Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD8THU7KV najdete zde


                III.
Odůvodnění

I. Obecná část
a) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Navrhovaná úprava je předkládána z důvodu nutnosti aktualizace požadavků na elektronické nástroje používané při zadávání veřejných zakázek s důrazem na kyberbezpečnost, interoperabilitu informačních systémů a efektivnější zpracování dat o veřejných zakázkách pro statistické a analytické účely.

b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Zmocnění k vydání navrhované vyhlášky je obsaženo v § 213 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Návrh neobsahuje úpravu překračující zákonné zmocnění ani úpravu, která by byla v rozporu se zákonem.

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky je slučitelný s právními akty Evropské unie: 
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, 
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES,
· Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1780 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/1986 („elektronické formuláře“), ve znění pozdějších právních předpisů.
Výše uvedené směrnice stanoví požadavky na elektronické nástroje, které jsou transponovány do zákona.
Návrh je dále slučitelný s článkem VII Dohody WTO o vládních zakázkách (Government Procurement Agreement, GPA) z roku 2012. Povinnosti vyplývající z této mezinárodní smlouvy jsou zohledněny ve výše uvedených směrnicích, které jsou transponovány do zákona.

d) Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Stávající vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, je účinná od 1. října 2016.
S ohledem na plnění cílů a konkrétních opatření Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030, která byla vládou České republiky schválena usnesením č. 375 dne 11. května 2022, je nezbytné přijmout novou verzi vyhlášky, která bude reflektovat vývoj v oblasti elektronizace veřejných zakázek směřující ke
· konsolidaci kvality elektronických nástrojů,
· zajištění automatického předvyplňování dat v rámci modulů Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a propojení na další nástroje eGovernmentu,
· zajištění relevantních strojově zpracovatelných dat a zlepšení kvality dat,
· sjednocení použité terminologie napříč moduly NIPEZ,
· centralizaci dat o veřejných zakázkách s využitím Registru veřejných zakázek,
· jednoznačné identifikaci osob a jejich oprávnění při provádění elektronických úkonů,
· vyšším bezpečnostním nárokům na šifrování a odšifrování nabídek.
Stávající vyhláška č. 260/2016 Sb. nepočítá s nutností předávat data do Registru veřejných zakázek, využívat Centrální evidenci osob a oprávnění a centrální autentizační a autorizační informační systém. Vzhledem k zásadním úpravám Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) namísto novely vyhlášky přistoupilo k návrhu zrušení stávající a přijetí nové vyhlášky.

e) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
V souvislosti s přijetím navrhované vyhlášky bude nutné, aby stávající certifikační orgány prošly reakreditací, náklady pro jeden certifikační orgán činí zhruba 100 tis. Kč. Dále bude nutné upravit stávající certifikační schémata a certifikační pravidla pro účely certifikace elektronických nástrojů. Tyto náklady lze odhadnout ve výši do 250 tis. Kč a budou hrazeny z rozpočtu MMR.
Na straně zadavatelů, popř. provozovatelů elektronických nástrojů vzniknou náklady spojené s recertifikací stávajících a certifikací nových elektronických nástrojů. Celková výše těchto nákladů je závislá na počtu certifikovaných elektronických nástrojů a rozsahu požadované certifikace. K 27. 6. 2024 bylo certifikováno 23 elektronických nástrojů (jak z hlediska funkcionality elektronického nástroje, tak prostředí, ve kterém je provozován). Pokud všechny elektronické nástroje projdou recertifikací, náklady lze odhadnout na cca 1,4 mil. Kč (60 tis. Kč na jeden elektronický nástroj). Tyto náklady budou hradit provozovatelé jednotlivých elektronických nástrojů.

f) Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Předložený návrh nebude mít zásadní dopady do výše uvedených oblastí.

g) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Zákaz diskriminace je upraven přímo v zákoně jako jedna ze zásad zadávání veřejných zakázek. Předložený návrh nebude mít zásadní dopady do výše uvedených oblastí, v této oblasti se oproti stávající právní úpravě nemění.

h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky nepřináší ve vztahu ke zpracování osobních údajů žádné významné změny oproti stávající vyhlášce č. 260/2016 Sb. 
V rámci návrhu vyhlášky je vyžadována jednoznačná identifikace osoby, která v elektronickém nástroji provedla elektronický úkon. Tím je myšlena identifikace osoby prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo jednotného identitního prostoru, nebo jednoznačná identifikace osoby jinou metodou, pokud ji nelze identifikovat prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo jednotného identitního prostoru. Podrobnější podmínky pro přístup do elektronického nástroje jsou stanoveny v příloze návrhu vyhlášky.
Identifikační údaje jsou dále obsaženy v certifikátu shody a v žádosti o vydání certifikátu. Nejedná se však o údaje, které by nebyly veřejně dostupné z registrů a evidencí veřejné správy o ekonomických subjektech.

i) Zhodnocení korupčních rizik
Výchozím dokumentem pro zhodnocení korupčních rizik je vládní programový dokument s názvem Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2023–2026 a podrobnější opatření definovaná v Akčním plánu boje proti korupci na roky 2023 a 2024[footnoteRef:2]. Problematika zadávání veřejných zakázek je zmiňována v prioritní oblasti s názvem Hospodárné nakládání s majetkem státu, přičemž z hlediska obsahu navrhované vyhlášky je na vládní úrovni kladen důraz především na zapojení veřejnosti do monitorování veřejného zadávání a analýza dat týkajících se veřejných zakázek malého rozsahu. Návrh vyhlášky v tomto směru usiluje o předávání standardizovaných dat o veřejných zakázkách (včetně veřejných zakázek malého rozsahu) z elektronických nástrojů do Registru veřejných zakázek, odkud mohou být zpřístupněna formou open dat nebo statistických výstupů. [2:  https://korupce.cz/protikorupcni-dokumenty-vlady/na-leta-2023-az-2026/] 

Návrh vyhlášky definuje náležitosti elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek. Důležitost těchto náležitostí je dána tím, že v elektronickém řízení se zúčastněné strany nedostávají do fyzického kontaktu, ale potřebují stejné záruky za autenticitu stran i úkonů. Zejména je nutné zajistit jednoznačnou identifikaci osob a zabránit možné manipulaci s elektronickými nabídkami před termínem jejich otevírání.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nijak nezasahuje do oblasti bezpečnosti a obrany státu.

k) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh nijak nezasahuje do výše uvedených oblastí.
l) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nepředpokládá žádné územní dopady. Územní samosprávné celky v oblasti zadávání veřejných zakázek vystupují v roli zadavatelů, kteří jsou povinni řídit se zákonem a jeho prováděcími právními předpisy. 

m) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh vyhlášky je v souladu s principem once only, kdy s využitím Registru veřejných zakázek bude docházet k přenosu dat mezi moduly NIPEZ bez nutnosti jejich opětovného vkládání. Registr veřejných zakázek je vyvíjen s ohledem na projekt evropské Komise „Public Procurement Data Space“, jehož cílem je sdílení dat o veřejných zakázkách napříč informačními systémy a elektronickými nástroji v celé Evropské unii.
Sjednocení terminologie v oblasti zadávání veřejných zakázek prostřednictvím Registru veřejných zakázek přispěje k získávání jednotných dat z elektronických nástrojů. Tato data mohou být publikována ve formě otevřených dat ve struktuře, která je vhodnější pro strojové zpracování.
Registr veřejných zakázek byl vyvíjen pod dohledem Digitální a informační agentury.

II. Zvláštní část
K § 1 – Předmět úpravy
Toto ustanovení vymezuje předmět a působnost vyhlášky v souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání. Předmětem úpravy této vyhlášky jsou bližší požadavky na elektronické úkony a elektronické nástroje, které slouží jak zadavatelům, tak dodavatelům při realizaci zadávacích postupů prostřednictvím elektronického nástroje. Dále jsou vyhláškou upraveny certifikáty shody, podmínky jejich vydávání, obsahové náležitosti a platnost. Návrh vyhlášky upravuje také technické náležitosti profilu zadavatele, který slouží k uveřejňování informací a dokumentů k veřejným zakázkám a zadávacím postupům konkrétního zadavatele.
V případě, že jsou při naplňování požadavků této vyhlášky využívány služby vytvářející důvěru, musí tyto být v souladu s požadavky zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

K § 2 – Vymezení pojmů
Pro zjednodušení a přehlednost jsou definovány některé základní pojmy, které se ve vyhlášce opakovaně vyskytují. Tyto pojmy je třeba v dalších ustanoveních vyhlášky vždy vykládat dle vymezení v tomto ustanovení.

K § 3 – Podmínky pro vydání certifikátu shody
V § 3 až 7 vyhlášky jsou upraveny podrobnosti týkající se podmínek pro vydání certifikátu shody, nastavení procesu certifikace a platnosti certifikátu shody, tj. kompletní certifikační schéma. V procesu certifikace, který vyplývá z ustanovení § 213 odst. 4 zákona, vystupují následující subjekty:
· Vnitrostátní akreditační orgán, který uděluje akreditaci jednomu či více certifikačním orgánům a zajišťuje dohled nad udělenými akreditacemi z pohledu plnění podmínek, za nichž byla akreditace udělena. Vnitrostátní akreditační orgán neprovádí certifikaci elektronických nástrojů. Vnitrostátním akreditačním orgánem je Český institut pro akreditaci, o.p.s.
· Certifikační orgány s platnou akreditací, které provádí certifikaci elektronických nástrojů na základě žádosti o vydání certifikátu shody žadatele a zajišťují dohled nad vydanými certifikáty shody z pohledu plnění podmínek, za nichž byly certifikáty vydány. V současnosti je jediným certifikačním orgánem s platnou akreditací společnost RELSIE spol. s r.o., aktualizovaný přehled certifikačních orgánů je dostupný na https://portal-vz.cz/elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/seznam-certifikacnich-organu-dle-zakona-c-134-2016-sb/.
· Žadatel o certifikát shody pro konkrétní elektronický nástroj, který podává žádost o vydání certifikátu shody certifikačnímu orgánu.
Ustanovení § 3obecně vymezuje podmínky pro vydávání certifikátu shody. Podrobná certifikační pravidla stanoví certifikační orgán a zpřístupní je veřejnosti na svých internetových stránkách. Proto jsou ve vyhlášce uvedeny pouze minimální obsahové náležitosti těchto pravidel. 
Shoda je prokázána, pokud elektronický nástroj splňuje alespoň požadavky stanovené v příloze č. 1 této vyhlášky, kde jsou specifikovány podmínky, jejichž splnění bude akceptováno jako prokázání shody. Žadatel v žádosti o vydání certifikátu shody vymezí požadovaný rozsah certifikace elektronického nástroje dle přílohy č. 2 této vyhlášky (např. žádá o certifikaci pro konkrétní požadavky na funkcionality či prostředí a pro konkrétní zadávací postupy).
V případě, že již certifikovaný elektronický nástroj je nově provozován v jiném prostředí, než v jakém byl provozován při původní certifikaci, je třeba požádat pouze o novou certifikaci prostředí, původní certifikát funkcionality zůstává platný.
Obsahové náležitosti žádosti o vydání certifikátu shody jsou nastaveny tak, aby byl identifikován žadatel, případně výrobce odlišný od žadatele, elektronický nástroj a aby byl zřejmý rozsah certifikace, ale aby bylo požadováno pouze nezbytné minimum údajů pro certifikaci. Pokud je žadatelem o vydání certifikátu shody osoba, která není výrobcem elektronického nástroje, uvede žadatel v žádosti o vydání certifikátu shody také identifikační údaje výrobce, což je nezbytné pro identifikaci osoby, která má vliv na funkcionality elektronického nástroje a na posouzení, zda není tato osoba dotčena omezením na účasti při zadávání veřejných zakázek.

K § 4 – Proces certifikace
Toto ustanovení rámcově popisuje proces certifikace prováděný certifikačním orgánem, který spočívá v prověření dokumentace předložené v žádosti a fyzickém ověřením funkcionalit a prostředí elektronického nástroje. Podrobnosti procesu certifikace, zejm. lhůty a podmínky komunikace mezi žadatelem a certifikačním orgánem, stanoví certifikační orgán.

K § 5 – Certifikát shody
Pro nutné sjednocení obsahu certifikátu jsou v § 5 uvedeny minimální obsahové náležitosti certifikátu shody, které jsou nastaveny tak, aby bylo zřejmé co, kdy, pro koho, na jak dlouho a kým bylo certifikováno. 
Certifikátem shody v rozsahu v něm uvedených údajů prokáže žadatel vždy shodu elektronického nástroje s požadavky, které vyžaduje zákon a tato vyhláška.

K § 6 – Platnost certifikátu shody
Platnost certifikátu shody elektronického nástroje je 3 roky ode dne jeho vydání, a to jak pro funkční vlastnosti, tak pro prostředí. Vzhledem k tomu, že v průběhu trvání může docházet k drobným úpravám elektronických nástrojů, je nastaven dozor certifikačního orgánu, jehož účelem je průběžná kontrola dodržování podmínek vydání certifikátu.

K § 7 – Změna a odejmutí certifikátu shody
Pokud jde o změny údajů uvedených v certifikátu, je stanovena povinnost žadatele takové změny oznámit certifikačnímu orgánu, a to současně s předložením opatření k nápravě v případě, že elektronický nástroj není ve shodě. V opačném případě dojde k odejmutí certifikátu nebo jeho změně. Certifikační orgán může odejmout certifikát shody z vlastní iniciativy nebo na podnět MMR, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či zadavatele nebo dodavatele v zadávacím řízení.
Žadatel může požádat také o změnu rozsahu certifikátu, v tomto případě prokazuje pouze skutečnosti, kterých se změna týká.

K § 8 – Zrušovací ustanovení
Tato vyhláška nahrazuje původní vyhlášku č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, která se tímto ustanovením zrušuje.

K § 9 – Účinnost
Vyhláška nabývá účinnosti k 1. červenci 2025, kdy budou v provozu všechny informační systémy a funkcionality NIPEZ nezbytné pro splnění požadavků stanovených v příloze č. 1, jedná se zejména o Registr veřejných zakázek, Centrální evidenci osob a oprávnění a centrální autentizaci a autorizaci.

K příloze č 1 – Specifikace požadavků na elektronické nástroje
Bod I. přílohy obsahuje vysvětlení použitých pojmů, bod II. stanoví podrobné požadavky na funkční vlastnosti elektronického nástroje, bod III. stanoví požadavky na prostředí, v němž je elektronický nástroj provozován.
Požadavky na funkcionalitu a vlastnosti elektronických nástrojů jsou členěny na dílčí oddíly označené velkými písmeny, přičemž každý oddíl představuje ucelený okruh požadavků, např. pro oblast elektronických úkonů, podávání, příjmu a otevírání nabídek nebo pro vybrané oblasti, pro něž zákon stanoví specifické podmínky (soutěž o návrh, e-aukce, elektronický katalog, dynamický nákupní systém a rámcová dohoda).
Oproti stávající úpravě došlo ke zpřesnění podmínek vztahujících se jednak na elektronické úkony obecně a jednak na jednotlivé elektronické úkony přímo uvedené ve vyhlášce. 
Byly stanoveny nové požadavky na identifikaci osoby provádějící elektronický úkon, a to se zapojením Centrální evidence osob a oprávnění.
Byly zpřesněny některé požadavky např. na zaznamenávání času, pořizování a uchovávání dat. 
Nově byla stanovena povinnost do skončení lhůty pro podání nabídek anonymizovat informace o podaných nabídkách.
Do procesu podávání a otevírání nabídek byl včleněn Registr veřejných zakázek.
Byl zpřesněny požadavky na profil zadavatele.

K příloze č. 2 – Rozsah certifikace elektronického nástroje
Příloha stanoví rozsah certifikace elektronického nástroje. Každý provozovatel elektronického nástroje musí v žádosti o certifikaci uvést požadovaný rozsah certifikace, tj. zda žádá o certifikaci v plném rozsahu nebo zda požaduje certifikaci např. jen v rozsahu požadovaném pro profil zadavatele. Žadatel si může pro účely certifikace zvolit i konkrétní zadávací postupy, které daný nástroj dokáže realizovat elektronicky. Touto variabilitou je umožněno vytvářet a certifikovat specifické elektronické nástroje vytvořené přesně dle požadavků konkrétního zadavatele (např. systémy pro 
e-aukce nebo systémy pro správu dynamických nákupních systémů a realizaci dílčích veřejných zakázek).
Nový přístup pro certifikaci elektronických nástrojů byl zvolen právě pro to, aby měli zadavatelé možnost vyvinout si, nebo nechat si vyvinout elektronický nástroj přesně dle jejich požadavků a případně vyvinout několik nástrojů, kdy bude každý použitelný pro některou část zadávacího postupu a současně bude možno jej použít pro jiné účely (např. elektronický nástroj certifikovaný pouze pro elektronické aukce bude možné využít i mimo zadávání veřejných zakázek).

1