Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD8XAVAII najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
785/0
Návrh poslanců Ivany Mádlové, Věry Adámkové, Jiřího Maška,
Kamala Farhana, Jany Pastuchové, Milana Brázdila, Miloslava Janulíka
a Julia Špičáka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb.,
o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských
zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících
s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění
pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Mádlová I. a další
Doručeno poslancům: 2. září 2024 v 13:58
N á v r h
ZÁKON
ze dne ……… 2024,
kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti
k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících
s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu
nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících
s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona
č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb.,
zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016
Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb., zákona č. 284/2018 Sb., zákona
č. 176/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 585/2020 Sb., zákona č. 366/2021 Sb.
a zákona č. 20/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 21b písm. e) se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“, za slova „všeobecných sester“ se
vkládají slova „nebo dětských sester“, číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“, za slova
„všeobecná sestra“ se vkládají slova „nebo diplomovaná dětská sestra“ a na konci
písmene se slovo „nebo“ zrušuje.
2. V § 21b se za písmeno e) vkládá písmeno f), které zní:
„f) 5 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu
zdravotnických záchranářů nebo 2,5 ročníků na vyšší odborné škole v oboru diplomovaný
zdravotnický záchranář,“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
3. V § 21b odstavec 2 zní:
„(2) Odbornou způsobilost k výkonu povolání praktická sestra má také zdravotnický pracovník,
který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky podle § 6.“.
4. V § 21b odst. 3 se za slovo „poskytování“ vkládá slovo „základní“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
1
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. OBECNÁ ČÁST
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících
s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
1. Zhodnocení platného právního stavu
Podmínky odborné způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele upravuje § 36 zák. č. 96/2004
Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických
povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Podle zákona č.
96/2004 Sb. jsou studenti studijního programu Všeobecného ošetřovatelství a zdravotnického
záchranářství (dále jen studenti zdravotnických profesí) po absolvování části studia způsobilí k
výkonu povolání nejdříve sanitáře a poté ošetřovatele.
Studenti budoucí profese všeobecné sestry, dětské sestry a zdravotnického záchranáře si v
průběhu studia v nemocnicích přivydělávají, mohou však vykonávat v zaměstnaneckém
poměru ve zdravotnickém zařízení pouze činnost ošetřovatele na pozici nižšího zdravotnického
pracovníka. Dle § 36 odst. (1), písm. f) po ukončení 3 semestrů akreditovaného zdravotnického
bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, dětských sester nebo porodních
asistentek nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole, a dle písm. g) po 4
semestrech akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu
zdravotnických záchranářů nebo příslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole.
Již po úspěšně ukončeném druhém ročníku (4 semestrech) všeobecného ošetřovatelství,
pediatrického ošetřovatelství a po 5 semestrech studia zdravotnického záchranářství by mohli
tito studenti pracovat při studiu jako praktické sestry, protože co do počtu teoretických i
praktických hodin mají obsah studia v akreditovaném kvalifikačním kurzu oboru praktická
sestra splněn. Touto změnou by mohli ve směnném provozu výrazně pomoci s poskytováním
základní ošetřovatelské péče a výkony praktické sestry.
Smyslem a účelem ustanovení § 42 odst. 2 písm. b) a § 36 odst. 1 písm. f) a g) zák. č. 96/2004
Sb. je budoucím všeobecným sestrám, dětským sestrám a zdravotnickým záchranářům za
splnění podmínek umožnit vykonávat zdravotnická povolání s nižšími kvalifikačními
požadavky i kompetencemi v průběhu studia. Stávající právní úprava však bohužel
nezohledňuje požadavky praxe ani skutečnost, že s postupným nabýváním znalostí a dovedností
studentů zdravotnických profesí ve vyšších ročnících nabývají tito současně kvalifikační
předpoklady pro možný výkon složitějších a náročnějších činností.
Dle stávající úpravy všeobecná sestra vykonávat činnost praktické sestry po ukončení 6
semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu
2
všeobecných sester nebo 3 ročníků na vyšší odborné škole v oboru diplomovaná všeobecná
sestra. Zdravotnický záchranář může činnost praktické sestry vykonávat až po získání plné
odborné způsobilosti k výkonu profese zdravotnického záchranáře. Dětská sestra tuto
kvalifikaci dle § 21b vykonávat nemůže vůbec, což je při současném kritickém nedostatku
zdravotníků zbytečná ztráta pracovní síly pro zdravotnická zařízení.
Důvodem pro předložení poslanecké novely zákona je, při současném kritickém nedostatku
zdravotnických profesí, maximální využití prostupnosti zdravotnických povolání od nejnižší k
právě studované kvalifikaci, tak jak studenti postupně v rámci studia získávají znalosti a
dovednosti. Studentům tak dle předkladatelů návrhu má být pro futuro umožněno nabyté
znalosti a dovednosti využívat v maximální možné míře ve zdravotnických profesích a působit
tak v oblasti zdravotnictví a nehledat přivýdělky mimo něj. Návrh by tak měl mít pozitivní
dopad nejen na udržení studentů a budoucích absolventů ve zdravotnictví, ale i na získávání,
zdokonalování a upevňování si i dalších schopností studentů jako je týmová práce, role a
odpovědnost jednotlivých zdravotnických profesí, komunikace uvnitř zdravotnického týmu,
organizace práce apod.
Touto novelou nebude nijak dotčena kvalitní a především bezpečná péče, neboť studenti budou
v rámci svých brigád poskytovat péči v souladu s rámcovým vzdělávacím programem
praktické sestry, který vymezuje odborné kompetence praktické sestry k samostatnému výkonu
činnosti: „poskytovat nebo zajišťovat bez odborného dohledu a bez indikace a v souladu
s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem základní ošetřovatelskou péči.“
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
V českém zdravotnictví, zejména v akutní péči, chybí zdravotnický personál. Do deseti let hrozí
zdravotnictví kritický nedostatek nelékařského zdravotnického personálu, zejména
všeobecných sester, zdravotnických záchranářů a dalších odborností. Stávající stav sítě akutní
lůžkové péče ukazuje na alarmující stav zejména u všeobecných sester, kde na pracovištích
chybí dle Ministerstva zdravotnictví až tři tisíce úvazků. Podobná situace je u dětských sester.
Řešení problému bude vyžadovat změny zejména v kompetencích, navýšení kapacit
pregraduálních vzdělávání a zlepšení prostupnosti zdravotnických povolání.
Také v epidemii COVID -19 se ukázala personální krize ve zdravotnických profesích i to, jak
chybí využití postupně nabývaných kompetencí studenty oborů Všeobecné ošetřovatelství a
Zdravotnické záchranářství. K zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli
zdravotních služeb po dobu trvání nouzového stavu byla studentům zdravotnických programů
uložena pracovní povinnost po dovršení 18 let věku. Pracovní povinnost se týkala žáků a
studentů čtvrtého a pátého ročníku prezenčního studia všeobecného lékařství na lékařských
fakultách veřejných vysokých škol; všech ročníků, s výjimkou posledního, denní nebo
prezenční formy bakalářských a pětiletých magisterských studijních programů na vysoké škole
nebo oborů vzdělání na vyšší odborné škole, třetích a čtvrtých ročníků denního studia na střední
zdravotnické škole připravujících se na nelékařské zdravotnické povolání podle zákona o
nelékařských zdravotnických povoláních. V rámci vykonávání této pracovní povinnosti nebylo
3
legislativně možné využívat maximálně kompetence praktické sestry u studentů v kvalifikaci
všeobecné sestry a zdravotnického záchranáře.
V rámci současného nedostatku všeobecných sester a souvisejícího zavírání lůžkových oddělení
akutní péče a po zkušenostech z epidemiologické situace v době epidemie COVID – 19, je po
souhlasu Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí
sdružující všechny fakulty a VŠ v ČR, Asociace nemocnic, Spolku vysokoškolsky vzdělaných
sester, Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky a Odboru
ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR navrhováno na základě prostupnosti některých
studijních/vzdělávacích programů umožnit studentům studijního oboru všeobecné
ošetřovatelství po absolvování 4 semestrů a oboru zdravotnické záchranářství po 5 semestrech
vykonávat samostatně činnosti na pozici praktické sestry, tj. základní ošetřovatelskou péči.
Pro přípravu novely lze vycházet z Kvalifikačního standardu akreditovaného kurzu (AKK)
Praktická sestra vydaného ve Věstníku MZ č. 9/2022, kde jsou uvedeny podmínky, obsah a
rozsah vzdělávacího programu a jeho ukončení. Vzdělávací program zahrnuje nejméně 1 300
hodin, z toho je doba teoretické výuky nejméně 700 hodin a doba praktické výuky nejméně 600
hodin. Praktická výuka je realizována formou odborné praxe v akreditovaných zařízeních.
Vstupními podmínkami uvedenými ve Věstníku je pro zařazení do kvalifikačního kurzu
Praktická sestra úspěšně ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou a získání odborné
způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele. Tyto podmínky studující po 4 semestrech u oboru
všeobecné ošetřovatelství a Diplomovaná všeobecná sestra, pediatrické ošetřovatelství a
Diplomovaná dětská sestra a po 5 semestrech zdravotnického záchranářství splňují.
Vstupními podmínkami uvedenými ve Věstníku je pro zařazení do kvalifikačního kurzu
Praktická sestra úspěšně ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou a získání odborné
způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele.
Studium praktické sestry obsahuje
• teoretickou výuku poskytující znalosti
1. z věd, které tvoří základ potřebný pro poskytování všeobecné ošetřovatelské péče, která
zahrnuje znalosti z odborné latinské terminologie, anatomie a fyziologie, z ochrany a podpory
veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotní výchovy, z mikrobiologie a
epidemiologie, biochemie, hematologie a transfuzního lékařství, klinické propedeutiky,
farmakologie včetně základních znalostí o zdravotnických prostředcích a manipulaci s nimi a
ze základů radiační ochrany,
2. v ošetřovatelství a klinických oborech, a to v teorii ošetřovatelství, ošetřovatelství ve vztahu
k praktickému lékařství, zubnímu lékařství a dalším lékařským oborům, zejména k internímu
lékařství, chirurgii, neurologii, pediatrii, gynekologii, psychiatrii, péči o staré lidi a geriatrii, k
paliativní péči, komunitní péči a léčebně rehabilitační péči,
4
3. v sociálních a dalších souvisejících oborech, a to v obecné a vývojové psychologii,
psychologii zdraví a nemoci a základech právní problematiky v oblasti zdravotních a sociálních
služeb,
• praktické vyučování
poskytující dovednosti a znalosti v ošetřovatelství ve vztahu k všeobecnému praktickému
lékařství, zubnímu lékařství a dalším lékařským oborům, zejména k vnitřnímu lékařství,
chirurgii, neurologii, pediatrii, gynekologii, péči o staré lidi a geriatrii, paliativní péči,
komunitní péči, rehabilitační a fyzikální medicíně; tyto dovednosti se získávají pod přímým
vedením kvalifikovaných všeobecných sester, dětských sester, porodních asistentek nebo v
odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu
zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Praktické vyučování může, kromě míst
uvedených v § 3 odst. 5, probíhat také ve vlastním sociálním prostředí pacienta a v zařízení
sociálních služeb poskytujícím zdravotní péči.
Profesně zaměřené studium Praktické sestry obsahuje teoretickou výuku v předmětech:
Odborná latinská terminologie
Somatologie
Základy patologie a patofyziologie
Základy veřejného zdravotnictví a výchova ke zdraví
Mikrobiologie, epidemiologie a hygiena, BOZP, radiační ochrana
Klinická propedeutika
Biochemie, hematologie a transfuzní lékařství
Psychologie a komunikace
Zdravotnické právo a etika ve zdravotnictví
Teorie ošetřovatelství a potřeby člověka
Rehabilitační ošetřovatelství
Ošetřovatelské postupy
První pomoc
Ošetřovatelství v klinických oborech (interní, chirurgické obory, pediatrie, péče o seniory atd.)
Uznávání odborných kvalifikací dle směrnice 2005/36/ES nadto umožňuje volný pohyb
odborníků, všeobecných sester, porodních asistentek, lékařů (základní lékařské vzdělání,
praktických lékařů a specialistů), zubních lékařů, farmaceutů, architektů a veterinárních
chirurgů.
Všeobecná sestra
Kvalifikační příprava všeobecné sestry je určena směrnicí Evropského Parlamentu a Rady
2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání
odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím
systému pro výměnu informací o vnitřním trhu. Uskutečňuje se v tříletém prezenčním studium,
které obsahuje nejméně 4600 hodin teoretické a praktické výuky, z toho je doba praktického
vyučování nejméně 2 300 hodin a nejvýše 3 000 hodin.
5
Za praktické vyučování se s odkazem na ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky č. 39/2005 Sb. se
považuje ta část výuky, která probíhá ve zdravotnickém zařízení, ve vlastním sociálním
prostředí pacienta a v zařízeních sociálních služeb poskytujících zdravotní péči. Studium
obsahuje:
• teoretickou výuku poskytující znalosti z věd, které tvoří základ potřebný pro poskytování
všeobecné ošetřovatelské péče, a která zahrnuje znalosti
1. z odborné latinské terminologie, anatomie, fyziologie, farmakologie, patologické fyziologie,
patologie, mikrobiologie a epidemiologie, biofyziky, biochemie, genetiky, hematologie a
transfuzního lékařství, klinické propedeutiky, základů radiační ochrany, ochrany veřejného
zdraví včetně prevence nemocí, včasné diagnózy nemocí, o vztahu mezi zdravotním stavem,
fyzickým a sociálním prostředím pacienta a o jeho chování, ze zdravotní výchovy, motivace a
edukace ke zdravému životnímu stylu a základní znalosti o zdravotnických prostředcích a
manipulaci s nimi,
2. v ošetřovatelství a klinických oborech, a to v historii, charakteru a etice ošetřovatelství, v
obecných zásadách péče o zdraví, komunitní péči, ošetřovatelství ve vztahu k praktickému
lékařství, zubnímu lékařství a dalším lékařským oborům, zejména k internímu lékařství,
chirurgii, ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, neurologii, pediatrii, péči o matku a
novorozence, gynekologii, psychiatrii, onkologii a hematoonkologii, otorinolaryngologii,
oftalmologii, dermatovenerologii, infekčním lékařství, k péči o staré lidi a geriatrii, k paliativní
péči, k intenzivní péči, léčebně rehabilitační péči a dietetice,
3. v sociálních a dalších souvisejících oborech, a to v základech filozofie, sociologie, obecné
psychologie, v psychologii zdraví a nemoci, vývojové psychologii, základech pedagogiky a
edukace, právních předpisech ve vztahu k sociální problematice, základech ekonomie,
informatiky, statistiky a metodologie vědeckého výzkumu a praxe založené na důkazech,
• praktické vyučování
poskytující dovednosti a znalosti v ošetřovatelství ve vztahu k praktickému lékařství, zubnímu
lékařství a dalším lékařským oborům, zejména k internímu lékařství, chirurgii, ortopedii a
traumatologii pohybového ústrojí, neurologii, péči o děti a pediatrii, péči o matku a
novorozence, gynekologii, psychiatrii, onkologii a hematoonkologii, otorinolaryngologii,
oftalmologii, dermatovenerologii, infekčnímu lékařství, k péči o seniory a geriatrii, paliativní
péči, intenzivní péči a komunitní péči a dále dovednosti a znalosti umožňující podílet se na
praktickém výcviku zdravotnických pracovníků a zkušenosti z práce s příslušníky jiných
profesí ve zdravotnictví; tyto dovednosti se získávají pod přímým vedením kvalifikovaných
všeobecných sester nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků
oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Praktické vyučování
může probíhat také ve vlastním sociálním prostředí pacienta a v zařízení sociálních služeb
poskytujícím zdravotní péči.
6
Dětská sestra
Odborná způsobilost k výkonu povolání dětské sestry se získává absolvováním akreditovaného
studijního programu nebo akreditovaného vzdělávacího programu. Standardní doba studia je
nejméně 3 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 2000 hodin.
Studium obsahuje:
• teoretickou výuku poskytující znalosti z oborů a věd, které tvoří základ potřebný pro
poskytování ošetřovatelské péče a výchovy dětí všech věkových skupin, a která zahrnuje
1. z odborné latinské terminologie, anatomie, fyziologie, patologické fyziologie, patologie,
mikrobiologie a epidemiologie, genetiky a prenatální diagnostiky, imunologie, základů
biofyziky, biochemie, hematologie a transfuzního lékařství, toxikologie, klinické
propedeutiky, farmakologie, včetně základních znalostí o zdravotnických prostředcích a
manipulaci s nimi, základů radiační ochrany, ochrany a podpory veřejného zdraví včetně
prevence nemocí, včasné diagnózy nemocí, o vztahu mezi zdravotním stavem, fyzickým a
vlastním sociálním prostředím pacienta a o jeho chování, výchovy ke zdraví, zdravého
životního stylu včetně prevence nemocí, úrazů a závislostí, výživy dítěte a dietetiky a
léčebně rehabilitační péče,
2. v ošetřovatelství a klinických oborech, a to v historii, charakteru a etice ošetřovatelství, v
obecných zásadách péče o zdraví, komunitní péči, ošetřovatelství ve vztahu k pediatrii,
neonatologii a dalším lékařským oborům, zejména k dětské chirurgii, ortopedii a
traumatologii pohybového ústrojí, dětské neurologii, dětské a dorostové psychiatrii, dětské
gynekologii, dětské onkologii a hematoonkologii, dětské otorinolaryngologii, oftalmologii,
dětské dermatovenerologii, infekčnímu lékařství a zubnímu lékařství, v ošetřovatelské péči
v dětských domovech pro děti do 3 let věku a při poskytování léčebně rehabilitační péče, v
dětské paliativní péči, v intenzivní péči,
3. ze sociálních a dalších souvisejících oborů, a to ze základů filozofie, sociologie, obecné a
vývojové psychologie, zdravotnické a sociální psychologie, základů pedagogiky, výchovné
péče a edukace, sociálně-právní ochrany dítěte, ekonomie, informatiky, statistiky a
metodologie vědeckého výzkumu a praxe založené na důkazech,
4. zajišťovanou pedagogickými pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci v souladu se
zákonem o pedagogických pracovnících, akademickými pracovníky nebo dalšími
odborníky, kteří se mohou podílet na výuce v souladu se zákonem o vysokých školách,
• praktické vyučování
poskytující dovednosti v ošetřovatelství ve vztahu k pediatrii, ošetřování dospělých na
interních a chirurgických oborech a dalším lékařským oborům (otorinolaryngologie,
dermatovenerologie, oftalmologie, infekční, kardiologie, diabetologie), zejména k péči o
matku a novorozence, dětské chirurgii, ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, dětské
a dorostové psychiatrii, dětské gynekologii, intenzivní péči o dítě, dětské paliativní a
komunitní péči, zubnímu lékařství a dále dovednosti umožňující podílet se na výchovné
7
péči o děti všech věkových skupin a praktickém výcviku zdravotnických pracovníků; tyto
dovednosti se získávají pod přímým vedením kvalifikovaných dětských sester nebo v
odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu
zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Praktické vyučování může probíhat také
ve vlastním sociálním prostředí pacienta a v zařízení sociálních služeb poskytujícím
zdravotní péči.
Zdravotnický záchranář
Vzdělání je realizováno v bakalářském studijním programu, standardní doba studia jsou
nejméně 3 roky, z toho praktická výuka činí nejméně 1 800 hodin. Za praktickou část se s
odkazem na ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky č. 39/2005 Sb. považuje ta část výuky, která
probíhá ve zdravotnickém zařízení, v terénu včetně ZZS a v operačním středisku ZZS.
Studium obsahuje:
• teoretickou výuku poskytující znalosti v:
1. oborech, které tvoří základ potřebný pro poskytování neodkladné zdravotní péče a
ošetřovatelské péče, a která zahrnuje znalosti z odborné latinské terminologie, anatomie,
fyziologie, patologické fyziologie, patologie, epidemiologie a mikrobiologie, biofyziky,
biochemie, hematologie a transfuzního lékařství, toxikologie, klinické propedeutiky,
farmakologie, ze základních znalostí o zdravotnických prostředcích a manipulaci s nimi,
základů radiologie včetně základů radiační ochrany, z ochrany a podpory veřejného zdraví
včetně prevence nemocí a zdravotní výchovy,
2. ošetřovatelství, klinických oborech a dalších specifických oblastech souvisejících s
poskytováním neodkladné péče, a to v urgentní a válečné medicíně, v poskytování
přednemocniční neodkladné péče při mimořádných událostech a krizových situacích20),
integrovaném záchranném systému, práci ve zdravotnickém operačním středisku,
anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči, neodkladné péči při akutních a kritických stavech,
v ošetřovatelství ve vztahu k praktickému lékařství, zubnímu lékařství a dalším lékařským
oborům, zejména k internímu lékařství, chirurgii, neurologii, pediatrii, gynekologii a
porodnictví, psychiatrii včetně závislostí na návykových látkách, péči o staré lidi a geriatrii, k
paliativní péči, komunitní péči, léčebně rehabilitační péči,
3. sociálních a dalších souvisejících oborech, a to v obecné a vývojové psychologii, v
psychologii zdraví a nemoci, základech právní problematiky v oblasti zdravotních a sociálních
služeb, v telekomunikačních technologiích, základech informatiky, statistiky a metodologie
vědeckého výzkumu,
• praktické vyučování
poskytující dovednosti a znalosti v přednemocniční neodkladné péči, v situacích
charakteristických pro urgentní a válečnou medicínu, mimořádné události a krizové situace v
součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému, v instruktážích k poskytování
laické první pomoci včetně instruktáží na dálku, v řidičských a navigačních dovednostech a
dalších fyzických dovednostech nutných pro práci v záchranné zdravotnické službě a
8
ošetřovatelství, a to především ve vztahu k praktickému lékařství, zubnímu lékařství, internímu
lékařství, chirurgii, neurologii, pediatrii, gynekologii a porodnictví, psychiatrii včetně zvládání
agresivního pacienta, péči o staré lidi a geriatrii, k paliativní péči, resuscitaci a intenzivní péči,
komunitní péči, léčebně rehabilitační péči; praktické vyučování probíhá ve zdravotnickém
zařízení poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího zejména přednemocniční neodkladnou
péči, akutní lůžkovou péči intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu, dále ve zdravotnickém
zařízení poskytovatele lůžkové péče v oboru interní lékařství, chirurgie a na pracovištích
ostatních složek integrovaného záchranného systému.
Studenti oboru Zdravotnické záchranářství dle kvalifikačního standardu plní odbornou praxi ve
výši minimálně 320 hodin v prvním ročníku a ve druhém ve výši 460 hodin čili po 4 semestrech
mají absolvováno minimálně 780 hodin, což je o 180 hodin více než Praktická sestra.
Studující oboru Zdravotnické záchranářství na konci studia splňují tedy celkem 1800 hodin
praxe. Odborná praxe v prvním ročníku je zaměřena na pracoviště klinických oborů – tedy
minimální rozsahy hodinových dotací. Studenti pracují na pracovištích lůžkové péče standardní
a na pracovištích poskytujících následnou lůžkovou péči. Praxe je orientována na oblast
základní ošetřovatelské péče a navazuje tak na odborné teoreticko-praktické předměty. Praxe je
orientována na získání ošetřovatelských dovedností potřebných k péči o dospělého a dětského
pacienta na standardním oddělení zdravotnických zařízení, interního a chirurgického typu a
oddělení následné péče tak, aby byl student po absolvování schopen samostatné práce u těchto
pacientů. Toto je nezbytným předpokladem pro výkon praxe ve 2. ročníku, na jednotkách akutní
lůžkové intenzivní péče. Ve druhém ročníku se doplňuje praxe na pracovištích intenzivní
medicíny a ve výjezdové skupině zdravotnické záchranné služby a na urgentním příjmu, kde se
dotyčný setkává se spektrem pacientů z oborů chirurgických, interních a pediatrických a také s
pacienty s hospicovou péčí či onkologickými a paliativně relevantními, běžně absolvuje
výjezdy do pracovišť domácí a sociální péče a na intenzivní péči je součástí rehabilitačního
ošetřování.
Praxe je zaměřena na získání praktických dovedností specifických činností na pracovištích
klinických oborů. Studenti se seznámí se strukturou poskytování zdravotní péče na odděleních
poskytujících standardní a intenzivní péči. Ve třetím ročníku se věnují studenti takřka výhradně
zdravotnické záchranné službě a urgentním příjmům, kdy si prohlubují získané vědomosti.
Praxe, doplněná o pracoviště intenzivní péče v klinických oborech (oborech obdobných jako u
PS), je zaměřená na pacienty ve vyšší hodinové dotaci než u praktické sestry. Pouze praxe na
standardním oddělení je v obdobné nebo nižší dotaci taxativně primárně, nicméně je nezbytné
přičíst hodiny v další praxi na intenzivní péči a ve zdravotnické záchranné službě.
K minimálnímu rozsahu praxe je nutné dále přičíst hodiny individuální praxe.
Přehled hodin teorie a praxe v jednotlivých oborech
Obor Praktická sestra – akreditovaný kvalifikační kurz
Z níže uvedených časových dotací je patrné, že vzdělávací program všeobecného
ošetřovatelství a pediatrického ošetřovatelství je po 4 semestrech v bakalářském studiu a po 2
9
letech studia diplomované všeobecné sestry a diplomované dětské sestry na vyšší odborné škole
srovnatelný s akreditovaným kvalifikačním kurzem praktická sestra. Stejné je to u oboru
zdravotnické záchranářství, kdy je vzdělávací program srovnatelný po 5 semestrech.
Za celé studium AKK Celkem počet Teorie Praxe
Praktická sestra hodin teorie a 700 h 600 h
praxe
1 300 h
Obor Všeobecné ošetřovatelství (VŠ) a Diplomovaná všeobecná sestra (VOŠ)
Po 4 semestrech/2 letech Celkem počet Teorie Praxe
hodin teorie a 912 - 996 h 1600 h
Všeobecná sestra a
Dipl. všeobecná sestra praxe
2512 h
Obor Pediatrické ošetřovatelství
Po 4 semestrech/2 letech Celkem počet Teorie Praxe
hodin teorie a 948 h 1148 h
Dětská sestra a
Dipl. Dětská sestra praxe
2096 h
Obor Zdravotnické záchranářství
Po 5 semestrech Celkem počet Teorie Praxe
Zdravotnický záchranář hodin teorie a 1264 h 1180 h
praxe
2044 h
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Nedostatek všeobecných sester v akutní péči ukazuje na nutnost změny právní úpravy
zohledňující způsobilost studujících všeobecné ošetřovatelství a zdravotnické záchranářství
vykonávat povolání praktické sestry po absolvování části studia. Cílem předložené poslanecké
novely zákona je tak maximálně využít nabyté znalosti a dovednosti studentů uvedených
10
zdravotnických oborů a jejich absolvované odborné praxe.
Návrh zákona si proto klade za cíl využít širší uplatnitelnosti studentů všeobecného
ošetřovatelství a zdravotnického záchranářství než jen jejich zaměstnání jako sanitářů či
ošetřovatelů.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie
Návrh novely zákona se nedotýká práva Evropské unie, nedochází jím k implementaci předpisů
Evropské unie. Rovněž se předmětu novely netýká ani judikatura soudních orgánů Evropské
unie. Návrh novely zákona je tak s právem EU plně slučitelný.
Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh
není s právem EU v rozporu.
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Na předmětnou oblast úpravy se nevztahují mezinárodní smlouvy, jimiž by byla ČR vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální
dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé,
osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný hospodářský ani finanční dopad na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty nebo na podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhovaná právní úprava doplňuje další možný způsob kvalifikační přípravy na výkon
zdravotnického povolání praktické sestry, který bude zajišťován se stávajícími personálními
i materiálními zdroji a vytváří prostor pro zlepšení efektivního vynakládání veřejných
prostředků na vzdělávání ve studijním programu Všeobecné ošetřovatelství a Zdravotnické
záchranářství.
Předpokládané sociální dopady novely zákona jsou příznivé a pozitivní, neboť uplatnitelnost
studentů ve zdravotnických zařízeních pomůže, v současném místy kritickém nedostatku sester,
plnohodnotně využít jejich znalostí a dovedností ve směnném provozu ve zdravotnických
zařízeních, kde si studenti během studia často přivydělávají.
Současně lze ryze pozitivní přínos spatřovat i v získávání a udržení budoucích zdravotníků v
systému zdravotnictví, kdy se tito stanou již při studentské brigádě plnohodnotným členem
zdravotního týmu na pracovišti. Studenti si nadto mohou upevňovat své dovednosti v praxi.
11
8. Zhodnocení navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu
k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.
9. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona nepřináší žádná nová rizika pro ochranu soukromí a osobních údajů.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nepřináší korupční rizika.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.
12. Způsob projednání návrhu zákona
Z důvodu velkého, místy až kritického, nedostatku sester, a to i ve fakultních i krajských
nemocnicích, jakož i z důvodu získávání a udržení studentů zdravotnických povoláních
a z důvodů preventivního řešení případné budoucí epidemie či pandemie, je žádoucí přijmout
zákon přispívající k maximálnímu využití znalostí a dovedností postupně studiem nabývaných
a zúročit je při brigádách ve zdravotnických zařízeních, zejména v nemocnicích akutní péče. S
ohledem na nedostatek zdravotnických pracovníků je žádoucí, aby co nejdříve byla právně
upravena způsobilost po 4 semestrech na místo 6 u všeobecných sester a po 5 semestrech
u zdravotnických záchranářů na místo po získání odborné způsobilosti.
S ohledem na nutnost rychlého řešení se v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zák. č.
90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, navrhuje, aby byl s návrhem zákona
vysloven souhlas již v prvním čtení.
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
Navrhuje se stanovit, za jakých podmínek mohou studenti studijního programu Všeobecné
ošetřovatelství získat způsobilost k výkonu povolání praktické sestry a toto povolání, respektive
činnosti praktické sestry vykonávat bez odborného dohledu.
12
K čl. II
Řešení v podobě navrhované právní úpravy je ve veřejném zájmu potřebné přijmout co
nejdříve. Proto se účinnost návrhu zákona navrhuje den po dni jeho vyhlášení, aby co nejdříve
byly účinné podmínky pro širší uplatnitelnost mediků při zabezpečování zdravotní péče.
Seznam předkladatelů podepsáno elektronicky
PhDr. Ivana Mádlová, Ph.D., MBA podepsáno elektronicky
prof. MUDr. Věra Adámková, CSc. podepsáno elektronicky
MUDr. Jiří Mašek podepsáno elektronicky
MUDr. Kamal Farhan podepsáno elektronicky
Mgr. Jana Pastuchová podepsáno elektronicky
MUDr. Milan Brázdil podepsáno elektronicky
MUDr. Miloslav Janulík podepsáno elektronicky
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
13
Platné znění
zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu
nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů
s vyznačením navrhovaných změn
(zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)
§ 21b
Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry
(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry se získává absolvováním
a) střední zdravotnické školy v oboru praktická sestra,
b) střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent, pokud bylo studium prvního
ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2018/2019,
c) akreditovaného kvalifikačního kurzu praktická sestra po získání středního vzdělání s
maturitní zkouškou a odborné způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele podle § 36,
d) akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotnický asistent po získání středního vzdělání s
maturitní zkouškou a odborné způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele podle § 36, pokud
akreditovaný kvalifikační kurz byl zahájen do konce roku 2018,
e) 6 4 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu
všeobecných sester nebo dětských sester nebo 3 2 ročníků na vyšší odborné škole v oboru
diplomovaná všeobecná sestra nebo diplomovaná dětská sestra, nebo
f) 5 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro
přípravu zdravotnických záchranářů nebo 2,5 ročníků na vyšší odborné škole v oboru
diplomovaný zdravotnický záchranář,
f) g) 8 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru všeobecné
lékařství a složením zkoušky z předmětu ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobného
předmětu v rámci tohoto studijního oboru.
(2) Odbornou způsobilost k výkonu povolání praktická sestra má také zdravotnický
pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání
a) zdravotnického záchranáře podle § 18, nebo
b) porodní asistentky podle § 6.
(2) Odbornou způsobilost k výkonu povolání praktická sestra má také
zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání porodní
asistentky podle § 6.
(3) Za výkon povolání praktické sestry se považuje poskytování základní
ošetřovatelské péče. Dále se praktická sestra ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem
podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, paliativní, neodkladné, diagnostické a dispenzární
péči.