Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD8CHTFLP najdete zde
IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. OBECNÁ ČÁST
I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Novelou zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, se adaptuje právní řád České republiky na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 ze dne 18. října 2023 o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a o změně nařízení (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/1753 (dále také „nařízení (EU) 2023/2411“), jakož i na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (dále též „nařízení (EU) 2024/1143“).
Označení původu a zeměpisná označení (dále společně i „označení“) jsou předmětem průmyslového vlastnictví. Tato práva jsou chráněna s cílem zajistit časově neomezenou ochranu zboží pocházejícího z určité oblasti nebo území, pokud kvalita či vlastnosti tohoto zboží jsou spojeny se zvláštním zeměpisným prostředím, jeho charakteristickými přírodními či lidskými faktory a pokud výroba, zpracování, popřípadě příprava probíhá na tomto území. Ochrana označení původu či zeměpisného označení je časově neomezená a, na rozdíl od jiných průmyslových práv, nevychází z absolutního monopolního práva majitele bránit všem ostatním v jejich užívání, ale je poskytována každému, kdo na daném území vyrábí, zpracovává či připravuje zboží s požadovanou kvalitou a vlastnostmi úzce spjatými s danou zeměpisnou oblastí.
Ochrana označení původu a zeměpisných označení v České republice dosud spočívala na trojím systému ochrany:
a) vnitrostátní ochrana dle příslušných ustanovení zákona č. 452/2001 Sb., která je založena na základě zápisu označení v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“);
b) mezinárodní ochrana na základě zápisu v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví, která se dosud odvíjela od ochrany vnitrostátní a která vychází z mezinárodních smluv. Těmito mezinárodními smlouvami jsou Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu (dále též „Lisabonská dohoda“) a revize této dohody, jíž je Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále též „Ženevský akt“), který byl přijat 20. května 2015 a vstoupil v platnost 26. února 2020. Přijetím Ženevského aktu byl mimo jiné umožněn přístup mezinárodních organizací, konkrétně Evropské unie, k systému mezinárodní ochrany. Česká republika přistoupila k Ženevskému aktu samostatně; zároveň přistoupila k Ženevskému aktu i Evropská unie, jíž je Česká republika členským státem;
c) unijní ochrana vycházející z přímo použitelných předpisů Evropské unie, která vzniká na základě tzv. unijního zápisu v rejstříku vedeném příslušným orgánem Evropské unie. Spory o povahu této ochrany v minulosti vyřešil rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále „SDEU“) ze dne 27. října 2017 ve věci C-389/15 Evropská komise v. Rada Evropské unie vydaný v souvislosti se zmocněním k zahájení jednání o revidované Lisabonské dohodě, který se zabýval výkladem čl. 207 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále „SFEU“). Podle tohoto rozsudku spadá ochrana označení původu a zeměpisných označení do výlučné pravomoci Evropské unie a z toho důvodu v případě, kde je ochrana označení původu a zeměpisných označení upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, již není možná ochrana vnitrostátní. Mezinárodní ochrana se v takovém případě odvíjí od ochrany unijní. Tento výklad byl následně definitivně potvrzen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále též „nařízení 2019/1753“), přijatým v návaznosti na přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu.
Dosud byla unijní ochrana označení původu a zeměpisných označení upravena na základě přímo použitelných předpisů (nařízení) Evropské unie, jež se týkaly pouze zemědělských produktů a potravin, vína, lihovin, a aromatizovaných vín (dále též „zemědělské zboží“). Zákonem č. 452/2001 Sb. došlo k adaptaci právního řádu České republiky na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující unijní zápis zemědělských produktů, přičemž v hlavě VII tohoto zákona byla upravena vnitrostátní fáze řízení o unijním zápisu, včetně řízení o námitkách proti tomuto zápisu, změně specifikace a zrušení unijního zápisu.
V souvislosti s přistoupením Evropské unie k Ženevskému aktu došlo k přijetí zákona č. 215/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem byla z důvodu výlučné pravomoci Evropské unie v oblasti ochrany označení původu a zeměpisných označení zrušena vnitrostátní ochrana označení původu a zeměpisných označení zemědělského zboží. V současné době je ochrana označení původu a zeměpisných označení zemědělského zboží upravena v následujících nařízeních:
1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění,
2) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu, v platném znění,
3) prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol,
4) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a zrušení nařízení (ES) č. 110/2008, v platném znění,
5) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních,
6) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235 ze dne 12. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 o pravidla týkající se žádostí o zápis zeměpisných označení lihovin, změn specifikace, zrušení zápisu a rejstříku,
7) prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1236 ze dne 12. května 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787, pokud jde o žádosti o zápis zeměpisných označení lihovin, námitkové řízení, změny specifikace, zrušení zápisu, používání symbolu a kontrolu,
8) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012.
Se skončením vnitrostátní ochrany označení zemědělského zboží došlo zároveň k úpravě přechodných ustanovení, jimiž byl umožněn plynulý přechod práv (právní kontinuita) z ochrany vnitrostátní na ochranu unijní, popř. se zachováním ochrany mezinárodní, pokud žádost o unijní zápis byla podána v zákonem stanovené lhůtě.
Pro nezemědělské zboží zahrnující řemeslné a průmyslové výrobky (dále též „nezemědělské zboží“) dosud ochrana na unijní úrovni neexistovala. Unijní ochrana nezemědělského zboží byla upravena až na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 ze dne 18. října 23 o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a o změně nařízení (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/1753, které začalo platit dne 16. listopadu 2023 a je použitelné (s výjimkou některých ustanovení) od 1. prosince 2025. Toto nařízení komplexně upravuje postup při poskytnutí ochrany na úrovni vnitrostátní i unijní a zároveň zakládá systém ověřování a kontrol nad užíváním chráněných zeměpisných označení.
Následně došlo též k revizi unijní ochrany zemědělského zboží přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012.
Ochrana označení původu a zeměpisných označení na úrovni Evropské unie je tak nyní plně pokryta ve vztahu ke všem druhům zboží. Vzhledem k výlučné pravomoci Evropské unie je proto třeba ustanovení dosud upravující vnitrostátní zápis označení původu a zeměpisného označení v zákoně č. 452/2001 Sb. zrušit.
Z toho důvodu se rovněž upravuje příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, kdy v položce 141 je třeba zrušit poplatky ukládané v souvislosti s vnitrostátním zápisem označení.
Zároveň, vzhledem k tomu, že nyní se zakládá unijní ochrana zeměpisných označení nezemědělského zboží, je třeba upravit účinný systém kontrol dozorových orgánů nad dodržováním povinností vyplývajících z nařízení (EU) 2023/2411. Z toho důvodu se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, kde se nově vymezuje kontrolní působnost České obchodní inspekce a dalších orgánů dozoru na jednotlivých úsecích nezemědělského zboží. Kontrolní působnost je dána těm orgánům dozoru, které jsou na základě platné právní úpravy příslušné ke kontrole § 8 zákona č. 634/1992 Sb. zakotvujícího zákaz nabízení, prodeje a skladování výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví, neboť do této úpravy spadá i zákaz porušování práv toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení podle zákona č. 452/2001 Sb.
Platná právní úprava obsažená v zákoně č. 452/2001 Sb. je genderově neutrální, nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a nikterak se netýká zásady rovnosti mužů a žen.
II. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Cílem návrhu zákona je odstranění dvojkolejnosti ochrany označení původu a zeměpisných označení, pokud jde o systém ochrany označení zemědělského a nezemědělského zboží. Na základě nařízení (EU) 2023/2411 bude i ochrana označení původu a zeměpisných označení nezemědělského zboží podléhat výlučné unijní pravomoci, a proto je třeba vnitrostátní ochranu poskytovanou těmto označením zrušit.
Návrh zákona počítá rovněž v přechodných ustanoveních k části první (týkající se zákona č. 452/2001 Sb.) s úpravou, která, obdobně jako v případě úpravy skončení vnitrostátní ochrany označení původu a zeměpisných označení zemědělského zboží na základě zákona č. 215/2022 Sb., umožní v případě včasného podání žádosti o unijní zápis plynulý přechod z vnitrostátní ochrany na ochranu unijní a tím i zachování případných účinků mezinárodní ochrany tohoto označení. V přechodných ustanoveních bylo v souvislosti se skončením vnitrostátní ochrany třeba rovněž upravit dobu vedení rejstříku označení původu a zeměpisných označení Úřadem a dobu trvání ochrany označení původu pocházejících ze třetích zemí poskytnuté podle Lisabonské dohody.
S ohledem na skončení vnitrostátní ochrany označení původu a zeměpisného označení ve vztahu ke všem druhům zboží dochází v části třetí návrhu zákona ke změně části XI. pol. 141 přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, spočívající v tom, že dosavadní písmena b) a c) upravující správní poplatky za přijetí žádostí v řízení týkajícím se vnitrostátního zápisu se vypouští.
Úprava v nařízení (EU) 2023/2411 sleduje obdobný proces řízení o poskytnutí unijní ochrany jako v případě označení zemědělského zboží, s tím rozdílem, že namísto Evropské komise, rozhodující o ochraně označení zemědělského zboží, je příslušným orgánem Evropské unie rozhodujícím o unijním zápisu, změnách specifikace a zrušení unijního zápisu Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví. Evropská komise rozhoduje v řízení o zápisu zeměpisného označení nezemědělského zboží pouze ve zvláštních případech (z důvodu veřejného pořádku či ohrožení obchodních či vnějších vztahů Evropské unie) vymezených v nařízení (EU) 2023/2411.
Na základě adaptace právního řádu České republiky na uvedené nařízení (EU) 2023/2411 je třeba upravit vnitrostátní fázi řízení o žádosti o unijní zápis, včetně námitkového řízení, řízení o změně specifikace, zahrnující zejména popis označení, zboží, zeměpisné oblasti a vlastností zboží, včetně výrobních kroků probíhajících v této oblasti, jejíž předložení bude nově požadováno i v případě nezemědělského zboží, a řízení o zrušení unijního zápisu. S ohledem na to, že již existuje obdobná úprava vnitrostátní fáze řízení ve vztahu k unijní ochraně zemědělského zboží, jeví se jako optimální využít této úpravy v zákoně a v jejím rámci pouze vymezit odlišnosti ve vztahu k označení nezemědělského zboží.
Nařízení (EU) 2023/2411 v hlavě IV zakládá povinnost určit orgány na úseku kontroly a prosazování práva ve vztahu k zeměpisnému označení řemeslných a průmyslových výrobků. Z toho důvodu je třeba upravit kompetence kontrolních orgánů včetně podmínek uložení sankčních opatření.
Návrh zákona je rovněž v souladu s nařízením (EU) 2024/1143 upravujícím ochranu označení zemědělského zboží, které je revizí několika přímo použitelných předpisů Evropské unie na tomto úseku zboží, na které byl zákon č. 452/2001 Sb. již adaptován.
Navrhovaná úprava nejde nad rámec požadavků unijního práva.
Návrh zákona se netýká právního postavení fyzických osob a nemá žádný dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
III. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Ochrana označení původu a zeměpisných označení spadá do výlučné pravomoci Evropské unie.
Za zásadní je v tomto ohledu třeba považovat rozsudek SDEU ze dne 27. října 2017 ve věci C389/15, který se týkal výkladu společné obchodní politiky a obchodních aspektů duševního vlastnictví (článek 207 odst. 1 SFEU). Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že ochrana označení původu a zeměpisných označení spadá do oblasti společné obchodní politiky, v níž náleží Evropské unii výlučná pravomoc. Proto tam, kde ochrana označení původu a zeměpisných označení je upravena na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, již není možná ochrana vnitrostátní a ani od ní se odvíjející ochrana mezinárodní.
Ochrana označení původu a zeměpisných označení má v České republice dlouhou tradici. Česká republika je smluvní stranou Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu z roku 1958 a podílela se i na vyjednávání navazujícího Ženevského aktu, který Lisabonskou dohodu revidoval. Česká republika je však rovněž povinna dodržovat závazky vyplývající z jejího členství v Evropské unii. K Ženevskému aktu přistoupila jak Evropská unie, tak samostatně i některé její členské státy. Česká republika přistoupila k Ženevskému aktu dne 2. června 2022, čímž v souladu s nařízením (EU) 2019/1753 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu umožnila zajištění kontinuity mezinárodní ochrany označení původu produktů pocházejících z jejího území.
V souvislosti s přistoupením Evropské unie k Ženevskému aktu došlo k přijetí zákona č. 215/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb. Tímto zákonem byla z důvodu výlučné pravomoci Evropské unie zrušena vnitrostátní ochrana označení původu a zeměpisných označení zemědělského zboží (zemědělských produktů a potravin, vína a lihovin). V přechodných ustanoveních byla upravena možnost zachování kontinuity právní ochrany, vnitrostátní i mezinárodní, pokud uživatel označení zemědělského zboží požádal ve stanovené lhůtě o unijní zápis.
Návrh zákona respektuje přednost unijního práva před právem vnitrostátním v případě poskytování ochrany označení původu či zeměpisného označení pro zboží, jehož označování je chráněno na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 ze dne 18. října 2023 o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a o změně nařízení (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/1753 podléhá nyní označení původu a zeměpisných označení nezemědělského zboží výlučné unijní ochraně, a proto je třeba vnitrostátní ochranu poskytovanou zákonem č. 452/2001 Sb. označením pro nezemědělské zboží zrušit a v souladu s nařízením (EU) 2023/2411 upravit vnitrostátní fázi řízení o unijním zápisu, včetně řízení o námitkách proti tomuto zápisu, změně specifikace a zrušení unijního zápisu. Návrhem zákona je třeba reagovat i na nově přijaté nařízení (EU) 2024/1143, kterým dochází k některým změnám na úseku zemědělského zboží. Výčet zboží, které spadá do oblasti působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie a je chráněno výlučně na unijní úrovni, je tak úplný.
Přístup Evropské unie k Ženevskému aktu umožňuje v souladu s nařízením (EU) 2019/1753 poskytnout unijně zapsaným označením rovněž ochranu mezinárodní. Za tímto účelem dává ustanovení čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1753 držitelům označení původu a zeměpisných označení zapsaných v národním rejstříku a chráněných na základě mezinárodního zápisu možnost zachovat kontinuitu mezinárodní ochrany jejich označení za předpokladu, že v přechodném období Úřad požádá o poskytnutí unijní ochrany a následně (po jejím poskytnutí) o mezinárodní zápis označení původu podle Ženevského aktu. Účelem navrhovaného zákona je upravit přechodné období pro podání žádostí o unijní zápis stávajícími držiteli vnitrostátně chráněných označení nezemědělského zboží Úřadu, a zabezpečit tak zachování účinků mezinárodní ochrany těchto označení.
S ohledem na výlučnou pravomoc Evropské unie v oblasti ochrany označení původu a zeměpisných označení Úřad průmyslového vlastnictví již nemá pravomoc, pokud jde o přiznání účinků mezinárodní ochrany na území České republiky a podávání žádostí o mezinárodní zápis označení Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví. Návrh zákona respektuje, že tuto pravomoc bude v rozsahu označení zemědělského i nezemědělského zboží vykonávat příslušný orgán Evropské unie, tedy Evropská komise nebo Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví. Zachování dosud poskytnuté ochrany označení ze třetích zemí je upraveno v přechodných ustanovení k části první návrhu zákona za podmínek vymezených v čl. 12 nařízení (EU) 2019/1753.
Nařízení (EU) 2023/2411 v hlavě IV zakládá nové kompetence kontrolních orgánů ve vztahu k zeměpisnému označení řemeslných a průmyslových výrobků. Tyto kompetence spočívají ve vydávání osvědčení na základě kontroly souladu průmyslového či řemeslného výrobku označeného zeměpisným označením se specifikací a dále v provádění kontrol nad dodržováním povinností při užívání zeměpisného označení plynoucích z uvedeného nařízení a ukládání opatření v případě porušení povinností. Navrhuje se, aby těmito orgány byly orgány dozoru, které již na jednotlivých úsecích nezemědělského zboží na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele provádí dozor nad dodržováním práv duševního vlastnictví na základě § 2 a 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, včetně označení původu a zeměpisného označení. Těmito orgány jsou Česká obchodní inspekce a další orgány vymezené v § 23a zákona č. 634/1992 Sb., ochraně spotřebitele. Zároveň se v tomto zákoně upravují v souladu s nařízením (EU) 2023/2411 jednotlivá sankční ustanovení, včetně opatření, která mohou orgány dozoru uložit. Navrhovaná úprava nejde nad rámec požadavků unijního práva.
Pokud jde o dosud poskytnutou vnitrostátní ochranu označení původu a zeměpisných označení pro nezemědělské zboží, v rejstříku vedeném Úřadem byla zapsána označení v řádech desítek jednotek, která se týkají skla, porcelánu či minerálů, ale například i textilu či hudebních nástrojů. Jakkoli není oblast nezemědělského zboží, pro které lze požádat o unijní zápis, omezena, z přehledu dosud vnitrostátně chráněných označení pro nezemědělské zboží lze předpokládat, že nově zaváděné kompetence kontrolního orgánu se budou týkat zejména České obchodní inspekce, která vykonává působnost na úseku výše uvedeného zboží.
IV. Zhodnocení navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Z hlediska ústavního pořádku vychází navrhovaná právní úprava ze zásad uvedených v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod. Jedná se zejména o provedení zásady zákonnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 4 Listiny základních práv a svobod, tj. zásady ukládání povinností jen na základě zákona a dále zásady zákonného výkonu veřejné moci uvedené v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Navrhovaná úprava respektuje práva uvedená v čl. 26 a 34 Listiny základních práv a svobod, a to právo na podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti a právo na ochranu výsledků tvůrčí duševní činnosti. K ochraně označení původu a zeměpisných označení, včetně navrhované právní úpravy, se nevztahují žádné nálezy Ústavního soudu.
Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s požadavkem obecnosti právního předpisu.
V. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Návrh zákona je adaptací právního řádu České republiky na nařízení (EU) 2023/2411 a je v souladu s dalšími přímo použitelnými předpisy upravujícími ochranu označení původu a zeměpisných označení včetně nařízení (EU) 2024/1143. Navržená úprava je plně v souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii a s judikaturou soudních orgánů Evropské unie, jakož i s obecnými zásadami práva Evropské unie.
Navrhovaná úprava nejde nad rámec požadavků unijního práva. Návrh zákona zcela respektuje již výše zmíněný rozsudek SDEU ve věci C-389/15, týkající se výlučné pravomoci Evropské unie, pokud jde o společnou obchodní politiku a obchodní aspekty duševního vlastnictví. Tímto rozsudkem bylo postaveno najisto, že ochrana označení původu a zeměpisných označení spadá do výlučné pravomoci Evropské unie, což bylo následně potvrzeno i nařízením (EU) 2019/1753 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu. Proto se vnitrostátní ochrana označení původu a zeměpisných označení ruší, vzhledem k tomu, že je již plně pokryta unijní ochranou upravenou v přímo použitelných předpisech Evropské unie.
V případě označení zemědělského zboží došlo k adaptaci právního řádu České republiky na přímo použitelné předpisy Evropské unie, včetně nařízení (EU) 2019/1753 již na základě zákona č. 215/2022 Sb., o změně zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Pokud jde o označení nezemědělského zboží, dochází na základě nyní navržené úpravy k adaptaci na nařízení (EU) 2023/2411, kterou se upravuje výlučná unijní ochrana řemeslných a průmyslových výrobků.
K návrhu zákona jsou připojeny srovnávací tabulky ke všem dotčeným předpisům Evropské unie.
VI. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika na úseku ochrany označení původu a zeměpisných označení vázána.
Česká republika je smluvní stranou Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu z roku 1958 a podílela se i na vyjednávání navazujícího Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, který Lisabonskou dohodu revidoval.
K Ženevskému aktu přistoupila jak Evropská unie, tak samostatně i některé její členské státy. Česká republika přistoupila samostatně k Ženevskému aktu dne 2. června 2022, čímž v souladu s nařízením (EU) 2019/1753 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních zajistila možnost kontinuity mezinárodní ochrany označení původu produktů pocházejících z jejího území.
Vnitrostátní ochrana označení pocházejících ze třetích zemí poskytnutá na základě Lisabonské dohody zůstává zachována podle přechodných ustanovení k části první návrhu zákona za podmínek vymezených v čl. 12 nařízení (EU) 2019/1753.
Navržená úprava je plně slučitelná s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, včetně Úmluvy o ochraně lidských právech a základních svobod a jejích protokolů.
VII. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení nebude mít vliv na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Úřad průmyslového vlastnictví v jím vedeném rejstříku v současné době registruje několik desítek vnitrostátně chráněných označení původu a zeměpisných označení. Počet žadatelů, kteří budou mít zájem na základě žádosti o unijní zápis tuto svoji vnitrostátní ochranu označení původu či zeměpisných označení změnit na unijní, je odhadován na jednotky případů.
Pokud by k nějakým finančním dopadům na státní rozpočet vyplývajícím z navrhované úpravy přesto došlo, jakkoliv je navrhovatel nepředpokládá, byly by kryty v příslušném rozpočtovém roce v rámci schváleného rozpočtu z výdajů kapitoly 344 - Úřad průmyslového vlastnictví.
Navrhovaná právní úprava bude představovat ze strany státu pouze minimální ekonomickou zátěž na jednotlivého žadatele. Správní poplatek ve výši 500 Kč za postoupení žádosti o ochranu označení původu či zeměpisného označení k unijnímu zápisu (postoupení žádosti o unijní zápis) uvedený v příloze zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, část XI, položka 141, se navrhuje zvýšit z částky 500 Kč na 1000 Kč. Tato částka reálně odpovídá nákladům Úřadu spojeným s vnitrostátní fází řízení o žádosti.
V souvislosti s výlučnou pravomocí Evropské unie, pokud jde o ochranu označení původu a zeměpisných označení, jež pokrývá již všechny druhy zboží, a nemožností nadále poskytovat vnitrostátní ochranu, se v příloze zákona o správních poplatcích navrhuje jako obsoletní vypustit stanovení poplatku za přijetí žádosti o zápis označení původu či zeměpisného označení a poplatku za přijetí návrhu na zrušení tohoto zápisu. Výše správního poplatku za přijetí žádosti o mezinárodní zápis označení původu uvedeného v této položce se nemění.
Skutečné individuální náklady žadatele vynaložené při tvorbě specifikace nezemědělského zboží, spojené s žádostí o unijní zápis označení původu či zeměpisného označení a vyžadované na základě nařízení (EU) 2023/2411, nelze i s ohledem na specifika a šíři druhů příslušného zboží dostatečně určitě vyčíslit.
Za porušení povinností plynoucích z nařízení (EU) 2023/2411 se v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, navrhuje úprava jednotlivých přestupků, jichž se může dopustit výrobce nebo též dovozce, dodavatel nebo prodávající; zvláštní přestupek se týká poskytovatele zprostředkovatelských služeb. V případě uvedených přestupků se jako sankce stanoví pokuta v maximální částce 5 000 000 Kč, jež odpovídá sankci za porušování práv duševního vlastnictví prodávajícím dle § 24 odst. 7 písm. e) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. V souladu s čl. 61 nařízení (EU) 2023/2411 by výše uložené pokuty v konkrétním případě měla být účinná, přiměřená a odrazující.
VIII. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na práva specifických sociálních skupin obyvatel, jako jsou osoby sociálně slabé, zdravotně postižení, národnostní menšiny a jiné. Navrhovaný zákon rovněž nebude mít žádný dopad na ochranu práv dětí, ani na životní prostředí.
IX. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení
Navrhovaná právní úprava nepřináší žádné změny v dopadech ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Rozsah osobních údajů, které budou uváděny v žádosti o unijní zápis označení původu či zeměpisného označení pro nezemědělské zboží, změnu specifikace či zrušení unijního zápisu, vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, konkrétně nařízení (EU) 2023/2411. Tento rozsah bude stejný jako v případě žádosti o unijní zápis, změnu specifikace či zrušení unijního zápisu označení zemědělského zboží podle dosavadní právní úpravy. Jedná se fakticky o základní identifikační údaje subjektu. Rizika pro práva a svobody fyzických osob navrhovatel vylučuje.
Pokud jde o nové kompetence orgánů dozoru nad dodržováním povinností dle nařízení (EU) 2023/2411, nepřináší navrhovaná úprava žádné změny v dopadech ve vztahu k soukromí a osobním údajům oproti stávající úpravě. Opatření a kontroly orgánů dozoru se dotknou soukromí a osobních údajů sledovaných a sankcionovaných osob jen v míře nezbytné ke splnění daného účelu.
X. Zhodnocení korupčních rizik
Pro řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví, které představuje vnitrostátní fázi řízení o unijním zápisu, změnách specifikace a zrušení unijního zápisu, platí stejně jako v případě řízení podle dosavadního znění novelizovaného zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který umožňuje účastníkům řízení využít opravné prostředky v případě nesouhlasu s rozhodnutím správního orgánu.
Předložený návrh zákona je pouze nezbytnou adaptací na výše citované přímo použitelné předpisy Evropské unie, zejména nařízení (EU) 2023/2411. V souladu s čl. 51 nařízení (EU) 2023/2411 návrh zákona zakládá kompetenci orgánů dozoru – České obchodní inspekce a dalších orgánů na jednotlivých úsecích nezemědělského zboží – spočívající v ověřování souladu nezemědělského zboží označeného chráněným zeměpisným označením s odpovídající specifikací a vydávání osvědčení o tomto souladu, jakož i ve sledování užívání zeměpisných označení nezemědělského zboží na trhu.
Dozor nad dodržováním podmínek užívání označení původu či zeměpisného označení zemědělského zboží již v současné době vykonává podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
V rámci přípravy návrhu zákona byla posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou hodnocení korupčních rizik a nebylo shledáno, že by navrhovaná úprava vytvářela nová korupční rizika.
XI. Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
XII. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava se dané oblasti nedotýká, nebude mít proto žádné dopady na rodiny, plnění funkcí rodiny ani další faktory rodinné politiky.
XIII. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na území ani územní samosprávné celky, neboť žádným způsobem nezasahuje do jejich postavení a pravomocí.
XIV. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami digitálně přívětivé legislativy včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh zákona nebrání dodržování zásad digitálně přívětivé legislativy, se kterými je v souladu a které jsou již plně uplatňovány dle stávající právní úpravy. Relevantní informace o fungování informačních systémů včetně manuálů jsou přístupné na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Návrh nestanovuje žádné nové technické podrobnosti využívání služeb informačních systémů veřejné správy (ISVS) pro výkon agendy podle zákona č. 452/2001 Sb., ani technické podrobnosti přístupu oprávněných subjektů k údajům v ISVS. Technické řešení ISVS, portálu a aplikací s nimi souvisejících je vytvářeno s ohledem na tyto zásady. Návrh tyto zásady nikterak neovlivňuje.
XV. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení
Návrh zákona je adaptací na nařízení (EU) 2023/2411 a nařízení (EU) 2024/1143. Obsahuje pouze nezbytnou právní úpravu, kterou je nutné přijmout k řádné adaptaci právního řádu České republiky na uvedená nařízení Evropské unie týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení pro zemědělské a nezemědělské zboží.
Nad rámec implementace nařízení a změn na ně reagujících obsahuje návrh zákona pouze minimální formální legislativně technické změny.
V souladu s článkem 70 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2411 a článkem 11 odst. 3 Nařízení (EU) 2019/1753 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu je Úřad průmyslového vlastnictví povinen do 2. prosince 2026 oznámit příslušnému orgánu Evropské unie, která ze svých vnitrostátně chráněných označení chce zapsat a chránit na unijní úrovni. Pokud Úřad průmyslového vlastnictví svoji volbu neoznámí v této lhůtě, skončí vnitrostátní ochrana označení původu a zeměpisných označení nezemědělského zboží 2. prosince 2026.
Za účelem zajištění kontinuity právní ochrany a plynulého přechodu vnitrostátní ochrany na ochranu unijní návrh zákona v přechodných ustanoveních k části první stanoví pro žadatele o unijní zápis, kteří mají označení původu a zeměpisné označení pro nezemědělské zboží chráněno na vnitrostátní úrovni, lhůtu do 31. srpna 2026 pro podání žádosti u Úřadu průmyslového vlastnictví o unijní zápis. Účelem stanovení lhůty pro podání žádosti o unijní zápis označení nezemědělského zboží je i zachování případných mezinárodních účinků ochrany tohoto označení.
S ohledem na uvedený termín je třeba, aby dotčené subjekty i veřejnost měly maximálně možný časový prostor na seznámení se s navrhovanými změnami a přípravu (podání případných žádostí Úřadu průmyslového vlastnictví do 31. srpna 2026) spojenou s uskutečněním těchto změn.
Navržená úprava v části druhé týkající se změny zákona o ochraně spotřebitele nově upravuje opatření a sankce ukládané za porušení povinností stanovených v nařízení (EU) 2023/2411. S ohledem na použitelnost tohoto nařízení od 1. 12. 2025 (s výjimkou některých ustanovení) je třeba, aby navržená úprava nutná k adaptaci na toto nařízení byla přijata včas, pokud možno s dostatečným předstihem na seznámení se s navrhovanými změnami a přípravou spojenou s uskutečněním změn.
Z uvedených důvodů se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první
Čl. I
K bodům 1 a 2 (k § 1)
V návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu označení původu a zeměpisných označení, která je ve výlučné pravomoci Evropské unie, již není možné poskytovat vnitrostátní ochranu označením původu a zeměpisným označením, a to jak pro zemědělské zboží, tak nově na základě nařízení (EU) 2023/2411 i pro zboží nezemědělské, zahrnující průmyslové a řemeslné výrobky. Z toho důvodu je dosavadní úprava odstavce 1 upravující podmínky, za nichž lze v České republice získat ochranu označení původu a zeměpisných označení, jakož i účinky této ochrany, obsoletní, a navrhuje se proto ji vypustit.
K bodu 3 (poznámka pod čarou č. 1)
V poznámce pod čarou č. 1 se aktualizuje seznam přímo použitelných předpisů Evropské unie, který zahrnuje jednotlivá nařízení upravující ochranu označení původu a zeměpisných označení ve vztahu ke všem druhům zboží. Novela zákona reaguje zejména na přijetí nařízení zavádějící unijní ochranu řemeslných a průmyslových výrobků nařízení (EU) 2023/2411 a dále na nařízení (EU) 2024/1143, které, pokud jde o ochranu zemědělských produktů a potravin, nahrazuje dosavadní nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (dále „nařízení (EU) č. 1151/2012“) a mění některé další přímo použitelné předpisy Evropské unie.
K bodům 4 až 7 (k § 2)
Definice označení původu a zeměpisných označení uvedená v dosavadní úpravě § 2 písm. a) a b) zákona č. 452/2001 Sb. se ruší vzhledem k tomu, že definice těchto označení ve vztahu ke všem druhům zboží je již obsažena v jednotlivých přímo použitelných předpisech Evropské unie pro jednotlivé druhy zboží.
V navrhované podobě § 2 písm. b) a c) zákona č. 452/2001 Sb. se zavádí nové pojmy, a to zemědělské a nezemědělské zboží, pro zboží vymezené přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které upravují ochranu označení původu nebo zeměpisných označení. Tato zkratka je vymezena v návaznosti na oblast působnosti jednotlivých nařízení Evropské unie. Zemědělským zbožím je zboží, jež spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1143; dle čl. 5 odst. 1 se jedná se o víno, lihoviny a zemědělské produkty, včetně potravin a produktů rybolovu a akvakultury. Nezemědělským zbožím je zboží spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/2411.
V dosavadním § 2 písm. b) písm. d) zákona č. 452/2001 Sb. se vypouští vysvětlení pojmu obecný název druhu zboží, neboť se tento pojem v zákoně již nevyskytuje.
K bodu 8 (k § 3)
Ochrana označení původu a zeměpisných označení pro všechny druhy zboží je již poskytována výlučně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie a vnitrostátní ochrana tak nemá právní oporu, dochází ke zrušení příslušných ustanovení, případně k jejich nahrazení ustanoveními týkajícími se výlučné unijní ochrany. Vzhledem ke skončení vnitrostátní ochrany je třeba zrušit i ustanovení týkající se národního rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví, do něhož byla zapisována vnitrostátně chráněná označení původu a zeměpisná označení. V návaznosti na výlučnou unijní ochranu se pak zavádí legislativní zkratka „unijní zápis“ pro zápis označení původu či zeměpisného označení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, a legislativní zkratky pro příslušné orgány Evropské unie, které vedou rejstřík unijně zapisovaných označení a rozhodují o udělení ochrany těmto označením.
K bodu 9 (k § 4)
Dosavadní úprava výluk z vnitrostátního zápisu je v důsledku výlučné unijní pravomoci v oblasti poskytování ochrany označení původu a zeměpisných označení a skončením vnitrostátní ochrany již obsoletní, a proto se ruší.
K bodu 10 (k § 5, § 7 až 8, § 11 až 12)
(k § 5)
Úprava požadavků kladených na vnitrostátní žádost o zápis označení původu a zeměpisných označení je v důsledku výlučné unijní pravomoci a skončení vnitrostátní ochrany již obsoletní, a proto se ruší. Požadavky kladené na žádost o unijní zápis označení původu a zeměpisného označení jsou obsaženy v jednotlivých přímo použitelných předpisech Evropské unie – nařízení (EU) 2024/1143 a nařízení (EU) 2023/2411, nařízení (EU) 1308/2013 a nařízení (EU) 2019/787, včetně vymezení subjektů oprávněných podat žádost o unijní zápis.
(k § 7)
Vzhledem k tomu, že řízení o vnitrostátní žádosti o zápis označení původu či zeměpisného označení do rejstříku vedeného Úřadem již v důsledku výlučné unijní pravomoci a skončení vnitrostátní ochrany nemůže probíhat, je třeba zrušit i příslušné ustanovení upravující toto řízení.
(k § 8)
Z důvodu skončení vnitrostátní ochrany označení původu a zeměpisných označení se ruší i ustanovení upravující účinky vnitrostátního zápisu označení do rejstříku vedeného Úřadem. Dosavadní ustanovení o tom, kdo je oprávněn užívat vnitrostátně zapsané označení původu či zeměpisné označení, se stalo obsoletním. Obdobně formulované právo užívat unijně zapsané označení původu či zeměpisné označení každým, jehož zboží je v souladu s odpovídající specifikací, vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie.
(k § 11)
Stejně jako v případě řízení o vnitrostátním zápisu označení původu a zeměpisného označení se z důvodu skončení vnitrostátní ochrany ruší i ustanovení upravující řízení o zrušení zápisu označení.
(k § 12)
Dosavadní ustanovení o obdobném použití příslušných ustanovení týkajících se vnitrostátního zápisu označení původu, jeho změn, účincích zápisu a zrušení na zeměpisná označení je v důsledku zrušení vnitrostátní ochrany již bezpředmětné, a proto se ruší.
K bodu 11 (k § 14)
Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu v návaznosti na legislativní zkratku „unijní zápis“ zavedenou v § 3 návrhu zákona.
K bodu 12 (k § 15)
Rejstřík vedený Úřadem průmyslového vlastnictví, do něhož se dosud zapisovaly údaje v souvislosti s vnitrostátně poskytovanou ochranou označení původu a zeměpisných označení, v důsledku skončení vnitrostátní ochrany již ztrácí své opodstatnění, a proto se ustanovení týkající se rejstříku vedeného Úřadem ruší.
V přechodných ustanoveních k návrhu zákona se upravuje přechodné období pro vedení rejstříku Úřadem, které bude trvat do skončení řízení o všech žádostech o unijní zápis předaných Úřadem příslušnému orgánu Evropské unie (Evropské komisi a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví) podle přechodných ustanovení upravených v přímo použitelných předpisech Evropské unie, konkrétně v čl. 70 nařízení (EU) č. 2023/2411 a v čl. 92 nařízení (EU) 2024/1143.
Pokud jde o Věstník Úřadu, uvádí se demonstrativní výčet skutečností týkajících se unijního zápisu, které Úřad podle přímo použitelných předpisů Evropské unie zveřejňuje.
K bodům 13 až 16 (k § 16 a poznámce pod čarou č. 6)
Navržené ustanovení upravuje, kdo a jakým způsobem je oprávněn podat žádost o mezinárodní zápis označení původu a zeměpisného označení pro zboží pocházející z České republiky (popř. z přeshraniční zeměpisné oblasti) podle mezinárodní smlouvy, jíž je Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, a nařízení (EU) 2019/1753. Ženevský akt je revizí Lisabonské dohody, kterým Evropská unie přistoupila k mezinárodnímu systému ochrany označení původu zeměpisných označení. Důsledky tohoto přistoupení jsou upraveny v nařízení (EU) 2019/1753.
Z tohoto nařízení vyplývá výlučná pravomoc Evropské unie (Evropské komise), pokud jde o podávání žádostí o mezinárodní zápis k Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví. Žádost osoby, která má v České republice pobyt či sídlo, o mezinárodní zápis označení původu a zeměpisného označení pocházejícího z České republiky se podává prostřednictvím Úřadu, který tuto žádost předá příslušnému orgánu Evropské unie, jímž je ve smyslu čl. 2 uvedeného nařízení Evropská komise (v případě zemědělského zboží) nebo (v případě nezemědělského zboží) Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví.
Vzhledem k tomu, že výlučná unijní ochrana označení původu a zeměpisných označení poskytovaná na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie pokrývá již všechny oblasti zboží, ruší se jako obsoletní dosavadní odstavec 3, který se týkal žádosti o mezinárodní zápis označení, jemuž není poskytována výlučná unijní ochrana.
Úprava poplatků spojených s mezinárodním zápisem, které jsou hrazeny žadatelem, vychází z čl. 13 nařízení (EU) 2019/1753, jenž odkazuje na čl. 7 Ženevského aktu a společný prováděcí řád k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu Lisabonské dohody (dále jen „Společný prováděcí řád“). Úprava, která je upřesněním úkonů hrazených žadatelem, označuje za zpoplatněný úkon v souladu s čl. 7 odst. 2 Ženevského aktu a Pravidlem 8 odst. 1 bod ii) Společného prováděcího řádu vedle samotné žádosti o mezinárodní zápis i žádost o změnu tohoto zápisu.
K bodu 17 (k § 17)
Dosavadní úprava, která se týkala žádosti o přiznání ochrany v České republice na základě mezinárodního zápisu pro zboží pocházející ze třetích zemí, se ruší, neboť vzhledem k výlučné unijní ochraně Úřad ztrácí pravomoc k rozhodnutí o této žádosti. Přiznání účinků mezinárodní ochrany na území České republiky je plně v kompetenci příslušného orgánu Evropské unie.
Postup v případě podání žádosti o přiznání mezinárodní ochrany v České republice pro zboží pocházející ze třetí země i podmínky trvání dosud poskytnuté vnitrostátní ochrany označení původu pocházejícího ze třetí země, která je smluvní stranou pouze Lisabonské dohody, jsou upraveny v čl. 12 odst. 5 a 6 nařízení (EU) 2019/1753.
K bodu 18 (změna názvu hlavy VII)
Název hlavy VII se mění v souvislosti se zavedením legislativní zkratky „unijní zápis“ v navrženém znění § 3 a v souladu s obsahem této hlavy se doplňuje o změnu specifikace a zrušení zápisu.
K bodu 19 (změna společného nadpisu pro § 19 a 20)
Název nadpisu se mění v souvislosti se zavedením legislativní zkratky „unijní zápis“ v navrženém znění § 3.
K bodům 20 a 21 (k § 19 odst. 1)
K úpravě podání žádosti o unijní zápis u Úřadu v odstavci 1 dochází v souvislosti s nově zavedenou legislativní zkratkou „unijní zápis“ v navrženém znění § 3 a v souladu s čl. 13 nařízení (EU) 2023/2411 a čl. 10 nařízení (EU) 2024/1143. Ochrana označení původu či zeměpisných označení na základě unijního zápisu v rejstříku vedeném příslušným orgánem Evropské unie je poskytována pro všechny druhy zboží, tedy jak v oblasti zemědělského zboží, tak nově i nezemědělského zboží dle nařízení (EU) 2023/2411.
K bodu 22 (k § 19 odst. 2)
Pokud jde o náležitosti žádosti o unijní zápis zemědělského zboží, zůstává úprava v odstavci 2 zachována s tím, že přímo použitelným předpisem Evropské unie je nařízení (EU) 2024/1143, nařízení (EU) 1308/2013 a nařízení (EU) 2019/787. Pokud jde o nově zavedenou unijní ochranu označení původu či zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků, je přímo použitelným předpisem upravujícím náležitosti žádosti o unijní zápis nařízení (EU) 2023/2411. Dle tohoto nařízení tvoří podstatné náležitosti žádosti (obdobně jako v případě označení zemědělského zboží) jednotný dokument, doprovodná dokumentace a zejména specifikace zboží, která obsahuje název označení původu či zeměpisného označení, popis a druh výrobku, vymezení zeměpisné oblasti, důkaz, že výrobek pochází z dané zeměpisné oblasti, včetně uvedených výrobních kroků probíhajících ve vymezené oblasti, popis metod výroby a další.
Za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky pro zápis označení původu či zeměpisného označení dle nařízení (EU) 2023/2411, zejména zda specifikace nezemědělského zboží (řemeslných a průmyslových výrobků) odpovídá požadavkům na označení původu či zeměpisné označení, je zapotřebí související provádění odborných a zkušebních úkonů. Z toho důvodu se v rámci vnitrostátní fáze řízení navrhuje v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2023/2411 předložení závazného podkladu orgánu, který provádí kontrolu ověření souladu se specifikací zboží podle s čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2411. Stanoví se, aby tímto orgánem, pokud jde o zápisné řízení zeměpisného označení nezemědělského zboží, byla Česká obchodní inspekce a jiné orgány, které podle § 23a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, vykonávají dozor nad dodržováním povinností stanovených nařízením (EU) 2023/2411 upravujícím ochranu zeměpisných označení na jednotlivých úsecích nezemědělského zboží. S ohledem na to, že v rejstříku vedeném Úřadem vnitrostátně se zapsaná označení původu a zeměpisná označení převážně týkala úseku nezemědělského zboží spadajícího do oblasti působnosti České obchodní inspekce, lze předpokládat, že vydání závazného podkladu o souladu se specifikací se bude převážně týkat tohoto státního orgánu. I v případě tohoto orgánu lze očekávat, že se bude jednat o řádově jednotky nálezů.
Svou povahou jde o odborný podklad jiného správního orgánu, který je závazným podkladem pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 50 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Závazný podklad poskytovaný pro účely zápisného řízení označení nezemědělského zboží (řemeslných a průmyslových výrobků) by měl být obdobný závaznému podkladu, jaký již poskytuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pro účely zápisného řízení ve vztahu k označení zemědělského zboží.
K bodu 23 (k § 19 odst. 4)
Navrhovaná úprava, která je pouze legislativně technické povahy, omezuje požadavek na vyjádření Ministerstva zemědělství k žádosti o unijní zápis pouze na zemědělské zboží vymezené dle přímo použitelných předpisů Evropské unie, které jsou v jeho gesci.
K bodům 24 a 25 (k § 19 odst. 5)
Jde o drobnou úpravu legislativně technické povahy, v níž se vymezuje oprávnění žadatele o unijní zápis v případě, že se název označení týká přeshraniční zeměpisné oblasti.
K bodu 26 (k § 19 odst. 6)
Jedná se o úpravu vnitrostátního postupu Úřadu v případě výluky z unijního zápisu označení původu nebo zeměpisného označení či nesplnění zápisných podmínek a požadavků. Úřad v takovém případě žádost o unijní zápis rozhodnutím podle § 67 správního řádu zamítne. V případě formálních nedostatků náležitostí specifikace, jednotného dokumentu či doprovodné dokumentace Úřad žádost v souladu s § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaví.
K bodu 27 (k § 20)
Uvedené ustanovení stanovící podmínky aktivní legitimace osoby oprávněné podat námitky proti žádosti o unijní zápis se formulačně zpřesňuje a uvádí do souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1143 a čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2411.
K bodům č. 28 až 30 (k § 21)
Dosavadní úprava vnitrostátního námitkového řízení pro žádosti o unijní zápis označení zemědělského zboží se nyní vztahuje na nezemědělské zboží s tím rozdílem, že Ministerstvo zemědělství se k námitkám vyjadřuje pouze v případě zemědělského zboží. V odstavci 7 se doplňuje Evropský úřad jako další příslušný orgán Evropské unie, jemuž se postupuje žádost o unijní zápis.
K bodům 31 až 33 (k § 22a)
Dosavadní členění podle povahy změn specifikace ani vnitrostátní postup řízení o změně specifikace se ve vztahu k označení zemědělského zboží nemění, v souladu s nařízením (EU) 2023/2411 se však vnitrostátní postup řízení o změně specifikace upravuje i ve vztahu k označení nezemědělského zboží.
Vnitrostátní postup řízení o změně specifikace zboží je pro označení zemědělského i nezemědělského zboží v zásadě shodný s tím rozdílem, že v odstavci 2 a 6 se pouze doplňuje Evropský úřad jako další příslušný orgán Evropské unie oprávněný k vedení řízení na unijní úrovni ve vztahu k označením nezemědělského zboží. Úprava požadavků na doklady předložené k žádosti o změnu specifikace v odstavci 1 je pouze legislativně technické povahy, věcně se nemění.
K bodům 34 a 39 (k § 22b a 22f)
Dosavadní umístění ustanovení o zrušení unijního zápisu označení původu či zeměpisného označení bylo nesystematické, a proto se přesouvá. Žádost o zrušení zápisu označení původu či zeměpisného označení je nově upravena v § 22f hlavy VII.
Z hlediska věcného se ustanovení o zrušení unijního zápisu nemění, stanovení tříměsíční lhůty pro podání námitek proti žádosti o zrušení unijního zápisu od zveřejnění žádosti i minimální patnáctidenní lhůty k uzavření smíru zůstává shodné. Stejně zůstává zachován i požadavek na závazný podklad kontrolního orgánu v případě, že důvod zrušení spočívá ve specifikaci zboží. Jedná se o stejný kontrolní orgán jako v případě žádosti o unijní zápis a změnu specifikace.
Důvody pro podání žádosti o zrušení unijního zápisu vyplývají z přímo použitelného předpisu Evropské unie, jde o případy, kdy již nelze zajistit soulad s požadavky na specifikaci zboží, nebo pokud po dobu předchozích sedmi po sobě následujících let nebyl na trh uveden žádný produkt s daným zeměpisným označením či označením původu. Je-li žádost o zrušení unijního zápisu důvodná, Úřad ji postoupí Evropské komisi nebo v případě, že se žádost týká nezemědělského zboží, Evropskému úřadu. Rozhodnutí o postoupení se, stejně jako v případě postoupení žádosti o unijní zápis, doručuje veřejnou vyhláškou ve smyslu § 25 správního řádu.
K bodům 34 a 39 (k § 22c a § 22g)
Dosavadní ustanovení o námitkách proti žádosti o unijní zápis, jeho zrušení nebo o změnu specifikace zboží pocházejícího z jiného státu bylo nesystematické, a proto se přesouvá do § 22g na konci hlavy VII. Obsahově zůstává znění tohoto ustanovení oproti dosavadnímu znění nezměněno. Toto ustanovení se týká označení původu a zeměpisných označení zemědělského zboží, nařízení (EU) 2023/2411 upravující nezemědělské zboží s obdobnou úpravou nepočítá.
K bodu 35 (k § 22d)
V souvislosti s rozšířením unijní ochrany na nezemědělské zboží se v souladu s nařízením (EU) 2023/2411 navrhuje doplnit Evropský úřad jako příslušný orgán Evropské unie k oznámení rozhodnutí o změně specifikace nevyžadující řízení na úrovni Evropské unie.
K bodům 36 až 38 (k § 22e a poznámce pod čarou č. 11)
Zůstává zachována stávající úprava s tím, že řízení o dočasné změně specifikace se vztahuje jak na označení zemědělského zboží, tak v souladu s nařízením (EU) 2023/2411 i na nezemědělské zboží. Výčet situací v odstavci 2 odůvodňujících dočasnou změnu specifikace vychází z jednotlivých přímo použitelných předpisů Evropské unie, konkrétně čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2024/1143 a čl. 31 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2411. Aktuální unijní úpravě odpovídá i úprava odkazu v poznámce pod čarou č. 11.
V souvislosti s rozšířením unijní ochrany na nezemědělské zboží se v souladu s nařízením (EU) 2023/2411 navrhuje doplnit Evropský úřad jako orgán Evropské unie příslušný k oznámení rozhodnutí o dočasné změně specifikace.
K bodu 40 (k poznámce pod čarou č. 8)
V poznámce pod čarou č. 8 obsažené v § 22g se aktualizuje odkaz na přímo použitelný předpis Evropské unie.
K bodu 41 (k § 23 a 24)
Dosavadní ustanovení § 23 a § 24 zákona č. 452/2001 Sb. se týkala ochrany práv plynoucí z vnitrostátního zápisu. Vzhledem k tomu, že ochrana na základě vnitrostátního zápisu již není možná a že výlučná ochrana práv z unijního zápisu označení původu či zeměpisných označení je stanovena v jednotlivých přímo použitelných předpisech Evropské unie, se ustanovení § 23 a § 24 ruší.
Dosavadní ustanovení § 24 zákona č. 452/2001 Sb. se týkalo práva na soudní ochranu v případě ohrožení či porušení práva vnitrostátně zapsaného označení původu či zeměpisného označení. Právo na soudní ochranu vychází z § 2 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví. V ustanovení § 2 zákona č. 221/2006 Sb. se stanoví, kdo je oprávněn vymáhat práva z průmyslového vlastnictví soudní cestou. Tím je vedle majitele či vlastníka i osoba oprávněná užívat práva podle zvláštního předpisu, kterým je dle poznámky pod čarou mimo jiné zákon č. 452/2001 Sb. Vzhledem k tomu, že přímo použitelné předpisy Evropské unie v čl. 47 nařízení (EU) 2023/2411 a v čl. 36 nařízení (EU) 2024/1143 vymezují subjekty oprávněné používat unijně zapsané zeměpisné označení, je třeba za zvláštní právní předpisy určující oprávněnou osobu k vymáhání práv podle § 2 zákona č. 221/2006 Sb. považovat i tato nařízení.
K části první, čl. II.
K přechodným ustanovením novely
V návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie je v přechodných ustanoveních upravena možnost zajištění právní kontinuity přechodu vnitrostátní ochrany označení nezemědělského zboží na ochranu unijní, včetně možnosti zachování odpovídajícího mezinárodního zápisu.
Ochrana označení původu a zeměpisných označení je ve výlučné pravomoci Evropské unie, která vylučuje současné poskytování ochrany vnitrostátní na základě zápisu v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví. Vzhledem k tomu, že oblast působnosti jednotlivých přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících výlučnou unijní ochranu označení původu a zeměpisných označení zahrnuje zboží zemědělské i nezemědělské, není již možné nadále zachovat a poskytovat ochranu vnitrostátní. Přechodná ustanovení návrhu zákona reagují na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 ze dne 18. října 2023 o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a o změně nařízení (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/1753 a na skončení vnitrostátní ochrany označení nezemědělského zboží s tím související. Včasné podání žádosti o unijní zápis umožní zajistit kontinuitu právní ochrany a plynulý přechod z ochrany vnitrostátní na ochranu unijní. Zároveň tak lze zajistit i kontinuitu mezinárodní ochrany označení nezemědělského zboží poskytnuté na základě mezinárodního zápisu dle Lisabonské dohody, jež se dosud odvíjela od ochrany vnitrostátní.
K bodu 1
Ustanovení umožňuje, aby osoby, které mají na základě zápisu v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví vnitrostátně chráněno označení původu nebo zeměpisné označení pro zboží, jež spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/2411, tj. pro nezemědělské zboží zahrnující řemeslné a průmyslové výrobky, měly možnost zachovat kontinuitu právní ochrany svého označení, pokud do 31. srpna 2026 požádají u Úřadu průmyslového vlastnictví o unijní zápis tohoto označení. Vnitrostátní ochrana označení původu či zeměpisného označení v takovém případě bude trvat do doby, než bude s konečnou platností, po případném vypořádání všech opravných prostředků, rozhodnuto o poskytnutí unijní ochrany příslušným orgánem Evropské unie, jímž je v případě tohoto zboží Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, popřípadě Evropská komise. Těmto orgánům Evropské unie je Úřad průmyslového vlastnictví v souladu s čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2411 do 2. prosince 2026 povinen oznámit, které ze svých právně chráněných označení chce unijně zapsat a chránit podle uvedeného nařízení, a zároveň jim předat příslušnou žádost o unijní zápis. V případě, že následně dojde k poskytnutí unijní ochrany, vznikne tato ochrana zpětně již ke dni předání žádosti Úřadem uvedeným orgánům Evropské unie. Dřívější lhůta pro podání žádosti žadatelem u Úřadu (do 31. srpna 2026) se navrhuje z důvodu, aby bylo možno odstranit případné nedostatky žádosti na základě komunikace Úřadu s žadatelem a žádost včas předat příslušnému orgánu Evropské unie.
Ustanovení o podání žádosti o unijní zápis žadatelem u Úřadu, jakož i znění čl. 70 nařízení (EU) 2023/2411 jsou provázány s čl. 64 odst. 10 tohoto nařízení, kterým se mění čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1753. Podle tohoto přechodného ustanovení Úřad musí obdobně jako dle čl. 70 nařízení (EU) 2023/2411 do 2. prosince 2026 podat u příslušného orgánu Evropské unie žádost o unijní zápis označení, jež spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/2411, nebo požádat o zrušení mezinárodního zápisu tohoto označení v mezinárodním rejstříku. Tím, že Česká republika přistoupila samostatně k Ženevskému aktu, se umožňuje, aby Úřad do dvanácti měsíců ode dne zápisu zeměpisného označení dle nařízení (EU) 2023/2411 za účelem zachování kontinuity mezinárodní ochrany tohoto označení požádal podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1753 o mezinárodní zápis označení podle Ženevského aktu.
Možnost podání žádosti o změnu mezinárodního zápisu označení původu nebo zeměpisného označení podle Ženevského aktu, které je chráněno podle Lisabonské dohody a spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/2411, vyplývá z přímo z čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1753.
K bodu 2
Ustanovení se týká situace, kdy buď není žádost o unijní zápis ve lhůtě do 31. srpna 2026 u Úřadu uplatněna vůbec, nebo podána je, avšak vykazuje takové vady, že ji nelze do 2. prosince 2026 Evropské komisi a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví předat. Taková žádost je považována za nepodanou.
K bodu 3
Ustanovení upravuje, dokdy Úřad povede rejstřík vnitrostátně chráněných označení původu a zeměpisných označení. Vzhledem ke skončení vnitrostátní ochrany označení původu a zeměpisných označení v důsledku výlučné unijní pravomoci a zároveň k potřebě vypořádat se v přechodných ustanoveních se zajištěním kontinuity právní ochrany vnitrostátně chráněných označení nezemědělského zboží a jejich plynulého přechodu na ochranu unijní se vymezuje vedení rejstříku Úřadu do doby, dokud nebude příslušným orgánem Evropské unie rozhodnuto o všech žádostech o unijní zápis, podaných podle přechodných ustanovení v čl. 70 nařízení 2023/2411 a čl. 92 nařízení (EU) 2024/1143. Jde tedy nejen o žádosti o unijní zápis označení zboží, jež spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/2411 (řemeslné a průmyslové výrobky), ale i o označení zboží, jež dosud nespadalo do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012, ale nyní spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1143, což se týká označení minerálních vod a solí. Jinými slovy, rejstřík vnitrostátně zapsaných označení původu a zeměpisných označení bude veden do doby, dokud nebude rozhodnuto o všech žádostech o unijní zápis podaných v přechodném období, které se týkají označení zboží dosud považovaného za nezemědělské, které je nově chráněno buď dle nařízení (EU) 2023/2411 upravujícího nezemědělské zboží, nebo jako zemědělské zboží dle nařízení (EU) 2024/1143.
K bodu 4
Ustanovení se týká zachování vnitrostátní ochrany označení původu pocházejícího ze třetích zemí (tj. zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie), kterým byla poskytnuta ochrana na základě Lisabonské dohody před přistoupením Evropské unie k Ženevskému aktu, tj. do 26. února 2020. Tímto ustanovením se plní závazky z Lisabonské dohody a zároveň se provádí čl. 12 ve spojení s čl. 7 nařízení (EU) 2019/1753.
K části druhé, čl. III.
ZMĚNA ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE
K bodu 1 (k poznámce pod čarou 48)
Do výčtu přímo použitelných předpisů Evropské unie, na něž navazuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 ze dne 18. října 2023 o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a o změně nařízení (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/1753.
K bodu 2 (k § 23 odst. 2)
V odstavci 2 písmenu h) se nově určuje kontrolní působnost České obchodní inspekce v oblasti ověřování souladu řemeslných a průmyslových výrobků označených zeměpisným označením se specifikací, která vyplývá z hlavy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411. Na základě čl. 51 uvedeného nařízení Česká obchodní inspekce provádí kontrolu spočívající v ověření souladu řemeslného či průmyslového výrobku pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, označeného zeměpisným označením, s odpovídající specifikací. Předmětem kontroly jsou informace uvedené ve vlastním prohlášení výrobce o souladu zboží s odpovídající specifikací. Vlastní prohlášení předkládají výrobci České obchodní inspekci před uvedením výrobků na trh. Kontrola prováděná Českou obchodní inspekcí probíhá jednak před uvedením výrobku na trh a následně pak každé tři roky po jeho uvedení, případně při změně specifikace, kdy jejím výsledkem je vydání nebo nevydání osvědčení o oprávnění užívat pro dotčený výrobek zeměpisné označení, resp. obnova platnosti tohoto osvědčení. Česká obchodní inspekce dále rovněž provádí následnou kontrolu užívání zeměpisného označení, kdy ověřuje soulad výrobku na základě vlastní analýzy rizik či z podnětu jiných výrobců. Tomuto orgánu je svěřena i působnost při kontrole a prosazování dalších povinností výrobců vymezených v nařízení (EU) 2023/2411. Z kontrolní působnosti České obchodní inspekce je vyloučena působnost na úseku řemeslných a průmyslových výrobků, kterou vykonávají orgány uvedené v § 23a odst. 1 a 2 zákona o ochraně spotřebitele.
V rejstříku označení původu a zeměpisných označení je nyní vnitrostátně zapsáno řádově několik desítek označení nezemědělského zboží, z nichž většina spadá do působnosti České obchodní inspekce. Lze předpokládat, že výkon kontrolní působnosti nad zeměpisnými označeními nezemědělského zboží chráněnými podle nařízení EU 2023/2411 se bude týkat převážně České obchodní inspekce.
K bodu 3 a 4 (k § 23a odst. 1 a 2)
Působnost kontrolního orgánu na úseku dozoru nad dodržováním povinností vyplývajících z nařízení (EU) 2023/2411 vykonávají orgány vymezené v odstavci 1 a 2, které rovněž vykonávají dozor nad dodržováním práv duševního vlastnictví, včetně ochrany označení původu a zeměpisných označení na trhu dle § 8 zákona o ochraně spotřebitele. Stejně jako Česká obchodní inspekce provádějí orgány vymezené v odstavci 1 a 2 na základě čl. 51 uvedeného nařízení kontrolu spočívající v ověření souladu řemeslného či průmyslového výrobku pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, označeného zeměpisným označením, s odpovídající specifikací. Předmětem kontroly jsou informace uvedené ve vlastním prohlášení výrobce o souladu zboží s odpovídající specifikací. Vlastní prohlášení předkládají výrobci příslušnému kontrolnímu orgánu před uvedením výrobků na trh. Kontrola prováděná příslušnými kontrolními orgány probíhá jednak před uvedením výrobku na trh a následně pak každé tři roky po jeho uvedení, případně při změně specifikace, kdy jejím výsledkem je vydání nebo nevydání osvědčení o oprávnění užívat pro dotčený výrobek zeměpisné označení, resp. obnova platnosti tohoto osvědčení. Příslušné kontrolní orgány dále rovněž provádějí následnou kontrolu užívání zeměpisného označení, kdy ověřují soulad výrobku na základě vlastní analýzy rizik či z podnětu jiných výrobců. Těmto orgánům je svěřena i působnost při kontrole a prosazování dalších povinností výrobců vymezených v nařízení (EU) 2023/2411.
Na základě počtu označení zapsaných v rejstříku označení původu a zeměpisných označení a druhu zboží, pro které jim byla poskytnuta vnitrostátní ochrana, lze předpokládat, že kontrolní činnost nad zeměpisnými označeními nezemědělského zboží se bude týkat kontrolních orgánů uvedených v § 23a jen výjimečně. Může se jednat např. o kosmetické prostředky nebo výrobky určené pro styk s potravinami.
K bodu 5 (k § 23h)
Navržené ustanovení obsahuje výčet oprávnění ukládat opatření, které na úseku kontroly nad plněním povinností dle nařízení (EU) 2023/2411 vykonávají orgány dozoru, jimiž jsou Česká obchodní inspekce a orgány uvedené vymezené v § 23a.
Dle čl. 51 a 54 uvedeného nařízení orgány dozoru provádějí kontroly, spočívající zejména v ověřování souladu řemeslného či průmyslového výrobku pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, označeného zeměpisným označením, s odpovídající specifikací a ve sledování používání zeměpisných označení na trhu včetně elektronického obchodování.
Na základě nařízení (EU) 2023/2411 je poskytována výlučná unijní ochrana řemeslným či průmyslovým výrobkům, zahrnujícím širokou škálu produktů od přírodních kamenů, šperků, výrobků ze dřeva, textilií apod., jejichž výroba, zpracování či příprava je úzce spjata s danou zeměpisnou oblastí. Specifikace zboží, která je součástí žádosti o zápis zeměpisného označení v unijním rejstříku, vymezuje vlastnosti zboží, které je či má být chráněno zeměpisným označením, a jeho sepětí s daným zeměpisným prostředím. Zahrnuje vedle názvu zeměpisného označení, druhu a popisu výrobku, vymezení zeměpisné oblasti a popis výrobních kroků probíhajících ve vymezené zeměpisné oblasti, včetně metod výroby. Ověření souladu s odpovídající specifikací výrobku je založeno na vlastním prohlášení výrobce o souladu. Orgány vymezené v § 23 a 23a zákona provádí kontrolu úplnosti a konzistentnosti tohoto prohlášení a podle výsledku před uvedením výrobku označeného zeměpisným označením na trh buď vydají, nebo nevydají osvědčení o oprávnění užívat zeměpisné označení pro řemeslné a průmyslové výrobky. Následně je pak za účelem prokázání pokračujícího souladu nutné každé tři roky obnovit platnost tohoto osvědčení, čemuž opět předchází kontrola vlastního prohlášení výrobce o souladu chráněného nezemědělského výrobku s odpovídající specifikací, kterou v rámci této kompetence vykonávají uvedené orgány. Stejná povinnost nastává i v případě změny specifikace mající dopad na dotčený výrobek.
Závazný podklad se vydává pro účely přezkumu žádosti o zápis zeměpisného označení nezemědělského zboží do rejstříku vedeného Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví, žádosti o změnu specifikace či zrušení zápisu. Svou povahou jde o obdobný odborný podklad či stanovisko, jaké již v souladu s § 19 odst. 2 zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, poskytuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pro účely zápisného řízení ve vztahu k zemědělskému zboží.
Orgány dozoru rovněž dle čl. 54 nařízení (EU) 2023/2411 provádějí kontroly nad užíváním zeměpisných označení na trhu včetně elektronického obchodování z hlediska dodržování povinností plynoucích z čl. 40, 41 a 48 tohoto nařízení.
Cílem navrženého ustanovení je zabránit neoprávněnému užívání zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a na základě stanoveného postupu v případě zjištěného porušení umožnit uložení nápravných opatření.
Ustanovení také obsahuje povinnost Ministerstva průmyslu a obchodu zveřejnit a aktualizovat názvy a kontaktní údaje orgánů dozoru podle § 23 a § 23a provádějících dozor nad dodržováním povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411.
K bodu 6 (k § 24 odst. 19 až 21)
V nově vzniklých odstavcích 19 až 21 jsou vymezeny jednotlivé skutkové podstaty přestupků spočívající v porušení povinností vyplývajících z nařízení (EU) 2023/2411 upravujícího ochranu zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků, které jsou v jednotlivých odstavcích rozděleny podle subjektu, který se jich může dopustit. Dále je dle těchto ustanovení možno se dopustit přestupku porušením opatření uložených za účelem zabránění neoprávněného užívání zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků. Jednotlivá opatření za porušení povinností a pokuty za přestupky ukládají kontrolní orgány dle § 23 a 23a zákona, které se podílejí na dozoru nad dodržováním práv průmyslového vlastnictví.
K bodu 7 [k § 24 odst. 22 písm. e)]
Do výčtu přestupků, za které lze uložit pokutu v maximální výši 5 000 000 Kč, se doplňují přestupky vymezené v nových odstavcích 19 až 21 tohoto zákona. K zařazení do ustanovení, jež stanoví uvedenou maximální výši pokuty, dochází z toho důvodu, že přestupky na úseku porušení povinností vyplývajících z nařízení (EU) 2023/2411 dle odstavců 19 až 21 spadají do oblasti porušování práv duševního vlastnictví a mohou představovat nekalou obchodní praktiku, za které lze udělit pokutu ve stejné maximální výši. V souladu s čl. 61 nařízení (EU) 2023/2411 by výše uložené pokuty v konkrétním případě měla být účinná, přiměřená a odrazující.
K části třetí, čl. IV
ZMĚNA ZÁKONA O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH
K položce 141 a poznámce přílohy zákona
Ochrana označení původu a zeměpisných označení, která je upravena na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, je ve výlučné unijní pravomoci. Z toho důvodu již nelze nadále poskytovat vnitrostátní ochranu těmto označením, a proto se v sazebníku poplatků zrušuje poplatek za přijetí žádosti o zápis označení původu či zeměpisného označení do rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví a poplatek za přijetí návrhu na zrušení zápisu.
Zvyšuje se poplatek za postoupení žádosti o ochranu označení původu a zeměpisného označení Evropské komisi či Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví z 500 Kč na 1000 Kč. Tato částka lépe odpovídá nákladům Úřadu průmyslového vlastnictví spojeným s vnitrostátní fází řízení o této žádosti.
Vzhledem k výlučné unijní pravomoci a k tomu, že Evropská unie je vázána, pokud jde o mezinárodní ochranu označení původu a zeměpisných označení, Ženevským aktem Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, v poznámce k položce 141 se v tomto smyslu mění označení mezinárodní smlouvy, na jejímž základě se žádá o mezinárodní zápis označení původu či zeměpisného označení. Jinak zůstává právní úprava oproti dosavadnímu stavu stejná.
K části čtvrté, čl. V. (Účinnost)
Je třeba, aby žadatelé, kteří za účelem zajištění kontinuity právní ochrany ve lhůtě do 31. srpna 2026 žádají dle přechodných ustanovení k části první návrhu zákona o unijní zápis, měli dostatečný časový prostor na přípravu uvedených žádostí.
Zároveň je třeba, aby v části druhé návrhu zákona nově zakládaná opatření dozorových orgánů a sankce stanovené za porušení povinností dle nařízení (EU) 2023/2411 byly s ohledem na datum použitelnosti tohoto nařízení od 1. prosince 2025 přijaty včas, pokud možno s dostatečným předstihem na seznámení se s navrhovanými změnami a přípravou spojenou s uskutečněním změn.
Jakkoli je navržená účinnost výjimkou z jednotných dat účinnosti, z výše uvedených důvodů je dán naléhavý obecný zájem pro stanovení této výjimky. Navrhuje se proto, aby účinnost zákona nastala patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
2