Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.

O D Ů V O D N Ě N Í

OBECNÁ ČÁST


Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 64/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací, ve znění nařízení vlády č. 45/2024 Sb., a nařízení vlády č. 70/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění nařízení vlády č. 45/2024 Sb. (dále jen „návrh nařízení vlády“) je předkládán v souladu s návrhem Plánu legislativních prací vlády na rok 2025.

Návrh nařízení vlády je předkládán v návaznosti na probíhající implementaci opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací a opatření dobré životní podmínky zvířat v programovém období Společné zemědělské politiky (SZP) 2023–2027, která jsou v České republice realizována od roku 2023 prostřednictvím Strategického plánu SZP. 

Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,
a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen Evropskou komisí. Podrobné podmínky opatření, včetně opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací a opatření dobré životní podmínky zvířat, jsou předmětem nařízení vlády.  

Nařízení vlády č. 64/2023 Sb. a č. 70/2023 Sb. upravují podmínky pro poskytování plateb podle čl. 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2115/2021 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem
pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. 

Nařízením vlády č. 64/2023 Sb. a č. 70/2023 Sb. je umožněno poskytování podpor vedoucích ke zlepšení dobrých životních podmínek vybraných kategorií skotu a prasat, a tím i zlepšení jejich zdravotního stavu prostřednictvím souboru opatření vedoucích ke zvýšení komfortu jejich života. 

Nařízení vlády stanoví bližší podmínky provádění opatření v souladu s níže uvedenými obecně závaznými a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

Hlavním cílem předkládaného nařízení vlády je zejména zpřesnění a zjednodušení podmínek pro poskytování dotací, které reaguje na zjištění z průběhu administrace podpor podle nařízení vlády č. 64/2023 Sb. a č. 70/2023 Sb. a snižuje byrokratickou zátěž jak pro žadatele o dotace, tak pro administraci opatření platební agenturou.

Cílem předkládaného nařízení vlády je zpřesnění a zjednodušení podmínek pro poskytování dotací v rámci nařízení vlády č. 64/2023 Sb. Konkrétně se jedná o návrh na úpravu specifikace ukončení vakcinace prasnic, která povede ke snížení administrativní zátěže žadatelů, a s tím související návrh úpravy sazeb pro kategorii prasnic na vakcinaci proti jednotlivým patogenům.   

Dále se v nařízení vlády č. 70/2023 Sb. navrhované změny týkají zejména prodloužení lhůty pro umožnění změn v měsíčních hlášeních o denních stavech prasat v souladu se snahou o snížení míry tvrdosti sankčního systému.

Změna nařízení vlády č. 64/2023 Sb. je součástí 3. změny Strategického plánu SZP, která byla oficiálně předložena Evropské komisi 18. září 2024, a která byla projednána Monitorovacím výborem SP SZP 2023–2027 (usnesení č. 03/06/2024).

Platba je poskytována ročně a kompenzuje v plné nebo částečné výši dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. 

Návrh nařízení vlády se týká chovatelů hospodářských zvířat. 

Žadatelem o dotaci mohou být fyzické nebo právnické osoby, které chovají stanovený minimální počet hospodářských zvířat na hospodářství evidovaném v ústřední evidenci podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Příslušným orgánem, který žadatelům poskytuje dotace z prostředků Evropské unie je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v podkladech Ministerstva zemědělství ze září 2024 k návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2025 s termínem předložení na Úřad vlády začátkem ledna 2025 a s návrhem nezpracovávat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).


Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.
 
Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.


Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Právní úprava nařízení vlády č. 64/2023 Sb. a č. 70/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízeními Evropské unie, kterými jsou: 
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021,
kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP)
a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající
se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura, v platném znění, 
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2289 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o předkládání obsahu strategických plánů SZP a o elektronickém systému pro bezpečnou výměnu informací, 
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2290 ze dne 21. prosince 2021, který se stanoví pravidla pro metody výpočtu společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoje venkova (EZFRV) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a EU č. 1307/2013, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky, a
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, v konsolidovaném znění.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Tento návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisí s implementací opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací a opatření dobré životní podmínky zvířat a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům uložena nebo umožněna. 

Předkládaným návrhem nařízení je adaptován pouze následující právní předpis EU:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění.

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

Strategický plán byl v souladu s výše uvedenými nařízeními Evropské unie schválen Evropskou komisí dne 24. listopadu 2022 prováděcím rozhodnutím č. C(2022) 8338 final.


Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky 

Předkládaný návrh nařízení vlády vychází z alokace Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) určené pro Českou republiku a doplněné kofinancováním
ze státního rozpočtu. Nařízení vlády tedy nezakládá další finanční nároky nad rámec
již schválených.
		
Přidělené finanční alokace EZFRV pro daný členský stát uvádí příloha XI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a činí 1,3 mld. EUR. Kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 65 % celkových veřejných výdajů (2,4 mld. EUR) je stanoveno usnesením vlády č. 925 ze dne 25. října 2021 a je v souladu s čl. 91 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Částka na rozvoj venkova (zdroje Evropské unie a České republiky), byla dále navýšena o finanční prostředky převedené z 1. pilíře SZP ve výši 0,1 mld. EUR, celková částka určená pro rozvoj venkova tedy činí přibližně 3,8 mld. EUR.

Celková finanční alokace vyčleněná na opatření zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací činí 84,33 mil. EUR, z toho 54,81 mil. EUR je kofinancováno z národních zdrojů a 29,52 mil. EUR ze zdrojů Evropské unie. Na opatření dobré životní podmínky zvířat je alokováno 153,08 mil. EUR, z toho 99,50 mil. EUR je kofinancováno z národních zdrojů a 53,58 mil. EUR ze zdrojů Evropské unie.

Konkrétní částka pro financování obou opatření v rámci Strategického plánu SZP je předmětem schválení finančního plánu uvedeného ve Strategickém plánu SZP a je součástí rozhodnutí Evropské komise o schválení Strategického plánu SZP pro Českou republiku č. C(2022) 8338 final ze dne 24. listopadu 2022. 

		S ohledem na legislativně technický charakter nařízení vlády nejsou předpokládány zvýšené hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet nebo ostatní veřejné rozpočty.

Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou převážně pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků, a tím dojde ke zlepšení životních podmínek zvířat, zajištění společenské poptávky na potraviny
a zdraví, a to při současném zajištění konkurenceschopnosti českých zemědělců. 


Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh nařízení vlády předpokládá pouze kladné dopady na životní prostředí, neboť způsoby hospodaření musí být v souladu s podmínkami podmíněnosti, tj. musí být zajištěn soulad s relevantními právními předpisy v oblasti chovu hospodářských zvířat a zajištění jejich dobrých životních podmínek. 


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.


Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace (Fond).

Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství a zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.


Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 


Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.


Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.


Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje. 

Na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy,
kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.


ZVLÁŠTNÍ ČÁST


ČÁST PRVNÍ (Změna nařízení vlády č. 64/2023 Sb.)

K bodu 1 (§ 5 odst.1 písm. e):

Na základě poznatků z administrace a kontrol podmínek nařízení vlády se navrhuje v povinné evidenci léčiv podle národní a evropské právní úpravy viditelně označit vakcíny aplikované v rámci tohoto nařízení vlády tak, aby bylo možné při kontrole platební agenturou, resp. delegovaným kontrolním orgánem, odlišit od evidence ostatních léčiv. Povinná evidence léčiv se podle příslušné právní úpravy (zákon č. 378/20007 S., o léčivech, nařízení EU 2019/6, čl. 108) musí uchovávat po dobu alespoň 5 let, zatímco evidence vakcín podpořených v rámci tohoto nařízení se musí podle § 11 odst. 5 zákona č. 256/2000 Sb., o SZIF, uchovávat po dobu 10 let.

K bodu 2 (§ 6 odst. 2): 

Na základě poznatků z běžné praxe je navrhována úprava, která povede ke snížení administrativní zátěže žadatelů. Tato navrhovaná změna spočívá v úpravě specifikace ukončení vakcinace prasnic, kdy žadatel v konečném hlášení uvede prasnici opakovaně a nebude tak muset vést detailní evidenci o vakcinované prasnici, kterou musel uvádět pouze jedenkrát.
Žadatel do hlášení uvede skutečný počet vakcinovaných prasnic před každým ukončením březosti (oprasením) v rámci retenčního období v závislosti na vynaložených nákladech na jednu vakcinaci. Nebude tedy muset, nad rámec povinné evidence, sledovat, zda vakcinace před dalším oprasením v rámci retenčního období je aplikována stejné prasnici. 

K bodu 3 (§ 7 odst. 1 písm. d):

V souvislosti s navrženou úpravou § 6 odst. 2 nařízení vlády je navrhována úprava sazeb pro kategorii prasnic na vakcinaci proti jednotlivým patogenům.   
Sazba u kategorie prasnic byla kalkulována na celé retenční období, a proto prasnice, u kterých proběhl více než jeden porod během tohoto období se uváděly do konečného hlášení pouze jednou. Vzhledem k tomu, že se vakcinace proti stejnému patogenu provádí u prasnic před každým oprasením, bylo toto evidování nad rámec běžné praxe administrativní zátěží pro chovatele. Navrhuje se tedy úprava stávajících sazeb tak, aby odpovídala jedné provedené vakcinaci u prasnice před každým ukončením březosti během retenčního období. Dochází tak k poklesu jednotkové částky dotace, nicméně celkový objem finančních prostředků poskytovaných žadatelům zůstane zachován. 
Tato změna sazeb se promítá i do Strategického plánu SZP.

K bodu 4 (§ 8 odst. 1):

V souvislosti s vložením nového odstavce 9 v § 8 (bod 5), kde je řešeno neprovedení vakcinace, kterou žadatel uvedl do žádosti o poskytnutí dotace, se v souladu se snahou o snížení míry tvrdosti sankčního systému navrhuje zrušení sankce za porušení ustanovení § 5 odst. 1 písm. a).

K bodu 5 (§ 8 odst. 9):

Navrhuje se upřesnění postupu při vyhodnocování kontrol plnění podmínek nařízení vlády, který je pro administraci ze strany platební agentury uplatňován v souladu se snahou o snížení míry tvrdosti sankčního systému. Tato úprava se navrhuje již pro administraci žádostí o poskytnutí dotace podaných v roce 2024.

K Čl. II (Přechodné ustanovení):

Navrhuje se přechodné ustanovení tak, aby žádosti podané v roce 2024 a jejich administrace byly posuzovány podle nařízení vlády účinného před nabytím účinnosti tohoto nařízení vlády s výjimkou vyhodnocení konečného hlášení v nově navrhovaném ustanovení podle § 8 odst. 9. Konečné hlášení k žádostem o poskytnutí dotace podaným v roce 2024 podává žadatel po ukončení retenčního období (28. 2. 2025), resp. až do 30 dnů po tomto datu (§ 8 odst. 7 nařízení vlády). Údaje uvedené v konečném hlášení vyhodnocuje platební agentura tedy až po 30. 3. 2025, a proto je možné uplatnit nové ustanovení i pro žádosti podané před nabytím účinnosti tohoto nařízení vlády.  


ČÁST DRUHÁ (Změna nařízení vlády č. 70/2023 Sb.)

K bodům 1, 3 a 4 (§ 6 odst. 1 písm. c), § 6 odst. 3 písm. b) a § 6 odst. 4):

Navrhuje se upřesnění parametrů pro podání žádosti o zajištění osvědčení tak, aby byly lépe definovány případy, kdy u žadatele dojde ke změně typu výběhu z přilehlého k trvalému objektu na výběh vzdálený specifikované v § 10 odst. 2.   
	
K bodu 2 (§ 6 odst. 2):

Na základě poznatků z administrace nařízení vlády se navrhuje časové omezení možnosti úprav ve vydaném osvědčení. Bude tak zavedena právní jistota žadatele.  

K bodu 5 (§ 7 odst. 3):

Navrhuje se prodloužení lhůty pro možnost změn v měsíčních hlášeních o denních stavech prasat, které žadatel zasílá po celé retenční období do databáze ústřední evidence. Na základě poznatků z administrace nařízení vlády je žádoucí umožnit žadatelům delší časové období pro zajištění plnění stanovené podmínky. 
Tato úprava se navrhuje pro administraci a vyhodnocení žádostí o poskytnutí dotace podaných i v roce 2024.

K bodu 6 (§ 13 odst. 2 písm. f):

Navrhuje se doplnění výčtu materiálu, ze kterého jsou vyráběny provazy pro využití v rámci etologických aktivit v chovech prasat. Na základě poznatků z běžné praxe vyplynula potřeba doplnit bavlněný provaz do seznamu druhů přírodních materiálů.

K bodu 7 (§ 15 odst. 6):

V návaznosti na úpravu § 7 odst. 3 (bod 5) se upravuje lhůta, ve které je ještě možné, dodatečně po stanovené lhůtě, podat měsíční hlášení o denních stavech prasat se stanovením odstupňovaných sankcí. Tato úprava je navrhována v souladu se snahou o snížení míry tvrdosti sankčního systému, a proto se navrhuje již pro administraci a vyhodnocení žádostí o poskytnutí dotace podaných v roce 2024.

K Čl. IV (Přechodné ustanovení):

Navrhuje se přechodné ustanovení tak, aby žádosti podané v roce 2024 a jejich administrace byly posuzovány podle nařízení vlády platného před nabytím účinnosti tohoto nařízení vlády s výjimkou ustanovení podle § 7 odst. 3 a § 15 odst. 6. Daná ustanovení se týkají konečného termínu pro možné úpravy v hlášeních o stavu prasat po ukončení retenčního období (doby plnění podmínek), tedy až v březnu 2025, a proto je možné je uplatnit i pro žádosti podané před nabytím účinnosti tohoto nařízení vlády.  


ČÁST TŘETÍ 

K Čl. V (Účinnost):

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 1. března 2025. 
Datum účinnosti je navrženo ve prospěch žadatelů tak, aby při softwarových kontrolách vyjmenovaných ustanovení po ukončení období plnění podmínek mohl Fond postupovat v souladu se snahou o snížení míry tvrdosti sankčního systému již při vyhodnocení žádostí podaných v roce 2024.
Dalším důvodem je zejména umožnit žadatelům seznámit se s upravenými podmínkami v předstihu před samotným podáním žádosti o evropské zemědělské dotace, jejichž příjem v EU začíná od 1. dubna 2025, a s tím související plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU.


 

7