Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.
Předkládací zpráva


V usnesení vlády č. 227 ze dne 10. dubna 2024 byl ministr spravedlnosti ve spolupráci s ministrem pro legislativu a Ústavem pro studium totalitních režimů pověřen úkolem vyhodnotit možné varianty odškodnění osob, kterým byl uložen ochranný dohled podle zákona č. 44/1973 Sb. z důvodů politické perzekuce, a v návaznosti na toto zhodnocení předložit návrh konkrétního řešení v podobě tezí právní úpravy. Uvedený úkol vyplynul z Analýzy možných opatření, která by zajistila, aby byly přiznány důstojné důchody a poskytnuto odpovídající zajištění ve stáří i těm účastníkům odboje a odporu proti komunismu, kteří nejsou držiteli osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, v níž vláda reagovala na protesty Jiřího Gruntoráda a Johna Boka upozorňující na problematiku nízkých důchodů přiznaných některým disidentům z českého důchodového pojištění. 
V návaznosti na to předložil ministr spravedlnosti Analýzu možných variant odškodnění osob, kterým byl uložen ochranný dohled podle zákona č. 44/1973 Sb. z důvodů politické perzekuce, s návrhem tezí právní úpravy (dále jen „Analýza“), kterou vláda schválila svým usnesením č. 481 ze dne 10. července 2024. V tomto usnesení vláda podpořila řešení právní úpravy založené na Analýzou doporučované Variantě 1, tj. přiznání jednorázového odškodnění správním orgánem s možností soudního přezkumu. Vláda zároveň uložila ministru spravedlnosti vypracování návrhu zákona a jeho předložení vládě do 30. října 2024.
Předkládaný návrh zákona o jednorázovém odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, si klade za cíl výše uvedený úkol uložený vládou splnit. Obsahuje návrh legislativního řešení založeného na variantě 1, tj. přiznání jednorázové částky ve správním řízení, o kterém bude rozhodovat v jednom stupni Ministerstvo spravedlnosti s možností navazujícího soudního přezkumu. Navrhuje se jednorázovou částku stanovit ve výši 100 000 Kč, což odpovídá podobným případům jednorázových odškodnění přiznaných jinými zákony za srovnatelná příkoří minulého režimu.
Žadatel musí podat na Ministerstvo spravedlnosti písemnou žádost, v níž musí prokázat naplnění předepsaných podmínek. V případě pochybností či důkazní nouze bude možné nedostatky nahradit pozitivním stanoviskem Ústavu pro studium totalitních režimů. Nebude-li však nárok vyplývat z předložených důkazů ani ze stanoviska ÚSTR, nebude možné žádosti vyhovět. Ve zbývajícím rozsahu se pro projednání žádosti uplatní správní řád.
Přiznaná částka nepodléhá dani z příjmu fyzických osob, výkonu rozhodnutí a nezapočítává se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek.
Návrh zákona vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Úřadem vlády – Sekcí Legislativní rady vlády.
Doporučované řešení bude mít negativní dopady na státní rozpočet, jelikož stát bude muset osobám, které splní stanovené podmínky, vyplatit jednorázovou částku. Přehled očekávaných dopadů podle vládou zvolené varianty, která je obsažena v tomto návrhu zákona, shrnuje následující tabulka:
	Dopady navrhovaného zákona respektujícího variantu 1 Analýzy

	Vyplacené odškodnění
	7-243 mil. Kč

	Personální dopady na resort spravedlnosti
	1 místo ve 14. PT a 6 míst ve 13. PT

	Dopady na justici
	nepředpokládají se

V souladu s rozhodnutím vlády není k předloženému zákonu zpracována závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Připomínkové řízení proběhlo standardním způsobem. Zásadní připomínky uplatnily Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad vlády – odbor kompatibility. Naprosté většině připomínek bylo vyhověno a Ministerstvo vnitra z jedné své zásadní připomínky ustoupilo. Nebylo vyhověno připomínce Ministerstva financí, která není v souladu s usnesením vlády č. 481 ze dne 10. července 2024, jímž vláda vzala na vědomí Analýzu a na jejím podkladě uložila předložit návrh zákona o jednorázovém odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů. Z Analýzy přitom vyplynulo, že v souvislosti s předkládaným návrhem zákona je nutné posílení Ministerstva spravedlnosti až o 8 nových služebních míst. Ministerstvo financí však požaduje, aby požadavky na personální zabezpečení této agendy byly pokryty z dosavadních kapacit resortu, což vylučuje, aby mohla být nová agenda řádně vykonávána. Návrh zákona je proto na vládu předkládán s rozporem s Ministerstvem financí. 
3