Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD6NK4EIL najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
A. OBECNÁ ČÁST
Podle schváleného Plánu přípravy vyhlášek na rok 2024 se k tomuto materiálu nezpracovává závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Vyhláška o centrální evidenci veřejných dražeb bude prováděcím předpisem k § 3 odst. 6 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách (dále také jen „zákon“). K vydání vyhlášky zmocňuje zákon Ministerstvo pro místní rozvoj.
Smyslem navrhované vyhlášky je stanovit podrobnosti o údajích předávaných do centrální evidence veřejných dražeb (dále také jen „centrální evidence“), způsob ověření těchto údajů a způsob přihlašování uživatelů do centrální evidence.
Centrální evidence veřejných dražeb bude sloužit především k evidenci dražebních vyhlášek a dalších dokumentů souvisejících s dražbami. V systému bude také veden seznam dražebníků. Dražebníci organizující veřejné dražby splní prostřednictvím tohoto informačního systému jednu ze svých základních povinností týkající se uveřejňování dražebních dokumentů a široká veřejnost v systému nalezne přehledně a na jednom místě podstatné informace o dražených věcech.
Zákon počítá s plnou elektronizací evidenčního procesu ve vztahu k dražbám, stejně jako s plnou synchronizací údajů o dražbách se základními registry a agendovými informačními systémy, a to právě prostřednictvím nového informačního systému centrální evidence veřejných dražeb, který bude navržen v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předkládaný návrh vyhlášky respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění stanoveného v § 3 odst. 6 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky neimplementuje právo Evropské unie a není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Centrální evidence veřejných dražeb nahradí doposud používaný systém, který provozuje Česká pošta, s. p., na portále www.centralniadresa.cz (dále jen „CADR“). CADR byla vytvořena v roce 2000 a systém je poplatný době svého vzniku. Dokumenty k uveřejnění v CADR byly dražebníky z počátku zasílány pouze v listinné podobě, přičemž tento způsob přijímání a zadávání informací do systému je stále ve velké míře využíván (přibližně u poloviny všech podání). Z listinných dokumentů jsou potřebná metadata vytěžována manuálně (např. za pomoci OCR skeneru) a následně jsou pracovníky CADR údaje opakovaně kontrolovány a zadávány do systému. Listinné dokumenty jsou naskenovány a jako soubory ve formátu PDF nahrány do systému, odkud jsou následně dostupné přes webové rozhraní. Elektronizace je pouze částečná a má výhodu pouze v tom, že se dokument nemusí zasílat fyzicky v listinné podobě (včetně ověřeného podpisu dražebníka). Zpracování metadat z tohoto dokumentu a jejich uveřejnění opět probíhá manuálně.
CADR neumožňuje přímou elektronickou komunikaci, mj. ani formou importu dat z elektronických formulářů, jak je obvyklé u jiných informačních systémů. Při zpracování vstupů (export CADR PCJ VD nebo přímé zadání) se jedná pouze o částečnou elektronickou komunikaci. Na pracovníky CADR zbývá množství administrativní práce, včetně ručního vkládání dat a jejich kontroly ze zaslaných dokumentů. To vše spolu s možností listinného podání vede ke značné administrativní zátěži a prodražování tohoto procesu.
Základním nedostatkem současné verze CADR je to, že nenabízí efektivní komunikaci prostřednictvím standardizovaných elektronických formulářů, které by pracovaly nad databázemi informačních systémů veřejné správy a využívaly by data uložená jak v CADR, tak i v dalších informačních systémech. CADR např. neumožňuje přímou komunikaci se systémy back office pro vytváření dokumentů, které dnes dražebníci běžně využívají. Není možná ani elektronická komunikace s elektronickými dražebními systémy.
Existuje několik důvodů, proč dále nerozvíjet výše uvedený systém pro evidenci dražeb na CADR:
· Proces evidence dražeb není plně elektronický. Předpokládá se i zpracování fyzických dokumentů (skenování, možná i vytěžování).
· Použitý způsob zpracování údajů logicky přináší i vyšší chybovost.
· Informační technologie se za dobu existence výše uvedeného systému posunuly k jiným, modernějším řešením. Úprava stávajícího systému CADR by byla zásadní, nákladná a neefektivní.
· Od 1. 1. 2025 bude účinný zákon o veřejných dražbách, který počítá se vznikem centrální evidence veřejných dražeb.
· Pro úpravy systému se zachováním stávajících technologií by se v dnešní době možná hůře získávali příslušní vývojáři.
· Končí technologická podpora současného řešení.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředstavuje zvýšené nároky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Vyhláška pouze blíže specifikuje podrobnosti o údajích předávaných do centrální evidence, způsob ověření těchto údajů a způsob přihlašování uživatelů do centrální evidence.
Náklady související se vznikem a provozem centrální evidence veřejných dražeb byly podrobně analyzovány v rámci závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona.
6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh vyhlášky nepředpokládá dopady na rodiny ani na ochranu práv dětí.
Návrh vyhlášky nemá dopady na životní prostředí.
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky není v rozporu se zákazem diskriminace ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen. Návrh vyhlášky do této oblasti nijak nezasahuje.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky nezakládá žádné nové shromažďování osobních údajů ani nevytváří nové způsoby zpracování u stávajících osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
U navrhované vyhlášky nebyla po jejím vyhodnocení podle vládní metodiky pro hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment) korupční rizika zjištěna.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky nemá dopady na rodiny a plnění funkcí rodiny, na posílení integrity a stability rodiny a rodinné harmonie, na rovnováhu mezi prací a rodinou ani na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů. Návrh právní úpravy do těchto oblastí nezasahuje.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na regionální rozvoj a územní samosprávu.
13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh vyhlášky není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
U navrhované vyhlášky nebyla zjištěna rizika vyloučení ani omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Ustanovení upravuje způsob přihlašování uživatelů do centrální evidence veřejných dražeb. Dražebníci-podnikatelé se budou do systému přihlašovat prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci, tzv. NIA, který slouží jako nástroj pro bezpečné a zaručené ověření totožnosti uživatele online služeb. V rámci NIA lze využít státem nabízené identifikační prostředky, mezi které patří občanský průkaz s aktivovaným kontaktním elektronickým čipem vydaný po 1. 7. 2018, dále NIA ID – státem zdarma poskytovaný identifikační prostředek založený na kombinaci jména, hesla a SMS kódu nebo Mobilní klíč eGovernmentu – státem zdarma poskytovaný identifikační prostředek, který představuje využití přihlašování bez potřeby zadávání dalších ověřovacích kódů. Ze soukromoprávních kvalifikovaných poskytovatelů lze využít především identifikační prostředky poskytované bankami, tzv. bankovní identitu, případně dalšími poskytovateli, jako je např. služba MojeID.
Uživatelé z řad orgánů veřejné moci se do centrální evidence přihlašují s využitím jednotného identitního prostoru (JIP) a Katalogu autentizačních a autorizačních služeb (KAAS), který je autentizačním informačním systémem podle § 56a zákona o základních registrech.
Veřejnost bude mít v rámci nahlížení do systému přístup bez nutnosti registrace a ověření totožnosti. Systém předpokládá možnost nastavení např. tzv. hlídacího psa pro dražby na základě zvolených kritérií. Nastavení bude možné po zadání e-mailové adresy.
K § 2
K odst. 1
Údaje předávané do centrální evidence musejí být v otevřeném a strojově čitelném formátu, aby centrální evidence mohla tato data automaticky zpracovávat.
K odst. 2
Dražebník má dvě základní možnosti, jak předat údaje do centrální evidence. První možností je přímé elektronické zadání prostřednictvím webového rozhraní systému. Jedná se o manuální vložení dat do předem připravených polí v centrální evidenci veřejných dražeb. Druhou možností je automatizovaný proces dálkového předání dat z back office systému dražebníka prostřednictvím aplikačního programového vybavení, tzv. API rozhraní, což umožní rychlejší a efektivnější uveřejňování informací o veřejných dražbách, a to i v dávkách.
K § 3
Centrální evidence provede před uveřejněním dokumentů kontrolu údajů v nich obsažených. Smyslem porovnání údajů s údaji v základních registrech a agendových informačních systémech je předejít možným chybám v klíčových údajích o osobách, adresách a nemovitých věcech. Porovnání údajů provede centrální evidence automaticky s využitím informačního systému sdílené služby a informačního systému základních registrů, práce s údaji vedenými v základních registrech a agendových informačních systémech se řídí standardizovanými postupy v oblasti eGovernmentu.
K § 4
Navrhuje se stanovit den, kdy vyhláška nabude účinnosti, jako 1. ledna 2025, neboť ve stejný den má nabýt účinnosti i prováděný zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách.
2