Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDABEFMYM najdete zde


                IV.

ODŮVODNĚNÍ
A. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů a zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny 
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 36/2019 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 231/2024 Sb., reaguje na návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (sněmovní tisk č. 673), který je v současné době projednáván v Poslanecké sněmovně a u kterého je navrhováno nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2025.
Výše zmíněná novela zákona o státní službě, pokud jde o předmět úpravy nařízení vlády, přináší zejména redukci hodnocených oblastí. Nově státní zaměstnanec již nebude hodnocen v oblastech znalostí a dovedností, zůstane pouze hodnocení výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli.
Návrh nařízení vlády tak reaguje na redukci hodnocených oblastí a nově stanoví pouze 3 hodnoticí kritéria, jejichž plnění je v rámci služebního hodnocení posuzováno. Státní zaměstnanci budou hodnoceni v hodnoticích kritériích kvalita výkonu státní služby, množství plněných služebních úkolů a služební tempo a motivace. Představení budou hodnoceni v hodnoticích kritériích kvalita výkonu státní služby, množství plněných služebních úkolů a služební tempo a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu práce podřízených zaměstnanců. 
Návrh nařízení vlády také nově nastavuje podíly hodnoticích kritérií na výsledku služebního hodnocení, kdy u státních zaměstnanců shodně převažují hodnoticí kritéria kvalita výkonu státní služby a množství plněných služebních úkolů a služební tempo, u představených je pak nejvyšší váha přiznána hodnoticímu kritériu organizování, řízení, kontrolování a  hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu práce podřízených zaměstnanců, přičemž jeho váha u představených ve 2. a vyšším stupni řízení je vyšší než u vedoucích oddělení. Odpovídajícím způsobem se tak změní i vzorec výpočtu výsledku služebního hodnocení. 
Bodová hodnoticí škála, škála výsledků ani vazba výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení se nemění. 
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh nařízení vlády je v souladu se zmocněním vlády obsaženým v § 155 odst. 14 zákona o státní službě, ve znění návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (sněmovní tisk č. 673), a v souladu s čl. 78 Ústavy České republiky.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Návrhem nařízení vlády nejsou do právního řádu ČR zapracovávány předpisy Evropské unie a návrh není s těmito předpisy v rozporu.
Návrhem nařízení vlády nejsou do právního řádu ČR zapracovávány mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, a návrh není s těmito smlouvami v rozporu.
Návrh nařízení vlády je v souladu s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky. 
5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady, a to ani na specifické skupiny obyvatel, jakož ani na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením ani národnostní menšiny.
Navrhovaná úprava nemá žádné dopady na ochranu práv dětí ani na životní prostředí. 
6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Tato právní úprava se vztahuje shodně na muže a ženy, je genderově neutrální.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů 
Na základě navrhované právní úpravy nebude docházet k novému zpracovávání osobních údajů. 
8. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh nařízení vlády s ohledem na svůj věcný obsah nezakládá a ani nepředpokládá vznik korupčních rizik.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost státu nebo obranu státu 
Návrh nařízení vlády nemá dopady na bezpečnost státu nebo obranu státu.
10. Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny.
11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nařízení vlády nemá územní dopady.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:

1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena. 

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena.  

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena. 

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena. 

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena (vizte Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů).

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena. 

9. Technologická neutralita

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena. 

10. Uživatelská přívětivost

Zásada není navrhovanou úpravou dotčena. 

Navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný obsah nezakládá nesoulad se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy. 
13. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad
Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády dopisem, č. j. 48225-2024-UVCR ze dne 6. srpna 2024, udělil v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA). 
B. 
Zvláštní část
K čl. I 
K bodu 1 (§ 1 odst. 1) 
Ve služebním hodnocení již nebudou hodnoceny oblasti znalosti a dovednosti, a proto se pojmy „hodnocené oblasti“ a „hodnocená oblast“ v ustanovení § 1 vypouští, stejně jako seznam dosavadních hodnoticích kritérií v příloze č. 1.
Vypuštění hodnocených oblastí znalosti a dovednosti reaguje na skutečnost, že se v případě znalostí jedná o kvalitu dlouhodobou, a v případě dovedností o objektivně složitě hodnotitelnou oblast, neboť předmětem hodnocení jsou projevy chování a jednání státního zaměstnance směřující vůči osobám odlišným od hodnotitele. Hodnoticí kritéria z vypouštěných hodnocených oblastí však budou implicitní součástí nově navrhovaných hodnoticích kritérií.
K bodu 2 (§ 1 odst. 2 a 3)
Nově se stanoví hodnoticí kritéria, kterými jsou kvalita výkonu státní služby, množství plněných služebních úkolů a služební tempo, v nichž byli státní zaměstnanci hodnoceni i doposud, a zcela novým hodnoticím kritériem je pak motivace. V případě představených je pak hodnoticí kritérium motivace nahrazeno hodnoticím kritériem organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby, respektive práce podřízených státních zaměstnanců, respektive zaměstnanců.
Pokud jde o kvalitu výkonu státní služby, hodnotitel by se měl soustředit zejména na to, do jaké míry státní zaměstnanec vykonává službu samostatně, systematicky a spolehlivě. Rovněž by měl posuzovat, zda státní zaměstnanec klade při výkonu služby požadovaný důraz na přesnost, pečlivost, formální a obsahovou správnost výstupů, či zda má státní zaměstnanec potřebný smysl pro detail. V rámci kvality výkonu služby by měl hodnotitel také posoudit celkovou úroveň ústního a písemného projevu státního zaměstnance, tedy, zda se státní zaměstnanec vyjadřuje jasně, přesně, výstižně a srozumitelně s ohledem na příjemce informace, zda státní zaměstnanec používá vhodnou slovní zásobu, dbá na odpovídající stylistiku a gramatiku či zda diskutuje a argumentuje věcně a konstruktivně. 
Co se týče množství plněných služebních úkolů a služebního tempa, základním prvkem je komplexní organizovanost státního zaměstnance, která se projevuje při každodenním plnění služebních úkolů. Hodnotitel by měl posoudit, zda státní zaměstnanec odpovídajícím způsobem věcně i časově prioritizuje plněné služební úkoly, zda plně využívá stanovenou služební dobu a všechny dostupné zdroje či zda je státní zaměstnanec připraven přizpůsobit služební tempo nebo zvolená řešení nově nastalým skutečnostem. 
V rámci klasifikace plnění hodnoticího kritéria motivace by se hodnotitel měl zaměřit především na iniciativu státního zaměstnance, na to, zda je státní zaměstnanec ochoten rozvíjet si svou odbornost, a to nejen v rámci průběžného vzdělávání nebo osvojování si postupů práce s novými technologiemi, ale též prostřednictvím plnění nových služebních úkolů a výzev. Hodnotitel posuzuje také, zda státní zaměstnanec přistupuje k plnění služebních úkolů aktivně a vytrvale, do jaké míry přispívá plnění cílů služebního úřadu v rámci týmové spolupráce či jak přijímá zpětnou vazbu a reaguje na kritiku. 
Při hodnocení představeného se pak v rámci klasifikace plnění hodnoticího kritéria organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu zaměstnanců, hodnotitel zaměřuje na manažerský výkon představeného. Hodnotí se, do jaké míry představený utváří úspěšné týmy, zda své podřízené při výkonu služby podporuje, efektivně je vede k dosahování potřebných výsledků a zda jejich výstupy kontroluje a spravedlivě je hodnotí. Představený bude v rámci tohoto hodnoticího kritéria posuzován také podle toho, zda účelně a efektivně ukládá úkoly, zda vytváří a podporuje pozitivní a konstruktivní pracovní prostředí či zda formuluje vize a zajišťuje jejich naplňování. 
Podrobnější hodnoticí rámce pak nabídne jako doposud služební předpis nejvyššího státního tajemníka.
K bodu 3 až 7 (§ 2 odst. 1)
V návaznosti na změny v § 1 je i v § 2 je nahrazen pojem „hodnocená oblast“ hodnoticím kritériem a zároveň jsou tato kritéria upravena podle nově vložených odstavců 2 a 3 § 1 (bod 1 a 2).
Stanoví se podíly hodnoticích kritérií na výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance. Předkladatel přitom vycházel z předpokladu, že posouzení výkonu státní služby státního zaměstnance z hlediska jeho kvality a kvantity plněných služebních úkolů je v případě ostatních (nebo také tzv. řadových) státních zaměstnanců stěžejní. Proto mají kritéria kvalita výkonu státní služby a množství plněných služebních úkolů a služební tempo shodný podíl na výsledku služebního hodnocení, a to 40 % každé. Posledních 20 % podílu na výsledku služebního hodnocení pak připadá na hodnoticí kritérium motivace.
K bodu 8 (§ 2 odst. 2 a 3)
Představení nejsou v rámci služebního hodnocení posuzováni samostatně v hodnoticím kritériu motivace, neboť jednání a projevy chování státního zaměstnance, které jsou v rámci tohoto hodnoticího kritéria posuzovány, budou u představených posuzovány v rámci hodnoticího kritéria organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu zaměstnanců. Důvodem je jednak to, že u představených je z povahy věci dán větší důraz na manažerský výkon, jednak také snaha o zachování jednoduchosti výpočtu výsledku služebního hodnocení, a tedy snaha o nenavyšování počtu hodnoticích kritérií, které se jevilo jako zbytečné.
Stanoví se podíly hodnoticích kritérií na výsledku služebního hodnocení, a to zvlášť pro vedoucí oddělení a pro představené ve 2. a vyšším stupni řízení. Předkladatel vycházel z předpokladu (i s ohledem na § 60 zákona o státní službě), že u představených má úroveň manažerského výkonu větší význam než úroveň plnění ostatních hodnoticích kritérií. U vyšších představených se pak význam manažerského výkonu ještě zvyšuje.
U vedoucích oddělení mají kritéria kvalita výkonu státní služby a množství plněných služebních úkolů a služební tempo shodný podíl na výsledku služebního hodnocení, a to 30 % každé. Na kritérium organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu zaměstnanců pak připadá 40 % podílu na výsledku služebního hodnocení.
U ředitele odboru, personálního ředitele sekce pro státní službu, ředitele sekce, vrchního ředitele sekce, státního tajemníka, nejvyššího státního tajemníka a vedoucího služebního úřadu mají kritéria kvalita výkonu státní služby a množství plněných služebních úkolů a služební tempo shodný podíl na výsledku služebního hodnocení, a to 20 % každé. Na kritérium organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu státní služby podřízených státních zaměstnanců a organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu zaměstnanců pak připadá 60 % podílu na výsledku služebního hodnocení. 
K bodům 9 až 12 (§ 3)
V návaznosti na změny v § 1 a 2 je i zde nahrazen pojem „hodnocená oblast“ klasifikací plnění hodnoticích kritérií a dále jsou doplněna pravidla pro výpočet výsledku služebního hodnocení. Bodová klasifikace podle stávajícího § 3 odst. 2 písm. a) až e) zůstává nezměněna (4 body, je-li plněno vysoko nad rámec nároků, 3 body, je-li plněno nad rámec nároků, 2 body je-li plněno v rámci nároků, 1 bod je-li plněno v rámci nároků s občasnými výhradami a 0 bodů, je-li plněno nedostatečně).
Stávající klasifikace plnění hodnocené oblasti, která odpovídala aritmetickému průměru klasifikací plnění hodnoticích kritérií, se nahrazuje výpočtem výsledku služebního hodnocení podle přílohy k nařízení vlády. Změna reaguje na dlouhodobé poznatky z praxe a z ní vzešlá nově navrhovaná hodnoticí kritéria.
K bodu 13 až 16 (§ 4 a 5, přílohy)
V důsledku změn v hodnoticích kritériích, se navrhuje zrušit dosavadní přílohu č. 1 k nařízení vlády. Dosavadní příloha č. 2 k nařízení vlády se pak nově označuje pouze jako příloha k nařízení vlády (bez číslování) a upravuje vzorec výpočtu výsledku služebního hodnocení se zohledněním nově stanovených podílů hodnoticích kritérií na výsledku služebního hodnocení. 
Bodová stupnice pro dosažení vynikajících (alespoň 3,5 bodu), velmi dobrých (alespoň 2,5 a méně než 3,5 bodu), dobrých (alespoň 1,5 a méně než 2,5 bodu), dostačujících (alespoň 0,5 a méně než 1,5 bodu) a nedostačujících výsledků (méně než 0,5 bodu) pak zůstává nezměněna.
Základní vzorec výpočtu výsledku služebního hodnocení pracuje s nově stanovenými hodnoticími kritérii, která nahrazují pojem „hodnocené oblasti“ v § 1 nařízení vlády a navazují na klasifikaci plnění hodnoticích kritérií podle § 3 nařízení vlády. Výsledek služebního hodnocení se vypočítá jako součet bodových klasifikací jednotlivých hodnoticích kritérií vynásobených jejich podílem na výsledku služebního hodnocení. 
K čl. II (Účinnost)
	Navrhuje se datum nabytí účinnosti k 1. lednu 2025. Toto datum účinnosti navrhovaného nařízení vlády je stanoveno s ohledem na skutečnost, že ke stejnému datu se navrhuje účinnost zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (sněmovní tisk č. 673), který přináší změny v hodnocených oblastech a nově obsahuje též zmocňovací ustanovení, jež má být navrhovaným nařízením vlády provedeno. Navrhované datum účinnosti je stanoveno v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů.

6