlem, zakotveným v ustanovení § 179 odst. 2 GWB, má být přispěno k naplnění požadavku právní jistoty, kdy je přirozeně zájem na tom, aby soudy rozhodovaly v obdobných případech obdobně a v různých věcech různě.
V případě, že se prokáže, že byl návrh nebo stížnost od počátku neodůvodněný, a tedy že došlo ke zjevnému zneužití práva na podání návrhu a případně stížnosti, je navrhovatel nebo stěžovatel povinen uhradit protistraně a účastníkům řízení škodu, která jim byla takovým zneužitím práva způsobena. Za zneužití práva je považováno zejména způsobení pozastavení zadávacího řízení úmyslně nebo v hrubé nedbalosti uvedením nesprávných údajů, podání žádosti o přezkoumání postupu zadavatele za účelem narušení průběhu zadávacího řízení nebo poškození konkurentů, či podání návrhu za účelem jeho pozdějšího zpětvzetí oproti obdržení finančního nebo jiného prospěchu. Zákonodárce se tak snaží zamezit tomu, aby byly podávány návrhy na přezkoumání postupu zadavatele za účelem poškození ostatních účastníků zadávacího řízení nebo narušení samotného zadávacího řízení se záměrem získání neopodstatněného prospěchu. Takové jednání odporuje dobrým mravům a zahlcuje komory a soudy neopodstatněnými návrhy.
Pravomocným rozhodnutím komory a soudu v případě řízení o stížnosti jsou následně vázány příslušné soudy v rámci rozhodování o přiznání nároku náhrady škody způsobené nezákonným postupem zadavatele.[footnoteRef:27] [27: ČAPKOVÁ, V. (2019). Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rigorózní práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická. Dostupné z: https://theses.cz/id/66ii13/.]
Ve vykazovaném roce 2022 učinily spolkové komory pro přezkum zadávání veřejných zakázek celkem 47 rozhodnutí ve věci, přičemž návrhů v témže roce bylo podáno celkem 116. Ve prospěch zadavatele bylo vydáno 33 rozhodnutí a ve prospěch žadatele 14 rozhodnutí. Zbývající přezkumná řízení byla vyřízena ve 43 případech zpětvzetím a ve 25 případech narovnáním. Přezkumné řízení dosud nebylo ukončeno. V roce 2022 byly podány stížnosti na hlavní rozhodnutí komor pro zadávání veřejných zakázek celkem ve 14 případech. Düsseldorfský vrchní zemský soud (OLG Düsseldorf) zatím rozhodoval o čtyřech stížnostech.
Ve 139 přezkumných řízeních ve vykazovaném roce 2021 vydaly federální komory pro zadávání veřejných zakázek 54 věcných rozhodnutí, z toho 41 ve prospěch veřejného zadavatele a 13 ve prospěch žádající společnosti. Kromě toho 43 prohlášení o odstoupení od smlouvy a 42 dalších prohlášení o narovnání vedlo k zastavení přezkumného řízení. Proti 29 rozhodnutím komor pro zadávání veřejných zakázek bylo podáno okamžité odvolání. V 19 případech byla potvrzena rozhodnutí federálních komor pro zadávání veřejných zakázek; v dalších třech případech stěžovatelé vzali stížnost zpět. Sedm rozhodnutí komor pro zadávání veřejných zakázek bylo zcela nebo částečně zrušeno.[footnoteRef:28] [28: Jahresbericht 2022/23]
Obrázek 13: Délka rozhodování v případě spolkových nadlimitních zakázek
Zdroj: Bundeskartellamt[footnoteRef:29] [29: https://www.bundeskartellamt.de/SiteGlobals/Forms/Suche/Entscheidungsdatenbanksuche_Formular.html?cl2Categories_Arbeitsbereich=vergaberecht&timerange=lastyearminus1&sortOrder=dateOfIssue_dt+desc#searchFacets]
Polsko[footnoteRef:30] [30: Ustawa - Prawo zamówień publicznych]
Podle zákona ze dne 11. září 2019, o veřejných zakázkách (Sbírka zákonů z roku 2022, bod 1710), dále jen „zákon“, jsou opatření právní ochrany uvedená v § IX k dispozici:
· dodavateli, který má nebo měl zájem na získání zakázky a utrpěl nebo může utrpět škodu v důsledku porušení zákona o veřejných zakázkách;
· účastníkovi soutěže, který má nebo měl zájem na získání zakázky a utrpěl nebo může utrpět újmu v důsledku porušení zákona o veřejných zakázkách;
· organizace zapsané v seznamu organizací oprávněných podávat návrhy;
· ombudsmanovi pro malé a střední podniky.
Podle zákona lze podat návrh, pokud:
· v zadávacím řízení zadavatel učiní úkony, které jsou v rozporu s ustanoveními zákona o veřejných zakázkách;
· v zadávacím řízení neprovede úkony, ke kterém byl povinen podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách;
· zadavatel nepřistoupí k zadávacímu řízení a byl tak povinen učinit.
Návrh musí obsahovat zejm. popis skutku, resp. uvedení skutkových a právních okolností odůvodňujících podání návrhu a důkazy na podporu uvedených okolností.
Návrh bude posouzen, pokud:
1/ neobsahuje žádné formální vady;
2/ byl zaplacen požadovaný poplatek.
Ustanovení § 518 zákona obsahuje podrobný popis postupu, jak předseda Komory (případně přísedící senátu Komory) vyzve odvolatele k odstranění formálních nedostatků, předložení plné moci nebo dokladu o zaplacení poplatku do 3 dnů ode dne doručení výzvy, jinak bude návrh vrácen.
Navrhovatel poskytuje stejnopis návrhu zadavateli před uplynutím lhůty pro podání návrhu, aby si jeho obsah mohl před uplynutím lhůty přečíst. Předpokládá se, že zadavatel se mohl s obsahem návrhu seznámit před uplynutím lhůty pro jeho podání, pokud jeho kopie byla zaslána před uplynutím lhůty pro jeho podání prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků.
Lhůty pro podání návrhu proti úkonu zadavatele:
N.
Předmět návrhu
Lhůta pro podání návrhu, pokud se hodnota zakázky rovná nebo překračuje prahové hodnoty EU
Lhůta pro podání návrhu, pokud je hodnota zakázky nižší než prahové hodnoty EU
1.
Úkon příkazce, pokud informace o něm byly předány pomocí elektronických komunikačních prostředků
10 dní
5 dní
2.
Úkon příkazce, byla-li informace o něm poskytnuta jiným způsobem než prostředky elektronické komunikace
15 dní
10 dní
3.
Obsah oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo soutěže nebo obsah zadávací dokumentace
10 dní
5 dní
4.
U jiných úkonů, než jsou uvedeny v bodech 1 až 3, je třeba ve stanovené lhůtě podat návrh
10 dnů ode dne, kdy se informace o okolnostech, které vedly ke stížnosti, dozvěděly nebo mohly při vynaložení náležité péče dozvědět.
5 dnů ode dne, kdy se informace o okolnostech, které vedly ke stížnosti, dozvěděly nebo mohly při vynaložení péče řádného hospodáře dozvědět.
Lhůty pro podání návrhu proti nečinnosti:
N.
Předmět návrhu
Lhůta pro podání návrhu, pokud se hodnota zakázky rovná nebo překračuje prahové hodnoty EU
Lhůta pro podání návrhu, pokud je hodnota zakázky nižší než prahové hodnoty EU
1.
Neuveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu nebo nezaslání oznámení dodavateli o výběru nejvýhodnější nabídky nebo nevyzvání dodavatele k podání nabídky v rámci dynamického nákupního systému nebo rámcové smlouvy
30 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zadání zakázky v Úředním věstníku Evropské unie a v případě zadání zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění nebo vyjednávací zakázky – oznámení o výsledku řízení nebo zadání zakázky oznámení obsahující odůvodnění zadání zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění nebo smlouvy
15 dnů ode dne uveřejnění oznámení o výsledku řízení ve Věstníku veřejných zakázek a v případě zadání zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění nebo zakázky na jeden zdroj – oznámení o výsledku řízení nebo oznámení o zadání zakázky obsahující odůvodnění zadání zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění nebo zakázky s volnou rukou
2.
Nezveřejnění oznámení o zadání zakázky nebo oznámení o výsledku řízení
6 měsíců ode dne uzavření smlouvy
1 měsíc ode dne uzavření smlouvy
3.
Neuveřejnění oznámení o zadání zakázky nebo oznámení o výsledcích řízení, které by obsahovalo odůvodnění zadání vyjednávací zakázky bez uveřejnění nebo rozjednané zakázky
6 měsíců ode dne uzavření smlouvy
1 měsíc ode dne uzavření smlouvy
Zadavatel může podat žádost o zrušení zákazu uzavření smlouvy do doby, než Komora vyhlásí rozsudek nebo rozhodnutí, kterým přezkumné řízení končí. Komora může upustit od zákazu uzavření smlouvy, pokud by neuzavření smlouvy mohlo mít za následek negativní dopady pro veřejný zájem přesahující přínosy související s potřebou ochrany všech zájmů, které by mohly být jednáním ze strany dotčeného zadavatele poškozeny. Komora žádost posoudí do 5 dnů ode dne podání.
Dodavatel může oznámit své přistoupení k přezkumnému řízení do 3 dnů od obdržení kopie návrhu od zadavatele s uvedením účastníka, ke kterému se připojuje, a svého zájmu na rozhodnutí ve prospěch strany, ke které se připojuje. Žádost o přistoupení se doručuje předsedovi Komory a její kopie se zašle zadavateli a navrhovateli.
Zadavatel má možnost na návrh reagovat. Tuto odpověď lze podat písemně nebo ústně do zápisu. V odpovědi na návrh zadavatel reaguje na obsah návrhu, uvádí tvrzení a důkazy k odůvodnění svých závěrů nebo k vyvrácení závěrů a tvrzení uplatněných v návrhu.
Vyhoví-li zadavatel v celém rozsahu námitkám uvedeným v návrhu, může Komora přezkumné řízení na neveřejném zasedání bez přítomnosti účastníků řízení zastavit. V takovém případě zadavatel provede, zopakuje nebo zruší činnosti v souladu s požadavkem v návrhu.
Vyhoví-li zadavatel některým výtkám uvedeným v návrhu a zbývající výtky navrhovatel vezme zpět, může Komora na neveřejném zasedání bez přítomnosti účastníků řízení také zastavit. V takovém případě zadavatel provede, zopakuje nebo zruší činnosti v souladu s požadavky přijatých tvrzení.
Navrhovatel může vzít návrh zpět až do skončení jednání.
Byla-li uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, může Komora:
1/ zrušit smlouvu; nebo
2/ zneplatnit smlouvu v rozsahu nevymahatelných povinností a v odůvodněných případech uložit peněžitou pokutu, zejména není-li možné vrátit plnění poskytnuté na základě smlouvy podléhající neplatnosti; nebo
3/ uložit finanční pokutu nebo příkaz ke zkrácení doby trvání smlouvy, pokud se zjistí, že zachování smlouvy v platnosti je v důležitém veřejném zájmu, zejména v oblasti obrany a bezpečnosti;
Proti rozhodnutí Komory mají účastníci řízení právo podat žalobu k soudu. Ta se podává k Okresnímu soudu ve Varšavě.
Žaloba musí být podána prostřednictvím předsedy Komory do 14 dnů ode dne doručení rozhodnutí Komory a jeho kopie je zaslána odpůrci.
Žaloba by měla obsahovat mj.:
· označení napadeného rozhodnutí s uvedením, zda je napadeno zcela nebo zčásti,
· obvinění s jejich stručným odůvodněním,
· označení důkazů,
· návrh na zrušení rozsudku nebo na jeho úplnou nebo částečnou změnu s uvedením rozsahu požadované změny[footnoteRef:31]. [31: https://www.uzp.gov.pl/kio/postepowanie-odwolawcze]
Komora může mít až 100 členů. Na začátku roku 2021 měla komora 47 osob a na konci 44 osob.
V roce 2021 přitom obdržel předseda Komory 3 811 návrhů. Počet návrhů projednaných Komorou v tomto období činil 3 927 (včetně 280 návrhů podaných v roce 2020). Z návrhů podaných v roce 2021 zbylo v roce 2022 projednat 163 návrhů a 1 návrh podaný v roce 2021.
Rozhodčími senáty Komory bylo projednáno 3 741 návrhů (bez vrácených návrhů), v důsledku čehož bylo:
1. zamítnuto 1 178 návrhů (31,50 %);
2. vyhověno 703 návrhům (18,79 %);
3. 1 055 řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu (28,20 %);
4. 715 řízení zastaveno v důsledku přijetí návrhu zadavatelem v celém rozsahu (19,11 %).
V roce 2021 trvalo přezkumné řízení v průměru 30 dnů. Nutno však podotknout, že návrhy doručené Komoře v období od října do prosince 2021 byly vyřízeny v průměru do 17 dnů. V roce 2020 trvalo přezkumné řízení v průměru 29 dnů. Delší časovou řadu ilustruje následující obrázek.
Obrázek 14: Délka přezkumného řízení
V roce 2021 bylo proti rozhodnutím senátů podáno 165 žalob, což představuje 4,2 % z počtu návrhů projednávaných přísedícími senáty. V předchozích letech to bylo postupně: 2020 – 122 (3,57 %), 2019 – 126 (5,2 %), 2018 – 166 (6,2 %), 2017 – 159 (5,7 %), 2016 – 130 (5,2 %), 2015 – 179 (6,7 %), 2014 – 133 (5,1 %), 2013 – 144 (5,2 %), 2012 – 152 (5,9 %) a v roce 2011 – 148 (6 %).
Zároveň bylo v roce 2021 projednáno 71 žalob proti rozhodnutím Komory, z toho: bylo 48 stížností bylo zamítnuto (68 %), ve 12 případech bylo rozhodnutí Komory změněno (17 %), v 10 případech bylo řízení o stížnosti zastaveno (14 %) a v 1 případě byl rozsudek zrušen (1 %).
Rakousko
V Rakousku je zaveden soudní přezkum veřejných zakázek.
Existují dva odlišné hlavní typy řízení před správními soudy:
· přezkumné řízení, které může být zahájeno před zadáním zakázky
· usilují o prohlášení rozhodnutí (postupů) zadavatele za neplatné.
· musí být podány do 10 dnů, pokud bylo rozhodnutí předáno elektronickými prostředky
· řízení o určovacích rozhodnutích ex post.
· směřují k tomu, aby byly chyby v zadávacím řízení prohlášeny za nezákonné.
· musí být podány do šesti měsíců od okamžiku, kdy se žadatel dozvěděl nebo měl dozvědět o napadeném rozhodnutí (např. nálezu).
V závislosti na druhu řízení a způsobu sdělení dotčeného rozhodnutí existují různé lhůty.
Sankce za zrušení smlouvy nebo prohlášení smlouvy za neplatnou však podléhá (absolutní) lhůtě pro uplatnění šest měsíců po napadeném zadání.
Důvody pro napadení
Podle BVergG[footnoteRef:32] mohou hospodářské subjekty a uchazeči napadnout pouze některá výslovně vyjmenovaná rozhodnutí zadavatele. Tato rozhodnutí se mimo jiné týkají vybraného zadávacího řízení, zadávací dokumentace, výzvy k podání nabídky, výběru (nebo vyloučení) nabídek a rozhodnutí o zadání zakázky. [32: Bundesvergabegesetz]
Legitimace k takovému postupu je podmíněna zájmem o získání příslušné veřejné zakázky. Kromě toho musí být žalobce poškozen údajným porušením nebo alespoň potenciálně čelit riziku, že bude poškozen.
Napadení jsou v Rakousku poměrně časté. V období od 1. února 2020 do 31. ledna 2021 bylo vyhověno téměř 27 % odvolání podaných u BVwG[footnoteRef:33] (spolkový správní soud). [33: Bundesverwaltungsgericht]
Celkový počet rozhodnutí v roce 2023 činil 129, v roce 2022 ca 90.
Poplatky
Za každou žádost je třeba zaplatit fixní základní poplatek. Částka závisí na smlouvě a typu řízení a pohybuje se od 324 EUR do 6 482 EUR. Základní poplatek lze dále zvýšit (např. ztrojnásobit, pokud je předpokládaná hodnota zakázky více než 10krát vyšší než prahové hodnoty) nebo snížit (např. v případě žádostí o přezkoumání zadávací dokumentace).
U žádostí musí žadatel při podání žádosti zaplatit paušální poplatek. Právní základ pro paušální poplatek lze nalézt v § 340 BVergG 2018 a ve vyhlášce BVwG o paušálních poplatcích. Za žádost o vydání předběžného opatření je třeba zaplatit samostatný paušální poplatek.
Lhůta
Rozhodovací období Spolkového správního soudu v postupech kontroly veřejných zakázek je obecně šest týdnů. Odchylně od toho musí být rozhodnutí v prozatímním řízení obecně přijato okamžitě, nejpozději však do 10 dnů po obdržení žádosti.
Rozhodnutí
Spolkový správní soud rozhoduje o žádostech v oblasti veřejných zakázek rozsudkem nebo rozhodnutím.
Spolkový správní soud může žádost zamítnout, pokud rozhodnutí nebo chování federálního zadavatele není nezákonné, žádosti vyhovět, pokud souhlasí s názorem žadatele, nebo může žádost zamítnout z formálních důvodů.
Senáty a přísedící
Rozhoduje v přípravném řízení samosoudce a v přezkumném řízení a v řízení o určení senáty. Senát tvoří soudce z povolání a dva přísedící, po jednom zástupci zadavatele a dodavatele.
Odborní přísedící
(1) Odborní přísedící musí mít nejméně pět let příslušné odborné praxe nebo zvláštní znalosti systému zadávání veřejných zakázek z právního, ekonomického nebo technického hlediska. Je třeba přijmout vhodná opatření, aby bylo zajištěno, že bude včas k dispozici dostatečný počet odborných přísedících.
(2) Odborní přísedící na straně dodavatele jsou jmenováni na návrh Rakouské hospodářské komory a Spolkové komory architektů a inženýrů.
(3) Odborní přísedící na straně zadavatele jsou jmenováni na návrh příslušného spolkového ministra a Spolkové komory práce. S ohledem na soudní charakter jde o stálé členy.
Předseda senátu je povinen neprodleně předat znaleckým přísedícím všechny písemnosti důležité pro rozhodnutí.
Ústní jednání
Spolkový správní soud musí na žádost, nebo pokud to považuje za nutné, provést ústní jednání z vlastní iniciativy. Ústní jednání se uskuteční zejména tehdy, očekává-li se další objasnění právní věci ústním jednáním.
Jednání lze zrušit i přes žádost o ústní jednání, pokud má být například zamítnuta žádost nebo stížnost na zahájení řízení. V každém případě může Spolkový správní soud upustit od jednání pouze tehdy, pokud ze spisů vyplývá, že ústní jednání nevyvolává očekávání dalšího objasnění věci a že zrušením jednání není porušen ani čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech nebo čl. 47 odst. 2 Listiny odporují základním právům Evropské unie (§ 24 VwGVG[footnoteRef:34]). Pro zdržení se jednání musí být uvedeny důvody. [34: Verwaltungsgerichtsverfahrensgesetz]
Ústní jednání jsou zásadně veřejná.
Zásada projednací a koncentrace
Námitky včetně odůvodnění musí být podány do 10 dnů od oznámení o zahájení řízení. Pokud se ústní jednání uskuteční před uplynutím těchto lhůt, lze námitky uplatnit nejpozději při ústním jednání.
Podnikatel, který věrohodně prokáže, že mu nepředvídaná nebo neodvratitelná událost zabránila ve včasném uplatnění námitek a který nezavinil nebo zavinil jen v menší míře, může do dvou týdnů od
Odstranění překážky, nejpozději však do doby pravomocného rozhodnutí přezkumného řízení, vznášet oprávněné námitky u Spolkového správního soudu. Takové námitky se považují za vznesené včas a musí je vzít v úvahu Spolkový správní soud.
Zkrácená kopie nálezů
Po ústním vyhlášení rozhodnutí bude vyjednávací dokument doručen všem osobám oprávněným podat odvolání ke správnímu soudu nebo stížnost k Ústavnímu soudu.
Tento vyjednávací dokument musí obsahovat informace, že:
· do dvou týdnů po doručení tohoto vyjednávacího dokumentu lze vyžádat vyhotovení uznání, a
· taková žádost je předpokladem pro přípustnost opravného prostředku ke správnímu soudnímu dvoru a/nebo stížnosti k Ústavnímu soudu.
Nález může být sepsány ve zkrácené formě, pokud:
· se upouští od podání opravných prostředků ke správnímu soudu nebo k Ústavnímu soudu popř
· do dvou týdnů od doručení protokolu o jednání alespoň jedna z osob k tomu oprávněných nepožádá o vyhotovení nálezu.
Zkrácená kopie musí obsahovat výrok rozhodnutí a odkaz na vzdání se práva podat žalobu nebo kopii rozhodnutí (§ 29 odst. 5 VwGVG).
Ve správním řízení trestním musí při ukládání trestu ve zkráceném vyhotovení obsahovat i skutečnosti, které se považují za prokázané, jakož i okolnosti rozhodné pro stanovení trestu v klíčových slovech.
Opravné prostředky
Hlavními opravnými prostředky, které odpovídají dvěma hlavním typům řízení, jsou návrhy na přezkumné řízení a na řízení o vydání určovacího rozsudku. Správní soudy mají pravomoc zrušit rozhodnutí zadavatele (např. rozhodnutí o zadání zakázky). Zadavatel je povinen se řídit rozhodnutím soudu a příslušné rozhodnutí znovu vydat. K zajištění účinnosti přezkumného řízení je soud oprávněn povolit (na žádost) předběžné opatření a pozastavit zadávací řízení nebo některá rozhodnutí.
Soudy mohou prohlásit smlouvy za neplatné. Pokud tak neučiní, obecně musí místo toho uložit pokuty. Správní soud v tomto ohledu rozhodl, že uložená pokuta musí být stále zaplacena, i když byla inkriminovaná smlouva vypovězena.
Rozsudky ve věcech veřejných zakázek se vynášejí jak v prvním, tak v dalším stupni. Ty lze dále napadnout výhradně prostřednictvím stížností u vrchní správní soud nebo ústavní soud.
Porušení zákona o zadávání veřejných zakázek opravňuje dodavatele požadovat náhradu škody podle zákona o nekalé soutěži. Kromě toho mohou požadovat náhradu škody podle občanského práva. Oprávnění podat žalobu u civilních soudů je však obecně podmíněno deklaratorním rozsudkem o porušení zákona o veřejných zakázkách.
Následující tabulka již jen jako rekapitulaci uvádí souhrnný přehled s vyznačením výše analyzovaných zemí.
Tabulka 26: Srovnání správního přezkumu – výše uvedené země v tabulce odlišeny zelenou barvou
Rozhoduje kolektivní orgán?
Počet senátů (čím je to dán)
Počet členů senátu/orgánu
Jmenování do funkce členů
Externí odborníci v senátu
Jmenování odborníků
Bulharsko
ano
1 (zákon)
7
volí je Národní shromáždění
ne
Dánsko
ano
není určen, přiděluje předseda
2 (1+1),
případně 4 (2+2)
jmenováni ministrem
ano
jmenováni ministrem
Estonsko
ano
1 (zákon)
3
jmenuje vláda
ne
Chorvatsko
ano
3 (zákon)
3
jmenováni parlamentem
ne
Kypr
ano
rozhoduje Úřad (méně informací)
5
jmenováni vládou
ne
Lotyšsko
ano
1 (zákon)
3
pouze jako znalec (postavení svědka)
Maďarsko
ano
rozhoduje Rozhodčí rada
?
jmenuje Rada Úřadu
ne
Malta
ano
1 (zákon)
3
jmenuje předseda vlády
pouze jako znalec (postavení svědka)
Německo
ano
2 (zřizuje Federace podle potřeby)
3
jmenuje předseda Bundeskartellamtu
ano (přidružený čestný člen)
jmenuje předseda Bundeskartellamtu na návrh ústředních organizací veřejnoprávních komor
Polsko
ano, v některých případech
není určen, přiděluje předseda
3
jmenováni ministrem
pouze jako znalec (postavení svědka)
Rumunsko
ano
11
3
jmenováni předsedou vlády
ne
Řecko
ano
není určen
3
Rada ministrů (prezident a radní), min. spravedlnosti (členové)
ne
Slovinsko
ano
není určen, přiděluje předseda
3
jmenuje Národní shromáždění
ne
Španělsko
ano
1
3
jmenuje vláda
ne
V případě Rakouska jde o soudní systém, proto zde není uváděno.
Zdroj: MMR
Definice problému
1.2.1.5 Dlouhá cesta ke konečnému rozhodnutí
Vydání finálního rozhodnutí zásadně brzdí dvouinstanční systém, který v případě rozhodování jediného úřadu není nutný. Společně s institutem námitek a soudním přezkumem má přezkum zadávacího řízení dohromady dokonce pět kroků.
Zákon tak vytváří optimální podmínky pro uchazeče napadnout (v několika fázích) postup zadavatele i v případech, kdy to není legitimní, (v několika fázích) postup zadavatele, a tím pozdržet proces zadávání veřejných zakázek, což může vést k významným ekonomickým ztrátám z oddalování realizace veřejných zakázek.
Více instancí má za důsledek vyšší pravděpodobnost, že se instance neshodnou na jednom právním názoru. Důsledkem je nejednotná a konstantně se měnící rozhodovací praxe a nižší míra právní jistoty a předvídatelnosti (časové a finanční) pro zadavatele i dodavatele. Objevují se rovněž argumenty, že právě mnohost instancí vede k nejkvalitnějšímu a nejsprávnějšímu rozhodnutí ve věci. Takový argument lze však vyvrátit úvahou ad absurdum, neboť pak by platilo, že čím více instancí, tím lepší rozhodovací praxe. V takovém duchu by pak bylo možné uvažovat o přidání páté regulérní instance, která by však rozhodování logicky pouze prodloužila a snížila předvídatelnost práva.
1.2.1.6 Koncentrace pravomocí
ÚOHS je založen na monokratickém principu, ve druhém stupni rozhodování jsou pravomoci koncentrovány u předsedy Úřadu, který osobně rozhoduje na doporučení rozkladové komise. Významný vliv má v důsledku manažerského řízení i na rozhodování v prvním stupni, za které formálně zodpovídá pověřený místopředseda Úřadu.
Předseda zároveň reprezentuje ÚOHS navenek a pravidelně se tak potkává s politiky, vysokými úředníky a představiteli významných dodavatelů i zadavatelů. Tato o koncentrace pravomocí, je navíc s ohledem na výše uvedenou komparaci v rámci Evropské unie zcela unikátní, plyne i značné riziko ztráty důvěry veřejnosti a trhu v zajištění nestrannosti ÚOHS. Postačuje-li k potenciálnímu ovlivnění rozhodování ÚOHS ovlivnit jedinou osobu, pak stačí i pouhá nevhodně zvolená účast na společenské události či náhodné setkání pro znevěrohodnění celé instituce. Vzhledem k tomu, že v případě monokratických úřadů je řešení podjatosti jediné osoby v čele úřadu nemyslitelné (srov. § 14 odst. 7 správního řádu).
· Vliv předsedy na rozhodování prvního stupně vychází z jeho pravomocí jakožto nejvyššího představitele služebního úřadu. Konkrétně jde o pravomoc vydávat interní předpisy, celkovou odpovědnost za sjednocování rozhodovací praxe a v individuální rovině pak rozhodování o odměnách státních úředníků.
· Nelze říct, že by úprava ÚOHS v otázce pravomocí předsedy vůči nejvyšší organizační struktuře byla v rámci České republiky zcela ojedinělá, ovšem ÚOHS není typický správní úřad. Rozhoduje o zakázkách za vysoké miliardy korun (v roce 2022 cca 80 miliard) a v případě velkých zakázek může být neformální tlak na určitá rozhodnutí nesrovnatelně vyšší než v případě obvyklého správního rozhodování.
· Předseda ÚOHS může volně jmenovat a odvolávat členy rozkladových komisí. Skrze tuto personální pravomoc může ovlivňovat, jakým způsobem rozkladové komise připravují návrhy rozhodnutí, přičemž nakonec stejně rozhoduje sám předseda a v praxi se od návrhu rozkladových komisí odchyluje (blíže viz Tabulka 39 v Příloze). Tyto okolnosti vedou k situaci, kdy předseda ÚOHS má kontrolu nad rozhodovací činností ÚOHS ve druhém stupni.
· Druhá instance rozhodování ÚOHS je rozkladem ve správním řízení. Rozhodnutí o rozkladu vydává předseda na základě doporučení rozkladové komise. Formálně je však rozhodnutí jako takové v gesci předsedy. Institut rozkladu podle obecné úpravy ve správním řádu dlouhodobě neodpovídá specifikům správního dozoru v oblasti veřejných zakázek, kdy orgán rozhodující o rozkladu je zároveň předsedou úřadu rozhodujícího v prvním stupni.
· Úprava obsažená ve správním řádu nestanovuje žádným vymahatelným způsobem požadavky na odbornost a transparentnost celého rozhodovacího procesu. Předseda ÚOHS může členy rozkladových komisí vybírat bez jakéhokoliv vymahatelného zákonného omezení v podobě alespoň elementárních požadavků na odbornost (např. vzdělání, či minimální praxe v oboru veřejného zadávání), či nestrannost a nezávislost.
· Členství v rozkladové komisi navíc není pojímáno jako hlavní pracovní poměr se zakotvením neslučitelnosti funkcí a odpovídající odměnou. Správní řád se omezuje pouze na to, aby “většina členů rozkladové komise” nebyla zastoupena osobami zaměstnanými v ÚOHS. Vzniká tak systémové riziko střetu zájmů členů komisí a motivace ke členství z takových důvodů, jako je např. snaha ovlivnit řízení před ÚOHS ve prospěch konkrétní strany či sektoru. Dále neexistují funkční období a zákonné odvolací důvody.
· Vzhledem ke skutečnosti, že v rozhodnutí o rozkladu je označován pouze předseda, veřejnost se nedozví, jací členové rozkladové komise se na konečné podobě rozhodnutí podíleli a které úvahy konkrétních členů rozkladových komisí vzal předseda ÚOHS za své a proč, natožpak aby bylo zřejmé, zda šlo o konsenzuální doporučení celé rozkladové komise či zda došlo na těsné hlasování mezi přítomnými členy. Nehledě na to, že členové rozkladových komisí mohou být ve střetu zájmů se stranami sporu, ovšem zpětně nelze přezkoumat, zda právě takoví členové se jednání ve věci účastnili či nikoli.
· Vedle toho má předseda ÚOHS mimořádný vliv na kontrolní činnost úřadu. Předseda podle vnitřních organizačních směrnic schvaluje plán kontrol a rozhoduje o provedení jakékoliv kontroly mimo tento plán. Má tak vždy možnost ovlivnit, zda konkrétní kontrola proběhne, či nikoliv.
· Další logický důsledek nezastupitelnosti předsedy ÚOHS tkví v tom, že v případě nepřítomnosti předsedy z přirozených důvodů jako je nemoc nebo dovolená, nemůže jeho oprávnění rozhodovat v druhém stupni nikdo z úřadu převzít. Jinými slovy, bez přítomného předsedy ÚOHS ve druhém stupni nemůže rozhodnout.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Implementované předpisy
· směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS, dále jen Přezkumná směrnice 89/665/EHS);
· směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací;
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek;
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.
Další předpisy
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES;
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES;
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí;
· zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
· vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr;
· vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek;
· nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek;
· vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody;
· vyhláška 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele;
· zákon č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících;
· zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů;
· zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže;
· zákon č. 500/2004 Sb., správní řád;
· zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
Předpisy jejichž změna je navrhována
· zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;
· zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže;
· zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu;
· zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů;
· zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád;
· zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích;
· zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů.
Nejvýraznější a současně i nejočekávanější změnu v uplynulém období představovalo přijetí tzv. „velké“ novely ZZVZ provedené zákonem č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela ZZVZ“). Z pohledu práva veřejných zakázek se jedná o zásadní dokument, k němuž, respektive k jeho následné aplikaci v praxi ze strany ÚOHS a správních soudů, jsou upřeny zraky velké části subjektů, jichž se oblast veřejného zadávání dotýká. Novela ZZVZ řeší některé nejasnosti, které vyvstaly v aplikační praxi, odstraňuje legislativně technické nedostatky textu ZZVZ, zapracovává některé závěry dovozené rozhodovací a judikatorní činností a reaguje na výtky ze strany Evropské komise ohledně nedostatečné transpozice několika pravidel ze zadávacích směrnic do tuzemského právního řádu. Především ale přináší významné odbřemenění a snížení administrativní zátěže na straně zadavatelů i dodavatelů a zjemňuje některá pravidla[footnoteRef:35]. [35: Výroční zpráva ÚOHS 2023]
Další podstatnou změnou byla novela zákona č. 464/2023 Sb. o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která zejména zavedla kvalifikační předpoklady, funkční období a odvolací důvody pro místopředsedy Úřadu, čímž došlo k implementaci čl. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1.
Co se týče nastavení přezkumu zadávání veřejných zakázek na návrh, je třeba zdůraznit princip urychlení, který je zakotven v Přezkumné směrnici 89/665/EHS v čl. 1 a 2 a je zdůrazňován i v rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dále jen SDEU). V nedávné době tento princip zdůraznil též rozsudek týkající se České republiky – rozhodnutí SDEU ve věci Cross Zlín C-303/22 (bod 62), který odkazuje na dřívější rozhodnutí ve věci Klaipėdos C927/19 (bod 127).
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Návrh právní úpravy se dotkne především níže uvedených subjektů a institucí:
· Zadavatelé
· Dodavatelé
· ÚOHS
· NSS a další správní soudy
· Ministerstvo pro místní rozvoj
· Daňoví poplatníci
1.5 Popis cílového stavu
Obecné cíle
Zvyšování efektivity veřejných nákupů
· Vyšší kvalita procesu zadávání na straně zadavatelů, protože zadavatelé nebudou preferovat co nejjednodušší způsob zadání (např. dle nejnižší nabídkové ceny) z obavy, že v případě napadení rozhodnutí ponesou ztráty z oddalování realizace zakázky.
· Motivace pro dodavatele účastnit se zadávacích řízení a nabízet kvalitní, udržitelná a inovativní řešení, aby byl při realizaci plně využit obsažený potenciál.
Konkrétní cíle
· Snížit ztráty z oddalování realizace veřejných zakázek při zachování současné míry ochrany před nehospodárným využíváním veřejných prostředků, tj. dosáhnout rychlejší cesty k rozhodnutí při zajištění jeho kvality a vyšší míry akceptace, tj. jinak řečeno rychleji dojít k rozhodnutí při zajištění kvality a vyšší míry akceptace, příp. docílit dřívější nápravy
· Zvýšit předvídatelnost přezkumu, a to jak časovou, tak právní
· Snížit korupční rizika
Operativní cíle
· Zkrácení celkové délky přezkumného řízení při zachování stejné úrovně kvality rozhodování
· Co nejrychlejší rozhodování ÚOHS u tzv. živých zakázek při zachování maximální míry akceptace jeho rozhodnutí
· Zvýšení časové předvídatelnosti rozhodnutí
· Prevence zbytných sporů před orgány veřejné správy a soudními instancemi
· Bezplatný, mezinárodně standardizovaný a uživatelsky přívětivý přístup k rozhodovací praxi o veřejných zakázkách pro účely uživatelů i pro analýzy pomocí nástrojů s využitím umělé inteligence
· Dodržování zákonem stanovených lhůt
Na výše uvedené operativní cíle jsou níže v této RIA navázány ukazatele pro přezkum účinnosti regulace.
1.6 Zhodnocení rizik
Nákupy veřejného sektoru dosahují ročně výše 990 mld. Kč, tedy přibližně 15 % HDP ČR. Veřejné nákupy a investice tak představují zcela zásadní hybnou a formující sílu pro národní ekonomiku a český trh. Z pohledu nemandatorních výdajů vlády ČR i územních samospráv se jedná o nejvýznamnější nástroj realizace veřejných politik.
Tuto nákupní sílu je třeba využít i v reakci na celoevropské i globální trendy a s nimi spojené výzvy ekonomické, sociální, digitální či environmentální transformace v rámci měnící se ekonomiky a k naplnění vizí v prioritních oblastech.
Dobře řízené veřejné zakázky mohou v tomto transformačním procesu dodat silné celospolečenské výsledky a dopady. Zejména mohou podpořit inovace, včetně energeticko-klimatických, environmentálních či sociálních inovací, napomáhat rozvoji malých a středních podniků, podněcovat přijímání udržitelných řešení, přispět k růstu zaměstnanosti a dobře placených míst s vysokou přidanou hodnotou a posílit udržitelnost a resilienci veřejné infrastruktury. Nákupy inovativních výrobků, stavebních prací a služeb hrají klíčovou úlohu při zvyšování efektivity a kvality veřejných služeb. Zelené veřejné zakázky mohou průmyslu poskytnout pobídky pro vývoj ekologických produktů a služeb a tím k transformaci k udržitelnějším byznysovým modelům.
Pokud však mají zadavatelé obavu z nepředvídatelného či nejednotného výkladu kontrolních a dozorových orgánů, může to snadno vést k přílišné opatrnosti při veřejném zadávání a hledání nejvýhodnějšího řešení na trhu.
Spory mezi dodavateli a zadavateli mohou trvat roky (viz kapitola Popis současného stavu). To může snižovat atraktivitu veřejných zakázek pro případné dodavatele, kterých se do zadávacích řízení může hlásit méně.
Vedle přímých ztrát plynoucích ze samotného oddalování realizace veřejných zakázek tak rizika zachování současného stavu souvisí i s možnou ztrátou potenciálu, který je obsažen v efektivním inovativním a strategickém zadávání.
2–3 Návrh variant řešení, vyhodnocení nákladů a přínosů – hodnocení dopadů opatření jednotlivých věcně souvisejících okruhů
Návrh variant vychází z výsledků vyhodnocení sebraných dat, identifikovaných problémů, zahraniční inspirace a z množství konzultací, které byly provedeny (viz kapitola 7). Z těch vyplynula potřeba rozdělit výrazněji systémy přezkumu v rámci řízení o návrzích, které proti postupu zadavatelů v „živých“ tendrech podávají stěžovatelé, a řízení o přestupcích zahajovaných úřadem ex offo, a to následně po zjištění porušení ZZVZ. Vyhodnocení tohoto věcného okruhu provedeme kvalitativně zde v úvodu této kapitoly, abychom dále mohli RIA takto již strukturovat a byla přehlednější.
Varianta 0: Zachování současného stavu
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (v „živém“ tendru) se zahajuje na písemný návrh navrhovatele nebo z moci úřední, a to zpravidla na podnět. Podněty často podávají stěžovatelé, kteří tak iniciují přezkum úkonů zadavatele bez toho, že by byli hradili kauci. Kromě toho vede ÚOHS řízení z moci úřední o přestupcích, které se týkají již uskutečněných úkonů a ukončených zadávacích řízení.
Dokazování ze strany ÚOHS probíhá v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a v řízení o přestupcích velmi obdobně. ÚOHS vede statistiky pouze společné a nerozlišuje data pro jednotlivé typy řízení. Neplatí princip urychlení pro řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v živých tendrech.
Varianta 1: Rozdělený režim pro řízení o návrhu a pro přestupková řízení ex offo
Pokud budeme předpokládat (a v další části RIA jsou navrhována další opatření, která by tuto současnou nežádoucí praxi omezila), že účastníci zadávacích řízení nebudou využívat institut podávání podnětu, aby se vyhnuli kauci a ÚOHS přesto začal konkrétní „živé“ zadávací řízení řešit, bude mít návrhové řízení a řízení o přestupcích odlišnou vazbu na stanovený cíl snížení ztrát z oddalování realizace veřejných zakázek. V případě řízení zahájených z moci úřední v již dokončených zadávacích řízeních, tj. kdy nebude existovat navrhovatel, kterému by mohla vzniknout nějaká škoda a nebude bráněno uzavření smlouvy a realizaci zakázky, není třeba řešit délku řízení. To pak může sledovat stejný proces jako v současné době s tím, že zadavatel bude případně za svůj chybný postup potrestán pokutou. V případě návrhových řízení je tato třeba vyřešit co nejrychleji, aby se nebránilo realizaci zakázky. Je však třeba zdůraznit, že k tomuto by nemělo dojít na úkor kvality rozhodnutí. V tomto duchu jsou navrhovány a hodnoceny varianty v další části RIA.
Náklady
Pokud řízení o přestupcích pojede ve stávajícím režimu, dodatečné náklady by oproti Variantě 0 neměly být žádné. U návrhových řízení je nový režim modelován minimálně jako rozpočtově neutrální (viz hodnocení dalších variant dále). Ani z tohoto titulu by tak neměly oproti Variantě 0 vzrůst náklady. Z kvalitativního pohledu tak může být nákladem Varianty 1 jen snížení přehlednosti právní úpravy, kdy obě řízení se budou řídit jiným režimem, příp. jednorázové náklady spojené se seznámením se s novou právní úpravou.
Přínosy
Přínosem by mělo být umožnění dosažení cíle, tj. snížení ztrát z oddalování realizace veřejných zakázek. Konkrétní kvantitativní hodnoty jsou uvedeny v kapitole 0.
Vyhodnocení
Pokud by nebyla zvolena Varianta 1, musela by obě řízení (řízení o návrhu a řízení o přestupku) sledovat stejný postup. Z tohoto hlediska by pak bylo vůbec znemožněno implementovat u návrhových řízení jakýkoli jiný, nový a rychlejší proces, který je variantně posuzován níže. V porovnání s potenciálními přínosy a za předpokladu rozpuštění jednorázových nákladů v dlouhém časovém horizontu se Varianta 1 jeví jako efektivnější.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele na návrh
Popis současného stavu:
Popis současného stavu i konkrétní údaje (počet řízení ročně, délka trvání) jsou uvedeny v kapitole 1.2.1.
Definice problému:
Vydání finálního rozhodnutí zásadně brzdí dvouinstanční systém, který v případě rozhodování o návrhu v rámci jediného úřadu není nutný. Společně s institutem námitek a soudním přezkumem má přezkum zadávacího řízení dohromady dokonce pět kroků (viz kapitola 1.2.2).
Cíl:
Obecné cíle
Zvyšování efektivity veřejných nákupů
· Vyšší kvalita procesu zadávání na straně zadavatelů, protože zadavatelé nebudou preferovat co nejjednodušší způsob zadání (např. dle nejnižší nabídkové ceny) z obavy, že v případě napadení rozhodnutí ponesou ztráty z oddalování realizace zakázky.
· Motivace pro dodavatele účastnit se zadávacích řízení a nabízet kvalitní, udržitelná a inovativní řešení, aby byl při realizaci plně využit obsažený potenciál.
Konkrétní cíl
· Snížit ztráty z oddalování realizace veřejných zakázek při zachování současné míry ochrany před nehospodárným využíváním veřejných prostředků, tj. dosáhnout rychlejší cesty k rozhodnutí při zajištění jeho kvality a vyšší míry akceptace, tj. jinak řečeno rychleji dojít k rozhodnutí při zajištění kvality a vyšší míry akceptace, příp. docílit dřívější nápravy
· Zvýšit předvídatelnost přezkumu
Operativní cíle
· Zkrácení celkové délky přezkumného řízení při zachování stejné úrovně kvality rozhodování
· Co nejrychlejší rozhodování ÚOHS u tzv. živých zakázek při zachování maximální míry akceptace jeho rozhodnutí
· Zvýšení časové předvídatelnosti rozhodnutí
· Prevence sporů před orgány veřejné správy a soudními instancemi, které by mohly být řešitelné poskytnutím autoritativního názoru ze strany ÚOHS již během řízení
· Bezplatný, mezinárodně standardizovaný a uživatelsky přívětivý přístup k rozhodovací praxi o veřejných zakázkách pro účely uživatelů i pro analýzy pomocí nástrojů s využitím umělé inteligence
· Dodržování zákonem stanovených lhůt
Návrh variant řešení:
Varianta 0: Zachování současného stavu
Varianta A.1.1.: Apelace 2. stupně
Varianta A.1.2: Jednoinstančnost v současném systému
Varianta A.1.3: Jednoinstančnost v senátním systému
Varianta A.2.1: Oslabení zásady materiální pravdy – úprava pravidel dokazování v řízení o návrhu dle ZZVZ
Varianta A.2.2: Zavedení sporného řízení v řízeních zahájených na návrh (zjednodušení řízení, ÚOHS nejde nad návrhy stran sporu)
Varianta A.3: Řízení o žalobách
Varianta A.1.1: Apelace 2. stupně
Dnes je možné proti prvostupňovému rozhodnutí ÚOHS podat rozklad k předsedovi ÚOHS. Ten ve věci rozhodne nebo věc vrátí I. stupni k novému rozhodnutí. Názor rozkladové komise nemusí respektovat. Ani napodruhé se však nemusí dojít k finálnímu rozhodnutí. Ačkoliv se jedná o běžný postup podle správního řádu, v oblasti veřejných zakázek, je dvouinstanční správní přezkum v ČR v rámci evropských zemí raritou.
Apelační princip umožňuje přezkoumání napadeného rozhodnutí po stránce skutkové i po stránce právní. Odvolací správní orgán však věc znovu projedná a sám rozhodne na základě skutkového stavu, který zjistí. Může tedy napadené rozhodnutí změnit, zrušit nebo potvrdit. Apelační princip lze dále rozlišovat na systém úplné apelace, při jehož využití může účastník řízení navrhovat nové skutečnosti a důkazy a na systém neúplné apelace, při jehož využití účastník řízení toto právo nemá.[footnoteRef:36] [36: Srovnej s revizním principem – umožňuje přezkoumání napadeného rozhodnutí pouze po stránce právní. Správní orgán může napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc nižší instanci k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí. Nové rozhodnutí může vydat pouze za předpokladu, že správní orgán nižšího stupně správně zjistil skutkový stav, ale nesprávně ho posoudil po právní stránce. Viz např. HORZINKOVÁ E., NOVOTNÝ V. (2015). Správní právo procesní. 5. aktualizované a doplněné vydání. Leges. Praha aj.]
Ukotvením úplného apelačního principu při přezkumu prvoinstančních rozhodnutí ÚOHS, kdy by ve druhé instanci bylo možné napadené rozhodnutí pouze zrušit nebo změnit, nikoli již vracet prvoinstančnímu orgánu k novému rozhodnutí, by bylo možné odstranit tzv. ping pong, kdy případ opakovaně putuje mezi první a druhou instancí.
Implementací Varianty A.1 tak bude zamezeno možnosti vracení věcí na první stupeň u návrhových řízení. Pokud proti prvostupňovému rozhodnutí přijde rozklad, předseda ÚOHS vždy ve II. stupni definitivně rozhodne. Současně musí platit zásada koncentrace z prvostupňového řízení, tzn. účastníci řízení při projednání věci ve druhém stupni již nenavrhují nové důkazy. Jednalo by se o zavedení způsobu rozhodování, který je již v právním systému České republiky znám – viz např. zavedení principu úplné apelace v rámci odvolacího řízení dle stavebního zákona.
Náklady
Potenciální přenos kapacitní zátěže na II. stupeň – opatření je mírně demotivační pro úředníky řešící případ v prvním stupni, pokud mohou akt finálního rozhodnutí ponechat na druhé instanci. To lze nicméně eliminovat manažerskou schopností uspořádat vztahy tak, aby byly zajištěny řádné podmínky pro výkon činnosti a plnění zákonných povinností již od orgánů prvního stupně. Zároveň je však třeba počítat s tím, že toto opatření výrazně zostří koncentraci pravomocí II. stupně, a tedy zvýší rizika s tím související, zejména rizika střetu zájmů a obtížná zastupitelnost.
Přínosy
Při implementaci varianty se zabrání ping pongu. Rozhodování druhé instance může být u některých případů delší. Celkově by však mělo dojít ke zkrácení průměrné doby od data zahájení přezkumného řízení po nabytí právní moci rozhodnutí. Dříve by se tak měla otevřít možnost zakázku zadat a snížit ztrátu z oddalování její realizace. Konkrétní hodnoty a odhadované dopady jsou uvedeny v kapitole 0.
Podstatnou podmínkou varianty však je důsledné uplatnění apelačního principu a úplné vyloučení možnosti odvolacího stupně zrušit rozhodnutí prvního stupně a vrátit mu věc k dalšímu řízení a novému rozhodnutí. Pokud bude zachována sebemenší procesní možnost napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit orgánu prvního stupně k dalšímu řízení, nadřízený orgán tak pravděpodobně bude činit. Odvolací instance tedy musí mít vždy povinnost sama meritorně rozhodnout a potvrdit či změnit rozhodnutí prvního stupně nebo prvostupňové rozhodnutí zrušit a řízení zastavit. Zrušení rozhodnutí prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení nebude oproti současné právní úpravě umožněno.
Varianta A.1.2: Jednoinstančnost v současném systému
Rozklad představuje specifický řádný opravný prostředek, který směřuje proti rozhodnutí ústředního správního úřadu, ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni. Tyto orgány totiž nemají nadřízený správní orgán, nelze proto v jejich případě využít institut odvolání. Rozklad má umožnit naplnění zásady dvojinstančnosti. Zásada dvojinstančnosti správního řízení nicméně spočívá též v tom, že účastník řízení má subjektivní právo bránit se proti nepravomocnému rozhodnutí tak, že bude za splnění zákonem stanovených požadavků přezkoumáno odvolacím správním orgánem, tedy správním orgánem vyššího stupně. Smyslem devolutivního účinku je přesunutí rozhodování na jiný, hierarchicky výše postavený správní orgán, a tím má být zamezeno tomu, aby o daném rozhodnutí rozhodoval tentýž správní orgán, který jej vydal, a je vůči němu podjatý. Je tedy otázkou, zda rozklad umožňuje naplnění zásady dvojinstančnosti a de facto zaručuje jistotu objektivity. Na tuto otázku je zároveň třeba se dívat optikou v podstatě dalších čtyř instancí, které má přezkum zadávacího řízení dohromady v ČR (viz definice problému – „vydání finálního rozhodnutí zásadně brzdí dvouinstanční systém, který v případě rozhodování jediného úřadu není nutný. Společně s institutem námitek a soudním přezkumem má přezkum zadávacího řízení dohromady dokonce pět kroků“ – a Obrázek 2 a Obrázek 5).
V rámci varianty A.2 je proto navrhováno zrušení II. stupně (rozklad). Proti rozhodnutí ÚOHS by bylo možné podat až přímo žalobu ke správnímu soudu. Podání žaloby by neblokovalo uzavření smlouvy, pokud by soud nevydal předběžné opatření.
Náklady:
1/ Výrazné náklady by mohly vzniknout, pokud by existovaly případy, které by mohla druhá instance napravit, ale po implementaci Varianty A.2 se dostanou k soudu (viz lhůty soudního přezkumu - Tabulka 10).
2/ Jednalo by se o výjimku ze standardního modelu správního rozhodování a jeho přezkumu u ústředních správních úřadů. Dvojinstančnost ve správním řízení je standardem českého práva; obecně přijímanou cestou k nápravě a odstranění vad, které se mohou v řízení před správním orgánem prvního stupně (zvláště v tak složité a extrémně různorodé materii, jakou veřejné zakázky představují) objevit.
Přínosy
1/ Česká republika je se 4 instancemi přezkumu (+ fáze podávání námitek k zadavateli) výjimkou. Stanoveným cílem je rychlé a kvalifikované rozhodnutí a co nejkratší blokace možnosti uzavřít smlouvu či rychlá náprava zrušením úkonu nebo zahájením nového řízení. Prvoinstanční rozhodnutí by mělo být přezkoumatelné až správním soudem, který by v případě přiznání odkladného účinku byl vázán lhůtou. Zahraniční dobrou praxí je i odkázání v případě náhrady škody na civilní řízení, kde sice již lhůta není, spor však neblokuje uzavření smlouvy.
2/ Dvojinstančnost představuje historický standard českého práva. Z pohledu přezkumu veřejných zakázek je však v mezinárodním srovnání naprostou raritou. Navíc i v českém právním řádu je princip dvojinstančního rozhodování ve správním řízení opouštěn – k zavedení jednoinstančnosti došlo již ve více než 10 typech správního řízení v České republice. V případě řízení před ÚOHS se jeví jednoinstančnost jako odůvodněná též s ohledem na princip jednotnosti rozhodování, neboť o rozkladu beztak rozhoduje předseda téhož úřadu.
3/ Zrychlení přezkumu zadávání veřejných zakázek může být adekvátní kompenzací souběžnému snížení procesního standardu účastníků řízení. Konkrétní hodnoty a odhadované dopady jsou uvedeny v kapitole 0.
Varianta A.1.3: Jednoinstančnost v senátním systému
Pro tuto variantu platí skutečnosti uvedené u Varianty A.2 výše. Je opět navrhováno zrušení II. stupně (rozklad). Proti rozhodnutí ÚOHS by bylo možné podat až přímo žalobu ke správnímu soudu. Podání žaloby by neblokovalo uzavření smlouvy, pokud by soud nevydal předběžné opatření, a to na návrh spojený s žalobou, se kterým žalobce uhradil též kauci odpovídající kauci před ÚOHS, a po posouzení převažujícího zájmu na ochraně práv žalobce nad veřejným zájmem na dokončení zadávacího řízení (tyto podmínky platí již dnes). Varianta je však doplněna o dodatečná opatření podporující akceptovatelnost prvoinstančních rozhodnutí pro stěžovatele, a to zejména sdělením předběžného právního názoru. Tím by se výrazně snížila pravděpodobnost, že se řešení případu posune ze správní na soudní úroveň a bude trvat v porovnání se současným stavem déle. Konkrétně je mj. navrhováno ústní projednání v příslušném senátu, jehož názor by byl stěžovatel díky vysoké odbornosti členů senátu ochoten přijmout (viz Varianta C.1).
Náklady:
1/ Náklady by mohly vzniknout, pokud by existovaly případy, které by mohla druhá instance napravit, ale po implementaci Varianty A.2 se dostanou k soudu.
2/ Jednalo by se o výjimku ze standardního modelu správního rozhodování a jeho přezkumu u ústředních správních úřadů. Dvojinstančnost ve správním řízení je dosud historicky standardem českého práva; obecně přijímanou cestou k nápravě a odstranění vad, které se mohou v řízení před správním orgánem prvního stupně (zvláště v tak složité a extrémně různorodé materii, jakou veřejné zakázky představují) objevit, v zájmu jednoty a správnosti správního rozhodnutí.
3/ K tomu, aby se předešlo zvýšení počtu méně kvalitních, věcně nesprávných, nedostatečně posouzených či odůvodněných rozhodnutí, která mohou být častěji napadána ve správním soudnictví, a aby se eliminovalo případné přetížení soudů, jsou navrhována další opatření (viz varianty dále).
Přínosy
· Česká republika je se 4 instancemi přezkumu (+ fáze podávání námitek k zadavateli) výjimkou. Stanoveným cílem je rychlé a kvalifikované rozhodnutí a co nejkratší blokace možnosti uzavřít smlouvu či rychlá náprava zrušením úkonu nebo zahájením nového řízení. Prvoinstanční rozhodnutí by mělo být přezkoumatelné až správním soudem, který by v případě přiznání odkladného účinku byl vázán lhůtou. Zahraniční dobrou praxí je i odkázání v případě náhrady škody na civilní řízení, kde sice již lhůta není, spor však neblokuje uzavření smlouvy.
· Dvojinstančnost odpovídá historické zvyklosti správního řízení v České republice. Nicméně už dnes ve více než 10 předpisech správního práva byl tento princip opuštěn, v zájmu efektivnějšího a rychlejšího postupu. V případě veřejných zakázek je kvalifikované rozhodování v jednom stupni i s ohledem na zahraniční praxi plně odůvodnitelné.
Úplná apelace je dle správního řádu možná a dle komentářů, judikatury NSS a ombudsmana má být prováděna již dnes tak, aby nedocházelo k neefektivitě a nesprávnému úřednímu postupu. Tato snaha zajistit jedno a správné rozhodnutí správního orgánu platí zejména u ÚOHS, kde jednak ve II. stupni rozhoduje předseda téhož úřadu (napravuje „chyby“ úředníků ÚOHS a jednak v řízení o návrhu, z důvodu jeho charakteru, by beztak ve 2.stupni již žádné dokazování nemělo být doplňováno. (k tomu např. rozhodnutí NSS 6 As 338/2021-52). Dnešní způsob rozhodování o přezkumu veřejných zakázek zároveň nedostatečně rozlišuje rozdíl mezi řízením ex offo a řízením o návrhu, ačkoli potřeba tyto dva různé typy rozlišovat vyplývá (již dnes) z rozhodovací praxe NSS a principu urychlení dle Přezkumné směrnice 89/665/EHS. Účelem je zajistit jedno a správné rozhodnutí správního orgánu. Návrh reformy předpokládá, že k zajištění kvality rozhodování v (jediném) stupni je právě vytvoření senátů a tím zajištění rozhodování skrz konkrétní zkušené odborníky, kteří silou své autority podpoří akceptaci rozhodnutí.
· Výrazné zrychlení přezkumu zadávání veřejných zakázek bude více než adekvátní kompenzací případnému souběžnému snížení procesního standardu účastníků řízení. Zachování jeho úrovně či dokonce zvýšení bude výsledkem dalších opatření. Konkrétní hodnoty a odhadované dopady jsou uvedeny v kapitole 0.
Na ÚOHS by věc ležela jen jedenkrát, nikoliv jedenkrát až třikrát kvůli ping pongu. Na každá dvě až tři návrhová rozhodnutí bez rozkladu připadá jedno řízení, které pokračuje do rozkladu; u 17 % rozkladů[footnoteRef:37] bylo zrušeno rozhodnutí I. stupně a vráceno k dalšímu řízení. I když lze namítnout, že počet takových řízení je nízký (od nižších desítek po jednotky případů ročně podle počtu fází od podání rozkladu dále), důležitá je v tomto případě jejich hodnota (hodnoty viz Tabulka 12). [37: Výroční zpráva ÚOHS 2023]
Varianta A.2.1: Oslabení zásady materiální pravdy – úprava pravidel dokazování v řízení o návrhu dle ZZVZ
ÚOHS dnes uplatňuje zásadu vyšetřovací. Ačkoliv obdrží stanovisko zadavatele i stěžovatele, vychází ÚOHS z toho, že má povinnost zjistit „materiální pravdu“. Na základě té pak rozhodne. Důsledkem je nutnost prověřovat a zajišťovat v široké míře argumenty a podklady pro rozhodnutí i nad rámec tvrzení navrhovatele, které je časově náročné a zásadním způsobem vytěžuje kapacity pracovníků ÚOHS.
Dle navrhované Varianty A.2.1. by ÚOHS vycházel z důkazů, které byly účastníky sporu navrženy, v souladu se zásadou projednací. Pokud by navržené důkazy nepostačovaly ke zjištění stavu věci, mohl by ÚOHS provést i důkazy jiné. Pokud by v právní úpravě bylo oprávnění (například ve veřejném zájmu doplnit dokazování), mohly by aplikaci tohoto požadavku soudy vykládat jako povinnost. V případě volby této varianty by tak bylo vhodnější zvolit cestu výslovného omezení těchto kroků. V souladu se zásadou vyšetřovací podle správního řádu by se i nadále postupovalo v řízeních ex offo.
V rámci této a následující varianty je tedy řešena otázka, zda se má ÚOHS vzdát detailního vyšetřování a do jaké míry, tedy nakolik by zájem na rychlém přezkumu měl ustoupit snaze o zjištění materiální pravdy. Tato varianta zároveň počítá s tím, že nová úprava vyjde ze současné úpravy řízení o návrhu a nedojde k překlopení úpravy sporného řízení dle §141 správního řádu (oproti variantě následující). V rámci změn ZZVZ dojde k posílení koncentrace pro předkládání vyjádření a návrhů důkazů stran, stanovení lhůty pro sdělení předběžného právního názoru a k úpravě provádění dokazování.
Náklady:
Oslabení principu materiální pravdy
Do jaké míry může být oslabení principu materiální pravdy újmou pro zakázkový trh lze ilustrovat na příkladu Německa. Zákonná úprava dává tamní komoře možnost vyšetřovat, nicméně komora dle konzultací dle facto nevyšetřuje, protože to nepovažuje za nutné. Německá úprava zároveň zdůrazňuje odpovědnost stran za předkládání argumentace a validních důkazů na podporu vlastních tvrzení. Zákon předvídá rozhodnutí do 5 týdnů a ač lze lhůtu prodlužovat, snahou komory je prodlužovat jen výjimečně. Její zástupci předpokládají, že si umí udělat názor sami a že zpravidla jde o otázky právní, které si stejně nemohou ověřit jinde. Jen vzácně tedy považují za potřebné nechat si zpracovat znalecký posudek nebo ověřit názor na věcnou stránku u dalších odborníků.
Je třeba zopakovat, že v případě návrhového řízení (oproti řízení ex offo) je zde na jedné straně stěžovatel, na straně druhé zadavatel, a obě tyto strany mají možnost a měly by přinášet relevantní důkazy na podporu svých tvrzení. Je tak diskutabilní, do jaké míry dokáže ÚOHS při racionálním vynaložení kapacitních zdrojů získat hlubší věcnou znalost konkrétního trhu s reflexí potřeb zadavatele než účastníci řízení.
Návrhové řízení má mít charakter sporného řízení již dnes, což plyne (a) ze ZZVZ (b) z judikatury NSS a komentářů (c) z principu urychlení dle Přezkumné směrnice EU a judikatury SDEU. Již dnes dle ZZVZ platí přísná koncentrace věcná (návrh/námitky) i časová (10 pracovních dnů na vyjádření). Znalecké posudky či odborná vyjádření budou při implementaci Varianty A.2.1. i nadále využívány. Cílem je omezit vyšetřování formou dotazování na trhu. Tato praxe se velmi rozvinula a nyní se využívá přibližně ve třetině případů[footnoteRef:38]. Tento prvek patří do řízení ex offo, nikoliv do řízení o návrhu. Problematické je též, koho se úřad ptá, na co se ptá, kdo odpovídá, jak je odpověď interpretována. Tj. [38: Informace získaná od zástupce ÚOHS]
(a) profesní komory upozorňují, že po vyhlášení tendru nelze brát informace z trhu jako nepodjaté[footnoteRef:39], [39: Vyjádření HKČR a SPČR dne 29. 2. 2024, SPS/SVS/ARI dne 22. 2. 2024]
(b) tento typ důkazu správní řád nezná (relevantní mají být kvůli nepodjatosti pouze “odborná vyjádření”),
(c) zadavatel již podle dnešní rozhodovací praxe ÚOHS a NSS je správně povinen dodržovat pravidlo “vím co chci, proč to chci, jak to působí na trhu,
(d) před řízením před ÚOHS už prochází dvakrát až čtyřikrát výměnou argumentů (předběžná tržní konzultace → dotazy k ZD → námitky → návrh) - v takové situaci je často výsledek vyšetřování úřadu (na vysoce konkurenčním trhu) překvapivý, ať již pro jednu nebo druhou stranu (veřejné zakázky jsou v ČR někdy dodavateli pojímány jako “legitimní kolbiště konkurenčního boje”).
Vzhledem k výše uvedenému předpokládáme, že případné náklady budou minimální.
Přínosy
Zrychlení procesu přezkumu zadávání veřejných zakázek
Konkrétní hodnoty a odhadované dopady jsou uvedeny v kapitole 4, kde je provedeno srovnání odhadovaných délek řízení a potenciální přínosy z možné dřívější realizace zakázek.
Provádění šetření a doplňování dokazování formou tržního průzkumu již bylo několikrát též předmětem přezkumu.
Box 4: Rozhodovací praxe k průzkumům trhu ÚOHS
Okruh respondentů v rámci průzkumu trhu musí odpovídat VZ
· Rozsudek KS v Brně ze dne 27. 2. 2023, č.j.30 Af 4/2019-123, Zadavatel: Moravskoslezský kraj („Jednotný personální a mzdový systém pro Moravskoslezský kraj“)
· KS považoval průzkum trhu provedený ÚOHS za nedostatečný. ÚOHS se v něm totiž zaměřil převážně na společnosti dodávající mzdový a personální software, ačkoli z veřejné zakázky bylo zřejmé, že požadovaným předmětem plnění je jak tento software, tak i hardware. Přitom úkolem tržního průzkumu by mělo být zmapovat trh objektivně a komplexně, nikoliv jen jeho účelově vybranou výseč.
· Krajský soud v Brně proto z výše uvedených důvodů rozhodnutí ÚOHS zrušil a vrátil mu věc k novému projednání.
V případě vysoce odborných a technických otázek není vhodné, aby se ÚOHS spolehl pouze na průzkum trhu
· R0023/2023/VZ, Zadavatel: Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost („Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – monitoring a pasportizace“)
· U vysoce odborných a technických otázek, jakými metody NRTM a TBM ve spojení s geotechnickým monitoringem, je dle KS diskutabilní spolehnout se pouze na průzkum trhu spočívající v oslovení 7 dodavatelů (z nichž 1 vůbec neodpověděl), kteří si požádali o neveřejnou část dokumentace a zároveň nepodali nabídku do zadávacího řízení, s dotazy na jejich schopnost doložit požadované technické reference.
· Navíc vzhledem k roztříštěnosti, nejednoznačnosti a neúplnosti jejich odpovědí je důvodnou otázkou, zda takové odpovědi je vůbec možno brát jako reprezentativní vzorek pro vystavění důvěryhodné argumentace v neprospěch zadavatele. Ostatně odpovědi dotázaných dodavatelů, že by byli či nebyli schopni splnit technické požadavky zadavatele, nevypovídají nic o objektivní důvodnosti takových požadavků, ale toliko o dopadu těchto požadavků na hospodářskou soutěž, což je zjištění směřující do jiné části ustanovení § 36 odst. 1 ZZVZ.
· Předseda zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Varianta A.2.2: Zavedení sporného řízení v řízeních zahájených na návrh (zjednodušení řízení, ÚOHS nejde nad návrhy stran sporu), a to aplikací pravidel dle § 141 správního řádu
Jak bylo uvedeno v předchozí variantě, ÚOHS dnes v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele uplatňuje tzv. vyšetřovací zásadu. Ačkoliv obdrží stanovisko stěžovatele (navrhovatele) i zadavatele (de facto odpůrce), má povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů („správní řád“). Důsledkem toho je nutnost prověřovat a zajišťovat v široké míře argumenty a podklady pro rozhodnutí i nad rámec tvrzení navrhovatele, což je časově velmi náročné a zásadním způsobem vytěžuje kapacity pracovníků ÚOHS.
Navrhovaným řešením v této variantě je řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajovaná na návrh legislativně upravit jako sporná řízení dle správního řízení, v nichž se vyšetřovací zásada neuplatní a průběh a výsledek řízení bude spjat s aktivitou procesních stran.
Sporné správní řízení již dnes správní řád upravuje; aplikuje se mj. v rámci správního řešení sporů vyplývajících z občanskoprávních a obchodních vztahů. Zároveň tento typ řízení posouvá charakter řízení do úrovně sporného nejen v oblasti dokazování, ale i způsobu formulace návrhu a petitu, uplatňování nákladů apod.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajovaná ex offo (především přestupková řízení) by nadále probíhala ve stávajícím režimu (včetně uplatnění vyšetřovací zásady, akcentování zásady materiální pravdy atd.).
Základní rozdíly sporného řízení od obecného správního řízení
· Sporné řízení je na rozdíl od obecného správního řízení možné zahájit pouze na návrh a nelze jej tedy zahájit z moci úřední.
· Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.
· Ve sporném řízení vychází správní orgán z důkazů, které byly účastníky navrženy. Pokud navržené důkazy nepostačují ke zjištění stavu věci, může správní orgán provést i důkazy jiné. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází správní orgán při zjišťování stavu věci z důkazů, které byly provedeny. Správní orgán může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Důkazní břemeno tak leží zejména na účastnících řízení, obdobně jako je tomu v občanském soudním řízení.
· Sporné řízení se tedy od obecného správního řízení odlišuje zejména zvýšením odpovědnosti účastníků za výsledek sporu akcentováním zásady projednací. V případě, kdy nebude v objasňování skutkového stavu účastník procesně aktivní, riskuje, že neunese důkazní břemeno v řízení, neboť správní orgán ve sporném řízení bude vycházet primárně z důkazů, jež přednesou účastníci řízení.
· Účastníky sporného řízení jsou navrhovatel a odpůrce. Jako vedlejší účastníci se mohou přihlásit osoby, které mají zájem na výsledku řízení; tyto osoby mají postavení účastníků řízení; jejich odvolání proti rozhodnutí ve věci je však přípustné jedině tehdy, jestliže se odvolal navrhovatel nebo odpůrce. ZZVZ upravuje účastníky řízení speciální úpravou v § 256: „je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrh, je účastníkem řízení též vybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrh. V řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je účastníkem řízení navrhovatel a strany smlouvy.“
· Přerušení řízení je ve sporném řízení možné pouze v případě, kdy tak navrhne jak navrhovatel, tak i odpůrce. Nepostačuje, pokud přerušení řízení navrhne pouze jeden z účastníků.
· Co se týče způsobů meritorního rozhodnutí ve sporném řízení, správní orgán návrhu rozhodnutí zcela, popřípadě zčásti vyhoví, anebo jej zamítne, popřípadě ve zbylé části zamítne.
· Ve sporném řízení mohou účastníci uzavřít smír, který podléhá schválení správního orgánu. Správní orgán smír schválí, pokud neodporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu.
· Na rozdíl od obecného správního řízení, v němž si nese každý účastník své náklady sám, ve sporném řízení je otázka nákladů řízení navázána na míru úspěchu ve věci. Tento konstrukt je obdobný úpravě v občanském soudním řádu.
Náklady:
Výrazné oslabení principu materiální pravdy; nárok stěžovatelů na úhradu nákladů od zadavatelů, pokud jejich návrhům bude vyhověno.
Přínosy
Zrychlení procesu přezkumu zadávání veřejných zakázek
Konkrétní hodnoty a odhadované dopady jsou uvedeny v kapitole 4, kde je provedeno srovnání odhadovaných délek řízení a potenciální přínosy z možné dřívější realizace zakázek.
Varianta A.3: Řízení o žalobách
Jako reakci na riziko posunu případů na soudy byla pro eliminaci rizika navržena varianta A.3 se souborem následujících kompenzačních opatření:
· žalobu bude možné podat do 2 týdnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno žalobci;
· bude zvýšen soudní poplatek z 3 000 Kč na 50 000 Kč;
· bude zavedena automatická blokace 2 týdny do lhůty pro podání žaloby, popř. 15 dní na rozhodnutí o předběžném opatření, tj. zadavatel nebude moci uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání žaloby či ve lhůtě 15 dnů od podání návrhu na uložení předběžného opatření soudem nebo na přiznání odkladného účinku žalobě;
· současně s návrhem na vydání předběžného opatření či návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě bude muset účastník řízení složit soudu kauci stejně jako v případě podání návrhu na ÚOHS;
· bude-li v řízení o žalobě nařízeno předběžné opatření nebo bude-li žalobě přiznán odkladný účinek, bude mít soud lhůtu na rozhodnutí o žalobě 60 dnů ode dne podání žaloby s tím, že lhůtu bude možné prodloužit až o 30 dnů, půjde-li o zvlášť složitou věc.
· Pro přezkum ve správní soudnictví nejsou navrhovány změny.
Náklady:
Pro žalobce se bude jednat o výdaje na kauce a soudní poplatky. Pokud se bude systém správně fungovat a k soudu se budou dostávat opravdu jen sporné případy, odhadujeme změnu nákladů na zanedbatelnou – stejně jako dnes se bude jednat o jednotky případů za rok; plus celkový systém variant je ve vzájemné souvislosti navrhován tak, aby nedošlo k posunu případů na soudy.
Pro soudy bude nově stanovena lhůta pro vydání rozhodnutí, bude-li v řízení o žalobě nařízeno předběžné opatření nebo bude-li žalobě přiznán odkladný účinek. Následující tabulka ukazuje případy již zavedených lhůt pro vydání rozhodnutí soudu. Navrhovaná varianta tak není nestandardní.
Tabulka 27: Správní soudnictví – plnění lhůt, roky 2022 a 2023
Předmět řízení
Lhůta pro rozhod-nutí
Ustanovení
Délka
Počet pravomocně skončených věcí (a)
Počet pravomocně skončených věcí ve lhůtě (b)
Podíl (b)/(a)
územní plánování – staré (část třetí zák. č. 183/2006 Sb.)
ano částečně
§ 101d odst. 2 s.ř.s.
90 dnů
118
9
7,63 %
územní plánování – nové (část třetí zák. č. 283/2021 Sb.), včetně kontroly ve věcech územního plánování
ano částečně
§ 101d odst. 2 s.ř.s.
90 dnů
0
0
-
urychlení výstavby dopravní strategicky významné infrastruktury (zák. č. 416/2009 Sb.)
ano
§ 2 odst. 2 a 3 zák. č. 416/2009 Sb.
90 dnů
0
0
-
posuzování vlivu na životní prostředí (zák. č. 100/2001 Sb.)
ano
§ 7 odst. 10, § 9d odst. 2 zák. č. 100/2001 Sb.
90 dnů
12
3
25,00 %
komoditní burzy (zák. č. 229/1992 Sb.)
ano částečně
§ 34 odst. 2 psím. c) zák. 229/1992 Sb.
1 měsíc
0
0
-
ochrana ve věcech seznamu voličů
ano
§ 88 odst. 3 s.ř.s
3 dny
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – škrtnutí kandidáta
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – zaregistrování kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
0
0
-
neplatnost voleb a hlasování
ano
§ 90 odst. 3 s.ř.s.
20 dnů
0
0
-
ochrana ve věcech seznamu voličů
ano
§ 88 odst. 3 s.ř.s
3 dny
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
2
2
100,00 %
ochrana ve věcech registrace – škrtnutí kandidáta
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – zaregistrování kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
0
0
-
neplatnost voleb a hlasování
ano
§ 90 odst. 3 s.ř.s.
20 dnů
0
0
-
ochrana ve věcech seznamu voličů
ano
§ 88 odst. 3 s.ř.s
3 dny
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – škrtnutí kandidáta
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – zaregistrování kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
0
0
-
neplatnost voleb a hlasování
ano
§ 90 odst. 3 s.ř.s.
20 dnů
-
ochrana ve věcech zániku mandátu
ano
§ 91 odst. 3 s.ř.s
20 dnů
0
0
-
ochrana ve věcech seznamu voličů
ano
§ 88 odst. 3 s.ř.s
3 dny
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
3
0
0,00 %
ochrana ve věcech registrace – škrtnutí kandidáta
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
0
0
-
ochrana ve věcech registrace – zaregistrování kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
ano
§ 89 odst. 5 s.ř.s.
15 dnů
4
4
100,00 %
neplatnost voleb a hlasování
ano
§ 90 odst. 3 s.ř.s.
20 dnů
101
99
98,02 %
ochrana ve věcech zániku mandátu
ano
§ 91 odst. 3 s.ř.s
20 dnů
1
1
100,00 %
ochrana ve věcech seznamu voličů
ano
§ 88 odst. 3 s.ř.s
3 dny
0
0
-
určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky
ano
§ 91a odst. 3 s.ř.s.
30 dnů
2
2
100,00 %
vyhlášení místního referenda
ano
§ 91a odst. 3 s.ř.s.
30 dnů
11
9
81,82 %
vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu
ano
§ 91a odst. 3 s.ř.s.
30 dnů
4
4
100,00 %
vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu
ano
§ 91a odst. 3 s.ř.s.
30 dnů
2
2
100,00 %
ochrana ve věcech seznamu voličů
ano
§ 88 odst. 3 s.ř.s.
3 dny
0
0
-
určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky
ano
§ 91b odst. 3 s.ř.s.
30 dnů
1
1
100,00 %
vyhlášení místního referenda
ano
§ 91b odst. 3 s.ř.s.
30 dnů
0
0
-
vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu
ano
§ 91b odst. 3 s.ř.s.
30 dnů
0
0
-
vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu
ano
§ 91b odst. 3 s.ř.s.
30 dnů
0
0
-
návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části
ano
§ 101d odst. 2 s.ř.s.
90 dnů
303
180
59,41 %
Celkem
564
316
56,03 %
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
K výše uvedené tabulce uvedlo Ministerstvo spravedlnosti následující. Plnění předmětných lhůt, které jsou z povahy věci pořádkové, rezort přímo systematicky nesleduje. Ze statistických listů vyplňovaných pro jednotlivá řízení po jejich pravomocném skončení nicméně lze určit délku řízení před krajskými soudy, která může být následně porovnána se zákonnou lhůtou. Obdobná možnost neexistuje pro věci rozhodované v prvním stupni Nejvyšším správním soudem, jehož rozhodovací činnost nepodléhá dohledové pravomoci Ministerstva spravedlnosti.
Ministerstva spravedlnosti provedlo na žádost analýzu rozhodovací praxe krajských soudů s následujícími parametry:
· data byla získána ze statistických listů pro správní řízení soudní za roky 2022 a 2023 pro ta řízení, pro které je zákonem stanovena lhůta pro rozhodnutí;
· data byla roztříděna po jednotlivých předmětech řízení tak, jak jsou ve statistických listech vykazovány;
· vyloučeny byly věci, kde došlo z k zastavení z důvodu zpětvzetí nebo k zadání výsledku řízení „jinak“, neboť nemají ve vztahu k otázce dodržování lhůt adekvátní vypovídací hodnotu;
· v případech, kdy zákon stanoví více lhůt pro jedno řízení, neumožňují dostupná data sledovat dodržování jednotlivých dílčích lhůt.
Z analýzy vyplývají následující stručné závěry:
· Celkem do vzorku spadlo 564 věcí, z nichž 316, tj. 56,03 %, bylo skončeno ve lhůtě.
· Pro mnoho předmětů sporů neexistují žádná pozorování nebo je jejich počet příliš nízký pro vyvození obecnějších závěrů.
· Mezi výrazněji zastoupenými předměty řízení lze pozorovat zásadní rozdíly v míře dodržování lhůty.
· Pokud jde o věci územního plánování podle části třetí zák. č. 183/2006 Sb., ve lhůtě bylo skončeno pouze 7,63 % věcí.
· Řízení o návrzích na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části byla ve lhůtě skončena v 59,41 % případů.
· Řízení o neplatnosti voleb a hlasování byla ve lhůtě skončena v 98,02 % případů. Obdobně vysoké hodnoty platí i pro převážnou většinu ostatních předmětů řízení volebního soudnictví.
V případě přezkumu úkonů zadavatele na návrh by situace byla specifická v tom, že (a) o žalobách by rozhodoval pouze Krajský soud v Brně, v rámci kterého jsou pro agendu veřejných zakázek určeny konkrétní senáty, (b) došlo by ke zvýšení soudního poplatku za podání žaloby ze současných 3.000 Kč na 50.000 Kč a (c) lhůta pro rozhodnutí by se týkala pouze případů, ve kterých (tak jak předpokládá již dnešní úprava v ZZVZ) žalobce společně s návrhem na vydání předběžného opatření složí kauci a soud vydá předběžné opatření, neboť dospěje k závěru, že zájem na ochraně práv žalobce převládá nad zájmem zadavatele na plnění zakázky. Tyto podmínky ad (c) byly doplněny do ZZVZ novelou účinnou od 16.7.2023, přičemž zatím došlo k vydání předběžného opatření pouze v malých jednotkách případů. Zároveň je v rámci reformy navrhováno provázání výše kauce před ÚOHS na hodnotu napadané veřejné zakázky a tím omezení paušálních kaucí ve výši 100 tis. Kč, které jsou dnes typické pro návrhy proti zadávacím podmínkám. Zároveň lze předpokládat, že jednoinstanční rozhodování před ÚOHS, které by probíhalo v senátním systému s využitím sdělování předběžného právního názoru ze strany členů senátu coby odborných autorit, je způsobilé vést k významnému snížení meritorních rozhodnutí a jeho následnému napadání žalobou – to oproti dnešní situaci, kdy podání rozkladu „nic nestojí“, podobně jako podání žaloby je spojeno pouze s minimálním soudním poplatkem (3 000 Kč).
Pokud bude pro případy, kdy soud vydá za výše uvedených podmínek předběžné opatření, stanovena lhůta pro rozhodnutí téhož soudu, lze předpokládat, že soudy se budou snažit plnit. Není důvod se domnívat, že k plnění docházet nebude. V rámci přezkumu účinnosti se navrhuje sledování tohoto ukazatele.
K tomu, aby nedošlo k posunu případů na soudy v případě zvolení varianty jednoinstančnosti jsou navrhována další opatření – jednak zajištění odbornosti rozhodování a v důsledku toho vyšší akceptovatelnost rozhodnutí na správní úrovni (viz např. varianta C.1).
Přínosy
Konkrétní hodnoty a odhadované dopady jsou uvedeny v kapitole 4, kde je provedeno srovnání odhadovaných délek řízení a potenciální přínosy z možné dřívější realizace zakázek.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ex offo
Popis současného stavu:
Popis současného stavu i konkrétní údaje (počet řízení ročně, délka trvání) jsou uvedeny v kapitole 1.2.1.
Definice problému:
Oddálení realizace zakázky, pokud ÚOHS vstoupí do živé zakázky ex offo, tj. z moci úřední (na podnět, nikoliv na návrh)
Návrh variant řešení:
Varianta 0: Zachování současného stavu
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední (ex offo). Podnět k zahájení řízení z moci úřední může podat stěžovatel, který podal námitky k zadavateli. ÚOHS ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy podnět obdržel, stěžovateli sdělí, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Šetření podnětu nesmí trvat déle než 24 měsíců. Zahájí-li ÚOHS řízení z moci úřední, nesmí zadavatel uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel může v této lhůtě smlouvu uzavřít, jen pokud bylo správní řízení zastaveno a rozhodnutí nabylo právní moci.
Vydávání předběžných opatření je upraveno v § 61 zákona č. 500/2004 Sb., ve kterém je stanoveno, že:
· správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.
· O požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů. Rozhodnutí se oznamuje jen tomu, koho se týká, popřípadě též jinému účastníkovi, který o jeho vydání požádal. Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek; může je podat pouze účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje.
· Správní orgán předběžné opatření zruší rozhodnutím bezodkladně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno. Neučiní-li tak, pozbývá předběžné opatření účinnosti dnem, kdy se rozhodnutí ve věci stalo vykonatelným nebo nabylo jiných právních účinků.
Varianta B.1.: ÚOHS bude moci vstoupit do živé zakázky a bude možné nařídit předběžné opatření, nicméně mělo by jít o výjimečné případy
Varianta B.2.: ÚOHS bude moci vstoupit do živé zakázky jako nyní, nebude však možné nařídit předběžné opatření
Varianta B.3: Zvláštní právo podat návrh (státní zástupce, NKÚ…)
Varianta B.4: ÚOHS nevstupuje do živých kauz
Varianta B.1.: ÚOHS bude moci vstoupit do živé zakázky a bude možné nařídit předběžné opatření, nicméně mělo by jít o výjimečné případy
Ve Variantě B.1 je navrhována možnost nařízení předběžného opatření, ovšem jen ve výjimečných případech. ÚOHS tedy bude moci vstoupit do živé zakázky a bude možné nařídit předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení řízení. Podmínkou by však mělo být zvážení, zda veřejný zájem na zabránění zadání veřejné zakázky převažuje nad zájmem zadavatele na plnění veřejné zakázky, podobně jako toto zvážení provádí soud v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření spojeného s žalobou proti rozhodnutí o přezkoumání vydaného ze strany ÚOHS na návrh. ÚOHS by měl při rozhodování o předběžném opatření vzít v úvahu pravděpodobné důsledky předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být poškozeny. Proti rozhodnutí o vydání předběžného opatření by zadavatel mohl podat rozklad, o kterém by rozhodoval senát; důvody vydání předběžného opatření by tak byly autoritativně posouzeny v krátké době.
Náklady
Náklady se budou odvíjet od počtu a významnosti zakázek, které nebude moct ÚOHS v tomto režimu řešit. Následující tabulka ukazuje procento živých řízení ex offo, do nichž ÚOHS vstoupil. Toto číslo lze brát i jako procento živých řízení ex offo, do nichž ÚOHS vstoupil a vydal předběžné opatření. Tj. jedná se o jednotky případů ročně.
Tabulka 28: Struktura řízení dle kapacitní náročnosti – naše data
2021
2022
2023
Celkový součet
514
453
694
Podíl řízení na návrh z počtu zahájených prvostupňových řízení
43,0 %
38,4 %
26,7 %
Podíl řízení ex offo z počtu zahájených řízení
57,0 %
61,6 %
73,3 %
Podíl příkazů z celkového počtu řízení ex offo
79,5 %
76,7 %
91,8 %
§ 263 ZZVZ – ex offo živé z počtu zahájených řízení ex offo
1,7 %
1,8 %
0,6 %
Zdroj: MMR
Náklady
Oddálení realizace dotčené zakázky. Jedná se o jednotky případů ročně (viz předcházející tabulka).
Přínosy
Úspory v případě předejití významným škodám.
Varianta B.2.: ÚOHS bude moci vstoupit do živé zakázky jako nyní, nebude však možné nařídit předběžné opatření
Pro tuto variantu platí, jen v některých úvahách recipročně, totéž, co bylo uvedeno výše, neboť ve Variantě B.2. je navrhováno zrušení možnosti nařídit předběžné opatření.
Náklady
Náklady se budou odvíjet od počtu a významnosti zakázek, které nebude moct ÚOHS v tomto režimu řešit. Následující tabulka ukazuje procento živých řízení ex offo, do nichž ÚOHS vstoupil. Toto číslo lze brát i jako procento živých řízení ex offo, do nichž ÚOHS vstoupil a vydal předběžné opatření. Tj. jedná se o jednotky případů ročně.
Na druhou stranu se však může i v jednotkách případů jednat o závažné kauzy, u nichž může státu vzniknout významnější škoda, pokud by zadavatel nejednal férově. V sebraném vzorku dat se tato skutečnost zatím neprokázala, jde o zakázky v hodnotě desítek milionů korun.
Přínosy
Zrychlení procesu přezkumu zadávání veřejných zakázek – Konkrétní hodnoty a odhadované dopady jsou uvedeny v kapitole 0.
Varianta B.3: Zvláštní právo podat návrh (státní zástupce, NKÚ…)
Varianta B.3 uděluje zvláštní právo podat návrh třetí straně (např. státnímu zástupci, NKÚ apod.)
K otázce zahrnutí státního zastupitelství do procesu kontroly zadávání veřejných zakázek bylo vyžádáno stanovisko Ministerstva spravedlnosti, které uvedlo:
„Rozšíření kompetencí nejvyššího státního zástupce tak, jak vyplývá z nástinu možné úpravy (…), se jeví jako (…) těžko realizovatelný krok vymykající se stávajícímu chápání veřejné žaloby a jejích hlavních úkolů.
Šlo by o změnu nerespektující stávající ukotvení pravomocí a působnosti státního zastupitelství, jakožto orgánu veřejné žaloby mající svůj základ v trestním řízení a pouze ve striktně omezených oblastech v netrestní oblasti. Nejvyšší státní zástupce, resp. Nejvyšší státní zastupitelství má zcela rozdílné kompetence než ÚOHS a jeví se jako nepředstavitelné, aby se kompetence ÚOHS odvozovala od činnosti nejvyššího státního zástupce (nebo od kompetence státního zastupitelství jako takového). Ve své podstatě by šlo o speciální kompetenci ve specifické oblasti správního řízení (zadávání veřejných zakázek), která zde v minulosti nikdy nebyla, a takovou kompetenci nelze dle Nejvyššího státního zastupitelství nalézt ani v zahraničních úpravách.
Další podstatnou překážkou, pro kterou považujeme předestřenou změnu za nefunkční, je skutečnost, že Nejvyšší státní zastupitelství by muselo pro řádné odůvodnění využití svého návrhového oprávnění získat patřičné poznatky, což je však u porušování právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek značně problematické. Považujeme za nutné zdůraznit, že velké množství potenciálních deliktů v této oblasti probíhá zcela mimo záběr působnosti státního zastupitelství, ať již z důvodu latentnosti protiprávního jednání, nebo z toho důvodu, že případná protiprávnost nedosahuje trestněprávního rozměru. Státní zastupitelství obecně získává poznatky pouze ze své vlastní agendy (trestní řízení, popř. řízení vedená v rámci mimotrestní působnosti), a pokud by příslušné poznatky nemělo, pak by podnět ke vstupu ÚOHS logicky dát nemohlo. Je třeba si uvědomit, že státní zastupitelství v rámci své mimotrestní působnosti získává relevantní poznatky např. z podnětů k žalobám ve veřejném zájmu nebo z poznatků ze vstupové činnosti; tyto aktivity však logicky zdaleka nemohou pokrýt celý rozsah potenciálního porušování právních předpisů v zadávacím řízení, k jehož efektivnímu odhalování a potírání by navrhované oprávnění nejvyššího státního zástupce mělo primárně sloužit. Ve svém důsledku by se tak jednalo o vyprázdnění této kompetence, kdy by Nejvyšší státní zastupitelství z důvodů výše nastíněných nemohlo odpovědně garantovat ochranu zákonnosti a transparentnosti zadávacích řízení.
Při zvolení této varianty by tak zcela reálně hrozilo riziko faktického znemožnění řádného a důsledného výkonu pravomocí ÚOHS, kdy by tento úřad byl co do možností svého vstupu do zadávacího řízení de facto závislý na návrhové aktivitě nejvyššího státního zástupce, která by byla značně omezená, selektivní, a tudíž zcela arbitrární. Nelze totiž pominout, že návrh nejvyššího státního zástupce by podle návrhu měl být nezbytnou podmínkou pro výkon pravomoci ÚOHS, který by do běžících řízení z jiného podnětu či z vlastní iniciativy vstoupit nemohl.“
Na základě výše uvedeného Variantu B.3 přímo zamítáme a nebudeme ji dál hodnotit.
Varianta B.4: ÚOHS nevstupuje do živých kauz
ÚOHS by vůbec nemohl rozhodovat o probíhajících zadávacích řízeních bez návrhu některého z dodavatelů.
Náklady
ÚOHS zahajuje řízení z moci úřední zpravidla na základě podání podnětu nebo pokud sám vlastní vyhledávací činností zjistí možné porušení povinností ze strany zadavatele. Pokud ÚOHS zahájí řízení na základě vlastní vyhledávací činnosti, které případně vede v konečném důsledku k uložení pokuty, náklady varianty B.4 (tj. zadavatel zaplatí pokutu, nicméně nebude muset čekat s uzavřením smlouvy) jsou zanedbatelné.
Na druhou stranu – v některých případech stěžovatelé využívají podání podnětu, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední a oni nemuseli skládat kauci v rámci podání návrhu na zahájení řízení. Pokud odhlédneme od skutečnosti, že by správně měli podat návrh namísto podnětu, v tomto případě mohou vzniknout náklady srovnatelné se situací, kdy by ÚOHS nemohl vstupovat do živých kauz u návrhových řízení. Lze sice předpokládat, že zavedením varianty B.4 dojde k částečné nápravě situace popsané v první větě tohoto odstavce. K tomu by měla přispět i skutečnost, že stěžovatel dostane kauci zpět, pokud uspěje, příp. část (65 %) ze složené kauce zpět, pokud se ztotožní s předběžným právním názorem Rady (při přijetí varianty senátního systému – viz dále) a vezme svůj návrh zpět. Orgán dohledu by obecně ztratil pravomoc rozhodovat v situaci, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit (tj. před uzavřením smlouvy).
Přínosy
Zrychlení procesu přezkumu zadávání veřejných zakázek – Konkrétní hodnoty a odhadované dopady jsou uvedeny v kapitole 0.
Při implementaci varianty B.1 a B.2 bude muset být zohledněn výběr varianty ve věcném okruhu C. V případě zřízení Rady by měla o rozkladu proti rozhodnutí o přestupku a rozhodnutí ÚOHS o nařízení předběžného opatření rozhodovat ona v postupu podobném tomu u návrhového řízení.
Omezení koncentrace moci
Popis současného stavu a definice problému:
Popis a důsledky problému jsou uvedeny v kapitole 1.2.2.2.
Pro správné zvolení variant byl nejdříve zmapován stav v dalších evropských státech. Výstup této analýzy obsahuje následující tabulka.
Tabulka 29: Srovnání správního přezkumu ÚOHS – rozhodovací orgány
Rozhoduje kolektivní orgán?
Počet senátů (čím je to dán)
Počet členů senátu/ orgánu
Jmenování do funkce členů
Externí odborníci v senátu
Jmenování odborníků
Bulharsko
ano
1 (zákon)
7
volí je Národní shromáždění
ne
Dánsko
ano
není určen, přiděluje předseda
2 (1+1),
případně 4 (2+2)
jmenováni ministrem
ano
jmenováni ministrem
Estonsko
ano
1 (zákon)
3
jmenuje vláda
ne
Chorvatsko
ano
3 (zákon)
3
jmenováni parlamentem
ne
Kypr
ano
rozhoduje Úřad (méně informací)
5
jmenováni vládou
ne
Lotyšsko
ano
1 (zákon)
3
pouze jako znalec (postavení svědka)
Maďarsko
ano
rozhoduje Rozhodčí rada
?
jmenuje Rada Úřadu
ne
Malta
ano
1 (zákon)
3
jmenuje předseda vlády
pouze jako znalec (postavení svědka)
Německo
ano
2 spolkové (počet podle potřeby)
3
jmenuje předseda Bundeskartell-amtu
ano (přidružený čestný člen)
jmenuje předseda BKA na návrh ústředních organizací veřejnopráv-ních komor
Polsko
ano, v některých případech
není určen, přiděluje předseda
3
jmenováni ministrem
pouze jako znalec (postavení svědka)
Rumunsko
ano
11
3
jmenováni předsedou vlády
ne
Řecko
ano
není určen
3
Rada ministrů (prezident a radní), min. spravedlnosti (členové)
ne
Slovensko
1.instance ne
2.instance ano
rozhoduje Úřad
ne
Slovinsko
ano
není určen, přiděluje předseda
3
jmenuje Národní shromáždění
ne
Španělsko
ano
1
3
jmenuje vláda
ne
Jak je vidět výše, tam, kde rozhoduje kolektivní orgán, ať již je označen za senát, radu, komisi či pod., je optimální počet členů 3. Osoba jmenující tyto členy je různá, od vlády, příslušného ministra, předsedy úřadu po parlament. Externí odborníci jsou členy ve správním systému přezkumu v Německu a Dánsku.[footnoteRef:40] [40: V soudním systému přezkumu pak např. v Rakousku – jeden profesionální soudce, jeden za dodavatelské a jeden za zadavatelské organizace.]
Bulharsko
Komise je složena z předsedy, místopředsedy a dalších 5 členů. Rozhoduje v otevřeném hlasování většinou alespoň 4 hlasů.
Všechny členy Komise volí a odvolává Národní shromáždění na 7 let.
Předsedou Komise je kvalifikovaný právník s nejméně 10letou praxí v oboru práva. Všichni členové také musí splňovat následující podmínky:
· bulharští občané
· s vysokoškolským právnickým vzděláním, resp. vzděláním ekonomie
· s minimálně 5letou praxí ve svém oboru
· s vysokými odbornými výkony a morálkou
· bezúhonnost
Zákon zřizující Komisi: https://www.cpc.bg/media/legislation/By-Laws/CPCLAW.pdf
Dánsko
Complaints Board je složen z předsedy a několika místopředsedů, spolu s několika odborníky. Předsednictvo se skládá ze šesti soudců vrchního soudu a čtyř soudců okresního soudu. Předsednictvo a odborné členy jmenuje ministr průmyslu, obchodu a finančních záležitostí na 4 roky (mají možnost být znovu jmenováni).
Předseda organizuje práci celé Rady a jmenuje předsedy z řad členů představenstva pro jednotlivé případy. Jmenuje také jednoho odborníka, který následně pomůže s postupem v případu. Ve výjimečných případech může rozhodnout o tom, že se na případu bude podílet více členů předsednictva a odborníků.
Odborníci jsou jmenováni z řad lidí se znalostmi v oblastech jako jsou stavebnictví, veřejné zakázky, doprava, veřejné služby a právo. Odborníci (je jich 20) jsou jmenováni ministerstvy a organizacemi, kterým bylo uděleno právo tyto experty nominovat. Jsou v podstatě nezávislými členy a nepodléhají tak dohledu organizace ani jiné instituce, kde jsou běžně zaměstnaní nebo které je nominují (zdroj).
Pravidla pro složení Rady pro jednotlivé případy stanoví §10 odst. 4 a 6 Complaints Board Act. Při běžných případech se obvykle rada skládá z jednoho člena předsednictva a jednoho odborníka. V náročnějších případech může předseda úřadu rozhodnout o tom, že se na případu bude podílet více členů a více odborníků. V takových případech rozhodují dva členové předsednictva a dva odborníci (zdroj).
Estonsko
Rada, která je zřízena v rámci Ministerstva financí je složena ze tří členů. Ministr veřejné správy předkládá vládě návrh na jmenování členů Rady. Rada rozhoduje většinou hlasů, přičemž členové se nesmí zdržet hlasování. V případě odlišného stanoviska některého ze členů se toto stanovisko připojuje k rozhodnutí. V čele Rady je předseda, který její činnost řídí a organizuje plnění úkolů (zdroj).
Chorvatsko
Komise pro dohled nad veřejnými zakázkami se skládá z 9 členů – předsedy, dvou místopředsedů a šesti členů. Ti jsou jmenováni na návrh vlády chorvatským parlamentem, kterému se také zodpovídají. Komise rozhoduje v rámci třech senátů, které se skládají ze tří členů. Každému senátu předsedá předseda Komise nebo jeden z místopředsedů (zdroj).
Kypr
Orgán pro kontrolu veřejných zakázek se skládá z předsedy a čtyř dalších členů jmenovaných vládou (na návrh ministra financí) na 5 let (možnost jednoho prodloužení období) (zdroj).
Podle zákona musí jít o osoby s vysokým odborným a etickým postavením. Prezident musí být bývalým soudcem a alespoň jeden ze členů musí být osobou, která vykonávala profesi advokáta po dobu alespoň šesti let (zdroj, str.16).
Lotyšsko
Zakázky prověřuje tříčlenná komise zřízená Úřadem pro kontrolu zadávání zakázek. Členy komise jsou úředníci Úřadu. Předseda komise musí splňovat dvě kritéria: 1) akademické nebo vyšší odborné vzdělání druhého stupně v právu, managementu nebo ekonomii a 2) alespoň roční praxi v projednávání stížností na porušení zadávacího řízení. Nejméně jeden další člen komise musí mít akademické nebo vyšší odborné právnické vzdělání druhého stupně. Za účelem snadnějšího projednání může Úřad přizvat nezávislého specialistu na zadávání zakázek nebo jiného experta (Section 66 of Public Procurement Law).
Komise rozhoduje hlasováním a členové jsou při rozhodování nezávislí a řídí se pouze zákonem. Specialista či odborník se účastní jednání komise a vyjadřuje komisi nezávislý odborný názor ke skutečnostem zjištěným při prověřování stížnosti nebo se vyjadřují k dotazům komise, ovšem nemá v rozhodování hlasovací právo (Section 67 Public Procurement Law).
Maďarsko
V rámci úřadu působí Rada, která zajišťuje konkrétní cíle ve veřejném zájmu i v zájmu zadavatelů a uchazečů. Zákon o veřejných zakázkách vymezuje organizace, které mají právo delegovat členy Rady. Předseda je volen členy rady na 5leté funkční období (zdroj).
Počet členů Rady je stanoven v zákoně o veřejných zakázkách, současně jich je spolu s prezidentem 17.
Součástí Úřadu je také Rozhodčí rada pro veřejné zakázky, která rozhoduje v přezkumných řízeních. Počet členů určuje Rada a ta také rozhoduje o jmenování a odvolání předsedy a místopředsedy Rozhodčí komise (zdroj).
Předseda a místopředseda jsou jmenováni na 5 let Radou. Předsedou se může stát osoba, která: a) je absolventem oboru právo a má alespoň pětiletou praxi v zadávání veřejných zakázek, případně tříletou praxi ve veřejném vedení, b) nebo alespoň tříletou praxi jako soudce nebo státní zástupce (zdroj).
Malta
Public Contracts Review Board se skládá z předsedy a dvou členů, které jmenuje předseda vlády na dobu až 3 let s možností opětovného jmenování (zdroj).
Předseda vlády také jmenuje na dobu tří let skupinu tří náhradníků, kteří v případě odchodu členů (či např. podjatosti členů) nastoupí na jejich místo. Komise také může povolat k rozhodování experta (ten figuruje jako znalec), avšak komise není vázána zjištěními expertů (čl. 80 a násl. Public Procurement Regulations).
Německo
Správní Tribunály kvazisoudního charakteru rozhodují prostřednictvím předsedy a dvou přidružených členů, z nichž jeden zastává čestnou funkci (čestný přidružený člen). Předsedou a řádným přísedícím jsou doživotně jmenovaní státní zaměstnanci s kvalifikací pro výkon vyšší státní služby nebo srovnatelní odborní zaměstnanci. Předseda nebo řádný přidružený člen musí mít kvalifikaci pro výkon funkce soudce (měl by to být předseda). Přidružení členové by měli mít hluboké znalosti o zadávání veřejných zakázek a čestní přidružení by navíc měli mít několikaleté praktické zkušenosti v oblasti veřejných zakázek (možné mluvit o odbornících z praxe). Členové tribunálu jsou jmenováni na funkční období 5 let (Section 157 Competition Act).
Tribunály jsou zřízeny federací. Čestné přidružené členy jmenuje prezident německého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na návrh ústředních organizací veřejnoprávních komor. Jednací řád vydává také prezident po souhlasu ministerstva hospodářství a energetiky.
V současné době jsou zřízeny dva Tribunály pro přezkum veřejných zakázek (zdroj).
Polsko
Národní odvolací komora je první instancí v přezkumném řízení proti rozhodnutí zadavatelů. Je složena z 1) předsedy a 2) valné hromady složené ze všech členů komory. Komoru tvoří maximálně 100 členů jmenovaných a odvolávaných ministrem. Osoba způsobilá stát se členem Komory musí:
· být polským občanem,
· mít vysokoškolské právnické vzdělání,
· mít plnou právní způsobilost k právním úkonům
· užívat všech veřejných práv
· mít nespornou pověst
· nebýt pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin
· mít minimálně 5 let praxe ve veřejné správě nebo na pozicích spojených s poskytováním právního poradenství, přípravou právních stanovisek, přípravou návrhů právních aktů i jednáním před soudy a úřady
· a mít alespoň 29 let
Aktuálně má Komora 46 členů (citováno k 26. 3. 2024). Komora rozhoduje v 1 nebo 3členných senátech jmenovaných pro konkrétní případy předsedou Komory (zdroj). Tříčlenný senát rozhoduje v případě zakázek s hodnotou rovnou nebo přesahující limity EU a jeden člen rozhoduje v případě, že se jedná o zakázky s nižší hodnotou, než jsou prahové hodnoty EU. Předseda může vzhledem ke konkrétnímu případu udělat i výjimky při přiřazování případů. V loňském roce proběhlo v 78 % případů rozhodnutí před jedním členem Komory. Komora si k rozhodování může povolat znalce pro expertní posouzení situace (zdroj).
Rumunsko
Národní rada pro řešení sporů, která je první instancí přezkumu veřejných zakázek je kompetentní rozhodovat prostřednictvím specializovaných senátů. V rámci Národní rady funguje 11 specializovaných senátů, z nichž každý je složen ze 3 členů. Pro řádné fungování je také každému senátu přidělen ekonomický poradce, právní poradce a technický poradce (zdroj).
Členové Národní rady jsou jmenováni předsedou vlády a musí mít alespoň 2 roky praxe v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Řecko
Úřad se skládá z prezidenta, deseti “radních” a 30 členů. Prezidentem se může stát: a) předseda, místopředseda nebo radní Státní rady v důchodu, b) předseda, místopředseda nebo radní Účetního dvora v důchodu, c) předsedové odvolacích nebo odvolacích správních soudů se zkušenostmi v oblasti práva veřejných zakázek, d) předsedové, místopředsedové nebo právní poradci Právní rady státu se zkušeností s veřejnými zakázkami, nebo d) profesoři právnických fakult vysokých škol jejichž profese souvisí s právem veřejných zakázek.
Členy Úřadu jsou vybírány osoby známé a vysoké prestiže a vzdělání. Je nutné, aby měli prokazatelnou akademickou nebo odbornou kvalifikaci v oblasti veřejných zakázek. Prezident a radní jsou jmenováni aktem Rady ministrů. Jmenování členů pak provádí ministr spravedlnosti.
Funkční období prezidenta, radních a členů je pětileté (zdroj).
Při projednávání Úřad rozhoduje v tříčlenných senátech, které tvoří jeden radní jako předseda senátu a dva členové Úřadu, z nichž alespoň jeden z nich musí právní vzdělání (Article 352 zákona).
Slovensko
Na Slovensku stejně jako v ČR rozhoduje v první instanci monokratický orgán. Ve druhém stupni rozhoduje Rada Úřadu. Rada se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a 6 dalších členů.
Slovinsko
Národní revizní komise pro přezkum veřejných zakázek se skládá z předsedy a 6 členů, kteří jsou jmenováni na období 8 let Národním shromážděním. V přezkumném a odvolacím řízení rozhoduje tříčlenný senát, který určí předseda Komise s přihlédnutím k abecednímu pořadí příjmení členů (princip zákonného soudce. Senáty nemají pevné složení. Na případu se vždy podílí také poradci Komise, kteří připravují podklady ke spisu a podobně (zdroj).
Španělsko
Správní tribunál pro řešení smluvních sporů, který je podřízen Ministerstvu financí se skládá z předsedy a dvou členů. Předseda je jmenován Radou ministrů na společný návrh ministra financí a spravedlnosti. Musí se jednat o kariérního státního zaměstnance, který má minimálně bakalářský vysokoškolský titul v oboru právo a musí alespoň 15 let vykonávat odbornou činnost nejlépe v oboru správního práva nebo přímo související s veřejnými zakázkami.
Členy jmenuje také Rada ministrů na společný návrh výše zmíněných ministrů. Musí splňovat stejné podmínky jako předseda s praxí alespoň 10 let (zdroj).
Analýza právní úpravy a sestavování komisí/senátů ve vybraných zemích
Dánsko
Complaints Board je složen z předsedy, několika místopředsedů a odborných členů. Předsednictvo se skládá ze šesti soudců vrchního soudu a soudců okresního soudu. Předsednictvo jmenuje ministr průmyslu, obchodu a finančních záležitostí na 4 roky (možnost znovuzvolení). Odborníci jsou jmenováni z řad lidí se znalostmi v příslušných oborech a jmenuje je výše zmíněný ministr na základě nominací od organizací, které mají udělené právo experty nominovat. Jsou v podstatě nezávislými členy a nepodléhají tak dohledu ani organizace, která je jmenovala, ani jiné instituce, kde jsou běžně zaměstnanci.
Pravidla pro složení senátu/komise pro jednotlivé případy stanoví § 10 odst. 4 a 6 Complaints Board Act a jmenuje je předseda celého Úřadu. V běžných případech se obvykle rada skládá z jednoho člena předsednictva (jednoho soudce) a jednoho odborníka. V náročnějších případech může předseda Úřadu rozhodnout o tom, že se na případu bude podílet více členů a více odborníků – v takových případech jsou to 2 a 2 (počet členů předsednictva musí odpovídat počtu odborníků).
Maďarsko
Zákon o veřejných zakázkách vymezuje organizace, které mají právo delegovat členy Rady. Předseda je volen členy Rady na 5leté funkční období. Počet členů Rady je stanoven v zákoně o VZ a současně je jich spolu s předsedou Úřadu 17.
Počet členů rozhodčí rady pro veřejné zakázky, která rozhoduje v přezkumných řízeních určuje Rada Úřadu a ta také rozhoduje o jmenování a odvolání jejího předsedy a místopředsedy (na 5 let). Místopředseda je jmenován Radou z řad zadavatelů veřejných zakázek, přičemž je doporučen předsedou rozhodčí rady pro veřejné zakázky.
Německo
Správní Tribunály kvazisoudního charakteru rozhodují prostřednictvím předsedy a dvou přidružených členů, z nichž jeden zastává čestnou funkci (čestný přidružený člen). Předsedou a řádným přísedícím jsou doživotně jmenovaní státní zaměstnanci s kvalifikací pro výkon vyšší státní služby nebo srovnatelní odborní zaměstnanci. Předseda nebo řádný přidružený člen musí mít kvalifikaci pro výkon funkce soudce (měl by to být předseda). Přidružení členové by měli mít hluboké znalosti o zadávání veřejných zakázek a čestní přidružení by navíc měli mít několikaleté praktické zkušenosti v oblasti veřejných zakázek (možné mluvit o odbornících z praxe). Členové tribunálu jsou jmenováni na funkční období 5 let (Section 157 Competition Act).
Tribunály jsou ze zákona složeny z předsedy a dvou přidružených členů (z nich jeden čestný) a v tomto složení také rozhodují. V případě přezkumu zadávání VZ relevantních z hlediska obrany nebo bezpečnosti zákon ukládá, že mohou rozhodovat také prostřednictvím předsedy a dvou řádných přidružených členů.
Podle § 157 Competition Act náleží zřízení a složení tribunálů pro veřejné zakázky, včetně rozdělení povinností předsedovi německého Úřadu. Čestné přidružené členy jmenuje také předseda německého Úřadu na návrh ústředních organizací veřejnoprávních komor.
Polsko
Národní odvolací komora je první instancí v přezkumném řízení proti rozhodnutí zadavatelů. Je složena z 1) předsedy a 2) valné hromady složené ze všech členů komory. Komora je tvořena maximálně 100 členy jmenovaných a odvolávaných ministrem odpovědným za hospodářské činnosti. Výběr probíhá na základě výběrového řízení, které se skládá z 1. písemné zkoušky z teoretických a praktických znalostí pravidel zadávacího řízení a 2. ústního pohovoru. Předsedu a místopředsedu jmenuje na 3 roky předseda vlády na návrh předsedy Úřadu pro veřejné zakázky z kandidátů navržených členy komory.
Komora má aktuálně 46 členů, kteří rozhodnutí v 1 nebo 3členných senátech. Senáty jsou jmenované pro konkrétní případy předsedou komory. Rozdělení, zda bude rozhodovat 1 nebo 3členný orgán je stanoveno dle dané VZ. Předseda může také vzhledem ke konkrétním případům udělat i výjimky při přiřazování případů.
Slovensko
Na Slovensku stejně jako v ČR rozhoduje v první instanci monokratický orgán. Ve druhém stupni rozhoduje Rada Úřadu. Rada se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a 6 dalších členů.
Předseda je na návrh vlády volen a odvoláván Národní radou Slovenské republiky. Vláda navrhuje kandidáta po veřejném pohovoru a vyhodnocení výběrovou komisí. Místopředsedy úřadu také volí a odvolává vláda na návrh předsedy Úřadu. Členy Rady úřadu jmenuje a odvolává vláda a způsob výběru určí usnesením vlády.
Detaily vnitřního složení Úřadu upravuje Organizační pořádek Úřadu, kde je také stanoveno, že Předseda může některé věci upravovat vnitřními předpisy.
Cíl:
Snížení potenciálních korupčních rizik
Návrh variant řešení:
Varianta 0: Zachování současného stavu
Varianta C.1: Zavedení kolektivního rozhodování (senátní systém)
Zavedení rozhodování individuálních případů ve 3členných senátech, složeném ze dvou stálých členů a individuálně určeného experta (obdoba „přísedících“ v soudních senátech). V plénu posíleném o místopředsedu/místopředsedkyni ÚOHS by se pak rozhodovalo v případech sjednocujících rozhodovací praxi. Byla by odstraněna koncentrace rozhodovacích pravomocí, zdůrazněna by byla kvazisoudní povaha rozhodování ÚOHS. Řízení by bylo koncentrováno na ústní projednání s předem danou lhůtou, což by celý proces výrazně urychlilo.
Detailní popis varianty:
Při procesu navrhování varianty bylo realizováno množství konzultací (viz kapitola) jak s domácími, tak se zahraničními subjekty. Byly posouzeny zahraniční modely a detailně analyzována legislativa a statistické výsledky 4 konkrétních zemí (důvody jejich volby a závěry viz 1.2), v pracovních skupinách byly diskutovány konkrétní parametry možného nastavení modelu kolektivního rozhodování, a to ve vazbě
· na jejich efektivitu vzhledem ke stanovenému cíli snížení potenciálních korupčních rizik (více viz hodnocení korupčních rizik v kapitole 3.5),
· na jejich soulad se zahraniční i domácí právní úpravou,
· na zkušenosti s dosavadním fungováním modelu v ČR na základě zpětné vazby od různých kategorií dotčených subjektů i dle vyhodnocení vytvořeného rozsáhlého souboru dat o jednotlivých fázích přezkumu zadávacích řízení v ČR,
· na teoretickou odbornou literaturu o vlivu jednotlivých faktorů na délku, efektivitu a kvalitu přezkumu,
· na politickou průchodnost.
V rámci těchto diskuzí vypadly varianty, které nebyly v souladu s některým z výše uvedených bodů, přičemž vykrystalizovalo následující nastavení:
Rozdělení agendy přezkumu veřejných zakázek v rámci ÚOHS
· Řízení na návrh a rozklady u řízení ex offo – 3 tříčlenné Senáty, každý s 2+1 členem, s možností zřízení jednoho dodatečného. Počet senátů by byl určen po prověření kapacitních a rozpočtových možností a limitů
· Přestupkové /ex offo řízení vede v I. stupni ÚOHS
Principy navrhované varianty
· Zrychlení přezkumu a zajištění jeho předvídatelnosti
· Transparentnost a snížení koncentrace pravomocí v rukou jedné osoby
· Kontinuita současného know-how ÚOHS
· Využívání know-how praktikujících odborníků – navázání na dobrou praxi rozkladových komisí
· Minimálně neutrální dopad na státní rozpočet, příp. úspory (nejde o zřizování nových, ale přeskupení a zefektivnění, z pozic současných ředitelů odborů a využití externích expertů – dnes mohou působit v rozkladových komisí na II. stupni)
Složení Senátu
· V každém senátu 2 stálí členové
· Funkční období stálého člena Rady šestileté (alternativa: např. 9 let).
· Odměna viz Tabulka 30.
· Stálí členové senátů tvoří Radu, která přijímá stanoviska/rozhodnutí v plénu
· 1 nestálý člen – přísedící odborník určován pro ad hoc případ
· Obdoba využívání know-how členů rozkladových komisí (externisté); vybírán z předem schváleného seznamu odborníků s vyznačením specializací pro dané odvětví (např. stavebnictví, IT, specifické služby, energetika…) nominovaných komorami a asociacemi (obdobně jako u poslední nominace členů rozkladových komisí)
· Odměna přísedícího odborníka na základě hodinové sazby (viz Tabulka 30).
Organizační / administrativní aparát
Uvažovat lze formu dvou samostatných odborů nebo kanceláří
· Útvar státních zaměstnanců pro potřeby senátů a Rady.
· Útvar rozhodování v řízeních ex-offo v I. stupni
Odpovědnost místopředsedy ÚOHS pro veřejné zakázky
· hlavní odpovědnost za rozhodovací činnost v oblasti přezkumu veřejných zakázek
· podílení se na jednání Rady v plénu
· zajišťování jednotné rozhodovací praxe – formálně prostřednictvím navrhování zaujetí stanoviska plénem i neformálním působením a nastavováním dobré kultury práce – zjednodušeně – aby spolu členové rady z různých senátů normálně o rozhodování mluvili
Obrázek 15: Schéma senátního systému orgánu
Rada by měla rozhodovat v senátech nebo v plénu. Dospěje-li senát Rady při svém rozhodování k závěru, který je odlišný od závěru vyjádřeného již v předchozím rozhodnutí senátu Rady ve skutkově nebo právně obdobné věci, příslušný senát Rady postoupí věc k rozhodnutí plénu Rady a svůj odlišný právní názor zdůvodní. Obdobně pokud by mělo záviset rozhodnutí ve věci na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která nebyla Radou doposud řešena nebo je senáty Rady rozhodována rozdílně, měl by mít příslušný senát Rady možnost postoupit věc k rozhodnutí plénu Rady. Plénum Rady by pak rozhodlo ve věci samé nebo rozhodlo o postoupené otázce a postoupilo věc zpět senátu Rady k dalšímu rozhodnutí. Lhůty pro rozhodnutí pléna by se měly pohybovat od 15 do 20 dnů.
Box 5: Kdy jde věc do rozšířených senátů/plénum – příklad NSS a Ústavního soudu
Rozšířený senát NSS
· Rozhoduje v sedmičlenném či devítičlenném složení.
· Sedmičlenný senát se skládá z předsedy a šesti soudců a rozhoduje ve věcech mu postoupených tříčlenným senátem podle § 17 a 18 s. ř. s., devítičlenný senát rozhoduje ve věcech mu postoupených sedmičlenným senátem podle § 17 a 18 s. ř. s. a skládá se z předsedy a osmi soudců.
· Rozhoduje v případě, je-li mu věc postoupena senátem, který při svém rozhodování dospěl k právnímu názoru odlišnému od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí soudu (§ 17 odst. 1 s. ř. s.). V takovém případě senát rozhodne o postoupení věci rozšířenému senátu usnesením. V jeho odůvodnění vymezí sporné právní otázky, označí předchozí rozhodnutí soudu o nich a svůj odlišný právní názor zdůvodní. Současně uvede složení rozšířeného senátu a poučí účastníky a osoby zúčastněné na řízení o právu vznést proti členům rozšířeného senátu námitku podjatosti (§ 8 odst. 5 s. ř. s.), jakož i právu vyjádřit se ve lhůtě, kterou současně stanoví, k předkládaným právním otázkám.
· Věc mu může být předložena také k přijetí zásadního usnesení (§ 18 odst. 1 s. ř. s.). Usnese-li se rozšířený senát na právním názoru shodném s dosavadní rozhodovací činností NSS, přijme jej jako zásadní usnesení.
· Mohou zasedat také v případě, kdy jim jsou předsedou soudu předloženy k posouzení jiné právní otázky.
Plénum – Ústavní soud
· Ústavní soud je tvořen patnácti soudci, kteří rozhodují ve čtyřech tříčlenných senátech nebo v plénu
· O nejdůležitějších věcech, které jsou Ústavnímu soudu svěřeny, rozhoduje podle zákona Ústavní soud v plném složení, tzn. v plénu: jsou to např.
· návrhy na zrušení zákonů či jiných právních předpisů, kompetenční spory, ústavní žaloba Senátu proti prezidentu republiky,
· návrhy na přijetí stanoviska pléna k překonání právního názoru, který Ústavní soud zaujal ve svém dřívějším nálezu, a
· jiné věci, které si plénum k rozhodování vyhradilo.
· Jinak o převážné většině ústavních stížností a jiných návrhů na zahájení řízení rozhodují s konečnou platností tříčlenné senáty.
· Je usnášeníschopné, je-li přítomno alespoň deset soudců.
· Rozhoduje většinou hlasů, ke zrušení zákona a v některých jiných případech je však třeba k přijetí rozhodnutí dosažení kvalifikované většiny alespoň devíti hlasů.
Významným systémovým prvkem návrhu je sdělení předběžného názoru. Inspirací pro tento prvek byla německá úprava. Dle německé spolkové komory se jí počet rozhodnutí snížil díky tomuto institutu až o 60 %. Rada by tedy měla nařizovat (do 15 dnů maximálně) od podání návrhu ústní jednání tak, aby se konalo do 20 pracovních dnů od podání návrhu. Zároveň by však měla možnost od ústního jednání upustit, pokud by jeho konání bylo zjevně neúčelné. Rada by měla při ústním jednání sdělit svůj předběžný právní názor a dát stranám možnost se k němu vyjádřit, či v případě upuštění od jednání sdělit účastníkům předběžný názor písemně. Na vyslovení tohoto předběžného názoru by pak bylo navázáno případné vrácení části kauce ve výši 65 %, pokud stěžovatel vezme svůj návrh zpět (jak je tomu dnes, nicméně stěžovatel dnes nemá legitimní možnost zjistit názor ÚOHS v době, kdy může toto své právo uplatnit) nebo zastavení řízení, pokud zadavatel s ohledem na sdělný autoritativní názor senátů provede autoremeduru.
Náklady
Především jednorázové na změnu systému. Nicméně počítá se využitím stávajících kapacit ÚOHS.
Varianta je konstruována tak, aby byla minimálně rozpočtově neutrální. Na základě historických dat a údajů odhadovaných do budoucna byl sestaven jednodušší ekonomický model s takovými parametry (viz i popis varianty výše), aby celkový dopad z implementace této a dalších zvolených variant byl minimálně rozpočtově neutrální. Stručný popis modelu – viz příloha.
Přínosy
Větší nezávislost, nestrannost a odbornost.
Rozhodování v senátech spolu s prvkem externích specialistů přenáší prvky zapojení praktiků ze stávajících rozkladových komisí. Práce v senátech a v plénu umožňuje diskusi a dynamiku pro lepší schopnost reagovat na potřeby praxe a měnící se potřeby doby.
Otázku jednotnosti výkladové praxe lze řešit vhodným nastavením vnitřních procesů.
1. STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ
Popis způsobu hodnocení: Varianty byly hodnoceny v intervalu (-3; 3) pro jednotlivá kritéria. Hodnota -3/3 byla dána tam, kde varianta splňuje kritérium v nejnižší/nejvyšší míře oproti současnému stavu, u hodnoty 0 se naopak jednalo o varianty se zanedbatelnou intenzitou dopadu. Hodnocení bylo vždy vztahováno k základní Variantě 0. Slovní komentář k obsahu kritérií je uveden pod tabulkou.
Účelnost
Nákladová efektivnost
Koherence
Realizovatel-nost
Přiměřenost
Celkem
Varianta 0: Zachování současného stavu
0
0
0
0
0
0
Varianta A.1.1.: Apelace 2. stupně
+
+
-
+
++
4
Varianta A.1.2: Jednoinstančnost v současném systému
+
++
-
+
+
4
Varianta A.1.3: Jednoinstančnost v senátním systému
+++
+++
- -
+
+
6
Varianta A.2.1: Oslabení zásady materiální pravdy – úprava pravidel dokazování v řízení o návrhu dle ZZVZ
++
++
++
+
-
6
Varianta A.2.2: Zavedení sporného řízení v řízeních zahájených na návrh (zjednodušení řízení, ÚOHS nejde nad návrhy stran sporu)
+++
++
+
+
- -
4
Varianta A.3: Řízení o žalobách
++
++
+
++
++
9
Varianta B.1.: ÚOHS bude moci vstoupit do živé zakázky a bude možné nařídit předběžné opatření, nicméně mělo by jít o výjimečné případy
+
++
++
+
++
8
Varianta B.2.: ÚOHS bude moci vstoupit do živé zakázky jako nyní, nebude však možné nařídit předběžné opatření
++
+
+
++
+
7
Varianta B.3: Zvláštní právo podat návrh (státní zástupce, NKÚ…)
+
++
- -
- -
-
-2
Varianta B.4: ÚOHS nevstupuje do živých kauz
+++
- -
-
++
-
1
Varianta C.1: Zavedení kolektivního rozhodování (senátní systém)
++
++
++
++
++
10
Zdůvodnění obodování kritérií:
Účelnost: V rámci tohoto kritéria bylo hodnoceno, jak navrhovaná varianta přispěje ke zkrácení přezkumného řízení, příp. přispěje ke snížení vlivu koncentrace pravomocí.
Nákladová efektivnost : V tomto případě bylo hodnoceno, jak nákladné jsou jednotlivé varianty, a to buď tím, že indukují nějaké jednorázové či pravidelné roční náklady, nebo tím, že roste pravděpodobnost škod v důsledku možných nedokonalostí při rozhodování v přezkumném řízení.
Koherence : Toto kritérium popisuje, do jaké míry je varianta standardní, resp. koherentní se současnými postupy.
Realizovatelnost: V rámci tohoto kritéria byly hodnoceny aspekty jiné než finanční, které mohou ztížit implementovatelnost jednotlivých variant.
Přiměřenost: Obsahem tohoto kritéria je zhodnocení, do jaké míry jsou navrhované varianty přiměřené řešeným problémům.
Popis zvoleného řešení
Na základě výše uvedeného výstupu z multikriteriálního hodnocení vychází jako nejvíce vhodný výběr variant:
Varianta A.1.3: Jednoinstančnost v senátním systému
Varianta A.2.1: Oslabení zásady materiální pravdy – úprava pravidel dokazování v řízení o návrhu dle ZZVZ
Varianta A.3: Řízení o žalobách
Varianta B.1.: ÚOHS bude moci vstoupit do živé zakázky a bude možné nařídit předběžné opatření, nicméně mělo by jít o výjimečné případy
Varianta C.1: Zavedení kolektivního rozhodování (senátní systém)
Následující část shrnuje kvantitativní náklady a přínosy zvoleného řešení.
2.1 Odhad přímých úspor a nákladů
Odhad přímých úspor a nákladů vychází z následujících předpokladů, které jsou detailněji podloženy dále.
· Na úřadu leží návrh jen jednou, žádný rozklad
· Žádný ping pong
· Žádné vyšetřování v případě návrhových řízení – podle výroční zprávy ÚOHS je právě šetření trhu velmi zatěžující z pohledu času a kapacit úřadu
· Břemeno tvrzení a důkazní – omezení doplňování podkladů a výzev úřadu, žádné repliky k replikám, volné hodnocení důkazů
· Žádná kapacita potřebná na rozhodování o předběžných opatřeních u návrhů – blokace platí automaticky
· Snížení počtu dalších úkonů – nahlížení do spisu, koncentrační výzvy
· Vyšší motivace k autoremeduře zadavatelem nebo zpětvzetí návrhu stěžovatelem po sdělení předběžného právního názoru
· Vyšší akceptace rozhodnutí a možnost doplnění argumentace v odůvodnění v návaznosti na projednání předběžného právního názoru
· Protokolace audiozáznamem namísto písemného protokolu
· AI – Automatizace standardních kroků a popisného textu, zaměření se na obsah, ne rozsah textu
Tabulka 30: Uspořené výdaje versus nově vzniklé náklady (kurzívou je uveden způsob výpočtu)
Výdaje mínus
Kč
Výdaje plus
Kč
1 místopředseda
Od 1. února 2022 činila platová základna 84 060 Kč, pro rok 2023 94 757 Kč, pro rok 2024 94 775 Kč.
Místopředsedovi ÚOHS náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06.
(Kontrola: 9 874 tis. Kč platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů (1 předseda a 3 místopředsedové (k 31.12.2023) dle Monitoru)
2 342 838
1 místopředseda
Nemění se
2 342 838
3 ředitelé odborů
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě 123 458 tis. Kč; 173 zam. ve služebním poměru, průměr – 713 630 Kč za rok (k 31.12.2023) dle Monitoru
Konzervativně záměrně podhodnocujeme úspory, ředitelé mají více, než činí průměr.
2 083 443
3 stálí členové senátu
Členu Rady pro veřejné zakázky, který není místopředsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,06 a víceúčelová paušální náhrada výdajů ve výši 6 % platové základny…
Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy …; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce.
3 616 614
(= 3*1 205 538 na člena)
+ 6% platové základny (5 686,5*12)
= 3 821 328
+ náhrady – kolik?
+ 3 stálí členové senátu
3 821 328
+ náhrady – kolik?
Plus úspora
Ostatní osobní výdaje (všechny rozkladové komise, kterých je celkem 5; tři k VZ, jedna k hospodářské soutěži, jedna k legislativě – v porovnání s ostatními jedná málo často)
poměrná část z 2 003 000
Výdaje na ad hoc členy
Počet řízení*náklady na řízení
Rok 2024 má 252 pracovních dní, což je 227 bez 25 dnů dovolené, 1816 hodin při 8hodinové pracovní době; dle platu stálých členů
10 hod. na případ
Zahájená správní řízení II. stupně 156 (2023)
1992/hod.
= 1992*10*156=
3 107 520
(rezerva 2 stálí členové + počet řízení*náklady na řízení pro ad hoc?)
Čtvrtý senát
Rezerva
Náklady na ad hoc člena započítány výše – náklady se odvíjí od počtu případů, které by byly mezi senáty přerozděleny, pokud by tři senáty nestíhaly kauzy včas řešit
2 411 076
10 zaměstnanců = úspora (713 630*10)
7 136 300
13 565 581
13 093 014
(15 504 090 v případě zřízení čtvrtého senátu)
Zdroj: MONITOR[footnoteRef:41], VZp ÚOHS, vlastní výpočty [41: https://monitor.statnipokladna.cz/kapitola/353/rozpocet/vydaje-druhovy?rad=t&obdobi=2312]
Podpora argumentace možné úspory 10 zaměstnanců:
1/ Sekce veřejných zakázek je složena ze tří odborů, každý odbor má ředitele a dvě oddělení. Dle výroční zprávy ÚOHS má Sekce veřejných zakázek 70 zaměstnanců. Vedle toho Odbor druhostupňového rozhodování má tři oddělení druhostupňového rozhodování o veřejných zakázkách. Spolu s dalším oddělením druhostupňového rozhodování v oblasti hospodářské soutěže má 27 zaměstnanců. Pokud bychom ilustrativně počítali, že se 14 zaměstnanců na druhém stupni věnuje veřejným zakázkám, a tato fáze procesu de facto v novém systému nebude, lze si představit, že by se tato místa mohla zrušit a pracovní kapacity přesunout jinam. O dalších opatřeních zajišťujících kvalitu rozhodování v přezkumných řízeních viz kap. C.
Ve výše uvedeném případě by pak k dispozici zůstala kapacita 70 pozic (jakkoli sestavená ze současných zaměstnanců na prvním i druhém stupni) jako
· administrativní podpora Rady v případě návrhových řízení, které se nově nebudou řešit dle zásady vyšetřovací, ale projednací (tj. zde lze ušetřit);
· zaměstnanci vedoucí řízení ex offo v prvním i druhém stupni, z nichž majoritní část tvoří příkazy (diskutováno v bodě 3 níže);
· zaměstnanci pro ostatní prvostupňová rozhodnutí stejná jako v současnosti.
Obrázek 16: Personální statistiky
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Sekce veřejných zakázek
77
74
74
71
71
66
60
69
70
z celkového počtu zaměstnanců
34 %
33 %
32 %
30 %
30 %
28 %
26 %
27 %
28 %
Odbor druhostupňového rozhodování
26
26
28
29
30
29
29
27
27
Celkem
225
225
234
234
235
238
235
251
249
Zdroj: MMR
Obrázek 17: Organigram ÚOHS
Zdroj: webové stránky ÚOHS
2/ I když je třeba uvést, že jde o velmi hrubou statistiku, je z časového vývoje zřejmé, že úřad zvládal ve stejném počtu zaměstnanců různý počet správních řízení – od 5 do téměř 11 na zaměstnance či různé množství přijatých podnětů (viz Tabulka 1). Vliv měl samozřejmě poměr návrhových řízení a řízení zahájených z moci úřední (ve vazbě na počet podaných podnětů) – viz následující obrázek. Nicméně i s výraznějšími nárůsty řízení se ÚOHS dokázal vypořádat. Nicméně významná změna v počtu přezkumných řízení v důsledku legislativní změny se nepředpokládá (viz následující body).
Obrázek 18: Porovnání vývoje počtu zahájených správních řízení v I. instanci na zaměstnance a podílu návrhových a ex offo řízení
Zdroj: VZp ÚOHS 2015 až 2023, vlastní výpočet
3/ Návrhová řízení budou řešena v novém režimu a pro tento režim byly po porovnání s nastavením v zahraničí (německá federální komora zvládá zhruba 116 případů probrat ve dvou senátech, tj. dle toho by na tři senáty připadlo 174 případů, na čtyři senáty 232 případů; pro porovnání v ČR bylo v roce 2023 zahájeno 213 řízení na návrh a v roce předchozím 190 řízení na návrh) a po zhodnocení scénářů možného vývoje po zavedení vybraných variant vyčleněny příslušné lidské zdroje a odhadnuty náklady.
4/ Řízení zahájená z moci úřední budou sledovat obdobný režim jako doposud. Jak ukazuje následující tabulka, velké množství tvoří příkazy.
Vydání příkazu je specifickou formou zahájení správního řízení z moci úřední. Příkaz je možné vydat pouze v případě přestupkového řízení a je formou zjednodušeného rozhodnutí – pokud proti závěrům o porušení zákona zadavatel nepodá odpor, stává se příkaz pravomocným rozhodnutím. Zadavatel je v příkazu seznámen jak se skutečnostmi, na jejichž základě ÚOHS dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil spáchání přestupku, tak se skutečností, že mu za spáchaný přestupek byla ze strany ÚOHS uložena pokuta.
V případě podání odporu se příkaz stává oznámením o zahájení správního řízení, kdy je o věci znovu rozhodováno. Pokud i pak ÚOHS dospěje k závěru, že se zadavatel přestupku dopustil, o čemž následně vydá rozhodnutí, je zadavateli nejen ukládána pokuta za přestupek, ale současně i povinnost uhradit náklady řízení ve výši jednoho tisíce korun (to platí i pro přestupková řízení, která se nezahajují příkazem).
Příkaz je možno vydat v případech, kdy má ÚOHS skutkové okolnosti šetřeného případu za dostatečně prokázané, a není tedy třeba ve správním řízení dále nic dokazovat či posuzovat.
Následující tabulka také ukazuje, že velká část řízení zahájených z moci úřední se týká přestupků při uveřejňování. Tyto věci jsou příkazem řešeny téměř vždy. Obsah činnosti je o nějaké kontrole, úkony jsou velmi automatizované, tj. vyžaduje v porovnání s ostatními úkony minimální počty člověkohodin. Vydáním příkazu případ téměř vždy končí, což znamená, že řešení těchto kauz dále nezahlcuje aparát ÚOHS.
Tabulka 31: Struktura řízení dle kapacitní náročnosti – naše data
2021
2022
2023
Celkový součet
514
453
694
Podíl řízení na návrh z počtu zahájených prvostupňových řízení
43,0 %
38,4 %
26,7 %
Podíl řízení ex offo z počtu zahájených řízení
57,0 %
61,6 %
73,3 %
Podíl příkazů z celkového počtu řízení ex offo
79,5 %
76,7 %
91,8 %
§ 268 ZZVZ – přestupky z počtu zahájených řízení ex offo
19,5 %
24,7 %
10,2 %
§ 269 ZZVZ – přestupky při uveřejňování z počtu zahájených řízení ex offo
72,7 %
67,4 %
86,8 %
§ 269 ZZVZ – příkazy k přestupkům při uveřejňování vůči řízení o přestupcích při uveřejňování celkem
97,2 %
97,3 %
98,6 %
Zdroj: MMR
Tabulka 32: Struktura řízení dle kapacitní náročnosti – VZp ÚOHS – kontrola validity našich dat
2022
2023
Celkový součet
507
751
Na návrh z počtu zahájených řízení
190
213
Ex offo z počtu zahájených řízení
317
538
Podíl příkazů bez odporu z celkového počtu řízení ex offo
230
471
Procento
72,6 %
87,5 %
Zdroj: VZp ÚOHS 2023
Uložené pokuty bývají řádově v tisících korun. Zadavatel nemívá v jednoduchých případech motivace podávat odpor, příp. řešit kauzu dále na druhém stupni.
Tabulka 33: Uložené pokuty 2018–2023
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Počet uložených pokut
89
91
65
287
269
510
Celková výše uložených pokut (mil. Kč)
7,8
11,2
11,9
559,5
11,9
13,1
pokut příkazem (nebyl podán odpor) (mil. Kč)
0,9
1
0,9
2,5
2,9
3,2
počet pokut příkazem
36
62
34
243
230
471
průměrná výše pokuty příkazem (Kč)
25 000
16 129
26 471
10 288
12 609
6 794
pokut rozhodnutím (mil. Kč)
6,8
10,1
11
557
8,9
9,9
Průměrná výše pokuty (Kč)
87 640
123 077
183 077
1 949 477
44 238
25 686
Zdroj: VZp ÚOHS 2018 až 2023
Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že v případě příkazů se jedná o časově nejméně náročné případy, které je možné částečně i zautomatizovat. Riziko z tlaku na výrazné zvýšení kapacit úřadu při vyšším množství těchto případů (při případném nárůstu počtu podnětů) je minimální. Či při opačném pohledu – podíl kapacitně náročných řízení ex offo je velmi nízký.
Tabulka 34: Struktura řízení dle kapacitní náročnosti – naše data
2021
2022
2023
Celkový součet
514
453
694
Podíl řízení na návrh z počtu zahájených prvostupňových řízení
43,0 %
38,4 %
26,7 %
Podíl řízení ex offo z počtu zahájených řízení
57,0 %
61,6 %
73,3 %
Podíl příkazů z celkového počtu řízení ex offo
79,5 %
76,7 %
91,8 %
§ 263 ZZVZ – ex offo živé z počtu zahájených řízení ex offo
1,7 %
1,8 %
0,6 %
Zdroj: MMR
2.2 Ekonomické ztráty z oddalování veřejných zakázek
V případě, že nastane situace, kdy se nedaří veřejnou zakázku vysoutěžit, nebo dochází z různých důvodů k průtahům při vypsání zakázky či k průtahům mezi ukončením soutěže a ukončením veřejné zakázky, dochází často k nemalým ekonomickým ztrátám. Ztráty z průtahů jsou samozřejmě různé s ohledem na velikost zakázky, sektor ekonomiky a naléhavost, se kterou je třeba veřejnou zakázku realizovat. Záleží i na tom, kolik již bylo před veřejnou zakázkou do projektu investováno, a jaké jsou zdroje financování, respektive jejich alternativní využití. Ztráta z oddálení veřejné zakázky závisí na vnitřním výnosovém procentu a výnosu z alternativního využití finančních prostředků. Při výpočtu ekonomické ztráty je proto důležité, v jaké fázi projektu byl projekt zdržen, a tedy jaké bylo alternativní využití zdrojů v okamžiku, kdy došlo ke zdržení.
Pro ilustraci si představme dopravní stavbu, kdy došlo ke zdržení o jeden rok z důvodu pozdějšího zadání veřejné zakázky na výstavbu úseku dálnice. Ke zdržení zadání stavebních prací došlo již po výkupu pozemků a zpracování kompletní projektové dokumentace. Při oddálení výstavby dochází k vyšší ztrátě z důvodu již investovaných prostředků na výkup pozemků a vypracování dokumentace, protože tyto prostředky již nemají alternativní využití, kde by došlo ke zhodnocení. Ztráta z oddálení je pro případ, kdy ještě nebyly vynaloženy žádné prostředky (nebo jejich větší část) menší než u již proinvestovaných staveb. Velikost ztráty pak závisí na diskontní míře, která odpovídá rizikovosti projektu a na vnitřním výnosovém procentu (IRR).
Ekonomické ztráty ze zdržení veřejných zakázek budou tedy funkcí IRR, diskontní míry velikosti investice, poměru již investovaných prostředků k celkové investici, poměru využití strukturálních fondů a času. Následující vztah vyjadřuje za výše zmíněných předpokladů výpočet ekonomických ztrát z oddalování realizace veřejných zakázek:
Box 6: Výpočet ekonomických ztrát z oddálení přínosů veřejných zakázek
kde:
I je výše celkové investice
I0CZ je část investice (z veřejných rozpočtů), která již byla investována před veřejnou zakázkou
I1CZ je část investice, která teprve bude investována (z veřejných rozpočtů)
IEU je část investice, která je pokryta z evropských fondů
IRR je vnitřní výnosové procento
R je diskontní míra
T je zdržení veřejné zakázky v jednotkách roků
V následující části se pokusíme kvantifikovat očekávané socioekonomické ztráty z oddalování zadání veřejných zakázek dle jednotlivých sektorů. Pro určení diskontní míry u veřejných zakázek vycházíme z minimálního požadovaného IRR pro projekty podpořené ze strukturálních fondů, což je obvykle 5 %.
· Výstavba silnic a železnic – odklad realizace a dokončení veřejné zakázky o 1 rok představuje v průměru odhadem 3,5procentní ztrátu.
· Energetika – odklad realizace a dokončení veřejné zakázky o 1 rok představuje v průměru odhadem 3,3procentní ztrátu.
· Ostatní sektory – 3procentní ztráta
Tj. pokud by v prvoinstančních řízeních stálo ročně 80 mld. Kč, při 3procentním výnosu činí ztráta cca 6,5 mil. Kč za den. Ty získáme, pokud se přezkumné řízení podaří urychlit a zakázku realizovat dříve.
U zvoleného řešení se očekává zkrácení největší, tj. i největší přínosy z rychlejší realizace zakázek. Pokud by rozdíl ve variantách činil 10 dní, úspory mohou dosáhnout 65 mil. Kč za rok, pokud by rozdíl mezi variantami činil 20 dní, úspory mohou dosáhnout 130 mil. Kč, v případě 30 dní 195 mil. Kč za rok, v případě půl roku cca 1 mld. Kč. Teoretická modelace možných časových úspor je znázorněna na předcházející procesní mapě. V praxi může být situace jiná, i když varianty jsou navrženy tak, aby toto riziko bylo minimální. Proto se v kapitole Přezkum účinnosti navrhuje sledování ukazatele reálné doby, kdy zakázky tzv. řečeno „stojí“, tj. od doby zahájení řízení po nabytí právní moci rozhodnutí.
Souhrn předpokládaných hospodářských a finančních dopadů navrhované právní úpravy
· Státní rozpočet – Každý den zdržení při zadávání veřejné zakázky kvůli přezkumu znamená celkovou průměrnou ztrátu cca 6,5 mil. Kč. Pokud se přezkumné řízení zkrátí, celkový zisk bude činit průměrný počet dní, o kolik se přezkum zkrátí, násobený dříve uvedenou částkou; při dřívější realizaci veřejné zakázky a díky multiplikačnímu efektu dojde ke znásobení této částky v ekonomice, což bude znamenat dodatečné příjmy do státního rozpočtu.
· Zadavatelé obecně – dřívější realizace veřejných zakázek – pokud zadavatel učiní chybu, rychleji se o ní dozví a bude ji moci opravit a zakázku tak dříve zadat; ušetřené personální i finanční zdroje vynakládané na přezkumnou fázi, pokud k ní dojde; díky vyššímu zájmu dodavatelů o veřejné zakázky možná nabídka zajímavějších řešení v důsledku soutěže
· Dodavatelé – větší zájem o oblast veřejných zakázek a vyšší míra účasti v zadávacích řízeních
· ÚOHS – předpokládá se úspora 10 pracovních pozic, které bude možné přesunout např. v rámci ÚOHS
· NSS a další správní soudy – nepředpokládá se významná změna ve finančních dopadech
· Ministerstvo pro místní rozvoj – nepředpokládá se významná změna ve finančních dopadech
· Daňoví poplatníci – za prostředky odvedené do státního rozpočtu získají rychleji, bez dopadu na kvalitu, veřejné statky, které veřejná správa za tyto zdroje pořizuje. Klíčovým aspektem navrhovaného řešení je však také včasná realizace strategických investic, díky níž budou veřejné statky poskytovány v čase, ve kterém je občané potřebují.
2.3 Hodnocení korupčních rizik zvoleného řešení
Úvod
ÚOHS je založen na monokratickém principu, ve druhém stupni rozhodování jsou pravomoci koncentrovány u předsedy Úřadu, který osobně rozhoduje na doporučení rozkladové komise. Významný vliv má v důsledku manažerského řízení i na rozhodování v prvním stupni, za které formálně zodpovídá pověřený místopředseda Úřadu.
Předseda zároveň reprezentuje ÚOHS navenek a pravidelně se tak potkává s politiky, vysokými úředníky a představiteli významných dodavatelů i zadavatelů. Tato koncentrace pravomocí je navíc s ohledem na výše uvedenou komparaci v rámci Evropské unie zcela unikátní a plyne z ní i značné riziko ztráty důvěry veřejnosti a trhu v zajištění nestrannosti ÚOHS. Postačuje-li k potenciálnímu ovlivnění rozhodování ÚOHS ovlivnit jedinou osobu, pak stačí i pouhá nevhodně zvolená účast na společenské události či náhodné setkání pro znevěrohodnění celé instituce. A to i vzhledem k tomu, že v případě monokratických úřadů je řešení podjatosti jediné osoby v čele úřadu nemyslitelné (srov. § 14 odst. 7 správního řádu).
Tj. konkrétně
· Vliv předsedy na rozhodování prvního stupně vychází z jeho pravomocí jakožto nejvyššího představitele služebního úřadu. Konkrétně jde o pravomoc vydávat interní předpisy, celkovou odpovědnost za sjednocování rozhodovací praxe a v individuální rovině pak rozhodování o odměnách státních úředníků.
· Druhá instance rozhodování ÚOHS je rozkladem ve správním řízení. Rozhodnutí o rozkladu vydává předseda na základě doporučení rozkladové komise. Formálně je však rozhodnutí jako takové v gesci předsedy. Institut rozkladu podle správního řádu je výjimkou z pravidel týkajících se odvolání. Standardem správního řízení je tedy odvolání s devolutivním účinkem, což znamená, že o odvolání rozhoduje jiný správní úřad nadřízený úřadu rozhodujícímu v prvním stupni. Rozklad je výjimečným institutem, který dopadá pouze na řízení před jediným správním úřadem, kde není myslitelné odvolání k nadřízenému správnímu úřadu. Rozklad je tak z pohledu správního řádu nestandardním institutem, který kumuluje rizika spojená s absencí devolutivnosti v jediné osobě.
· Předseda ÚOHS může volně jmenovat a odvolávat členy rozkladových komisí. Skrze tuto personální pravomoc může ovlivňovat, jakým způsobem rozkladové komise připravují návrhy rozhodnutí, přičemž nakonec stejně rozhoduje sám předseda a v praxi se od návrhu rozkladových komisí odchyluje (blíže viz Tabulka 39 v Příloze). Tyto okolnosti vedou k situaci, kdy předseda ÚOHS má kontrolu nad rozhodovací činností ÚOHS ve druhém stupni.
· Úprava obsažená ve správním řádu nestanovuje žádným vymahatelným způsobem požadavky na odbornost a transparentnost celého rozhodovacího procesu. Předseda ÚOHS může členy rozkladových komisí vybírat bez jakéhokoliv vymahatelného zákonného omezení v podobě alespoň elementárních požadavků na odbornost (např. vzdělání, či minimální praxe v oboru veřejného zadávání), či nestrannost a nezávislost.
· Členství v rozkladové komisi navíc není pojímáno jako hlavní pracovní poměr se zakotvením neslučitelnosti funkcí a odpovídající odměnou. Správní řád se omezuje pouze na to, aby “většina členů rozkladové komise” nebyla zastoupena osobami zaměstnanými v ÚOHS. Vzniká tak systémové riziko střetu zájmů členů komisí a motivace ke členství z takových důvodů, jako je např. snaha ovlivnit řízení před ÚOHS ve prospěch konkrétní strany či sektoru. Dále neexistují pro členy rozkladových komisí žádné funkční období a zákonné odvolací důvody.
· Vzhledem ke skutečnosti, že v rozhodnutí o rozkladu je označován pouze předseda, veřejnost se nedozví, jací členové rozkladové komise se na konečné podobě rozhodnutí podíleli a které úvahy konkrétních členů rozkladových komisí vzal předseda ÚOHS za své a proč, natožpak aby bylo zřejmé, zda šlo o konsenzuální doporučení celé rozkladové komise či zda došlo na těsné hlasování mezi přítomnými členy. Nehledě na to, že členové rozkladových komisí mohou být ve střetu zájmů se stranami sporu, ovšem zpětně nelze přezkoumat, zda právě takoví členové se jednání ve věci účastnili či nikoli (mimo žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím).
· Vedle toho má předseda ÚOHS mimořádný vliv na kontrolní činnost úřadu. Předseda podle vnitřních organizačních směrnic schvaluje plán kontrol a rozhoduje o provedení jakékoliv kontroly mimo tento plán. Má tak vždy možnost ovlivnit, zda konkrétní kontrola u konkrétního zadavatele proběhne, či nikoliv.
Úprava ÚOHS v otázce pravomocí předsedy vůči nejvyšší organizační struktuře není v ČR ojedinělá, ovšem ÚOHS není typický správní úřad. Rozhoduje o zakázkách za vysoké miliardy korun (v roce 2022 cca 80 miliard) a v případě velkých zakázek může být neformální tlak na určitá rozhodnutí nesrovnatelně vyšší než v případě obvyklého správního rozhodování.
Výše uvedená koncentrace pravomocí, z níž plyne významné systémové korupční riziko, je navíc v rámci Evropské unie zcela unikátní.
Zvolené varianty v RIA předjímají systémové změny. Cílem těchto změn je vedle posílení efektivity systému právě snížení korupčních rizik, neboť k posílení efektivity systému může dojít pouze v případě, že korupční rizika zvoleného řešení zůstanou minimálně na stejné úrovni či poklesnou. Lze však předpokládat, že implementací navržených variant bude stanoveného cíle dosaženo. I z tohoto titulu RIA navrhuje set indikátorů, které bude třeba sledovat, příp. na jejich základě nový model dolaďovat tak, aby míra dosažení cíle byla maximální.
Korupční potenciál řeší zejména věcný okruh C v této RIA. Dnes rozhoduje za ÚOHS v I. stupni místopředsedkyně úřadu, ve druhém stupni předseda ÚOHS po projednání v jedné z rozkladových komisí (což má pouze doporučující charakter). RIA navrhuje dlouhodobě doporučované odstranění nadměrné koncentrace pravomocí předsedy ÚOHS i zjednodušení rozhodovacích procesů, aby se omezil prostor pro nekalé praktiky v rámci státních investic. Český model přezkumu je tak zásadně komplikovanější než evropský standard, přičemž tato systémová komparativní nevýhoda se projevuje i v délkách rozhodování, po které jsou zakázky státu i obcí zablokované. Na vině není pomalá práce úředníků ÚOHS, ale právě nevyhovující systém, který ve své komplikovanosti nemůže dodat stejné výsledky jako agilnější modely přezkumu v zahraničí. RIA tak navrhuje zavedení rozhodování individuálních případů ve 3členných senátech, složených ze dvou stálých členů a individuálně určeného experta (obdoba „přísedících“ v soudních senátech). V plénu posíleném o místopředsedu/místopředsedkyni ÚOHS by se pak rozhodovalo v případech sjednocujících rozhodovací praxi. Byla by odstraněna koncentrace rozhodovacích pravomocí, zdůrazněna by byla kvazisoudní povaha rozhodování ÚOHS. Řízení by bylo koncentrováno na ústní projednání a vydání předběžného názoru s předem danou lhůtou, což by celý proces výrazně urychlilo, aniž by se snížila kvalita rozhodování.
Identifikace korupčních rizik
2.3.1.1 Povaha právní úpravy
2.3.1.1.1 Přiměřenost
Vzhledem k tomu, jaký význam má sektor zadávání veřejných zakázek a jak důležité strategické investice se řeší v rámci přezkumného řízení, navrhované změny považujeme za přiměřené. Zároveň navržené řešení není nikterak radikální ani ojedinělé. Stejná uspořádání lze najít v jiných evropských zemích, obdobně je řešen proces na soudní úrovni v ČR, případně Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců[footnoteRef:42] nebo Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu[footnoteRef:43]. Jak je vidět ze schématu níže, nejedná se o revoluční řešení ani v personálním nastavení, které počítá s účastí současných seniorních zaměstnanců ÚOHS s doplněním jednoho ad hoc člena do každého senátu, jež může být v současnosti členem rozkladové komise. [42: Viz § 170a zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR] [43: Viz § 7 zákona č. 262/2011 Sb. o účastnících odboje a odporu proti komunismu]
2.3.1.1.2 Jednoznačnost
Navrhovaná právní úprava jasně vymezuje práva a povinnosti všech dotčených osob. K tomu v porovnání se současným stavem přidává některé lhůty, ve kterých je třeba rozhodnout. Dále úprava proti současnému stavu posiluje prvky osobní odpovědnosti za rozhodování, neboť v případech rozhodování před senáty budou rozhodnutí podepisována všemi třemi členy senátů.
2.3.1.1.3 Standardnost
Navrhované změny jsou v souladu se známou praxí. Postupy a procesy v ní obsažené odpovídají stávajícím právním předpisům upravujícím srovnatelné vztahy a mechanizmy. Zvolené varianty sice přináší inovativní postupy, které jsou však plně v souladu s Ústavou a dalšími zákonnými postupy.
2.3.1.1.4 Motivace ke korupci v regulované oblasti
Korupce je jako systémový jev v České republice obecně přítomna, korupční jednání se obecně v České republice vyskytuje jak v soukromém, tak veřejném sektoru (viz i postavení ČR v mezinárodních žebříčcích hodnotících a porovnávajících míru korupce v různých zemích). Proto předpokládáme, že se i v současnosti v řešené oblasti objevuje – viz i následující Box.
Podezření z korupce a klientelismu týkající se předsedy ÚOHS Petra Rafaje
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) se v nedávné době dostal do popředí veřejné debaty v souvislosti se zásahem Národní centrály proti organizovanému zločinu a podezření z korupčního jednání u předsedy ÚOHS, Ing. Petra Rafaje.
Podle § 1 odst. 8, písm. b) zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, je možné odvolat předsedu ÚOHS, narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce nebo narušuje-li nezávislost a nestrannost úřadu. Přitom případy, ve kterých předseda ÚOHS, Ing. Petr Rafaj, narušil svým jednáním nezávislost a nestrannost rozhodovací činnosti úřadu, se začínají v poslední době vršit neúnosným způsobem.
Případ Brno-střed
Brněnský komunální politik Jiří Švachula, dnes již vazebně stíhaný kvůli korupci při veřejných zakázkách, byl v rozhodné době své trestné činnosti členem rozkladové komise ÚOHS. Jelikož z pozice radního rozhodoval o investicích a veřejném zadávání městské části Brno-střed, byl tak v systémovém střetu zájmů, pokud zároveň vykonával jako člen rozkladové komise ÚOHS správní dozor nad veřejným zadáváním. Ve své osobě tak spojil činnosti výkonné a kontrolní, a to navíc jakožto člen úřadu, který má ze své podstaty zajišťovat nezávislost a nestrannost dohledu nad veřejným zadáváním v České republice.
Do rozkladové komise ÚOHS se Jiří Švachula dostal v květnu 2017. Jmenoval jej tam předseda, Ing. Petr Rafaj, a to navzdory skutečnosti, že je osobou bez právního, či jiného vysokoškolského vzdělání a patřičných zkušeností, na rozdíl od kmenových zaměstnanců úřadu, či jiných právních expertů na problematiku správního dozoru nad veřejným zadáváním.[footnoteRef:44] [44: PŠENIČKA, J. Bývalý radní za ANO Švachula: Galerista, majitel vinotéky, odborník na veřejné zakázky. Hospodářské noviny [online]. 13. března 2019 [cit. 2019-06-28]. Dostupné z: https://domaci.ihned.cz/c1-66520460-galerista-a-majitel-vinoteky-to-je-vazebne-stihany-svachula-faltynkuv-odbornik-na-verejne-zakazky]
Policie v případu obvinila již devět lidí z účasti na organizované zločinecké skupině, sjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a z úplatkářských trestných činů v celkové hodnotě 180 milionů korun. V rámci úkonů v přípravném řízení zasahovali kvůli těmto zakázkám a spojení Jiřího Švachuly na Ing. Petra Rafaje také v domě vedoucího ÚOHS.[footnoteRef:45] Policie během této prohlídky zabavila Ing. Rafajovi hotovost v hodnotě dvou milionů korun českých, neboť předseda ÚOHS kriminalistům nedokázal jejich původ vysvětlit. Peníze přitom nebyly pohromadě na jednom místě, ale v sérii jednotlivých obálek, některé z nich byly zastrčené vzadu za oblečením ve skříni, či v šatníku. [45: VACULÍK, R. Policie našla při prohlídce u Rafaje doma dva miliony. Právo [online]. 10. dubna 2019 [cit. 2019-06-28]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/krimi/502124-policie-nasla-pri-prohlidce-u-rafaje-doma-dva-miliony.html ]
Případ Kapsch
Už na podzim 2017 se místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek sešel na tajné schůzce s předsedou ÚOHS Ing. Petrem Rafajem, přičemž z policejních odposlechů vyplynulo, že se dvojice domlouvala, jak prosazovat v soutěži o mýto zájmy společnosti Kapsch.[footnoteRef:46] Následné rozhodnutí ÚOHS, kvůli kterému zakázalo ministerstvu dopravy vyhlásit jakéhokoli vítěze tendru, bylo učiněno v zájmu společnosti Kapsch, neboť v takovém případě by se soutěž nestihla v termínu do podzimu 2018 a stát by byl nucen s Kapschem prodloužit stávající smlouvu. Poté, co došlo ke konfrontaci předsedy ÚOHS ze strany předsedy vlády Andreje Babiše, v srpnu 2018 učinil ÚOHS otočku o 180 stupňů a deklaroval, že soutěž proběhla podle pravidel a CzechToll/SkyToll je spravedlivým vítězem tendru.[footnoteRef:47] [46: SPURNÝ, J. Vše dobré pro Kapsch. Respekt [online]. 23. června 2019 [cit. 2019-06-28]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/2019/26/vse-dobre-pro-kapsch?issueId=100407] [47: HORAZNÝ, J. Smlouva na mýtné s CzechToll/SkyToll platí, potvrdil ÚOHS. ČTK [online]. 26. února 2019 [cit. 2019-06-28]. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/smlouva-na-mytne-s-czechtoll-skytoll-plati-potvrdil-uohs/1726120]
Přitom za transparentní a v pořádku provedené zadávací řízení ze strany ministerstva dopravy se tehdy již na začátku celého případu postavil místopředseda ÚOHS, JUDr. Josef Chýle Ph.D., který odpovídal za prvoinstanční rozhodování na ÚOHS. Předseda ÚOHS, Ing. Petr Rafaj, jej ovšem v návaznosti na to bez udání věrohodných důvodů odvolal z funkce.[footnoteRef:48] [48: SŮRA, J. Rafaj odvolal šéfa sekce veřejných zakázek na antimonopolním úřadu. Zdopravy [online]. 16. ledna 2018 [cit. 2019-06-28]. Dostupné z: https://zdopravy.cz/rafaj-odvolal-sefa-sekce-verejnych-zakazek-na-antimonopolnim-uradu-6687/]
Za špatný výkon správního dozoru nad zadáváním mýtné zakázky teď hrozí úspěch společnosti Kapsch v soudních řízení, přičemž nelze vyloučit ani mezinárodní arbitráž o náhradu škody.
Případ Petry Rafajové a dalších osob blízkých předsedovi ÚOHS
Na výběru členů rozkladových komisí se podílí pouze jeden monokratický orgán – předseda ÚOHS, který členy vybírá bez jakéhokoliv zákonného omezení v podobě požadavků na odbornost (např. vzdělání, či minimální praxe v oboru), či nestrannost a nezávislost. Pochybnosti ohledně osoby předsedy ÚOHS v obecné rovině nebo v konkrétní věci se pak přenáší i na jím tvořené rozkladové komise, a tedy i na celkovou důvěryhodnost druhoinstančního rozhodování úřadu.
Členem rozkladové komise byla kromě již výše zmíněného trestně stíhaného Jiřího Švachuly i dcera předsedy ÚOHS Petra Rafajová, a to od roku 2011 do roku 2015.[footnoteRef:49] Angažmá vlastního rodinného příslušníka ve vysoce odborné rozkladové komisi jen svědčí o nepotismu a vysoce nedůvěryhodném jednání předsedy Úřadu. [49: VALÁŠEK, L. a LÁNSKÝ, T. Firma hostila šéfa antimonopolního úřadu na fotbale. Zachránil jí stamiliony. MF Dnes [online]. 20. června 2019 [cit. 2019-06-28]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rafaj-antimonopolni-urad-busline.A190618_115813_domaci_lva]
Předseda ÚOHS nicméně nezůstal jen u angažmá vlastního potomka. V roce 2019 jmenoval do rozkladové komise také svého zetě a manžela Petry Rafajové Petra Kubína a další blízké osoby.[footnoteRef:50] Vedle výše zmíněných osob tam také zasedl Ladislav Olšar, člen Rafajovy mateřské frýdecké buňky ČSSD, odkud šéf ÚOHS pochází a který nemá vysokoškolské vzdělání. Do rozkladové komise byl také jmenován další kolega z ČSSD Jakub Kawulok, který zasedá v zastupitelstvu dvoutisícové obce Hrádek opět v okrese Frýdek-Místek a opět bez sebemenší kvalifikace k výkonu dozorové činnosti nad veřejným zadáváním. [50: VALÁŠEK, L. Rafaj dosazuje na antimonopolní úřad své blízké. Rozhodnutí o miliardách. MF Dnes [online]. 10. července 2019 [cit. 2019-07-10]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petr-rafaj-poradci-na-uohs.A190708_173416_zpravodajstvi-hp_lva]
V rozkladových komisích Ing. Rafaj rovněž angažuje nebo angažoval celou řadu advokátů, kteří sami před ÚOHS zastupují své klienty.
V kombinaci s pochybnostmi o nezávislosti a odborné kvalifikaci některých členů rozkladových komisí narůstají důvody pro obecnou nedůvěru v kvalitu druhoinstančního rozhodování a roste riziko systémové korupce.
Případ BusLine
Z informací ve veřejném prostoru, především díky investigativní žurnalistické práci redaktorů MF DNES, naposledy vyplynulo, že Ing. Petra Rafaje v roce 2015 hostila firma BusLine na fotbalovém zápase Ajax Amsterdam v Nizozemsku, kde mu společnost dělala také jeho dcera Petra (angažovaná toho času v rozkladové komisi) nebo dnes trestně stíhaný Miroslav Pelta a bývalý vedoucí společnosti BUS-line Jiří Vařil rovněž trestně stíhaný v kauze stamilionového tunelování libereckého dopravního podniku.[footnoteRef:51] [51: VALÁŠEK, L. a LÁNSKÝ, T. Firma hostila šéfa antimonopolního úřadu na fotbale. Zachránil jí stamiliony. MF Dnes [online]. 20. června 2019 [cit. 2019-06-28]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rafaj-antimonopolni-urad-busline.A190618_115813_domaci_lva]
S touto událostí pak koreluje dozorová činnost ÚOHS, která se opakovaně za společnost BusLine staví. Naposledy Úřad potvrdil veřejnou zakázku pro společnost za 770 milionů. Smlouvu o zajištění veřejné dopravy v České Lípě na dalších deset let podepsalo bez vědomí ostatních zastupitelů těsně před volbami s BusLine vedení českolipské radnice. Podle protikorupčních organizací navíc podmínky výběrového řízení byly na míru ušité BusLine.
Vedení města v zadávací dokumentaci například požadovalo, aby uchazeč jednou ročně jezdil s historickými autobusy, které v kraji má pouze BusLine. ÚOHS pod vedením ing. Petra Rafaje ale neshledal na tendru nic protizákonného, ani z běžného pohledu jasně diskriminačně nastavené podmínky soutěže. Zato v jiném případě Libereckého kraje dopravní tendry ÚOHS pravidelně rušil. Od roku 2012 až do loňského roku se kraji nedařilo vysoutěžit nové dopravce. ÚOHS všechny dopravní zakázky zrušil anebo v nich rozhodl tak pozdě, že tato zdržovací taktika vždy nahrávala společnosti BusLine.
V návaznosti na takto zdrcující zjištění, především skutečnost, že vedení BusLinu hostilo na vlastní náklady vedoucího nezávislého a nestranného regulačního úřadu, už nyní chtějí některé kraje přezkoumat tendry, které jim ÚOHS zastavil. Podnět na Vrchní státní zastupitelství již podal Liberecký kraj. Hejtman Martin Půta chce do výzvy vtáhnout i další kraje. Podle MF DNES se k Libereckému kraji připojil již Ústecký kraj a zvažuje to i Zlínský kraj.[footnoteRef:52] [52: LÁNSKÝ, T. „Bylo to výpalné!“ Kraje chtějí prověrku rozhodnutí antimonopolního úřadu. MF Dnes [online]. 24. června 2019 [cit. 2019-06-28]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/liberecky-kraj-proverka-prezkoumani-rozhodnuti-uohs-autobusova-doprava.A190624_141600_liberec-zpravy_tm
]
Navrhovaná úprava se snaží nastavit systém tak, aby se motivace ke korupci v regulované oblasti snížila.
Přínosy z realizace zvolených variant (především ve věcném okruhu C) spočívají především v redukci vlivu jedné osoby na finální rozhodnutí a tím korupční riziko významně snižují.
2.3.1.2 Rozhodování
2.3.1.2.1 Rozhodovací pravomoc
Ze zvolených variant jasně plyne, kdo je příslušný v daných věcech rozhodovat a kdo za rozhodnutí ponese odpovědnost. V případě rozhodnutí Rady by měli nést odpovědnost všichni její členové nerozdílně (stejně jako v případě soudu (vzorem je NSS)). Dojde tak k posílení vztahu mezi formální odpovědností a odpovědností za tvorbu rozhodnutí, tzn. Zejména formulaci právního názoru v klíčových otázkách.
Dalším logickým pozitivním důsledkem navrhované úpravy je umožnění řešení podjatosti. Oproti stávajícímu systému, kdy správní řád fakticky neumožňuje řešit případnou podjatost předsedy k účastníkům řízení[footnoteRef:53], návrh logicky počítá s tím, že podjatost členů senátů nastat může, neb jde o přirozený společenský jev. Právě mnohost senátů umožňuje převzetí věci od podjatého senátu k senátu, kde členové podjatí ke konkrétním účastníkům nebudou. [53: Srov. § 14 odst. 7 správního řádu]
Korupční potenciál mohou dále snížit správně nastavená pravidla pro rozvrh práce, zastoupení členů Rady, řešení podjatosti a další interní pravidla fungování Rady, které určí příslušný předpis.
2.3.1.2.2 Kontrolovatelnost rozhodování
Předpokládá se, že změnou regulace dojde ke zvýšení možnosti kontrolovat mechanizmy rozhodování. Především jde u řízení před senáty o zavedení ústního jednání se stranami sporu, jakožto standardního prvku řízení před Radou ÚOHS. Při ústním jednání by měl být stranám sporu vyjeven i předběžný právní názor senátu, ze kterého mohou strany usoudit, jakým způsobem bude věc z dosavadního pohledu úřadu vyřešena. Tento prvek vnese do rozhodování více předvídatelnosti při rozhodování, která bude muset být postavena na srozumitelných argumentech, což samo o sobě omezuje prostor pro případnou korupci. V případě, že by následně po vyjevení předběžného právního názoru došlo k rozhodnutí úřadu, které by bylo v rozporu s dosavadním názorem senátu, přičemž by nebylo zřejmé, k jakým novým důkazům či argumentům senátoři přihlédli, bylo by možné takto podezřelý průběh řízení snadné identifikovat a odhalit.
Další protikorupční prvek v navržené úpravě je obsažen v nutnosti předem schvalovat rozvrh práce Rady ÚOHS. Nebude tak možné např. přidělit věc senátu, který by pro konkrétní stranu sporu mohl být z nějakých důvodů nejvýhodnější.
Korupční potenciál by se měl proto snížit.
2.3.1.2.3 Odpovědnost
Ze zvolených variant jasně plyne, kdo je příslušných věcech rozhodovat a kdo za rozhodnutí ponese odpovědnost (viz kap. Rozhodovací pravomoc výše).
2.3.1.2.4 Opravné prostředky
Na základě zvolených variant dochází u návrhových řízení ke změně, kdy se dvojinstanční režim mění na jednoinstanční. Nicméně proces rozhodování je nastaven tak, aby zůstala zachována minimálně současná kvalita rozhodnutí (viz popis zvolené varianty ve věcném okruhu C).
Zároveň vzhledem k tomu, že zákonnost rozhodnutí ÚOHS podléhá přezkumu ve správním soudnictví, není důvod spatřovat v takovéto regulaci nepřiměřený zásah do možnosti účinné obrany.
Na základě výše uvedeného lze říci, že změnou nedojde ke zvýšení korupčního potenciálu, spíše naopak.
2.3.1.3 Transparentnost
Dle odborné literatury může rozvoj internetu a jiných elektronických nástrojů vést k radikální proměně výkonu veřejné správy a tím k maximálnímu zvýšení průhlednosti nového systému, a donutit tak veřejnou správu k odpovědnějšímu jednání. Tj. „pokud budou všechny požadavky, pravidla a procedury zveřejněny na internetu, bude efektivně eliminováno nebezpečí záměrně nepřehledné regulace, zatemňování a špatné organizace. Pokud budou dále všechna správní rozhodnutí zveřejňována na internetu společně se jmény odpovědných úředníků, bude to sloužit jako efektivní bariéra proti vydávání zmanipulovaných rozhodnutí. … Obecně přináší užití internetu ve správním řízení více průhlednosti a takto méně korupčních příležitostí tím, že zbavuje veřejné činitele monopolu nad relevantními informacemi. Právě tento svého druhu mocenský monopol nahrává korupci ve veřejném sektoru.“ (Trasparency International. Korupce a protikorupční politika ve veřejné správě. 1. vyd. Praha: OLAF – Evropský úřad pro boj proti podvodům, 2008. ISBN 978-80-87123-04-1).
Celý proces dle navrhované úpravy by měl být daleko více transparentní, neboť přezkum bude možné sledovat díky elektronizaci a digitalizaci od počátku do jeho konce.
Samotná rozhodnutí ÚOHS budou nově zveřejňována ve strojově čitelném formátu, což povede k zásadně lepší dostupnosti aktuální výkladové praxe mezi odbornou veřejnost. A vedle toho se navrhuje i zřídit sbírku zásadních rozhodnutí ÚOHS po vzoru soudních sbírek rozhodnutí, jak je známe u nejvyšších českých soudů. Umožní tak úřadu označit ta rozhodnutí, která považuje za zásadní pro trh veřejných zakázek, a na druhé straně umožní odborné veřejnosti se seznamovat s rozhodnutími v zásadně snazší formě s rozhodnutími úřadu, které sám úřad považuje za “precedenční”.
Transparentnosti navrhovaného řízení před Radou však zásadně pomáhá i již zmíněné vyjevení předběžného názoru při ústním jednání. Strany sporu budou ty, které nejlépe budou moci zohlednit, zda se senáty drží pochopitelné a logické argumentační struktury, což se promítne do případného podání správní žaloby ke správnímu soudu.
Dále by měly být ideálně veřejně přístupné vnitřní organizační předpisy Rady, tzn. pravidla, kterými se řídí rozvrh práce, detailní pravidla pro postup v případě podjatosti a její řešení apod.
Významnost korupčních rizik
Celkově se návrhem snižuje pravděpodobnost, že dojde ke korupčnímu jednání. Dle stupnice uvedené v metodice lze u navrženého modelu fungování ÚOHS korupční rizika na pětistupňové slovní škále (extrémně nízká) – nízká – střední – vysoká – (extrémně vysoká) hodnotit jako nízká.
Eliminace korupčních rizik
Korupční rizika lze eliminovat na základě výše uvedených opatření.
1. Implementace doporučené varianty a vynucování
Za implementaci navrhovaných variant bude zodpovědné MMR a ÚOHS.
Nejdůležitějším prvkem bude přijetí předpisů, které stanoví, jak budou probíhat otevřená výběrová řízení na členy Rady ÚOHS, jak bude probíhat jednání v senátech, jaké budou požadavky na ad hoc členy senátů, jakým způsobem se bude sestavovat jejich seznam, jak budou vybírání k jednotlivým případům apod.
V neposlední řadě bude třeba včas započít příslušné aktivity (přípravu na vznik nové struktury) před vstupem zákona v účinnost tak, aby byla zajištěna kontinuita v rozhodování v přezkumných řízeních.
1. Přezkum účinnosti regulace
Následující výčet obsahuje indikátory, které by bylo vhodné v rámci přezkumu účinnosti sledovat:
· Zkrácení celkové délky přezkumného řízení při zachování stejné úrovně kvality rozhodování (ex post celkovou délku lze měřit, u kvality rozhodování bude třeba realizace kvalitativního průzkumu)
· Míra akceptace rozhodnutí ÚOHS a Rady (na základě průzkumu mezi zadavateli a dodavateli a počtu zpětvzetí návrhů po vyjevení předběžného právního názoru)
· Míra předvídatelnosti rozhodnutí (na základě průzkumu mezi zadavateli a dodavateli)
· Bezplatný, mezinárodně standardizovaný a uživatelsky přívětivý přístup k rozhodovací praxi o veřejných zakázkách pro účely uživatelů i pro analýzy pomocí nástrojů s využitím umělé inteligence
Klíčovou informací je veškerý sběr dat strukturovaný dle návrhových řízení, řízení ex offo v živých případech a zbývajících ex offo řízení, stejně jako analýza počtu, úspěšnosti a rychlosti rozhodnutí před správními soudy.
Z hlediska vyhodnocení nákladů a přínosů se jako lhůta vhodná k získání podkladů pro hodnocení jeví doba 3–5 let od nabytí účinnosti novely zákona.
1. Konzultace a zdroje dat
Řešená problematika byla projednávána s širokou odbornou veřejností i se zástupci ÚOHS.
Zároveň byly využity komentáře a stanoviska dotčených stran k řešené problematice, výstupy z konferencí či závěry teoretických studií apod.
Tabulka 35: Harmonogram kroků – Reforma přezkumu veřejných zakázek
Termín
Událost
Podrobnější informace
20.11.2019
Jednání ředitele Odboru zakázek MMR s protikorupčními organizacemi k reformě ÚOHS
Schůzka ředitele odboru práva veřejných zakázek MMR (V. Fidler) s protikorupčními organizacemi k reformě ÚOHS. Následovaly i další schůzky, např. 4. 3. 2020.
25.6.2020
Kulatý stůl poslanců k reformě přezkumu zakázek
Dne 25.6.2020 se uskutečnil kulatý stůl, na kterém zástupci ANO, Pirátů, KDU-ČSL a hnutí STAN podpořili hlavní principy reformy.
8.7.2020
Připomínky ÚOHS k návrhu legislativního řešení
ÚOHS zaslal podrobné připomínky protikorupčním organizacím k draftu legislativního znění reformy.
29.7.2020
Jednání pracovní skupiny k reformě ÚOHS
Proběhlo jednání pracovní skupiny Úřadu vlády k problematice ÚOHS. Zúčastnili se zástupci Úřadu vlády, ÚOHS, MMR, MV, MF, SMOČR i neziskových organizací.
19.8.2020
Jednání ÚOHS se zástupci protikorupčních organizací
Proběhlo jednání zástupců neziskového sektoru se zástupci ÚOHS k legislativnímu návrhu reformy a připomínkám ÚOHS. Některé připomínky ÚOHS byly následně do legislativního návrhu zapracovány.
1.12.2020
Jednání ÚOHS se zástupci protikorupčních organizací
Zástupci neziskového sektoru se sešli s novým předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. Projednávala se i možná reforma.
17.12.2020
Tisková konference k představení poslaneckého návrhu reformy
Poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN společně předložili návrh reformy dohledu nad veřejnými zakázkami.
Tento návrh ovšem neprošel celým legislativním procesem.
3.2.2021
Odborný seminář v PSP na téma Reforma ÚOHS
Odborný seminář v Poslanecké sněmovně pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny ČR Radka Vondráčka na téma “Reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže”, za účasti ÚOHS pana Mlsny. Z tohoto semináře byl zpracován zápis.
7.1.2022
Představení finální verze Programového prohlášení vlády obsahující reformu přezkumu zakázek
Vláda ČR představila finální podobu Programového prohlášení vlády, které obsahovalo rovněž závazek prosadit reformu přezkumu zakázek. Programové prohlášení obsahovalo následující pasáže: - Připravíme reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a posílíme jeho metodickou roli tak, aby byl garantem férové soutěže umožňující rozvoj investic veřejným zadavatelům, včetně obcí a krajů; – Zlepšíme přípravu, kontrolu a zrychlíme postup přezkumu výběrových řízení a veřejných zakázek.
23.6.2023
Jednání MMR s ÚOHS a protikorupčními organizacemi k RIA reformy přezkumu zakázek
V prostorách MMR proběhlo jednání mezi zástupci MMR, ÚOHS (pan Mlsna, paní místopředsedkyně Markéta Dlouhá) a transparentními spolky k přípravě RIA analýzy k přezkumu veřejných zakázek. Během debaty byly zjištěné nedostatky při přípravě tohoto dokumentu.
5.9.2023
Diskuse s INDOC (Tomášem Pfefferem) na MMR
Tomáš Pfeffer ze společnosti INDOC uvedl návrhy úprav přezkumu veřejných zakázek. Všechny tyto návrhy byly podrobně prodiskutovány se zástupci MMR. Setkání se uskutečnilo na doporučení zástupce ÚOHS, které byly návrhy prezentovány dříve.
21.9.2023
Výjezdní zasedání k Národní strategii
Diskuse zástupců MMR se zástupci ÚOHS (s místopředsedkyni Markétou Dlouhou, a ředitelem Michalem Kobzou) nad 13 body, včetně “technické” novely, otázky materiální pravdy a dalších prostředků urychlení řízení před ÚOHS.
30.10.2023
Kulatý stůl Asociace pro veřejné zakázky
Kulatý stul MMR a AVZ se zástupci ÚOHS (p. Mlsna, p. Kobza) k projednání průzkumu AVZ a bodů “technické” novely v AVI MMR.
19.12.2023
K5 k reformě ÚOHS
Základní teze MMR k reformě přezkumu veřejných zakázek získaly podporu předsedů koaličních stran. K5 se usnesla, že MMR je odpovědná za přípravu této části reformy.
22.12.2023
MMR vydává TZ o shodě K5 k přípravě reformy přezkumu
Dne 22.12.2023 vydalo MMR tiskovou zprávu, ve které deklarovalo zájem předsedů koaličních stran prosadit reformu přezkumu veřejných zakázek ještě v tomto volebním obdobím.
9.1.2024
Jednání K5 s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou
Během jednání K5 se předseda ÚOHS, pan Petr Mlsna, zavázal ke zpracování oponentury k základním tezím reformy přezkumu zakázek, které K5 projednala během svého prosincového zasedání.
18.1.2024
Jednání Pracovní skupiny pro legislativu Vládního výboru pro strategické investice (VVSI)
Pracovní skupina pro legislativu, kterou vede Jan Kněžínek, se poprvé setkala k reformě přezkumu veřejných zakázek. Na tomto setkání byly prodiskutovány jednotlivé body reformy a předseda pracovní skupiny požádal zástupce MMR, aby doručili další podklady a analýzy pro příští zasedání.
22.1.2024
Online jednání a další komunikace s ředitelkou “chorvatského ÚOHS”
Online jednání s ředitelkou chorvatského přezkumného orgánu paní Majou Kuhara podrobná diskuse zejm. ohledně rozhodování v senátech, rozhodování před státní komisí, kapacitě úřadu apod.
24.1.2024
Kulatý stůl organizovaný časopisem Veřejné zakázky (Michalem Petříkem) k reformě přezkumu zakázek
Kulatý stůl mezi MMR, zástupci ÚOHS, zástupci zadavatelů (např. SMO ČR) a dodavatelů (INDOC, SPS), soudci NSS a KS v Brně, zástupci transparentních spolků a dalšími odborníky. Účastníci obdrželi podklady MMR – záměr 5 pilířů a návrh kolektivního rozhodování v senátech (materiál k 19.1.2024). V návaznosti na tento Kulatý stůl zaslal své vyjádření Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Sdružení pro výstavbu silnic (uveřejněno na stránkách MMR).
31.1.2024
ÚOHS doručil vládě oponenturu k plánované reformě
Na počátku ledna 2024 na jednání K5 se ÚOHS zavázal připravit oponenturu k předloženým tezím, které v prosinci projednala K5 a které ÚOHS doručil prostřednictvím Ministerstva zemědělství 31.1.
1.2.2024
Online diskuse k reformě přezkumu zakázek
Odborná debata navazující na Kulatý stůl ze dne 24.1.2024k tématu přezkumu zakázek, za účasti soudců NSS a KS v Brně, zástupců ÚOHS a několik odborníků z praxe, vč. předsedy UNIAVEZ.
8.2.2024
Online diskuse se zástupci ÚOHS
Online diskuse mezi zástupci MMR a zástupci ÚOHS ohledně legislativních návrhů ÚOHS z 31.1.
14.2.2024
Online diskuse se zástupci ÚOHS, Dr. Vedralem a odborníky
Online diskuse se zástupci ÚOHS, Dr. Vedralem a odborníky z praxe (vč. členů RK) ohledně sporného řízení, postupu v případech uvedených v podkladu ÚOHS z 31.1. (Příloha 5) a ohledně soudního přezkumu. Navazovala dílčí komunikace mezi MMR a ÚOHS.
22.2.2024
Diskuse SPS/SVS/ARI a MMR v ABF
Diskusní setkání z iniciativy SPS/SVS/ARI (dodavatele a poradci) s MMR a za účasti zástupců ÚOHS v ABF
26.2.2024
Kulatý stůl se sektorovými zadavateli na MMR
Kulatý stůl ohledně záměru reformy se zástupci nejvýznamnějších sektorových zadavatelů na MMR; v návaznosti na toto setkání obdrželo MMR dopis sektorových zadavatelů z resortu dopravy (Letiště Praha, Správa železnic a České dráhy) s vyjádřením podpory prodiskutovanému záměru reformy.
28.2.2024
Zveřejnění přehledu informací o reformě na webu MMR
K reformě přezkumu zakázek byla zveřejněna speciální stránka, na které se nachází řada dokumentů, analýz, prezentací či mezinárodní srovnání. Tato stránka bude průběžně aktualizována.
1.3.2024
Diskuse s ÚVO
Výměna know-how s ÚVO, diskuse k senátnímu nastavení (následně emailem 27.3.)
6.3.2024
Online diskuse s ÚOHS
Online diskuse mezi MMR vč. oddělení legislativy se zástupci ÚOHS a nad příklady předloženými ze strany ÚOHS dne 13.2. a k nastavení řízení před ÚOHS
13.3.2024
Online diskuse s UNIAVEZ
Kulatý stůl UNIAVEZ a Administrátoři veřejných zakázek
14.3.2024
Jednání k reformě na PS Legislativa VVSI
Během jednání zástupci MMR představili datovou analytiku, obrysy harmonogramu a základní obsah reformy. Jednání se zúčastnil rovněž předseda ÚOHS p. Mlsna, který prezentoval výhrady a návrhy za ÚOHS, a zástupci dalších institucí.
7.-22.3.2024
Anketa MMR
Dodavatelé a zadavatelé odpovídali na 5 základních otázek k reformě přezkumu zakázek prostřednictvím NEN. Výsledky ankety jsou využity i v rámci této zprávy RIA.
březen–duben 2024
Diskuse s dalšími zahraničními státy ohledně přezkumu
Zástupci zahraničních přezkumných orgánů poskytly obšírné konzultace jak formou písemného vyjádření, tak i online formou (Německo, Švýcarsko) popř. osobně (Rakousko, Slovensko Polsko).
2.4.2024
Diskuse o reformě SPS/SVS/ARI a MMR na půdě ČTK
Diskusní setkání SPS/SVS a ARI v ČTK se zástupci dodavatelů a zadavatelů, s účastní ÚOHS a Dr. Petříkem. V návaznosti na toto setkání obdrželo MMR dopis ARI s vyjádřením podpory prodiskutovanému záměru reformy.
19.4.2024
Online diskuse o reformě mezi MMR a ÚOHS
Online diskuse ke způsobu promítnutí jednotlivých 5 pilířů do konkrétních institutů ZZVZ, mezi zástupci MMR vč. odboru legislativního a zástupci ÚOHS, a to na základě návrhu legislativního textu ke dni 10.4.2024
22.4.2024
Jednání Vládního výboru pro strategické investice
Projednání záměru reformy na VVSI včetně diskuse o hlavních přínosech a rizicích.
23.4.2024
Setkání se zástupci krajů v Brně
Setkání krajů – představení reformy a diskuse k záměru 5 pilířů se zástupci zadavatelských útvarů všech krajů v Brně
10.5.2024
Online diskuse s vedením KVK
Online diskuse o záměru reformy s vedením Karlovarského kraje
14.5.2024
Diskuse o reformě se sekcí legislativy, HK ČR
Diskuse mezi MMR, zástupci ÚOHS a členy sekce legislativy Hospodářské komory ČR o záměru reformy
15.-16.5.2024
Diskuse o reformě mezi MMR a ÚOHS
Během Májové konference diskuse o výhradách ÚOHS proti reformě, za účasti pana předsedy Mlsny a paní vrchní ředitelky MMR Leony Šteigrové
20.5.2024
Doplněné paragrafové znění
Doplněné paragrafové znění poskytnuté zástupcům ÚOHS včetně srovnání v režimu změn oproti předchozí verzi (návrhu legislativního textu ke dni 10.4.2024)
21.5.2024
Diskuse v senátu
Představení a projednání záměru reformy se členy stálé komise senátu pro dohled nad veřejnými prostředky.
28.5.2024
Online diskuse o reformě mezi MMR a ÚOHS
Online diskuse ke způsobu promítnutí jednotlivých 5 pilířů do konkrétních institutů ZZVZ, mezi zástupci MMR vč. odboru legislativního a zástupci ÚOHS, a to na základě návrhu legislativního textu ke dni 20.5.
do 31.5.2024
Dokončení paragrafového znění, důvodové zprávy a RIA
Do paragrafového znění jsou promítnuté všechny relevantní připomínky a návrh včetně důvodové zprávy a zprávy RIA je připraven k finálnímu předložení.
do prosince 2024
Legislativní proces
Návrh bude projednáván standardně LRV, vládou, v Poslanecké sněmovně a Senátu a v případě oprávněných nových připomínek by byl předložen pozměňující návrh.
1.7.2025
Novela zákona vstoupí v účinnost
Novela zákona vstoupí v účinnost 1.7.2025.
1. Kontakt na zpracovatele RIA
MMR
Ing. Ondřej Ječný, ředitel odboru strategií, práva a elektronizace veřejných zakázek
ondrej.jecny@mmr.gov.cz, +420 705 799 269
PhDr. Dita Tesárková, MPA ; +420 606 657 580
1. Zkratky
Zkratka
Význam
ABF
Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
AI
Artificial Intelligence (umělá inteligence)
ARI
Asociace pro rozvoj infrastruktury
AVI
Akademie veřejného investování
BVergG
Bundesvergabegesetz
BVwG
Bundesverwaltungsgericht
Č AdH
Ad hoc člen
ČR
Česká republika
ČTK
Česká tisková kancelář
EK
Evropská komise
EPPC
Elektronické věstníky veřejných zakázek Chorvatské republiky
EHS
Evropské hospodářské společenství
EL
Economic Loss (ekonomická ztráta)
ES
Evropské společenství
EU
Evropská unie
EUR
Euro
GWB
Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen
HDP
Hrubý domácí produkt
HK ČR
Hospodářská komora ČR
HKR
Chorvatská kuna
IRR
Internal Rate of Return (vnitřní výnosové procento)
K5
Pětikoalice
KS
Krajský soud
KVK
Karlovarský kraj
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
NACE
Klasifikace ekonomických činností
NRTM
Nová rakouská tunelovací metoda
NEN
Národní elektronický nástroj
NKÚ
Národní kontrolní úřad
OVZ
Odpovědné veřejné zadávání
PPP
Public Private Partnership
PS
Pracovní skupina
RK
Rozkladová komise
RIA
Regulatory Impact Assessment (Hodnocení dopadů regulace)
SČ
Stálý člen
SDEU
Soudní dvůr Evropské unie
SMO ČR
Svaz měst a obcí České republiky
SMS ČR
Sdružení místních samospráv České republiky
SPS
Svaz podnikatelů ve stavebnictví
s.ř.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
s.ř.s.
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
SVS
Sdružení pro výstavbu silnic
TZ
Tisková zpráva
TBM
Tunnel Boring Machine
UNIAVEZ
Unie administrátorů veřejných zakázek
ÚOHS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
ÚVO
Úrad pre verejné obstarávanie
VVSI
Vládní výbor pro strategické investice
VwGVG
Verwaltungsgerichtsverfahrensgesetz
VZ
Veřejné zakázky
VZp
Výroční zpráva
ZD
Zadávací dokumentace
ZŘ
Zadávací řízení
ZZVZ
Zákon č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek
1. Přílohy
Tato část obsahuje další data a informace, na jejichž základě byla zpracována RIA, hodnoceny a vybírány varianty či odhadovány jejich dopady.
Tabulka 36: Rozhodování KS
Spis. značka
Datum zápisu
29 Af 4/2022
07.01.2022
29Af 7/2022
10.01.2022
PO; návrh na vydání PO zamítnut 16.11.2022
29Af 9/2022
18.01.2022
29Af 11/2022
21.01.2022
29Af 13/2022
25.01.2022
29Af 25/2022
11.05.2022
29Af 42/2022
27.07.2022
29Af 51/2022
26.09.2022
PO; návrh na vydání PO zamítnut 14.10.2022
30Af 7/2022
25.01.2022
30Af 8/2022
03.02.2022
30Af 10/2022
10.02.2022
30Af 19/2022
04.04.2022
30Af 22/2022
22.04.2022
30Af 23/2022
11.05.2022
PO; návrh na vydání PO zamítnut 25.5.2022
30Af 36/2022
12.08.2022
PO; návrh na vydání PO zamítnut 22.2.2022
30Af 43/2022
14.10.2022
PO; návrh zpět
30Af 49/2022
05.12.2022
31Af 6/2022
28.01.2022
31Af 10/2022
16.02.2022
PO; návrhu na PO vyhověno 18.2.2022
31Af 12/2022
10.03.2022
31Af 15/2022
21.03.2022
31Af 20/2022
27.04.2022
PO; návrhu na PO vyhověno 11.5.2022
31Af 36/2022
11.08.2022
31Af 37/2022
16.08.2022
31Af 40/2022
31.08.2022
55Af 2/2022
14.03.2022
55Af 10/2022
29.07.2022
55Af 23/2022
30.08.2022
PO; návrh na PO zamítnut 27.9.2022
55Af 25/2022
22.09.2022
55Af 33/2022
07.11.2022
62Af 6/2022
02.02.2022
62Af 12/2022
10.03.2022
62Af 13/2022
21.03.2022
62Af 17/2022
01.04.2022
62Af 19/2022
29.04.2022
62Af 22/2022
23.05.2022
PO; 26.5.2022 vyhověno částečně
62Af 25/2022
08.06.2022
62Af 38/2022
22.09.2022
62Af 44/2022
21.11.2022
29Af 2/2023
12.01.2023
29Af 3/2023
13.01.2023
29Af 8/2023
24.02.2023
29Af 14/2023
31.03.2023
29Af 29/2023
21.09.2023
PO – zákaz uzavření smlouvy; nebylo rozhodnuto
30Af 4/2023
23.01.2023
30Af 10/2023
20.02.2023
30Af 35/2023
21.08.2023
30Af 47/2023
13.11.2023
30Af 50/2023
20.11.2023
30Af 51/2023
23.11.2023
31Af 3/2023
23.01.2023
PO – zákaz uzavření smlouvy; návrh na PO zamítnut 30.1.2023
31Af 11/2023
23.03.2023
31Af 22/2023
19.06.2023
31Af 24/2023
04.07.2023
31Af 32/2023
14.08.2023
31Af 40/2023
02.10.2023
31Af 43/2023
18.10.2023
31Af 48/2023
05.12.2023
31Af 53/2023
22.12.2023
31Af 54/2023
27.12.2023
55Af 2/2023
20.02.2023
55Af 7/2023
07.08.2023
62Af 7/2023
21.02.2023
62Af 9/2023
08.03.2023
62Af 15/2023
05.04.2023
PO – zákaz uzavření smlouvy; návrhu na PO vyhověno 14.4.2023
62Af 16/2023
05.04.2023
PO – zákaz uzavření smlouvy; návrhu na PO vyhověno 14.4.2023
62Af 34/2023
10.08.2023
62Af 46/2023
03.11.2023
62Af 47/2023
10.11.2023
PO – zákaz uzavření smlouvy; návrhu na PO vyhověno 20.11.2023
62Af 52/2023
01.12.2023
62Af 53/2023
07.12.2023
PO; 5.1.2024 vyhověno
Zdroj: KS Brno
Tabulka 37: Rozhodování NSS
Link
č. j.
Datum PM rozhod-nutí
§
Naložení s přezkoumávaným rozhod-nutím
Přezkou-mávané rozhod-nutí a LINK
Přezkou-mávané rozhod-nutí ze dne
Na návrh / Ex offo
Rozhod-nutí ÚOHS Datum
Rozhod-nutí ÚOHS sp. zn. (nového) rozhodnutí a Link
účastníci
8 As 117/2019- 60 - text (nssoud.cz)
8 As 117/2019 - 60
18.02.2021
6, 36 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 A 16/2019-255
13.03.2019
na návrh
30.11.2018
S0316/2018/VZ
Ministerstvo vnitra
Hyundai Motor Czech s.r.o., Škoda Auto
3 As 51/2019- 25 - text (nssoud.cz)
3 As 51/2019 - 25
23.02.2021
82, 120 ZVZ
potvrzeno
MSvP č. j. 8 A 141/2015-98
17.01.2019
2 As 251/2019- 52 - text (nssoud.cz)
2 As 251/2019 - 52
25.02.2021
23, 120 ZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 93/2017- 94
07.08.2019
ex offo
20.09.2017
S0186/2017/VZ
Ministerstvo financí
5 As 69/2019- 84 - text (nssoud.cz)
5 As 69/2019 - 84
08.03.2021
§ 36 odst. 1 ZZVZ
§ 6 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 A 23/2019-44
06.03.2019
na návrh
30.11.2018
S0316/2018/VZ
Ministerstvo vnitra
Hyundai Motor Czech s.r.o., Škoda Auto
1 As 19/2021- 29 - text (nssoud.cz)
1 As 19/2021 - 29
26.03.2021
211, 242, 257 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 88/2019-55
16.12.2020
na návrh
30.09.2019
S0256/2018/VZ
Ředitelství silnic a dálnic ČR,
ROBSTAV k.s.
10 As 344/2019- 60 - text (nssoud.cz)
10 As 344/2019 - 60
31.03.2021
23, 120 ZVZ
zrušeno a vráceno KS u k dalšímu řízení
KSvB 62 Af 15/2018-217
04.10.2019
ex offo
14.12.2017
S0275/2017/VZ
Ministerstvo financí
1 As 223/2020- 51 - text (nssoud.cz)
1 As 223/2020 - 51
01.04.2021
252, 263 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 24/2018 – 60
29.04.2020
na návrh
26.01.2018
S0328/2017/VZ
město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav,
AŽD Praha s.r.o.
10 As 53/2019- 69 - text (nssoud.cz)
10 As 53/2019 - 69
28.04.2021
82, 120 ZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 48/2017-94
01.02.2019
ex offo
15.03.2017
S0909/2014/VZ
hlavní město Praha
8 As 124/2019- 46 - text (nssoud.cz)
8 As 124/2019 - 46
13.05.2021
6, 120 ZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 34/2017-92
07.03.2019
ex offo
24.03.2017
S0690/2016/VZ
město Třebíč
3 As 346/2019- 49 - text (nssoud.cz)
3 As 346/2019 - 49
07.06.2021
37, 58, 79 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 4/2018 – 103
24.09.2019
na návrh
14.11.2017
S0224/2017/VZ
město Třinec,
Nehlsen Třinec, s.r.o.
1 As 397/2020- 41 - text (nssoud.cz)
1 As 397/2020 - 41
23.07.2021
252, 270 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 52/2018-94
30.09.2020
ex offo
09.03.2018
S0420/2017/VZ
Městská část Praha 14
7 As 199/2021- 71 - text (nssoud.cz)
7 As 199/2021 - 71
18.08.2021
6, 28, 48, 113 ZZVZ
zrušeno + zrušení rozhodnutí spr. Orgánu
KSvB 29 Af 24/2021 - 487
29.06.2021
na návrh
24.03.2021
S0166/2020/VZ
Ministerstvo práce a sociálních věcí,
DXC Technology Czech Republic s.r.o.
1 As 244/2019- 98 - text (nssoud.cz)
1 As 244/2019-98
27.09.2021
2, 6, 114, 27 ZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 57/2017-262
26.06.2019
na návrh
12.06.2017
S0772/2016/VZ
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA,
ELTODO OSVETLENIE, s.r.o.
2 As 301/2020- 86 - text (nssoud.cz)
2 As 301/2020-86
07.10.2021
51 ZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 48/2017 - 156
10.06.2020
na návrh
03.04.2017
S0723/2016/VZ
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.,
Univerzita Karlova
2 As 314/2020- 36 - text (nssoud.cz)
2 As 314/2020-36
22.10.2021
245, 268 ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 31 Af 63/2018-86
05.08.2020
ex offo
11.06.2018
S0031/2018/VZ
Dopravní podnik města Olomouce, a. s.
5 As 315/2018- 53 - text (nssoud.cz)
5 As 315/2018-53
12.11.2021
6, 44, 120 ZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 30/2017 – 357
20.09.2018
na návrh
02.01.2017
S0248/2016/VZ
ČEZ Distribuce, a. s.,
ELTODO, a.s.,
EGEM s.r.o.
1 As 383/2019- 56 - text (nssoud.cz)
1 As 383/2019-56
26.11.2021
21, 23, 120 ZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 13/2018-74
10.10.2019
ex offo
14.12.2017
S0272/2017/VZ
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
1 As 163/2020- 44 - text (nssoud.cz)
1 As 163/2020-44
10.12.2021
14, 79 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 105/2018-80
09.04.2020
na návrh
08.10.2018
S0201/2018/VZ
Podniky města Šumperka a.s.,
HOCHTIEF CZ a. s.,
PKS stavby a.s.
7 As 253/2019- 26 - text (nssoud.cz)
7 As 253/2019-26
21.12.2021
ZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 124/2016-156
04.06.2019
ex offo
06.09.2016
S0067/2016/VZ
Národní památkový ústav
1 As 51/2021- 26 - text (nssoud.cz)
1 As 51/2021-26
14.01.2022
252 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 89/2019-105
29.01.2021
na návrh
22.08.2019
S0125/2019/VZ
statutární město Třinec,
Nehlsen Třinec, s.r.o.
5 As 340/2018- 64 - text (nssoud.cz)
5 As 340/2018-64
27.01.2022
23, 120 ZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 31 Af 80/2016-85
26.09.2018
na návrh
06.09.2016
S1091/2014,S0354/2015/VZ
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání,
CGI IT Czech republic, s.r.o.,
NESS Czech s.r.o.
6 As 295/2020- 143
6 As 295/2020- 143
28.02.2022
254 odst. 1 písm. a, 264 odst. 1, 63 odst. 1 písm. a, 6, 36 odst. 1, 271 odst. 2, 260 ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 31 Af 59/2019-124
08.09.2020
na návrh
19.07.2019
S0033/2019/VZ
Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace,
SOR Libchavy spol. s r. o.,
Scania Czech Republic s.r.o.
7 As 165/2020- 40
7 As 165/2020- 40
01.03.2022
124 odst. 4 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 20/2019-104
07.05.2020
ex offo
03.01.2019
S0241/2018/VZ
město Zubří
8 As 203/2020- 168 - text (nssoud.cz)
8 As 203/2020-168
01.04.2022
6, 36, 63, 254, 264, 260, 271 ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 31 Af 61/2019-254
08.09.2020
na návrh
19.07.2019
S0032/2019/VZ
Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace,
SOR Libchavy spol. s r. o.,
ZLINER s. r. o.
10 As 236/2020- 44
10 As 236/2020- 44
19.04.2022
63 odst. 3 písm. b, 268 odst. 1 písm. a, 268 odst. 2 písm. a ZZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 31/2019-85
01.07.2020
ex offo
06.02.2019
S0024/2018/VZ
Finanční analytický úřad
7 As 446/2019- 30
7 As 446/2019- 30
30.05.2022
82 odst. 7 písm. b ZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 17/2017-739
12.12.2019
ex offo
07.12.2016
S0694/2015/VZ
České dráhy, a.s.
7 As 418/2021- 31
7 As 418/2021- 31
16.06.2022
46 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 83/2020-80
23.11.2021
na návrh
27.10.2020
S0239/2020/VZ
Královéhradecký kraj,
BBP Stavby s.r.o.
2 As 43/2021- 92
2 As 43/2021- 92
16.06.2022
174 odst. 3, 29 odst. 1 písm. h, 264 odst. 1 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 88/2018-174
28.01.2021
na návrh
09.07.2018
S0477/2017/VZ
Městská část Praha 17,
Saunia, s.r.o.,
Infinit s.r.o.
4 As 442/2021- 30
4 As 442/2021- 30
15.07.2022
115 ZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 62 Af 81/2019-110
25.11.2021
na návrh
13.09.2016
S1018/2014/VZ
Liberecký kraj,
ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s.,
ČSAD Liberec, a. s.
3 As 4/2021- 42
3 As 4/2021- 42
01.08.2022
23 odst. 7 písm. a, 120 odst. 1 písm. a, 82 odst. 7 písm. a ZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 30 Af 103/2016-201
22.12.2020
ex offo
30.08.2016
S0584/2015/VZ
Masarykova univerzita
2 As 175/2020- 57
2 As 175/2020- 57
29.07.2022
252 odst. 1, 268 odst. 2 písm. c, 211 odst. 5 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 82/2018-55
29.04.2020
ex offo
15.08.2018
S0103/2018/VZ
město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
7 As 223/2020- 51
7 As 223/2020- 51
25.08.2022
48 odst. 5 písm. d ZZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 63/2019-77
01.07.2020
na návrh
18.07.2019
S0115/2019/VZ
Ředitelství silnic a dálnic ČR,
SAFEROAD Czech Republic s.r.o.,
ROBSTAV k.s.
6 As 242/2020- 47
6 As 242/2020- 47
30.08.2022
48 odst. 2, 36 odst. 3, 28 odst. 1 písm. c. 79 odst. 1, 73 odst. 6 ZZVZ
potvrzeno + zrušeno rozhodnutí spr. orgánu
KSvB 30 Af 67/2018-77
29.06.2020
na návrh
11.05.2018
S0492/2017/VZ
Povodí Labe, státní podnik,
TELMONT Nymburk s.r.o.
9 As 171/2021- 39
9 As 171/2021- 39
01.09.2022
48 odst. 4, 113, 46, 250, 6, 28 odst. 1 písm. o ZZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 29/2019-92
09.06.2021
na návrh
11.03.2019
S0381/2018/VZ
Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny,
J&T advokátní kancelář s.r.o.
4 As 60/2020- 48
4 As 60/2020- 48
13.09.2022
245 odst. 1. 257 písm. d, 251 odst. 1, 246 odst. 1 písm. d ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 30 Af 31/2018-91
30.01.2020
na návrh
17.01.2018
S0380/2017/VZ
Svaz měst a obcí České republiky,
Frank Bold advokáti, s.r.o.
5 As 65/2021- 73
5 As 65/2021- 73
20.09.2022
6 odst. 1, 2, 73 odst. 6 písm. b, 79 odst. 2 písm. b. 268 odst. 1 písm. b ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 28/2019-268
03.02.2021
na návrh
19.03.2019
S0438/2018/VZ
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna,
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví,
Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna,
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky,
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky,
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
3 As 62/2021- 55
3 As 62/2021- 55
23.09.2022
251 odst. 5, 263 odst. 3, 8; 250 ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 30 Af 4/2019-92
18.02.2021
na návrh
16.11.2018
S0158/2018/VZ
Moravskoslezský kraj,
Vema, a.s.
3 As 152/2020- 61
3 As 152/2020- 61
07.10.2022
84 odst. 2, písm. e ZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 52/2015-152
26.03.2020
na návrh
11.05.2015
S622/2011/VZ
Státní zemědělský intervenční fond,
ANECT a. s.
4 As 165/2022- 29
4 As 165/2022- 29
20.10.2022
6 odst. 1, 36 odst. 1, 3 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 36/2021-53
KSvB 31 Af 36/2021-58
20.4.2022
16.5.2022
na návrh
23.03.2021
S0429/2020/VZ
České dráhy, a.s.,
EPOS spol. s.r.o.,
Integraf, s.r.o.
9 As 183/2020- 106
9 As 183/2020- 106
04.11.2022
45 odst. 3, 28 odst. 1, 28 odst. 1 písm. e, 58 odst. 3 ZZVZ, 148 odst. 6 ZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 81/2018-133
29.06.2020
na návrh
15.06.2018
S0313/2017/VZ
město Český Těšín,
SVOBODNÉ ZAHRADY KLUS, s. r. o.
5 As 227/2021- 102
5 As 227/2021- 102
11.11.2022
120 odst. 1 písm. a ZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 76/2019-388
15.07.2021
ex offo
01.07.2019
S0078/2019/VZ
hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy
ex offo
23.07.2019
S0107/2019/VZ
hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy
ex offo
30.08.2019
S0165/2019/VZ
hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy
ex offo
01.10.2019
S0220/2019/VZ
hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy
2 As 101/2021- 52
2 As 101/2021- 52
19.12.2022
6 odst. 1, 2; 34 odst. 3 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 63/2020-213
13.04.2021
na návrh
04.08.2020
S0009/2020/VZ
Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,
GC System a.s.
2 As 36/2021- 56
2 As 36/2021- 56
16.12.2022
48 pdst. 5 písm. d ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 66/2019-95
16.12.2020
na návrh
16.07.2019
S0077/2019/VZ
Ředitelství silnic a dálnic ČR,
Obec Sedlec,
Správa a údržba silnic Jihočeského kraje,
ROBSTAV k.s.
10 As 120/2021- 48
10 As 120/2021- 48
03.01.2023
23 odst. 4 písm. a, 120 odst. 1 písm. a ZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 19/2019-115
18.02.2021
ex offo
03.01.2019
S0355/2018/VZ
Moravskoslezský kraj
10 As 23/2021- 56
10 As 23/2021- 56
26.01.2023
§ 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ; 263 odst. 2 ZZVZ
zrušeno + zrušení rozhodnutí spr. Orgánu
KSvB 30 Af 112/2018-110
22.12.2020
na návrh
29. 10. 2018
S0254/2018/VZ
Česká republika - Česká školní inspekce, M.I.T. Consulting, s.r.o.,
3 As 51/2021- 47
3 As 51/2021- 47
09.01.2023
§ 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 68/2019-106
16.12.2020
na návrh
26. 7. 2019
S0397/2018/VZ
ROBSTAV k.s., Ředitelství silnic a dálnic ČR
6 As 43/2021- 114
6 As 43/2021- 114
23.01.2023
§ 23 odst. 1 písm. o) ZZVZ, § 113 odst. 4 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 59/2020-129
14.01.2021
na návrh
25. 8. 2020
S0373/2019/VZ
IBM Česká republika, spol. s r.o., Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, TESCO SW a.s.
7 As 286/2022- 77
7 As 286/2022- 77
07.02.2023
§ 6 odst. 1 ZZVZ, § 6 odst. 2 ZZVZ, § 36 odst. 1 ZZVZ, § 36 odst. 3 ZZVZ, § 63 odst. 1 písm. a) ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 36/2021-126
23.09.2022
na návrh
1. 6. 2021
S0501/2020/VZ
Zásilkovna s.r.o., Česká pošta, s.p., SAZKA Services s.r.o.
1 As 176/2022- 99
1 As 176/2022- 99
09.02.2023
§ 268 odst. 1 ZZVZ, § 63 odst. 3 písm. c) ZZVZ, §63 odst. 4 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 49/2020-90
08.07.2022
ex offo
3. 7. 2020
S0171,0172,0173,0174/2019/VZ
Řízení letového provozu České republiky, státní podnik
6 As 338/2021- 52
6 As 338/2021- 52
14.02.2023
§ 250 ZZVZ, § 6 odst. 2 ZZVZ, § 36 odst. 1 ZZVZ, § 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ, § 141 odst. 4 ZZVZ, § 251 odst. 5 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 53/2019-70
30.09.2021
na návrh
30. 4. 2019
S0522/2018/VZ
Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, Microshop, s.r.o.
3 As 52/2021- 46
3 As 52/2021- 46
02.03.2023
§ 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 67/2019-80
16.12.2020
na návrh
26. 7. 2019
S0389/2018/VZ
ROBSTAV k.s., Ředitelství silnic a dálnic ČR
6 As 219/2021- 35
6 As 219/2021- 35
08.03.2023
§ 259 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 24/2019-122
31.05.2021
ex offo
nezákonný zásah
nezákonný zásah
Oživení, o. s.
5 As 18/2022- 43
5 As 18/2022- 43
07.03.2023
§ 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 79/2020-57
15.12.2021
na návrh
29. 9. 2020
S0186/2020/VZ
ROBSTAV k.s., Ředitelství silnic a dálnic ČR
4 As 31/2023- 26
4 As 31/2023- 26
10.03.2023
§ 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, § 64 písm. b) ZZVZ, § 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 29 Af 78/2021-176
29.11.2022
ex offo
21. 9. 2021
S0183/2021/VZ
Česká republika – Ministerstvo vnitra
9 As 205/2022- 51
9 As 205/2022- 51
30.03.2023
§ 18 odst. 1 písm. a) ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 46/2021-68
04.11.2022
ex offo
12. 7. 2021
S0103/2021/VZ
obec Čeladná
6 As 63/2022- 35
6 As 63/2022- 35
14.04.2023
§ 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, § 265 písm. a) ZZVZ
potvrzeno
KSvB 29 Af 30/2020-62
31.01.2022
na návrh
17. 3. 2020
S0376/2019/VZ
ROBSTAV k.s., Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
8 As 230/2021- 47
8 As 230/2021- 47
25.04.2023
§ 120 odst. 1 písm. a) ZVZ, § 270 ZZVZ, § 121 odst. 3 ZVZ, § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ
zrušeno + zrušení rozhodnutí spr. orgánu
KSvB 30 Af 32/2019-192
31.05.2021
ex offo
04.03.2019
S35/2014/VZ
Okresní hospodářská komora Olomouc
9 As 220/2022- 33
9 As 220/2022- 33
12.05.2023
120 odst. 1 písm. a, c, odst. 2 písm. a; 21 odst. 2; 146 odst. 1 ZVZ, 268 odst. 1 písm. a, 269 odst. 1 písm. a ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 80/2016-164
02.11.2022
na návrh
28.05.2020
S0442/2019/VZ
Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace,
PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o.
5 As 70/2021- 73
5 As 70/2021- 73
22.05.2023
6, 36 odst. 1, 79 odst. 1, 2 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 37/2020-720
27.01.2021
na návrh
28.05.2020
S0442/2019/VZ
Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace,
PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o.
3 As 94/2021- 50
3 As 94/2021- 50
13.07.2023
269 odst. 2, 219 odst. 1 písm. d ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 8/2020-136
24.02.2021
ex offo
26.11.2019
R0165/2019/VZ
Městská řást Praha 18
4 As 216/2022- 36
4 As 216/2022- 36
01.08.2023
79 ZZVZ, 153 odst. 1, 160 odst. 1 ZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 8/2021-3
08.07.2022
na návrh
02.12.2020
S0215/2020/VZ
město Aš,
Gardenline s.r.o.,
RMC STAVBY s.r.o.
10 As 15/2023- 46
10 As 15/2023- 46
02.08.2023
57 odst. 2 písm. a, 6 iodst. 1, 36 odst. 5 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 30 Af 75/2020-151
14.12.2022
na návrh
22.10.2020
S0137/2020/VZ
Zlínský kraj,
JIKA - CZ s.r.o.
2 As 254/2022- 28
2 As 254/2022- 28
08.08.2023
113 odst. 4, odst. 5, odst. 6, 48 odst. 4 ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 62 Af 84/2019-82
11.10.2022
na návrh
10.09.2019
S0152/2019/VZ
Česká republika – Ministerstvo zemědělství,
D FLIGHT s. r. o.,
VLADIMÍR PAVLATA – BETA AIR
3 As 20/2023- 41
3 As 20/2023- 41
15.08.2023
251 odst. 5 ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 30 Af 4/2019-123
27.02.2023
na návrh
16.11.2018
S0158/2018/VZ
Moravskoslezský kraj,
Vema, a.s.
4 As 255/2022- 51
4 As 255/2022- 51
17.08.2023
36 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 19/2021-120
22.09.2022
na návrh
03.03.2021
S0412/2020
Plzeňský kraj,
České dráhy, a. s.
6 As 74/2023- 53
6 As 74/2023- 53
28.08.2023
79 odst. 1, odst. 2 písm. a ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 12/2022-130
14.04.2023
na návrh
10.01.2022
S0241/2021/VZ
Hlavní město Praha,
Gardenline s.r.o.,
PSS Bohemia s.r.o.
8 As 41/2022- 49
8 As 41/2022- 49
04.09.2023
48 odst. 5 písm. a, 48 odst. 8, 241 odst. 2 písm. a ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 9/2020-108
10.02.2022
na návrh
02.12.2019
S0190/2019/VZ
Povodí Moravy, s.p.,
Gardenline, s. r. o.,
OHL ŽS, a. s.,
EUROVIA CS, a. s.
8 As 82/2022- 47
8 As 82/2022- 47
13.09.2023
120 odst. 1 písm. a, 6, 39 odst. 1, 40 odst. 3 ZVZ, 99 odst. 2 ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 31 Af 82/2016-322
23.02.2022
ex offo
12.09.2016
S0617/2015/VZ
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
5 As 346/2022- 34
5 As 346/2022- 34
18.09.2023
46, 48 odst. 2, odst. 8 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 73/2020-178
16.11.2022
na návrh
19.09.2020
S0139/2020/VZ
Národní muzeum,
GEMA ART GROUP a.s.,
Gardenline s.r.o.,
umdasch Story Design a.s.
8 As 284/2022- 32
8 As 284/2022- 32
30.10.2023
263 odst. 3, 100 odst. 2, 6 odst. 1 ZZVZ
zrušeno a vráceno
KSvB 29 Af 46/2019-85
29.11.2022
na návrh
02.04.2019
S0463/2018/VZ
KORID LK, spol. s r.o.,
EM TEST ČR spol. s r.o.
5 As 340/2022- 84
5 As 340/2022- 84
15.12.2023
? ZZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 22/2022-234
09.12.2022
na návrh
10.05.2022
R0030/2022/VZ
Kraj Vysočina,
SOR Libchavy spol. s r.o.
5 As 256/2022- 67
5 As 256/2022- 67
19.12.2023
40, 41, 48 odst. 3 ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 34/2021-158
24.08.2022
na návrh
16.03.2021
S0433/2020
Jihomoravský kraj,
ADOSA, a. s.
7 As 57/2023- 38
7 As 57/2023- 38
22.12.2023
191, 246 odst. 1, 268 odst. 1 písm. a ZZVZ
potvrzeno
KSvB 31 Af 39/2021-140
15.02.2023
ex offo
07.04.2021
S0514/2020
Česká republika – Ministerstvo obrany
3 As 256/2021- 41
3 As 256/2021- 41
28.12.2023
120 odst. 1 písm. a, 23 odst. 4 ZVZ
potvrzeno
KSvB 62 Af 34/2018-267
05.08.2021
ex offo
30.01.2018
S0356/2017/VZ
Česká republika – Ministerstvo financí
Zdroj: MMR
Tabulka 38: Rozhodování NS
č.j.
Předseda senátu
Datum PM rozhodnutí
§
Naložení s rozhodnutím KS
25 Cdo 1417/2020
JUDr. Robert Waltr
21.04.2022
předpis č. 137/2006 Sb. ZVZ
Rozsudek se zrušuje a vrací OS v Ostravě
23 Cdo 1051/2022
Mgr. Jiří Němec
26.04.2023
§ 41 odst. 8 ZZVZ
Rozsudek se zrušuje a vrací KS v Brně
25 Cdo 1938/2022
JUDr. Robert Waltr
25.04.2023
předpis č. 137/2006 Sb. ZVZ
Dovolání se odmítá
Zdroj: MMR
Obrázek 19: Výsledky průzkumu mezi zadavateli a dodavateli
Zadavatelé (241 respondentů)
Dodavatelé (59 respondentů)
Zdroj: MMR
Tabulka 39: Případy, v nichž se předseda odchýlil od názoru rozkladové komise
sp. zn. rozkladu (včetně url)
účastníci
na návrh/ex offo
(živá věc/přestupek)
odklon ve prospěch zadavatele
efekt odklonu
konečný výsledek
sp. zn. prvostupňového (případně konečného) rozhodnutí (včetně url)
předpokládaná hodnota zakázky
R0018/2024/VZ
město Uherské Hradiště,
SOR Libchavy spol. s r.o.
na návrh
ano
komise chtěla rozhodnutí zrušit a vrátit Úřadu, předseda považoval rozhodnutí za zákonné
rozklad zamítnut
S0678/2023/VZ
-
R0003/2024/VZ
Správa železnic, státní organizace
přestupek
ne
změna výše uložené pokuty
rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut
S0501/2022/VZ
-
R0021/2024/VZ
statutární město Mladá Boleslav
přestupek
ne
komise chtěla potvrdit a zamítnout rozklad, předseda řekl, že je nezákonné
odchylka – nepřistoupení k neúčelnému zrušení výroku V a o vypuštění nadbytečné části výroku III
S0591/2023/VZ
23 534 994 Kč bez DPH
R0038/2023/VZ
Brněnské komunikace a.s.,
statutární město Brno,
Gardenline s.r.o.
na návrh
ano
rozhodnutí zrušeno a vráceno Úřadu
ještě nerozhodnuto
S0760/2023/VZ
-
R0123/2023
Společníci společnosti "Společnost ÚV Želivka, 3. stavba",
SMP Vodohospodářské stavby, a.s.,
EUROVIA CS, a.s.,
VODA Želivka, a.s.
na návrh
ne
komise chtěla potvrdit a zamítnout rozklad, předseda řekl, že je nezákonné z důvodu nesprávného právního posouzení věci
meritorně rozhodnuto v neprospěch zadavatele
S0209/2023/VZ
1 803 897 406 Kč bez DPH
R0057/2023/VZ
město Moravská Třebová
přestupek
ano (částečně)
změna části výroků
změna výše pokuty (snížení o 600 000,-)
S0133/2023/VZ
-
R0126/2022/VZ
statutární město Olomouc,
AŽD Praha, s.r.o.
na návrh
ne
komise chtěla potvrdit a zamítnout rozklad, předseda řekl, že je nezákonné
meritorně rozhodnuto v neprospěch zadavatele
S0298/2022/VZ
-
R0030/2022/VZ
Kraj Vysočina,
SOR Libchavy spol. s r.o.
na návrh
ano
komise neměla proti napadenému rozhodnutí námitky, předseda se tak odchýlil a vypořádal všechny rozkladové námitky navrhovatele
zrušeno na základě rozhodnutí soudu (následně zastaveno Úřadem po navrácení)
S0333/2021/VZ
-
R0009/2022/VZ
obec Řitka,
Středočeská vodovodní a kanalizační s.r.o.
na návrh
ne
komise chtěla potvrdit a zamítnout rozklad, předseda řekl, že je nezákonné z důvodu nesprávného právního posouzení věci
meritorně rozhodnuto v neprospěch zadavatele
S0492/2021/VZ
48 860 000 Kč bez DPH
R0168/2021/VZ
Česká republika - OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA
přestupek
ne
komise uvedla, že skutek není přestupkem, ale předseda s odkazem na konstantní soudní judikaturu nesouhlasil
rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut
S0404/2022/VZ
2 177 933 Kč bez DPH
R0152/2021/VZ
Český rozhlas,
Indus Praha, spol. s r.o.
na návrh
ano
zastavení řízení
rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno
S0268/2021/VZ
-
R0049/2021/VZ
ING-FOREST s.r.o.
přestupek
ano
komise chtěla zrušit rozhodnutí pro nicotnost, předseda souhlasil s tím jak ÚOHS předtím rozhodl
rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut
V0021/2021/PV
-
R0027/2021
Chemická bezpečnost, s.r.o.,
DIAMO, státní podnik,
Kaiser servis, spol. s r.o.
na návrh
ne
komise chtěla potvrdit a rozklad zamítnout, předseda řekl, že rozhodnutí je nezákonné
meritorně rozhodnuto v neprospěch zadavatele
S0454/2020/VZ
45 000 000 Kč bez DPH
R0001/2021
Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost
přestupek
ano
komise chtěla zrušit a vrátit, předseda usoudil, že by další projednání přineslo stejný výsledek jako jeho rozhodnutí - tedy zastavení
rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno
S0199/2020/VZ
-
R0208/2020
Česká republika - Ústav zdravotnických inforamcí a statistiky ČR,
C SYSTÉM CZ a.s.
na návrh
ne
komise chtěla zrušit a vrátit, podle předsedy by to nevedlo k efektivnímu vyřešení daného případu
výroky III.-V. zrušeny
S0383/2020
185 000 000 Kč bez DPH
R0206/2020/VZ
Ředitelství silnic a dálnic ČR,
Ústav archeologické památkové péče Brno,
SAMSON PRAHA, spol. s.r.o.,
ARCHAIA, z.ú.
na návrh
ano
komise chtěla rozhodnutí zrušit a řízení zastavit, předseda měl za to, že napadené rozhodnutí je správné
rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut
S0384/2020/VZ
-
R0050/2023
Česká republika - Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje,
RISPERO s.r.o.,
NAM system, a.s.
na návrh
ano
komise chtěla zrušit a vrátit, předseda s ohledem na judikaturu nesouhlasil
rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut
S0628/2022/VZ
613 997 Kč bez DPH
R0132/2022
Ředitelství silnic a dálnic ČR,
Proconom Sofrware, s.r.o.
na návrh
ano
komise chtěla zrušit a vrátit kvůli nejasnosti plnění a dalšímu, předseda se s tímto neztotožnil
rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut
S0534/2021/VZ
135 000 000 Kč bez DPH
R0073/2022
Česká republika - Technologická agentura ČR
přestupek
ne
komise chtěla zrušit a zastavit, s poukázáním na jiná rozhodnutí předseda částečně změnil a ve zbytku potvrdil
částečně pozměněno, ve zbytku potvrzeno
S0161/2022/VZ
-
R0044/2022
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze,
STAPRO s.r.o.
na návrh
ne
komise chtěla potvrdit a zamítnout rozklad, předseda usoudil, že Úřad nerozhodl správně - takže zrušil a vrátil
zastaveno z důvodu zrušení zadávacího řízení
S0406/2021/VZ
-
R0028/2022
Dopravní podnik Ostrava a.s.,
SOR Libchavy spol. s r.o.
na návrh
ne
komise chtěla potvrdit a zamítnout rozklad, předseda měl za to, že stanovená podmínka odporuje zásadě zákazu diskriminace a rozhodnutí zrušil a vrátil
zastaveno z důvodu zrušení zadávacího řízení
S0346/2021/VZ
185 000 000 Kč bez DPH
R0004/2022
ČEPS, a.s.,
ENERGON Dobříš, s.r.o.
SAET S.P.A.,
ENERGON Energy Solutions, s.r.o.,
JETCON spol. s r.o.,
Union Grid s.r.o.,
Energovod CZ, a.s.
na návrh
ne
komise chtěla potvrdit a rozklad zamítnout, předseda shledal nezákonnost rozhodnutí - zrušil a vrátil
zastaveno z důvodu zrušení přezkoumávaného úkonu
S0351/2020/VZ
-
R0005/2022
ČEPS, a.s.,
ENERGON Dobříš, s.r.o.
SAET S.P.A.,
ENERGON Energy Solutions, s.r.o.,
JETCON spol. s r.o.,
Union Grid s.r.o.,
Energovod CZ, a.s.
na návrh
ne
komise chtěla potvrdit a rozklad zamítnout, podle předsedy nebyl dostatečně podložen závěr o zákonnosti rozhodnutí
zastaveno z důvodu zrušení přezkoumávaného úkonu
S0350/2020/VZ
-
R0149/2021
Sportovní areály města Kladna s.r.o.,
Mátl & Bula, spol. s r.o.
na návrh
ano
komise chtěla doplnit ověření skutkového stavu, předseda byl toho názoru, že Úřad nepochybil
rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut
S0206/2021/VZ
3 800 000 Kč bez DPH
R0063/2021
městská část Praha 12,
GAVLAS, spol. s r.o.
na návrh
ne
předseda změnil znění některých výroků
změna části výroků a ve zbytku potvrzeno
S0003/2021/VZ
2 000 000 Kč bez DPH
R0047/2021
Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí,
BYSONA s.r.o.
na návrh
ano
komise chtěla zrušit a vrátit z důvodu nedostatečného podložení, předseda usoudil, že by vrácení nepřineslo jiný výsledek a z důvodu procesní ekonomie přistoupil jen k doplnění odůvodnění
rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut
S0478/2020/VZ
171 000 000 Kč bez DPH
R0056/2021
Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí,
S&T CZ s.r.o.
na návrh
ano
komise chtěla zrušit a vrátit z důvodu nedostatečného podložení, předseda usoudil, že by vrácení nepřineslo jiný výsledek a z důvodu procesní ekonomie přistoupil jen k doplnění odůvodnění
rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut
S0482/2020/VZ
171 000 000 Kč bez DPH
Tabulka 40: Nejdelší řízení před ÚOHS zahájená na návrh od roku 2019
Spisová značka
Rok zahájení
Zadavatel
Délka řízení ve dnech
R0079,81/2019/VZ
2019
Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace
1 530
S0301/2019/VZ
2019
Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení
1 482
S0431/2019/VZ
2019
Nemocnice Pardubického kraje
1 236
S0305/2020/VZ
2020
Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy
1 203
R0037/2021
2020
město Písek
1 166
R0153/2020/VZ
2020
Zlínský kraj
1 043
R0196/2020/VZ
2020
Lesy města Brna
1 005
R0104/2019/VZ
2019
statutární město Třinec
788
S0433/2020
2020
Jihomoravský kraj
749
S0151/2020/VZ
2020
Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu
721
Popis nejdelších kauz
Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje – částečně nízkopodlažní autobusy délky 10,5 m
Zadavatelé: Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace
Spisová značka: R0079,81/2019/VZ
Rok zahájení: 2019
Datum právní moci: 27. 3. 2023
Rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno pro bezpředmětnost návrhu.
Navrhovatel – SOR Libchavy spol. s r. o. se podaným návrhem k ÚOHS domáhal uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 písm. a) a b) zákona rámcové dohody na dodávky autobusů uzavřené dne 3. 1. 2019 mezi zadavatelem - Dopravní společností Ústeckého kraje a vybraným zadavatelem, v zadávacím řízení zahájeném na základě jednacího řízení bez uveřejnění na veřejnou zakázku „Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje - částečně nízkopodlažní autobusy délky 10,5 m“. Navrhovatel v návrhu uváděl, že zadání veřejné zakázky předcházelo otevřené řízení na jinou veřejnou zakázku a považoval zadávací podmínky na původní veřejnou zakázku za nezákonné a zásadně narušující a omezující hospodářskou soutěž, v důsledku čehož mu bylo znemožněno účastnit se původního zadávacího řízení. Proti tomuto navrhovatel podal námitky, které zadavatel odmítl. Navrhovatel tedy postup zadavatele napadl u ÚOHS. Než mohl ÚOHS v tomto řízení rozhodnout, rozhodl zadavatel o zrušení původního zadávacího řízení a ÚOHS řízení zastavil.
Následně se navrhovatel dozvěděl, že má být zadavatelem uzavřena rámcová dohoda, načež navrhovatel uvedl, že rámcová dohoda byla uzavřena až po podání jeho námitek, které zadavatel nerozhodl, tedy, že rámcová dohoda byla v den podpisu antedatována. Navrhovatel tedy vyjádřil přesvědčení, že zadavatel nebyl oprávněn zadat veřejnou zakázku na základě zrušení části původního (otevřeného) zadávacího řízení z důvodu neobdržení žádné nabídky, neboť k tomu došlo následkem nezákonného, účelového a diskriminačního nastavení zadávacích podmínek.
ÚOHS v prvním stupni dne 15. 4. 2019 rozhodl ve prospěch navrhovatele a zadavateli uložil zákaz plnění rámcové dohody uzavřené dne 3. 1. 2019 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem.
Proti tomuto rozhodnutí podal rozklad k předsedovi ÚOHS jak zadavatel, tak vybraný dodavatel. V rozkladovém řízení dne 19. 7. 2019 předseda ÚOHS upravil výrok prvostupňového rozhodnutí, avšak ve zbytku rozhodnutí napadené rozhodnutí potvrdil a podané rozklady zamítl.
Zadavatel i vybraný dodavatel se následně domáhali zrušení rozkladového rozhodnutí v soudním přezkumu u Krajského soudu v Brně. Ten rozsudkem ze dne 8. 9. 2020 rozhodl v jejich prospěch a napadené rozhodnutí zrušil. V průběhu řízení o kasační stížnosti byl tento rozsudek krajského soudu v Brně rozsudkem ze dne 30. 3. 2022 zrušen Nejvyšším správním soudem a rozhodování bylo vráceno ke krajskému soudu, který následně rozsudkem ze dne 30. 11. 2022 žalobě zadavatele a vybraného dodavatele vyhověl, rozhodnutí o rozkladech zrušil, věc vrátil ÚOHS k dalšímu řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Po zrušení a vrácení věci krajským soudem Úřadu pokračovalo správní řízení opět řízením o rozkladech.
V průběhu dalšího řízení o rozkladech předseda ÚOHS konstatoval, že zákaz plnění smlouvy, resp. rámcové dohody, lze z logiky věci vyhovět opuze za podmínky, že ke splnění předmětu rámcové dohody dosud nedošlo a současně je její splnění možné v budoucnu. V tomto případě již ovšem nebylo možné uzavřít předmětné nové realizační smlouvy a jediná realizační smlouva byla neplatná. Předseda ÚOHS po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že nastaly skutečnosti, které odůvodňují zastavení řízení a dne 27. 3. 2023 bez dalšího napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil, neboť předmět správního řízení odpadl a návrh navrhovatele se stal bezpředmětným, neboť již nebylo více o čem jednat a požadavku navrhovatele nešlo již ve správním řízení vyhovět ani jej zamítnout.
Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnosti – II
Zadavatelé: Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení
Spisová značka: R0042/2020/VZ
Rok zahájení: 2019
Datum právní moci: 22. 8. 2023
Rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno pro bezpředmětnost návrhu.
Zadavatel zahájil dne 28. 5. 2015 užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného důchodového pojištění OSVČ a kontrolní činnost – II“, jejímž předmětem byly služby na zajištění podpory a rozvoje tzv. lokálního aplikačního vybavení provozovaného zadavatelem decentralizovaně na všech okresních správách sociálního zabezpečení. Prvně zadavatel přidělil veřejnou zakázku navrhovateli. Dne 24. 10. 2018 zadavatel zrušil „Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“, kterým přidělil veřejnou zakázku navrhovateli. Dne 26. 6. 2019 zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, proti čemuž navrhovatel podal námitky a zadavatel jim nevyhověl. Navrhovatel se domníval, že rozhodnutí zadavatele nebylo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a podal 30. 7. 2019 k ÚOHS návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Návrh směřoval proti rozhodnutí o vyloučení, neboť dle navrhovatele bylo stíženo vadou spočívající v nesprávném posouzení a vyhodnocení jím zdůvodněné nabídkové ceny. Podle navrhovatele hodnotící komise porušila zákonný postup zkoumání mimořádně nízké nabídkové ceny a ignorovala zdůvodnění navrhovatele, čímž se zadavatel dopustil podstatného porušení zákona a zásady transparentnosti.
Součástí návrhu byl i návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího v pozastavení zadávacího řízení a uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Předběžné opatření uložil ÚOHS rozhodnutím ze dne 12. 8. 2019, jímž zadavateli zakázal uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, ovšem zamítl návrh požadující pozastavení zadávacího řízení.
ÚOHS v prvostupňovém rozhodnutí dne 28. 6. 2019 návrh navrhovatele zamítl, neboť dle něj nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. V odůvodnění uvedl, že navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení vyloučen z jím uvedených důvodů, nýbrž ze skutečnosti, že svou nabídkovou cenu dostatečně neodůvodnil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván.
Proti rozhodnutí ÚOHS podal navrhovatel rozklad k předsedovi ÚOHS. V rozkladovém řízení vydal předseda ÚOHS dne 27. 12. 2019 rozhodnutí, kterým napadené prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
ÚOHS se tedy vrátil k rozhodování věci. Vázán právním názorem předsedy ÚOHS přezkoumal případ a po zhodnocení všech podkladů dne 14. 2. 2020 opětovně rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť dle něj nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Proti tomuto opětovnému zamítnutí podal navrhovatel další rozklad k předsedovi ÚOHS, který rozhodnutím ze dne 18. 5. 2020 rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Navrhovatel tak podal žalobu ke krajskému soudu v Brně, který rozsudkem ze dne 18. 5. 2023 druhostupňové rozhodnutí předsedy zrušil a vrátil věc Úřadu k dalšímu řízení. V pokračujícím řízení před předsedou ÚOHS bylo zjištěno, že v důsledku uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh navrhovatele, se stal bezpředmětným, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tedy zrušení výše specifikovaných úkonů zadavatele meritorním rozhodnutím ÚOHS. Předseda ÚOHS tedy rozhodnutím ze dne 22. 8. 2023 zrušil napadené rozhodnutí a zastavil správní řízení.
Tabulka 41: Nejdelší řízení před ÚOHS zahájená z moci úřední od roku 2019
Spisová značka
Rok zahájení
Účastník
Délka řízení ve dnech
S0634/2022/VZ
2022
PERPERUNA ECO
683
S0034/2019
2019
Thomayerova nemocnice
637
S0427/2019
2019
Česká republika - Ministerstvo obrany
443
R0163/2021/VZ
2020
Česká republika - Ministerstvo zahraničních věcí
378
S0127/2022/VZ
2022
Česká republika - Ministerstvo vnitra
339
S0132/2023/VZ
2023
Správa železnic
325
R0001/2021
2020
Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost
312
R0092/2021/VZ
2020
Plzeňský kraj
307
R0040/2021
2020
město Český Krumlov
296
S0252/2020
2020
město Mohelnice
290
Pořizování služeb souvisejících s těžbou dříví harvestorovou technologií a provádění činností souvisejících s těžbou dříví v období od 7. 4. 2021 do 31. 12. 2021
Obviněný: PERPERUNA ECO, s.r.o.
Spisová značka: S0634/2022/VZ
Rok zahájení: 2022
Datum právní moci: 17. 11. 2023
Řízení zastaveno, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce.
Obviněný ve veřejné zakázce pořizoval služby související s těžbou dříví harvestorovou technologií a provádění činností souvisejících s těžbou dříví mimo zadávací řízení jako veřejné zakázky malého rozsahu. Realizace těchto služeb probíhala na základě uzavřených smluv a objednávek. Všechny smlouvy a objednávky uzavíral obviněný přímo s jednotlivými dodavateli, tj. bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného zákonem o zadávání veřejných zakázek. Z poskytnutých dokumentů bylo zjištěno, že se jednalo o služby těžebních prací ve výši 3 675 920,10 Kč bez DPH.
ÚOHS obdržel dne 13. 5. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu obviněného a společnosti – Lesy ČR. Po přezkoumání podkladů získaných z vyjádření obviněného získal ÚOHS pochybnosti ohledně toho, zda obviněný postupoval v souladu se zákonem a přípisem ze dne 28. 12. 2022 oznámil obviněnému zahájení řízení o přestupku.
Na základě zjištěných skutečností vydal ÚOHS dne 12. 5. 2023 rozhodnutí, kde konstatoval, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku a nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky, když zadal výše vymezené nadlimitní veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného zákonem, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Uložil obviněnému pokutu ve výši 50 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Z odůvodnění ÚOHS plyne, že zadavatel měl v případě šetřených veřejných zakázek shledat, že jejich předpokládaná hodnota přesahuje (přinejmenším) zákonný limit 2 000 000 Kč bez DPH pro veřejnou zakázku malého rozsahu, a tudíž byl povinen postupovat v zadávacím řízení dle postupu předvídaného zákonem.
Proti rozhodnutí podal obviněný rozklad k předsedovi ÚOHS. Ten rozhodnutím ze dne 19. 7. 2023 zrušil prvostupňové rozhodnutí a vrátil věc Úřadu k novému projednání. Předseda při svém rozhodování dospěl k tomu, že prvostupňové rozhodnutí nebylo podloženo přezkoumatelným a jednoznačným odůvodněním, neboť Úřad nedostatečně vypořádal námitky obviněného vznesené ve vyjádření k zahájení správního řízení.
ÚOHS byl vázán právním názorem předsedy Úřadu a dospěl k tomu, že se nejednalo o veřejné zakázky pravidelné povahy, na něž by se vztahovala speciální pravidla pro výpočet předpokládané hodnoty stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek. Předpoklad, který v původním rozhodnutí vedl k závěrům ÚOHS ohledně správné výše předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek a následného závěru o nezákonnosti jejich zadání se tedy neuplatnil a spáchání šetřeného přestupku se neprokázalo. ÚOHS tedy po zhodnocení všech podkladů rozhodnutím ze dne 31. 10. 2023 řízení ve věci možného spáchání pokračování v přestupku zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce.
Tabulka 42: Nejdelší řízení před ÚOHS zahájená na návrh z roku 2019
Spisová značka
Rok zahájení
Zadavatel
Délka řízení ve dnech
R0079,81/2019/VZ
2019
Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace
1 530
S0301/2019/VZ
2019
Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení
1 482
S0431/2019/VZ
2019
Nemocnice Pardubického kraje
1 236
R0104/2019/VZ
2019
statutární město Třinec
788
R0058/2020/VZ
2019
Nemocnice Kyjov
502
Tabulka 43: Nejdelší řízení před ÚOHS zahájená na návrh z roku 2020
Spisová značka
Rok zahájení
Zadavatel
Délka řízení ve dnech
S0305/2020/VZ
2020
Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy
1 203
R0037/2021
2020
město Písek
1 166
R0153/2020/VZ
2020
Zlínský kraj
1 043
R0196/2020/VZ
2020
Lesy města Brna
1 005
S0433/2020
2020
Jihomoravský kraj
749
Tabulka 44: Nejdelší řízení před ÚOHS zahájená na návrh z roku 2021
Spisová značka
Rok zahájení
Zadavatel
Délka řízení ve dnech
R0093/2023/VZ
2021
Svazek obcí údolí Desné
640
S0333/2021/VZ
2021
kraj Vysočina
596
V0154/2022/PZ
2021
město Volyně
569
R0170/2022/VZ
2021
statutární město Ostrava
510
S0661/2021/VZ
2021
Dopravní podnik hl. m. Prahy
394
Tabulka 45: Nejdelší řízení před ÚOHS zahájená na návrh z roku 2022
Spisová značka
Rok zahájení
Zadavatel
Délka řízení ve dnech
R0142/2023
2022
Dopravní podnik hl. m. Prahy
423
S0638/2022/VZ
2022
Dopravní podnik hl. m. Prahy
377
R0051/2023/VZ
2022
Krajská zdravotní a.s.
367
R0145/2023/VZ
2022
Kraj Vysočina
360
R0007/2023/VZ
2022
Uherskohradišťská nemocnice a.s.
267
Tabulka 46: Nejdelší řízení před ÚOHS zahájená na návrh z roku 2023
Spisová značka
Rok zahájení
Zadavatel
Délka řízení ve dnech
R0140/2023/VZ
2023
Masarykova univerzita
313
S0203/2023/VZ
2023
Česká republika – Ministerstvo vnitra
304
R0100/2023/VZ
2023
Národní knihovna České republiky
253
R0102/2023/VZ
2023
Česká pošta s.p.
236
R0124/2023/VZ
2023
Správa železnic
232
Tabulka 47: Nejdelší řízení dle typu
2017
ex offo bez rozkladu
430
15519
Ubytování národních reprezentací při Mistrovství světa juniorek v Brně
2017
návrh bez rozkladu
308
15097
Datové úložiště a zařízení pro zálohování s deduplikací dat
2017
ex offo s rozkladem
1 857
15179
Technický návrh a realizace napojení ISMS-CRAB na Informační systém základních registrů (ISZR) a vytvoření datového úložiště referenčních a rozšiřujících údajů v rámci ISMS-CRAB
2017
návrh s rozkladem
1 770
15432
VD Labská, zvýšení retenční funkce rekonstrukcí spodních výpustí v obtokovém tunelu – stavební část – výkon technického dozoru objednatele (TDI)
2018
ex offo bez rozkladu
913
15841
3D bludiště s vyhlídkovou věží a dětským hřištěm v Mostě
2018
návrh bez rozkladu
327
16455
Dodávka datových služeb pro RBP
2018
ex offo s rozkladem
1 656
15589
Dodávka tří zařízení pro obousměrné úsekové měření rychlosti vozidel
2018
návrh s rozkladem
1 151
15626
Spalování nebezpečného odpadu
2019
ex offo bez rozkladu
443
17137
RÁMCOVÁ DOHODA č. 1810400003 Kompletní opravy vyhřívaných pancéřových oken
2019
návrh bez rozkladu
694
17033
Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje – částečně nízkopodlažní autobusy délky 12 m
2019
ex offo s rozkladem
637
16957
Správa tepelných zařízení v areálu Thomayerovy nemocnice
2019
návrh s rozkladem
1 530
16179
Nákup linkových autobusů pro regionální dopravu v oblasti Ústeckého kraje – částečně nízkopodlažní autobusy délky 10,5 m
2020
ex offo bez rozkladu
248
17027
Výběr provozovatele systému NEN
2020
návrh bez rozkladu
572
17690
Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.
2020
ex offo s rozkladem
378
17837
Externí poskytování služeb ke zpracování žádostí o krátkodobá víza v Ruské federaci
2020
návrh s rozkladem
1 203
17580
Smlouvy o spolupráci č. j. HSAA-9464-4/2020
2021
ex offo bez rozkladu
127
17405
Konverze stávajícího systému NDIC do otevřené architektury s využitím stávající infrastruktury a datových zdrojů včetně komplexní podpory na dobu neurčitou
2021
návrh bez rozkladu
379
18365
Projektové dokumentace pro energetiku II – liniové stavby vn/nn a DTS
2021
ex offo s rozkladem
218
18257
Architektonická studie a projektová dokumentace rekonstrukce haly č. 24 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích / Realizace vývoje implementace a provozu portálu Praha.eu
2021
návrh s rozkladem
640
19259
Provoz a správa regionální dráhy č. 291 Šumperk – Kouty n. Desnou, Petrov n. Desnou – Sobotín
2022
ex offo bez rozkladu
200
18541
Poskytování právních služeb
2022
návrh bez rozkladu
258
18496
Log management
2022
ex offo s rozkladem
339
18726
Smlouvy o poskytování služeb provozu a rozvoje Informačního systému datových schránek pro období 2018 – 2022
2022
návrh s rozkladem
423
19556
Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – monitoring a pasportizace
2023
ex offo bez rozkladu
257
19483
Údržba komunikací ve vlastnictví města Třince - mezidobí
2023
návrh bez rozkladu
240
19284
ÚV Mostiště – zdvojení přítoku surové vody do ÚV Mostiště, II. etapa
2023
ex offo s rozkladem
323
19263
Rekonstrukce Negrelliho viaduktu / Rekonstrukce Negrelliho viaduktu (realizace prací dle ZL č. 29, 64 a 74)
2023
návrh s rozkladem
313
19545
Otevřený informační systém pro Masarykovu univerzitu
Bez rozkladu S rozkladem 65966993505.07 15729035533.639999
image2.png
image3.png
image4.png
image5.png
image6.png
image7.png
image8.png
image9.png
image10.png
image11.png
image12.png
image13.png
image14.png
image15.png
image21.png
image22.png
image23.png
image24.png
image25.png
image26.png
image27.png
image28.png
image29.png
image30.png
image16.png
image17.png
image18.png
image19.jpeg
image20.png
image1.png