Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD7J9DPCP najdete zde
IV.
Platné znění přílohy č. 1 k vyhlášce č. 389/2023 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Zvláštní postupy
Dispenzární péče se provádí u infekčních a parazitárních onemocnění v rozsahu daném vyhláškou o dispenzární péči44) Vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči, ve znění pozdějších předpisů. ).
U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, a u osob po mimořádné expozici krvi nemocných nebo z nemoci podezřelých osob, kdy došlo k poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic, zajistí osoba poskytující péči vyšetření podle níže uvedené tabulky.
Vyšetření po expozici
Co nejdříve, maximálně do 72 hodin po expozici*
Za 30 dní po expozici
Za 90 dní po expozici
Za 180 dní po expozici
HBV
ANO
NE
ANO
ANO
HCV
ANO
ANO
ANO
ANO
HIV
ANO
NE
ANO
NE
*První vyšetření u hepatitidy B se provádí před aplikací vakcíny, případně hyperimunního globulinu.
Podrobnou specifikací zvláštních postupů u osob podle odstavce 2 se rozumí:
u osob s prokázaným ochranným titrem anti HBs po očkování nebo prožití nákazy se další vyšetřování markerů virové hepatitidy B ukončí;
očkování proti virové hepatitidě B, do 7 dní po kontaktu, pokud osoba exponovaná krvi nebyla proti virové hepatitidě B řádně očkována nebo pokud nejsou její údaje o očkování známy nebo neprodělala onemocnění virovou hepatitidou B v minulosti;
při negativním výsledku markerů HBsAg, HBV DNA, anti HCV, HCV RNA, anti HIV a HIV RNA u potenciálního zdroje, pokud je známý, lze sledování vyšetřované osoby ukončit;
u poraněných osob:
laboratorní vyšetření zaměřené na diagnostiku virové hepatitidy B – anti HBs kvantitativně, HBsAg, anti HBc total, HBV DNA;
laboratorní vyšetření zaměřené na diagnostiku virové hepatitidy C – anti HCV, HCV RNA;
laboratorní vyšetření zaměřené na diagnostiku infekce HIV – anti HIV, HIV RNA;
nejpozději do 72 hodin ve spolupráci se specializovaným HIV centrem provedení dalších případných post expozičních profylaktických opatření;
zjišťování subjektivních potíží a klinických příznaků, které mohou souviset s onemocněním virovou hepatitidou, a laboratorní vyšetření aktivity aminotransferáz;
vždy záznam o události ve zdravotnické dokumentaci poraněné osoby.
U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči neprodleně zajistí
anamnézu, vyšetření a odběry biologického materiálu v rámci léčebně-preventivní péče, vyšetření na infekci HIV, virové hepatitidy B a C podle odstavce 2, dále vyšetření na virovou hepatitidu A, infekce způsobené Chlamydia trachomatis, syfilis, gonokoková onemocnění, případně na další infekce, které se mohou přenášet pohlavní cestou, a u ženy, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, i poševní výtěr na mikrobiální vyšetření,
očkování proti virové hepatitidě B, do 14 dnů od kontaktu, pokud osoba, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, nebyla proti virové hepatitidě B řádně očkována nebo pokud nejsou její údaje o očkování známy nebo neprodělala onemocnění virovou hepatitidou B v minulosti,
lékařský dohled, který trvá po dobu nejdelší možné inkubační doby, která činí 180 dní v rámci prevence nákaz, které se mohou přenášet také pohlavní cestou,
profylaktická opatření v rámci prevence pohlavně přenosných nákaz spočívající v preventivní aplikaci antibiotik, bez čekání na výsledky laboratorních vyšetření,
ve spolupráci s lékařem specializovaným na infekční nemoci provedení dalších post expozičních profylaktických opatření.
U infekcí vyžadujících karanténní opatření se postupuje podle jiného právního předpisu2). O nařízení karantény, lékařském dohledu a zvýšeném zdravotnickém dozoru, době jejich trvání a ukončení rozhoduje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči.
U infekcí spadajících do skupiny vysoce nakažlivých nemocí, u infekcí, které podléhají hlášení Světové zdravotnické organizaci, a u projevů nemocí nebo událostí, které představují možnost propuknutí nemoci podle Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005), se postupuje v souladu se směrnicemi pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci55) Usnesení vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 33 o aktualizované Směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci.
Usnesení vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 34 o Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci mimo zdravotnické zařízení poskytovatele zdravotních služeb a mimo vstupní místo pro leteckou dopravu.
Usnesení vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 35 o aktualizované Směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb.).
Po zjištění onemocnění vyvolaného vysoce rizikovými (VRAT) a rizikovými biologickými agens a toxiny (RAT) se postupuje podle jiných právních předpisů, upravujícími jejich seznam a způsob nakládání s nimi a hlášení66) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.).
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 389/2023 Sb.
Zvláštní postupy
Čl. 1
Dispenzární péče se provádí u infekčních a parazitárních onemocnění v rozsahu daném vyhláškou o dispenzární péči) Vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči, ve znění pozdějších předpisů.).
Čl. 2
U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, a u osob po mimořádné expozici krvi jiné osoby při poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic (dále jen „poraněná osoba“), zajistí osoba poskytující péči vyšetření podle tabulky.
Rozsah a časové intervaly vyšetření k průkazu původců virových hepatitid a HIV
u poraněných osob
Infekční onemocnění,
na které je vyšetření zaměřeno
Časový interval vyšetření po expozici
Co nejdříve, maximálně
do 72 hodin *
Za 30 dnů
Za 90 dnů
Za 180 dnů
VHB
HBsAg
anti-HBs**
anti-HBc total**
NE
HBsAg**
HBsAg**
VHC
anti-HCV***
anti-HCV***, ð
anti-HCV***, ð
anti-HCV***, ð
HIV
anti-HIV + p24 ð ð
NE
anti-HIV + p24 ð ð
anti-HIV + p24 ð ð
Postup při vyšetření markerů podle tabulky
* První vyšetření na markery VHB se provádí před aplikací vakcíny, případně hyperimunního globulinu.
** V případě, kdy je prvním odběrem prokázána negativita HBsAg a současně pozitivita anti-HBs nebo anti-HBc total, se další vyšetření neprovádějí.
*** V případě pozitivity anti-HCV vyšetřující laboratoř na základě konzultace s ošetřujícím lékařem provede nebo zajistí provedení testu PCR HCV RNA z téhož vzorku.
ð V případě pozitivity anti-HCV v některém předchozím vyšetření se tento test již neprovádí, ale vzorek se vyšetřuje metodou PCR HCV RNA.
ð ð Pozitivitu vyhledávacího testu anti-HIV + p24 musí vždy konfirmovat v Národní referenční laboratoři pro HIV/AIDS.
V případě zjištění subjektivních potíží anebo klinických příznaků směřujících k možnému onemocnění jater lze škálu markerů rozšířit o vyšetření aktivity aminotransferáz.
Ošetřující lékař indikuje
vyšetření metodou PCR HBV DNA, PCR HCV RNA či PCR HIV RNA na základě hodnocení rizika v situacích, kdy je z epidemiologického hlediska žádoucí zkrácení diagnostického okna do případného vytvoření protilátek, resp. HBsAg,
u známého zdroje potenciálně kontaminovaného materiálu doplnění vyšetření HBsAg, anti-HBs, anti-HBc total, anti-HCV, anti-HIV + p24 o PCR vyšetření na základě epidemiologických důvodů, pokud jsou tato PCR vyšetření dostupná,
s ohledem na epidemiologické souvislosti, případně na základě klinických příznaků, ukončení vyšetřování poraněné osoby, pokud je potenciální zdroj známý a výsledky jeho vyšetření na průkaz infekce VHB, VHC a HIV/AIDS jsou negativní.
Čl. 3
Evidence a hlášení
Osoba poskytující péči zajistí
záznam o události do zdravotnické dokumentace poraněné osoby; v případě, že je poraněnou osobou zdravotník či jiný zaměstnanec zdravotnického zařízení, případně student v praktické přípravě na výkon zdravotnického povolání nebo pracovník manipulující s odpady u poskytovatele péče, je nezbytné, aby každý případ parenterální expozice biologickému materiálu byl neprodleně ohlášen nejbližšímu nadřízenému poraněné osoby; ten zajistí ověření okolností, za kterých k expozici došlo, nezbytnou dokumentaci nehody a provedení adekvátních opatření, která mohou zabránit opakování mimořádné expozice u jiných pracovníků,
nahlášení události místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, který zajistí epidemiologické šetření a nastavení nezbytných protiepidemických opatření,
oznámení poranění specializovanému HIV centru v případě, že je potenciální zdroj HIV pozitivní nebo jeho HIV status není znám, k zajištění postexpoziční profylaxe HIV infekce, a to nejpozději do 72 hodin; HIV centrum postupuje v souladu s aktuálně platným Doporučeným postupem péče o dospělé infikované HIV a postexpoziční profylaxe infekce HIV Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Kontaktní údaje HIV center v ČR jsou dostupné v metodickém pokynu „Doporučené postupy k zajištění prevence onemocnění virovými záněty jater“.
Čl. 4
Karanténní opatření
Na základě posouzení události a výsledku hodnocení míry rizika místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu.
Čl. 5
Imunizace
Prevence onemocnění imunizací je možná v případě VHA a VHB.
Imunizace proti VHA
Při expozici od pacienta nemocného VHA osoba poskytující péči doporučí exponované osobě aktivní imunizaci očkovací látkou proti VHA.
Postup při rozhodování o imunizaci proti VHB
Při expozici od osoby s prokázanou pozitivitou HBsAg nebo od osoby, u které nelze HBsAg vyšetřit, je postup následující
při kontaminaci neporaněné kůže a sliznic není potřebná specifická pasivní či aktivní profylaxe;
při penetrujícím poranění kůže a sliznic nebo při závažné kontaminaci kůže a sliznic se postupuje podle imunitního stavu poraněné osoby, a to
u poraněné osoby, která prodělala VHB, s pozitivitou celkových protilátek anti-HBc, se pasivní ani aktivní imunizace proti VHB neprovádí;
u poraněné osoby řádně očkované třemi dávkami očkovací látky proti VHB, u které bylo zjištěno minimální ochranné množství anti-HBs protilátek, za které se považuje minimálně 10 IU/l, při vyšetření provedeném po dokončeném očkování nebo v době poranění, se pasivní ani aktivní imunizace proti VHB neprovádí;
u poraněné osoby proti VHB neočkované nebo neúplně očkované se aplikuje jedna dávka specifického hyperimunního globulinu proti VHB a zahájí se nebo se dokončí aktivní imunizace proti VHB s intervaly podání dalších dávek vakcíny podle souhrnu údajů o přípravku114) § 3 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 4) (dále jen „SPC“) použité očkovací látky; dávka se aplikuje ideálně do 24 hodin, nejdéle však do 7 dnů po expozici; dávka a způsob aplikace se určí podle SPC, preparát zajišťuje ošetřující lékař; první dávka vakcíny se aplikuje současně na jiné injekční místo;
u poraněné osoby se známou neschopností tvorby anti-HBs protilátek v ochranném množství, kterou se rozumí osoba očkovaná základním schématem, případně až šesti dávkami, která za 6 až 8 týdnů po dokončení vakcinace nedosáhla minimálního ochranného množství anti-HBs protilátek, za které se považuje minimálně 10 IU/l, se aplikuje specifický hyperimunní globulin proti VHB, a to 1 až 2 dávky v měsíčním intervalu; první dávka se aplikuje ideálně do 24 hodin, nejdéle však do 7 dnů po expozici; dávka a způsob aplikace se určí podle SPC, preparát zajišťuje ošetřující lékař.
Schéma postupu při rozhodování o pasivní
a aktivní imunizaci proti VHB u exponované osoby
Stav imunity
a očkovací status
exponované osoby
Pasivní imunizace
Aktivní imunizace
Prodělala VHB
(pozitivní celkové anti-HBc
a anti-HBs)
NE
NE
Řádně očkovaná třemi dávkami vakcíny proti VHB
a dosáhla anti-HBs ≥ 10 IU/l
NE
NE
Neočkovaná nebo neúplně očkovaná
Jedna dávka HBIG do 7 dnů od poranění
Zahájí / dokončí se aktivní imunizace s intervaly podle SPC
Neschopná tvorby anti-HBs protilátek v ochranném množství
Dvě dávky HBIG, první do 7 dnů od poranění, druhá za měsíc po první dávce
NE
Čl. 6
U osoby, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, osoba poskytující péči neprodleně zajistí
odebrání anamnézy a vyšetření v rozsahu a frekvenci podle tabulky k čl. 2 bodu 1 a tomuto článku; v případě, že je o osobou, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, žena, provede se i poševní výtěr na mikrobiální vyšetření,
očkování proti VHB do 14 dnů od kontaktu, pokud osoba, u níž existuje podezření, že se stala obětí trestného činu znásilnění, nebyla proti VHB řádně očkována nebo pokud nejsou její údaje o očkování známy nebo neprodělala onemocnění VHB v minulosti,
lékařský dohled po dobu 180 dní od možné expozice,
profylaktická opatření v rámci prevence pohlavně přenosných nákaz spočívající v preventivní aplikaci antibiotik, bez čekání na výsledky laboratorních vyšetření,
další postexpoziční profylaktická opatření ve spolupráci s lékařem specializovaným na infekční nemoci.
Rozsah a časové intervaly vyšetření u osob, u kterých je podezření, že se staly obětí trestného činu znásilnění
Infekční onemocnění, na které je vyšetření zaměřeno
Časový interval vyšetření po expozici
Co nejdříve, maximálně do 72 hodin*
Za 30 dnů
Za 90 dnů
Za 180 dnů
VHA
anti-HAV
a
IgG nebo total ð ð ð
NE
anti-HAV
a
IgG nebo total ð ð ð
NE
Syfilis
RPR + TPHA
RPR + TPHA
RPR + TPHA
NE
S ohledem na epidemiologické souvislosti, případně na základě klinických příznaků, lze kromě vyšetření uvedených v tabulce k čl. 2 bodu 1 a tomuto článku indikovat vyšetření zaměřená na infekce způsobené Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae. V těchto případech se použije vyšetření výtěru z místa nákazy metodou PCR.
* První vyšetření na markery VHB se provádí před aplikací vakcíny, případně hyperimunního globulinu.
ð ð ð V případě pozitivity anti-HAV IgG nebo total v prvním vzorku se další vyšetření neprovádí.
Čl. 7
U infekcí vyžadujících karanténní opatření se postupuje podle jiného právního předpisu2). O nařízení karantény, lékařském dohledu a zvýšeném zdravotnickém dozoru, době jejich trvání a ukončení rozhoduje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči.
Čl. 8
U infekcí spadajících do skupiny vysoce nakažlivých nemocí, u infekcí, které podléhají hlášení Světové zdravotnické organizaci, a u projevů nemocí nebo událostí, které představují možnost propuknutí nemoci podle Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) se postupuje v souladu s příslušnými směrnicemi) Usnesení vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 33 o aktualizované Směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci.
Usnesení vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 34 o Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci mimo zdravotnické zařízení poskytovatele zdravotních služeb a mimo vstupní místo pro leteckou dopravu.
Usnesení vlády ze dne 11. ledna 2019 č. 35 o aktualizované Směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb.).
Čl. 9
Po zjištění onemocnění vyvolaného vysoce rizikovými (VRAT) a rizikovými biologickými agens a toxiny (RAT) se postupuje podle jiných právních předpisů, upravujícími jejich seznam a způsob nakládání s nimi a hlášení) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
).