Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD7WH7JKI najdete zde


                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce

IV.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část

1. 
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
Předkládaný návrh zákona upravuje celkem 6 zákonů – zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů.   

Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech 
Stávající právní úprava vydávání cestovních dokladů, jejich používání státními občany České republiky (dále jen „občan“) a vedení příslušných informačních systémů veřejné správy je upravena zákonem o cestovních dokladech. Úprava vydávání cestovních dokladů cizincům je součástí jiných právních předpisů. Zákon o cestovních dokladech prošel množstvím změn, kdy byl novelizován v souvislosti s územní reformou (zrušení okresních úřadů), vstupem České republiky do Evropské unie a s ním spojenými zvýšenými nároky na bezpečnost cestovních dokladů (zapracování biometrických údajů držitele), členstvím České republiky v Schengenském prostoru volného pohybu, i s dopady změn souvisejících právních předpisů (např. občanského zákoníku z roku 2012). 

Poslední významná novela tohoto zákona byla provedena zákonem č. 270/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o občanských průkazech, a to s postupnou dělenou účinností od 20. července 2021, od 2. srpna 2021 a od 1. února 2022. Podstatou změn bylo zajištění odstávky výrobního systému cestovních dokladů, který pro přijetí žádosti o vydání cestovního dokladu využívá stejnou infrastrukturu jako pro přijetí žádosti o vydání občanského průkazu, sjednocení některých postupů na úseku cestovních dokladů a občanských průkazů a elektronizace postupů správních orgánů. Rovněž došlo k úpravě vydávání cestovních dokladů pro osoby bez omezené svéprávnosti, ale se jmenovaným opatrovníkem.
Zákon o cestovních dokladech komplexně upravuje práva, povinnosti a působnost na úseku cestovních dokladů vydávaných občanům. Zákon o cestovních dokladech stanovuje druhy cestovních dokladů, údaje, které jsou do nich zapisovány, a lhůty pro jejich vydávání. Lhůta pro vydání cestovního dokladu činí 30 dnů, v případě, že je žádost podána u zastupitelského úřadu 120 dnů. 
Působnost na úseku cestovních dokladů vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, zastupitelské úřady, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí. Zastupitelské úřady nejsou tzv. orgány příslušnými k vydání cestovního dokladu ve smyslu zákona o cestovních dokladech, což znamená, že jimi přijaté žádosti o vydání cestovního dokladu zpracovávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 

Žádost o vydání cestovního dokladu může podat občan starší 15 let. Je-li však nezletilý, je vyžadován písemný souhlas jeho zákonného zástupce, poručníka, opatrovníka, pěstouna, osoby, které je nezletilý svěřen do péče, nebo ředitele zařízení pro výkon ústavní péče nebo ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Tyto osoby se mohou dát zastoupit na základě plné moci, zastoupení však není možné při převzetí cestovního dokladu a také v případě, kdy se jedná o cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji.
Zákon o cestovních dokladech dále upravuje platnost a důvody skončení platnosti cestovního dokladu, informační systém evidence cestovních dokladů a informační systém evidence diplomatických a služebních pasů včetně úpravy poskytování údajů z těchto evidencí a přestupky na úseku cestovních dokladů.
Zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech

V souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/1157, o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu v červnu roku 2019, s datem použitelnosti od 2. srpna 2021, došlo k přijetí nového zákona o občanských průkazech, který od 2. srpna 2021 zajistil adaptaci zmíněného nařízení. 
Zákon o občanských průkazech komplexně upravuje práva, povinnosti a působnost na úseku občanských průkazu. Vymezuje, co je občanský průkaz, kdo má povinnost a kdo právo jej mít a jaké jsou jeho náležitosti. Zákon o občanských průkazech upravuje dva druhy občanských průkazů vydávané občanům, a to občanský průkaz (obsahující strojově čitelnou zónu, 2D kód, kontaktní elektronický čip a nosič dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje) a dočasný občanský průkaz (neobsahující strojově čitelnou zónu, 2D kód, kontaktní elektronický čip a nosič dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje), který je vydáván s dobou platnosti 5 měsíců z důvodu technické závady na zařízení zabezpečujícím zpracování a přenos dat nebo na výrobní technologii trvající déle než 7 kalendářních dnů nebo v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události, kdy nelze vydávat běžné občanské průkazy, a s dobou platnosti 2 měsíce při (nepovinném) vydání bezprostředně po nabytí státního občanství České republiky prohlášením nebo udělením.
Zákon o občanských průkazech dále upravuje postup vydání občanského průkazu. Působnost na úseku občanských průkazů vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, zastupitelské úřady (určené Ministerstvem zahraničních věcí), Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí. Žádost o vydání občanského průkazu je možné podat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, zastupitelskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra (jde-li o občanský průkaz vydaný v tzv. zrychleném režimu). Převzetí vyhotoveného občanskému průkazu je rovněž možné u těchto orgánů. Zastupitelské úřady však nejsou správními orgány příslušnými k vydání občanského průkazu ve smyslu zákona o občanských průkazech, což znamená, že žádosti podané u zastupitelských úřadů zpracovávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 
Podat žádost o vydání občanského průkazu může osoba, která má povinnost nebo právo mít občanský průkaz a dále osoby, které jsou podle § 67 zákona o občanských průkazech oprávněny jednat za osobu mladší 15 let, a osoby, které jsou podle § 68 zákona o občanských průkazech oprávněny jednat za osobu starší než 15 let. Jinou osobu k podání žádosti zmocnit nelze.
Zákon o občanských průkazech rovněž upravuje platnost a skončení platnosti občanského průkazu. U občanských průkazů, které obsahují údaje o rodinném stavu nebo registrovaném partnerství, končí jejich platnost uplynutím 45 dnů ode dne uzavření manželství nebo vzniku registrovaného partnerství, úmrtí manžela nebo partnera anebo nabytím právní moci rozhodnutí, jehož předmětem je rozvod či zrušení registrovaného partnerství, prohlášení manžela či partnera za mrtvého, zdánlivost manželství, neexistence registrovaného partnerství nebo prohlášení manželství či partnerství za neplatné. 

Zákon dále upravuje nakládání s občanským průkazem, informační systém evidence občanských průkazů včetně poskytování údajů z evidence občanských průkazů a přestupky, kterých se lze na úseku občanských průkazů dopustit. 

Zákon o občanských průkazech byl přijat v době, kdy smlouva na službu „Dodávání osobních dokladů vydávaných v působnosti Ministerstva vnitra, včetně systému zpracování žádosti, pořizování a zpracování dat" uzavřená se Státní tiskárnou cenin, s. p., byla účinná, a nebylo tak z ekonomických důvodů možné realizovat všechny požadované změny. 
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
Zákon o správních poplatcích upravuje výši správních poplatků a výkon jejich správy. Materie evidence obyvatel, vydávání dat z informačních systémů, cestovních dokladů a občanských průkazů se dotýkají, kromě samotných ustanovení zákona, položek 2, 3, 8, 115 a 157 Sazebníku.
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech

Základní registry (základní registr obyvatel, základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí a základní registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností) představují zdroj referenčních, tj. věcně správných údajů pocházejících z agendových informačních systémů spravovaných jednotlivými editory. Jedná se o páteřní informační systémy veřejné správy, které zprostředkovávají využívání údajů zpracovávaných různými editory. Mezi tyto údaje v současné době patří též data potřebná pro elektronickou identifikaci, která jsou zapisována z informačního systému evidence občanských průkazů.
Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích
Jedním ze základních principů tohoto zákona upravující skutkové podstaty některých přestupků vyskytujících se na různých úsecích veřejné správy, včetně druhu a výše správních trestů, které lze za jejich spáchání uložit, je postihnout skutkové podstaty, které by se mohly vyskytnout na více úsecích veřejné správy a zabránit nežádoucímu stavu, kdy k ochraně jednoho a téhož zákonem chráněného společenského zájmu existují skutkové podstaty se shodnými typovými znaky v různých zákonech upravujících konkrétní úsek veřejné správy. V současné době zákon o některých přestupcích neobsahuje skutkovou podstatu přestupku zneužití veřejné listiny (ať už v podobě listiny nebo jejího elektronického opisu).

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů
S účinností od 20. ledna 2024 byla zákonem č. 1/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, v zákoně o právu na digitální služby upravena skutková podstata přestupku zneužití digitálního stejnopisu průkazu. Tento postup je sice v souladu s principem, podle kterého jsou skutkové podstaty přestupků včleněny přímo do právního předpisu upravujícího příslušné povinnosti, nicméně způsobil jednak nerovný přístup v postihu zneužití veřejných listin v listinné podobě, které doposud takto chráněny nejsou, a jednak jako orgán příslušný k projednání přestupku určil Ministerstvo vnitra – ústřední orgán státní správy.
Všechny výše uvedené právní předpisy regulují jimi upravenou materii na principu rovnosti, bez ohledu na pohlaví, věk, sociální či zdravotní stav občana, který nezakládá příčinu k diskriminaci z jakéhokoliv důvodu. Oblast životního prostředí není předmětem regulace žádného z uvedených předpisů a pozitivní dopad lze uvažovat pouze nepřímý 
– v důsledku digitalizace lze dovodit existenci úspor (snížení emisí skleníkových plynů), které však nelze exaktně kvantifikovat.
2. 
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 

Změna zákona o cestovních dokladech
Hlavním záměrem navrhovaných změn v zákoně o cestovních dokladech je sjednocení postupů na úseku vydávání cestovních dokladů a občanských průkazů s cílem usnadnit činnost úředníků, kteří mnohdy působí v obou agendách. Nově se tak mimo jiné umožňuje, aby si občané mohli ponechat úředně znehodnocené cestovní doklady, jako je tomu v případě občanských průkazů, nebo si požádali o digitální zpracování podoby zemřelé osoby z evidence cestovních dokladů (za předpokladu, že poskytnutí digitálního zpracování podoby za svého života držitel cestovního dokladu nezakázal). Rovněž se umožňuje, opět shodně s úpravou na úseku občanských průkazů, podat žádost o vydání cestovního dokladu a převzít cestovní doklad mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností. 

Návrhem se dále sleduje maximální digitalizace procesu vydávání cestovních dokladů, zpřesnění povinností a lhůt, povinností vydávajících úřadů, umožnění využívání již pořízených (i biometrických) údajů a obecně sjednocení využívání infrastruktury používané pro vydávání cestovních dokladů či rozšíření možností vyrozumívání elektronickými prostředky s cílem zjednodušení a zefektivnění postupů na úseku cestovních dokladů.
Zastupitelské úřady budou nově rovněž orgány vydávajícími cestovní doklady, čímž se sníží zátěž pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které žádosti podané na zastupitelských úřadech kontrolují, a zvýší se úroveň poskytovaných služeb občanům v zahraničí.
Navrhuje se rozšířit okruh osob, které mohou zastoupit žadatele při podání žádosti o vydání cestovního dokladu nebo jeho převzetí. Osoby oprávněné k podání žádosti o vydání cestovního dokladu se nově budou moci nechat zastoupit na základě zvláštní plné moci i v případě, že se jedná o cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji. Převzít cestovní doklad pak bude moci zmocněnec na základě zvláštní plné moci (fyzicky předložené, zaslané do datové schránky nebo na adresu elektronické pošty) nebo zmocněnec, kterého žadatel uvede při podání žádosti o vydání cestovního dokladu.

Rozšiřují se důvody pro odepření vydání cestovního dokladu, a to v případě, že byl na občana vydán evropský zatýkací rozkaz nebo uplatněno opatření za účelem vyžádání občana z cizího státu. Nemělo by tak již docházet k situacím, kdy je na hledanou osobu vydán zatykač, ale orgány příslušné k vydání cestovního dokladu nemají zákonný důvod pro odepření vydání nového cestovního dokladu.
Navrhuje se také přehodnocení závažnosti některých přestupků na úseku cestovních dokladů. Pokuty za přestupky budou nově odstupňovány podle typové závažnosti porušených povinností, a to za nejméně závažné protiprávní jednání do 10 000 Kč, za závažnější protiprávní jednání do 20 000 Kč a za nejzávažnější protiprávní jednání do 50 000 Kč. 

Změna zákona o občanských průkazech
Změny na úseku občanských průkazů spočívají, stejně jako v případě zákona o cestovních dokladech, v rozšíření možností zastupování žadatele o vydání občanského průkazu a jeho převzetí, umožnění využívání již pořízených (i biometrických) údajů a úpravě postupů vydávajících orgánů v souvislosti se zvyšující se propojeností informačních systémů veřejné správy. 
Zastupitelské úřady budou nově rovněž orgány vydávajícími občanské průkazy, čímž se sníží zátěž pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které žádosti podané na zastupitelských úřadech kontrolují, a zvýší se úroveň poskytovaných služeb občanům v zahraničí.
Významnou změnou je pak umožnění vydávání dočasného občanského průkazu z důvodu výkonu volebního práva s cílem usnadnit výkon volebního práva. Platnost dočasného občanského průkazu vydaného z důvodu výkonu volebního práva bude omezena jen na dobu trvání voleb, což by mělo eliminovat využívání tohoto dočasného občanského průkazu k vyřízení jiných záležitostí u občanů, kteří se vyhýbají povinnosti mít občanský průkaz. 

Navrhované využití infrastruktury pro vydávání strojově čitelných občanských průkazů také pro vydávání dočasných občanských průkazů pak povede ke snížení administrativní zátěž pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností a zvýšení komfortu pro občany žádající o vydání dočasného občanského průkazu (nebudou muset dodávat svou fotografii). 
Navrhuje se prodloužit platnost občanského průkazu v případě úmrtí manžela nebo partnera ze současných 45 dnů na 3 měsíce s cílem poskytnout pozůstalému manželu nebo partneru více času na adaptaci na novou životní situaci, aniž by byl vystaven tlaku okamžitého vyřizování nového osobního dokladu. 
Navrhuje se také přehodnocení závažnosti některých přestupků na úseku občanských průkazů. Pokuty za přestupky budou nově odstupňovány podle typové závažnosti porušených povinností, a to za nejméně závažné protiprávní jednání do 10 000 Kč, za závažnější protiprávní jednání do 20 000 Kč a za nejzávažnější protiprávní jednání do 50 000 Kč. 
Změna zákona o správních poplatcích
Navrhovanou úpravou se zpřesňuje, že v případě vydání občanského průkazu v důsledku změny názvu adresy, rodného čísla či úkonů z moci úřední je od poplatku osvobozeno vydání nového dokladu vydávaného ve standardních lhůtách, nikoli vydání nového dokladu v tzv. zrychleném režimu. Zároveň dochází k úpravám výše správních poplatků na úseku občanských průkazů a cestovních dokladů v reakci na zvyšující se náklady na správní úkony a v některých případech i stanovení nových správních poplatků v souvislosti s nově dostupnými službami.
Změna zákona o základních registrech

V důsledku toho, že v občanském průkazu již nebude uváděn bezpečnostní osobní kód, tedy dojde ke zrušení možnosti fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci, se v základním registru obyvatel vypouštějí údaje, které tuto funkcionalitu nyní umožňují. 
Změna zákona o některých přestupcích

Dochází k doplnění skutkové podstaty „zneužití veřejné listiny“ v listinné podobě, a to za účelem sjednocení politiky trestání na úseku přestupků s jejím elektronickým opisem.

Změna zákona o právu na digitální služby

V zákoně o právu na digitální služby dochází rovněž ke změnám spojeným se zánikem možnosti fyzického prokázání totožnosti autentizací. Dále dochází k přesunu věcné příslušnosti k projednání přestupku zneužití digitálního stejnopisu průkazu.
Žádný z výše uvedených záměrů nedopadá na rovnost žadatelů o vydání cestovního dokladu, či občanského průkazu, kteří po splnění totožných zákonných podmínek požadovaný doklad obdrží. Pokud jde o rozdíly ve správních poplatcích, jejich příčina spočívá v okolnostech či důvodech vydání příslušného dokladu, kdy například vydání dokladu na zastupitelském úřadu je nákladnější než v České republice. V případě ztráty dokladu je pak na místě, aby žadatel uhradil větší část ceny dokladu a přiblížil se tak ceně skutečné, když nutnost vydat nový doklad byla vyvolána okolnostmi na straně žadatele. Ochrana životního prostředí není změnami dotčena.
3.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhované změny představují celek vzájemně provázaných opatření, která slaďují výkon státní správy na úseku cestovních dokladů a občanských průkazů, s ohledem na sbližující se nároky kladené na oba typy dokladů. Dále se upravuje výše správních poplatků na úsecích v působnosti Ministerstva vnitra a reaguje se na změny v koncepci identifikačních služeb. 

Mezi nejvýznamnější změny patří:
· sjednocení postupů na úseku vydávání cestovních dokladů a občanských průkazů s cílem usnadnit činnost úředních osob, které mnohdy působí v obou agendách,

· rozšíření působnosti zastupitelských úřadů, které budou nově rovněž orgány vydávajícími občanské průkazy a cestovní doklady, čímž se sníží zátěž pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které žádosti podané na zastupitelských úřadech kontrolují, a zvýší se úroveň poskytovaných služeb občanům v zahraničí,

· vydávání dočasného občanského průkazu z důvodu výkonu volebního práva, jehož platnost bude omezena na dobu konání voleb,

· rozšíření možností zastoupení při podání žádosti o vydání občanského průkazu nebo cestovního dokladu a při jejich převzetí,
· prodloužení platnosti občanského průkazu v případě úmrtí manžela nebo partnera na 3 měsíce,
· možnost ponechat si neplatný cestovní doklad (po jeho úředním znehodnocení),
· možnost podat žádost o vydání cestovního dokladu a převzít cestovní doklad mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
· úprava výše některých správních poplatků a zavedení nových správních poplatků v souvislosti s nově poskytovanými službami,

· zavedení skutkové podstaty přestupku zneužití veřejné listiny,

·  změna věcné příslušnosti k projednání přestupku zneužití digitálního stejnopisu průkazu z Ministerstva vnitra na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
4. 
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky 

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s právním řádem České republiky a respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky, jak je vymezuje čl. 112 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky, podle něhož lze působnost ministerstev a jiných správních úřadů stanovit pouze zákonem, a s čl. 105 Ústavy České republiky, který stanoví, že výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. Návrh zákona rovněž respektuje ústavní principy Listiny základních práv a svobod, neboť je v souladu zejména s jejím čl. 2 odst. 2, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon, čl. 3 odst. 1, podle kterého se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení, a rovněž čl. 4 odst. 1, který stanovuje, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Navrhovaná právní úprava neporušuje ústavní principy rovnosti v právech, nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Právní úprava je navrhována tak, aby byla v souladu se zásadou zákonnosti, zásadou předvídatelnosti práva, zásadou přiměřenosti a se zákazem retroaktivity.

V rámci soudní praxe Ústavního soudu byly opakovaně podávány návrhy na zrušení § 23 písm. b) zákona o cestovních dokladech (ve znění účinném do 31. prosince 2004). Ustanovení § 23 upravuje důvody pro odepření vydání a odnětí cestovního dokladu, přičemž podle § 23 písm. b) ve znění účinném do 31. prosince 2004 měl správní orgán odepřít vydání cestovního dokladu nebo cestovní doklad odejmout na žádost orgánu činného v trestním řízení občanovi, proti kterému vede trestní stíhání pro úmyslný trestný čin. V nálezu Pl. ÚS 12/07 Ústavní soud zpochybnil kompetenci příslušného správního úřadu rozhodovat o tom, zda vydání cestovního dokladu odepře či vydaný cestovní doklad odejme a konstatoval rozpor s ústavním pořádkem. Nálezem Pl. ÚS 18/07 pak Ústavní soud § 23 písm. c) zákona o cestovních dokladech ve znění účinném od 1. ledna 2005 dnem 31. prosince 2010 zrušil, přičemž konstatoval, že změna, spočívající v možnosti odejmout nebo odepřít vydání cestovního dokladu jen tehdy, je-li proti občanovi vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody nejméně na 3 léta, není takového charakteru, aby ústavní konformitu zkoumaného ustanovení založila. Podstata nálezů spočívá v tom, že nevydání cestovního dokladu, či jeho odnětí, je považováno za zajišťovací institut, o jehož použití by měly rozhodovat orgány veřejné moci, které vedou řízení, v němž má být tento zajišťovací institut použit, nikoliv správní orgány. Nyní doplňované části § 23 odst. 1 zákona o občanských průkazech uvedený výklad respektují, protože oba dva důvody pro odepření vydání cestovního dokladu jsou rozhodnutími přijatými v rámci trestního řízení soudem České republiky nebo justičního orgánu jiného členského státu.
Zákon o občanských průkazech zatím nebyl Ústavním soudem posuzován, stejně tak jeho předchůdce, již neplatný zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, což svědčí o nekonfliktní povaze předmětné právní úpravy. Pokud jde o zákon o správních poplatcích, zákon o základních registrech, zákon o některých přestupcích a zákon o právu na digitální služby, nálezy Ústavního soudu buď neexistují, nebo se netýkají navrhované právní úpravy.
5. 
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie 

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace). 

Zákon o občanských průkazech je částečně implementačním předpisem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu, a to zejména v oblasti zapracování biometrických údajů (zobrazení obličeje držitele průkazu a dva otisky prstů) do vysoce zabezpečeného paměťového média. Toto nařízení je však dotčeno rozsudkem soudního dvora EU ze dne 21. března 2024 ve věci C-61/22, kterým byla ukončena platnost nařízení od 1. ledna 2027. Důvodem ke skončení platnosti uvedeného nařízení je skutečnost, že nařízení bylo přijato podle čl. 21 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, ale mělo být přijato podle čl. 77 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Předpokládá se, že Rada Evropské unie podnikne příslušné kroky a výše zmíněné nařízení nahradí novým nařízením, založeným na čl. 77 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Novela nebyla konzultována s orgány Evropské unie.
Zákon o cestovních dokladech je pak dotčen směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, nařízením Rady (ES) ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy a směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU. Transpozice posledního zmíněného předpisu bude provedena v rámci novely zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě.
Úpravy zákona o správních poplatcích, zákona o základních registrech, zákona o některých přestupcích a zákona o právu na digitální službu nespadají do rámce regulovaného předpisy Evropské unie.
6. 
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, 

Na oblast navrhované úpravy se žádná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nevztahuje.
7. 
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Náklady na výrobní systém osobních dokladů jsou hrazeny ze státního rozpočtu a hodnota smlouvy na období 2026 až 2035 v tuto chvíli není známa, ale měla by se pohybovat okolo částky 10 mld. Kč vč. DPH na 10 let. 
Bilance změn správních poplatků na úseku cestovních dokladů a občanských průkazů (modelově vůči počtům dokladů v roce 2023) vychází 6 823 950 Kč dodatečných příjmů pro státní rozpočet a 8 572 450 Kč dodatečných příjmů pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Dopad na podnikatelské prostředí lze identifikovat pouze v souvislosti se změnami ve vydávání dočasného občanského průkazu, protože nadále nebude nutné dokládat fotografii žadatele o dočasný občanský průkaz. 

Dopad změny správních poplatků na úseku evidence obyvatel nebylo možné kvantifikovat, neboť nejsou k dispozici data prostřednictvím kolika formulářů je změna trvalého pobytu u vícečetných ohlášení osob v současnosti prováděna. 
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Celkově dojde ke zvýšení celkové částky správních poplatků (modelově podle dat za rok 2023) vybraných od žadatelů o osobní doklady o částku 15 396 400 Kč, což představuje (za část příjmů Ministerstva vnitra) navýšení o 23,3 % vůči celkové částce 29 257 460 Kč vybraných poplatků v roce 2023. V případě obecních úřadů obcí s rozšířenou působností je odhadovaný poměr nižší, protože celková částka příjmů ze správních poplatků za rok 2023 přesahuje 500 mil. Kč a pohybuje se tedy okolo 2 %. Jediná změna, která může mít dopad na sociálně slabé obyvatele je zvýšení správního poplatku ze 100 na 200 Kč za vydání občanského průkazu osobě mladší 15 let, což představuje navýšení o 100 %. Smyslem je zvýšit podíl úhrady spojené s vydáním nepovinného dokladu, aby se přiblížil nákladům spojených s jeho vydáním, aniž by došlo ke zvýšení nákladů státního rozpočtu. V odůvodněných případech lze pro úhradu správního poplatku využít institutu mimořádné okamžité pomoci zajišťovaného příslušným úřadem práce. Jiných skupin se změny nedotknou.
9. 
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předložená novela neobsahuje žádné nové zpracování osobních údajů, proto není potřeba v souladu s čl. 35 obecného nařízení o ochraně osobních údajů provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. 
10. 
Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava definuje nové důvody (byl-li na občana vydán evropský zatýkací rozkaz anebo uplatněno opatření za účelem vyžádání občana z cizího státu) pro nevydání cestovního dokladu. Tyto důvody jsou však důsledkem rozhodnutí soudu v trestním řízení a v rámci aplikační praxe neumožňují správnímu orgánu se od dikce zákona o cestovních dokladech odchýlit.
11. 
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Problematika vydávání dokladů má bezpochyby dopad na vnitřní bezpečnost České republiky, v případě cestovních dokladů s přesahem do bezpečnosti mezinárodní. Navrhovaná právní úprava nemění bezpečnostní úroveň stávajících dokladů a navržené procesy zastupování při podání žádosti či vyzvednutí dokladu zajišťují dostatečnou identifikaci osob, které vyrobený osobní doklad přebírají.
12. 
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů. 
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na rodiny, plnění funkcí rodiny ani další faktory rodinné politiky a dané oblasti se nedotýká.
13. 
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Mimo finančních dopadů popsaných v bodě 7 představují navržené změny pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností obecně zjednodušení výkonu agendy – ať už se jedná o možnost opakovaného použití biometrických údajů pro vydání druhého biometrického dokladu, stanovení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí vydávajícím orgánem, či plně elektronicky vedenou spisovou dokumentaci spojenou s podáním žádosti o osobní doklad. Výjimkou je zavedení dočasného občanského průkazu vydaného z důvodu voleb, jehož míru využívání je však obtížné odhadnout s ohledem na chybějící data. 
14. 
Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
a) Budování přednostně digitálních služeb 

Předkládaná právní úprava stanovuje, že žádosti o vydání osobních dokladů se budou zpracovávat plně elektronicky, a to prostřednictvím vyškoleného úředníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo zastupitelského úřadu, který zajišťuje kompletní zpracování žádosti od jejího přijetí, až po předání dokladu. Podpis žadatele (v případech, kdy jej objektivně pořídit lze) je pořizován prostřednictvím elektronického podpisového tabletu, tedy v digitální formě.
b)  Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb 
Navrhovaná právní úprava zavádí možnost opakovaného využití biometrických údajů v případě vydání druhého dokladu (občanského průkazu či cestovního dokladu) s biometrickými prvky. 
c) Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením 
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou rovnoměrně rozprostřeny po celém území České republiky, čímž je zajištěna dostupnost služby všem občanům České republiky. Služby jsou poskytovány v plném rozsahu všem skupinám obyvatel, včetně tělesně či duševně znevýhodněných skupin, nastavené procesy počítají též s náboženskými a kulturními odlišnostmi.
d)  Sdílené služby veřejné správy 
Předkládaný návrh zákona stanovuje zastupitelské úřady jako orgány příslušné k vydání cestovního dokladu, pokud u nich byla podána žádost o vydání cestovního dokladu. Zastupitelské úřady tak již nebudou pouze prostředníkem mezi žadatelem a orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu. Jedním z hlavních cílů návrhu zákona je rovněž sjednocení postupu na úseku vydávání cestovních dokladů a občanských průkazů.
e)  Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy 

Předkládaný návrh zákona prohlubuje provázanost informačních systémů veřejné správy na úseku občanských průkazů a cestovních dokladů.
f)  Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru 

Navrhovaná právní úprava rozšiřuje možnosti zastupitelských úřadů České republiky v oblasti vydávání občanských průkazů v zahraničí.
g)  Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby 

Informační systém používaný pro vydávání osobních dokladů využívající služeb základních registrů je součástí kritické informační infrastruktury, nová smlouva na technické řešení, které bude respektovat národní architektonický plán i technologickou neutralitu, bude předmětem vyjádření Digitální a informační agentury. To zaručuje vysokou míru kybernetické bezpečnosti a zajištění ochrany osobních údajů.  

h)  Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb 
Předkládaný návrh zákona rozšiřuje množinu způsobů poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů v souladu s digitalizací veřejné správy.

i)  Technologická neutralita

Nová smlouva na technické řešení, které bude respektovat národní architektonický plán i technologickou neutralitu, bude předmětem vyjádření Digitální a informační agentury.
j)  Uživatelská přívětivost

Služby jsou poskytovány v plném rozsahu všem skupinám obyvatel, včetně tělesně či duševně znevýhodněných skupin, nastavené procesy počítají též s náboženskými a kulturními odlišnostmi.
15. 
Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

Předseda Legislativní rady vlády udělil výjimku z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace RIA podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) 
(č. j. 44703/2024-UVCR).
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první – změna zákona o cestovních dokladech

K bodu 1 (§ 2 odst. 1)

Navrhovanou úpravou dochází ke sjednocení s právní úpravou obsaženou v zákoně o občanských průkazech. V této souvislosti se odstraňuje nesoulad mezi údaji, které se prokazují občanských průkazem, a údaji, které se prokazují cestovním dokladem. Podoba by mezi tyto údaje z povahy věci náležet neměla. 
K bodu 2 (§ 5 odst. 2)
Cestovní doklady, o které žadatel o vydání cestovního dokladu požádá na zastupitelském úřadu a které si vyzvedne na obecním úřadu obce s rozšířenou působností nebo na Ministerstvu vnitra, budou nově vydávány ve lhůtě 30 dnů, na místo stávajících 120 dnů. Dojde tak ke sjednocení lhůt pro vydávání cestovních dokladů se lhůtami pro vydávání občanských průkazů. Ve lhůtě 120 dnů se tak budou vydávat pouze ty cestovní doklady, které budou vyzvednuty u zastupitelského úřadu.

Navrhovanou úpravou se dále sjednocuje počátek plynutí lhůt pro vydávání cestovních dokladů se lhůtami pro vydávání občanských průkazů.
K bodu 3 (§ 6 odst. 1)

Legislativně technická úprava.

K bodu 4 (§ 6 odst. 2) 

Dochází k jednoznačnému vymezení využívání biometrických údajů (zobrazení obličeje a dvou otisků prstů). Biometrické údaje bude možné použít pouze při ověření pravosti cestovního dokladu a totožnosti držitele cestovního dokladu při překračování hranic v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy. Dochází tím ke sjednocení s využíváním biometrických údajů na úseku občanských průkazů, které vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu.

Biometrické údaje, které jsou uvedeny v nosiči dat, mohou být využívány pouze v souladu s účelem, který stanovuje čl.4 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2252/2004. Podle tohoto ustanovení by měly být biometrické údaje uváděné v cestovním dokladu používány pro účely ověření pravosti cestovního dokladu a dále pro účely ověření totožnosti držitele cestovního dokladu, přičemž uvedené nařízení tyto dva účely nespojuje pouze s překračováním státních hranic. 

Cestovní doklady v sobě zahrnují prvky, na základě nichž je možné určit, zda se jedná o pravý cestovní doklad či falešný cestovní doklad. K tomuto zjištění tedy nejsou biometrické údaje uvedené v cestovních dokladech třeba. Z uvedených důvodů je proto v navrhovaném ustanovení využití biometrických údajů uvedených v cestovních dokladech omezeno pouze na překračování státních hranic stejně jako je tomu u občanských průkazů. 

K bodu 5 (§ 6 odst. 4)

V případě, že držitel cestovního dokladu má více jmen a příjmení a z technický důvodu je nelze zapsat v plném tvaru na cestovní doklad, bude mít občan možnost si vybrat jedno jméno a příjmení, které bude v plném tvaru na datové stránce cestovního dokladu v příslušné kolonce a další jména a příjmení budou zapsána s prvním velkým písmenem a tečkou. Kompletní jméno a příjmení v plném tvaru bude uvedeno v kolonce úředních záznamů, která je rovněž součástí osobního dokladu. Změna vychází z praxe, kdy především občané z jihoamerických států mají často více jmen nebo příjmení, v souvislosti s čímž docházelo k problémům při zápisech do občanských průkazů a cestovních dokladů.
K bodu 6 (§ 6 odst. 5) 
Nově doplněný důvod vydání cestovního průkazu, který neobsahuje rodné číslo, pro nově narozeného občana pro cestu do zahraničí postihuje případy, kdy je třeba uskutečnit naléhavou cestu ze zahraničí do České republiky a zpět. Navrhovaná úprava vychází z praxe občanů žijících v zahraničí.
K bodům 7, 8, 22 a 25 (§ 10 odst. 3, § 12 odst. 1, § 19 odst. 1, § 20 odst. 3 a 4, § 21a odst. 1 a § 30 odst. 2)  

Navrhované změny jsou provedené v souvislosti se stanovením zastupitelských úřadů jako orgánů příslušných k vydání cestovního dokladu, pokud u nich byla podána žádost o vydání cestovního dokladu. Zastupitelský úřad tak bude i nadále provádět změny a doplnění údajů v cestovním dokladu nově již jako orgán příslušný k vydání cestovního dokladu.

K bodu 9 (§ 12 odst. 2 a 3)
Místní příslušnost obecních úřadů obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu občana je v souvislosti se stanovením zastupitelských úřadů jako orgánů příslušných k vydání cestovního pasu zrušena. 

K bodu 10 [§ 13 písm. f)]
V souladu s aktuálními společenskými změnami dochází k rozšíření okruhu osob, kterým může být vydán diplomatický pas též o partnery podle zákona o registrovaném partnerství. Dochází rovněž k nápravě neopodstatněného opomenutí manžela nebo partnera prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.
K bodu 11 (§ 14 odst. 2)
Oprávnění pro podání žádosti o vydání služebního pasu je nově přiznáno též prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu. Důvodem je skutečnost, že pracovní úkoly v zahraničí plní i zaměstnanci Nejvyššího kontrolního úřadu. S ohledem na postavení Nejvyššího kontrolního úřadu není případné, aby žádosti o vydání služebních pasů jeho zaměstnancům, na rozdíl např. od žádostí o vydání služebních pasů zaměstnancům v kancelářích komor Parlamentu, podávala osoba stojící vně úřadu. Nadto ani není zřejmé, jaká osoba by tak měla činit, neboť z povahy věci není k dispozici příslušný ústřední správní úřad.    

K bodu 12 (§ 15 odst. 1) 
Změna, která reaguje na potřeby občanů v odůvodněných případech cestovat s cestovním průkazem jak k cestě do určité destinace, tak i k cestě zpět. Změna vychází z praxe, kdy občané cestovní průkaz vydaný k jednotlivé cestě používali jak pro cestu do určité destinace, tak i k cestě zpět.

K bodu 13 (§ 15 odst. 2)
Zastupitelské úřady budou ověřovat veškeré údaje ve správních evidencích tak, jak to do současné doby dělaly obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Ministerstvo vnitra. Zastupitelské úřady budou mít k ověření údajů k dispozici základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel, informační systém evidence občanských průkazů a informační systém evidence cestovních dokladů.
K bodům 14 až 18 (§ 17 odst. 2, 4, 5 a 7)
Občané ve věku mezi 15 až 18 lety nebudou nově muset při podání žádosti o cestovní doklad předkládat souhlas oprávněné osoby, čímž dochází ke snížení administrativní náročnosti. Změna vychází z premisy, že občan ve věku 15 až 18 let je natolik rozumově a volně vyspělý, že dokáže požádat o cestovní doklad bez dohledu jiných osob. Jedná se rovněž o sjednocení s postupy upravenými zákonem o občanských průkazech.

K bodům 19 a 20 (§ 17 odst. 8 a 9)

V případě zájmu bude žadatel informován o možnosti převzetí svého cestovního pasu nebo diplomatického pasu anebo služebního pasu. Konkrétní informační kanál bude stanoven vyhláškou, předpokládá se, že stejně jako v případě vyrozumění o možnosti převzít občanský průkaz bude možné informaci o převzetí zaslat do datové schránky, na adresu elektronické pošty či prostřednictvím textové zprávy na mobilní telefon. Bude-li občan požadovat vyrozumění o možnosti převzetí cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu je povinen v žádosti o vydání cestovního dokladu uvést kontaktní údaje, nebude-li možné využít kontaktní údaje uvedené v základním registru obyvatel. 

K bodu 21 (§ 18)

Osoby oprávněné k podání žádosti o vydání cestovního dokladu se již nebudou moci nechat zastupovat na základě generální plné moci, ale pouze na základě zvláštní plné moci. Osoby uvedené v § 17 odstavci 3 až 5 se nově mohou nechat dát zastupovat na základě zvláštní plné moci při řízení o vydání cestovního dokladu, provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu i v případě, že se jedná o cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji.
Občan starší 15 let se nadále nemůže nechat dát zastoupit při řízení o vydání cestovního dokladu, provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu, jedná-li se o cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji. Důvodem je skutečnost, že osoba, jíž má být cestovní doklad vydán, se musí vždy dostavit na pracoviště správního orgánu příslušného k přijetí žádosti o vydání cestovního dokladu (neuplatní-li se postup podle § 19 odst. 2 k podání žádosti mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností), a to především z důvodu pořízení biometrických údajů této osoby. Žádost o vydání cestovního dokladu sice může být v určitých případech podána jinou osobou (např. zákonným zástupcem), i tak se však vyžaduje přítomnost osoby, jíž má být cestovní doklad vydán (např. osoby mladší 15 let, pokud její zákonný zástupce žádá o vydání občanského průkazu pro tuto osobu). 
Zároveň se ustupuje od požadavku na úředně ověřený podpis, pokud je plná moc zaslána prostřednictvím datové schránky či na adresu elektronické pošty. Je-li zvláštní plná moc zasílána prostřednictvím elektronické pošty bude muset být opatřena uznávaným elektronickým podpisem, neboť se jedná o úkon, kterým se jedná vůči orgánu veřejné moci 
– plná moc je jednostranný právní úkon, kterým se prohlašuje vůči třetí osobě (v tomto případě vůči orgánu vydávajícímu cestovní doklad), kdo za zmocnitele jedná. Povinnost podepsat takový úkon, je-li činěn elektronicky, uznávaným elektronickým podpisem vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Bude-li plná moc zasílána z datové schránky, lze tak učinit pouze z datové schránky zmocnitele, protože fikce podpisu je přiznána pouze držiteli datové schránky. 

K bodu 23 (§ 19 odst. 2) 

Podat žádost o vydání cestovního dokladu bude možné i mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností tak, jak je tomu od roku 2021 na úseku občanských průkazů. Systém vydávání cestovních dokladů pracuje na infrastruktuře (včetně mobilních pracovišť) shodné pro vydávání občanských průkazů, které mají též zapracovány biometrické údaje. Navržená úprava vychází vstříc občanům, kterým jejich situace neumožňuje dostavit se osobně na úřad (zejména ze zdravotních důvodů). Na úseku cestovních dokladů bude tato činnost spojena s vyšším správním poplatkem (1200 Kč a u občanů mladších 15 let 600 Kč), který bude možné snížit na polovinu, pokud žadatel o vydání cestovního dokladu doloží závažné důvody, proč se nemohl dostavit na pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podání žádosti o vydání cestovního pasu mimo pracoviště zastupitelského úřadu nebude možné.
K bodu 24 (§ 20 odst. 2) 
Upravuje se formulace podpisu, který je uveden na cestovním pasu a v žádosti o jeho vydání. Dochází k rozvolnění dosavadních pravidel pro podepisování. Nově bude na žadateli, jakým způsobem se podepíše, přičemž jediným zakázaným prvkem budou grafická vyjádření.
K bodu 26 (§ 20 odst. 3)


Legislativně technická úprava.

K bodu 27 (§ 20 odst. 6)
Žádá-li občan, aby mu byl cestovní doklad předán jiným orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, je povinen toto uvést v žádosti. Žadatel, který podává žádost na zastupitelském úřadu, nemůže z logistických důvodů požádat o předání cestovního dokladu na jiném zastupitelském úřadu. Cestovní doklad, o který žadatel zažádal ve zkrácené lhůtě 5 pracovních dnů lze převzít pouze u ministerstva nebo u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost o vydání cestovního dokladu podána, a to s ohledem na krátkou dobu k vyhotovení a předání cestovního dokladu. Cestovní doklad, o který žadatel zažádal ve zkrácené lhůtě 24 hodin lze převzít pouze u Ministerstva vnitra.

K bodu 28 (§ 20 odst. 9)


Legislativně technická úprava.
K bodu 29 (§ 21)

Navrhované ustanovení stanovuje, jaké veřejné listiny a jiné písemnosti, stvrzující některé důležité skutečnosti, je nezbytné předložit při podání žádosti o vydání cestovního dokladu nebo v případě, kdy žádost o vydání cestovního dokladu podává za žadatele o vydání cestovního dokladu jiná osoba. Navrhované ustanovení nově počítá se situací, kdy žadatel o vydání cestovního dokladu nemůže předložit žádný z požadovaných dokladů. Jde-li o tak mimořádnou situaci, že žadatel o vydání cestovního dokladu nemůže při podání žádosti předložit v podstatě žádný ze zákonem stanovených dokladů, je žadatel povinen prokázat svou totožnost jiným hodnověrným způsobem (v úvahu přichází např. svědectví jiných osob).
Dochází tak ke sjednocení postupu při podání žádosti o vydání cestovního dokladu s postupem při podání žádosti o vydání občanského průkazu. V současné době se obecně předpokládá, že se údaje nutné pro podání žádosti o vydání cestovního dokladu prokazují primárně občanským průkazem. Ne každý občan však má povinnost mít občanský průkaz. Získání jiných matričních dokladů, či dokladů o státním občanství je pak podmíněno právě prokázáním totožnosti. Umožnění využití jiného hodnověrného způsobu prokázání totožnosti má tedy zjednodušit získání cestovního dokladu, zejména občanům, kteří doposud nejsou držiteli občanského průkazu, nicméně u nich existuje důvěryhodný způsob ověření jejich totožnosti (prohlášení rodiče novorozence apod.), a snížit tak administrativní zátěž spojenou s podáním žádosti. Navržená úprava v odstavci 6 stanovuje povinnost předložit konkrétní listiny pro osoby, které podávají žádost za žadatele o vydání cestovního dokladu. V odstavci 7 je pak stanovena povinnost předložit konkrétní listiny pro osoby, které podávají žádost např. na základě zvláštní plné moci za osoby v odstavci 6.

K bodu 30 (§ 21a odst. 2)


Legislativně technická úprava.
K bodu 31 (§ 21a odst. 3)

Nově se umožňuje využít podobu obličeje a otisky prstů z žádosti o vydání občanského průkazu za podmínky, že žádost byla pořízena v ten samý den. Opatření směřuje ke zrychlení procesu podání žádosti o vydání cestovního dokladu, a to pokud dojde zároveň k podání žádosti o vydání občanského průkazu – v takovém případě nebude nutné znovu pořizovat fotografii žadatele a otisky prstů. 

K bodu 32 (§ 21b odst. 1)

V souvislosti se skutečností, že zastupitelský úřad je nově úřadem příslušným k vydávání cestovního dokladu, dochází k ukončení zasílání vyhotovených cestovních pasů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které prováděly kontrolu funkčnosti a následně zasílaly skrze Ministerstvo zahraničních věcí cestovní pas k předání zastupitelskému úřadu. S ohledem na vypuštění kontroly obecními úřady obcí s rozšířenou působností bude potřebná kontrola zasílaných cestovních pasů probíhat jak na zastupitelských úřadech, tak i na Ministerstvu zahraničních věcí, aby případná nefunkčnost cestovního pasu byla zjištěna ještě na území České republiky.
K bodům 33 a 34 [§ 21c a § 22 odst. 1 písm. e)]

Legislativně technické úpravy.

K bodu 35 [§ 22 odst. 1 písm. f)]

Zmocněnec může zvláštní plnou moc fyzicky předložit nebo je možné zvláštní plnou moc zaslat prostřednictvím datové schránky nebo na adresu elektronické pošty správního orgánu příslušného k předání cestovního pasu. Zvláštní plná moc tak již nebude vázána na důvody zvláštního zřetele hodného a dojde tak k rozvolnění požadavků na převzetí cestovního dokladu.
K bodu 36 [§ 22 odst. 1 písm. g)]
Žadatel o vydání cestovního dokladu bude mít možnost uvést při podání žádosti zmocněnce k převzetí cestovního dokladu, zmocněnec se při převzetí cestovního dokladu prokáže pouze dokladem totožnosti. Zmocněnec uvedený v žádosti nemůže zmocnit další osobu k převzetí cestovního dokladu.
K bodu 37 (§ 22 odst. 2)

Převzít cestovní doklad bude možné i mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností tak, jak je tomu od roku 2021 u občanských průkazů. Systém vydávání cestovních dokladů pracuje na infrastruktuře (včetně mobilních pracovišť) shodné pro vydávání občanských průkazů, které mají též zapracovány biometrické údaje. Na úseku občanských průkazů (§ 10 a § 27 zákona o občanských průkazech) je možné požádat o vydání i vyzvednutí dokladu mimo pracoviště úřadu. Navržená úprava vychází vstříc občanům, kterým jejich situace neumožňuje dostavit se osobně na úřad (zejména ze zdravotních důvodů). Na úseku cestovních dokladů bude tato činnost spojena s uhrazením správního poplatku, který bude možné snížit na polovinu, pokud žadatel o vydání cestovního dokladu doloží závažné důvody, proč se nemohl dostavit na pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Převzetí cestovního dokladu mimo pracoviště zastupitelského úřadu nebude možné.
K bodu 38 (§ 22 odst. 4)
Navrhovanou úpravou dochází ke sjednocení postupu s předáváním občanských průkazů, kdy bude možné občana ztotožnit i prostřednictvím nově vyrobeného cestovního dokladu. Tento postup je zpravidla využíván v případech, kdy občanovi/držiteli skončí platnost průkazu totožnosti mezi podáním a následným převzetím cestovního dokladu a orgán příslušný k předání nemůže využít k prokázání totožnosti neplatný průkaz totožnosti.
K bodu 39 (§ 22 odst. 5)
Z technologických důvodů nelze při převzetí cestovního dokladu mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností kontrolovat elektronickou část cestovního dokladu.
K bodu 40 (§ 22 odst. 7)
V souvislosti s tím, že zastupitelské úřady budou nově úřadem vydávajícím cestovní doklady, se vyrobené cestovní pasy již nebudou zasílat na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, ale budou zasílány rovnou na Ministerstvo zahraničních věcí, které zajistí jejich předání na konkrétní zastupitelský úřad. Tím dojde ke zkrácení časového intervalu mezi podáním žádosti o vydání cestovního pasu a jeho převzetím. Zamezí se tak zbytečnému přeposílání cestovního pasu na území České republiky.  
K bodu 41 (§ 23 odst. 1)
Na základě požadavku bezpečnostních složek se rozšiřují důvody pro odepření vydání cestovního dokladu v případech, kdy je na občana vydán evropský zatýkací rozkaz nebo uplatněno opatření za účelem vyžádání občana z cizího státu. Nemělo by tak již docházet k situacím, kdy je na hledanou osobu vydán zatykač, ale orgány příslušné k vydání cestovního dokladu nemají zákonný důvod pro odepření vydání nového cestovního dokladu.
Vydáním evropského zatýkacího rozkazu, respektive tzv. „mezinárodního zatýkacího rozkazu“ (žádosti o vyžádání) soud deklaruje, že osoba musí být omezena na svobodě a dodána soudu, aby mohlo být vedeno trestní řízení nebo vykonán uložený trest za trestné činy spáchané osobou. A tento úkon činí vůči zahraničí, kde se osoba zřejmě skrývá a vyhýbá trestnímu řízení. Proti tomu ale stojí fakt, že držení platného českého cestovního dokladu umožňuje osobě právě v zahraničí pobývat a pohybovat se, a tudíž se trestnímu řízení vyhýbat. Dokonce jsou známy případy, kdy hledaný český občan obdržel od zastupitelského úřadu nový cestovní doklad, aby mohl ve skrývání se a vyhýbání se trestnímu řízení pokračovat, protože za stávajícího právního stavu zde neexistuje žádné propojení mezi výše uvedenými zásadními soudními rozhodnutími v trestním řízení a procesem vydávání a ponechávání v platnosti cestovních dokladů. Přitom současná právní úprava již zná pojem zákazu vycestování (viz §73 odst. 5 trestního řádu, respektive příslušná ustanovení zákona o cestovních dokladech), který ovšem řeší situaci, kdy osoba je k dispozici v České republice a je možné ji cestovní doklad odejmout a tím dosáhnout stejného výsledku, jako je navrhováno. V případě, kdy osoba již uprchla do ciziny, nelze uvedené existující řešení uplatnit, přičemž jde o obdobnou, respektive ještě závažnější situaci (nejde o náhradu vazby, ale naopak o rozhodnutí soudu o nezbytném omezení osoby na svobodě). Navržené řešení efektivně znemožní hledané osobě skrývat se v zahraničí a zásadně zjednoduší postup cizích orgánů při uplatnění požadavku České republiky na vypátrání a předání, respektive vydání osoby zpět do České republiky, neboť bez platného dokladu bude osoba na území cizího státu nelegálně. Zároveň se posílí pátrání po těchto osobách, protože jejich neplatné doklady bude možné vložit do příslušné databáze Interpolu. 
K bodu 42 (§ 26)


Legislativně technická úprava.
K bodům 43 a 44 [§ 28 odst. 1 písm. b) a písm. e) až g)]
Rozšiřují se důvody pro skončení platnosti cestovního dokladu. Vzhledem k elektronizaci mnoha úkonů se zavádí nový důvod skončení platnosti, a to z důvodu ohlášení zneužití cestovního dokladu. Též se umožňuje občanovi bez udání důvodu odevzdat cestovní doklad, čímž skončí jeho platnost. Platnost cestovního dokladu nově skončí rovněž vydáním evropského zatýkacího rozkazu na držitele cestovního dokladu nebo uplatněním opatření za účelem vyžádání držitele cestovního dokladu z cizího státu. Opatření by mělo ztížit cestování držitelů těchto cestovních dokladů a napomoci jejich dopadení.

K bodu 45 [§ 28 odst. 2 písm. b)]

Legislativně technická úprava.
K bodu 46 [§ 28 odst. 2 písm. d)]

Správní orgány budou moci nově rozhodovat o skončení platnosti cestovního dokladu z důvodu zaplnění záznamy. Dojde tak k zamezení situací, kdy občané používají cestovní doklady zaplněné záznamy a do cestovního dokladu pak nelze uvést nový záznam (např. vízum).

K bodu 47 (§ 28 odst. 4)
O skončení platnosti cestovního dokladu v případě nesouhlasu držitele bude moci rozhodnout obecní úřad obce s rozšířenou působností, který doklad zadržel. Tím dojde k ukončení přeposílání stále platných cestovních dokladů k rozhodnutí o skončení platnosti oprávněnému správnímu orgánu. V případě, že cestovní doklad zadrží zastupitelský úřad nebo Ministerstvo vnitra, bude o skončení platnosti cestovního dokladu rozhodovat i nadále obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve kterém má držitel cestovního dokladu trvalé bydliště. Proti rozhodnutí o skončení platnosti cestovního dokladu se nebude možné odvolat.

K bodu 48 (§ 28 odst. 8)
Rozšiřují se kanály pro informování držitele cestovního dokladu o skončení jeho platnosti. Nově se budou notifikace zasílat i na adresu elektronické pošty či prostřednictvím textové zprávy na mobilní telefon. Služba se tím stane dostupnou i pro občany, kteří nejsou držiteli datové schránky.
K bodům 49 a 54 [§ 29 odst. 2 písm. t) a § 29a odst. 2 písm. t)]
Dochází k rozšíření vedení údajů o neplatném cestovním dokladu. Z evidencí bude jednoznačně zjistitelné, zda si občan ponechal cestovní doklad na památku, nebo kdy přesně skončila platnost cestovního dokladu a z jakého důvodu, což je velmi důležité pro bezpečnostní složky a soudy.
K bodu 50 [§ 29 odst. 3 písm. b)]


Legislativně technická úprava.
K bodu 51 [§ 29 odst. 3 písm. d) až f)]
S ohledem na rozšíření důvodů, které vedou ke skončení platnosti cestovního dokladu, je nutné tyto důvody zahrnout i do evidence cestovních dokladů. Obsahem evidence cestovních dokladů bude nově i informace o postupu správního orgánu v souvislosti s porušením právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek podle § 34a, čímž se zamezí tomu, aby totožné protiprávní jednání bylo znovu projednáváno. V evidenci cestovních dokladů bude nově veden rovněž údaj o zákazu poskytnutí digitálního zpracování fotografie po úmrtí držitele cestovního dokladu. 
K bodům 52 a 55 (§ 29 odst. 5 a § 29a odst. 4)
Dochází ke sjednocení lhůty pro vedení biometrických údajů s úpravou na úseku občanských průkazů. Lhůta pro uchovávání biometrických údajů se bude nově počítat od okamžiku převzetí cestovního dokladu. Úpravy jsou provedeny v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2252/2004.

K bodu 53 (§ 29 odst. 6)
Zavádí se nové lhůty pro vedení údajů v evidenci cestovních dokladů. 

Informace o postupu správního orgánu v souvislosti s porušením právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek podle § 34a se v evidenci cestovních dokladů bude vést po dobu 5 let ode dne zápisu informace. Doba vedení tohoto údajů byla stanovena shodně s dobou, po kterou jsou vedeny údaje obsažené v evidenci přestupků (§ 16k odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků). 

Záznamy o přístupech do informačního systému evidence cestovních dokladů budou nově vedeny pouze 10 let od skončení platnosti cestovního dokladu, a to s ohledem na zvětšující se velikost takto uchovávaných údajů s čímž jsou spojeny zvyšující se náklady na zálohování.
K bodu 56 (§ 29a odst. 5)


Legislativně technická úprava.
K bodu 57 (§ 30 odst. 1)
Rozšiřuje se okruh subjektů oprávněných editovat údaje v evidenci cestovních dokladů. Policie České republiky bude editovat údaje o neplatném cestovním dokladu a o evropském zatýkacím rozkazu vydaném na držitele cestovního dokladu nebo o opatření za účelem vyžádání držitele cestovního dokladu z cizího státu.
K bodu 58 (§ 30 odst. 3)

V souvislosti s tím, že zastupitelské úřady budou orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, budou využívat speciální aplikační program pro sběr osobních údajů.
K bodu 59 (§ 30 odst. 4)


Legislativně technická úprava.
K bodu 60 (§ 30 odst. 5)


Legislativně technická úprava.

K bodu 61 [§ 30a odst. 2 písm. f)]
V žádosti o poskytnutí údajů bude muset občan nově uvést způsob poskytnutí údajů tak, aby správní orgán měl informaci, jakou formou bude požadované údaje poskytovat (např. datová schránka, osobní převzetí apod.).
K bodům 62 a 63 (§ 30a odst. 3 a 4)


Dochází k rozvolnění požadavků na žádost občana o poskytnutí údajů vedených o jeho osobě v evidenci cestovních dokladů. Nově bude nutné opatřit písemnou žádost úředně ověřeným podpisem pouze pokud bude podána prostřednictvím držitele poštovní licence. V případě žádosti podané osobně na pracovišti ministerstva nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností již nebude nutné předložit výhradně občanský průkaz, ale občan bude mít možnost prokázat svou totožnost i cestovním dokladem.

K bodům 64 a 65 (§ 30a odst. 5 a 6)

Nově se umožňuje poskytnout fotografii z cestovního dokladu držitele i po jeho úmrtí. Rovněž je uveden taxativní okruh osob, které jsou oprávněny takovou žádost podat. Fotografie takto poskytnuté slouží především k pietním účelům pozůstalých. Držitel cestovního dokladu má však možnost za svého života poskytnutí fotografie pozůstalým zakázat.

K bodu 66 (§ 30a odst. 9)


Legislativně technická úprava.

K bodu 67 (§ 30a odst. 10)

Prováděcí předpis k zákonu bude stanovovat způsoby poskytnutí údajů (např. datová schránka, osobní převzetí apod.).
K bodu 68 (§ 31)

Ustanovení upravující vedení spisové dokumentace je z důvodu nadbytečnosti vypuštěno. Vedení spisové dokumentace je obecně upraveno v zákoně o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

K bodu 69 (§ 31 odst. 1)
Nově se umožní občanovi ponechat neplatný cestovní doklad na památku za podmínky, že dojde k jeho úřednímu znehodnocení a zavedení informace o ponechání a znehodnocení do evidence cestovních dokladů. Možnost ponechat si cestovní pas vychází rovněž z přání občanů, kteří si nechávali cestovní pasy navzdory zákonné povinnosti neplatný cestovní doklad odevzdat.
K bodům 70 a 71 (§ 32 odst. 2 a 3)

Odebírá se působnost matričním úřadům v případech ohlášení ztráty či odcizení cestovního dokladu a též se ukončuje povinnost Policie České republiky informovat příslušný správní orgán o ohlášení ztráty či odcizení cestovního dokladu. Orgány, u nichž držitel cestovního dokladu učinil ohlášení ztráty, odcizení, nebezpečí zneužití nebo zničení cestovního dokladu, budou nově vydávat potvrzení o ohlášení pouze v případě, že potvrzení o ohlášení bude držitel cestovního dokladu požadovat, čímž dojde ke snížení administrativní zátěže. Držitel cestovního dokladu je nově povinen ohlásit rovněž nebezpečí zneužití cestovního dokladu, dochází tak ke sjednocení úpravy se zákonem o občanských průkazech, kde má občan rovněž povinnost ohlásit nebezpečí zneužití občanského průkazu. 
K bodu 72 (§ 32 odst. 4)

Orgány, které cestovní doklad zadržely, budou nově vydávat potvrzení o zadržení cestovního dokladu pouze v případě, že potvrzení o zadržení bude držitel cestovního dokladu, jehož cestovní doklad byl zadržen, požadovat. Rozhodne-li obecní úřad obce s rozšířenou působností o skončení platnosti zadrženého cestovního dokladu, potvrzení o zadržení cestovního dokladu nevydává. Policie již nebude zasílat zadržené cestovní doklady podle místa vydání cestovního dokladu, ale podle trvalého bydliště, které má držitel zadrženého cestovního dokladu. 
K bodu 73 (§ 32 odst. 5 a 6)

Rozšiřují se možnosti ohlášení ztráty, odcizení, zničení nebo nebezpečí zneužití cestovního dokladu. Nově bude moci občan tyto skutečnosti ohlásit prostřednictvím datové schránky, elektronické pošty nebo prostřednictvím elektronické aplikace, jejíž správcem bude Digitální a informační agentura. Nově bude občan tyto skutečnosti oprávněn ohlásit Ministerstvu vnitra, aniž by byl povinen podat žádost o vydání cestovního dokladu ve zkrácené lhůtě. Zároveň se umožňuje, aby občan zplnomocnil jiného občana k převzetí na základě předložení zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem.
K bodu 74 (§ 32a)


Legislativně technická úprava. 

K bodu 75 (§ 33 odst. 1)

Se zrušením působnosti matričních úřadů se ruší i možnost odevzdat nalezený cestovní doklad matričnímu úřadu.
K bodu 76 (§ 33 odst. 2)

Upravují se okolnosti, za nichž se vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu, což napomůže snížení administrativní zátěže správních orgánů. Dále se upravuje postup Policie České republiky v případě zadržení cestovního dokladu.
K bodu 77 (§ 34 odst. 1)

Upravuje se postup Policie České republiky v případě zadržení cestovního dokladu. Policie již nebude zasílat zadržené cestovní doklady podle místa vydání cestovního dokladu, ale podle trvalého bydliště, které má držitel cestovního dokladu, jenž byl zadržen.

K bodu 78 [§ 34a odst. 1 písm. e)]

V souvislosti s možností ponechání si cestovního dokladu se zavádí nový přestupek, a to nepředložení cestovního dokladu ke znehodnocení.
K bodu 79 [(§ 34a odst. 1 písm. h)]

Legislativně technická úprava.

K bodům 80, 83 a 85 [§ 34a odst. 1 písm. j), § 34a odst. 4, § 34b a § 34c]
Skutkové podstaty přestupků byly změněny, zpracování osobních údajů je upraveno v zákoně č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a speciální skutková podstata v zákoně o cestovních dokladech se jeví jako nadbytečná.

K bodu 81 (§ 34a odst. 2)

Dochází ke změnám v sazbách pokut ukládaných za přestupky. Přestupky budou nově rozděleny do tří sazeb, kdy nejnižší (do 10 000 Kč) zahrnuje přestupky s nejnižší typovou nebezpečností, prostřední sazba (do 20 000 Kč) zahrnuje přestupky střední typové nebezpečnosti a sazba 50 000 Kč pak zahrnuje jednání, které je považováno za nejzávažnější, tedy úmyslné zničení, poškození, odcizení nebo zneužití cestovního dokladu.

K bodu 82 (§ 34a odst. 3)
Projednání přestupku bude automaticky zaneseno do systému.

K bodu 84 (§ 34a odst. 5)
Pokuty bude namísto Celní správy České republiky vybírat orgán, který je uložil.

K bodu 86 (§ 35)


Upravuje se postup při likvidaci neplatných cestovních dokladů. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a zastupitelské úřady budou každý měsíc vypracovávat seznamy neplatných cestovních dokladů za předcházející měsíc určených k likvidaci. Jednou ročně pak zajistí jejich likvidaci.
K bodu 87 (§ 36)


Legislativně technická úprava.

K bodu 88 (§ 37 odst. 2)


Legislativně technická úprava.

K části druhé – změna zákona o občanských průkazech

K bodu 1 (§ 7 odst. 2)
V případě, že držitel občanského průkazu má více jmen a příjmení a z technických důvodů jej nelze zapsat v plném tvaru na občanský průkaz, bude mít občan možnost si vybrat jedno jméno a příjmení, které bude v plném tvaru na datové stránce v příslušné kolonce a další jména a příjmení budou zapsána s prvním velkým písmenem a tečkou. Kompletní jméno a příjmení v plném tvaru bude uvedeno v kolonce úředních záznamů, která je rovněž součástí osobního dokladu. Změna vychází z praxe, kdy především občané z jihoamerických států mají často více jmen nebo příjmení, v souvislosti s čímž docházelo k problémům při zápisech do občanských průkazů a cestovních dokladů.
K bodu 2 (§ 8 odst. 2)
Osobám, které jsou podle zákona o občanských průkazech oprávněny jednat za jiné osoby, (§ 67 a § 68 zákona o občanských průkazech) se nově umožňuje nechat se zastoupit při podání žádosti o vydání občanského průkazu, a to na základě zvláštní plné moci opatřené úředně ověřeným podpisem. Úředně ověřený podpis nebude nutný, pokud bude zvláštní plná moc zaslána na adresu elektronické pošty nebo do datové schránky. Bude-li však zvláštní plná moc zaslána na adresu elektronické pošty, bude muset být podepsána uznávaným elektronickým podpisem, neboť se jedná o úkon, kterým se jedná vůči orgánu veřejné moci 
– plná moc je jednostranný právní úkon, kterým se prohlašuje vůči třetí osobě (v tomto případě vůči správnímu orgánu příslušnému k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu), kdo za zmocnitele jedná. Povinnost podepsat takový úkon, je-li činěn elektronicky, uznávaným elektronickým podpisem vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Bude-li zvláštní plná moc zasílána z datové schránky, lze tak učinit pouze z datové schránky zmocnitele, protože fikce podpisu je přiznána pouze držiteli datové schránky. 

K bodu 3 [§ 11 písm. b)]

Legislativně technická úprava.

K bodům 4 a 5 (§ 12 odst. 6 a § 13 odst. 7)

V souvislosti s umožněním zastoupení osob, které jsou podle § 67 a § 68 zákona o občanských průkazech oprávněny podat žádost za žadatele o vydání občanského průkazu (navrhovaný § 8 odst. 2), se pro takto zmocněné osoby stanovují dokumenty, které je nutné předložit k podání žádosti o vydání občanského průkazu.
K bodu 6 (§ 16 odst. 2)
Zastupitelské úřady budou nově orgány příslušné k vydání občanského průkazu, pokud u nich byla podána žádost o vydání občanského průkazu. Z tohoto důvodu se odstavec 2 pro nadbytečnost zrušuje. 

K bodu 7 (§ 16 odst. 4)

Legislativně technická úprava.

K bodu 8 (§ 16 odst. 5)
Žadatel o vydání občanského průkazu bude mít možnost již při podání žádosti o vydání občanského průkazu zmocnit osobu, která za něj bude moci vyzvednout vyhotovený občanský průkaz. Zmocněnec pak při převzetí občanského průkazu pouze předloží svůj doklad totožnosti. Takto zmocněná osoba však nemůže zmocnit k převzetí občanského průkazu jinou osobu.

K bodům 9 a 10 (§ 17 odst. 1 a 2)
Legislativně technické úpravy.

K bodu 11 (§ 18)
Upravuje se formulace podpisu, který je uveden na občanském průkazu a v žádosti. Dochází k rozvolnění dosavadních pravidel pro podepisování. Nově bude na žadateli, jakým způsobem se podepíše, přičemž jediným zakázaným prvkem budou grafická vyjádření.
K bodu 12 (19 odst. 3)

Biometrické údaje je podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu a příslušných zákonů možné vést do doby převzetí předmětného dokladu nejdéle však po dobu 90 dnů. Zároveň je doporučeno, aby biometrické údaje byly pořizovány vždy aktuální. Se zachováním uvedeného se nově umožňuje využít podobu obličeje a otisky prstů, které byly pořízeny v souvislosti s žádostí o vydání cestovního pasu za podmínky, že žádost byla pořízena v ten samý den. Opatření směřuje ke zrychlení procesu pořizování žádosti o vydání občanského průkazu – pokud dojde zároveň k pořízení žádosti o cestovní pas, nebude nutné znovu pořizovat fotografii žadatele a otisky prstů.
K bodům 13, 21 a 22 (§ 22 odst. 2, § 26 odst. 1 a 2)
V souvislosti s tím, že se zastupitelské úřady se stávají správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu, dochází ke zrušení ustanovení, která upravovala místní příslušnost pro vydání občanského průkazu.
K bodům 14 až 16 [§ 23 odst. 1 písm. a) a b) a § 23 odst. 3 písm. b)]

Legislativně technické úpravy.

K bodům 17 až 20 (§ 24)
V souvislosti s tím, že pověřené zastupitelské úřady budou nově správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu, se upravuje povinnost kontroly údajů a funkčnosti občanského průkazu po převzetí vyhotoveného občanského průkazu. V případě, že bude občanský průkaz převzat u pověřeného zastupitelského úřadu, bude kontrola provedena jednak pověřeným zastupitelským úřadem, jednak Ministerstvem zahraničních věcí (v okamžiku převzetí vyrobených občanských průkazů od Ministerstva vnitra), a to z důvodu, aby byla případná nefunkčnost nosiče dat zjištěna co nejdříve, a především ještě na území České republiky. 
K bodu 23 (§ 27 odst. 3) 

Žadatel o vydání občanského průkazu bude nově oprávněn udělit zmocnění k převzetí občanského průkazu na základě zvláštní plné moci zaslané prostřednictvím datové schránky nebo na adresu elektronické pošty správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu. Zvláštní plná moc v listinné podobě bude muset být opatřena úředně ověřeným podpisem, v elektronické podobě se úředně ověřený podpis vyžadovat nebude. Při zaslání zvláštní plné moci prostřednictvím datové schránky bude možné využít pouze datovou schránku zmocnitele, jen v takovém případě je totiž možné využít fikci podpisu, která je přiznána pouze držiteli datové schránky. Bude-li zvláštní plná moc zaslána na adresu elektronické pošty, bude muset být podepsána uznávaným elektronickým podpisem, neboť se jedná o úkon, kterým se jedná vůči orgánu veřejné moci – plná moc je jednostranný právní úkon, kterým se prohlašuje vůči třetí osobě (v tomto případě vůči správnímu orgánu příslušnému k předání občanského průkazu), kdo za zmocnitele jedná. Povinnost podepsat takový úkon, je-li činěn elektronicky, uznávaným elektronickým podpisem vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

V případě, že žadatel využije možnost uvést zmocněnce při podání žádosti o vydání občanského průkazu (navrhovaný § 16 odst. 5), předložení zvláštní plné moci se nebude vyžadovat (takto zmocněná osoba pouze předloží svůj průkaz totožnosti). 
K bodu 24 (§ 27a)
Stanovuje se lhůta, v jaké je občan povinen převzít vyhotovený občanský průkaz. V případě, že povinnost převzít občanský průkaz v uvedené lhůtě nesplní, dopouští se přestupku podle § 65 odst. 2. Lhůty pro převzetí občanského průkazu jsou rozlišeny podle toho, je-li občanský průkaz předáván na území České republiky, nebo v zahraničí (u zastupitelských úřadů).
K bodu 25 (§ 29 odst. 3)
Ministerstvu vnitra se stanovuje povinnost distribuovat vyhotovené občanské průkazy, které mají být předány na zastupitelském úřadu, na Ministerstvo zahraničních věcí.
K bodu 26 [§ 34 odst. 2 písm. b)]
Ustanovení se upravuje tak, aby bylo zřejmé, že ke skončení platnosti občanského průkazu po 45 dnech dochází nejen v případě, kdy ke změně jména nebo příjmení došlo na základě rozhodnutí, ale i v případech, kdy ke změně došlo prohlášením nebo oznámením o změně jména nebo příjmení. 

K bodu 27 [§ 34 odst. 3 písm. a)]
Legislativně technická úprava.

K bodům 28 a 29 - [§ 34 odst. 3 písm. b) a § 34 odst. 4]
Prodlužuje se platnost občanského průkazu, ve kterém je uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, v případě úmrtí manžela nebo partnera. Prodloužení lhůty pro výměnu občanského průkazu je vedeno snahou poskytnout pozůstalému více času k adaptaci na novou situaci a umožnit mu lépe zvládnout všechny potřebné záležitosti (včetně podání žádosti o nový občanský průkaz).
K bodu 30 (§ 34 odst. 5)
Legislativně technická úprava.

K bodům 31 a 32 (§ 35)

Nově se umožňuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který občanský průkaz zadržel, rozhodnout o skončení platnosti občanského průkazu, aniž by s tím držitel souhlasil. Proti tomuto rozhodnutí není možné odvolání. Tímto se sníží administrativní zátěž správních orgánů a občan nebude v případě odvolání bez platného občanského průkazu, jako tomu bylo doposud. Zadrží-li občanský průkaz zastupitelský úřad nebo Ministerstvo vnitra, zůstává zachována místní působnost a o skončení platnosti občanského průkazu rozhodne obecní úřad obce s rozšířenou působností podle trvalého bydliště držitele zadrženého občanského průkazu.

K bodu 33 (§ 37 odst. 2) 
Legislativně technická úprava.

K bodům 34 a 35 [§ 37 odst. 5 písm. b) a c) a 6)]

Nově lze u Ministerstva vnitra ohlásit ztrátu, odcizení či zneužití občanského průkazu prostřednictvím datové schránky nebo na adresu elektronické pošty, aniž by občan současně musel podat žádost o vydání občanského průkazu ve zrychleném režimu. Při osobním ohlášení však tato podmínka zůstává zachována.  
Naopak prostřednictvím datové schránky není možné dané skutečnosti ohlásit zastupitelskému úřadu nebo Policii České republiky, a to s ohledem na skutečnost, že jednotlivé zastupitelské úřady a oddělení Policie České republiky nemají zřízeny vlastní datové schránky.
K bodu 36 (§ 38 odst. 2)

Umožňuje se ponechat si občanský průkaz po zemřelé osobě, a to za předpokladu, že jej pozůstalý nechá znehodnotit správním orgánem (pověřeným úřadem nebo pověřeným zastupitelským úřadem).
K bodům 37 a 44 [§ 41 odst. 1 písm. f) a § 41 odst. 6 písm. c)]
Správa elektronické aplikace pro ohlašování ztrát, odcizení nebo zneužití nebezpečí přechází z Ministerstva vnitra na Digitální a informační agenturu.
K bodům 38, 39 a 42 [§ 41 odst. 1 písm. j), § 41 odst. 3 písm. d) a § 41 odst. 5 písm. a)]
Upravuje se vydávání potvrzení z důvodu zadržení občanského průkazu, kdy se nově vydává pouze na požádání občana, který musí být o možnosti potvrzení požadovat správním orgánem informován. Dochází tak ke snížení administrativní zátěže Ministerstva vnitra, pověřeného úřadu, pověřeného zastupitelského úřadu a Policie České republiky.

K bodům 40 a 41 [§ 41 odst. 3 písm. e) a f)]

Upravuje se postup při likvidaci neplatných občanských průkazů. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a zastupitelské úřady budou každý měsíc vypracovávat seznamy neplatných občanských průkazů za předcházející měsíc určených k likvidaci. Jednou ročně pak zajistí jejich likvidaci.
K bodu 43 [§ 41 odst. 6 písm. a)]


Legislativně technická úprava.
K bodu 45 (§ 43 odst. 3)

Rozšiřují se důvody pro vydání dočasného občanského průkazu, a to o důvod výkonu volebního práva. O tento dočasný občanský průkaz bude moci občan požádat nejdříve 5 pracovních dnů a nejpozději 1 pracovní den přede dnem konáním voleb. Platnost dočasného občanského průkazu vydaného pro účely výkonu volebního práva bude omezena na dobu trvání voleb. Nemělo by tak docházet ke zneužití institutu dočasného občanského průkazu k obstarání jiných záležitostí.

K bodu 46 (§ 44 odst. 2)
O dočasný občanský průkaz se nově bude žádat totožně jako o občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s využitím veškerých HW komponent (fotoaparát, podpisový tablet), podpis tak bude nově součástí dočasného občanského průkazu.
K bodu 47 (§ 46)
O dočasný občanský průkaz se nově bude žádat totožně jako o občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s využitím veškerých HW komponent (fotoaparát, podpisový tablet). Obdobně se bude postupovat při převzetí dokladu.
K bodu 48 (§ 47 odst. 1) 

Občan, který žádá o vydání dočasného občanského průkazu z důvodu výkonu volebního práva, bude povinen uvést den konání voleb a jejich druh. Tyto údaje budou obsahem žádosti v elektronické podobě. Současně dochází ke zrušení vedení žádosti o dočasný občanský průkaz v listinné podobě. O dočasný občanský průkaz se nově bude žádat totožně jako o občanský průkaz se strojově čitelnými údaji s využitím veškerých HW komponent (fotoaparát, podpisový tablet). Žadatel o vydání dočasného občasného průkazu tak nebude muset předložit fotografie zobrazující jeho podobu.

K bodům 49, 50 a 52 (§ 47 odst. 2, § 48 a § 52)
V souvislosti se zrušením vedení žádosti o dočasný občanský průkaz v listinné podobě odpadá povinnost pro žadatele podepsat listinnou žádost o vydání dočasného občanského průkazu, případně převzetí dočasného občanského průkazu a povinnost pro správní orgán uchovávat žádost o vydání dočasného občanského průkazu.

K bodu 51 (§ 50)
V § 50 se nově upravuje lhůta pro vydání dočasného občanského průkazu vydaného z důvodu výkonu volebního práva. Lhůta pro vydání tohoto dočasného občanského průkazu bude s ohledem na specifičnost jeho použití činit 1 pracovní den. Pro dočasné občanské průkazy vydané z jiného důvodu se stávající lhůta nemění a činí 5 pracovních dnů ode dne podání žádosti o jeho vydání.

K bodu 53 [§ 53 písm. a)]

Legislativně technická úprava.

K bodu 54 [§ 53 písm. c)]
Upravuje se platnost dočasného občanského průkazu vydaného z důvodu výkonu volebního práva. Takto vydaný dočasný občanský průkaz bude mít platnost pouze po dobu konání voleb.
K bodu 55 (§ 55) 
Dochází ke zrušení ustanovení pro nadbytečnost – vedení spisové dokumentace je obecně upraveno v zákoně č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 56 [§ 56 odst. 1 písm. b)]


Legislativně technická úprava související s novelizačním bodem 1 (§ 7 odst. 2).

K bodu 57 [§ 56 odst. 2 písm. g)]
V souvislosti se zrušením zadávání a vedení bezpečnostního osobního kódu není potřeba dále vést tento údaj v evidenci občanských průkazů.

K bodu 58 [§ 56 odst. 3 písm. c)]

Legislativně technická úprava.

K bodu 59 [§ 56 odst. 3 písm. e)]

Novým údajem evidovaným v evidenci občanských průkazů je místo ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu. Tento údaj umožní statisticky sledovat lokality, kde dochází nejčastěji k těmto událostem.
K bodu 60 [§ 56 odst. 4 písm. e)]

Legislativně technická úprava.
K bodu 61 [§ 56 odst. 4 písm. g)]
Obsahem evidence občanských průkazů bude nově i informace o postupu správního orgánu v souvislosti s porušením právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek podle § 65 odst. 1 písm. a) nebo § 65 odst. 2 anebo 3, čímž se zamezí, aby totožné protiprávní jednání bylo znovu projednáváno.

K bodům 62 až 64 (§ 57 odst. 1, § 57 odst. 2 a § 57 odst. 4)
Informace o postupu správního orgánu v souvislosti s porušením právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek podle § 65 odst. 1 písm. a) nebo § 65 odst. 2 anebo 3 se v evidenci občanských průkazů bude vést po dobu 5 let ode dne zápisu. Doba vedení tohoto údajů byla stanovena shodně s dobou, po kterou jsou vedeny údaje obsažené v evidenci přestupků (§ 16k odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb. o rejstříku trestů a evidenci přestupků). 

Údaj o agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu občanských průkazů a o čísle, popřípadě sérii občanského průkazu, který se uchovává po dobu 75 let ode dne úmrtí držitele občanského průkazu, se bude uchovávat po dobu 75 let i v případech, kdy držitel občanského průkazu pozbyl státní občanství. Pozbytí státního občanství představuje též určitou formu uvolnění od státoobčanských povinností. 
Zkrácení doby uchovávání provozních údajů, tj. údajů o přístupech do informačního systému, z 15 na 10 let je nezbytné s ohledem na výrazně narůstající objem takto uchovávaných údajů. Udržování tak velkého množství údajů po dlouhou dobu významně zvyšuje náklady na jejich uchovávání. Zkrácení doby uchovávání sníží finanční zatížení, aniž by negativně ovlivnilo jejich dostupnost pro potřeby, pro které jsou skutečně nezbytné. 
K bodům 65 a 66 (§ 58 odst. 2 a 3)

V souvislosti se stanovením zastupitelského úřadu orgánem příslušným k vydávání občanského průkazu, je zastupitelský úřad novým subjektem, který má editorské oprávnění do informačního systému evidence občanských průkazů. 
K bodům 67 a 68 [§ 60 odst. 1, § 60 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1]


Legislativně technické úpravy.
K bodům 69, 70, 73 a 76 [§ 60 odst. 2 písm. c), § 60 odst. 7, § 62 odst. 2 písm. e), § 62 odst. 6]
Vzhledem k tomu, že odpověď na žádost o poskytnutí údajů lze poskytnout více komunikačními kanály, je žadatel povinen určit ten, jehož prostřednictvím mu má být odpovězeno, ať už se bude jednat o zaslání údajů dopisem do vlastních rukou, na adresu elektronické pošty či do datové schránky.
K bodům 71 a 75 (§ 61 a § 62 odst. 4)

Agenda poskytování digitální podoby držitele občanského průkazu se nově rozšíří i na pověřené úřady, aby v případě osobního podání žádosti nebylo nutné vážit cestu na Ministerstvo vnitra. Tím dojde ke zkrácení lhůty pro vyřízení a samotné poskytnutí fotografie, které slouží zpravidla pro pietní události a žadatel na poskytnutí velmi spěchá.
K bodu 72 [§ 62 odst. 2 písm. c)]

Legislativně technická úprava.

K bodu 74 (§ 62 odst. 3)

Občanovi se umožňuje nechat se zastoupit při podání žádosti o poskytnutí údaje o fotografii po osobě zemřelé na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem.
K bodu 77 (§ 62 odst. 7)

Legislativně technická úprava.

K bodům 78 až 80 [§ 65 odst. 4 písm. a) a b) a § 65 odst. 4 písm. c)]
V rámci agendy občanských průkazů a cestovních dokladů dochází ke sjednocení přestupků, kdy pokuty za přestupky jsou rozděleny do tří sazeb, kdy nejnižší (do 10 000 Kč) zahrnuje přestupky s nejnižší typovou nebezpečností, prostřední sazba (do 20 000 Kč) zahrnuje přestupky střední typové nebezpečnosti a sazba 50 000 Kč pak zahrnuje jednání, které je považováno za nejzávažnější, tedy úmyslné poškození, zničení, odcizení nebo zneužití občanského průkazu. K přehodnocení výše pokut došlo zejména s ohledem na množící se případy, kdy je občanský průkaz držitelem svévolně ničen.
K bodu 81 (§ 66 odst. 3)

Ruší se povinnost správních orgánů, které projednaly přestupek v blokovém řízení, informovat o projednání správní orgán podle místa trvalého pobytu pachatele, a to z důvodu, že údaj o projednání přestupku je nově veden v evidenci občanských průkazů.
K bodu 82 [§ 71 písm. l)]
Požadavky na fotografii v dočasném občanském průkazu budou stejné jako pro občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, zmocnění pro stanovení požadavků na fotografie pro dočasné občanské průkazy je tak nadbytečné. Fotografie bude pořizována přímo u správního orgánu příslušného k vydání občanského průkazu.
K bodu 83 [§ 71 písm. l)]


Legislativně technická úprava.
K bodu 84 [§ 71 písm. n) a o)]
Vyhláška určí podrobnosti týkající se způsobu poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů a kontaktní údaje, které jsou nezbytné pro využití tohoto způsobu poskytnutí, a formát zápisu adresy místa trvalého pobytu v občanském průkazu. Zápis adresy bude odpovídat struktuře adresy uvedené ve vyhlášce č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
K části třetí – změna zákona o správních poplatcích

K bodu 1 [(§ 8 odst. 2 písm. b)]

Osvobození od správního poplatku se nevztahuje na přijetí žádosti o vydání občanského průkazu anebo cestovního pasu ve zkrácených lhůtách. Osvobození (např. v souvislosti s přejmenováním ulice, změnou rodného čísla atd.) tak platí pro vydání dokladu ve standardní lhůtě 30 dnů. Důvod pro vydání nového dokladu je často výsledkem rozhodnutí místních samospráv, které v důsledku implikuje vysoké zatížení výrobního systému, aniž by docházelo k adekvátnímu krytí správními poplatky.
K bodům 2 a 3 [položka 2 písm. c) a e)]
Dochází ke změně paradigmatu, kdy správní poplatek je nově vybírán za každou osobu na přihlašovacím lístku. Každá osoba je zavedena do informačního systému evidence obyvatel, tudíž s každým zavedením osoby je spojena administrativní zátěž správního úřadu.
K bodům 4 a 5 [položka 3 písm. a)]


Navrhuje se zvýšení poplatku za vydání výpisu na technickém nosiči dat ze 40 Kč na 100 Kč. Dále se navrhuje v případě, že výpis bude zasílán na adresu elektronické pošty nebo do datové schránky stanovit jednotný poplatek 100 Kč za výpis bez ohledu na jeho rozsah.
K bodu 6 [položka 3 písm. m) a n)]
Navrhuje se speciální úprava pro poskytování údajů z evidence občanských průkazů a z evidence cestovních dokladů, protože tyto výstupy budou moci být vydávány též na CD, DVD nosiči nebo flash disku nebo zasílány na adresu elektronické pošty nebo do datové schránky. Elektronické nosiče jsou využívány ve velké míře v případě poskytování fotografie. Rozšíření množiny způsobů poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů je realizováno v souladu s digitalizací veřejné správy.

K bodům 7 a 8 [položka 8 bod 4 písm. b) a c)]

Dochází k rozdělení správního poplatku stejným dílem pro správní orgán, který pořizuje žádost, a pro správní orgán, který předává občanský průkaz. Rozdělením na dvě stejné částky dochází ke sjednocení dělení všech správních poplatků, pokud je žádost pořizována u jiného správního orgánu, než u kterého je následně předáván doklad.
K bodu 9 (položka 8 bod 6)

S ohledem ke skutečnosti, že se jedná o občanský průkaz vydávaný na žádost zákonného zástupce osoby mladší 15 let, která nemá povinnost mít občanský průkaz, dochází k navýšení neúměrně nízkého správního poplatku za jeho vydání, aby došlo k adekvátnějšímu krytí správního úkonu spojeného s vydáním občanského průkazu.
K bodu 10 (položka 7 bod 8)
Dochází k navýšení správního poplatku u občanských průkazů, které jsou vydávány na žádost držitele. S ohledem na skutečnost, že v tomto případě nemá držitel povinnost mít občanský průkaz, navyšuje se neúměrně nízký správní poplatek za jeho vydání, aby došlo k adekvátnějšímu krytí správního úkonu spojeného s vydáním občanského průkazu.
K bodu 11 (položka 8 bod 8)

Dochází k navýšení správního poplatku za vydání průkazu za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený, zneplatněný z důvodu nebezpečí zneužití občanského průkazu nebo obsahující neoprávněně provedené zápisy. Zvýšením správního poplatku se očekává ze strany držitelů větší ochrana dokladu.
K bodu 12 (položka 8 bod 9)
Za účelem snížení zatížení výrobního systému bylo přistoupeno ke zvýšení správního poplatku za vydání občanského průkazu z jiného osobního důvodu, který je stanoven ve shodné výši jako poplatek v případě vydání průkazu za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený, zneplatněný z důvodu nebezpečí zneužití občanského průkazu nebo obsahující, neoprávněně provedené zápisy.
K bodům 13 a 27 (položka 8 bod 17 a položka 157 bod 4)

Navyšuje se správní poplatek za poskytnutí součinnosti občanům při správě dat pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou v občanském průkazu uložena z moci úřední, tj. identifikační certifikát a identifikační osobní kód. Občané mohou pro správu těchto dat využívat elektronické aplikace, tudíž se v tomto případě jedná o zatížení správního orgánu, které by mělo být adekvátně odměněno.
K bodu 14 (položka 8 bod 18

V souvislosti se zavedením možnosti převzetí vyrobeného občanského průkazu nebo cestovního pasu při podání žádosti na zastupitelském úřadě dochází k zavedení nového bodu, který se týká uhrazení správního poplatku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při převzetí. 
K bodům 15, 16 a 32 (položka 8 část „Předmětem poplatku není“ body 3 až 5 a položka 157 část „Předmětem poplatku není“ bod 4)

Od správního poplatku se osvobozuje prvotní zadání dat pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou v občanském průkazu uložena z moci úřední, které je možné učinit ihned při převzetí občanského průkazu či kdykoliv v průběhu jeho platnosti. 
Od správního poplatku se osvobozuje vydání občanského průkazu s dobou platnosti delší než 10 let, pokud je žadatel držitelem občanského průkazu vydaného na více než 10 let, u kterého uplynulo od data jeho vydání alespoň 10 let. Důvodem pro tento postup je skutečnost, že elektronická část občanského průkazu obsahující biometrické údaje je chráněna certifikátem s platností deset let a po uplynutí platnosti certifikátu již nelze provádět ověření biometrických údajů. V případě, že držitel občanského průkazu uplatní tento důvod, bude mu vydán občanský průkaz bez správního poplatku, jak je běžné u standardní maximální délky občanského průkazu 10 let.
K bodu 17 a 28 [položka 115 písm. a) až c) a položka 157 bod 5]
Legislativně technická úprava. Poplatek je vybírán již při podání žádosti, nikoliv až při předání vyhotoveného dokladu jeho držiteli. Zároveň dochází ke sjednocení úpravy se zákonem o občanských průkazech.

K bodu 18 [položka 115 písm. a)]

S ohledem ke skutečnosti, že se jedná o cestovní pas vydávaný na žádost zákonného zástupce osobě mladší 15 let, dochází k navýšení neúměrně nízkého správního poplatku za jeho vydání, aby došlo k adekvátnějšímu krytí správního úkonu spojeného s jeho vydáním. Náklady na výrobu cestovního pasu jsou při současné výši správního poplatku z velké části dotovány ze státního rozpočtu.

K bodům 19, 23 a 25 [položka 115 nové písm. b) a písm. k) a část „Zmocnění“]

Podat žádost o vydání cestovního pasu a převzít cestovní pas bude nově možné i mimo pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností tak, jak je tomu od roku 2021 u občanských průkazů. Systém vydávání cestovních dokladů pracuje na infrastruktuře, včetně mobilních pracovišť, shodné pro vydávání občanských průkazů, které mají též zapracovány biometrické údaje. Na úseku občanských průkazů (§ 10 a § 27 zákona o občanských průkazech) je možné požádat o vydání i vyzvednutí dokladu mimo pracoviště úřadu. Navržená úprava vychází vstříc občanům, kterým jejich situace neumožňuje dostavit se osobně na úřad (zejména zdravotní důvody). Na úseku cestovních dokladů bude tato činnost spojena s vyšším správním poplatkem, který bude možné snížit na polovinu, pokud žadatel o vydání cestovního dokladu nebo jeho převzetí doloží závažné důvody, proč se nemohl dostavit na pracoviště obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podání žádosti o vydání cestovního pasu a jeho převzetí mimo pracoviště zastupitelského úřadu nebude možné.

K bodům 20 až 22 [položka 115 písm. c) a d)]

Dochází k rozdělení správního poplatku stejným dílem pro správní orgán, který pořizuje žádost, a pro správní orgán, který předává cestovní pas. Rozdělením na dvě stejné částky dochází ke sjednocení dělení všech správních poplatků, pokud je žádost pořizována u jiného správního orgánu, než u kterého je následně předáván doklad.
K bodům 24, 26, 29 a 30 [položka 115 část „Osvobození“ a „Poznámka“ a položka 157 bod 5 písm. a) a b)]


Legislativně technická úprava.

K bodu 31 (položka 157 bod 6)
V souvislosti se zavedením možnosti převzetí vyrobeného cestovního pasu při podání žádosti na obecním úřadě obce s rozšířenou působností dochází k zavedení nového správního poplatku zastupitelskému úřadu při převzetí cestovního dokladu.
K bodu 33 (položka 157 část „Zmocnění“)


Legislativně technická úprava.
K části čtvrté – změna zákona o základních registrech
K čl. IV 

Údaje pro elektronickou identifikaci autentizaci a data o jejich zablokování a odblokování nebudou nadále vedena v základním registru obyvatel. Spolu s touto změnou dojde k zániku služeb v základním registru obyvatel, které tato data využívaly, a odstranění zapisovatele těchto dat.

K čl. V (přechodné ustanovení)

Přechodné ustanovení stanoví, že rušené údaje v základním registru obyvatel budou vymazány nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti zákona, tedy do 1. března 2027.

K části páté– změna zákona o některých přestupcích

K bodům 1 až 3 [§ 2 odst. 2 písm. g) a i) a § 2 odst. 4 písm. c)]
Dochází k zavedení nové skutkové podstaty přestupku, která spočívá v prostém zneužití veřejné listiny, aniž by v důsledku jejího zneužití vznikla újma. Tato skutková podstata posílí právní jistotu osob, kterým je veřejná listina předkládána, protože již samotné předložení listiny, které by mohlo představovat její zneužití, bude postižitelné sankcí. S ohledem na existenci speciální skutkové podstaty v § 13a zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, se nová skutková podstata vztahuje pouze na veřejné listiny ve fyzické podobě.

K části šesté – změna zákona o právu na digitální služby

K bodu 1 (§ 12 odst. 2 až 5)

V souvislosti se zrušením vedení údajů pro elektronickou identifikaci autentizaci a dat o jejich zablokování a odblokování v základním registru obyvatel dochází ke zrušení celé služby spočívající v možnosti doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci. V praxi služba není využívána a její ukončení přispěje ke snížení nákladu na provoz základního registru obyvatel a zrychlí vydávání občanských průkazů.
K bodu 2 (§ 13a)
Systematická změna spočívá ve stanovení příslušnosti k projednání přestupku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má ten, kdo zneužije digitální stejnopis průkazu, trvalý pobyt. V případě právnických osob, podnikajících osob a cizinců lze dovodit, že se jedná o adresu místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresu sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost.

K části sedmé – účinnost 

Účinnost navrhovaného zákona se navrhuje k 1. lednu 2026. Důvodem je nutnost zapracování změn do nové smlouvy na vydávání dokladů účinné právě od tohoto data.

2