Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD97FGW6S najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                   POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                              9. volební období

               793/0

  Návrh poslanců Pavla Klímy, Jana Berkiho, Renáty Zajíčkové, Jany
  Berkovcové, Davida Šimka, Zdeňka Kettnera a Olgy Richterové na
vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
 základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

     zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění

                                   pozdějších předpisů

                      Zástupce předkladatele: Klíma P. a další
                      Doručeno poslancům: 12. září 2024 v 13:06
                                                     Návrh

                                                   ZÁKON

                                                ze dne ... 2025,

   kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
 odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č.

    563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění
                                            pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                ČÁST PRVNÍ
                                         Změna školského zákona

                                                      Čl. I

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb.,
zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007
Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008
Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č.
384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona
č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona
č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona
č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona
č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona
č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb.,
zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020
Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č.
183/2023 Sb., se mění takto:

    1. V § 27 odst. 3 se slova „a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47)“ a slova „a děti
        zařazené do přípravných tříd“ zrušují.

    2. V § 27 odst. 6 se slova „přípravných tříd základních škol,“ zrušují.

    3. V § 34a odst. 5 písm. b) se slova „v přípravné třídě základní školy a“ a slova „47 a“
        zrušují.

    4. V § 34b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „O ověření mateřská škola vyhotoví
        zápis.“.

    5. V § 36 odstavec 4 zní:

         „(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a
         to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou
         školní docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle
         správního řádu uvede

         a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno,
    b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává,

    c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které
    ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo

    d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě
    nevzdělává v žádné škole podle písmen a) až c).“.

6. V § 36 odst. 4 písm. b) se slova „jejíž přípravné třídě nebo“ nahrazují slovem „jejímž“.

7. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:

                                                     „§ 36a
                   Předávání informací při zahájení povinné školní docházky

    (1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte
    do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele
    školy podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického
    diagnostikování a vyhodnocení podpůrných opatření poskytovaných dítěti.

    (2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od
    doručení žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel
    mateřské školy zápis z ověření podle § 34b odst. 3.

    (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle
    odstavců 1 a 2.“.

8. § 37 včetně nadpisu zní:
                                                     „§ 37

                                    Odklad povinné školní docházky

    (1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní
    docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek
    povinné školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě
    neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím
    posouzením

    a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro
    děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a

    b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a).

    (2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou.

    (3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle
    odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání
    dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního
    vzdělávacího plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo
    školským poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní
    školy speciální.

    (4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo
    vyhláškou.

    (5) Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o
    možnosti odkladu povinné školní docházky.
    (6) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje
    zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího
    plnění.“.

9. V § 37 odst. 3 se slova „nebo v přípravné třídě základní školy“ zrušují.

10. V § 46 se doplňuje odstavec 4, který zní:

    „(4) Ve třídě, ve které je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního
    vzdělávání, vykonává přímou pedagogickou činnost vedle učitele také asistent
    pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících. Věta první se
    nepoužije, jde-li o třídu nebo základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9, základní školu
    speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné
    výchovy nebo základní školu při zdravotnickém zařízení.“.

11. § 47 se včetně nadpisu zrušuje.

12. V § 51 se doplňuje odstavec 5, který zní:

    „(5) Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně.“.

13. V § 52 odstavec 1 zní:

    „(1) Do vyššího ročníku postoupí žák

    a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených
    školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření
    stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn,
    pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí,

    b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník,
    a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník,
    a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo

    c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.“.

14. V § 52 odst. 6 se za slova „ročník opakoval“ vkládají slova „, a o žákovi prvního ročníku
    s výjimkou stanovenou v odstavci 7“, za slova „povolit žákovi“ se vkládají slova
    „druhého až devátého ročníku“ a slovo „odborného“ se zrušuje.

15. V § 52 se doplňuje odstavec 7, který zní:

    „(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování
    prvního ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle
    § 37 odst. 1 písm. a) a b) a zároveň s doporučujícím posouzením je školským
    poradenským zařízením vydáno doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve
    vzdělávání žáka podle individuálního vzdělávacího plánu.“.

16. V § 56 se slova „základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze uskutečňovat
    vzdělávání v přípravných třídách,“ zrušují.

17. V § 122 odst. 2 se slova „, přípravných třídách základní školy“ zrušují. 

18. V § 123 odst. 2 se slova „v přípravné třídě základní školy a“ zrušují.

19. V § 161c odst. 2 písm. c) se slova „v přípravných třídách základní školy a“ zrušují.
    20. V § 165 odst. 2 písm. b) se slova „zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle
         § 47,“ zrušují.

                                                      Čl. II
                                          Přechodná ustanovení

1. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v
době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených přede dnem 1.
dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.

2. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v
době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených přede dnem 1.
července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna
2025.

3. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v
době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2028 se u dětí narozených přede dnem 1.
září 2022 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.

4. Hodnocení v druhém ročníku základní školy za školní rok 2027/2028 se provede podle
zákona č. 561/2024 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2027.

                                               ČÁST DRUHÁ
                           Změna zákona o pedagogických pracovnících

                                                     Čl. III

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění
zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008
Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 198/2012 Sb., zákona
č. 333/2012 Sb., zákona č. 197/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona
č. 379/2015 Sb. a zákona č.183/2024 Sb., se mění takto:

1. § 8a se včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje.
2. V § 20 odst. 1 se za slovo „potřebami18)“ vkládají slova „nebo žáci prvního ročníku
základního vzdělávání“.

3. Poznámky pod čarou č. 18 a č. 19 se zrušují.

                                                ČÁST TŘETÍ
                                                 ÚČINNOST

                                                     Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2025, s výjimkou

1. ustanovení čl. I bodu 10, 13 až 15 a čl. III bodu 2 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září
2026,

2. ustanovení čl. I bodu 12 , které nabývá účinnosti dnem 1. září 2027, a
3. ustanovení čl. I bodů 1 až 3, 6, 9, 11, 16 až 20 a čl. III bodu 1, která nabývají účinnosti dnem
1. září 2029.
                                        Odůvodnění

                                      OBECNÁ ČÁST

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Odklady povinné školní docházky

Školský zákon v § 37 stanovuje možnost odložení začátku povinné školní docházky (dále jen
„OŠD”) ředitelem základní školy o jeden školní rok, pokud je žádost zákonného zástupce
doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení (dále jen
„ŠPZ“) a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Ustanovení umožňuje OŠD pouze
v případě, není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé.

V rámci výzkumu Technologické agentury ČR Ověření dopadů zavedení povinného posledního
ročníku předškolního vzdělávání však zákonní zástupci uváděli jako nejčastější důvody k OŠD
dvě kategorie – důvody týkající se stavu a potřeb dítěte a dále také důvody ve vztahu k rodinné
situaci a potřebám rodičů. Zároveň je při doporučení OŠD ze strany ŠPZ zohledňována řada
faktorů, které nesouvisejí se zralostí dítěte. Podle analýzy skoro 30 % poradenských pracovníků
při rozhodování o školní zralosti přihlíží, kromě výsledků vyšetření, na přání rodičů získat OŠD.
Většina pracovníků (86 %) bere ohled na rodinnou situaci jako je rozvod rodičů nebo střídavá
péče. ŠPZ také uváděla, že mezi problémové situace spojené s rodiči patří jejich jasný názor
na školní zralost/připravenost a neakceptace doporučení. Objevují se také obavy z konkurence
jako důvod pro OŠD, upřednostňování svých zájmů nad zájmy dítěte. Ze strany mateřských
škol vnímají pracovníci ŠPZ problémy spojené s nedostatečnou profesionalitou, v případě OŠD
nezajištění podpory dítěti aj.

Pracovníci ŠPZ zmiňovali, že většina zákonných zástupců přichází pouze pro formální
potvrzení, ale o OŠD je již rozhodnuta. Nejčastěji na základě podnětu z mateřské školy nebo
svého vlastního posouzení. Jedním z důvodů vysoké míry OŠD je historická zkušenost, snaha
rodičů ochránit děti před školním neúspěchem.

Česká republika je podle publikace České školní inspekce České školství v mapách státem
s výrazně nejvyšší mírou OŠD v Evropě. V minulosti byla přijata různá opatření za účelem
snížení počtu OŠD – zavedení povinného předškolního vzdělávání, posun termínu zápisu
do základních škol, vybavení ŠPZ diagnostickými nástroji k posuzování školní zralosti, další
vzdělávání pedagogických pracovníků, metodická podpora aj. – žádná však nevedla k výrazné
redukci OŠD.

K 31. 5. 2023 bylo dle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT”),
výkazu S 53-01, celkově 25 642 dětí s žádostí o OŠD, tzn. dětí, u nichž ředitel školy rozhodl
o OŠD a dětí, jejichž zákonní zástupci se rozhodli požádat o OŠD, ale ředitel školy k datu
vykazování údajů dosud nerozhodl.

K 30. 9. 2023 základní školy vykázaly celkově 28 147 žáků sedmiletých a starších, kteří byli
nově přijati do 1. ročníku. U těchto žáků je předpoklad, že jim byl udělen OŠD. Průměrný
celorepublikový podíl těchto žáků z celkového počtu žáků nově přijatých do 1. ročníků
základních škol byl 24,02 %.
                      Počty zapisovaných dětí podle výkazu  Počty žáků nově přijatých do 1. ročníků
                                 S 53-01 k 31. 5. 2023
                                                            základních škol podle výkazu M 3

                                                                         k 30. 9. 2023

                                                Podíl dětí                                        Podíl žáků
                                                s žádostí
Území                               Celkový    o OŠD ve     Počty žáků    Celkový                 sedmiletých
                                     počet      srovnání    sedmiletých  počet nově                a starších
                      S žádostí                s celkovým                 přijatých
                       o OŠD     zapisovaných    počtem      a starších                           z celkového
                                      dětí                                  žáků                  počtu nově

                                                                                                  přijatých

 Hlavní město Praha    2 893      23 785       12,16 %       3 228        14 164                  22,79 %
   Středočeský kraj    3 771      24 669       15,29 %       3 942        17 550                  22,46 %
    Jihočeský kraj     1 623        9 347      17,36 %       1 678          6 950                 24,14 %
     Plzeňský kraj     1 350        8 654      15,60 %       1 540          6 407                 24,04 %
   Karlovarský kraj                 3 615      15,02 %                      2 933                 26,76 %
     Ústecký kraj        543      11 535       16,92 %         785          8 527                 26,01 %
    Liberecký kraj     1 952        6 626      15,97 %       2 218          5 027                 25,20 %
                       1 058        7 634      17,89 %       1 267          5 879                 25,89 %
Královéhradecký kraj   1 366        7 445      15,43 %       1 522          5 757                 22,51 %
   Pardubický kraj     1 149        6 708      16,50 %       1 296          5 467                 21,40 %
    Kraj Vysočina      1 107      19 183       16,28 %       1 170        13 472                  23,68 %
                       3 123        9 258      18,75 %       3 190          6 763                 28,06 %
  Jihomoravský kraj    1 736        8 496      16,96 %       1 898          6 143                 25,44 %
   Olomoucký kraj      1 441      15 532       16,29 %       1 563        12 129                  23,50 %
                       2 530     162 487       15,78 %       2 850       117 168                  24,02 %
      Zlínský kraj    25 642                                28 147
Moravskoslezský kraj

  Česká republika

Tabulka č. 1 – Počty zapisovaných dětí a počty žáků nově přijatých do 1. ročníků základních škol

V mapách níže jsou uváděny podíly žáků sedmiletých a starších z celkového počtu nově
přijatých žáků do 1. ročníků základních škol podle výkazu M 3 vždy k 30. 9. daného školního
roku.

Za roky 2019 – 2023 byl průměrný nejnižší podíl žáků sedmiletých a starších nově přijatých
do 1. ročníků v kraji Vysočina (22,31 %), naopak nejvyšší podíl v Ústeckém kraji (26,83 %).

Mapa č. 1 – Podíl sedmiletých a starších z celkového počtu žáků nově přijatých do 1. ročníků k 30. 9. 2023
Mapa č. 2 - Podíl sedmiletých a starších z celkového počtu žáků nově přijatých do 1. ročníků k 30. 9. 2019

Pedagogicko-psychologické poradny poskytly dle dat MŠMT, výkazu Z 23-01, ve školním
roce 2022/2023 péči 36 966 klientům, jejichž převažujícím důvodem příchodu bylo posouzení
školní zralosti (šlo o 17,50 % příchozích klientů). Speciálně pedagogická centra tento údaj
nevykazují. Nejvyšší podíl doporučujících posouzení k OŠD při porovnání s počtem klientů,
kteří navštívili pedagogicko-psychologickou poradnu z důvodu posouzení školní zralosti, byl
v Moravskoslezském (91,40 %) a Pardubickém (90,39 %) kraji. Naopak nejnižší
v Karlovarském kraji (24,17 %) a Hlavním městě Praze (43,51 %).

                      Pedagogicko-psychologické poradny

         Území           Počet klientů kvůli     Počet doporučujících      Podíl klientů
                      posouzení školní zralosti    posouzení k OŠD       s doporučujícím
 Hlavní město Praha                                                    posouzením k OŠD
   Středočeský kraj
    Jihočeský kraj    6 651                      2 894                 43,51 %
     Plzeňský kraj
   Karlovarský kraj   4 478                      3 541                 79,08 %
     Ústecký kraj
    Liberecký kraj    2 662                      1 593                 59,84 %

Královéhradecký kraj  2 432                      1 386                 56,99 %
   Pardubický kraj
    Kraj Vysočina     869                        210                   24,17 %

  Jihomoravský kraj   1 904                      1 362                 71,53 %
   Olomoucký kraj
                      1 512                      994                   65,74 %
     Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj  1 190                      951                   79,92 %

  Česká republika     1 363                      1 232                 90,39 %

                      1 874                      1 092                 58,27 %

                      5 053                      3 170                 62,74 %

                      2 551                      1 449                 56,80 %

                      1 892                      1 406                 74,31 %

                      2 535                      2 317                 91,40 %

                      36 966                     23 597                63,83 %

Tabulka č. 2 – Podíly klientů s doporučujícím posouzením k OŠD v pedagogicko-psychologických poradnách
k 30. 9. 2023

Dle výkazů Z 23-01 a Z 33-01 byl nejvyšší podíl doporučujících posouzení k OŠD
při porovnání s celkovým počtem klientů vydán pedagogicko-psychologickými poradnami
ve Středočeském (16,52 %) a v Pardubickém (14,92 %) kraji a speciálně pedagogickými centry
v Jihomoravském (11,26 %) a Královéhradeckém (9,74 %) kraji.

Nejnižší podíl doporučujících posouzení k OŠD pak vykázaly pedagogicko-psychologické
poradny v Karlovarském (3,45 %) a Zlínském (7,92 %) kraji a speciálně pedagogická centra
v Plzeňském kraji (3,90 %) a kraji Vysočina (4,32 %).

                          Pedagogicko-psychologické poradny            Speciálně pedagogická centra

         Území            Celkový  Počet dop.           Podíl klientů  Celkový  Počet dop.      Podíl klientů
                           počet   posouzení                s dop.      počet   posouzení           s dop.
 Hlavní město Praha       klientů                                      klientů
   Středočeský kraj                  k OŠD              posouzením                k OŠD         posouzením
    Jihočeský kraj                                         k OŠD                                   k OŠD
     Plzeňský kraj
   Karlovarský kraj       31 845   2 894                9,09 %         8 379               736  8,78 %
     Ústecký kraj
    Liberecký kraj        21 431   3 541                16,52 %        6 441               438  6,80 %

Královéhradecký kraj      15 437   1 593                10,32 %        4 313               311  7,21 %
   Pardubický kraj
    Kraj Vysočina         13 578   1 386                10,21 %        5 020               196  3,90 %

  Jihomoravský kraj       6 088    210                  3,45 %         1 811               130  7,18 %
   Olomoucký kraj
                          11 551   1 362                11,79 %        10 926              985  9,02 %
      Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj      9 696    994                  10,25 %        3 160               151  4,78 %

  Česká republika         11 208   951                  8,49 %         6 522               635  9,74 %

                          8 256    1 232                14,92 %        2 762               185  6,70 %

                          8 514    1 092                12,83 %        4 797               207  4,32 %

                          24 722   3 170                12,82 %        8 518               959  11,26 %

                          12 424   1 449                11,66 %        11 051              767  6,94 %

                          17 743   1 406                7,92 %         5 131               310  6,04 %

                          18 776   2 317                12,34 %        11 716              820  7,00 %

                          211 269  23 597               11,17 %        90 547   6 830           7,54 %

Tabulka č. 3 – Podíly klientů s doporučujícím posouzením k OŠD v pedagogicko-psychologických poradnách
a speciálně pedagogických centrech (porovnání s celkovým počtem klientů, kterým byla poskytnuta péče)
k 30. 9. 2023

  Hlavní město Praha
     Středočeský kraj
         Jihočeský kraj
          Plzeňský kraj
      Karlovarský kraj
           Ústecký kraj
         Liberecký kraj

Královéhradecký kraj
       Pardubický kraj
         Kraj Vysočina

    Jihomoravský kraj
      Olomoucký kraj
            Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

0,00% 2,00% 4,00% 6,00% 8,00% 10,00% 12,00% 14,00% 16,00% 18,00%

                          Speciálně pedagogická centra  Pedagogicko-psychologické poradny

Graf č. 1 – Mezikrajové srovnání podílů klientů s doporučeným OŠD z celkového počtu klientů, k 30. 9. 2023

Tato data potvrzují výsledky zjištění a doporučení České školní inspekce ve výroční zprávě
Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023 a Technologické agentury ČR z výzkumu
Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání, že ŠPZ
postupují při vydání doporučení k OŠD velmi nejednotně, a to nejen v rámci krajů, ale i v rámci
jednotlivých subjektů.

Dodatečné OŠD
Disparity jsou viditelné i v počtech dodatečných OŠD v jednotlivých krajích, přičemž
v Ústeckém kraji bylo ve školním roce 2022/2023 udělováno bezmála 18 % ze všech
dodatečných OŠD. Při podrobnější analýze obcí s rozšířenou působností byl nejvyšší podíl
dodatečných OŠD zaznamenán v Ostravě (6,12 %) a Mostě (4,19 %).

                      Počet žáků 1. ročníku s dodatečným OŠD

         Území        Běžné třídy       Třídy zřízené podle § 16 odst. 9              Celkem
                                                školského zákona
 Hlavní město Praha                                                                                   59
   Středočeský kraj                54                                             5                   54
    Jihočeský kraj                                                                                    39
     Plzeňský kraj                 54                                             0                   46
   Karlovarský kra                                                                                    43
     Ústecký kraj                  39                                             0                 111
    Liberecký kraj                                                                                    26
                                   46                                             0                   18
Královéhradecký kraj                                                                                  14
   Pardubický kraj                 43                                             0                   24
    Kraj Vysočina                                                                                     45
                                   110                                            1                   35
  Jihomoravský kraj                                                                                   23
   Olomoucký kraj                  26                                             0                   84
                                                                                                    621
      Zlínský kraj                 18                                             0
Moravskoslezský kraj
                                   14                                             0
  Česká republika
                                   22                                             2

                                   43                                             2

                                   35                                             0

                                   22                                             1

                                   81                                             3

                                   607                                            14

Tabulka č. 4 – Počty žáků 1. ročníků s dodatečným OŠD k 30. 9. 2023, podle krajů

Dodatečný OŠD může představovat velkou zátěž především pro dítě a měl by se využívat pouze
ve výjimečných případech.

Přípravné třídy

V porovnání se vzděláváním v dopoledním bloku v mateřské škole je v přípravné třídě zhruba
o 20 % častější výskyt frontálního vzdělávání, které je v přípravných třídách využíváno častěji
i než na prvním stupni základních škol. Naopak kvalitnější organizační formy se vyskytují
v přípravné třídě s nižší frekvencí, a to opět vzhledem k jejich výskytu v mateřských školách,
ale i vzhledem k jejich využití na prvním stupni základních škol. Největší rozdíl je ve výskytu
vzdělávání v menších skupinách (rozdíl zhruba 30 %). Podobně i výskyt samostatné práce dětí
byl nižší o necelých 10 %. Z nejvýraznějších rozdílů v některých kvalitativních ukazatelích se
jedná o výrazně nižší využívání školního vzdělávacího programu pro přípravnou třídu (o více
než 40 %), méně časté seznámení dětí s cíli (o více než 30 %), podobně i nízké vytvoření
vzdělávací nabídky vzhledem k zvoleným cílům (téměř o 50 %). Ve vzdělávání v přípravných
třídách je častěji nedostatečný prostor pro spontánní činnosti dětí (cca o 40 %). S organizací
souvisí i nižší výskyt spolupráce dětí mezi sebou (cca o 15 %).
       Území          Přípravné třídy        Běžné základní školy      Děti s OŠD           Celkem dětí
Hlavní město Praha                   106                               (starší 6 let)               1 333
                                             Děti v předškolním
                                             vzdělávání (mladší                      1 091

                                                   než 6 let)

                                                                  242

Středočeský kraj      65                     202                                       657  859

Jihočeský kraj        9                      25                                        88   113

Plzeňský kraj         24                     61                                        243  304

Karlovarský kraj      29                     135                                       225  360

Ústecký kraj          90                     386                                       759  1 145

Liberecký kraj        11                     14                                        111  125

Královéhradecký kraj  4                      10                                        36   46

Pardubický kraj       13                     54                                        116  170

Kraj Vysočina         15                     53                                        149  202

Jihomoravský kraj     74                     194                                       728  922

Olomoucký kraj        12                     59                                        70   129

Zlínský kraj          21                     97                                        160  257

Moravskoslezský kraj  46                     192                                       396  588

Česká republika       519                    1 724                     4 829                6 553

Tabulka č. 5 – Počet přípravných tříd základních škol a dětí v nich podle věku a krajů v běžných základních
školách, k 30. 9. 2023

                      Základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona

       Území          Přípravné třídy        Děti v předškolním        Děti s OŠD           Celkem
Hlavní město Praha                           vzdělávání (mladší        (starší 6 let)         dětí

                                                   než 6 let)                                        48

                                          5                      2                     46

Středočeský kraj      12                     25                                        113  138

Jihočeský kraj                            0                      0                     0    0

Plzeňský kraj                             0                      0                     0    0

Karlovarský kraj                          8  24                                        58   82

Ústecký kraj                              9  40                                        77   117

Liberecký kraj                            2                      7                     22   29

Královéhradecký kraj                      0                      0                     0    0

Pardubický kraj                           3                      9                     30   39

Kraj Vysočina                             0                      0                     0    0

Jihomoravský kraj                         1                      9                     6    15

Olomoucký kraj                            0                      0                     0    0

Zlínský kraj                              0                      0                     0    0

Moravskoslezský kraj                      1                      7                     3    10

Česká republika       41                     123                                       355  478

Tabulka č. 6 – Počet přípravných tříd základních škol a dětí v nich podle věku a krajů v základních školách
zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, k 30. 9. 2023
                       Běžné základní školy                             Základní školy zřízené podle
                                                                        § 16 odst. 9 školského zákona

Zřizovatel  Přípravné          Děti           Děti      Celkem          Přípravné        Děti         Děti      Celkem
   školy       třídy     v předškolním       s OŠD        dětí             třídy   v předškolním     s OŠD        dětí
                                             (starší                                                 (starší
   Obec             493    vzdělávání        6 let)          6 267                   vzdělávání      6 let)           165
 Privátní                 (mladší než                          158                  (mladší než                          0
  sektor                                         4 703          45                                                       0
  Církev                      6 let)                                                    6 let)

                                    1 564                               14                      47     118

            16           94                  64                         0                       0      0

            4            20                  25                         0                       0      0

Kraj        6            46                  37         83              27                      76     237      313

Celkem      519          1 724               4 829      6 553           41                      123    355      478

Tabulka č. 7 – Počet přípravných tříd základních škol a dětí v nich podle věku a druhu zřizovatele v běžných
základních školách a základních školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, k 30. 9. 2023

Známkování v základních školách

Celosvětový trend potvrzuje odklon od známkování v nejnižších ročnících. Česká republika je
jednou z mála evropských zemí, které ještě stále dovolují v nejnižších ročnících základního
vzdělávání známkování, resp. pouze známkování. V průzkumu z roku 2022 MŠMT získalo data
z 19 států EU. Podle tohoto šetření se ve 12 zemích (63 %) neznámkuje vůbec, ve čtyřech včetně
ČR se známkovat může a nemusí (dle rozhodnutí školy) a pouze ve třech se povinně známkuje
(Rakousko, Švédsko, Francie), ale z toho ve dvou zemích je známka vždy povinně doprovázena
ještě slovním hodnocením. Kromě toho má MŠMT povědomí o mnoha dalších státech v rámci
OECD, které rovněž známkování v nejnižších ročnících zrušily (např. Japonsko, Kanada aj.).
Počet ročníků, ve kterých se neznámkuje, se v jednotlivých státech liší. Nejradikálnější je
v tomto směru Norsko, kde se začíná známkovat až v 8. ročníku.

Výsledná zjištění v tabulce (2022):

               Stát      Forma/y hodnocení                Od kterého                  Pozn.           Pozn. 2
                              v 1. ročníku                ročníku se
             Albánie                                       známkuje                volba školy       většinou
              Kypr                slovní                (převážně nebo             volba školy         slovní
                         kriteriální, formativní            povinně)                                 většinou
            Estonsko                                                                                   slovní
             Finsko          známky/slovní                      6.                                   od 2020
              Itálie                                            6.
              Řecko                                                                                  v prvních
             Polsko                                             7.                                   ročnících
                                                                                                     převážně
            Švédsko      známky/slovní/kombinace                    4.
                                                                                                       slovní
            Slovinsko    kriteriální                                6.

                         slovní/kriteriální                         5.

                         kriteriální                                4.

                         známky + slovní                            6.

                         kriteriální                                3.
       ČR zatím     známky/slovní/kombinace     8.1    volba školy
       Slovensko    známky/slovní/kombinace     6.     volba školy
       Španělsko                                6.
                         slovní/kriteriální     4.
         Malta             slovní/známky        5.
      Portugalsko        slovní, kriteriální    2.
       Rakousko          známky + slovní        8.
                                                1.
        Norsko                  slovní
        Francie                známky         2. – 3.
       Německo
    (většina zemí)              slovní          3.
       Slovinsko
                             kriteriální
Tabulka č. 8

2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních
principů

Z výše uvedeného v bodě 1 vyplývá mimo jiné, že je nezbytné nastavení jednotných
a systémových pravidel udělování OŠD a k zajištění plynulého přechodu mezi předškolním
a základním vzděláváním.

Podle tematické zprávy České školní inspekce Podpora vzdělávání nadaných a mimořádně
nadaných žáků v ZŠ a SŠ s vysokým podílem OŠD souvisí i dlouhodobé vytváření
homogenních tříd, které je proti individualizaci výuky zohledňující specifické potřeby
a charakteristiky jednotlivých žáků. Heterogenní třídy, s diferenciací přístupu k žákům podle
jejich potřeb, dosahují lepších vzdělávacích výsledků. To prokazují i úspěšné vzdělávací
systémy světa.

 I. Úprava § 37 školského zákona a zařazení do přípravného stupně základní školy speciální

Doporučující posouzení k OŠD ze strany ŠPZ bude možné pouze dětem s dlouhodobým
závažným zdravotním znevýhodněním (popř. s náhlou závažnou změnou zdravotního stavu),
přičemž toto zdravotní znevýhodnění neumožňuje dítěti každodenní prezenční účast
na vzdělávání. Zdravotní stav (nikoliv doporučení OŠD) je doložen vyjádřením odborného
lékaře-specialisty či klinického psychologa. Není umožněno posouzení zdravotního stavu
z důvodu OŠD ze strany lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti
a dorost nebo v oboru pediatrie. OŠD může být udělen např. dítěti se závažným chronickým
onemocněním, onkologickým onemocněním, imunologickým onemocněním, středním, těžkým
a hlubokým mentálním postižením, po úrazu vyžadujícím dlouhodobou rehabilitaci, tedy
v případech, kdy je dítě vždy v péči odborného lékaře-specialisty či klinického psychologa,
který je kompetentní posoudit závažnost zdravotního stavu u specifických onemocnění.

Pokud dítě onemocní po přijetí k základnímu vzdělávání či v průběhu 1. ročníku, může být při
jeho vzdělávání využit § 50 školského zákona, případně nastavena podpůrná opatření.

1 Přestože je možné hodnotit slovně až do 9. ročníku základní školy, v 8. a 9. ročníku škola převádí slovní
hodnocení na klasifikaci, a to z důvodu uvedení klasifikace na přihlášku na střední školu.
Možnost zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální zůstává beze změny.
Přípravný stupeň umožňuje nezbytnou přípravu na vzdělávání dětem se středně těžkým
a těžkým mentálním postižením, postižením více vadami a autismem, u nichž je zpomaleno
zrání centrální nervové soustavy.

Z důvodu nejednotnosti v udělování a zároveň nadužívání dodatečných OŠD napříč ČR
současně úprava zamezuje využití institutu tzv. dodatečného odkladu, kdy ředitel základní
školy měl možnost dodatečně odložit povinnou školní docházku během prvního roku plnění
povinné školní docházky.

II. Zavedení povinnosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v případě
        OŠD

Dítěti, které má doporučující posouzení OŠD a nevzdělává se v přípravném stupni základní
školy speciální, musí být v dalším roce předškolního vzdělávání zpracován individuální
vzdělávací plán. Pokud není v době OŠD dítěti zajištěna systematická a zacílená vzdělávací
podpora, byl by takový krok bez dalšího zbytný. Z tohoto důvodu zavádíme povinnost ŠPZ
spolu s doporučujícím posouzením k OŠD také vydat doporučení podpůrného opatření
spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy
(po dobu, než budou zrušeny přípravné třídy) podle individuálního vzdělávacího plánu.

III. Parametrizace asistentů pedagoga v 1. ročnících

Nárok na 20 hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga bude v každé běžné třídě
1. ročníku základní školy s počtem žáků 15 a více. U malotřídních škol bude fungovat stejný
princip – nárok na parametrizovaného asistenta pedagoga vznikne, pokud bude ve třídě složené
z více ročníků alespoň 15 žáků prvního ročníku. Zároveň, pokud již žák bude mít doporučeného
asistenta pedagoga jako podpůrné opatření, bude možné zajistit toto podpůrné opatření pomocí
parametrizovaného asistenta pedagoga.

Druhého asistenta pedagoga jako podpůrné opatření bude možné doporučit na základě
posouzení situace konkrétní třídy a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, v situaci, kdy jeden
asistent pedagoga (v případě 1. ročníků parametrizovaný asistent pedagoga) nepostačuje,
a to zejména za následujících okolností:

       - ve třídě jsou více než tři žáci s přiznaným podpůrným opatřením 3. až 5. stupně;

       - ve třídě jsou alespoň tři žáci s přiznaným podpůrným opatřením 3. až 5. stupně,
           z nichž alespoň jeden má diagnostikované závažné poruchy chování, autismus
           či kombinaci závažné poruchy chování s dalším zdravotním znevýhodněním.

Tento princip již funguje od 1. 1. 2020 na běžných základních školách na úrovni Metodického
doporučení, nyní bude legislativně propsán.

Současně bude upraven § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V aktuálním znění tohoto zákona
se jedná o asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které
se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami nebo ve škole zajišťující vzdělávání
žáků formou individuální integrace. Změna bude spočívat v umožnění působení asistentů
pedagoga podle § 20 odst. 1 ve třídách, v nichž se vzdělávají žáci 1. ročníku, a to i bez žáků,
kterým byly ŠPZ identifikovány speciální vzdělávací potřeby.

IV. Posun termínu zápisu do 1. ročníku základní školy

Jak již bylo zmíněno v úvodu, posun termínu zápisů do základního vzdělávání nepřinesl
očekávané snížení počtu OŠD, naopak se ředitelům škol výrazně snížil časový prostor
na přípravu organizace vzdělávání 1. ročníků, od počtu tříd a rozdělení dětí do nich, přes
personální zajištění, zabezpečení nastavených podpůrných opatření až po komunikaci
a spolupráci se zákonnými zástupci, společná setkání s dětmi ještě před koncem školního roku.
Zápisy budou probíhat v termínu 15. ledna – 15. února. Nově bude povinností při zápisu uvádět
informaci o tom, jakým způsobem dítě plnilo povinnou předškolní docházku (mateřská škola,
přípravná třída/přípravný stupeň, zahraničí, zahraniční škola na území ČR).

 V. Povinnost předávání výsledků pedagogického diagnostikování a vyhodnocení
         poskytovaných podpůrných opatření z mateřské školy do nástupní základní školy

Ředitelé základních škol, kteří dítě přijali, budou žádat příslušnou školu, v níž dítě plnilo
povinnou předškolní docházku (s výjimkou při pobytu dítěte v zahraničí) o předání výsledků
pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření. Formulář
se specifikací, jaké informace ředitel školy do nástupnické základní školy předává, bude
součástí vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
Obsah formuláře bude vystihovat to, co učiteli základní školy na začátku školního roku pomůže
při mapování potřeb a možností dětí, aby mohl individualizaci vzdělávání konkrétně zacílit
i na sociální kompetence, pracovní dovednosti apod., nikoliv pouze na plnění výstupů
vzdělávání. Zároveň bude jeho rozsah nezatěžující, aby se zbytečně nenavyšovala
administrativní zátěž. Současně lze administrativní dopad očekávat i na ředitele základních
škol, kteří budou odesílat žádosti. Příznivý efekt směrem k žákům 1. ročníku a podpoře jejich
plynulého přechodu z předškolního vzdělávání však dopadne i na pedagogy školy. Bude-li se
jednat o předávání informací v rámci totožného subjektu, upraví zjednodušený postup při
předávání prováděcí právní předpis.

VI. Zrušení přípravných tříd

S ohledem na snížení počtu dětí s OŠD a další opatření k zajištění podpory dětí, které by jinak
byly vzdělávány v přípravných třídách, se s účinností od 1. 9. 2029 navrhuje zrušení
přípravných tříd. Se současnou podobou přípravných tříd jsou spojeny nerovné podmínky.
Přípravné třídy nejsou zřizovány plošně dle počtu dětí z odlišného kulturního prostředí či počtu
dětí s OŠD v daném regionu. Nerovnoměrně jsou zřizovány při školách běžných i zřízených
podle § 16 odst. 9 školského zákona, při školách zřizovaných státem, církví i soukromými
zřizovateli. Částečně jsou jimi nahrazovány nedostačující kapacity mateřských škol.

MŠMT se bude dále zabývat tématem umožňování plynulého přechodu z předškolního
do základního vzdělávání a vyrovnávání vzdělávacích šancí.

VII. Omezení opakování 1. ročníku a zrušení klasifikace známkou v 1. a 2. ročníku

Revize Rámcových vzdělávacích programů předškolního a základního vzdělávání klade velký
důraz na plynulý přechod z předškolního do základního vzdělávání. Rozvolnění učiva
nejnižších ročníků základní školy a důsledná individualizace výuky dle možností a úrovně
jednotlivých žáků s sebou logicky nese změnu v hodnocení výsledků vzdělávání. Navrhuje se
tedy zrušení možnosti opakování 1. ročníku základního vzdělávání a v souladu s Dlouhodobým
záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023-2027
(dále jen „DZ ČR 2023-2027“) i zrušení klasifikace známkou v 1. a 2. ročníku základní školy.
Opakování ročníku bude za normálních okolností umožněno nejdříve žákům po skončení
2. ročníku, pokud to pomůže vyrovnat případný deficit žáka ve zvládnutí trivia. Zároveň je
stanovena výjimka pro žáka, jehož zákonný zástupce podá žádost o opakování prvního ročníku,
pokud je tato žádost doložena doporučujícím posouzením lékaře či klinického psychologa
a ŠPZ a doporučením podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání žáka podle
individuálního vzdělávacího plánu.

V souladu s DZ ČR 2023-2027 je i záměr na změnu hodnocení žáků v 1. a 2. ročníku,
a to zrušení klasifikace a její nahrazení slovním nebo kriteriálním hodnocením. Tyto typy
hodnocení lépe podporují individuální přístup k žákům a zohlednění jejich specifických potřeb.
Narozdíl od známek přirozeně umožňují formativní zpětnou vazbu podporující další rozvoj
žáků a poskytují konstruktivní informace o pokroku žáků, čímž zvyšují jejich vnitřní motivaci
a zájem o učení. Zároveň oslabují stres a tlak na výkon, který je jednou z hlavních příčin
nadměrného počtu OŠD v ČR.

VIII. Postupná účinnost omezení OŠD

Účinnost omezení OŠD předpokládá postupný náběh rozložený do tří let, a to podle data
narození dětí. Toto řešení je nastaveno z důvodu kapacitních možností základních škol
i s ohledem na získávání zkušeností učitelů elementaristů s výukou heterogenních třídních
kolektivů.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
     republiky

Navrhovaná právní úprava je s ústavním pořádkem České republiky plně v souladu.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
     judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské
     unie

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie je společná politika všeobecného
a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů
členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní
právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:

     Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou přijala také EU (2010/48/ES),

     Listina základních práv EU (2012/C 326/02),

     Úmluva o právech dítěte,

     Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky
České republiky.

Úprava je tak plně slučitelná s právem EU.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
  rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Předpokládaná úspora:

Při výrazném omezení OŠD nebudou defacto potřebné přípravné třídy, protože děti s OŠD tvoří
74 % dětí vzdělávaných v přípravných třídách. Náklady na provoz přípravných tříd
představovaly ve školním roce 2023/2024 na platech učitelů odhadem 371 mil. Kč. Podle
výkazu R 13-01 podle stavu k 30. 9. 2023 bylo evidováno 561 učitelů přípravných tříd
– přepočtený stav, při počítaných průměrných platech a mzdách podle výkazu P 1-04
za rok 2023 pro učitele běžných mateřských škol včetně řídících pracovníků ve výši 55 183 Kč
(včetně odvodů). Pokud by byl odhad založen na průměrném platu učitelů přípravných tříd
podle Informačního systému o platech Ministerstva financí za rok 2023 – 60 748 Kč (včetně
odvodů), celkové roční náklady na platy učitelů přípravných tříd představují 408 mil. Kč
za školní rok 2023/2024.

Lze předpokládat, že uvolnění míst v mateřských školách při eliminaci OŠD by umožnilo lepší
skloubení pracovního a rodinného života rodičů mladších dětí, které by se vzdělávání
v mateřských školách mohly zúčastnit. Stát by na odvodech zaměstnaných rodičů, kterých by
nově mohlo přibýt až 11 370 (v případě, že by se každé uvolněné místo v oblastech s převisem
poptávky zaplnilo dalším dítětem a rodič by nastoupil do zaměstnání), mohl ročně získat
až 2,7 mld. Kč (při odvodu z průměrné mzdy ve výši 43 341 Kč podle údajů o průměrné mzdě
v roce 2023 Českého statistického úřadu na sociální pojištění a daň z příjmu ve výši 189 000 Kč
na osobu a rok). Uvolnění míst v mateřských školách by částečně ušetřilo náklady na zřizování
dalších míst v oblastech s převisem poptávky po předškolním vzdělávání. Horní hranice odhadu
těchto úspor se pohybuje kolem 9,1 mld. Kč.

Podle dat poskytnutých pro účely této zprávy doc. Ing. Danielem Münichem, Ph.D. k dopadům
omezení OŠD mimo vzdělávací systém se předpokládá, že snížením podílu OŠD by se
absolventi o rok dříve objevili na trhu práce, což by do budoucna mělo dopady i na veřejné
rozpočty (za cca 8–13 let). Protože se OŠD týkají celého spektra dětí, při výpočtu byla využita
průměrná hrubá mzda absolventa školy. Při snížení podílu OŠD na cca 5 % současné výše by
se mohlo jednat odhadem o cca 4 mld. Kč ročně navíc pro veřejné rozpočty. Výpočet nebere
ohledy na dodatečné náklady vysokých počtů OŠD.

Předpokládané náklady:

Podle výkazu P 1-04 za rok 2023 byl průměrný měsíční plat asistenta pedagoga v běžné
základní škole financovaný ze státního rozpočtu 41 320 Kč (včetně odvodů). K 30. 9. 2023 bylo
vykázáno celkem 4 754 běžných tříd 1. ročníků v základních školách (z toho 147 v základních
školách soukromých a církevních zřizovatelů), v nichž bylo 15 a více žáků 1. ročníků. Pokud
by byla systémově podpořena pedagogická práce 20 hodinami přímé pedagogické činnosti
asistenta pedagoga v každé běžné třídě s 15 a více žáky 1. ročníku, byly by odhadované roční
finanční náklady na tuto personální podporu cca 1,3 mld. Kč (z toho cca 40,1 mil. Kč
v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů). Zároveň je nutné zohlednit již
poskytovaná podpůrná opatření asistent pedagoga v 1. ročnících – podle dat k 30. 9. 2023 se
jednalo o 1 527,76 úvazků (z toho 56,08 v základních školách soukromých a církevních
zřizovatelů). Tyto úvazky by tedy znamenaly snížení výše uvedených finančních nákladů
o cca 758 mil. Kč (27,81 mil. Kč v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů)
na přibližně 542 mil. Kč (12,29 mil. Kč v základních školách soukromých a církevních
zřizovatelů). Toto snížení je orientační – nejsou dostupná data o přesném počtu úvazků asistentů
pedagoga z podpůrných opatření ve třídách s méně než 15 žáky, jichž se parametrizace asistentů
pedagoga nebude týkat a bude zde umožněno pouze poskytování podpůrných opatření.

Další náklady budou souviset s nastavením vzdělávání pedagogů týkajícím se implementace
revidovaných Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání,
předpokladem je podpora implementace prostřednictvím šablon a individuálních projektů
systémových Operačního programu Jan Amos Komenský.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K ČÁSTI PRVNÍ

Změna školského zákona

Čl. I

K bodům 1–3 [(§ 27 odst. 3 a 6, § 34a odst. 5 písm. b)]

Legislativně technické úpravy účinné od 1. 9. 2029 související s navrhovaným zrušením
přípravných tříd základní školy.

K bodu 4 (§ 34b odst. 3)

Mateřská škola bude mít nově povinnost vyhotovit zápis o ověření úrovně osvojování
očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech vycházejících z Rámcového vzdělávacího
programu pro předškolní vzdělávání, a to u dítěte, které se vzdělává individuálně. Toto doplnění
úzce souvisí s nově zaváděnou povinností předávání informací při zahájení povinné školní
docházky a zajištění písemného podkladu pro mateřskou školu, který bude předávat řediteli
nástupnické základní školy (viz bod 7 – § 36a).

K bodu 5 (§ 36 odstavec 4)

Dochází k posunu zápisu do 1. ročníku základní školy na období od 15. ledna do 15. února.
Nově bude pro zákonného zástupce platit povinnost při zápisu uvádět informaci o tom, na jaké
škole dítě plnilo povinnou předškolní docházku, tj. uvést mateřskou školu, přípravnou třídu
základní školy, přípravný stupeň základní školy speciální, zahraniční školu na území ČR nebo
zda se dítě vzdělávalo v zahraničí. Navrhovaná změna má za cíl zejména zvýšení připravenosti
základní školy na přijetí a vzdělávání dítěte.

K bodu 6 [(§ 36 odst. 4 písm. b)]

Legislativně technická úprava účinná od 1. 9. 2029 související s navrhovaným zrušením
přípravných tříd základní školy.

K bodu 7 (§ 36a)

Vkládá se nový § 36a k předávání informací při zahájení povinné školní docházky. Ředitel
základní školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte, požádá
do 31. března nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte (v případě, kdy o přijetí
dítěte rozhodl ředitel školy po 31. březnu), školu, z níž dítě přichází (§ 36 odst. 4), o předání
výsledků pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření.

Ředitel školy podle § 36 odst. 4 předává údaje řediteli základní školy do 30 dnů od doručení
žádosti, v případě individuálně vzdělávaného dítěte formou zápisu z ověření úrovně osvojování
očekávaných výstupů (viz doplněný § 34b odst. 3).

Formulář se specifikací, jaké informace ředitel mateřské školy nástupnické základní škole
předává, bude součástí vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších
předpisů.

K bodu 8 (§ 37)

OŠD budou nově umožněny na žádost zákonného zástupce pouze v případech, kdy zdravotní
stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena
doporučujícím posouzením lékaře (s výjimkou pediatra) nebo klinického psychologa a ŠPZ.
Zároveň bude povinností ŠPZ spolu s doporučujícím posouzením vydat doporučení
podpůrného opatření ke vzdělávání dítěte s odloženou povinnou školní docházkou (kromě
dítěte vzdělávaného v přípravném stupni základní školy speciální) podle individuálního
vzdělávacího plánu. Tato úprava vzdělávání umožní zajištění systematické podpory dítěti.

Nová úprava současně neumožňuje využít institutu dodatečného odkladu. O odklad lze tedy
požádat pouze v době zápisu dítěte k povinné školní docházce. Pozdějším žádostem nelze
vyhovět.

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků
nadaných, ve znění pozdějších předpisů, stanoví náležitosti doporučujícího posouzení.

K bodu 9 (§ 37 odst. 3)

Legislativně technická úprava účinná od 1. 9. 2029 související s navrhovaným zrušením
přípravných tříd základní školy.

K bodu 10 (§ 46 odst. 4)

Podporu v každé běžné třídě, v níž se vzdělává alespoň 15 žáků 1. ročníku základního
vzdělávání, bude nově poskytovat parametrizovaný asistent pedagoga, a to v týdenním rozsahu
20 hodin přímé pedagogické činnosti – rozsah podpory bude stanoven v nařízení vlády
č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního
rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem
obcí, ve znění pozdějších předpisů.

Parametrizovaného asistenta pedagoga nebude možné využít ve třídě nebo základní škole
zřízené podle § 16 odst. 9, včetně základní školy speciální, základní škole při školském zařízení
pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (přímo řízené organizace MŠMT) nebo základní
škole při zdravotnickém zařízení. V základních školách nebo třídách zřízených podle
§ 16 odst. 9 školského zákona již byli asistenti pedagoga parametrizováni s účinností
od 1. 1. 2020. Zároveň se tyto školy, stejně jako základní školy při zdravotnickém zařízení či
základní školy při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, vyznačují
nízkým počtem žáků na třídu, a tedy možností lépe reagovat na individuální potřeby žáků. Počet
žáků na třídu v těchto typech základních škol nedosahuje stanovené hranice 15 žáků prvního
ročníku, při níž může být asistent pedagoga parametrizován. Průměrně bylo podle dat
k 30. 9. 2023 v základních školách zřízených při školském zařízení pro výkon ústavní nebo
ochranné výchovy 5 žáků na třídu. Nejvyšší povolený počet žáků ve třídě základní školy při
zdravotnickém zařízení je 14, v souladu s vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání
a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 11 (§ 47)

S odloženou účinností od 1. 9. 2029 se navrhuje úplné zrušení přípravných tříd základních škol.

K bodu 12 (§ 51 odst. 5)

Do ustanovení o hodnocení výsledků vzdělávání žáků se doplňuje nový odstavec 5, který
stanoví, že výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně. Tato změna
umožňuje učitelům poskytovat detailnější a personalizovanější zpětnou vazbu, snižuje stres
a tlak na výkon u malých dětí, zlepšuje komunikaci mezi školou a rodiči a lépe reflektuje
individuální tempo vývoje a schopností dětí. Slovní hodnocení podporuje inkluzivní vzdělávání
a poskytuje vhodnější zpětnou vazbu pro děti s různými vývojovými poruchami nebo
specifickými vzdělávacími potřebami. Tímto krokem se usiluje o pozitivní a rozvojové
hodnocení žáků, které může mít dlouhodobě pozitivní dopad na jejich vzdělávací dráhu
a přístup ke vzdělávání. Změna bude zaváděna postupně – od 1. 9. 2027 pro 1. ročník,
od 1. 9. 2028 pro 1. a 2. ročník.

K bodu 13 (§ 52 odst. 1)

Ustanovení § 52 odst. 1 se pro přehlednost nově člení do pododstavců a v § 52 odst. 1 písm. c)
se nově stanovuje, že žák 1. ročníku postoupí do druhého ročníku bez ohledu na prospěch.

K bodu 14 (§ 52 odst. 6)

Tato úprava souvisí s úpravou v § 52 odst. 1, která znemožňuje žákovi 1. ročníku základní školy
první ročník, s výjimkou stanovenou v § 52 odst. 7, opakovat.

K bodu 15 (§ 52 odst. 7)

Do § 52 se doplňuje nový odstavec 7, který umožňuje řediteli školy povolit žákovi opakování
prvního ročníku na žádost zákonného zástupce, pokud je tato žádost podložena odborným
doporučením podle § 37 odst. 1 písm. a) a b) a zároveň je vydáno doporučení ŠPZ pro
vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Tato změna umožňuje lépe přizpůsobit
vzdělávací proces potřebám jednotlivých žáků, jejichž zdravotní stav jim dlouhodobě
neumožňoval účast na yýuce v prvním ročníku. Zapojení odborníků a ŠPZ zajišťuje,
že rozhodnutí o opakování ročníku bude založeno na důkladném posouzení a bude směřovat
k optimálnímu rozvoji dítěte.

K bodům 16–20 [(§ 56, § 122 odst. 2, § 123 odst. 2, § 161c odst. 2 písm. c), § 165 odst. 2
písm. b)]

Legislativně technické úpravy účinné od 1. 9. 2029 související s navrhovaným zrušením
přípravných tříd základní školy.

Čl. II (Přechodná ustanovení)

K bodům 1–3

Předpokládá se postupný náběh (rozloženo do 3 let podle data narození dětí) účinnosti omezení
OŠD a souběžná implementace souvisejících opatření, která zmírní nároky na základní školy
v prvních letech po zavedení. Toto řešení je nastaveno z důvodu kapacitních možností
základních škol i s ohledem na získávání zkušeností učitelů elementaristů s výukou
heterogenních třídních kolektivů.

Rozsah měsíců narození byl nastaven tak, aby byla každoročně vyrovnaná skupina dětí, v rámci
níž bude omezeno udělování OŠD.

K bodu 4

Předpokládá se postupný náběh opatření. Od 1. 9. 2027 se bude změna v hodnocení týkat
1. ročníků a souvisí s povinným zavedením výuky podle školních vzdělávacích programů
zpracovaných podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní
vzdělávání. Ve 2. ročnících se v tomto školním roce (2027/2028) bude hodnotit dle stávající
právní úpravy ve znění účinném do 31. 8. 2027.
K ČÁSTI DRUHÉ

Změna zákona o pedagogických pracovnících

Čl. III
K bodu 1 (§ 8a)
Legislativně technická úprava účinná od 1. 9. 2029 související s navrhovaným zrušením
přípravných tříd základních škol.
K bodu 2 (§ 20 odst. 1)
Znění § 20 odst. 1, který specifikuje odbornou kvalifikaci asistenta pedagoga, který vykonává
přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními
vzdělávacími potřebami nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální
integrace, se rozšiřuje i na asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost
ve třídě, ve které se vzdělávají žáci 1. ročníku základního vzdělávání.
K bodu 3
Legislativně technická úprava.

K ČÁSTI TŘETÍ

Čl. IV (účinnost)
Účinnost se stanovuje od 1. 9. 2025. Účinnost se navrhuje odlišně od jednotných dat účinnosti
stanovených v § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
ve znění pozdějších předpisů, z důvodu organizace školního roku.
Odložená účinnost od 1. 9. 2026 se stanovuje u čl. I bodu 10 a čl. 2 bodu 2 a 3 upravujícího
parametrizaci asistentů pedagoga v 1. ročnících a související změnu § 20 odst. 1 zákona
č. 563/2004 Sb., a čl. I bodu 13 až 15 upravujícího možnost opakování 1. ročníku z důvodu
zdravotního stavu. Roční odklad účinnosti se stanovuje s ohledem na postupné zavádění změn.
Od 1. 9. 2026 bude zahajovat povinnou školní docházku v prvním ročníku skupina žáků, u níž
budou poprvé účinná nová pravidla týkající se OŠD. Zvýšení počtu žáků v prvních ročnících
současně vyžaduje podporu parametrizovaných asistentů pedagoga.
Odložená účinnost se stanovuje také u čl. I bodu 12, který upravuje slovní hodnocení z důvodu
souběžného náběhu výuky podle školních vzdělávacích programů vytvořených podle
revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Zde se účinnost
stanovuje od 1. 9. 2027. Dále se pak stanovuje odložená účinnost u jednotlivých bodů, které
ruší s účinností od 1. 9. 2029 přípravné třídy základních škol.
Odložená účinnost u uvedených ustanovení se navrhuje také odlišně od jednotných dat
účinnosti stanovených v § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních
smluv, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu organizace školního roku.

V Praze dne 11. 9. 2024

Předkladatelé:
Pavel Klíma, v.r.
Jan Berki, v.r.
Renáta Zajíčková, v.r.
Jana Berkovcová, v.r.
David Šimek, v.r.
Zdeněk Kettner, v.r.
Olga Richterová, v.r.
PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ ŠKOLSKÉHO ZÁKONA S VYZNAČENÍM
NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

                                                      (…)

                                                      § 27
                                Učebnice, učební texty, školní potřeby

(1) Ministerstvo uděluje a odnímá učebnicím a učebním textům pro základní a střední
vzdělávání schvalovací doložku na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání
stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy.
Učebnicím a učebním textům pro zdravotnické obory středních škol ministerstvo uděluje a
odnímá schvalovací doložku v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Seznam učebnic a
učebních textů, kterým byla udělena schvalovací doložka, zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Věstník“) a způsobem umožňujícím
dálkový přístup.

(2) Školy mohou při výuce kromě učebnic a učebních textů uvedených v seznamu podle
odstavce 1 používat i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s cíli vzdělávání
stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy nebo právními předpisy a
pokud svou strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a didaktickým zásadám vzdělávání.
O použití učebnic a učebních textů podle věty první rozhoduje ředitel školy, který zodpovídá
za splnění uvedených podmínek.

(3) Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně
poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Žáci prvního
ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty
nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty
vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.

(znění účinné od 1. 9. 2029)

(4) Žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům uvedeným v § 16 odst.
9 větě první, kteří se vzdělávají ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a
učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Tyto učebnice a učební texty jsou žáci
povinni vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.

(5) Ředitel střední školy zřizuje fond učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků
střední školy; tyto učebnice a učební texty jsou bezplatně zapůjčovány žákům s nařízenou
ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, žákům s postavením azylanta, osoby
požívající doplňkové ochrany nebo účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území
České republiky, žákům v hmotné nouzi14), jakož i v dalších případech hodných zvláštního
zřetele.

(6) Žákům přípravných tříd základních škol, přípravného stupně základní školy speciální,
prvního ročníku základního vzdělávání, žákům základního vzdělávání podle § 46 odst. 3 a
žákům uvedeným v § 16 odst. 9 větě první, kteří jsou žáky základní školy, jsou bezplatně
poskytovány základní školní potřeby. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
rozsah tohoto bezplatného poskytování základních školních potřeb.

(znění účinné od 1. 9. 2029)
                                                      (…)

                                                     § 34a
                   Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění

(1) Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky, kteří pobývají
na území České republiky déle než 90 dnů, a na občany jiného členského státu Evropské unie,
kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinné předškolní
vzdělávání vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky
trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní
ochrany11). Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním
postižením.

(2) Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34
odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. Dítě,
pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo
svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě
cizince místo pobytu (dále jen „spádová mateřská škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro
dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání podle odstavce
5. Je-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost
bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy.

(3) Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, a
to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Povinnost předškolního vzdělávání
není dána ve dnech, které připadají na období školních prázdnin v souladu s organizací školního
roku v základních a středních školách; pro účely tohoto ustanovení se termín jarních prázdnin
určuje podle sídla mateřské školy v souladu s vyhláškou o organizaci školního roku. Právo
dítěte vzdělávat se v mateřské škole po celou dobu provozu, v němž je vzděláváno, není větou
první a druhou dotčeno.

(4) Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání
stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů
nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte
nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy.

(5) Jiným způsobem plnění povinnosti předškolního vzdělávání se rozumí

a) individuální vzdělávání dítěte, které se uskutečňuje bez pravidelné denní docházky dítěte do
mateřské školy,

b) vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy
speciální podle § 47 a 48a,

(znění účinné od 1. 9. 2029)

c) vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo
plnění povinné školní docházky dle § 38a.

(6) Zákonný zástupce dítěte, které bude plnit povinnost předškolního vzdělávání způsobem
podle odstavce 5 písm. b) nebo c), je povinen oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské
školy. Oznámení je povinen učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, kterým
začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.

                                                     § 34b
                                     Individuální vzdělávání dítěte

(1) Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v
odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně
vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení
učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku lze plnit
povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o
individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k
předškolnímu vzdělávání.

(2) Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě
cizince místo pobytu dítěte,

b) uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno,

c) důvody pro individuální vzdělávání dítěte.

(3) Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně
vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vychází z rámcového
vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování
očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další
postup při vzdělávání; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád
tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný
zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření. O
ověření mateřská škola vyhotoví zápis.

(4) Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí
individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření
podle odstavce 3, a to ani v náhradním termínu.

(5) Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání
dítěte nemá odkladný účinek.

(6) Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle odstavce 5 nelze dítě opětovně
individuálně vzdělávat podle odstavce 1.

(7) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s
výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost
mateřské školy, do níž bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.

                                                      (…)

                                                      § 36
                                   Plnění povinnosti školní docházky

(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního
roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“).
(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného
členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále
se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území
České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení
mezinárodní ochrany11).

(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě
dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku
věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění
povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a
požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do
konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující
vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do
konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře,
která k žádosti přiloží zákonný zástupce.

(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době
od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v
době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní
docházku. Zákonný zástupce v žádosti o přijetí vedle obecných náležitostí podle
správního řádu uvede

a) mateřskou školu, ve které se dítě vzdělává nebo je individuálně vzděláváno,

b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo přípravném stupni se dítě vzdělává,

b) základní školu, v jejíž přípravné třídě nebo jejímž přípravném stupni se dítě vzdělává,

(znění účinné od 1. 9. 2029)

c) zahraniční školu na území České republiky, ve které se dítě vzdělává a ve které
ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky podle § 38a, nebo

d) údaj, že se na dítě nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, pokud se dítě nevzdělává
v žádné škole podle písmen a) až c).

(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se
sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu, v případě
cizince místo pobytu žáka (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka
jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel
této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního
roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v
základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo
svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení,
popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v
příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon
ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou
péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.

(8) Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s
dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro
které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost podle odstavce 4. Seznam obsahuje vždy
jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v
případě cizince místo pobytu dítěte.

                                                     § 36a
                   Předávání informací při zahájení povinné školní docházky

(1) Ředitel školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte
do 31. března, nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte, požádá ředitele školy
podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) o předání výsledků pedagogického diagnostikování a
vyhodnocení podpůrných opatření poskytovaných dítěti.

(2) Ředitel podle § 36 odst. 4 písm. a) až c) předá údaje řediteli školy do 30 dnů od doručení
žádosti. Pokud je dítě individuálně vzděláváno podle § 34b, předá ředitel mateřské školy
zápis z ověření podle § 34b odst. 3.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, způsob a formu předávání údajů podle
odstavců 1 a 2.

                                                      § 37
                                    Odklad povinné školní docházky

(1) Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný
zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel
školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena
doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, a odborného lékaře
nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení
školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

(2) Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o
možnosti odkladu povinné školní docházky.

(3) Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná
nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem
zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek
plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

(4) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3,
informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných
způsobech jejího plnění.
                                                      § 37
                                    Odklad povinné školní docházky

(1) Požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní
docházce stanovené ředitelem školy podle § 46 odst. 1, odloží ředitel školy začátek povinné
školní docházky o 1 školní rok, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho
účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením

a) lékaře, s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro
děti a dorost nebo v oboru pediatrie, nebo klinického psychologa, a

b) školského poradenského zařízení, které přihlédne k posouzení podle písmene a).

(2) Začátek povinné školní docházky lze odložit pouze jednou.

(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle
odstavce 1 vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte
v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího
plánu. Věta první neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským
poradenským zařízením doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy
speciální.

(3) Školské poradenské zařízení musí zároveň s doporučujícím posouzením podle odstavce 1
vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole
nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Věta první
neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž bylo školským poradenským zařízením
doporučeno zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.

(znění účinné od 1. 9. 2029)

(4) Náležitosti doporučujícího posouzení podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo
vyhláškou.

(5) Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o
možnosti odkladu povinné školní docházky.

(6) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje
zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a způsobech jejího
plnění.

                                                      (…)

                                                      § 46
                                   Organizace základního vzdělávání

(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v
souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým. O přijetí k základnímu
vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36.

(2) Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň.
První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem.
V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která
nemá všechny ročníky.
(3) Základní vzdělávání pro žáky uvedené v § 16 odst. 9, kteří se vzdělávají ve třídách nebo
školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva
trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým
až desátým ročníkem.

(4) Ve třídě, ve které je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání,
vykonává přímou pedagogickou činnost vedle učitele také asistent pedagoga podle § 20
odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících. Věta první se nepoužije, jde-li o třídu nebo
základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9, základní školu speciální, základní školu při
školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo základní školu při
zdravotnickém zařízení.

                                                      § 47
                                     Přípravné třídy základní školy

(1) Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev, náboženská společnost, které bylo přiznáno
oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), a jiná právnická nebo fyzická
osoba, zřizující školy a školská zařízení podle § 8 odst. 6, mohou zřizovat přípravné třídy
základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je
předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl
povolen odklad povinné školní docházky. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude
vzdělávat nejméně 10 dětí. Ke zřízení přípravné třídy základní školy obcí, svazkem obcí a
krajem je nezbytný souhlas krajského úřadu, v případě přípravných tříd zřizovaných
registrovanou církví a náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu
zvláštního práva zřizovat církevní školy6), nebo jinou právnickou nebo fyzickou osobou, je
nezbytný souhlas ministerstva.

(2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost
zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského
zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je
součástí školního vzdělávacího programu.

(znění účinné od 1. 9. 2029)

                                                      (…)

                                                      § 51

(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat
žákovi výpis z vysvědčení.

(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm
(dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje
ředitel školy se souhlasem školské rady.

(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v
případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy
nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího
řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na
základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální
se hodnotí slovně.

(5) Výsledky vzdělávání žáka v prvním a druhém ročníku se hodnotí slovně.
                                                      § 52

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech
povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů
výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž
byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí. Do
vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně
opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně
opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák

a) který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených
školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření
stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud
mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí,

b) prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák
druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to
bez ohledu na prospěch tohoto žáka, nebo

c) prvního ročníku, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou
měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se
za první pololetí nehodnotí.

(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce
září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák
nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo
druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně
dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele
školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel
školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí
komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v
termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost
na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování
nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném
předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání
žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy
nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků
vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne
doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo
krajského úřadu.

(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí
neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní
školy již jednou ročník opakoval, a o žákovi prvního ročníku s výjimkou stanovenou
v odstavci 7. Ředitel školy může povolit žákovi druhého až devátého ročníku na žádost jeho
zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování
ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již
opakoval ročník.

(7) Požádá-li o to zákonný zástupce, může ředitel školy povolit žákovi opakování prvního
ročníku, pokud je žádost doložena obdobně doporučujícím posouzením podle § 37 odst. 1
písm. a) a b) a zároveň s doporučujícím posouzením je školským poradenským zařízením
vydáno doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání žáka podle
individuálního vzdělávacího plánu.

                                                      (…)

                                                      § 56

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem základní obsah vzdělávání a podmínky,
za nichž lze uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách, pravidla organizace a průběhu
zápisu k povinné školní docházce a podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání
a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech, pravidla organizace, průběhu a
ukončování vzdělávání v kursech pro získání základního vzdělání a pravidla pro zajištění
dostupnosti kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.

(znění účinné od 1. 9. 2029)

                                                      (…)

                                                     § 122
                      Hmotné zabezpečení a odměny za produktivní činnost

(1) Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní
činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto
produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní
činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby,
poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za
produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za
produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy.
Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní
činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.

(2) Dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni
základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol se poskytuje
hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole a ve
školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c), a dále v případě potřeby ubytování. Zletilým
žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol lze poskytovat hmotné zabezpečení
podle věty první.

(znění účinné od 1. 9. 2029)

(3) Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 zajišťuje pro své děti, žáky a studenty právnická
osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; právnická osoba zřizovaná
státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí může hmotné zabezpečení zajišťovat ve spolupráci se
zřizovatelem. Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 lze poskytovat za úplatu.

(4) Školní stravování se zajišťuje přednostně v zařízeních školního stravování podle tohoto
zákona. Právnické osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízení, mohou
zajišťovat školní stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby; v případě
právnických osob, které jsou zřízeny státem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými
společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní
školy, s předchozím souhlasem ministerstva. Školní stravování se řídí výživovými normami.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky o poskytování
hmotného zabezpečení.

                                                     § 123
                                 Úplata za vzdělávání a školské služby

(1) Vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem
obcí nebo obcí, a ve vyšších odborných školách lze poskytovat za úplatu, která je příjmem
právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.

(2) Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem
právnické osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení. Vzdělávání v
mateřské škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se dítěti poskytuje bezúplatně
od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku.
Vzdělávání v přípravné třídě základní školy a v přípravném stupni základní školy speciální se
v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně.

(znění účinné od 1. 9. 2029)

(3) Školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající
činnost daného školského zařízení.

(4) Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených
státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí za poskytování předškolního vzdělávání a zájmového
vzdělávání ve školní družině a školním klubu zřizovatel a v ostatních případech ředitel školy
nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských
zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která
vykonává činnost těchto škol a školských zařízení. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v
případech uvedených v § 27 odst. 5 a v případě dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9,
rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost
snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné
vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé
druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí
nebo svazkem obcí.

                                                      (…)

                                                     § 161c
  Společná ustanovení pro financování škol a školských zařízení zřizovaných územními

                               samosprávnými celky nebo svazky obcí

(1) Ministerstvo vyhlásí na kalendářní rok a zveřejní ve Věstníku

a) příplatky na jednotlivá podpůrná opatření podle § 16 stanovené se zřetelem k normované
finanční náročnosti podpůrných opatření stanovené jiným právním předpisem63),

b) opravné koeficienty k normativům podle § 161 odst. 1 písm. a) bodu 2 a písm. b) bodu 2
zohledňující naplněnost tříd a oddělení v jednotlivých mateřských, základních a středních
školách a školních družinách a opravné koeficienty k normativům podle § 161 odst. 1 písm. a)
bodu 2 a písm. b) bodu 2 zohledňující vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
v jednotlivých mateřských, základních a středních školách a konzervatořích a školních
družinách,

c) kritéria pro rozpis rezervy podle odstavce 3 písm. c) z rozpočtu ministerstva do rozpočtů
jednotlivých krajů a kritéria pro změnu rozpisu.

(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) termíny, rozsah a způsob předkládání údajů o předpokládaných počtech pedagogických
pracovníků a jejich platovém zařazení,

b) členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro
jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet
minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění,

c) maximální počty hodin přímé pedagogické činnosti v mateřské škole a školní družině
zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí v závislosti na jejich struktuře včetně určení
pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají, a maximální počty hodin výuky
v přípravných třídách základní školy a ve třídách přípravného stupně základní školy speciální
financované ze státního rozpočtu.

(znění účinné od 1. 9. 2029)

(3) Ministerstvo rozepisuje a poskytuje na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze
státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem
obcí na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. c) a d) (dále jen „přímé výdaje“). Výše
poskytnutých finančních prostředků podle věty první je tvořena součtem

a) celkových objemů finančních prostředků stanovených na kalendářní rok pro jednotlivé
právnické osoby podle § 161 odst. 3 a 4,

b) objemů přímých výdajů pro školská zařízení odpovídajících součinům republikových
normativů podle § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a počtu jednotek, na které tyto republikové
normativy připadají, a

c) rezervy k řešení nezbytných případů přímých výdajů nezajištěných rozpisem podle § 161
odst. 5, § 161a odst. 2 a § 161b odst. 2; způsob, podmínky a pravidla použití rezervy krajským
úřadem stanoví ministerstvo směrnicí podle § 170 písm. b).

(4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161
odst. 1 tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných
podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné
hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.

(5) Ministerstvo sdružuje pro účely financování škol a školských zařízení zřizovaných krajem,
obcí nebo svazkem obcí údaje podle odstavce 2 písm. a).

(6) Krajský úřad stanoví krajské normativy jako výši přímých výdajů připadajících na jednotku
výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní
je způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Krajský úřad v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b)
rozepisuje a poskytuje právnickým osobám zřizovaným krajem, obcí nebo svazkem obcí
vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení finanční prostředky z rezervy podle
odstavce 3 písm. c).

(8) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností v souladu se zásadami stanovenými
ministerstvem podle § 170 písm. c) předkládají krajskému úřadu návrhy rozpisu finančních
prostředků podle odstavce 7 pro právnické osoby zřizované obcí nebo svazkem obcí.

(9) O rozpisu a přidělení finančních prostředků podle § 161 až 161c krajský úřad následně
informuje zastupitelstvo kraje.

(10) Právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, školní družiny,
střední školy nebo konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí předkládají
ministerstvu údaje podle odstavce 2 písm. a).

(11) Krajský úřad ověřuje správnost údajů předkládaných školami a školskými zařízeními
zřizovanými krajem podle odstavce 10 a dále ověřuje správnost údajů předávaných podle § 28
odst. 5.

(12) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ověřuje správnost údajů předkládaných školami
a školskými zařízeními zřizovanými obcí nebo svazkem obcí podle odstavce 10 a dále ověřuje
správnost údajů předávaných podle § 28 odst. 5.

                                                      (…)

                                                     § 165

(1) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále

a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení,

b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle § 160 až 163
v souladu s účelem, na který byly přiděleny.

(2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní
správy v těchto případech:

a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí
žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3,

b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání
podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení
dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47,

(znění účinné od 1. 9. 2029)

c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37,

d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2,

e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka
do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování
v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2,

f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle §
93 a následujících a v konzervatoři podle § 88,

g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování
ročníku podle § 66 a 97,
h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1,

i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle
§ 31 odst. 2 a 4,

j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100,

k) povolení a ukončení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 a ukončení individuálního
vzdělávání dítěte podle § 34b.

PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O PEDAGOGICKÝCH
PRACOVNÍCÍCH S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

                                                      § 8a
                                 Učitel přípravné třídy základní školy

Učitel přípravné třídy základní školy16) získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle § 6 nebo
§ 7.

(znění účinné od 1. 9. 2029)

                                                      (…)

                                                      § 20
                                             Asistent pedagoga

(1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se
vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami18) nebo žáci prvního ročníku
základního vzdělávání, nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální
integrace19), získává odbornou kvalifikaci

a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v
oblasti pedagogických nebo psychologických věd,

b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem jiného akreditovaného studijního programu
než podle písmene a) a studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1,

c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu
vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,

d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího
programu než podle písmene c) a studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1,

e) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením osmiletého nebo šestiletého vzdělávacího
programu oboru vzdělání konzervatoře,

f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu
středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo

g) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího
programu středního vzdělávání než podle písmene f) a studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1.

(2) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných
výchovných pracích ve škole, ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání, ve školském
výchovném a ubytovacím zařízení, ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné
výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, získává odbornou
kvalifikaci
a) vzděláním podle odstavce 1,

b) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího
programu středního vzdělávání než podle odstavce 1 písm. f) a studiem pro asistenty pedagoga,
kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích,

c) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu
středního vzdělávání a

1. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1, nebo

2. studiem pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající
v pomocných výchovných pracích,

d) středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v
oboru vzdělání zaměřeném na přípravu asistentů pedagoga,

e) středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a

1. studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo c), nebo

2. studiem pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající
v pomocných výchovných pracích, nebo

f) základním vzděláním a studiem pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou
pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích.

___________
16) § 47 školského zákona.

(znění účinné od 1. 9. 2029)

__________
18) § 16 odst. 9 školského zákona.
19) § 3 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

Přechodná ustanovení:

1. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte
podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených
přede dnem 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do
dne 31. srpna 2025.

2. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte
podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených
přede dnem 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném
do dne 31. srpna 2025.

3. U odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte
podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2028 se u dětí narozených
přede dnem 1. září 2022 postupuje podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do dne
31. srpna 2025.
4. Hodnocení v druhém ročníku základní školy za školní rok 2027/2028 se provede podle
zákona č. 561/2024 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2027.