Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDAKTSM8H najdete zde


                III.

ODŮVODNĚNÍ

1. OBECNÁ ČÁST
V souladu se schváleným Plánem přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2024 nebyla k návrhu prováděna RIA a zpracována závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace. 
a) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“) předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 377/2016 Sb., o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie. Vyhláška č. 377/2016 Sb. provádí zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon (dále jen „atomový zákon“).  K vydání vyhlášky je SÚJB zmocněn ustanovením § 236 atomového zákona. Vyhláška č. 377/2016 Sb. stanoví v návaznosti na povinnosti stanovené atomovým zákonem podrobnosti související s nakládáním s radioaktivními odpady a vyřazováním jaderného zařízení nebo pracoviště z provozu na území ČR. Návrh vyhlášky reaguje na poznatky a zkušenosti z minulých let v oblasti nakládání s radioaktivními odpady a vyřazování z provozu jaderných zařízení. Jeho cílem je zohlednění relevantních požadavků mezinárodních dokumentů, odstranění některých nepřesností a úprava několika málo oblastí, ve kterých byla praxí identifikována potřeba změny.
b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
K vydání vyhlášky je SÚJB zmocněn ustanovením § 236 tohoto zákona, předkládaný návrh vyhlášky je s atomovým zákonem v souladu. Novelizovaná ustanovení vyhlášky jsou ustanoveními provádějící § 24 odst. 7 a § 111 odst. 3 písm. a) b) a c) atomového zákona. Navrhované úpravy § 2, § 3, § 6, § 8, § 9, § 10 a § 13 reagují na poznatky získané při aplikaci vyhlášky v praxi, na vývoj na mezinárodní úrovni a doplňují a revidují v mezích zákonných zmocnění daná ustanovení vyhlášky.
c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Na úrovni Euratomu stanoví rámec pro zajištění odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem s cílem zabránit nepřiměřenému zatížení budoucích generací směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011. Jedná se o směrnici rámcovou, transponovanou do českého právního řádu především zákonem č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Vyhláška č. 377/2016 Sb., i předkládaná novela této vyhlášky, na atomový zákon navazuje a požadavky a povinnosti v něm stanovené provádí a konkretizuje. Úprava jak ve vyhlášce č. 377/2016 Sb., tak i v předkládané novele, je s atomovým zákonem a potažmo tak se směrnicí Rady 2011/70/Euratom, v souladu. Právní úprava vyřazování z provozu pracovišť III. a IV. kategorie zohledňuje směrnici Rady  2013/59/Euratom, ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom, která je do právního řádu ČR transponována především atomovým zákonem a vyhláškou č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. I navrhovaná novela vyhlášky č. 377/2016 Sb. je s touto směrnicí v souladu.
Návrh je rovněž technickým předpisem ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, a proto je nutné jej jako takový notifikovat.
d) Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Stávající právní úprava plně nezohledňuje požadavky mezinárodních dokumentů, konkrétně bezpečnostních referenčních úrovní asociace WENRA, pracovní skupiny WGWD ke zpracování radioaktivního odpadu (WENRA - Working Group on Waste and Decommissioning), a bezpečnostního standardu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) GSR část 5, Nakládání s radioaktivním odpadem před jeho uložením. Navrhovaná právní úprava tento nesoulad odstraňuje a současně zohledňuje praktické zkušenosti z kontrolní činnosti SÚJB u držitelů povolení k nakládání s radioaktivním odpadem. Navrhované změny textu vyhlášky mají též umožnit více technických řešení u vybraných problémů při nakládání s radioaktivním odpadem a vyřazování jaderných zařízení z provozu. 
e) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhovaná právní úprava nebude mít vliv na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Právní úprava nebude mít ani negativní hospodářské a finanční dopady na hospodářské subjekty, včetně malých a středních podnikatelů. Právní úprava pouze upřesňuje a vyjasňuje již existující povinnosti.
f) Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí,
Navrhovaná vyhláška nebude mít žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, neboť celá právní úprava je v tomto směru bez relevance. Navrhovaná úprava rovněž nebude mít negativní dopady ani na životní prostředí. 
g) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádná ustanovení, která by měla dopad na problematiku diskriminace a rovněž nepředpokládá žádné dopady na rovné postavení žen a mužů.
h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů. Neupravuje žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů. 
i) Zhodnocení korupčních rizik 
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojená žádná korupční rizika. Obsahuje podrobnosti k povinnostem stanoveným v atomovém zákoně, které se týkají subjektů nakládajících s radioaktivním odpadem nebo vyřazujících z provozu jaderné zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie.
j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný negativní dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
k) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny.
l) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.
m) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.


2. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K článku I
K novelizačním bodům 1 a 2 
§ 2 odst. 2 písm. f) a g); § 2 odst. 2 písm. h) (nové)
Do přehledu povinností držitele povolení k nakládání s radioaktivním odpadem je doplněna povinnost využívat k zajištění požadavků uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až e) pasivních funkcí, které nevyžadují aktivaci, mechanický pohon nebo dodávku média nebo energie z jiného systému, je-li to rozumně proveditelné. Požadavek na využívání pasivních funkcí systémů, konstrukcí a komponent je zakotven v § 12 bod 2 písm. b) vyhlášky č. 329/2017 Sb., o požadavcích na projekt jaderného zařízení. Týká se však pouze jaderných zařízení a vybraných zařízení fungujících pasivně. Zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem (dále také „RAO“) jsou ale součástí i jiných zařízení než jaderných zařízení a povinnost přednostního využívání pasivních funkcí není ve stávající legislativě pro tato zařízení stanovena. Na tento nedostatek byl zástupce SÚJB ve WENRA - WGWD upozorněn v březnu 2021. Požadavek WENRA WGWD P-35 („The licensee shall design the facility to ensure that safety is achieved through the use of safety features with preference of passive safety features as far as practicable. The licensee shall give preference to prevention over mitigation“) je v ČR beze zbytku plněn pouze pro zařízení pro nakládání s RAO, která jsou jadernými zařízeními, nebo jsou jeho součástí. Pro pracoviště III. kategorie a IV. kategorie, která nejsou jadernými zařízeními, tento požadavek není v platném znění legislativy uveden. Navržená novela tento nedostatek napravuje.

K novelizačnímu bodu 3
§ 3 odst. 4 písm. a) 
Ustanovení § 3 odst. 4 vyhlášky č. 377/2016 Sb. klasifikuje pevný RAO. První třídou pevného RAO je přechodně aktivní odpad, který po skladování po dobu nejvýše 5 let vykazuje aktivitu nižší, než jsou uvolňovací úrovně. Omezení skladování na 5 let ale neodpovídá stávající praxi, kdy je přechodný odpad skladován podstatně déle, než 5 let, před jeho uvolněním z pracoviště, a současně nemá oporu v dokumentech MAAE, zejména GSG-1 (Klasifikace radioaktivních odpadů). V tomto dokumentu je definována třída RAO „very short lived waste“, který lze uvolnit z pracoviště po skladování omezeném na několik let. Navrhovaná změna – tj. upřesnění, že se jedná o přechodně aktivní odpad, který obsahuje krátkodobé radionuklidy, a prodloužení praxi nevyhovující doby 5 let na dobu 20 let - má vymezení přechodně aktivního odpadu přiblížit klasifikaci „very short lived waste“ dle výše uvedeného dokumentu MAAE za současného zohlednění požadavků praxe na skladování takovéhoto RAO.

K novelizačnímu bodu 4
§ 6 odst. 4 písm. f) 
Touto úpravou se povinnost stanovená v § 6 odst. 4 písm. f) vyhlášky č. 377/2016 Sb. rozšiřuje tak, aby zahrnovala i pevný RAO. Z věcného hlediska není zřejmé, proč je povinnost (tj. povinnost neprodleně, nejpozději však do dvou let od počátku skladování RAO splňujícího podmínky přijatelnosti provozovaného úložiště radioaktivního odpadu, předat tento RAO Správě k uložení), omezena pouze na zpevněný RAO. Cílem tohoto ustanovení je minimalizovat dobu skladování každého RAO, který lze uložit v provozovaných úložištích radioaktivního odpadu. Tato povinnost by se měla vztahovat, v návaznosti na požadavek § 8 odst. 2 vyhlášky č. 377/2016 Sb. stanovující, že ukládat lze pouze pevný nebo zpevněný radioaktivní odpad, který splňuje podmínky přijatelnosti k uložení, jak na zpevněný, tak i na pevný RAO.

K novelizačnímu bodu 5 
§ 6 odst. 5
Změny provedené v § 6 odst. 5 písm. a) bod 5; § 6 odst. 5 písm. b); § 6 odst. 5 písm. c)
Použitý termín „ochranná jímka“ není dostatečně obecný, aby byl aplikovatelný na všechny prostory s obdobnou ochrannou funkcí u nových projektů jaderných zařízení. Navržené doplnění „nebo jiný systém, konstrukce a komponenta“ má zajistit, že danou funkci bude moci plnit i jiný vhodný systém, konstrukce a komponenta, např. samotná místnost s nádrží, která by byla vhodně upravena. Pro tento systém „jímka nebo jiný systém, konstrukce a komponenta“ je v textu návrhu vyhlášky zavedena legislativní zkratka „ochranný záchytný systém“.
Změna provedená v § 6 odst. 5 písm. e)
Věcné upřesnění textu, který v současném znění kombinuje nakládání s kapalným RAO s nakládáním s kapalným odpadem, který může, ale i nemusí být kontaminován radionuklidy. Běžnou praxí při nakládání s kapalným odpadem je jeho shromažďování v nádržích a následné zpracování. Součástí procesu je i monitorování kontaminace radionuklidy a v případě nepřekročení uvolňovacích úrovní uvolnění odpadu z pracoviště. Tuto praxi stávající text § 6 odst. 5 písm. e) vyhlášky č. 377/2016 Sb. nezohledňuje. Vypuštěním slov „s výjimkou sběrných nádrží určených pro sběr kapalného radioaktivního odpadu, které mohou být kontaminovány radionuklidy“, která se netýkají nakládání s kapalným RAO, dojde k vyjasnění textu.
Změna provedená v § 6 odst. 5 písm. f)
Navržená změna textu má umožnit více technických řešení daného problému. Původní požadavek na spádování podlahy (požadavek „podlaha musí být spádována do bezodtokové nepropustné jímky“) je značně přísné kritérium s významným dopadem do stavební konstrukce. Tento požadavek není vždy plně aplikovatelný na projekty pro nové jaderné zdroje a při jeho aplikaci může dojít k rozsáhlým změnám v celém designu místností. Navržená změna tohoto požadavku - „podlaha musí být vybavena bezodtokovým ochranným záchytným systémem“ -umožní problém řešit i jiným způsobem než pouze sklonem podlahy. Změna je v souladu s NS-G-1.13, kde spádování podlah je jen jednou z možností sběru úniků, není však bezpodmínečně vyžadována. 
Text celého nového odstavce byl oproti původní verzi drobně stylisticky upraven, aby byl legislativně úspornější a jazykově přívětivější.

K novelizačnímu bodu 6
§ 8 odst. 2
Dle současného znění vyhlášky č. 377/2016 Sb. lze v souladu s § 3 odst. 4 písm. a) za RAO považovat i přechodně aktivní odpad a podle § 8 odst. 2 tento lze uložit, pokud splňuje podmínky přijatelnosti. To je ale v protikladu s požadavkem na minimalizaci RAO. Navíc kategorie přechodně aktivního odpadu je zavedena proto, aby po příslušné době skladování bylo možné tento odpad uvolnit z pracoviště. Navržené doplnění (výslovné vyjmutí přechodně aktivního radioaktivního odpadu z rozsahu působnosti ustanovení § 8 odst. 2 vyhlášky č. 377/2016 Sb.) by mělo tento problém vyřešit.

K novelizačnímu bodu 7
§ 9 odst. 3
Obsah limit a podmínek uvedený v § 9 odst. 3 vyhlášky č. 377/2016 Sb. se netýká pouze zařízení pro nakládání s RAO před jeho uložením, ale i úložišť RAO (dále také „ÚRAO“). Stávající text § 9 odst. 3 byl inspirován v té době platnými limity a podmínkami ÚRAO Dukovany. Obsah limit a podmínek pro zařízení pro nakládání s RAO před jeho uložením a pro ÚRAO se nikterak neliší. Navíc navazující § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 377/2016 Sb. k podrobnostem podmínek přijatelnosti se podle stávající dikce netýká ÚRAO, což neodpovídá mezinárodním požadavkům (MAAE, WENRA) a národní praxi. Navrženým odstraněním je zjednána náprava tohoto stavu.

K novelizačním bodům 8, 9 a 10
§ 10 odst. 4
Navrhovaným doplněním ve větě první dochází k upřesnění současných povinností původců radioaktivního odpadu. Upřesňuje se, že charakterizace radioaktivního odpadu podle programu charakterizace radioaktivního odpadu je součástí činností prováděných v rámci shromažďování, třídění, zpracování a úpravy radioaktivního odpadu. Navrhovaná změna je v souladu s požadavky bezpečnostního standardu MAAE GSR část 5, Nakládání s radioaktivním odpadem před jeho uložením, který v požadavku č. 9 uvádí: „V různých krocích nakládání s radioaktivním odpadem musí být radioaktivní odpad charakterizován a klasifikován v souladu s požadavky stanovenými nebo schválenými regulačním orgánem."
Dále se upřesňují obsahové náležitosti programu charakterizace radioaktivního odpadu, tj. dokumentu, jehož vypracování současně platná vyhláška požadovala, nestanovovala však žádné další podrobnosti jeho obsahu. Zavedení rámcových požadavků na obsah tohoto programu by mělo zajistit, že radioaktivní odpad splní kritéria přijatelnosti pro nakládání s ním. Na základě charakterizace bude možné  určit, zda je možné odpad uvolnit z pracoviště a pak např. recyklovat nebo skládkovat, nebo zda  je nutno s ním nakládat jako s radioaktivním odpadem. Charakterizace RAO je tak důležitým prostředkem k minimalizaci radioaktivního odpadu podle § 111 atomového zákona a podle požadavků MAAE. Navržená novela reaguje na poznatky z praxe, na případy, kdy se v důsledku nedostatečné charakterizace nakládalo s odpadem splňujícím kritéria pro uvolnění jako s odpadem radioaktivním. 
Ustanovení § 10 odst. 4 se navíc zpřesňuje o požadavek, aby i předávající měl povinnost předávat k dalšímu nakládání odpad splňující podmínky přijatelnosti držitele povolení k nakládání s radioaktivním odpadem.  

K novelizačnímu bodu 11 
Poznámka pod čarou č. 1
V návaznosti na novelizace vyhlášky č. 23/2008 Sb. se odpovídajícím způsobem upravuje poznámka pod čarou č. 1. 

K novelizačním bodům 12 a 13
§ 13 odst. 1 písm. e) bod 5; § 13 odst. 1 písm. e) bod 6 (nový)
Úprava § 13 odst. 1 písm. e) bod 5 vyhlášky č. 377/2016 Sb. upravuje text v důsledku přidání nového bodu 6. pod písm. e) v § 13.
Úprava § 13 odst. 1 písm. e) bod 6 vyhlášky č. 377/2016 Sb. doplňuje a upřesňuje způsoby omezení možnosti úniku radioaktivních látek v důsledku průsaků a netěsností. Původní text obsahoval body týkající se omezení možnosti úniku kapalných radioaktivních látek a neobsahoval žádný způsob omezení možnosti úniku plynných radioaktivních látek.

K novelizačním bodům 14 a 15
§ 13 odst. 5 písm. d); § 13 odst. 5 písm. e)
Doplnění technické bezpečnosti mezi aspekty, které musí být zohledněny v bezpečnostní zprávě dle § 13 odst. 5 písm. d), písm. e). Tento aspekt bezpečnosti byl ve výčtu opomenut.

K čl. II
Novela vyhlášky č. 377/2016 Sb. je, stejně jako sama vyhláška č. 377/2016 Sb., technickým předpisem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, proto byla jako taková příslušně oznámena.

K čl. III
Účinnost novely vyhlášky č. 377/2016 Sb. je stanovena na 1. července 2025. Takto stanovené datum nabytí účinnosti respektuje jak ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, tak i tříměsíční období pozastavení prací stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.


- 4 -

- 11 -