Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.
ODŮVODNĚNÍ

I.   OBECNÁ ČÁST

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

V současné době je regulovaná oblast právní úpravy stanovena v platné vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

Novelizace probíhá v souvislosti s transpozicí směrnice Komise (EU) 2016/1106, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech, která ČR ukládá povinnost transpozice práva EU. Ačkoliv tato transpozice byla provedena v rámci předchozí novelizace vyhlášky, Evropská komise České republice vytýká, že „vnitrostátní opatření, kterými mají být ustanovení bodu 9.1 písm. b), c), d), e), f), h), i) a k) přílohy III provedena ve vnitrostátním právu, popisují kardiovaskulární nemoci příliš vágně, neboť podobná obecná definice zahrnuje několik různých specifických kardiovaskulárních nemocí popsaných v podrobném seznamu v bodě 9.1 přílohy III“, přičemž „obecné popisy, jako jsou popisy obsažené v oznámených opatřeních, nebo popisy, které jednoznačně neodpovídají popisům podrobně uvedeným v bodě 9.1 přílohy III, nejsou v souladu se směrnicí.“. Cílem novelizace vyhlášky je tak primárně reagovat na výtku Evropské komise k chybné transpozici směrnice. 

Dále Ministerstvo zdravotnictví reaguje na podněty odborných společností a dalších relevantních subjektů ve věci úpravy přílohy č. 3 vyhlášky z důvodu diskriminace osob se zdravotním postižením. V průběhu vývoje medicínské vědy došlo k odlišnému pohledu na vady, stavy a nemoci, které vylučují řízení motorového vozidla. Současná podoba vyhlášky vytváří diskriminační prostředí vůči určitým skupinám obyvatel, kteří v závislosti na zdravotním stavu nemohou žádat o řidičské oprávnění.

Cílem novelizace je dále zajistit dodržování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, ke které se Česká republika zavázala v roce 2009, konkrétně její důrazy na zákaz diskriminace, plné zapojení lidí s postižením do společnosti, rovnost příležitostí a přístupnost při zachování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

Návrhu vyhlášky byla udělena výjimka z povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace (RIA) dopisem ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády č. j. 45556-2024-UVCR ze dne 15. července 2024.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena

Navrhovaná právní úprava je v souladu s § 137 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), k jehož provedení je vydávána, i se zákonem jako takovým.

Návrh vyhlášky je v souladu s ústavním pořádkem ČR.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie 

Novela vyhlášky není v rozporu s předpisy EU nebo obecnými právními zásadami práva EU a je v souladu s principy doporučenými orgány EU a uplatňovanými v členských zemích EU. Navrhované právní úpravy se judikatura soudních orgánů EU nedotýká a rovněž nezasahuje do oblasti upravené mezinárodním právem. Návrh vyhlášky je s právem EU plně slučitelný.

Novela vyhlášky transponuje předpisy EU, konkrétně směrnici Komise (EU) 2016/1106, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Cílem novelizace vyhlášky je reagovat na výtku Evropské komise k chybné transpozici směrnice a zajištění dodržování Úmluvy o právech lidí se zdravotním postižením, ke které se Česká republika zavázala v roce 2009, konkrétně její důrazy na zákaz diskriminace, plné zapojení lidí s postižením do společnosti, rovnost příležitostí a přístupnost.

4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Ustanovení vyhlášky vhodně reflektuje a formuje režim nastavený zákonem č. 361/2000 Sb. a společně s tímto zákonem zajišťuje účelnou aplikaci těchto právních předpisů v běžné praxi. Změna vyhlášky je zcela nezbytná s ohledem na nutnost a časovou naléhavost provedení správné transpozice práva EU do právního řádu ČR.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky 

Navrhovaná právní úprava nepředstavuje zvýšené finanční dopady na státní rozpočet a další veřejné rozpočty.

Naopak lze říct, že současná právní úprava představuje zvýšené finanční náklady 
pro zaměstnavatele v důsledku nárůstu počtu odborných vyšetření a s tím související úhradou příslušných vyšetření a náhradou mzdy za dobu strávenou na těchto vyšetřeních. Předpokládaný návrh novely tak značně snižuje finanční náklady pro zaměstnavatele.

Navrhovaná právní úprava z povahy věci vylučuje některé osoby se zdravotním postižením z možnosti vykonávat činnosti při řízení motorových vozidel. Dané omezení je vyvažováno veřejným zájmem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Předkládaný návrh novely vyhlášky nemá negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, neboť jejich práva a povinnosti nově neupravuje.

Předkládaný návrh novely vyhlášky nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.

7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by porušovala nebo se jinak dotýkala zásady zákazu diskriminace. Současně navrhovaná právní úprava neporušuje zásady rovnosti mužů a žen, neboť je genderově neutrální.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů a je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly v této oblasti identifikovány žádné negativní dopady.

9. Zhodnocení korupčních rizik 

S ohledem na navrhovanou právní úpravu se žádná korupční rizika nezakládají.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu 

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopady na bezpečnost a obranu státu.

11. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopady na rodiny.

12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky 

Návrh novely vyhlášky neočekává dopady na rozvoj územních samosprávných celků.

13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Návrh novely vyhlášky nezasahuje do zásad pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy (DPL).


II.   ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K bodu 1 (§ 4 odst. 4)

Důvodem tohoto návrhu je odstranění nadbytečné administrativy. Akceptace návrhu povede k zpřehlednění formuláře a k sjednocení postupu při potřebě specializovaných vyšetření. Posuzující lékař odesílá pacienty (žadatele o vydání posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel) k dalším specialistům, přičemž se informace o specializovaném vyšetření do formuláře neeviduje. 

K bodu 2 [§ 6 odst. 1 písm. c)]

V souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, vydává posudek o zdravotním stavu posuzující lékař, který si může vyžádat doplňující odborné vyšetření dle svého uvážení v závislosti na zdravotním stavu posuzovaného. Na základě diskuse o možnostech vyšetření nejen klinickým psychologem, ale i dopravním psychologem, byl v textu použit termín „odborné vyšetření“. K uvedenému bylo přistoupeno s ohledem na dikci zákona o zdravotních službách, kdy posuzování zdravotního stavu (diagnostická a posudková zdravotní péče) je zdravotní službou a dopravní psycholog není zdravotnický pracovník.

K bodu 3 [§ 6 odst. 1 písm. f)]

Navrhovaná změna byla provedena na základě podnětu odborné lékařské společnosti, kdy na základě vývoje medicínské vědy dochází k odlišnému pohledu na duševní onemocnění, která vylučují řízení motorového vozidla.

Osoby s mírnou kognitivní poruchou a lehkou demencí mohou řídit bezpečně při pečlivém vyšetření registrujícím lékařem, který může pacienta odeslat k odbornému vyšetření a může lépe pomoci identifikovat jejich reakční doby, schopnost kompenzace deficitu například letitou řidičskou zkušeností a pomoci individuálně nastavit harmonizované kódy. Osoby s Aspergerovým syndromem jsou velmi nehomogenní skupinou různé míry deficitu. Jen někteří z nich jsou dlouhodobě sledování diagnostikujícím psychiatrem nebo klinickým psychologem. Odborné vyšetření může před nástupem do autoškoly nejen identifikovat vážnější rizika, tedy  individuálně posoudit psychickou způsobilost k řízení, ale současně jsou důležitá pro nastavení doporučení individuálního přístupu při výcviku budoucího řidiče v autoškole (např. zvýšené pozornosti k nácviku předvídání chování ostatních účastníků silničního provozu) a/nebo k nastavení harmonizovaných kódů (např. řízení v doprovodu druhého držitele řidičského oprávnění první rok od absolvování autoškoly apod.). 

K bodům 4 a 5 (§ 7 odst. 1 a 3)

Registrující poskytovatel vyznačí ve zdravotnické dokumentaci a ve výpisu ze zdravotnické dokumentace v případě předání pacienta do péče jiného registrujícího poskytovatele, že osoba, o níž je vedena zdravotnická dokumentace, je žadatelem nebo řidičem nebo že této osobě byl vydán posudek se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel nebo zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou.

Odborné vyšetření může svým zaměřením pomoci v rozhodování posuzujících lékařů o způsobilosti k řízení motorového vozidla, zvláště pak ve sporných případech. V praxi praktičtí lékaři i lékaři specialisté žádají o odborné vyšetření u řidičů skupiny 1 i skupiny 2. Tato vyšetření lze považovat v indikovaných případech za velmi prospěšná. V rámci posudku o zdravotní způsobilosti si může praktický lékař vyžádat odborné vyšetření dle svého uvážení.

K bodu 6 (Příloha č. 2) 

Formulář lékařského posudku je používán také pro řidiče, kteří absolvují dopravně psychologické vyšetření podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb. Údaj o dopravně psychologickém vyšetření v posudku o zdravotní způsobilosti pochází z doby, kdy bylo toto dopravně psychologické vyšetření podkladem pro posouzení zdravotní způsobilosti k řízení vozidla. Tedy muselo předcházet lékařskému vyšetření. Již několik let je situace opačná, podle § 87b odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. musí řidiči, kterým byl uložen zákaz řízení vozidla nebo získali 12 bodů, předložit dopravnímu psychologovi posudek o zdravotní způsobilosti. Lékařské vyšetření je tedy první v pořadí. Údaj o provedeném dopravně psychologickém vyšetření je tedy zbytečný, protože lékař v těchto případech vždy zaškrtne, že dopravně psychologické vyšetření nebylo provedeno.

U řidičů vozidel nad 7,5t (C a D) jsou od novely zákona č. 361/2000 Sb. z roku 2016 posudky o zdravotní a psychické způsobilosti rovnocenné a nezávislé na výsledku toho druhého, řidič se musí prokazovat oběma. V posudku o zdravotní způsobilosti je tedy zbytečné vyznačovat, zda a kdy bylo vykonáno dopravně psychologické vyšetření, stejně tak se v posudku z dopravně psychologického vyšetření nevyznačuje, zda a kdy byla vykována zdravotní prohlídka.

Tento požadavek se vztahuje k dřívější verzi zákona, která považovala dopravně psychologické vyšetření za podklad k vystavení posudku o zdravotní způsobilosti.  Dopravně psychologické vyšetření tedy předcházelo lékařskému vyšetření. 

V souvislosti s uvedeným se jedná o odstranění nadbytečné administrativy. Akceptace návrhu povede k zpřehlednění formuláře a k sjednocení postupu při potřebě specializovaných vyšetření. Posuzující lékař odesílá pacienty (žadatele o vydání posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla) i k dalším specialistům, přičemž se informace o specializovaném vyšetření do formuláře neeviduje. K navrhovaným změnám dochází na základě návrhu Asociace dopravních psychologů ČR, z.s.

K bodu 7 (Příloha č. 3, kapitola II)

V souvislosti s podnětem Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením a České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku došlo u skupiny 2 (řidiči definovaní v příloze č. 3 vyhlášky) k úpravě písmene b).

Současná podoba vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel vytváří diskriminační prostředí vůči určitým skupinám obyvatel, kteří v závislosti na zdravotním stavu nemohou žádat o řidičské oprávnění a v tomto případně brání ve vzniku pracovně právního vztahu.

Předmětem návrhu úpravy nejsou zdravotní stavy spojené se sluchovým orgánem, které řízení obecně vylučují (závratě, poruchy rovnováhy atd.), ale pouze sluchová ztráta při zachování ostatních funkcí sluchového aparátu. V příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES, ze dne 20. 12. 2006, o řidičských průkazech se stanovují minimální požadavky na tělesný a duševní stav při řízení vozidla s vlastním pohonem. U sluchu se uvádí: Řidičské průkazy mohou být vydány nebo prodlouženy žadatelům nebo řidičům ve třídě 2 pouze na základě posudku příslušných zdravotnických orgánů; během lékařské prohlídky je věnována zvláštní pozornost možnosti kompenzace. Kompenzace sluchu přitom nemusí být nutně vnímána jako cílená na sluch, ale může jít o jiné možnosti vztahující se např. k vizuálnímu vnímání, jako je instalace dodatečných zrcátek, zprostředkování akustických vjemů ve vizuální podobě, nebo komunikace formou, která není vázána na sluch. 

Vzhledem k tomu, že medicínské řešení sluchových vad má až 99 % případů a tento požadavek odborné společnosti se vztahuje ke zbylému 1 % osob, týká se provedená změna jednotek případů.

K bodu 8 (Příloha č. 3, kapitola IV)

Evropská komise vytýká České republice chybnou transpozici směrnice Komise (EU) 2016/1106, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Podstatou výtky je de facto požadavek na výslovné převzetí názvů a popisů zdravotních stavů uvedených v bodě 9.1 písm. b), c), d), e), f), h), i) a k) přílohy III směrnice do vnitrostátního práva. 

Komise tento požadavek odůvodňuje potřebou zajištění „aby byly řidičské průkazy vydávány nebo jejich platnost prodlužována pouze v případech, kdy jsou splněny nezbytné zdravotní požadavky, čímž se rovněž zajistí splnění klíčového cíle, kterým je zvýšení bezpečnosti silničního provozu“. 

Vzhledem k předchozí implementaci a zmíněným výtkám Komise bylo v rámci aktuální novelizace vyhlášky dbáno na to, aby se požadavkům na doslovnou implementaci vyšlo maximálně vstříc.

K bodu 9 (Příloha č. 3, kapitola VII)

Aktuální podoba vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel vytváří diskriminační prostředí vůči osobám s duševním onemocněním, kteří v závislosti na zdravotním stavu nemohou žádat o řidičské oprávnění. Novelizací vyhlášky tak dojde k respektování Úmluvy o právech lidí se zdravotním postižením, ke které se Česká republika zavázala v roce 2009. V současné době došlo v souvislosti s pokrokem medicínské vědy k odlišnému názoru na vylučující kritéria stanovená k řízení motorového vozidla.

Stávající legislativa o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel považuje pervazivní vývojové poruchy, kam spadají i poruchy autistického spektra (PAS), za nemoci, vady nebo stavy způsobující duševní poruchy vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. 

PAS představují velmi širokou diagnostickou kategorii a zahrnují i mírné varianty poruch bez poruch intelektu (až v 70 % případů PAS – nejčastěji tzv. Aspergerův syndrom), u kterých nemusí být narušeny funkce, jež jsou z hlediska schopnosti řídit motorová vozidla stěžejní. V zahraničí (ale i v ČR) lidé s PAS řidičská oprávnění běžně mají a motorová vozidla řídí. Někteří jsou i profesionální řidiči. Např. dvě třetiny lidí s PAS bez poruchy intelektu v USA řidičský průkaz získají (Curry et al., 2017). Stávající stav v ČR byl diskutován v rámci organizace Autism Europe, organizací zřizovanou při Evropské komisi, a byl označen jako velmi nezvyklý, a bez dohledané paralely v rámci členských zemí (konkrétněji níže).

Dle podnětu psychiatrické společnosti by lidé s PAS bez poruch intelektu měli mít právo na individuální posouzení. Z tohoto důvodu došlo k přesunutí PAS do položky 2 „Duševní onemocnění, která ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření“. 

Na základě odborné diskuse a po dohodě odborných společností došlo současně ke zpřísnění podmínek posuzování zdravotní způsobilosti u skupiny 2 v položce 2, kdy lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření. Úprava je reflektována omezením v oblastech, které by měly vliv na zajištění bezpečnosti účastníků silničního provozu.

K bodům 10 a 11 (Příloha č. 3, kapitola VIII a IX)

Na základě návrhu Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ve spolupráci s výborem Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP došlo ke sloučení kapitoly VIII a kapitoly IX do kapitoly VIII s názvem Nemoci, vady nebo stavy způsobené škodlivým užíváním psychoaktivních látek včetně alkoholu a psychoaktivních léčivých přípravků vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.

Z odborného hlediska není podstatné činit rozdíl mezi alkoholem a jinými psychoaktivními či návykovými látkami, a to včetně jejich vlivu na řízení motorových vozidel. Dále v rámci této změny došlo k přeformulování okolností vylučujících způsobilost související s užíváním psychoaktivních látek včetně alkoholu, neboť prosté užívání alkoholu a jiných psychoaktivních látek, nad nímž má osoba kontrolu, není důvodem ke ztrátě způsobilosti. Z odborného hlediska je zásadní právě neschopnost vzdát se vlivu psychoaktivních látek při řízení.

Vzhledem k tomu, že ČR vykazuje vysokou spotřebu alkoholu se značnou mírou rizikového užívání alkoholu, je důležité v případě navrhovaného změkčení aktuálně nastavené podmínky, její zavedení podložit daty z praxe. Domníváme se, že by měla být ponechána alespoň povinná minimální délka, kdy lze zodpovědně říct, že osoba abstinuje, minimálně jako bezpečnostní pojistka např. z důvodu možnosti ovlivnit rozhodnutí lékaře (zejména pokud se bude jednat o subjektivní hodnocení bez nastavení základních parametrů).

V této věci je nezbytné stanovit a ponechat minimální délku abstinence v trvání 3 měsíce.  Po uplynutí této minimální doby abstinence bude její další trvání posouzeno ošetřujícím lékařem. Tuto úpravu lze považovat za vstřícnější oproti původní úpravě, kdy je stanovena abstinenční délka v trvání 1 roku a po neúspěšném uplynutí této lhůty navazovala opět lhůta 1 roku, což mohlo vést k neochotě řidičů pokračovat v léčbě. Nynější navrhovaná úprava též reflektuje zajištění bezpečnosti silničního provozu a stanovení minimální délky abstinence v trvání 3 měsíce nebude vytvářet možnost vzniku korupčních příležitostí.