Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDABEFMYM najdete zde


                VI.


VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ
k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 36/2019 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 231/2024 Sb.
V připomínkovém řízení od 29. 10 do 12. 11. 2024.
Připomínky zásadní: MSp, MZd, MZe, ÚOOÚ, KVOP, ČMKOS
Připomínky doporučující: MF, MO, MPSV, MMR, MZd,
Připomínky neuplatnili: MD, MK, MPO, MŠMT, MZV, MŽP, ÚV ČR – KOM, ÚV ČR – SEZ, ÚV ČR – VÚV, ČBÚ, ČSÚ, ČTÚ, ČÚZK, NBÚ, ÚOHOS, ÚPV, ASO
Celkem bylo uplatněno 8 zásadních a 15 doporučujících připomínek.
Seznam připomínek
Ministerstvo financí	1
Ministerstvo obrany	2
Ministerstvo práce a sociálních věcí	3
Ministerstvo  pro místní rozvoj	4
Ministerstvo spravedlnosti	4
Ministerstvo zdravotnictví	7
Ministerstvo zemědělství	9
Úřad pro ochranu osobních údajů	11
Kancelář veřejného ochránce práv	13
Českomoravská konfederace  odborových svazů	15


	Resort
	Připomínky
	Vypořádání

	Ministerstvo financí
Mgr. Ing. Miroslava Illková 

Miroslava.Illkova@mfcr.cz 
	Doporučující připomínky
1. Předkládací a důvodová zpráva (první odstavec)
Doporučujeme aktualizovat popis legislativního stavu novely zákona o státní službě podle stavu v okamžiku, kdy bude návrh nařízení předložen vládě.
	Akceptováno – doplněno


	
	2. Důvodová zpráva (poslední odstavec)
Doporučujeme vypustit poslední větu, která odkazuje na § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb. Vzhledem k navrhovanému datu účinnosti k 1. 1. 2025 je odkaz na § 9 odst. 3 bezpředmětný. Případně lze odkázat na § 9 odst. 5 zákona č. 222/2016 Sb.
	Akceptováno – upraveno


	
	3. Čl. 1 bod 2 
Doporučujeme nahradit označení hodnoticího kritéria „motivace“ označením „iniciativa a sociální dovednosti“. Považujeme za nevhodné, aby se hodnotila motivace, kterou nemůže druhá osoba vyložit a posoudit objektivně. Motivace každého jedince je ryze subjektivní hledisko. Odborné publikace vysvětlují pojem motivace tak, že „Motivace je dynamicky uspořádaný soubor vnitřních faktorů, které ve formě aktuálních či trvalých pohnutek k chování (jednání) podněcují člověka k činnosti a zaměřují tuto činnost k určitému cíli.“ (PRUKNER, V. Manažerské dovednosti, 2014, s. 8). Navržená úprava označení hodnoticího kritéria by korespondovala s popisem uvedeným v důvodové zprávě a celkově by uvedené kritérium zpřesnila.
	Akceptováno jinak
Hodnoticí kritérium „motivace“ bylo na základě interních konzultací a rovněž doporučení ze strany připomínkových míst přejmenováno na „osobní přístup“.
Hodnoticí kritérium „osobní přístup“ bude podrobněji rozpracováno v příslušném služebním předpisu nejvyššího státního tajemníka se zohledněním všech faktorů, které obsahuje.  
(Např. iniciativu, ochotu dalšího osobního a profesního rozvoje, aktivní a konzistentní přístup k plnění služebních úkolů, ztotožnění se s cíli služebního úřadu a s jejich plněním v rámci týmové spolupráce i mimo ni, schopnost přijímání zpětné vazby a flexibilního se přizpůsobení změnám, ochota přijímat nové přístupy a hledat alternativní řešení.)

	
	4. Čl. 1 bod 2 
Dále doporučujeme nahradit označení hodnoticího kritéria „organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu práce podřízených zaměstnanců“ stručnějším a uživatelsky přívětivějším označením, např. „organizování, řízení, kontrola a hodnocení výkonu státní služby nebo práce podřízených státních zaměstnanců nebo zaměstnanců“ nebo např. „manažerské schopnosti“. Zároveň v důvodové zprávě by bylo vhodné sjednotit různé užívané varianty názvu tohoto hodnoticího kritéria.
	Neakceptováno – vysvětleno
Řešené označení vychází z přesného znění ustanovení v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě (senátní tisk č. 8).
Konkrétně se jedná o ustanovení § 60 odst. 1 písm. b) a § 155 odst. 2. 

	Ministerstvo obrany
Mgr. Renata Havlíčková 
973 200 095 / 725 518 308
legislativa.mo@army.cz
renata.havlickova@mo.gov.cz 
Mgr. Daniel Maňas
973 225 611

	Doporučující připomínka
1. Čl. 1 bod 2 a odůvodnění
Doporučujeme v čl. I, bodu 2 navrhovaného nařízení vlády (§ 1 odst. 2 písm. c) slovo „motivace“ nahradit slovy „sociální dovednosti a osobní přístup“. 
Domníváme se, že název hodnoticího kritéria „motivace“ u státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými, je velmi vágní, přičemž ani důvodová zpráva nenabízí odpovídající objasnění uvedeného neurčitého pojmu.  
V důvodové zprávě se k tomu uvádí, že hodnotitel by se měl zaměřit na iniciativu státního zaměstnance, zda je ochoten rozvíjet svou odbornost, a to nejen v rámci průběžného vzdělávání atp., ale též prostřednictvím plnění nových služebních úkolů a výzev.
Obecně lze konstatovat, že nástroj služebního hodnocení je postaven na principech měřitelnosti (0, 1, 2, 3 a 4 body). Domníváme, se, že motivace (stejně jako iniciativa nebo ochota) je velmi obtížně měřitelná.
Není tak zřejmé, zda se má v rámci uvedeného kritéria vysoko hodnotit státní zaměstnanec, který trvale, často a aktivně prokazuje snahu o zahájení/připojení se k nějakému podnětu v rámci nějaké činnosti, přičemž tato jeho iniciativa zůstává pouze na úrovni právě a pouze tohoto zahájení/připojení se. 
Doporučujeme proto změnit název uvedeného hodnoticího kritéria, například místo „motivace“ použít „sociální dovednosti a osobní přístup“, S uvedeným pojmem mají hodnotitelé již zkušenost (byť v oddělené podobě) a pro účely služebního hodnocení jsou dostatečně měřitelné (vizte možné měřitelné ukazatele, které jsou součástí přílohy č. 2 služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 1/2019).
	Akceptováno jinak
Hodnoticí kritérium „motivace“ bylo na základě interních konzultací a rovněž doporučení ze strany připomínkových míst přejmenováno na „osobní přístup“.
Hodnoticí kritérium „osobní přístup“ bude podrobněji rozpracováno v příslušném služebním předpisu nejvyššího státního tajemníka se zohledněním všech faktorů, které obsahuje.  
(Např. iniciativu, ochotu dalšího osobního a profesního rozvoje, aktivní a konzistentní přístup k plnění služebních úkolů, ztotožnění se s cíli služebního úřadu a s jejich plněním v rámci týmové spolupráce i mimo ni, schopnost přijímání zpětné vazby a flexibilního se přizpůsobení změnám, ochota přijímat nové přístupy a hledat alternativní řešení.)

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
Mgr. Jan Šporcr
950 192 469
Jan.Sporcr@mpsv.cz  
Eva.Bartuskova@mpsv.cz 
	Doporučující připomínka
1. Novelizační body 2, 6, 8, 15 a předkládací a odůvodnění
Navrhujeme nahradit pojem „množství plněných služebních úkolů“ slovním spojením „objem plněných služebních úkolů“. Hodnocení prostého množství plněných úkolů nemusí mít vypovídací hodnotu, mohou se vyskytnout zaměstnanci, kteří plní úkol jediný, zato však náročný nejen po odborné anebo časové stránce, například přípravu nového právního předpisu. Použití slova „množství“ implikuje určité rovnítko mezi již zmíněnou přípravou právního předpisu a mezi jedním vyřízeným banálním podáním.
	Neakceptováno – vysvětleno
Použití výrazu „množství“ vychází z ustálené dikce zákoníku práce, který v této souvislosti jiný pojem nezná (viz např. § 287 a 300). V dotčeném nařízení vlády nepovažujeme za vhodné zavádět nové terminologické označení, které by mohlo být v konečném důsledku matoucí.

	Ministerstvo 
pro místní rozvoj
JUDr. Jana Vyskočilová
224 861 763
Jana.Vyskocilova@mmr.gov.cz

	Doporučující připomínky
1. Novelizační body 3 a 9
Doporučujeme nahrazovaný a vkládaný text nadpisů uvést tučně.
	Akceptováno – upraveno

	
	2. Novelizační bod 4
Doporučujeme za text „§ 2“ vložit slova „úvodní části ustanovení“.
	Akceptováno – upraveno

	
	3. Novelizační bod 4 v rámci bodu 15
Doporučujeme upravit označení bodu tak, že namísto čísla „4“ bude uvedeno číslo „16“, aby tento bod byl samostatným novelizačním bodem. 
	Akceptováno – upraveno

	Ministerstvo spravedlnosti
Mgr. Jan Broz, Ph.D.
221 997 507
jbroz@msp.justice.cz  
Mgr. Michaela Gruber, LL.M.
221 997 485
mgruber@msp.justice.cz 

	Zásadní připomínky
1. Čl. I bod 2 [§ 1 odst. 2 písm. c)]
Ustanovení § 155 odst. 2 zákona o státní službě, ve znění vládního návrhu zákona, jež je projednáván jako sněmovní tisk č. 673, stanoví, že služební hodnocení „zahrnuje hodnocení výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli“. Proto považujeme za dostačující hodnotící kritéria kvalita výkonu státní služby a množství plněných úkolů a služební tempo, tj. kritéria podle písmen a) a b) návrhu § 1 odst. 2. Kritérium motivace podle navrhovaného písmene c), tak jak je popsáno v odůvodnění nařízení vlády, má zohledňovat iniciativu státního zaměstnance, tedy jeho ochotu rozvíjet svou odbornost, osvojovat si nové postupy práce a technologie, plnit služební úkoly aktivně, přispívat k plnění cílů úřadu v rámci týmové spolupráce a přijímat zpětnou vazbu a kritiku. Všechna tato dílčí kritéria však lze zahrnout a hodnotit již v rámci prvních dvou kritérií, tedy kvality výkonu státní služby a množství plněných úkolů a služebního tempa. Kritérium motivace inklinuje především k subjektivnímu hodnocení a v praxi bude velice složité najít správný, a především objektivní způsob jejího hodnocení, což by mohlo přinášet zbytečné problémy např. i v rámci přezkoumání výsledku služebního hodnocení. Navíc lze považovat za nelogické, aby bylo toto kritérium hodnoceno pouze u „řadových“ státních zaměstnanců, a u představených nikoliv. Dosud měli vždy všichni státní zaměstnanci stejná kritéria a představení měli pouze některá navíc.
Požadujeme proto, aby bylo kritérium podle písmene c) návrhu § 1 odst. 2 z návrhu bez náhrady vypuštěno, a v návaznosti na tuto změnu upraven zbytek návrhu.
	Neakceptováno – vysvětleno
Hodnoticí kritérium „motivace“ bude přejmenováno na „osobní přístup“ a bude podrobněji rozpracováno v příslušném služebním předpisu nejvyššího státního tajemníka se zohledněním všech faktorů, které obsahuje.  
(Např. iniciativu, ochotu dalšího osobního a profesního rozvoje, aktivní a konzistentní přístup k plnění služebních úkolů, ztotožnění se s cíli služebního úřadu a s jejich plněním v rámci týmové spolupráce i mimo ni, schopnost přijímání zpětné vazby a flexibilního se přizpůsobení změnám, ochota přijímat nové přístupy a hledat alternativní řešení.)
Nadále se však domníváme, že řešené hodnoticí kritérium je základní součástí hodnocení služebních zaměstnanců. Omezení hodnocení na dvě kritéria by bylo formálním zúžením, které by plně nereflektovalo individuální přístup každého státního zaměstnance nejen k výkonu služby, ale také k fungování v rámci útvaru, konkrétní situace a zejména celkový rozvoj či spíše kvalitativní progres. 
Zároveň je třeba zohlednit praktický dopad změny, kterou navrhuje připomínkové místo (zúžení na pouhá dvě hodnoticí kritéria), neboť při hodnocení prostřednictvím pouhých dvou hodnoticích kritérií lze dosáhnout pouze omezeného počtu výsledků služebního hodnocení – v konečném důsledku by tak byla snížena míra diverzifikace dosahovaných výsledků a zploštily by se rozdíly mezi jednotlivými výsledky. Služební hodnocení by pak mělo nižší vypovídací hodnotu, což není žádoucí.
Vyjádření připomínkového místa:
Připomínkové místo s vypořádáním připomínky souhlasí. 

	
	2. Čl. 1 bod 8 (§ 2 odst. 2 a 3)
Nepovažujeme rozdělení podílu hodnotících kritérií na výsledku služebního hodnocení zvlášť pro vedoucí oddělení a zvlášť pro ředitelé odborů a vrchní ředitele sekcí za žádoucí. Rozdělení podílů dle vykonávaných funkcí je v odůvodnění návrhu vysvětleno předpokladem, že u představených má úroveň manažerského výkonu větší význam u představených vyšší řídící úrovně, a to i s ohledem na předpokládané nové znění § 60 zákona o státní službě. Toto ustanovení však stanovuje důvody pro odvolání představeného, aniž by rozlišovalo řídící úroveň představeného. Rozdělení podílů lze proto považovat za zbytečnou administrativní zátěž a komplikaci pro zavedení nových podmínek do personálních systémů služebních úřadů, a s tím související zvyšování finanční náročnosti nových úprav. Souhlasíme s tím, že manažerský výkon je důležitý a měl by zaujímat největší podíl ze stanovených kritérií, avšak totožně pro všechny představené. Jednotný podíl kritérií u všech představených pak navrhujeme ponechat buď dle návrhu odstavce 2, tedy 30, 30 a 40 %, případně poměr navýšit ve prospěch „manažerského“ kritéria na 25, 25 a 50 %.
Požadujeme proto z návrhu § 2 odstavec 3 vypustit.
	Neakceptováno – vysvětleno
Navrhované nastavení plně odráží odbornou diskusi ad hoc pracovní skupiny, která cíleně řešila problematiku mj. služebního hodnocení. Zmíněná skupina se sešla dne 20. 9. 2024 a tvořili ji zástupci ústředních správních úřadů včetně státních tajemníků.
Členové skupiny se většinově shodli na tom, že je třeba, pokud jde o váhy jednotlivých hodnoticích kritérií, rozlišovat mezi vedoucími oddělení a vyššími představenými, a to s ohledem na podstatné rozdíly v podílu řídicí práce na celkovém výkonu státní služby představeného. Závěr jednání byl takový, že s vyšším stupněm řízení roste také důraz právě na řídicí práci představeného, čemuž by měl odpovídat také podíl příslušného hodnoticího kritéria na celkovém výsledku služebního hodnocení. 
Vyjádření připomínkového místa:
Připomínkové místo s vypořádáním připomínky souhlasí.

	Ministerstvo zdravotnictví
Edita Rybářová
edita.rybarova@mzcr.cz
	Zásadní připomínky
1. Novelizační bod 8
V novelizačním bodu 8 navrhujeme snížení procentuálního odstupu mezi hodnotícím kritériem „kvalita výkonu státní služby“ a „organizování, řízení, kontrolování, a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu práce podřízených zaměstnanců“. Ač je zřejmé, že u představených všech úrovní řízení je jistě podstatné hodnotit zejména organizování podřízených zaměstnanců atd., bez ohledu na toto tento státní zaměstnanec jako představený musí náležité konat i státní službu. Dle našeho názoru je proto podstatné také adekvátních způsobem hodnotit právě tento výkon státní služby, resp. kvalitu výkonu. Státní zaměstnanec vždy koná státní službu lhostejno, zda je řídícím pracovníkem anebo řadovým pracovníkem, a proto by i hodnocení výkonu státní služby mělo být rovno či alespoň téměř rovno kritériu organizování podřízených. Odůvodnění ani blíže nevysvětluje, proč a na základě čeho bylo dospěno k procentuálním hodnotám, které návrh uvádí. Z toho důvodu požadujeme změnit koncepci procentuálního rozdílu u hodnocení těchto kritérií a zvýšit podíl hodnocení kritéria „kvalita výkonu státní služby“ v případě představených, nebo alespoň požadujeme náležitě doplnit odůvodnění tak, aby bylo zřejmé, na základě jakých dat a provedených analýz bylo přistoupeno k navrhované koncepci.
	Neakceptováno – vysvětleno
Navrhované nastavení plně odráží odbornou diskusi ad hoc pracovní skupiny, která cíleně řešila problematiku mj. služebního hodnocení. Zmíněná skupina se sešla dne 20. 9. 2024 a tvořili ji zástupci ústředních správních úřadů včetně státních tajemníků.
Panovala shoda na tom, i s ohledem na navrhované změny v důvodech pro odvolání ze služebního místa představeného, že pro představené je typický jiný charakter vykonávaných činností než u ostatních státní zaměstnanců, neboť podstatnou roli v jimi vykonávaných činnostech hraje řídicí práce, která u ostatních státních zaměstnanců absentuje. Vzhledem k tomu, že příslušnému hodnoticímu kritériu i zákonodárce v § 60 zákona o státní službě přiznává zvláštní význam, je namístě tento význam reflektovat také v nastavených podílech jednotlivých hodnoticích kritérií na celkovém výsledku služebního hodnocení.
Vyjádření připomínkového místa:
Připomínkové místo bere na vědomí a požaduje dané vysvětlení promítnout do odůvodnění.
Materiál IV. Odůvodnění doplněn o podrobnější vysvětlení.

	
	Doporučující připomínky
2. Novelizační body 13 a 14
Doporučujeme spojit v jeden, neboť se meritorně týkají téže změny, kterou je zrušení textu „č. 2“. Novelizační bod 13 by po úpravě zněl: „13. V § 4 a § 5 písm. a) až e) se text „č. 2“ zrušuje.“. Novelizační bod 14 lze následně vypustit bez náhrady.
	Akceptováno – upraveno

	
	3. Novelizační bod 15 a 4
Doporučujeme koncipovat tak, aby zahrnoval, resp. upravoval nové znění přílohy č. 1, neboť ke zrušení přílohy č. 2 dochází až v následujícím bodu. Z toho důvodu doporučujeme, aby návětí novelizačního bodu 15 znělo takto: „15. Příloha č. 1 zní: (…).“.
	Akceptováno – upraveno

	
	4. Novelizační bod 4
V návaznosti na předchozí připomínku doporučujeme také rekoncipovat novelizační bod 4 tak, aby zněl:
„4. Příloha č. 2 se zrušuje.
Dosavadní příloha č. 1 se označuje jako příloha.“. 
Jelikož se příloha č., 2 ruší až v tomto bodě, je nezbytné také uvést, že příloha č. 1 se označuje jako „příloha“.
	Akceptováno – upraveno

	Ministerstvo zemědělství
Mgr. Jana Hrbáčková
221 812 884/605 929 038 jana.hrbackova@mze.gov.cz
	Zásadní připomínka
1. § 5 odst. c) a d) a § 6 odst. c) a d)
Máme za to, že nastavené procentuální hranice pro možnou výši přiznání osobních příplatků jsou značně nevyvážené, a to zejména rozdíl mezi dostačujícími a dobrými výsledky (10 % a 60 %).
Za současné ekonomické situace máme za to, že takto nastavené škálování osobních příplatků povede k významné nerovnosti mezi státními zaměstnanci ve služebních úřadech s lepšími platově rozpočtovými podmínkami a ve služebních úřadech, kde jsou finanční možnosti platového ohodnocení státních zaměstnanců omezené. V důsledku uvedeného může dojit k větším rozdílům v osobním ohodnocení státních zaměstnanců napříč služebními úřady, které v důsledku budou mít diskriminační charakter a podporovat zaměstnanecký kanibalismus.
Reálný dopad budeme moci spatřovat rovněž v nepružnosti přechodů státních zaměstnanců v rámci služebního poměru napříč služebními úřady při zachování stávajícího osobního ohodnocení, se kterým státní zaměstnanec často i legitimně počítá, jelikož se jedná především o ohodnocení na základě jeho osobních schopností a výkonnosti přiznané na základě služebního hodnocení, které je nastaveno centrálně napříč státní službou.
V návaznosti na uvedené navrhujeme, aby hranice osobních příplatků byly nastaveny následovně:
vynikající výsledky – OP až 100 %
velmi dobré výsledky – OP až 75 %
dobré výsledky – OP až 50 %
dostačující výsledky – OP až 25 %
nevyhovující výsledky – žádný OP
	Neakceptováno – vysvětleno
Změna nastaveného procentuálního rozmezí není předmětem návrhu. Řešený materiál se plně soustředí na změnu hodnocených oblastí, respektive hodnoticích kritérií v návaznosti na probíhající změnu zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (senátní tisk č. 8). Nadto, pokud jde o státní zaměstnance, kteří ve službě dosahovali dostačujících výsledků a vykonávali tak službu na podprůměrné úrovni, není namístě, aby jim mohl být přiznán osobní příplatek až do výše 60 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v příslušné platové třídě. Taková úprava by zcela deformovala požadovaný standard výkonu státní služby jako takové. I nadále by tedy mělo být možné při dostačujících výsledcích služebního hodnocení přiznat osobní příplatek do maximální výše 10 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v příslušné platové třídě tak, jako je tomu dnes.
Vyjádření připomínkového místa:
Připomínkové místo s vypořádáním připomínky souhlasí.

	
	Doporučující připomínky
2. § 1 odst. 2. písm. c)
Materiál upravuje kritéria služebního hodnocení a mj. zavádí kritérium „motivace“ s vahou na služebním hodnocení 20 %. Zvolený termín „motivace“ není podle našeho zcela přiléhavý jeho deklarovanému obsahu, který lze dovodit z odůvodnění. Motivací je obecně chápán vnitřní myšlenkový stav člověka ve vztahu k plnění určitého cíle nebo záměru. Jde o ryze subjektivní kategorii, kterou nemůže objektivně hodnotit třetí osoba. I silně demotivovaný člověk může navenek jevit dojem pravého opaku a obráceně. Z odůvodnění lze však dovodit, že předkladatel měl spíše na mysli vnější projevy motivace (přístup k plnění úkolů, iniciativa apod.), což už jsou kategorie, u nichž si lze objektivní hodnocení představit. Tomu by však mělo odpovídat i označení hodnotícího kritéria a pojem „motivace“ by měl být nahrazen pojmem vhodnějším, např. „osobní přístup k výkonu služby“.
	Akceptováno – upraveno
Hodnoticí kritérium „motivace“ bude přejmenováno na „osobní přístup“ a bude podrobněji rozpracováno v příslušném služebním předpisu nejvyššího státního tajemníka se zohledněním všech faktorů, které obsahuje.  
(Např. iniciativu, ochotu dalšího osobního a profesního rozvoje, aktivní a konzistentní přístup k plnění služebních úkolů, ztotožnění se s cíli služebního úřadu a s jejich plněním v rámci týmové spolupráce i mimo ni, schopnost přijímání zpětné vazby a flexibilního se přizpůsobení změnám, ochota přijímat nové přístupy a hledat alternativní řešení.)


	
	3. § 2 odst. 2 a 3
Předně uvádíme, že rozumíme smyslu a účelu navrhované úpravy, kdy jsou kritéria u představených v návaznosti na jejich stupeň řízení různě poměrně procentuálně zastoupena na výsledku služebního hodnocení.
S ohledem na aplikační praxi však dáváme ke zvážení náročnost této úpravy pro personální informační systémy služebních úřadů a nastavené hodnoticí procesy. Dle našeho názoru a zkušeností z provádění služebního hodnocení a provozu personálních informačních systémů máme za to, že navrhovaný hodnotící systém, byť logicky má své opodstatnění, je nastaven velmi složitě a považujeme za žádoucí doporučit zjednodušení těchto výpočtů na jednotné procentuální zastoupení hodnoticích kritérií na celkovém výsledku služebního hodnocení u všech představených.
	Neakceptováno – vysvětleno
Navrhované nastavení plně odráží odbornou diskusi ad hoc pracovní skupiny, která cíleně řešila problematiku mj. služebního hodnocení. Zmíněná skupina se sešla dne 20. 9. 2024 a tvořili ji zástupci ústředních správních úřadů včetně státních tajemníků.
Panovala shoda na tom, i s ohledem na navrhované změny v důvodech pro odvolání ze služebního místa představeného, že pro představené je typický jiný charakter vykonávaných činností než u ostatních státní zaměstnanců, neboť podstatnou roli v jimi vykonávaných činnostech hraje řídicí práce, která u ostatních státních zaměstnanců absentuje. Vzhledem k tomu, že příslušnému hodnoticímu kritériu i zákonodárce v § 60 zákona o státní službě přiznává zvláštní význam, je na místě tento význam reflektovat také v nastavených podílech jednotlivých hodnoticích kritérií na celkovém výsledku služebního hodnocení.


	Úřad pro ochranu osobních údajů
Mgr. Vít Zvánovec
234 665 323/605 446 175
legislativa@uoou.gov.cz
	Zásadní připomínka – změněna na doporučující připomínku
1. Odůvodnění
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu 7 obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění je nezbytné dopracovat. Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Předkladatel si jako předběžnou otázku musí nejprve posoudit, zda se vůbec navrhovaná právní úprava týká soukromí. Pokud nikoliv, tak se DPIA nesepisuje, protože z povahy věci ho nelze vytvořit. Místo toho se v partii DPIA jednoduše konstatuje, že právní úprava se ochrany soukromí netýká.
Pokud by předkladatel dospěl k závěru, že se právní úprava soukromí týká, je nutné DPIA vypracovat ve struktuře podle zadání v LPV. Je přitom žádoucí vyjít z návrhu doporučení legislativního DPIA, zejména ohledně struktury DPIA.
	Akceptováno – doplněno
Pokud jde o zpracování osobních údajů (především jména, příjmení, ale i slovní klasifikace plnění jednotlivých hodnoticích kritérií), návrh nařízení vlády nepřináší žádné změny, neboť navazuje na úpravu nařízení vlády č. 36/2019 Sb. K věcné změně úpravy tedy nedochází, návrh nařízení vlády není za tímto účelem předkládán.
Dopady navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů již byly posouzeny v rámci obecné části důvodové zprávy návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě (senátní tisk č. 8), tj. „Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní či nové dopady a dosažená míra ochrany se tedy návrhem nezhoršuje.“ 
Navrhovaným nařízením vlády dochází toliko k provedení konkrétních ustanovení novely zákona o státní službě. Jedná se o podzákonný právní předpis, který může obsahovat pouze úpravu, která je vydána k provedení zákona a v jeho mezích.
Vyjádření připomínkového místa: Připomínka byla změněna na doporučující, a to za podmínky doplnění textu odůvodnění, který služební úřady upozorňuje na skutečnost, že v důsledku neprovedení DPIA v rámci dosavadní právní úpravy je nutné provést záznamy o činnostech zpracování osobních údajů podle čl. 30 odst. 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Obecná část odůvodnění je v tomto smyslu doplněna. 

	
	Doporučující připomínka
2. Čl. 1
V článku I se bod 4 označuje jako bod 16.
	Akceptováno – upraveno

	Kancelář veřejného ochránce práv
Mgr. Adam Herma 
542 542 248, herma@ochrance.cz
Mgr. Martin Studnička
542 542 379
studnicka@ochrance.cz
	Zásadní připomínka
1. Obecně k materiálu
Jednou z aktivit ombudsmana je snaha zvýšit srozumitelnost zejména písemných výstupů veřejné správy.1 Přestože srozumitelnost úředních písemností není výslovně uvedena ve správním řádu, lze ji dovodit ze základních zásad správního řízení2 či z principů dobré správy.
V minulosti jsem jednal s Ministerstvem vnitra o úpravě systému provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců a představil svá doporučení k hodnocení srozumitelnosti.
Podle důvodové zprávy by se srozumitelnost úředního psaní měla nově posuzovat v rámci kritéria „kvalita výkonu státní služby“. I když má toto kritérium u řadových zaměstnanců podíl 40 %, v jeho rámci se podle odůvodnění návrhu bude hodnotit hned několik důležitých součástí výkonu státní služby. Lze předpokládat, že srozumitelnost tak reálně bude ovlivňovat služební hodnocení spíše v menší míře.3 
Podrobnější úpravu hodnoticího rámce (co a jak hodnotit) by měl teprve upravit služební předpis nejvyššího státního tajemníka.4 Je důležité, aby představeným nabídnul jasné vodítko, jakým způsobem srozumitelnost na úřadech hodnotit. Kritérium pro hodnocení5 v aktuálním předpisu totiž nepovažuji za přiléhavé.
V každém případě je zásadní, aby se ve služebním hodnocení kladl důraz na to, co je z hlediska srozumitelného úředního psaní zásadní. Za tři nejdůležitější indikátory srozumitelnosti považuji:
(1)	vystižení podstaty věci a adekvátní reakci
(2)	vhodnou strukturou písemnosti
(3)	absenci nadbytečných informací
K úvaze také dávám, zda by služební předpis neměl část hodnocení vyhradit pro hodnocení srozumitelnosti, aby v celkovém hodnocení byla zachována váha tohoto kritéria.
Rádi nabídneme naše zkušenosti pro spolupráci při návrhu měřitelného ukazatele srozumitelnosti ve služebním předpisu.
------------------------------------------------------------
1 https://www.ochrance.cz/srozumitelne/ 
2 Srovnej § 2 až 8 správního řádu. Srozumitelnosti se dotýkají zejména zásady vstřícnosti a součinnosti správních orgánů s dotčenými osobami.
3 Pro srovnání, za současného stavu je to maximálně 6,6 % (komunikační dovednosti tvoří 1/3 z 20% podílu hodnocené oblasti „dovednosti“). 
4 Služební předpis náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 1/2019 ze dne 27. února 2019, kterým se stanoví postup při provádění služebního hodnocení státních zaměstnanců.
5 Příloha č. 2 Služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu: „Srozumitelnost komunikace s klientem (interním, externím) je vyjádřena tím, že žádost klienta o tutéž informaci není opakována (tzn. je vyřešena napoprvé).“
	Vysvětleno
V návaznosti na dosavadní spolupráci se zástupci kanceláře veřejného ochránce práv si uvědomujeme, že srozumitelnost písemných výstupů státních zaměstnanců a snaha o její postupné zvyšování jsou důležitými tématy, kterými se kancelář veřejného ochránce práv dlouhodobě úspěšně zabývá. Velice si ceníme příručky srozumitelnosti a v zásadě se ztotožňujeme s principy, které jsou v ní obsažené. Srozumitelnost písemných výstupů považujeme za důležitý aspekt výkonu služby státních zaměstnanců, a jako takový by měl mít svůj význam při provádění služebního hodnocení. Speciální vyčlenění tohoto aspektu jako samostatného hodnoticího kritéria však nepovažujeme za systémové, neboť státní služba zahrnuje rozmanité profese a činnosti, jak plyne z § 5 zákona o státní službě, které se všechny nevyznačují stejnou měrou, pokud jde o podíl zpracování písemných výstupů na celkovém výkonu státní služby. Služební hodnocení však musí být nastaveno shodně pro všechny státní zaměstnance tak, aby byl zajištěn rovný přístup. Pokud bychom vyčlenili srozumitelnost písemných výstupů jako samostatné hodnoticí kritérium, v některých případech by dopadalo na velmi malé množství plněných služebních úkolů, neboť služba na některých služebních místech se nevyznačuje převážně zpracováním písemných výstupů, ale jinými činnostmi. Vypovídací hodnota služebního hodnocení by pak v takových případech byla nežádoucím způsobem zkreslená. 
Srozumitelnost písemných výstupů bude jedním z aspektů, které budou hodnoceny v rámci hodnoticího kritéria „kvalita výkonu státní služby“, což bude podrobněji popsáno ve služebním předpisu nejvyššího státního tajemníka. Při přípravě hodnoticího rámce pro jednotlivá hodnoticí kritéria uvítáme, pokud budeme aspekt srozumitelnosti písemných výstupů a jeho zpracování v hodnoticím rámci moci konzultovat se zástupci kanceláře veřejného ochránce práv. 
Vyjádření připomínkového místa:
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí a vítá nabídku předkladatele zapojit zástupce Kanceláře veřejného ochránce práv do konzultací k aspektu srozumitelnosti písemných výstupů a jeho zpracování v hodnoticím rámci.

	Českomoravská konfederace 
odborových svazů
Petr Šulc
733 619 154
pravni@cmkos.cz 

	Zásadní připomínka
1. Hodnotící kritéria
Návrh nařízení vlády reaguje na připravovanou novelu zákona o státní službě, která přináší úpravu služebního hodnocení státních zaměstnanců. Návrh nařízení vlády blíže upravuje hodnocené oblasti výkonu státní služby, konkrétně hodnocení výkonu služby z hlediska kvality výkonu státní služby, množství plněných služebních úkolů a služební tempo a motivace.  Dochází ke zvýšení podílu hodnotících kritérií kvality a množství plněných služebních úkolů a služební tempo na celkovém výsledku služebního hodnocení. Toto nelze zcela zobecnit, neboť každý obor služby vyžaduje jiný přístup. V konečném důsledku tak dle nás může v praxi dojít k tomu, že převáží kvantita nad kvalitou. 
Rovněž hodnotící kritérium motivace považujeme za problematické, neboť v praxi je dle našich zkušeností podpora kariérního rozvoje a motivace státních zaměstnanců ze strany služebních úřadů velmi omezená, a to z důvodu nedostatku finančních prostředků.  Je tedy nutné nejprve zajistit zvýšení provozních rozpočtů služebních úřadů tak, aby mohly skutečně zajišťovat aktivní kariérní rozvoj státních zaměstnanců, který se teprve poté může reálně odrazit na hodnotícím kritériu motivace.
	Neakceptováno – vysvětleno
Předkládaný návrh se plně soustředí na změnu hodnocených oblastí, respektive hodnoticích kritérií v návaznosti na probíhající změnu zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (senátní tisk č. 8).
Navrhované nastavení plně odráží odbornou diskusi ad hoc pracovní skupiny, která cíleně řešila problematiku mj. služebního hodnocení. Zmíněná skupina se sešla dne 20. 9. 2024 a tvořili ji zástupci ústředních správních úřadů včetně státních tajemníků. Členové skupiny se shodli na navržených podílech hodnoticích kritérií na celkovém výsledku služebního hodnocení. Nadto, pokud mají hodnoticí kritéria vyjadřující kvalitu výkonu služby a kvantitu výkonu služby stejné váhy, pak z povahy věci nemůže jedno převážit nad druhým.
Potenciální zvýšení provozních rozpočtů služebních úřadů není a z věcné a formální povahy ani nemůže být součástí návrhu, který je bez rozpočtových dopadů. 
Závěrem doplňujeme, že hodnoticí kritérium „motivace“ bylo na základě interních konzultací a rovněž doporučení ze strany připomínkových míst přejmenováno na „osobní přístup“, který lépe odpovídá obsahu hodnoticího kritéria.

Vyjádření připomínkového místa:
Připomínkové místo se k návrhu vypořádání nevyjádřilo. 

	
	2. Osobní příplatek státního zaměstnance
Jsme toho názoru, že bez reálné možnosti přiznání / zvýšení osobního příplatku pouze z důvodu nedostatku finančních prostředků na straně služebního úřadu jakékoliv služební hodnocení státních zaměstnanců postrádá smysl. Je tedy nezbytně nutné zajistit dostatečné finanční prostředky na osobní příplatky státních zaměstnanců tak, aby mohlo služební hodnocení plnit svoji funkci.
	Neakceptováno – vysvětleno
Předkládaný návrh se plně soustředí na změnu hodnocených oblastí, respektive hodnoticích kritérií v návaznosti na probíhající změnu zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě (senátní tisk č. 8).
Požadovaná úprava není předmětem návrhu, neboť ani není předmětem úpravy dotčeného nařízení vlády. 


2