Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDALBAWKH najdete zde
III.
- 8 -
ODŮVODNĚNÍ
I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů a zhodnocení platného právního stavu
Na základě zmocnění v § 93 odst. 2 až 4 zákona č. 6 / 2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 218/2021 Sb. je předkládán návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 44/1992 Sb., o náhradách za vykonávání funkce přísedícího, ve znění vyhlášky č. 313/1995 Sb. (dále také jen „návrh vyhlášky“).
Návrh vyhlášky navazuje na novelu zákona o soudech a soudcích, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou dne 22. října 2024 podle § 98 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Cílem této novely zákona je zefektivnění soudního rozhodování, na kterém se podílí přísedící. Novelizace směřuje k opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem v prvním stupni. Přísedící by i nadále byli zachování v části trestních věcí. Jedná se tedy o omezení okruhu případů, při kterých bude zasedat senát složený z laických přísedících.
Omezením účasti přísedících v soudním řízení by mělo dojít současně ke zefektivnění zbývajících řízení, na kterých se budou přísedící nadále podílet. Již vládní návrh zákona předpokládal, že ušetřené finanční a kapacitní prostředky budou použity na vzdělávání a na zlepšení organizace činnosti přísedících v těch soudních řízeních, ve kterých zůstane jejich přítomnost zachována, a na zvýšení paušálních náhrad za výkon funkce přísedících, které nebyly valorizovány od roku 1996.
Funkce přísedícího je veřejnou funkcí (§ 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů). Přísedícímu náleží za vykonávání funkce náhrada mzdy, resp. ušlého výdělku, a také hotové výdaje, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem této funkce. Vedle toho přísedícímu náleží přiměřená paušální náhrada za výkon funkce přísedícího za každý den jednání (§ 93 odst. 4 zákona o soudech a soudcích a § 5 prováděcí vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 44/1992 Sb., o náhradách za vykonávání funkce přísedícího, ve znění pozdějších předpisů).
Účinnost návrhu vyhlášky se předpokládá dnem 1. ledna 2025.
Pro ilustraci neadekvátnosti paušální náhrady za výkon funkce přísedícího lze uvést vývoj inflace za posledních 17 let.
Výpočet inflace v době od roku 2007 do roku 2023
Rok
Cenová jednotka
Míra inflace
Výpočet kumulované inflace
2007
1 000,00 Kč
2,80 %
1 000,00 Kč
2008
6,30 %
1 028,00 Kč
2009
1,00 %
1 092,76 Kč
2010
1,50 %
1 103,69 Kč
2011
1,90 %
1 120,25 Kč
2012
3,30 %
1 141,53 Kč
2013
1,40 %
1 179,20 Kč
2014
0,40 %
1 195,71 Kč
2015
0,30 %
1 200,49 Kč
2016
0,70 %
1 204,10 Kč
2017
2,50 %
1 212,52 Kč
2018
2,10 %
1 242,84 Kč
2019
2,80 %
1 268,94 Kč
2020
3,20 %
1 304,47 Kč
2021
3,80 %
1 346,21 Kč
2022
15,10 %
1 397,37 Kč
2023
10,70 %
1 608,37 Kč
2024
1 780,46 Kč
Zdroj (míra inflace): https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace (výpočty předkladatele)
Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že míra inflace při složeném výpočtu činí v období
od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2023 asi 78 %.
Níže jsou popsány některé další ukazatele, které dokreslují vývoj v české ekonomice.
*Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku.
Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/mesicni_vyvoj_mezirocniho_indexu_spotrebitelskych_cen
Vývoj průměrné mzdy v podnikatelské sféře a minimální mzdy za roky 1993 až 2022
¹⁾ Zdroj: ISVP (Informační systém o průměrném výdělku)
²⁾ Zdroj: MPSV
³⁾ Zdroj Údaj za třetí čtvrtletí roku 2022
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem, k jehož provedení má být vydána. Návrh vyhlášky je rovněž v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Vyhláškou upravená problematika není upravena mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů, popřípadě ve Sbírce mezinárodních smluv.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu České republiky implementovány předpisy Evropské unie a nejedná se o problematiku, která by byla regulována právem Evropské unie. Ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
S realizací návrhu vyhlášky jsou spojeny určité nároky na státní rozpočet.
Novela zákona o soudech a soudcích, která zužuje působnost přísedících, bude mít dopady na státní rozpočet, a to v podobě úspor finančních prostředků. Při úplném zrušení přísedících při rozhodovací činnosti okresních soudů a při omezení jejich zapojení do rozhodovací činnosti krajských soudů v trestních věcech je odhadována roční úspora výdajů státního rozpočtu ve výši cca 8 000 000 Kč.
Žádné další dopady do personální a platové oblasti v rozpočtové kapitole Ministerstva spravedlnosti ani v ostatních veřejných rozpočtech se nepředpokládají, event. by byly pokryty v rámci stávajících výdajových limitů z rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
Celková výše vyplacených náhrad za výkon funkce přísedících soudů se pohybuje orientačně kolem 13 000 000 Kč ročně.
Rok
Celková výše náhrad přísedícím (Kč)
2013
13 416 804
2014
13 451 480
2015
13 595 241
2016
13 715 113
2017
14 020 923
2018
13 731 000
2019
13 720 000
2020
12 050 818
2021
13 946 940
2022
12 547 069
2023
12 614 101
Při navrhovaném navýšení paušální náhrady a dalších souvisejících změn lze odhadnout výdaje v roce 2025 cca 6 000 000 Kč.
Při výpočtu dopadu na státní rozpočet je základem výchozí výpočet z průměrného počtu řízení vedených za jeden kalendářní rok. Tento počet je dále násoben průměrným počtem jednacích dnů připadajících na jedno řízení, což reflektuje typickou délku trestního procesu vyžadujícího přítomnost přísedících. Následně je zohledněn počet přísedících přítomných při každém hlavním líčení. Konečná částka je pak vypočtena na základě náhrad, které náleží každému přísedícímu za jeden jednací den. Tyto náhrady zahrnují jednak kompenzaci za ušlý výdělek, kterou si přísedící mohou nárokovat, a dále paušální náhrady.[footnoteRef:1] [1: Průměrný počet řízení za 1 rok * průměrný počet jednacích dní na 1 řízení * počet přísedících na jedno hlavní líčení * náhrada na jednoho přísedícího za 1 jednací den (náhrada za ušlý výdělek + paušální náhrada).]
Vládní návrh zákona předpokládal, že ušetřené finanční prostředky budou použity zejména na zvýšení paušálních náhrad za výkon funkce přísedících, které nebyly valorizovány od roku 1996.
Návrh vyhlášky dále nemá samostatné dopady, a to včetně dopadů na podnikatelské prostředí České republiky.
K této navrhované právní úpravě se nezpracovává hodnocení dopadů regulace (RIA).
Výjimka z povinnosti vypracovat RIA byla udělena ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády dne 22. srpna 2024 (čj. 50698-2024-UVCR).
5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
S realizací návrhu vyhlášky nebudou spojeny žádné samostatné sociální dopady, a to včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel (např. osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny), a nemá ani dopady na ochranu práv dětí a na životní prostředí.
6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná změna právní úpravy ani současný stav nemají dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů se nepředpokládají; návrh předpisu upravuje technické parametry určení výše paušální náhrady přísedících, přičemž vlastní zpracování osobních údajů se řídí jinými právními předpisy.
8. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení
Navrhovaná změna právní úpravy není z korupčního hlediska riziková, neboť je převážně analogická ke stávající právní úpravě. Předložené prováděcí předpisy nezavádí diskreci v rozhodování, v níž by mohla být korupční rizika spatřována. Návrh novelizace vyhlášky neobsahuje změnu právní úpravy, která by vybočovala z mezí zákonného zmocnění a je předkládán v přiměřeném a nezbytně nutném rozsahu, který pro adresáty právní úpravy nepředstavuje nadměrnou zátěž. Navrhované znění novelizace je standardní a jednoznačné. Kompetence dotčených subjektů nejsou návrhem rozšiřovány.
Vzhledem k tomu, že předkládaná právní úprava obsahuje pouze parametrické změny nebo jednoznačné změny ve způsobu určení náhrady za výkon funkce přísedícího, lze dovozovat, že její implementace bude efektivní. Navrhovaná právní úprava nezasahuje do pravidel odpovědnosti dotčených orgánů, do opravných prostředků ani nastavených kontrolních mechanismů. Korupční rizika navrhované právní úpravy lze hodnotit jako málo významná.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
10. Zhodnocení dopadů na rodiny
S realizací návrhu vyhlášky nebudou spojeny žádné samostatné dopady na rodiny.
11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
S realizací návrhu vyhlášky nebudou spojeny žádné územní dopady, a to včetně dopadů na územní samosprávné celky.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny.
II. Zvláštní část
K čl. I
K bodům 1 a 5
Navrhuje se změnit způsob určení horní hranice náhrady při výkonu funkce přísedícího. Namísto fixních částek se navrhuje stanovit maximální částku odkazem (násobkem) minimální mzdy podle právních předpisů. Konkrétně by tedy měl být výpočet maximální hranice stanoven na trojnásobek minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě nebo dvacetičtyřnásobku této částky za jeden den. Výše základní sazby minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, je v současné době 103,80 Kč za hodinu, což by odpovídalo částce nejvýše 830,40 Kč za den. Pro účely stanovení maximálního limitu náhrady se navrhuje tuto částku násobit třemi, což přibližně odpovídá původnímu poměru původních částek ve vztahu k částkám obsaženým v § 3.
K bodům 2, 3, 4, 6
Legislativně technické změny, které mění text vyhlášky tak, aby odpovídala legislativním pravidlům vlády a aktuální terminologii zákoníku práce a zákonům v oblasti daní.
K bodu 7
Navrhuje se navýšit paušální náhradu ze stávajících 150 Kč na den na 500 Kč na den.
K čl. II (Účinnost)
Účinnost vyhlášky se navrhuje dnem 1. ledna 2025.
image2.png
image3.png
image4.svg
image1.jpeg