Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD7WH7JKI najdete zde


                VIII.
VYHODNOCENÍ MEZIRESORTNÍHO PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Návrh zákona byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne 7. srpna 2024 s termínem pro zaslání připomínek do 4. září 2024. Celkem bylo k návrhu zákona uplatněno 52 zásadních připomínek, a to 10 připomínkovými místy.
Zásadní připomínky uplatnily: Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zahraničních věcí, Český telekomunikační úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Digitální a informační agentura, odbor kompatibility Úřadu vlády České republiky, Pardubický kraj, Zlínský kraj, Svaz měst a obcí České republiky.
Pouze doporučující připomínky uplatnily: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Moravskoslezský kraj.
Žádné připomínky neuplatnily: Ministerstvo kultury, Ministerstvo obrany, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo životního prostředí, Český báňský úřad, Český statistický úřad, Národní bezpečnostní úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad vlády České republiky, úřad ministra pro evropské záležitosti, Bezpečnostní a informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Česká národní banka, Akademie věd České republiky, Hlavní město Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královehradecký kraj, Liberecký kraj, Olomoucký kraj, Středočeský kraj, Sdružení místních samospráv České republiky, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky, Asociace samostatných odborů České republiky, Českomoravská konfederace odborových svazů, Konfederace umění a kultury.
Připomínky v termínu pro sdělení připomínek nezaslaly: Energetický regulační úřad, Národní sportovní agentura, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Správa státních hmotných rezerv, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, úřad ministra pro vědu, výzkum a inovace, úřad místopředsedy vlády pro digitalizaci, úřad ministra pro legislativu, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Kancelář finančního arbitra, Ústav pro studium totalitních režimů, úřad zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Kancelář veřejného ochránce práv, Kraj Vysočina, Plzeňský kraj, Ústecký kraj, Asociace krajů České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Ústavní soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Družstevní asociace České republiky, Agrární komora České republiky, Hospodářská komora České republiky, Rada pro veřejný dohled nad auditem, Česká advokátní komora, Česká komora architektů, Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora, Česká stomatologická komora, Exekutorská komora České republiky, Komora auditorů České republiky, Komora daňových poradců České republiky, Komora patentových zástupců České republiky, Komora veterinárních lékařů České republiky, Notářská komora České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Úřad Národní rozpočtové rady, zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, zahraniční výbor Senátu.
Pořadí zásadních připomínek jednotlivých připomínkových míst:

1. Ministerstvo financí,
2. Ministerstvo spravedlnosti,
3. Ministerstvo zahraničních věcí,
4. Český telekomunikační úřad,
5. Český úřad zeměměřický a katastrální,
6. Digitální a informační agentura,
7. odbor kompatibility Úřadu vlády České republiky,
8. Pardubický kraj,
9. Zlínský kraj,
10. Svaz měst a obcí České republiky.
	Připomínkové místo
	Zásadní připomínka
	Vypořádání připomínky

	1. Ministerstvo financí
	1.1
K rozpočtovým dopadům

V Důvodové zprávě předkladatel uvádí, že: „Náklady na výrobní systém osobních dokladů jsou hrazeny ze státního rozpočtu a hodnota smlouvy na období 2026 až 2035 v tuto chvíli není známa, ale měla by se pohybovat okolo částky 10 mld. Kč vč. DPH na 10 let.“ Požadujeme nutné výdaje na výrobní systém osobních dokladů zabezpečit z průběžně rozpočtovaného objemu výdajů kapitoly Ministerstva vnitra na IT systémy pro roky 2026, 2027 a léta následující nebo je zabezpečit přesunem prostředků uvnitř kapitoly, případně uplatnit požadavek při vyjednávání o podobě státního rozpočtu na předmětný rok. Požadujeme, aby byl text v tomto smyslu v Předkládací i Důvodové zprávě doplněn.

Rovněž veškeré případné (materiál se o nich nezmiňuje) potřeby v personální a platové oblasti vyplývající z přijetí tohoto návrhu musí být zabezpečeny výhradně v rámci stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy pro dotčené subjekty, tj. bez nároku na jejich jakékoliv navýšení. Výše uvedené by mělo být ve všech relevantních částech materiálu rovněž výslovně uvedeno.
	Akceptováno částečně.

Hodnota smlouvy není dosud známa. Ministerstvo vnitra v zájmu co nejmenšího zatížení státního rozpočtu a rovněž dle doporučení Ministerstva financí vynaloží maximální úsilí, vedoucí k maximální hospodárnosti při vyjednávání o podmínkách nové smlouvy s dodavatelem, Státní tiskárnou cenin, s. p. V případě, že konečná hodnota smlouvy převýší zdroje alokované v rozpočtu kapitoly Ministerstva vnitra dle současně platné smlouvy a nebude možné je zajistit v rámci přidělených limitů výdajů kapitoly Ministerstva vnitra, uplatní kapitola Ministerstva vnitra požadavek při vyjednávání o podobě státního rozpočtu na předmětný rok. Případné další finanční a personální dopady spojené s přijetím návrhu zákona budou zabezpečeny v rámci stanovených výdajových a personálních limitů dotčených rozpočtových kapitol. 

Výše uvedené bude uvedeno v předkládací a důvodové zprávě.

	
	1.2

K čl. I bodu 84 (§ 34a odst. 5 zákona o cestovních dokladech)
Požaduje se vypuštění nového odstavce 5 z § 34a návrhu zákona o cestovních dokladech, a to z důvodu, že v souladu s komplexní úpravou vybírání a vymáhání pokut za přestupky navrženou zákonem, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky (č. j. OVA 575/24 s předpokládaným nabytím účinnosti 1. července 2025), zahrnujícím též reformulaci § 106 správního řádu, který danou problematiku obecně upravuje, by měl pokuty uložené v příkazním řízení podle tohoto zákona nově vybírat celní úřad jako obecný správce daně.
Speciální pravidlo pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností je již nyní stanoveno v § 147 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého „Obec vybírá a vymáhá pokuty; výnos pokut uložených obcí je příjmem obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.“. Tomuto odpovídá i ustanovení § 106 odst. 2 správního řádu, resp. § 106 odst. 3 správního řádu ve znění výše uvedeného návrhu zákona, podle kterého „Správu placení peněžitého plnění, které uložil orgán územního samosprávného celku, vykonává obecní úřad nebo krajský úřad tohoto územního samosprávného celku.“. Tímto pohledem je navržený § 34a odst. 5 zákona o cestovních dokladech zcela nadbytečný. 
Výše uvedené řešení bylo shodnuto s Ministerstvem vnitra v rámci přípravy odkazovaného návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky.
Dále je třeba uvést, že ve vztahu k orgánům, které mají oprávnění ukládat pokuty příkazem na místě, je v rámci výše uvedeného návrhu zákona v budoucím § 106 odst. 6 správního řádu navrženo pravidlo, že „Vykonává-li správu placení peněžitého plnění obecný správce daně a toto peněžité plnění je uloženo příkazem na místě, převezme platbu na místě správní orgán, který peněžité plnění uložil, a postoupí ji obecnému správci daně.“.
Nyní navrhované speciální pravidlo v § 34a odst. 5 zákona o cestovních dokladech je současně v rozporu s obecnou tendencí sjednocování režimu dělené správy, tj. podle níž se bude více aplikovat obecný režim úplné procesní a věcné dělené správy obecným správcem daně namísto normování speciálních pravidel k výběru či vymáhání pokut v jednotlivých zákonech pro jednotlivé orgány veřejné moci. To neplatí na zcela výjimečné případy, které budou odůvodnitelné. O takovýto případ se však dle názoru Ministerstva financí nejedná.
Závěrem se uvádí, že ve zmiňovaném návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, který byl dne 28. srpna 2024 projednán vládou, je obsažena také novela zákona o cestovních dokladech (část třicátá první návrhu zákona), jejímuž znění by se měl nyní předkládaný materiál přizpůsobit.
	Akceptováno.

Příslušné ustanovení bude vypuštěno.

	2. Ministerstvo spravedlnosti
	2.1 

K čl. I bodu 10 [§ 13 odst. 1 písm. f) zákona o cestovních dokladech]

Nepovažujeme za vhodné nově zavádět legislativní zkratku „partner“ pro partnery podle zákona o registrovaném partnerství, a to z důvodu přijetí zákona č. 123/2024 Sb., kterým se od 1. 1. 2025 zavádí partnerství odlišné od registrovaného partnerství. Od 1. 1. 2025 tak bude mít pojem „partner“ dva možné odlišné významy a používání čistě slova partner bez vymezení, o kterého partnera se jedná, bude vyvolávat pochybnosti o významu jednotlivých ustanovení. Požadujeme proto, aby bylo používáno plné označení „partner podle zákona o registrovaném partnerství“, resp. „partner podle občanského zákoníku“, nebo aby jako zkratka bylo zvoleno sice nepřesné (zákon o registrovaném partnerství toto nepoužívá), avšak jednoznačné a v právních předpisech používané slovní spojení „registrovaný partner“ pro partnera podle zákona o registrovaném partnerství. Tato připomínka se vztahuje i na nově doplňovanou poslední větu § 30a odst. 6 (viz čl. I bod 65 návrhu zákona), kde se slovo partner navrhuje použít podle zaváděné zkratky. 
V této souvislosti je dále třeba upozornit, že stejný problém může nastat i při používání slova partnerství, proto doporučujeme upravit i stávající ustanovení § 29 odst. 2 písm. g) a § 29a odst. 2 písm. g) zákona o cestovních dokladech tak, že se před slovo „partnerství“ doplní slovo „registrované“ (toto je v souladu se zákonem o registrovaném partnerství). Zároveň se tímto doplněním sjednotí terminologie se zákonem o občanských průkazech, kde je používán výhradně termín „registrované partnerství“.
	Akceptováno.

Legislativní zkratka bude vypuštěna. V intenci připomínky budou upraveny i § 29 odst. 2 písm. g), § 29a odst. 2 písm. g) a § 30a odst. 6 zákona o cestovních dokladech. 

	
	2.2
K čl. I bodu 44 [§ 28 odst. 1 písm. g) zákona o cestovních dokladech]
Podle návrhu předmětného ustanovení by nově měla platnost cestovního dokladu skončit rovněž vydáním evropského zatýkacího rozkazu. Uvedenou konstrukci nelze pokládat za vhodnou a praktickou z níže uvedených důvodů.  
Za prvé, z návrhu není zřejmé, zda by měla platnost cestovního dokladu skončit dnem vydání evropského zatýkacího rozkazu, resp. dnem vydání žádosti o provedení opatření nezbytných pro vydání osoby do cizího státu, nebo zda až dnem učinění záznamu o evropském zatýkacím rozkazu do Schengenského informačního systému, případně do databáze Interpolu. V této souvislosti zároveň upozorňujeme, že z návrhu není patrné, jak bude tato informace předávána ze strany Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci Policie ČR zpracovateli údajů podle § 30 zákona o cestovních dokladech. 
Za druhé, skončení platnosti cestovního dokladu by se mělo podle § 28 odst. 5 zákona o cestovních dokladech bezodkladně uvést do evidence cestovních dokladů. Není však jasné, jaký bude mít toto dopad na držitele cestovního dokladu, který bude v zahraničí, a o skončení platnosti nebude mít vůbec žádnou informaci, resp. jaké důsledky bude mít, pokud se osoba v zahraničí bude prokazovat takto neplatným dokladem.
Za třetí, není zřejmé, zda a jak budou orgány cizího státu vyrozuměny o ukončení platnosti cestovního dokladu. Pokud bude možné tuto informaci zapsat do Schengenského informačního systému, pak se policie o neplatnosti cestovního dokladu sice dozví v podstatě ve stejném okamžiku, kdy zjistí, že na dotyčnou osobu byl vydán evropský zatýkací rozkaz, resp. žádost o provedení opatření nezbytných pro vydání osoby do cizího státu. Ostatní orgány mimo orgány policie však nebudou o neplatnosti cestovního dokladu informovány. 

Dále si dovolujeme sdělit, že ve většině případů dochází k vydání evropského zatýkacího rozkazu nebo žádosti o provedení opatření nezbytných pro vydání osoby do cizího státu v případě, kdy je osoba pro soud nedostižitelná, což však vždy neznamená, že se nachází mimo území ČR. V řadě případů se naopak na území ČR nachází, nemůže se však například z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo hospitalizace k úkonům trestního řízení dostavit. Soud přitom může jak evropský zatýkací rozkaz, tak žádost o provedení opatření nezbytných pro vydání osoby do cizího státu z různých důvodů odvolat. Z návrhu přitom není jasné, jakým způsobem by mělo být v takových případech postupováno. Rovněž není jasné, jakým způsobem by se mělo postupovat v případě, kdy nedojde k předáni občana ČR na základě evropského zatýkacího rozkazu či žádosti o provedení opatření nezbytných pro vydání osoby do cizího státu do ČR, tj. občan ČR bude nadále pobývat v zahraničí, avšak bez platného cestovního dokladu. 
Požadujeme uvedené skutečnosti vyjasnit a návrh v návaznosti na to dopracovat.
	Vysvětleno.

Předkladatel přistoupil k úpravě návrhu. V zákoně o cestovních dokladech bude nově zakotven právní institut pozastavení platnosti cestovního pasu, který se uplatní v návaznosti na vydání evropského zatýkacího rozkazu na držitele cestovního pasu či na učinění opatření za účelem vyžádání držitele cestovního pasu z cizího státu (tyto důvody tedy nebudou vést ke skončení platnosti cestovního dokladu, jak bylo navrhováno dříve). Platnost cestovního pasu se pozastaví okamžikem zápisu evropského zatýkacího rozkazu vydaného soudem České republiky na držitele cestovního pasu nebo zápisu učiněného opatření za účelem vyžádání držitele cestovního pasu z cizího státu do evidence cestovních dokladů, účinky pozastavení platnosti cestovního pasu pak budou trvat do doby výmazu tohoto údaje z evidence cestovních dokladů. Údaj o evropském zatýkacím rozkazu nebo učiněném opatření za účelem vydání držitele cestovního pasu z cizího státu bude v evidenci cestovních dokladů veden pouze po dobu trvání platnosti těchto „opatření“. Zápis a výmaz údaje o evropském zatýkacím rozkazu nebo o učiněném opatření za účelem vyžádání z cizího státu do evidence cestovních dokladů provede Policie České republiky. 

Informace o pozastavení platnosti cestovního pasu se z evidence cestovních dokladů automaticky přenese do mezinárodních pátracích systémů (Schengenský informační systém, SLTD – databáze Interpolu).  
K držiteli cestovního pasu, jehož platnost je pozastavena, budou orgány cizího státu přistupovat jako k osobě bez platného cestovního dokladu (bez ohledu na skutečnost, zda držitel cestovního pasu bude předán/vydán). Orgány příslušné k vydávání cestovních pasů (včetně zastupitelských úřadů) odepřou osobě, na niž byl evropský zatýkací rozkaz vydán nebo vůči níž bylo učiněno opatření za účelem vyžádání z cizího státu vydání nového cestovního pasu.

V návaznosti na zakotvení institutu pozastavení platnosti bude v zákoně o cestovních dokladech provedena změna těch ustanovení, která hovoří o „neplatných cestovních dokladech“, tak, aby bylo jednoznačné, zda je tímto míněn doklad, jehož platnost skončila, nebo doklad, jehož platnost byla pozastavena.    

	
	2.3
K čl. I bodu 51 [§ 29 odst. 3 písm. e) zákona o cestovních dokladech]
Podle návrhu předmětného ustanovení by nově měla evidence cestovních dokladů obsahovat „zápis evropského zatýkacího rozkazu vydaného na držitele cestovního dokladu nebo uplatnění opatření za účelem vyžádání držitele cestovního dokladu z cizího státu“. V této souvislosti v prvé řadě upozorňujeme, že není jasné, co se myslí pod pojmem „zápis evropského zatýkacího rozkazu“. Zejména není jasné, v jakém rozsahu by měla být informace o vydání evropského zatýkacího rozkazu vydaného na držitele cestovního dokladu nebo uplatnění opatření za účelem vyžádání držitele cestovního dokladu z cizího státu vedena, tj. zda pouze v rozsahu informace o vydání, nebo zda i s uvedením spisové značky a data vydání, případně i s označením příslušného soudu. Obecně lze přitom považovat za nežádoucí, aby u tak citlivých údajů (velmi často jsou tyto instrumenty používány již v přípravném řízení, v některých případech dokonce i před sdělením obvinění) docházelo ke zdvojení jejich vedení. Otázkou zároveň je, jaký okruh osob by měl mít k těmto informacím přístup, jelikož se jedná se o citlivé informace z trestních spisů, ke kterým není možné umožnit přístup neoprávněným osobám.
Návrh zároveň neřeší postup v případě, kdy dojde k odvolání nebo naopak realizaci evropského zatýkacího rozkazu nebo žádosti o provedení opatření nezbytných pro vydání osoby do cizího státu. Není tak jasné, zda v takovém případě dojde k výmazu zápisu z evidence cestovních dokladů a kdo bude o této skutečnosti informovat. 
Konečně, není ani zřejmé, z jakého důvodu není obdobná položka doplněna též do evidence diplomatických a služebních pasů podle § 29a zákona o cestovních dokladech, když i na držitele služebního a diplomatického pasu může být vydán evropský zatýkací rozkaz nebo uplatněno opatření za účelem vyžádání z cizího státu. Požadujeme doplnění § 29a, popř. vysvětlení tohoto rozdílu.

Požadujeme uvedené skutečnosti vyjasnit a návrh v návaznosti na to dopracovat.
	Vysvětleno.

Do evidence cestovních dokladů bude zaznamenán pouze údaj o tom, že na osobu byl vydán evropský zatýkací rozkaz nebo bylo vůči ní učiněno opatření za účelem jejího vyžádání z cizího státu, žádné další detaily nebudou v evidenci vedeny.

Po obdržení informace o odvolání nebo pozbytí platnosti evropského zatýkacího rozkazu nebo o odvolání opatření za účelem vyžádání osoby z cizího státu Policie České republiky provede výmaz údaje o evropském zatýkacím rozkazu či opatřeních učiněných za účelem vyžádání z cizího státu z evidence cestovních dokladů, tato informace se automaticky přenese do příslušných mezinárodních databází.

Institut pozastavení platnosti se na základě dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem vnitra a Policií České republiky nebude uplatňovat u služebních a diplomatických pasů, u nichž je možné realizovat jiné postupy s ohledem na specifický charakter těchto cestovních dokladů.

	
	2.4
K čl. II bodům 28, 29 a 74 [§ 34 odst. 3 písm. b), § 34 odst. 4 a § 62 odst. 3 zákona o občanských průkazech]
Upozorňujeme, že zákon používá nejednotně termín „partner“, když v případě § 34 odst. 3 písm. b) a § 34 odst. 4 používá označení „partner“ bez dalšího, kdežto ve stávajících, návrhem neměněných, pojem „registrované partnerství“ [viz § 36 odst. 2 písm. b) bod 3], resp. „partner podle zákona o registrovaném partnerství“ (viz § 61). Poslední z uvedených označení používá rovněž návrh nového § 62 odst. 3. Stejně jako v případě zákona o cestovních dokladech doporučujeme upravit formulaci tak, aby byla jednoznačná, a bylo z ní jasné, že se jedná o partnera podle zákona o registrovaném partnerství. Zároveň by bylo vhodné sjednotit terminologii obou zákonů.
	Akceptováno částečně.

Za slovo „partner“ bylo v namítaných ustanoveních doplněno spojení „podle zákona o registrovaném partnerství“. Výjimkou je § 36 odst. 2 písm. b) bod 3, který pojednává ryze o registrovaném partnerství, z toho důvodu by dle názoru předkladatele bylo navrhované doplnění nadbytečné a příliš zatěžující text daného ustanovení.


	
	2.5
Nad rámec návrhu – položka 3 přílohy zákona o správních poplatcích 
V souvislosti se změnou zákona o cestovních dokladech a zákona o občanských průkazech dochází též k navazující novelizaci zákona o správních poplatcích. V této souvislosti si dovolujeme upozornit na nežádoucí situaci, která vznikla v souvislosti s dřívější novelizací zákona o správních poplatcích s účinností ode dne 1. ledna 2024.
Zákonem č. 414/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon  č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl mimo jiné novelizován zákon o správních poplatcích, a to konkrétně tak, že došlo k vytvoření zcela nového poplatku podle položky 3 písm. h) [ve znění od 1. července 2025 jde o písm. k)], kterým je poplatek za „vydání vícejazyčného standardního formuláře“. Výše tohoto poplatku činí 100 Kč. Text zákona blíže nestanoví, o jaký konkrétní vícejazyčný standardní formulář se má jednat, bylo by jej tak možné vykládat tak, že jde o poplatek za vydání jakéhokoliv vícejazyčného standardního formuláře (srov. čl. 7 a násl. nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení č. 1024/2012), tedy včetně vícejazyčného standardního formuláře, který je přílohou výpisu z evidence Rejstříku trestů na základě § 13 odst. 4 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v platném znění.
Předmětná úprava zákona o správních poplatcích byla učiněna v bezprostřední návaznosti na novelu zákona o matrikách, a to prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslanců Davida Šimka a dalších ze dne 12. září 2023. Z odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu vyplývá, že zavedení tohoto poplatku bylo pravděpodobně zamýšleno pouze ve vztahu k vícejazyčným standardním formulářům vydávaným na základě zákona o matrikách (srov. „Tyto formuláře si občané neopatřují a nevyplňují sami, vyplňují je za ně právě pracovníci matrik a je tedy namístě, aby stejně jako jiné úkony v oblasti matrik podléhaly správnímu poplatku. Jeho výši po konzultaci s Ministerstvem vnitra předkladatelé navrhují stanovit v částce 100,- Kč.“), čemuž by nasvědčovalo i systematické zařazení v příloze zákona o správních poplatcích. Pozměňovací návrh nebyl s Ministerstvem spravedlnosti konzultován. Nedomníváme se, že by zákonem č. 414/2023 Sb. bylo zamýšleno rozšířit poplatkovou povinnost též na vydávání výpisu z evidence Rejstříku trestů, jehož přílohou je vícejazyčný standardní formulář. 
Důvody, které předkladatele pozměňovacího návrhu vedly k zavedení tohoto nového správního poplatku, nelze ani na případy vydávání výpisu z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující vícejazyčný standardní formulář vztáhnout. Přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů podléhá správnímu poplatku v totožné výši (100 Kč), a to na základě položky 10 písm. a) přílohy zákona o správních poplatcích, popř. poplatku 200 Kč při podání žádosti u českého zastupitelského úřadu podle položky 162 přílohy zákona o správních poplatcích. Tato výše je stejná bez ohledu na formu vydaného výpisu, resp. bez ohledu na to, zda jsou k výpisu připojeny přílohy či nikoli (k výpisu z evidence Rejstříku trestů přitom mohou připojeny i jiné přílohy, které rovněž žádnému zvláštnímu poplatku nepodléhají). S vydáním vícejazyčného standardního formuláře jakožto přílohy k výpisu nejsou spojeny žádné další náklady (které by nebyly pokryty výše uvedeným poplatkem ve výši 100 Kč, resp. 200 Kč za samotné přijetí žádosti) a není tedy věcného důvodu, aby jeho vydání podléhalo další poplatkové povinnosti – podoba této přílohy je standardizována, neboť příloha je vydávána pouze v případě, kdy výpis z evidence Rejstříku trestů neobsahuje žádný záznam (situace je tak zcela odlišná od situace, kdy vícejazyčný standardní formulář vydávají matriční úřady). O vydání vícejazyčného standardního formuláře ani nelze žádat samostatně. 
Na doplnění lze dále uvést, že čl. 11 výše uvedeného nařízení sice umožňuje zpoplatnění získání vícejazyčného standardního formuláře, nicméně zároveň stanoví, že „s cílem dále usnadnit volný pohyb veřejných listin v rámci Unie zajistí členské státy, aby poplatek za získání vícejazyčného standardního formuláře nepřekročil náklady na vydání vícejazyčného standardního formuláře nebo veřejné listiny, k níž je tento formulář přiložen, podle toho, co je nižší“. Je tedy diskutabilní, zda stanovení poplatkové povinnosti ve výši 100 Kč (resp. 200 Kč) za získání uvedeného vícejazyčného standardního formuláře je s tímto nařízením v souladu.
S ohledem na výše uvedené požadujeme za účelem zajištění právní jistoty a výkladové jednoznačnosti upravit stávající textaci položky 3 písm. k) přílohy zákona o správních poplatcích (např. „vydání vícejazyčného standardního formuláře, nejde-li o vícejazyčný standardní formulář vydávaný jako příloha výpisu z rejstříku trestů“), popř. doplnit vysvětlující poznámku k této položce, aby byla vyloučena aplikace tohoto poplatku na případy vydávání vícejazyčného standardního formuláře k výpisu z evidence Rejstříku trestů (např. „Předmětem poplatku není […] 6. vícejazyčný standardní formulář vydávaný jako příloha výpisu z rejstříku trestů.“).
	Akceptováno.
Předkladatel má za to, že zavedení poplatku není v rozporu s uvedeným nařízením Evropské unie. Předkladatel současně uznává rozdílnou náročnost pořízení vícejazyčného standardního formuláře podle toho, k jakému dokladu se vydává. To by zřejmě mohl být také legitimní důvod pro případné upuštění od zpoplatnění v případě, že je tento formulář vydáván k výpisu z evidence Rejstříku trestů. V opačném případě by se z hlediska zpoplatnění i ve vztahu k nařízení Evropské unie jednalo o nedůvodný rozdíl a snižovalo by to oprávněnost vyměřování poplatku za vystavení vícejazyčného standardního formuláře například právě k matričním dokladům. 

Předkladatel provede následující úpravu: u položky 3 přílohy zákona o správních poplatcích bude v části „Předmětem poplatku není“ doplněn bod 6 tohoto znění:
„6. Vícejazyčný standardní formulář vydávaný jako příloha výpisu z rejstříku trestů.“.


	3. Ministerstvo zahraničních věcí
	3.1

K čl. I bodu 32 (§ 21b zákona o cestovních dokladech)
MZV požaduje tento bod vypustit.  MZV není schopno zabezpečit v rámci svých stávajících materiálních a personálních kapacit kontrolu technické funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji. V případě, že by měla být tato kontrola prováděna na MZV, bylo by nezbytné navýšit odpovídající systemizaci MZV o několik pracovníků (odhadem nové oddělení MZV o 6 pracovnících), zřídit nové prostory pro pracovníky ověřujících funkčnost všech cestovních pasů (a rovněž občanských průkazů dle novely zákona o občanských průkazech), vybavit MZV novými trezorovými skladovými prostory (předpoklad pro 20 tisíc cestovních pasů ročně, obdobný počet lze očekávat i v případě občanských průkazů) a současně zabezpečit vyřizování případných reklamací, které v současné době spolu s kontrolou funkčnosti provádí obecní úřady s rozšířenou působností. Uvedenou povinnost nelze přenést ani na ZÚ, pro které by znamenala ještě další zátěž (nad rámec již tak návrhem rozšiřované působnosti v agendě cestovních dokladů a občanských průkazů), a to zejména s ohledem na personální kapacity a náklady spojené s případnými reklamacemi. Případná kontrola technické funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji u všech dokladů až na jednotlivých zastupitelských úřadech by měla rovněž negativní dopad na žadatele, pro něž by znamenala značné prodloužení čekací doby vyvolané reklamační procedurou.
	Akceptováno částečně.

Stávající systém vydávání cestovních pasů je nastaven tak, že kontrola funkčnosti čipů probíhá při každém převzetí cestovního pasu správním orgánem od Ministerstva vnitra a současně při každém předání cestovního pasu žadateli. Předkladatel ustupuje z požadavku kontroly funkčnosti čipů v osobních dokladech na Ministerstvu zahraničních věcí. Ministerstvo zahraničních věcí přebírá odpovědnost za případné komplikace při předání osobních dokladů s nefunkčními čipy. 

	
	3.2

K čl. II bodu 8 (§ 16 odst. 5 zákona o občanských průkazech)

MZV navrhuje v doplněném odst. 5 za slova „včetně cestovního dokladu“ vložit slova „nebo jiného platného úředního dokladu totožnosti“.

MZV navrhuje upřesnit způsob identifikace osoby, která může být žadatelem o občanský průkaz zmocněna k převzetí občanského průkazu. 

Vzhledem k tomu, že žadatel v žádosti o občanský průkaz bude moci označit osobu, jíž bude moci být předán, a z dikce návrhu ani nevyplývá, že by touto osobou musel být pouze český občan, MZV navrhuje doplnit, aby bylo umožněno předávání v zemích, které vedle dokladů odpovídajících českým vydávají i jiné doklady totožnosti, na základě těchto dokladů.
	Akceptováno částečně.

Připomínkovým místem navržené doplnění lze akceptovat pouze pro případy převzetí občanských průkazů u zastupitelských úřadů. V případě obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nepovažuje předkladatel navrhované doplnění za důvodné. Cizinci mohou na území České republiky pobývat pouze s platným cestovním dokladem (přičemž za cestovní doklad se považuje i průkaz totožnosti občana Evropské unie), cestovním dokladem jsou cizinci rovněž povinni prokázat svou totožnost vůči Policii České republiky [§ 103 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů]. Připuštění prokázání totožnosti cizince vůči obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností jiným dokladem pouze pro účely převzetí občanského průkazu za jinou osobu nepovažuje předkladatel za vhodné, a to i s ohledem na skutečnost, že po obecních úřadech obcí s rozšířenou působností nelze důvodně požadovat povědomí o všech identifikačních dokladech vydávaných jinými státy.

	
	3.3

K čl. II bodům 17, 18 a 20 (§ 24 odst. 1, 2 a 3 zákona o občanských průkazech)
MZV požaduje úpravu textu tak, aby MZV nebylo úřadem, který je pověřen kontrolou funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji. MZV proto navrhuje tyto body vypustit.  

Viz odůvodnění připomínky k § 21b návrhu změny zákona o cestovních dokladech.
	Akceptováno částečně.

Vizte obdobně návrh vypořádání připomínky č. 3.1. 

	
	3.4

K čl. III bodu 31 [položka 157 bod 6 písm. a) přílohy zákona o správních poplatcích] 
MZV navrhuje navýšení poplatku v uvedené položce takto:

„6. Umožnění převzetí cestovního pasu u zastupitelského úřadu, pokud byla žádost podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností 

a) u osob, které dosáhly věku 15 let 


         Kč 400“.
Z důvodu přenesení působnosti vydávání cestovních dokladů a občanských průkazů budou ZÚ čelit nárůstu administrativní zátěže a finančních nákladů. Konzulárním úsekům ZÚ bude rozšířena pasová agenda o evidenci a uchovávání cestovních dokladů, případně občanských průkazů, o které žadatelé požádali na jiných úřadech, tudíž ZÚ vznikne povinnost vytvářet k těmto dokladům samostatnou registraci, kontaktovat žadatele apod., což s sebou ponese i zvýšené náklady.
MZV proto navrhuje navýšení poplatků v této položce obdobně jako u převzetí vyrobeného cestovního pasu i u převzetí vyrobeného občanského průkazu, o jehož vydání bylo požádáno na obecním úřadě v České republice, na ZÚ.

	Akceptováno.

Položka 157 bod 6 písm. a) přílohy zákona o správních poplatcích bude upravena podle návrhu připomínkového místa.

	
	3.5

Nad rámec návrhu – k § 10 odst. 1 zákona o cestovních dokladech 
MZV navrhuje v odst. 1 za slova „o časové“ vložit slova „a územní“.   

Při výkonu konzulární praxe zastupitelský úřad vystavuje občanovi cestovní průkaz za účelem návratu do České republiky s tím, že v něm vyznačí i země, přes které v průběhu cesty bude občan tranzitovat. Stává se však, že občan itinerář návratu ještě před nástupem cesty změní (např. z důvodu zrušení letu). ZÚ by měl poté vystavit nový doklad (s novým poplatkem), který by obsahoval nové vyznačení tranzitujících zemí. Navrhovaná úprava umožní provést tuto změnu přímo v již vydaném dokladu. 
Navrhovaný text je v souladu i s § 15 odst. 1 zákona o cestovních dokladech (kdy lze „občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, v odůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu v zahraničí, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty“).
	Akceptováno.
Ustanovení § 10 odst. 1 zákona o cestovních dokladech bude doplněno podle návrhu připomínkového místa.

	
	3.6

Nad rámec návrhu – k § 14 odst. 2 zákona o cestovních dokladech 
MZV navrhuje vložit za slovo „správy“ slova „nebo státním tajemníkem Ministerstva zahraničních věcí“.

Podle stávajícího znění § 14 odst. 2 zákona o cestovních dokladech může být služební pas vydán i jiným osobám, než osobám uvedeným v odstavci 1, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky a pokud s vydáním služebního pasu vysloví souhlas ministr zahraničních věcí. Ten vyslovuje svůj souhlas na základě žádosti potvrzené vedoucím orgánu moci zákonodárné, výkonné či soudní, zákon však nestanoví možnost, aby ministr zahraničních věcí souhlas vydal k žádosti samotného Ministerstva zahraničních věcí. Navrhuje se proto tento zjevný nesoulad odstranit a umožnit, aby ministr zahraničních věcí mohl vydat souhlas se žádostí Ministerstva zahraničních věcí potvrzené státním tajemníkem.
	Vysvětleno.

Navrhované doplnění je nadbytečné, již stávající řešení zahrnuje situaci, na kterou připomínkové místo upozorňuje. Souhlas ministra zahraničních věcí jakožto osoby pověřené řízením Ministerstva zahraničních věcí pokrývá i internum Ministerstva zahraničních věcí. 


	
	3.7

Nad rámec návrhu – k § 15 zákona o cestovních dokladech 
MZV navrhuje ve větě poslední nahradit číslovku „6“ číslovkou „12“.

Uvedený požadavek reaguje na skutečnost, že některé země neumožňují vstup na své území, pokud se občan neprokáže cestovním dokladem platným déle než 6 měsíců, a to ani v případě, kdy tato osoba přes území pouze tranzituje. MZV proto navrhuje úpravu doby platnosti cestovního průkazu. Nadále však bude platit, že časová platnost cestovního průkazu bude omezena účelem cesty.
	Akceptováno.
Ustanovení § 15 zákona o cestovních dokladech bude upraveno podle návrhu připomínkového místa.

	
	3.8

Nad rámec návrhu – k § 19 odst. 2 zákona o cestovních dokladech
MZV navrhuje na konci odst. 2 doplnit nové věty třetí a čtvrtou, které včetně poznámky pod čarou znějí:
„Zastupitelské úřady disponující odpovídajícími technickými prostředky mohou umožnit přijetí žádosti o cestovní pas i mimo svou úřadovnu. Seznam takových zastupitelských úřadů zveřejní Ministerstvo zahraničních věcí na svých internetových stránkách způsobem podle zvláštního zákona x).

______

x) § 58 odst. 3 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)“.

Požadavek o doplnění ZÚ mezi úřady, které umožní podání žádosti o cestovní pas a také jeho převzetí mimo své pracoviště, je odůvodněn tím, že v současné době vízový odbor MZV v součinnosti s Ministerstvem vnitra připravují tzv. „konzulární kufřík“, tj. mobilní pracoviště, se kterým bude možné přijímat žádosti o vydání cestovních pasů i občanských průkazů mimo sídlo ZÚ. Stejným způsobem bude možné doklady po jejich vydání občanům také předávat. Seznam těchto ZÚ zveřejní MZV na svých internetových stránkách (v souladu s návrhem úpravy § 58 odst. 3 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), která je v současné době projednávána Poslaneckou sněmovnou, sněmovní tisk č. 681). Umožnění bude podmíněno jednak technickým vybavením ZÚ, a dále souhlasem přijímajícího státu s výkonem konzulární působnosti mimo úřadovnu ZÚ v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích, přičemž toto podrobnější rozvedení by bylo vhodné doplnit i do důvodové zprávy.

	Akceptováno.

Ustanovení § 19 zákona o cestovních dokladech bude doplněno v intencích připomínky.


	
	3.9

Nad rámec návrhu – k § 22 odst. 2 zákona o cestovních dokladech
V odstavci 2 se za větu druhou navrhuje vložit nové věty třetí a čtvrtou, které včetně poznámky pod čarou znějí: 
„Zastupitelské úřady disponující odpovídajícími technickými prostředky mohou umožnit vydání cestovního dokladu mimo svou úřadovnu. Seznam takových zastupitelských úřadů zveřejní Ministerstvo zahraničních věcí na svých internetových stránkách způsobem podle zvláštního zákona x).

______

x) § 58 odst. 3 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)“.

S odkazem na odůvodnění k § 19 odst. 2 navrhuje MZV vložit nové věty třetí a čtvrtou.
Zároveň se nahrazením slova „pas“ slovem „doklad“ umožní, aby ZÚ předal cestovní průkaz žadateli prostřednictvím vedoucího honorárního konzulárního úřadu. V současně době zákon upravuje možnost předání prostřednictvím vedoucího honorárního konzulárního úřadu pouze v případě cestovního pasu.
	Akceptováno.

Ustanovení § 22 zákona o cestovních dokladech bude doplněno v intencích připomínky.


	
	3.10

Nad rámec návrhu – k § 22 odst. 6 zákona o cestovních dokladech
MZV navrhuje v úvodní větě slovo „průkaz“ nahradit slovem „doklad“ a za slova „do vlastních rukou,“ vložit slova „, nebo jiným způsobem s prokazatelným doručením do vlastních rukou,“.
Zasílání zásilek s potvrzením formou doručenky do vlastních rukou neexistuje ve všech zemích světa. Tato forma je mnohdy nahrazována kurýrními službami, které zajistí doručení do vlastních rukou, avšak bez doručenky tak, jak je tomu u českých poštovních služeb. Zasílání cestovních dokladů kurýrem (například DHL, FEDEX) je běžnou praxí mnoha zemí EU. 

Zároveň se nahrazením slova „průkaz“ slovem „doklad“ navrhuje umožnit, aby bylo za zákonem definovaných výjimečných okolností možné předat bez osobní přítomnosti nejen cestovní průkaz, ale i jiné cestovní doklady.

	Akceptováno jinak.

Po vypořádání bylo dohodnuto, že cestovní doklad bude možné předávat   prostřednictvím zastupitelského úřadu členského státu Evropské unie. Vzhledem k tomu, že bude zasílán cestovní doklad, který nebude systémově předán, nebude tudíž prozatím „platný“, předkladatel požaduje, aby občan spolu s cestovním dokladem obdržel i informaci, že cestovní doklad bude v systému evidence cestovních dokladů platný okamžikem zápisu údaje o datu převzetí a podpisu občan (držitele). V této souvislosti je třeba upozornit na to, že žádosti se již od roku 2021 netisknou a jsou pouze v elektronické podobě (PDF/A). Zároveň by si mělo Ministerstvo zahraničních věcí zakomponovat funkcionalitu do systému pro vydávání osobních dokladů tak, aby mohly zastupitelské úřady dodatečně doskenovávat podpisy držitelů. 

	
	3.11

Nad rámec návrhu – k § 22 odst. 6 zákona o cestovních dokladech
MZV navrhuje za písmeno d) doplnit nové písmeno e), které zní:

„e) o to požádala a cestovní doklad nelze předat prostřednictvím vedoucího honorárního konzulárního úřadu podle odstavce 2 ani prostřednictvím zmocněnce podle odstavce 1.“.
Požadavek reflektuje dlouhodobý problém ZÚ při předávání cestovních pasů, které lze dle současné úpravy předat pouze za osobní přítomnosti žadatele, ve výjimečných případech prostřednictvím zmocněnce nebo vedoucího honorárního konzulárního úřadu. V návrhu se nyní ruší v případě předání dokladu zmocněncem podmínka „důvodu zvláštního zřetele hodného“, nicméně ZÚ musí řešit i životní situace občanů v zahraničí, kdy cestovní pas nelze doručit ani jedním z možných způsobů (jedná se zejména o úřady pokrývající rozlehlá teritoria, jako jsou Austrálie či USA). Výjimku z požadavku osobní přítomnosti lze nyní učinit v případě cestovního průkazu, nikoli však cestovního pasu.

	Akceptováno jinak.

Vizte návrh vypořádání k připomínce č. 3.10.

	
	3.12

Nad rámec návrhu – k § 22 zákona o cestovních dokladech
MZV navrhuje do § 22 vložit za odstavec 6 nový odstavec 7, který zní:
„V případě předání cestovního dokladu prostřednictvím vedoucího honorárního konzulárního úřadu, zmocněnce či postupem dle § 22 odst. 6 je osoba uvedená v odstavci 1 povinna zastupitelskému úřadu uhradit náklady vynaložené na zaslání poštovní či kurýrní službou.“.
ZÚ při současném výkonu konzulární praxe vznikají vícenáklady, které nelze podřadit pod položky sazebníku správních poplatků. Zároveň není možné ani takovou položku v sazebníku vytvořit, protože částku nelze přesně stanovit, vícenáklady jsou různorodé v různých teritoriích. Rozšířením působnosti ZÚ v návrhu dojde k významnému zvýšení četnosti zasílaných cestovních dokladů a občanských průkazů, což by pro rozpočty ZÚ bylo likvidační. Informaci o výši poštovného uveřejní ZÚ na svých internetových stránkách způsobem umožňujícím dálkový přístup.
	Akceptováno částečně.

Ustanovení § 22 zákona o cestovních dokladech bude doplněno v intencích připomínky a alternativních návrhů uvedených v připomínkách č. 3.10 a 3.11. 

	
	3.13

Nad rámec návrhu – k § 28 odst. 1 písm. c) zákona o cestovních dokladech
MZV navrhuje v odst. 1 písm. c) doplnit za slova „s uzavřením manželství občana“ slova „, a v případě uzavření manželství v zahraničí uplynutím doby 3 měsíců ode dne zápisu manželství do zvláštní matriky“.

Uvedený požadavek reaguje na poznatky z praxe, že příprava podkladů pro zápis manželství do zvláštní matriky vyžaduje delší časový úsek. Na rozdíl od zapsání matriční události v České republice, kdy matriční úřad zapíše manželství prakticky ihned a občan má tedy dostatek času zajistit si s oddacím listem nové osobní doklady, je v zahraničí nutné matriční událost zapsat do zvláštní matriky a až poté, po vydání českého oddacího listu, lze požádat o nové doklady. Jako podklad zápisu slouží náležitě ověřené cizozemské doklady spolu s úředním překladem, vyšší ověření dokladů (ať už apostilou nebo vyšším ověřením - „superlegalizací“) je závislé na příslušných cizích úřadech. Proto je téměř vyloučeno, aby občan, který změnil své příjmení uzavřením manželství v zahraničí, splnil současnou podmínku pro platnost cestovního dokladu tím, že do 3 měsíců ode dne uzavření manželství (v zahraničí) si zajistí výměnu cestovního pasu. Tento doklad je pro mnoho osob jediným identifikačním dokladem v zahraničí, tudíž se dostávají do komplikované situace.
	Akceptováno.

Ustanovení § 28 odst. 1 písm. c) zákona o cestovních dokladech bude doplněno v intencích připomínky.


	
	3.14

Nad rámec návrhu – k zákonu o občanských průkazech

MZV požaduje, aby byly v návrhu novely zákona o občanských průkazech odpovídajícím způsobem zohledněny připomínky MZV k novele zákona o cestovních dokladech, konkrétně k ust. § 19 odst. 2 (připomínka č. 3.8) a § 22 (připomínky 3.9 až 3.12). Důvodem je skutečnost, že oba návrhy se týkají vydávání úředních dokladů totožnosti, a aspekty podávání žádostí a předávání dokladů na zastupitelských úřadech by proto měly být řešeny obdobným způsobem. Viz odůvodnění k příslušným ustanovením v návrhu zákona o cestovních dokladech.
	Akceptováno částečně.

Vizte obdobně vypořádání připomínek č. 3.8 a 3.9 až 3.12.

	
	3.15

Nad rámec návrhu – k položce 157 bodu 3 písm. a) přílohy k zákonu o správních poplatcích

MZV navrhuje navýšení poplatku takto:
„3. Umožnění převzetí občanského průkazu u zastupitelského úřadu, pokud byla žádost podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností

a) u osob, které dosáhly věku 15 let                                               Kč 400“.

Z důvodu přenesení působnosti vydávání cestovních dokladů a občanských průkazů budou ZÚ čelit nárůstu administrativní zátěže a finančních nákladů. Konzulárním úsekům ZÚ bude rozšířena pasová agenda o evidenci a uchovávání cestovních dokladů, případně občanských průkazů, o které žadatelé požádali na jiných úřadech, tudíž ZÚ vznikne povinnost vytvářet k těmto dokladům samostatnou registraci, kontaktovat žadatele apod., což s sebou ponese i zvýšené náklady.
MZV proto navrhuje navýšení poplatků v této položce obdobně jako u převzetí vyrobeného cestovního pasu i u převzetí vyrobeného občanského průkazu, o jehož vydání bylo požádáno na obecním úřadě v České republice, na ZÚ.
	Akceptováno.

Výše poplatku bude upravena podle návrhu připomínkového místa.

	4. Český telekomunikační úřad
	4.1

K Čl. III bodům 5 a 6 (položka 3 přílohy zákona o správních poplatcích)
Navrhujeme stanovit jednotný poplatek za zaslání výpisu/poskytnutí údajů z informačního systému na adresu elektronické pošty nebo do datové schránky nižší částkou. Popřípadě navrhujeme odůvodnit výši poplatku za zaslání výpisu/poskytnutí údajů z informačního systému na adresu elektronické pošty nebo do datové schránky ve vztahu k ostatním poplatkům položky 3 písm. a) přílohy zákona o správních poplatcích.
Návrh je v Čl. III bodu 5. podle ČTÚ v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy, zejména zásadami Budování přednostně digitálních služeb a Uživatelská přívětivost. S přihlédnutím k Návrhu a jeho promítnutím do platného znění zákona o správních poplatcích není zřejmé, z jakého důvodu je vyšším poplatkem „penalizován“ žadatel o vydání stejnopisu (opisu, kopie atd.) menšího rozsahu (do 7 stran), který žádá o zaslání na adresu elektronické pošty nebo do datové schránky, když by tento byl v případě listinné podoby zatížen poplatkem celkově nižším. V případě jednostránkového stejnopisu (opisu, kopie atd.) je rozdíl v poplatku více než trojnásobný v neprospěch elektronické podoby dokumentu. Uvedená skutečnost tak nijak nemotivuje žadatele o vydání stejnopisu (opisu, kopie atd.) k využívání elektronické komunikace, což je v rozporu se zásadou legislativy v oblasti elektronizace veřejné správy „atraktivitou elektronických služeb dosáhnout růstu využívání elektronické komunikace na úkor tradičních listinných a prezenčních způsobů“ zmíněné v Zásadách pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.

Vzhledem k tomu, že se zvláštní část důvodové zprávy ohledně bodu 5. omezila pouze na konstatování „Dále se navrhuje v případě, že výpis bude zasílán na adresu elektronické pošty nebo datové schránky stanovit jednotný poplatek 100 Kč za výpis bez ohledu na jeho rozsah.“, přičemž zde není uveden žádný vztah k ostatním částkám uvedeným v příloze položce 3 písm. a), považuje ČTÚ bod 5. Návrhu za nedostatečně odůvodněný. Navíc zvláštní část důvodové zprávy hovoří toliko o „výpisu“, ačkoli položka 3 písm. a) se vztahuje též na vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu.
	Akceptováno.

Správní poplatek za zaslání stejnopisu, výpisu apod. na adresu elektronické pošty nebo do datové schránky bude snížen na 50 Kč. V případě jednostránkových stejnopisů tedy dojde ke sjednocení s výší správního poplatku za vydání stejnopisů v listinné podobě, v případě vícestránkových stejnopisů pak bude jeho výše v poměru k částce za vydání stejnopisu v listinné podobě nižší. V případě vícestránkových stejnopisů zasílaných na adresu el. pošty nebo do datové schránky dochází fakticky ke snížení poplatku, neboť tento v současnosti činí 50 Kč za každou i započatou stránku.

	5. Český úřad zeměměřický a katastrální
	5.1

Obecná připomínka – k ustanovením upravujícím elektronické podpisy
Požaduji ustanovení § 18, § 22 odst. 1 písm. f) a 32 odst. 5 zákona o cestovních dokladech a § 8 odst. 2, § 12 odst. 6 písm. c), § 13 odst. 7 písm. c) a § 27 odst. 3 zákona o občanských průkazech přeformulovat tak, aby úřední ověření podpisu na plné moci nebylo vyžadováno pouze v případě, že je plná moc zaslána z datové schránky zmocnitele.

Navrhovaný text výše uvedených ustanovení stejně jako důvodová zpráva k nim zřejmě vychází z mylné představy, že uznávaný elektronický podpis umožňuje zjistit, kdo příslušný dokument, v daném případě plnou moc, skutečně podepsal a že to byla osoba v dané souvislosti k tomu oprávněná – např. žadatel o vydání občanského průkazu. To však není pravda, neboť kvalifikované certifikáty pro uznávané elektronické podpisy ve většině případů neobsahují dostatečné identifikační údaje podepisující osoby. Právní úprava totiž nejenže nestanoví, že certifikáty mají obsahovat údaje nezbytné k jednoznačnému, záměnu vylučujícímu označení podepisující osoby, ale s ohledem na čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, přijetí zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tak ani stanovit nemůže. Má-li tedy být v případě plné moci zaslané na adresu elektronické pošty zachována stejná míra jistoty o tom, že plnou moc skutečně udělil žadatel, je nezbytné, aby byl požadavek úředního podpisu zachován i pro tento případ. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 6 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, nabízí několik možností, jak splnit požadavek na úřední ověření podpisu i pro dokumenty v elektronické podobě, neexistuje žádný rozumný důvod, proč by v případě plné moci zaslané na adresu elektronické pošty mělo být od požadavku na úřední ověření podpisu upouštěno. Nedůvodnou rezignací na tento požadavek se naopak otvírá prostor pro zneužití cestovních dokladů a občanských průkazů. Požaduji proto ustanovení přeformulovat tak, aby úřední ověření podpisu na plné moci nebylo vyžadováno pouze v případě, že je plná moc zaslána z datové schránky zmocnitele.
	Akceptováno.

 

	
	5.2

Obecná připomínka – k ustanovením upravujícím udělení plných mocí
Požaduji provést důslednou revizi textu návrhu zákona o cestovních dokladech a zákona o občanských průkazech v tom smyslu, aby byly jednoznačně identifikovány situace, kdy k učinění příslušného úkonu zástupcem postačuje plná moc bez úředně ověřeného podpisu a kdy je nezbytné, aby byl podpis na plné moci úředně ověřen, a to tak, aby spolu oba předpisy vzájemně korespondovaly. Není logické, pokud je při podání žádosti o poskytnutí digitálního zpracování podoby podle § 62 odst. 3 zákona o občanských průkazech vyžadována zvláštní plná moc s úředně ověřeným podpisem, zatímco při podání žádosti o poskytnutí digitálního zpracování fotografie zemřelého držitele cestovního dokladu podle § 30a odst. 5 a 6 zákona o cestovních dokladech nic takového vyžadováno není, a je tedy zřejmě možné zastoupení na základě „běžné“ plné moci bez ověřeného podpisu.   

A dále požaduji sjednotit oba výše uvedené předpisy v tom ohledu, aby ve všech případech, kdy je požadována plná moc s úředně ověřeným podpisem, bylo možné tuto plnou moc zaslat i prostřednictvím datové schránky bez úředně ověřeného podpisu. Například ustanovení § 37 odst. 8 zákona o občanských průkazech „nahrazení“ úředního podpisu na plné moci zasláním z datové schránky neumožňuje, zatímco podle § 32 odst. 5 zákona o cestovních dokladech v obdobné situaci to umožněno je. Tyto disproporce v řešení podobných situací se objevují i v rámci téhož předpisu – například ustanovení § 60 odst. 4 nebo § 62 odst. zákona o občanských průkazech „nahrazení“ úředního podpisu na plné moci zasláním z datové schránky neumožňují, zatímco § 27 odst. 3 téhož zákona ano. Veškeré nedůvodné rozdíly mezi oběma předpisy i v rámci téhož předpisu při řešení obdobných situací je třeba identifikovat a odstranit.
Vzhledem k tomu, že možnost zaslat plnou moc prostřednictvím datové schránky bez úředně ověřeného podpisu se jeví jako obecné pravidlo, nabízí se, aby jednotlivá příslušná ustanovení zákonů obsahovala pouze požadavek na zvláštní plnou moc s úředně ověřeným podpisem. Pravidlo o tom, že pokud zákon obsahuje takový požadavek, tak je možné zaslat plnou moc i z datové schránky bez úředně ověřeného podpisu, by bylo v daném předpise vždy pouze jednou v rámci společných ustanovení.
	Vysvětleno.

Předkladatel přisvědčuje připomínkovému místu, že obdobné situace by měly být upraveny shodně, poukazuje nicméně na skutečnost, že příklady uvedené v prvním odstavci připomínky nejsou případné, protože se v nich řeší rozdílné situace. V § 62 odst. 3 zákona o občanských průkazech se vyžaduje zvláštní plná moc s úředně ověřeným podpisem v případě, že o digitální zpracování osoby žádá zmocněnec osoby uvedené v § 61 (tj. zmocněnec rodiče, prarodiče, sourozence, dítěte, vnoučete, manžela, partnera), zatímco v § 30a odst. 5 a 6 zákona o cestovních dokladech žádá o poskytnutí fotografie zemřelého rodič, prarodič, sourozenec, manžel, partner atd., tedy nikoliv zmocněnec těchto osob. Na rozdíl od zákona o občanských průkazech se zde žádost v zastoupení těchto osob neupravuje, předkladatel tedy přistoupí k doplnění této možnosti. 

Pokud jde o příklady uvedené v druhém odstavci připomínky, ani ty dle názoru předkladatele nejsou adekvátní: Ustanovení § 37 odst. 8 zákona o občanských průkazech řeší situaci, kdy určité povinnosti za držitele plní zmocněnec, který za tímto účelem musí předložit plnou moc se svým úředně ověřeným podpisem. Ustanovení § 32 odst. 5 zákona o cestovních dokladech pak tuto situace řeší stejně – v případě, že za držitele plní povinnosti zmocněnec, připouští se pouze využití zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem.

K vytýkané absenci možnosti zaslat plnou moc prostřednictvím datové schránky v některých ustanoveních (§ 30a odst. 5 a navrhovaný 32 odst. 5 zákona o cestovních dokladech, § 37 odst. 8, § 60 odst. 4 a navrhovaný § 62 odst. 3 zákona o občanských průkazech), předkladatel uvádí, že jde ryze o případy, kdy by takovýto postup postrádal smysl, tj. o případy, kdy je umožněno učinit samotný úkon prostřednictvím datové schránky. Lze důvodně očekávat, že držitel datové schránky namísto zasílání plné moci jejím prostřednictvím využije tento komunikační nástroj spíše k učinění samotného úkonu, a nebude mít tudíž potřebu se pro tento úkon nechat zastupovat.

	
	5.3

K čl. I bodu 5 (§ 6 odst. 4 zákona o cestovních dokladech a čl. II bodu 1 (§ 7 odst. 2 zákona o občanských průkazech)
Požaduji upravit texty ustanovení tak, aby žadatel měl v případě více jmen uvedených v základním registru povinnost zvolit stejnou variantu jména jak pro cestoví doklad, tak i pro občanský průkaz. V opačném případě, tedy pokud by držitel měl uvedeno jiné jméno, resp. kombinaci jmen, na občanském průkazu a na cestovním dokladu, mohlo by docházet k omylům při ztotožnění osoby držitele. Např. při označení téže osoby na ověřovací doložce by se lišilo podle toho, podle jakého dokladu byla ověřena totožnost tím, kdo legalizaci prováděl, což by působilo nemalé obtíže jak pro orgány veřejné moc, tak i třetí osoby.
	Vysvětleno. 

Předkladatel upozorňuje na § 6 odst. 3 písm. b) zákona o cestovních dokladech, § 5 odst. 1 písm. b) zákona o občanských průkazech a § 1 odst. 4 a 29 odst. 4 vyhlášky č. 281/2021 Sb., k provedení zákona o občanských průkazech a některých ustanovení zákona o cestovních dokladech a zákona o základních registrech. Tato ustanovení jasně stanovují, že náležitostmi obou průkazů jsou úřední záznamy obsahující nezkrácenou podobu jména nebo složeného příjmení držitele průkazu, jsou-li v rámci údajů o držiteli uvedeny ve zkrácené podobě. K omylům ve ztotožnění držitele průkazu by tedy docházet nemělo. V připomínkovým místem popisovaném případě by mělo být v doložce vypsáno celé jméno, resp. příjmení, s využitím takovýchto úředních záznamů. V úředním styku by držitel průkazu měl používat všechna svá jména bez ohledu na to, zda je má v dokladu uvedena ve zkrácené podobě.

	
	5.4

K čl. II bodu 84 [§ 71 písm. o) zákona o občanských průkazech]

Požaduji ustanovení § 71 písm. o) zákona o občanských průkazech z návrhu vypustit. 

Formát a způsob zápisu adresy jsou definovány vyhláškou č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Není proto důvod, aby byl odchylně od této vyhlášky stanovován formát zápisu adresy pouze pro účely zápisu do občanského průkazu.
	Vysvětleno.
Úprava navrhovaná připomínkovým místem v připomínce 5.6 bude vtělena do vyhlášky č. 281/2021 Sb. Odkaz na vyhlášku č. 359/2011 Sb. předkladatel nepovažuje v tomto případě za vhodný, neboť případná změna příslušných ustanovení vyhlášky v gesci jiného ústředního úřadu by ovlivnila podobu občanského průkazu (Český úřad zeměměřický a katastrální může vyhlášku změnit i přes případný nesouhlas Ministerstva vnitra), který je vyráběn na základě smlouvy se Státní tiskárnou cenin. Změna údajů uváděných na občanském průkazu vyžaduje uzavření dodatku ke smlouvě a může generovat dodatečné náklady.
Věcně však bude do vyhlášky č. 281/2021 Sb. převzato řešení, které navrhuje připomínkové místo (formát zápisu adresy bude stejný jako ve vyhlášce č. 359/2011 Sb.).

	
	5.5

Nad rámec zákona – k § 5 odst. 1 písm. a) a § 56 odst. 1 písm. f) zákona o občanských průkazech
Požaduji v čl. II vložit nové body 1 a 57, které znějí:

„1. 
V § 5 odst. 1 písm. a) bodě 5 se slovo „narození“ nahrazuje slovy „nebo obvod hlavního města Prahy, kde se žadatel narodil“. 

57. 
V § 56 odst. 1 písm. f) se slovo „narození“ nahrazuje slovy „nebo obvod hlavního města Prahy, kde se žadatel narodil“.“.

Zákonem č. 51/2020 Sb. bylo vymezeno analogicky s členěním území státu na okresy zvláštní členění území hlavního města Prahy. Ve správním obvodu hlavního města Prahy je na úrovni okresů vymezeno 10 obvodů. V případě osob narozených na území hl. města Prahy, které požádají o vydání občanského průkazu po 1. lednu 2021, tak nebude možné vyplnit údaj o okresu narození, neboť okres Praha již nebude existovat. Této skutečnosti je třeba příslušná ustanovení zákona uzpůsobit. 

Český úřad zeměměřický a katastrální obdobnou připomínku již uplatňoval k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (č. j. MV-116265/LG-2023), kdy bylo v rámci připomínkového řízení ministerstvem vnitra sděleno, že „V rámci implementační novely (implementující směrnici Rady (EU) 2019/1997) předkladatel zamýšlí realizovat i některé drobnější úpravy promítající zkušenosti z aplikační praxe. Z tohoto důvodu se jeví být optimálním nosičem změn v uvádění místa a okresu narození.“. Vzhledem k rozsáhlosti předloženého návrhu a skutečnosti, že jsou novelizována ustanovení týkající se výše uvedené problematiky, není důvod nepřijmout navrhované připomínky již v rámci této novely.
	Akceptováno jinak.

Předkladatel upraví připomínkovým místem uváděná ustanovení tak, že v nich uvede konkrétní výčet údajů, která se do občanského průkazu a do informačního systému evidence občanských průkazů jako „místo narození“ zapisují, a to včetně jejich explicitního vymezení v případě narození na území hlavního města Prahy s ohledem na specifika jeho členění.


	
	5.6

Nad rámec zákona – k § 5 odst. 1 písm. a) a § 56 odst. 1 písm. g) zákona o občanských průkazech
Požaduji v čl. II vložit nové body 2 a 59, které včetně poznámky pod čarou č. 2 znějí:

„2. 
V § 5 odst. 1 písm. a) bodě 7 se za slovo „pobytu“ vkládají slova „ve formě kombinace údajů o adresním místě zapsané v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí2)“. 

Poznámka pod čarou č. 2 zní:

„2) 
Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 415/2016 Sb.".

59. 
V § 56 odst. 1 písm. g) se za slovo „pobytu“ vkládají slova „ve formě kombinace údajů o adresním místě zapsané v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí2)“.“.

Kombinace údajů, z nichž se sestavuje adresa, jsou jednotně stanoveny vyhláškou č. 359/2011 Sb., kterou se provádí zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Základní registry jsou závazným zdrojem referenčních údajů pro další informační systémy veřejné správy a orgány veřejné moci by měly při svém výkonu tyto referenční údaje využívat tak, aby byla zajištěna konzistentnost a jednotnost údajů. Údaje o adrese na občanských průkazech by neměly být zapisovány v jiném formátu, než který je závazně stanoven v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, neboť tím následně bude docházet k roztříštěnosti a neefektivnímu využívání údajů. Nelze připustit, aby na občanských průkazech docházelo k zápisům adresy místa trvalého pobytu nepřesně nebo zde byly uváděny odlišné údaje v závislosti na tom, který místně příslušný orgán veřejné moci tyto údaje vyplňuje.

Český úřad zeměměřický a katastrální obdobnou připomínku již uplatňoval k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (č. j. MV-116265/LG-2023), kdy bylo v rámci připomínkového řízení ministerstvem vnitra sděleno, že „V rámci implementační novely (implementující směrnici Rady (EU) 2019/1997) předkladatel zamýšlí realizovat i některé drobnější úpravy promítající zkušenosti z aplikační praxe. Z tohoto důvodu se jeví být optimálním nosičem změn v uvádění místa a okresu narození.“. Vzhledem k rozsáhlosti předloženého návrhu a skutečnosti, že jsou novelizována ustanovení týkající se výše uvedené problematiky, není důvod nepřijmout navrhované připomínky již v rámci této novely.
	Akceptováno jinak.

Úprava navrhovaná připomínkovým místem bude vtělena do vyhlášky č. 281/2021 Sb. Věcně bude převzato řešení, které navrhuje připomínkové místo (tj. formát zápisu adresy bude ve vyhlášce č. 281/2021 Sb. upraven stejně jako ve vyhlášce č. 359/2011 Sb.).

	6. Digitální a informační agentura
	6.1

K čl. I bodu 4 (§ 6 odst. 2 zákona o cestovních dokladech)
Domníváme se, že dané ustanovení by mělo rovněž odrážet návrh na změnu uvedenou ve čl. 11 odst. 6 návrhu nařízení Rady o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu oproti původnímu textu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157. Podle tohoto návrhu nařízení by mělo být možné využívat fotografii uloženou v bezkontaktním elektronickém čipu průkazu totožnosti nebo povolení k pobytu pro účely prokázání totožnosti v případech, kdy právní předpisy stanoví povinnost průkaz totožnosti nebo povolení k pobytu předložit (tj. bylo navrženo ustanovení upravit tak, aby bylo uvedeno, že výlučný přístup k biometrických údajům ze strany řádně zmocněných pracovníků příslušných vnitrostátních orgánů a agentur Unie se vztahuje pouze na otisky prstů). 

Navržené omezení použití biometrických údajů v cestovních dokladech pouze pro účely ověření pravosti cestovního dokladu a totožnosti držitele cestovního dokladu při překračování státních hranic je podle našeho názoru tak příliš limitující s ohledem na změnu, která se navrhuje v souvislosti s průkazy totožnosti a povoleními k pobytu. Domníváme se, že zobrazení obličeje by mohlo být s výhodou použito i mimo případy, kdy držitel cestovního dokladu překračuje státní hranice, a to například v souvislosti s „on-boardingem“ uživatelů budoucí evropské peněženky digitální identity. 
	Akceptováno.

Navrhovaná změna nařízení, na niž připomínkové místo poukazuje, bude reflektována v zákoně o cestovních dokladech i zákoně o občanských průkazech. 


	
	6.2

K čl. I bodům 19 a 48 (§ 17 odst. 8 a § 28 odst. 8 zákona o cestovních dokladech)
V navrhovaném znění bodu č. 19 je obsažena pasáž „kontaktní údaje, vyžaduje-li to způsob vyrozumění a nejsou-li orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu známy“. Upozorňujeme, že pasáž „nejsou-li orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu známy“ znamená totéž, co je v navrhovaném znění bodu č. 48 popsáno slovy „jsou-li telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť nebo adresa elektronické pošty držitele cestovního dokladu vedeny v registru obyvatel“.

Platí totiž, že pokud jsou telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť nebo adresa elektronické pošty držitele cestovního dokladu vedeny v registru obyvatel, jsou orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu známy (srov. § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, § 6 odst. 2, věta druhá, správního řádu, a § 7 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby). Požadujeme tedy sjednocení textace, popř. vypuštění těchto ustanovení, neboť podle ustanovení zmíněných v tomto odstavci jsou orgány veřejné moci povinny využít kontaktní údaje uvedené v registru obyvatel, aniž k tomu potřebovaly zmocnění v agendovém předpisu.
	Vysvětleno. 

Lze zcela jistě souhlasit, že, jsou-li nějaké údaje zapsané v základním registru obyvatel, pak jsou/by měly být orgánu známy. Ale nelze mezi obě formulace klást rovnítko – orgánu mohou být údaje známy, přičemž tyto údaje nejsou vedeny v základním registru obyvatel. Domníváme se proto, že formulace sjednotit nelze. Rovněž se nedomníváme, že by se uvedené části ustanovení měly vypustit právě pro případ, že kontaktní údaje příslušnému orgánu známy nejsou. 
Dále doplňujeme, že v navrhovaném § 17 odst. 8 se řeší upozornění na převzetí cestovního pasu na základě údajů, které žadatel sám uvede, přičemž kontaktní údaje může tvořit širší okruh, než je telefonní číslo nebo adresa elektronické pošty, což jsou údaje vedené v základním registru obyvatel. Tyto kontaktní údaje stanoví vyhláška. Ustanovení § 28 odst. 8 pak upravuje automatické vyrozumění držitele cestovního dokladu o konci platnosti cestovního dokladu, a to pouze v případě, že držitel má zpřístupněnou datovou schránku nebo má v základním registru obyvatel vedeno telefonní číslo nebo adresu elektronické pošty. Zde tedy přichází v úvahu pouze tyto způsoby vyrozumění, proto jsou zde konkretizovány.

	
	6.3

K čl. I bodům 21 a 35 [§ 18 a § 22 odst. 1 písm. f) zákona o cestovních dokladech] a k čl. II bodům 2, 4, 5, 23 a 74 (§ 8 odst. 2, § 12 odst. 6 a § 13 odst. 7, § 27 odst. 3 a § 62 odst. 3 zákona o občanských průkazech)
Požadujeme vyjasnit, zda bude možné plnou moc podat též prostřednictvím zápisu provedeného cestou informačního systému oprávnění k zastupování a zapsaného do základního registru práv a povinností (tzv. REZA, § 52 a § 52e zákona o základních registrech).
	Vysvětleno.

Předkládaný návrh zákona ani platné znění zákona o občanských průkazech a zákona o cestovních dokladech nikterak nezasahují do úpravy tzv. REZA a nikterak využití tohoto systému neomezují. Případné využití REZA pro zápis oprávnění k zastoupení pro jednotlivé úkony v agendě občanských průkazů a cestovních dokladů není potřeba v zákoně o občanských průkazech a v zákoně o cestovních dokladech jakkoli speciálně ukotvovat (recentní koncepce právního řádu stojí na subsidiaritě a specialitě právních předpisů, kdy speciální právní předpisy upravují jenom „výjimky“ ze subsidiárních předpisů).

	
	6.4

K čl. I bodu 73 (§ 32 odst. 6 zákona o cestovních dokladech)

Digitální a informační agentura nesouhlasí s návrhem, že by měla být správcem uvedené elektronické aplikace pro ohlašování ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití cestovního dokladu. Vzhledem ke skutečnosti, že gestorem agendy cestovních dokladů je dle příslušného právního předpisu Ministerstvo vnitra, považujeme za logické, aby rovněž spravovalo předmětnou aplikaci, která slouží výhradně pro obstarávání záležitostí v rámci uvedené agendy. Nadto je třeba uvést, že vytvoření, správa a související rozvoj předmětné aplikace není současně realizovatelný z kapacitních důvodů a souběhu další aktivit na straně Digitální a informační Agentury, a to za situace, kdy je navrhovaná účinnost příslušného ustanovení stanovena k 1. lednu 2026.
	Akceptováno. 

Návrh na změnu správce elektronické aplikace nebude realizován.

	
	6.5

K čl. II bodu 1 (§ 7 odst. 2 zákona o občanských průkazech)

V souvislosti s ekosystémem eDokladů prosíme o informaci, zda je správný náš předpoklad, že z dat uvedených v žádosti o vydání občanského průkazu bude možné zjistit uvedené údaje.
	Vysvětleno.

Předkladatel potvrzuje předpoklad připomínkového místa; jedná se pouze o úpravu již stávajícího nastavení zápisu jména a příjmení. Technické nastavení bude beze změny.

	
	6.6

K čl. II bodu 33 (§ 37 odst. 2 zákona o občanských průkazech)
Došlo k legislativně – technické úpravě ustanovení týkající se práva provést aktivaci nebo jinou správu státních dat pro elektronické využití občanského průkazu, kdy bylo výslovně uvedeno, že osoba jednající za držitele občanského průkazu staršího 15 let dle § 68 návrhu, nemá možnost toto za držitele provést. 

Prosíme o potvrzení, že se de-facto vůči stávajícímu stavu nic nemění. Tj., že aktivaci či jinou správu státních dat pro elektronické využití občanského průkazu bude muset nadále učinit sám držitel občanského průkazu starší 15 let.
	Vysvětleno.
Oproti stávajícímu právnímu stavu nedochází k žádné změně.

	
	6.7

K čl. II bodu 44 [§ 41 odst. 6 písm. c) zákona o občanských průkazech]

Digitální a informační agentura nesouhlasí s návrhem, že by měla být správcem uvedené elektronické aplikace pro ohlašování ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu. Vzhledem ke skutečnosti, že gestorem agendy občanských průkazů je dle příslušného právního předpisu Ministerstvo vnitra, považujeme za logické, aby rovněž spravovalo předmětnou aplikaci, která slouží výhradně pro obstarávání záležitostí v rámci uvedené agendy. Nadto je třeba uvést, že vytvoření, správa a související rozvoj předmětné aplikace není současně realizovatelný z kapacitních důvodů a souběhu další aktivit na straně Digitální a informační Agentury, a to za situace, kdy je navrhovaná účinnost příslušného ustanovení stanovena k 1. lednu 2026.
	Akceptováno. 

Návrh nebude realizován.

	
	6.8

K čl. II bodům 45 a násl. (§ 43 zákona o občanských průkazech)
S ohledem na změnu podmínek a procesů vedoucí k vydání dočasných občanských průkazů bychom uvítali případnou osobní schůzku, kde bychom prodiskutovali tyto změny a jejich případný vliv na ekosystém eDokladů. Jde nám především o to, zda by z dočasných občanských průkazů mělo být vůbec umožněno vytvářet digitální stejnopisy průkazů a pokud ano, tak zda formát dat v elektronické žádosti o vydání dočasných občanských průkazu by odpovídal formátu dat uvedených v elektronické žádosti o vydání „standardního“ občanského průkazu atp.
	Vysvětleno.

Rozhodnutí, zda k dočasným občanským průkazům bude možné vytvářet digitální stejnopis je plně v kompetenci Digitální a informační agentury. Žádost bude obsahovat obdobné údaje jako žádost o strojově čitelný občanský průkaz a bude i obdobně strukturovaná, tudíž by neměl být v případě vytváření digitálních stejnopisů problém s přenosem dat.

	7. odbor kompatibility Úřadu vlády České republiky
	7.1

Obecná připomínka

Předkladatel nesplnil formální náležitosti týkající se vykazování souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.

· § 2 odst. 1 a § 5 odst. 2 zákona o cestovních dokladech jsou v současnosti vykazovány jako implementační k čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. Je nutno v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. e) Legislativních pravidel vlády přiložit k návrhu aktualizovanou srovnávací tabulku.

· § 41 zákona o občanských průkazech je v současnosti vykazován jako implementační k Příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Je nutno v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. e) Legislativních pravidel vlády přiložit k návrhu aktualizovanou srovnávací tabulku.

· § 57 odst. 3 zákona o občanských průkazech je v současnosti vykazován jako implementační k čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu. Je nutno v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. e) Legislativních pravidel vlády přiložit k návrhu aktualizovanou srovnávací tabulku.
	Akceptováno.

	
	7.2

K čl. I bodu 4 (§ 6 odst. 2 zákona o cestovních dokladech)

1. Dle důvodové zprávy má navrhovaný novelizační bod promítat do českého právního řádu čl. 4 nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy. Dáváme na zvážení, zda ustanovení nevykazovat jako implementační, tj. podtržením, celexovým číslem a vypracováním příslušné rozdílové a srovnávací tabulky.
Totéž platí pro novelizační body 52 a 55 (§ 29 odst. 5 a § 29a odst. 4 zákona o cestovních dokladech).
2. Domníváme se, že věta „Tímto postupem nejsou dotčeny pravomoci orgánů jiných členských států Evropské unie nebo orgánů Evropské unie.“ není přesná a je nutno ji přeformulovat. Zaprvé, není jasné, o jaký „postup“ by se mělo jednat. Zadruhé, je otázkou, zda uvedené již nevyplývá ze samotného vymezení osobní působnosti zákona, která pravděpodobně orgány jiných členských států Evropské unie nebo orgány Evropské unie nezahrnuje. Zatřetí, orgány Evropské unie se v souladu s čl. 13 Smlouvy o Evropské unii rozumí Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Účetní dvůr. Pokud bylo cílem pokrýt spíše např. Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), doporučujeme toto vyjádřit slovem „agentura“ nebo jiným vhodným výrazem. Začtvrté, je otázkou, zda by ustanovení v návaznosti na čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), nemělo zahrnovat též Interpol, který je samostatnou mezinárodní organizací.
	Vysvětleno.
Navrhovaná změna v § 6 odst. 2 nebude realizována. Pokud jde o § 29 odst. 5 a § 29a odst. 4 zákona o cestovních dokladech ustanovení nejsou implementační, důvodová zpráva bude v tomto smyslu upravena.
 

	
	7.3

K čl. I bodu 41 (§ 23 odst. 1 zákona o cestovních dokladech)

Formulace „nebo byl-li na občana vydán evropský zatýkací rozkaz“ není zcela přesná, resp. neodpovídá terminologii zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Doporučujeme použít formulaci obsaženou v § 193 zmíněného zákona. Dodáváme též, že skutečnost, že „byl na občana vydán evropský zatýkací rozkaz“, nemusí být v okamžiku vydání příslušnému orgánu vždy zřejmá, zejm. je-li orgánem, který evropský zatýkací rozkaz vydal, zahraniční orgán.
Totéž platí pro § 28 odst. 1 písm. g).

Máme pochybnosti, že je možné vztáhnout uvedené ustanovení i na občana, na kterého „byl vydán evropský zatýkací rozkaz“, jehož výkon by v souladu s čl. 3 až 4a rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV) odmítnut.
	Vysvětleno.

Ustanovení bude upraveno tak, aby bylo zřejmé, že se jedná pouze o evropský zatýkací rozkaz vydaný soudem České republiky. Pokud jde o formulaci, není zřejmé, v čem připomínkové místo spatřuje odchylku od terminologie zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Ustanovení § 193 používá formulaci „osoba, na kterou byl vydán evropský zatýkací rozkaz“, v kontextu zákona o cestovních dokladech se pak namísto „osoby“ používá „občan“. 

	
	7.4

K čl. I bodu 68 (§ 31 odst. 3 zákona o cestovních dokladech)

Návrhem je zrušován celý § 31 zákona o cestovních dokladech. Odst. 3 tohoto paragrafu je však vykazován jako transpoziční vůči čl. 15 odst. 5 směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP. Přinejmenším je nutno k návrhu přiložit aktualizovanou srovnávací tabulku ke směrnici. Dále je třeba zhodnotit, zda návrhem nedochází ke snížení dosažené míry transpozice.
	Akceptováno.

Srovnávací tabulka byla přiložena. Čl. 15 odst. 5 směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP, upravuje nakládání s náhradním cestovním dokladem, jehož úprava se však prostřednictvím ST 681 přesouvá do zákona o zahraniční službě. Zákon o zahraniční službě se tak stane hlavním nosičem transpozice směrnice 2019/997.

	
	7.5

K čl. II bodu 1 (§ 7 odst. 2 zákona o občanských průkazech)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu, v čl. 6 stanoví, že údajem v průkazu totožnosti je (celé) jméno; zároveň toto nařízení stanoví, že průkazy totožnosti budou vydávány v souladu s dokumentem ICAO 9303. Je nezbytné navrženou změnu odůvodnit ve smyslu uvedených norem. I dokument ICAO 9303 dle našeho názoru vychází z faktu, že v průkazu budou uvedena všechna jména, která jsou ve vystavujícím státě úředně uznána jako součást jména žadatele.
	Vysvětleno.
Předkladatel upozorňuje na § 6 odst. 3 písm. b) zákona o cestovních dokladech, § 5 odst. 1 písm. b) zákona o občanských průkazech a § 1 odst. 4 a 29 odst. 4 vyhlášky č. 281/2021 Sb., k provedení zákona o občanských průkazech a některých ustanovení zákona o cestovních dokladech a zákona o základních registrech. Tato ustanovení stanovují, že náležitostmi obou průkazů jsou úřední záznamy obsahující nezkrácenou podobu jména nebo složeného příjmení držitele průkazu, jsou-li v rámci údajů o držiteli uvedeny ve zkrácené podobě. Oba průkazy tedy nezkrácenou podobu všech jmen i příjmení obsahují, ke zkracování dochází pouze na datové stránce průkazu, což dle názoru předkladatele neodporuje ICAO 9303.

	8. Pardubický kraj
	8.1

K čl. I bodu 5 (§ 6 odst. 4 zákona o cestovních dokladech)

Nelze měnit matriční identitu držitele dokladu (viz ustanovení § 61 a § 68 zákona o matrikách č. 301/2000 Sb., požadujeme zachovat stávající znění. Žadatel si nemůže libovolně zvolit jméno/příjmení, které se do dokladu zapíše.
	Vysvětleno.

Zápisem „zkratky“ jména do cestovního dokladu, resp. občanského průkazu, z důvodu nedostatku prostoru ke změně matriční identity nedochází. Upozorňujeme na § 6 odst. 3 písm. b) zákona o cestovních dokladech a § 5 odst. 1 písm. b) zákona o občanských průkazech. Tato ustanovení jasně stanovují, že náležitostmi obou průkazů jsou úřední záznamy obsahující nezkrácenou podobu jména nebo složeného příjmení držitele průkazu, jsou-li v rámci údajů o držiteli uvedeny ve zkrácené podobě. V úředním styku by držitel průkazu měl používat všechna svá jména bez ohledu na to, zda je má v dokladu uvedena ve zkrácené podobě.


	
	8.2

K čl. I bodu 23 (§ 19 odst. 2 zákona o cestovních dokladech)

Souhlasíme se sjednocením postupů na úseku vydávání cestovních dokladů a občanských průkazů, ale možnost podání žádosti o cestovní doklad (§ 19 odst. 2) i mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jak je to mu u občanských průkazů zejména ze zdravotních důvodů, se nám jeví jako nadbytečná. V praxi se často setkáváme se zneužíváním této „služby“. Tato činnost má být spojena s vyšším správním poplatkem 1200 Kč a bude ho možné snížit na polovinu, pokud to žadatel doloží. Zásadní připomínkou k navrhovanému ustanovení je skutečnost, že zákonné ustanovení neobsahuje ani minimální vymezení podmínek pro poskytnutí této služby.

Nesouhlasíme s návrhem bez jakéhokoli vymezení, za jakých podmínek úřad umožní – navrhujeme obdobu zákona o občanských průkazech a to do textu zákona, nikoli pouze v důvodové zprávě!!!
	Akceptováno jinak.

Navrhované doplnění § 19 odst. 2 zákona o cestovních dokladech bude upraveno obdobně podle § 10 odst. 3 zákona o občanských průkazech s tím, že podání žádosti o vydání cestovního pasu i mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností bude umožněno pouze ze zdravotních důvodů (např. v případě osob se závažnými zdravotními potížemi pro potřeby vycestování za účelem léčby poskytované mimo území České republiky). 

S ohledem na omezení výše uvedeného postupu pouze na zdravotní důvody, předkladatel upouští od zavedení speciálních správních poplatků a s nimi spjaté možnosti jejich moderace [položka 115 písm. b) a k) a související pasáž „Zmocnění“ přílohy k zákonu o správních poplatcích].

	
	8.3

K čl. II bodu 1 (§ 7 odst. 2 zákona o občanských průkazech)

Nelze měnit matriční identitu držitele dokladu (viz ustanovení § 61 a § 68 zákona o matrikách č. 301/2000 Sb., požadujeme zachovat stávající znění. Žadatel si nemůže libovolně zvolit jméno/příjmení, které se do dokladu zapíše.
	Vysvětleno.

Zápisem „zkratky“ jména do cestovního dokladu, respektive občanského průkazu, z důvodu nedostatku prostoru ke změně matriční identity nedochází. Upozorňujeme na § 6 odst. 3 písm. b) zákona o cestovních dokladech a § 5 odst. 1 písm. b) zákona o občanských průkazech. Tato ustanovení jasně stanovují, že náležitostmi obou průkazů jsou úřední záznamy obsahující nezkrácenou podobu jména nebo složeného příjmení držitele průkazu, jsou-li v rámci údajů o držiteli uvedeny ve zkrácené podobě. V úředním styku by držitel průkazu měl používat všechna svá jména bez ohledu na to, zda je má v dokladu uvedena ve zkrácené podobě.

	
	8.4

K bodu 45 (§ 43 odst.3)

Dočasný občanský průkaz se vydá rovněž na žádost osoby, která nemá občanský průkaz podle části druhé, z důvodu výkonu volebního práva, pokud o něj požádá nejdříve 5 pracovních dnů a nejpozději 1 pracovní den přede dnem konání voleb.

Navrhujeme, aby před zařazením tohoto ustanovení bylo velice dobře promyšleno, jak bude v praxi fungovat. Jak budou doklady distribuovány a předávány, neboť volby jsou pravidelně v pátek a sobotu – jak budou úřady postupovat, když občan bude chtít požádat v pátek, tj. v den voleb, občanský průkaz bude vyhotoven až v pondělí?

Připomínkujeme platnost dočasného občanského průkazu „po dobu konání voleb“ – jak bude v průkazu vymezena např. tam, kde mohou přicházet v úvahu 2 kola konání voleb? Jaká by byla hypotetická doba platnosti OP vydávaného např. v Chrudimi při současném konání voleb do zastupitelstev krajů spolu s volbami do Senátu? Senát má jiné územní vymezení než kraj, než ORP, Senát může mít dvě kola, volby do krajského zastupitelstva jenom jedno. Jak bude nastaveno vydání s ohledem na senátní obvody???? Není jednoduché vymezení, kde se Senát volí a kde ne, už kvůli odlišení voleb jednokolových v souběhu od možných voleb dvoukolových. Nebo se s druhým kolem voleb nepočítá? U prezidentské volby jsou mezi dvěma koly 2 týdny, u Senátu je to jeden týden? Jak tam bude napsáno: po dobu konání voleb, když v každé části republiky to může být jiné? ZDE SE JEDNÁ O ZCELA ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKU! Musí být jasně vymezena doba platnosti průkazu ve dnech. Poznámka: navrhované ustanovení nepamatuje na možnosti konání referend, a to zejména obecních. Považujeme za nelogické dočasný OP umožnit pro volby a neumožnit při konání referenda, byť i obecního.
	Akceptováno částečně.

Dočasné občanské průkazy z důvodu výkonu volebního práva nebudou distribuovány, nýbrž se budou vyhotovovat přímo na obecním úřadě obce s rozšířenou působností, tato skutečnost bude doplněna do normativního textu. 

Lhůta pro podání žádosti o dočasný občanský průkaz z důvodu výkonu volebního práva a lhůta pro jeho vydání v § 43 a 50 budou upraveny tak, aby žadatel mohl o dočasný občanský průkaz požádat i v první den konání voleb (pátek) a aby mu byl dočasný občanský průkaz vydán v den podání žádosti. 

Dočasný občanský průkaz bude vydáván vždy jen pro jedno kolo voleb, tudíž, pokud se bude jednat o dvoukolové volby, bude třeba o doklad žádat opakovaně, pokud nebude občanovi v mezidobí vydán standardní občanský průkaz (podání žádosti o dočasný občanský průkaz bude možné i v případě, že žadatel již dříve podal žádost o standardní občanský průkaz, a to do doby předání standardního občanského průkazu správnímu orgánu příslušnému k jeho předání držiteli). Platnost dočasného občanského průkazu z důvodu výkonu volebního práva bude explicitně omezena pouze na konkrétní dny hlasování (např. od pátku do soboty s uvedením konkrétního data), v tomto směru předkladatel upřesní normativní text.

Bude doplněno, že dočasný občanský průkaz bude vydáván i z důvodu výkonu práva hlasovat v referendu.

Dále bude doplněna povinnost příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností ověřit věk a trvalý pobyt žadatele, aby dočasný občanský průkaz z důvodu výkonu volebního práva nebo práva hlasovat v referendu byl vydán pouze osobě oprávněné volit v daných volbách nebo hlasovat v referendu (pokud se bude jednat o lokálně omezené volby – např. nové nebo opakované volby do zastupitelstva obce – úřad ověří jejich konání nahlédnutím do Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, případně na internetové stránky Ministerstva vnitra, konání místního referenda ověří prostřednictvím dálkového přístupu k obsahu úřední desky příslušného obecního úřadu obce, na jejímž území se má místní referendum konat).


	
	8.5

K čl. III bodům 19, 23 a 25 [položka 115 písm. b) a písm. k) a část „Zmocnění“ přílohy zákona o správních poplatcích]
Nesouhlasíme s možností OÚORP snížení poplatku o 50 % z důvodu hodných zvláštního zřetele a žádáme vypuštění „Zmocnění“ z návrhu.

Jedná se o službu občanům, kteří se nemohou dostavit osobně na úřad. Jedná se však o doklad dobrovolný, který je spojen se správními poplatky za tuto službu. Nevidíme důvod, proč správní poplatky snižovat. 
	Akceptováno jinak.

S ohledem na omezení výše uvedeného postupu pouze na zdravotní důvody (vizte návrh vypořádání k připomínce č. 8.2), předkladatel upouští od zavedení speciálních správních poplatků a s nimi spjaté možnosti jejich moderace [položka 115 písm. b) a k) a související pasáž „Zmocnění“ přílohy k zákonu o správních poplatcích].

	9. Zlínský kraj
	9.1

K čl. I bodu 23 (§ 19 odst. 2 zákona o cestovních dokladech) 
V důvodové zprávě se uvádí, že se vychází vstříc občanům, a navrhuje se, že občanům, kteří se nemohou zejména ze zdravotních důvodů dostavit na úřad, bude umožněno podat žádost o vydání cestovního pasu i mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Aby se eliminovalo zneužití této možnosti, navrhujeme obdobnou úpravu, jaká je obsažena v § 10 odst. 3 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhované znění:

„(2) Žádost o vydání cestovního pasu podá občan u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem; nemůže-li se žadatel z dlouhodobých zdravotních důvodů nebo z jiného závažného důvodu dostavit k podání žádosti k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, umožní tento úřad podání žádosti i mimo své pracoviště. Žádost o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) může občan podat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo u ministerstva.“
	Akceptováno.
Ustanovení bude upraveno obdobně podle § 10 odst. 3 zákona o občanských průkazech s tím, že podání žádosti o vydání cestovního pasu i mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností bude umožněno pouze ze zdravotních důvodů.  

	10. Svaz měst a obcí České republiky
	10.1

K čl. I bodu 5 (§ 6 odst. 4 zákona o cestovních dokladech)

Novela § 6 odst. 4 ZCD nekoresponduje se zákonem o matrikách, kdy občan ČR může užívat pouze 2 jména. Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. Viz § 61 a následující zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhujeme výše uvedené vést v patrnosti a návrh v tomto ohledu změnit.
	Vysvětleno.

Je třeba vzít v úvahu kategorii občanů, kteří státní občanství České republiky nabyli jiným způsobem než narozením. Na cizince narozené mimo území České republiky, kteří později nabyli občanství České republiky, se pravidla o zápisu jména či jmen do matriční knihy narození (tedy ani omezení počtu jmen) neuplatní. Cizincům, kteří se narodili v České republice a jejichž rodiče nejsou občany České republiky, lze do knihy narození zapsat více jmen (§ 18 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů). Mají-li tito cizinci v knize narození zapsáno více jmen a nabyli-li pak tito dodatečně státní občanství České republiky, jsou oprávněni, nikoliv však povinni buď přímo před příslušným krajským úřadem při převzetí Listiny o nabytí, nebo o udělení státního občanství České republiky, nebo před kterýmkoli matričním úřadem ve lhůtě 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky učinit prohlášení, které ze zapsaných jmen, popřípadě která dvě z nich budou v úředním styku používat. Předkladatel tedy v navrhované úpravě rozpor se zákonem o matrikách nespatřuje.  

Povinnost užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem, není navrhovanou úpravou nikterak dotčena. Držitel dokladu by měl v úředním styku uvádět všechna svá jména bez ohledu na to, zda je má v dokladu zapsána ve zkrácené podobě. 

Nad rámec připomínky upozorňujeme na § 6 odst. 3 písm. b) zákona o cestovních dokladech a § 5 odst. 1 písm. b) zákona o občanských průkazech. Tato ustanovení jasně stanovují, že náležitostmi obou průkazů jsou úřední záznamy obsahující nezkrácenou podobu jména nebo složeného příjmení držitele průkazu, jsou-li v rámci údajů o držiteli uvedeny ve zkrácené podobě.

	
	10.2

K čl. I bodu 23 (§ 19 odst. 2 zákona o cestovních dokladech)

Nová činnost, kdy úřad s rozšířenou působností umožní podání žádosti o vyhotovení CD, případně předání vyhotoveného dokladu mimo své pracoviště, předpokládá vyšší správní poplatek. Zákon chce umožnit snížení tohoto poplatku o polovinu, pokud žadatel o vydání CD doloží závažné důvody, což bude znamenat pro úřad další zbytečnou administrativní zátěž, a to ještě před samotným výjezdem do terénu. 
Navrhujeme za předpokladu nevyhovění následující připomínce zvážit regulaci samotné navýšené částky tak, aby nijak závratně nepřekračovala částku 600,- Kč a odpadlo by řízení ve věci snížení poplatku.  
Nedomníváme se, že by šlo o často používaný úkon.  Náběr žádostí v terénu využívají zejména osoby trvale upoutané na lůžko. S ohledem na jejich zdravotní stav však zpravidla nežádají o cestovní doklad.
Současně je třeba doplnit, že obdobná povinnost je stanovena v ZOP – nicméně zde platí, že OP je občan starší 15 let s trvalým pobyt na území ČR povinen mít – z důvodu splnění této povinnosti je stanovena ze závažných důvodů (zejm. zdravotních) možnost žádat o OP a tento převzít mimo úřad, zpravidla v místě bydliště či ve zdravotnickém zařízení. Nicméně toto se netýká CD – povinnost mít CD není stanovena, přičemž i z podstaty věci CD slouží k překročení hranic ČR, a pokud je občan schopen překročit hranice ČR, je schopen si v 99 % CD vyřídit přímo na úřadě. Z aplikační praxe si dovolujeme současně upozornit na určité zneužívání této možnosti v případě OP.
Navrhujeme zvážit vypuštění celého navrhovaného ustanovení.
	Akceptováno částečně.

Navrhované doplnění § 19 odst. 2 zákona o cestovních dokladech bude upraveno obdobně podle § 10 odst. 3 zákona o občanských průkazech s tím, že podání žádosti o vydání cestovního pasu i mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností bude umožněno pouze ze zdravotních důvodů (např. v případě osob se závažnými zdravotními potížemi pro potřeby vycestování za účelem léčby poskytované mimo území České republiky). 

S ohledem na omezení výše uvedeného postupu pouze na zdravotní důvody, předkladatel upouští od zavedení speciálních správních poplatků a s nimi spjaté možnosti jejich moderace [položka 115 písm. b) a k) a související pasáž „Zmocnění“ přílohy k zákonu o správních poplatcích].  

	
	10.3

K čl. II bodu 1 (§ 7 odst. 2 zákona o občanských průkazech)

Navrhovaná změna § 7 odst. 2 ZOP (obdobně jako shodná změna navrhovaná u ZCD) nekoresponduje se zákonem o matrikách, kdy občan ČR může užívat pouze 2 jména. Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. Viz § 61 a následující zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhujeme výše uvedené vést v patrnosti a návrh v tomto ohledu změnit.
	Vysvětleno.

Vizte návrh vypořádání připomínky č. 10.1.

	
	10.4

Nad rámec návrhu – § 13 zákona o občanských průkazech

Jeví se jako nejasné, proč není uvedeno přímo v zákoně, že úředník může údaje potřebné k podání žádosti prověřit přes základní registry, před identifikační systém OP a CD. Zejména § 13 odst. 2 písm. a) ZOP, dle kterého je uložena povinnost předložit rodný list je pro občana nekomfortní – ztotožnění žadatele je možné v nejsložitějším případě i přes otisky prstů. Příkladmo pro inspiraci lze uvést např. § 81a zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů: „Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.“ 
Navrhujeme zohlednit trendy digitalizace státu a zvážit změnu tohoto ustanovení.
	Po vypořádání připomínka změněna na doporučující.
Není nám známo, že by v České republice existovala centrální evidence otisků prstů občanů. Zejména s otisky prstů osob, které v posledních cca 20 letech nežádaly o vydání cestovního dokladu či občanského průkazu nebo nebyly konfrontovány s trestním stíháním, Česká republika dle našeho přesvědčení nedisponuje. Nadto lze důvodně předpokládat, že řadě občanů připadne komfortnějším předložit orgánu veřejné moci svůj rodný list než podstoupit proceduru snímání otisků prstů. Ustanovení § 13 odst. 2 a zde zakotvená povinnost předložit rodný list směřuje na případy, kdy si úředník totožnost prostřednictvím informačních systémů veřejné správy ověřit nemůže – typicky jde o občany mladší 15 let, kteří dosud nedisponují žádným dokladem totožnosti. K zamezení záměny či dokonce zneužití cizí totožnosti nepostačuje pouze sdělit oprávněné úřední osobě své jméno, příjmení a další údaje s tím, že ta již dále bude pracovat toliko s informačními systémy veřejné správy. Je zapotřebí tyto skutečnosti doložit příslušnou veřejnou listinou, neboť to, že osoba žádající o občanský průkaz či cestovní doklad je opravdu nositelem jména, které v žádosti uvedla, nelze bez dalšího ověřit pouhým nahlédnutím do příslušného informačního systému (je třeba brát v úvahu že např. u osoby mladší 15 let, která dosud nežádala o doklad totožnosti, není v žádném informačním systému veřejné správy vedena fotografie, tudíž by nebylo ani možné porovnávat její podobu).


167