Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD7UJMJJW najdete zde


                II

PAGE  
2

II.

PŘEDKLÁDACÍ   ZPRÁVA

Cílem předloženého návrhu zákona je přiblížit náhradní péči o ohrožené děti, kterou poskytují dětské domovy, rodinnému životu. Navrhuje se zrušit zákonem stanovený minimální počet skupin, které lze v dětském domově zřídit v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu, a naopak do zákona doplnit, že péče poskytovaná dětským domovem se podobá běžnému rodinnému životu s důrazem na začlenění dětí do společnosti.
O vyjádření k návrhu zákona byla požádána ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, spravedlnosti, financí, pro místní rozvoj a zdravotnictví. O stanovisko byla dále požádána zmocněnkyně vlády pro lidská práva a veřejný ochránce práv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navrhlo, aby vláda k návrhu zákona přijala neutrální stanovisko. 
Ve svém vyjádření ministerstvo uvedlo, že není zřejmé, proč předložený návrh pomíjí právní úpravu dětského domova se školou, a bez odůvodnění tak vytváří nesoulad v pojetí poskytování péče v dětském domově a dětském domově se školou. Návrh zákona ještě více prohlubuje nesourodost pravidel pro počty skupin v jednotlivých školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, resp. pro počty skupin v budovách, kde se tato zařízení nachází.

Pokud jde o navrhované doplnění § 12 (péče v dětském domově se poskytuje způsobem, který se podobá běžnému rodinnému životu s důrazem na začlenění dětí do společnosti, pokud je to možné), ministerstvo upozornilo, že takové ustanovení nemá normativní charakter.

Na závěr svého stanoviska se ministerstvo vyjádřilo ke zhodnocení finančních dopadů návrhu zákona na státní a ostatní veřejné rozpočty, které označilo za nepřesné. Předkladatelé opominuli řadu důležitých skutečností, mezi které patří zejména hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet za soukromé dětské domovy a za církevní dětské domovy. Dále předkladatelé zcela pominuli skutečnost, že ze státního rozpočtu je u „veřejných“ dětských domovů financována oblast osobních nákladů, zatímco provozní a investiční výdaje jsou financovány ze strany zřizovatelů. Pokud by tedy měl platit předpoklad předkladatelů, že návrh zákona nevyvolá nutnost navýšit objem finančních prostředků na péči o ohrožené děti zajišťovanou dětskými domovy, ministerstvo uvedlo, že bude nutné zvýšené osobní náklady pokrýt ze strany zřizovatelů dětských domovů, neboť nebudou hrazeny ze státního rozpočtu. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém vyjádření navrhlo, aby vláda zaujala k návrhu zákona souhlasné stanovisko, neboť návrh zákona plně odpovídá záměrům a trendům transformace a deinstitucionalizace pobytové péče o ohrožené děti. Navrhovaným zrušením minimálního počtu skupin, které lze v dětském domově zřídit v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu, se odstraňuje nemožnost v případě dětských domovů poskytovat službu komunitní formou, tj. v jednotlivých bytech v běžné zástavbě.
Ministerstvo spravedlnosti zaujalo k předloženému návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo by považovalo za koncepčnější, kdyby se navrhované zrušení minimálního počtu skupin, které lze v dětském domově zřídit v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu, vztahovalo nejen na dětské domovy, ale také na dětské domovy se školou. Ve vztahu k této navrhované změně ministerstvo rovněž upozornilo na nesrovnalosti uvedené v jejím odůvodnění v důvodové zprávě. 
Navrhované doplnění § 12 ministerstvo považuje za ustanovení deklaratorní.
Ministerstvo financí ve svém vyjádření vyslovilo pochybnost o předpokládaném finančním dopadu návrhu zákona. Ministerstvo upozornilo, že ačkoli lze očekávat snížení výdaje ze státního rozpočtu na obslužný personál, návrh zákona na druhou stranu vyvolá zvýšené výdaje na pedagogické pracovníky, přičemž předpokládaná úspora nákladů v souvislosti s obslužným personálem zřejmě nepokryje potřebu prostředků pro navýšení počtu pedagogických pracovníků. 

Dále ministerstvo uvedlo, že předkladatelem předmětného návrhu zákona by mělo být spíše Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a že s ohledem na význam řešené problematiky mělo k návrhu zákona proběhnout meziresortní připomínkové řízení.
Z výše uvedených důvodů Ministerstvo financí doporučilo, aby vláda přijala k poslaneckému návrhu zákona neutrální stanovisko.
Ministerstva pro místní rozvoj a zdravotnictví bez bližšího odůvodnění doporučila vládě přijmout k poslaneckému návrhu zákona souhlasné stanovisko.
Veřejný ochránce práv sdělil, že předložený návrh zákona v obecné rovině podporuje, proto doporučuje vládě, aby k němu přijala souhlasné stanovisko. Zároveň však uvedl, že má k návrhu zákona několik výhrad, přičemž konkrétně zmínil tyto:
· obsah návrhu je zbytečně úzký, řešení problémů stávající právní úpravy by mělo být pojato komplexněji,

· v návrhu novely zákona č. 109/2002 Sb. postrádá změnu spočívající ve snížení kapacity dětí v rodinných skupinách (ze stávajících 8 dětí na ideálně 4, maximálně 6 dětí) a 
· změnu navrhovanou v § 12 (doplnění ustanovení, podle kterého má péče poskytovaná dětským domovem probíhat v běžných bytech nebo rodinných domech v běžné zástavbě, pokud je to možné) považuje za nedostatečnou a navrhuje ji formulovat jako povinnost upřednostnit běžné byty nebo rodinné domy k poskytování péče dětem s možností udělení individuální výjimky ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva své stanovisko k návrhu zákona nepředložila.
S ohledem na obsah vyjádření oslovených připomínkových míst se vládě doporučuje zaujmout k předloženému návrhu zákona souhlasné stanovisko.