Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.
Odůvodnění
Obecná část

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění pozdějších předpisů je předkládána v souvislosti s novelou zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášenou jako zákon č. 182/2024 Sb.  Její součástí jsou legislativně technické změny, kdy na základě požadavků vlády (viz např. usnesení č. 481 z 8. července 2019) dochází k přesunu právní úpravy náležitosti jednotlivých žádostí a obsahových náležitostí rozhodnutí a jiných správních úkonů vodoprávních úřadů (resp. v některých případech úřadů stavebních) ze stávajících vyhlášek (vyhlášky č. 471/2001 Sb. a vyhlášky č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu, ve znění vyhlášky č. 197/2019 Sb.) do vodního zákona. 

Druhým okruhem navrhovaných změn je reagováno na současnou podobu právní úpravy stavebního práva. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, přinesl zásadní koncepční změny, ve vztahu k předloženému návrhu vyhlášky jde především o reformu procesu posouzení stavby tím, že její umístění i povolení je nově zahrnuto do jediného řízení. Došlo rovněž ke zrušení speciálních stavebních úřadů – působnost v oblasti povolování vodních děl, včetně agendy technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, přechází k 1. červenci 2024 z vodoprávních úřadů na úřady stavební.

Návrhem vyhlášky proto dochází zejména k následujícím úpravám:
· odstranění ustanovení upravujícího náležitosti žádostí o udělení pověření k výkonu technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly a předpoklady pro kvalifikovaný výkon dohledu,
· přechod působnosti ve věcech technickobezpečnostního dohledu z vodoprávního úřadu na stavební úřad,
· úprava pojmů stavebního práva (např v souvislosti se stavební dokumentací),
· zpřesnění a aktualizace odkazů na právní předpisy a české technické normy a
· formální úpravy textu vyhlášky. 

Předkládaný návrh vyhlášky není obsažen v Plánu přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2024, neboť jeho realizace reaguje na aktuální změny právních předpisů vyšší právní síly (nový stavební zákon, vodní zákon). Vzhledem k tomu, že není možné přijmout jinou variantu řešení než uvedení vyhlášky do souladu s těmito právními předpisy a jedná se čistě o formální a legislativně technické úpravy, nebyla RIA s odkazem na čl. 3.8. písm. f) obecných zásad zpracována.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání 

Návrh vyhlášky je v souladu s vodním zákonem a nepřesahuje rámec zmocnění k jejímu vydání obsažený v § 61 odst. 5, 9 a 16 ve spojení s § 62 odst. 2 tohoto zákona. Zároveň uvádí právní úpravu technickobezpečnostního dohledu do souladu se stavebním zákonem.

Vodní zákon upravuje základní parametry právní úpravy technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly (dále jen „dohled“). Vymezuje okruh vodních děl podléhajících jeho výkonu včetně jejich kategorizace a stanovuje základní povinnosti vlastníků těchto vodních děl, povinnosti osob pověřených k výkonu dohledu i rozsah působnosti věcně příslušných úřadů, kterými jsou podle stavebního zákona od 1. 7. 2024 stavební úřady. Vodní zákon rovněž definuje roli Ministerstva zemědělství při spravování evidence dohledu a udělování či odebírání pověření k výkonu dohledu. 

Vyhláška č. 471/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů vymezuje kritéria a postup pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska dohledu, rozsah a četnost provádění dohledu včetně náležitostí zpracovávaných technických dokumentů, způsob vedení evidence dohledu včetně rozsahu evidovaných údajů a rovněž náležitosti žádosti o udělení pověření k výkonu dohledu a zpracování posudků pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska dohledu (dále jen „zpracování posudků“), doplněné o stanovení předpokladů pro kvalifikovaný výkon dohledu. 

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh vyhlášky nesouvisí s přímo proveditelnými právními akty Evropské unie. Navrhované změny nejsou předmětem úpravy práva Evropské unie. Jedná se čistě o národní úpravu, návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a návrh není s předpisy Evropské unie v rozporu. 

Navrhovaná právní úprava není technickým předpisem, neboť neobsahuje nové technické specifikace ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Návrh vyhlášky z tohoto důvodu nebude postoupen do notifikačního procesu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535.

Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásadou právní jistoty, proporcionality 
a zákazem diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh vyhlášky hodnotit jako plně slučitelný 
s právem Evropské unie.

4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny 

Vyhláška č. 471/2001 Sb., vydaná v souladu se zmocněním obsaženým ve vodním zákoně, vymezuje technickobezpečnostní dohled a stanoví podrobnosti k vybraným aspektům jeho právní úpravy – zařazení vodních děl do kategorií dohledu, náležitosti výkonu dohledu a zpracování souvisejících dokumentů a zpráv, dále rozsah údajů a způsob vedení evidence dohledu, ale i podmínky udělení pověření k výkonu dohledu a zpracování posudků, včetně předpokladů pro kvalifikovaný výkon dohledu. 

Dne 1. 8. 2024 vstoupí v účinnost zákon č. 182/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jeho součástí je zakotvení právní úpravy náležitosti jednotlivých žádostí a obsahových náležitostí rozhodnutí a jiných správních úkonů vodoprávních a stavebních úřadů přímo do vodního zákona. Jedná se o reakci na opakované požadavky vlády, resp. pracovních komisí Legislativní rady vlády, aby veškeré povinnosti byly alespoň v rámcové rovině stanovovány zákonem, a nikoliv podzákonnými právními předpisy (jejichž součástí byly, resp. jsou) náležitosti žádostí a správních úkonů doposud.

Předkládaný návrh vyhlášky reaguje na přijetí této novely a z dosavadního obsahu vyhlášky č. 471/2001 Sb. vyjímá ustanovení o náležitostech žádosti o udělení pověření k výkonu dohledu a zpracování posudků a také předpoklady odborné způsobilosti fyzické osoby, jež bude v případě udělení pověření odpovědná za výkon dohledu. Tím dojde k odstranění nežádoucí duplicity právní úpravy a zároveň ke zrušení ustanovení, pro něž novelou vodního zákona zaniklo zmocnění představované ustanovením § 61 odst. 13 vodního zákona ve znění účinném do 30. 6. 2024 (vybrané body novely nabyly účinnosti již 1. 7. 2024). Jedná se tedy o změnu formálního charakteru, která nemá faktický vliv na průběh udělování pověření.

Zbývající část návrhu vyhlášky reaguje na rekodifikaci stavebního práva a dává právní úpravu technickobezpečnostního dohledu do souladu se stavebním zákonem. Stěžejní změnou z pohledu materie upravené vyhláškou je zrušení speciálních stavebních úřadů, v jehož důsledku dochází s účinností od 1. 7. 2024 k přesunu kompetencí vodoprávních úřadů ve věcech staveb vodních děl na úřady stavební. Od uvedeného data jim tedy je svěřena pravomoc k rozhodování o žádosti o povolení záměru vodního díla nebo jeho změny, jehož součástí je rozhodování o povinnosti zajistit na vodním díle dohled (včetně jeho rozsahu), o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do příslušné kategorie z hlediska dohledu. Stavebním úřadům je rovněž stanovena povinnost vést evidenci dohledu.

Návrh vyhlášky je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky.  

Realizace navrhované právní úpravy nepředpokládá hospodářské a finanční dopady 
na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty a nebude mít negativní vliv 
na podnikatelské prostředí v České republice.

6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná úprava nepředpokládá žádné sociální dopady. Také nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, rovněž nemá dopady na ochranu práv dětí. Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné negativní dopady na životní prostředí.

7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů a nedotýká se otázek rovnosti mužů a žen.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh vyhlášky nemění rozsah zpracovávaných osobních údajů ani způsob nakládání s nimi. Návrhem vyhlášky společně s novelou vodního zákona dochází pouze k přesunu ustanovení týkajícího se osobních údajů z vyhlášky do zákona. 

9. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh vyhlášky splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti v rámci zhodnocení podle Metodiky CIA a nepředstavuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.

Navrhovaná právní úprava je takového charakteru, že lze v zásadě vyloučit vazbu mezi 
ní a potencionálním vlivem na vyvolání vzniku korupčního prostředí. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání. 

Návrh vyhlášky jako takový nevytváří prostor pro korupční jednání. Navrhovaná právní úprava se snaží účinně předcházet korupčnímu jednání tím, že se snaží jasně a jednoznačně o stanovení práv a povinností uvedeným subjektům a jako jeden ze základních cílů si vymezuje jednoznačnost a vnitřní bezrozpornost jednotlivých ustanovení.

Nezbytným požadavkem v boji proti korupci je i jednoznačné určení odpovědnosti. Návrh vyhlášky nemění rozsah odpovědnosti jako takové, mění se však okruh dotčených subjektů, jimž je svěřena. Konkrétně se jedná o pravomoci ve věcech staveb vodních děl, která přechází z vodoprávních úřadů na úřady stavební. 

Z hlediska a transparentnosti a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu, a tudíž na ně nemá žádný dopad.

11. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na rodiny.

12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh vyhlášky nemá žádné územní dopady.

13. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám: 

1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default) 

Návrh vyhlášky je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy, přičemž materiální podstata právní úpravy zůstává v základní podobě zachována. I nadále je počítáno s budováním služeb přístupných a použitelných pro všechny včetně otevřenosti a transparentnosti s širší využitelností digitálních služeb veřejné správy. Žádost o udělení pověření k výkonu dohledu je možné podat elektronicky, a to jak prostřednictvím datové schránky, tak e-mailem s využitím uznávaného elektronického podpisu.

2. Maximální opakovatelnost a znuvupoužitelnost údajů a služeb

Návrh vyhlášky nebrání dosažení souladu s touto zásadou. 

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) 

Návrh vyhlášky nemění rozsah právní úpravy poskytování konkrétní služby pro veřejnost, není tedy možné vyhodnotit její soulad s touto zásadou.

4. Sdílené služby veřejné správy

Návrh vyhlášky se nedotýká poskytování předaných údajů mezi státní správou, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy 

Předmětem návrhu vyhlášky není úprava konkrétního informačního systému veřejné správy, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou. 

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Vyhláška č. 471/2001 Sb. obsahuje právní úpravu technickobezpečnostního dohledu, který je nastaven specificky na podmínky České republiky. Systém péče o vodní díla a zabezpečení jejich bezpečnosti a provozuschopnosti je řešen v každém státě zcela samostatně a využívá různých nástrojů, jež nemusí odpovídat podmínkám a možnostem ostatních zemí. Z tohoto důvodu se využitelnost v evropském prostoru v zásadě nepředpokládá. 

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR) 

Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je zhodnocen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. 

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Návrh vyhlášky nemění věcný obsah stávající právní úpravy. Údaje, které jsou v současné době předávány Ministerstvu zemědělství prostřednictvím žádosti o udělení pověření k výkonu dohledu a zpracování posudků, v zásadě nejsou s ohledem na jejich specifický a úzce vymezený obsah využitelné pro ostatní vykonavatele státní správy. Návrh vyhlášky nicméně takovému zpřístupnění nebrání a nezpůsobuje tak navyšování administrativní zátěže. 

9. Technologická neutralita 

Navrhovaná úprava neobsahuje žádné technologické řešení, nelze tedy posoudit soulad návrhu s touto zásadou.

10. Uživatelská přívětivost 

Návrh vyhlášky nezasahuje do způsobu poskytování konkrétní služby pro veřejnost, nelze tedy posoudit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K bodům 1 až 3 (§ 1)
V návaznosti na vyjmutí ustanovení upravujícího náležitosti žádostí o udělení pověření k výkonu dohledu a zpracování posudků a předpoklady pro jeho kvalifikovaný výkon z vyhlášky dochází k úpravě předmětu právní úpravy.

K bodům 4, 13 a 15 [§ 2 písm. d), § 6 odst. 1 a 2]
Navrhovanou úpravou pojmů dochází k uvedení vyhlášky č. 471/2001 Sb. do souladu se stavebním zákonem, který přinesl novou koncepci procesu posouzení stavby – původní územní řízení a stavební řízení bylo nahrazeno jedním společným řízením o povolení stavby podle části šestého stavebního zákona. Obsah dokumentace pro povolení stavby je specifikován v § 158 stavebního zákona.

K bodům 5, 10, 16, 17, 18, 25 [§ 2 písm. h), § 5 odst. 2, § 7 odst. 2, příloha č. 3 bod 1 písm. a)]  
Napříč textem vyhlášky jsou provedeny drobné formulační změny, jež mají upřesnit obsah dotčených ustanovení a zajistit lepší srozumitelnost textu. V jednom případě dochází k odstranění nežádoucí duplicity v odkazu na ustanovení vodního zákona.

K bodům 6, 9, 12, 14, 19, 20 a 31 [§ 2 písm. i), § 5 odst. 1 a 3, § 6 odst. 2, § 8 odst. 3, § 10 odst. 1 a příloha č. 5]
Návrh uvádí do souladu text vyhlášky s jí definovanými základními pojmy v § 2, konkrétně pojmem „určené vodní dílo“. Definice se dále rozšiřuje o vodní díla podléhající dohledu, jejichž demonstrativní výčet je uveden v § 61 odst. 2 vodního zákona, pokud existovala v období před 1. dubnem 1975, tedy před nabytím účinnosti předchozího vodního zákona, vyhlášeného jako zákon č. 138/1973 Sb. Jedná se o vodní díla, která nemají v rozhodnutí, jímž byla jejich stavba povolena, nebo v pasportu určenu kategorii z hlediska dohledu ve smyslu § 61 odst. 4 vodního zákona. Vyžadovat po jejich vlastnících určení kategorie se jeví jako nadbytečné, praxí bylo ověřeno, že se standardně jedná o vodní díla IV. kategorie, jež budou postupně zaevidována v evidenci dohledu, spravované Ministerstvem zemědělství podle § 61 odst. 9 vodního zákona. V případě, že se objeví pochybnost o správnosti zařazení takového vodního díla 
do příslušné kategorie, může úřad rozhodnout o její změně.

K bodům 7, 8, 23, 24 a 27 [poznámka pod čarou č. 3, § 4, příloha č. 2 a příloha č. 3 bod 5 písm. g)] 
Jak bylo uvedeno v obecné části, stěžejní právní předpisy, s nimiž je problematika dohledu úzce provázána – tedy vodní zákon a zákon stavební – doznaly od poslední novely vyhlášky významných změn. 

V rámci vodního zákona bylo rozšířeno ustanovení § 61, čímž došlo k přečíslování některých odstavců. V rámci vyhlášky je proto upravena poznámka pod čarou č. 3, aby odkazované ustanovení zůstalo aktuální. 

Rekodifikace stavebního práva se projevila nejen přijetím zcela nového stavebního zákona, ale také zrušením všech stávajících prováděcích vyhlášek a přijetím nových. Jednou z nich byla i vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů, která byla nahrazena vyhláškou č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.  

Současně jsou konkretizovány a aktualizovány též požadavky českých technických norem, upravujících požadavky na vodního díla z pohledu navrhování, výstavby, provozování 
a kontroly jejich funkcí.

K bodům 11, 22 a 30 (§ 5 odst. 2, § 12b a přílohy č. 4 a 5)
Přijetím stavebního zákona došlo od 1. 7. 2024 ke změně kompetencí ve věcech staveb vodních děl. O povolení jejich záměru již nerozhodují vodoprávní úřady jako doposud, 
ale úřady stavební. Na ně rovněž přešla povinnost vést evidenci dohledu, neboť se jedná 
o agendu úzce související právě se stavbami vodních děl. 

K bodu 21 (§ 12a)
Z vyhlášky se zcela vyjímá ustanovení, které stanovuje náležitosti žádosti o udělení pověření k výkonu dohledu a zpracování posudků a předpoklady odborné způsobilosti fyzické osoby, jež bude v případě udělení pověření odpovědná za výkon dohledu. Uvedené náležitosti a předpoklady budou nově upraveny přímo vodním zákonem.

K bodům 26 [příloha č. 3 bod 4 písm. c) a bod 5 písm. e)]
Navrhovanými body se upřesňuje obsah jednotlivých zpráv o dohledu. Důraz je kladen 
na zajištění bezpečnosti vodního díla, který je jedním z hlavních účelů výkonu dohledu, nepřímo vyjádřených v § 61 odst. 1 vodního zákona.

K bodům 28 a 29 (příloha č. 4) 
Nedílnou součástí náležitostí zápisu z prohlídky jsou kontaktní údaje na vybrané osoby. Doposud však v uvedeném výčtu chyběl vlastník, ačkoliv plní v zajištění výkonu dohledu významnou roli – právě jemu je ustanovením § 59 odst. 1 písm. c) vodního zákona stanovena povinnost provádět u vodního díla dohled v případech, kdy takové vodní dílo dohledu podléhá.

K čl. II (účinnost)
Vzhledem k tomu, že novela vodního zákona vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv jako zákon č. 182/2024 Sb., nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2024, se u vyhlášky navrhuje nabytí účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů. 


7