Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                V.

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 

Materiál byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra spravedlnosti ze dne 1. 11. 2024, s termínem dodání stanovisek do 8. 11. 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující resortně členěné tabulce obsahující vypořádání uplatněných zásadních připomínek.

	Resort
	Připomínky
	Vypořádání

	Ministerstvo financí
	Ostatní připomínky: 

K názvu vyhlášky
Upozorňujeme, že se v názvu vyhlášky opakují slova „ve znění“. Doporučujeme tedy název vyhlášky upravit.

K úvodní větě vyhlášky
Doporučujeme upravit znění úvodní věty vyhlášky takto:
„Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 93 odst. 2 až 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 218/2021 Sb.:“.

K čl. I, k úvodní části
Upozorňujeme, že se v textu úvodní části čl. I návrhu opakují slova „ve znění“. Doporučujeme text upravit.

K čl. I bodu 2. (§ 2 odst. 1)
Název dotčené daně zní „daň z příjmů fyzických osob“. Doporučujeme proto nahradit slovo „příjmu“ slovem „příjmů“ (tj. tvarem tohoto slova v množném čísle), aby odkaz odpovídal názvu daně.

K čl. I bodu 3. (§ 2 odst. 2)
V novelizačním bodě 3. doporučujeme nahradit obě slova „nahrazuje“ slovy „nahrazují“.

K čl. I bodu 4. (§ 2 odst. 3) 
V souvislosti s použitím pojmu „poslední známá daňová povinnost“ upozorňujeme na jeho odlišnost od pojmu „poslední známá daň“ a případně doporučujeme ověřit, zda je použití tohoto pojmu žádoucí z hlediska věcného řešení.
Pojem „poslední známá daň“ je pojmem zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“). Podle § 141 odst. 1 DŘ je poslední známou daní výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.
Naproti tomu, pojem „poslední známá daňová povinnost“ je pojmem zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Na rozdíl od poslední známé daně se jedná i o daň, která byla poplatníkem zatím pouze tvrzena (tj. bylo podáno daňové tvrzení, ale zatím nedošlo k pravomocnému vyměření nebo doměření daně ze strany správce daně). V tomto ohledu je pojem „poslední známá daňová povinnost“ širší než pojem „poslední známá daň“. 
Současně je třeba upozornit, že v případě, kdy je poslední známou daňovou povinností daň zatím pouze tvrzená poplatníkem, jedná se o částku ve výši, jak ji určil poplatník a jejíž správnost zatím není potvrzena ze strany správce daně. To samé v takovém případě platí o výši základu daně, který poplatník uvádí v daňovém tvrzení. Správce daně pak svým rozhodnutím výši tvrzené daně buď potvrdí, pokud daň byla poplatníkem tvrzena ve správné výši, nebo ji stanoví ve výši jiné, pokud daň tvrzená poplatníkem nebyla ve správné výši určena. Jinými slovy, „poslední známá daňová povinnost“ a základ daně, ze kterého je daň poplatníkem určena, nemusí odpovídat konečné výši daně, která je následně stanovena správcem daně. Jelikož je v ZDP tento institut použit pro účely stanovení daňových záloh, které se „vyúčtují“ po konci zdaňovacího období v daňovém přiznání, není problematické, pokud výše zálohy neodpovídá finální výši daně. V případě stanovení náhrad za výkon funkce by však mohlo dojít k tomu, že náhrada bude vypočtena ze základu daně, který neodpovídá jeho skutečné výši.
Dále upozorňujeme, že pro účely výpočtu „poslední známé daňové povinnosti“ se nezohlední dílčí základ podle § 10 ZDP (tj. základ daně se sníží o dílčí základ daně podle § 10 ZDP). V tomto ohledu je tedy pojem „poslední známá daňová povinnost“ naopak užší než pojem „poslední známá daň“.
Výše základu daně, ze kterého je vypočtena konkrétní částka „poslední známé daně“, se proto může lišit od výše základu daně, ze které je vypočtena částka „poslední známé daňové povinnosti“, přičemž částka „poslední známé daňové povinnosti“ a základ, ze kterého je tato částka vypočtena, nemusí být definitivní.
Současně v případě použití pojmu „poslední známá daň“ by bylo potřeba specifikovat, k jakému období se vztahuje, protože jde vždy o poslední pravomocně stanovenou daň k jakémukoli zdaňovacímu období. V případě pojmu „poslední známá daňová povinnost“ tato potřeba nevzniká, neboť ta se vždy vztahuje k poslednímu zdaňovacímu období, za které poplatník daň tvrdil.

K Odůvodnění, k bodu 7., I. Obecná část
Upozorňujeme, že bod 7. obsahuje formulaci „návrh předpisu upravuje technické parametry určení výše odměn a náhrad advokátů“, kterou je vhodné nahradit formulací v kontextu navrhované právní úpravy.
	Akceptováno.

K čl. I bodu 4. (§ 2 odst. 3) 

Odstavec 3 byl přeformulován podle doporučení připomínkového místa.


	Ministerstvo práce a sociální věcí
	Bez připomínek.
	

	Odbor kompatibility ÚVČR
	Po stránce formální:
Předkladatel splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Doporučujeme předkladateli v bodě 3 odůvodnění (zhodnocení souladu návrhu s právem EU) vypustit část věty „Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie“, jelikož se předtím uvádí, že předmětná problematika není právem EU regulována. Navíc v případě, že se předkladatel vyjadřuje ke slučitelnosti návrhu, měl by pak vyjmenovat předpisy, se kterými je slučitelnost dovozována.
Po stránce materiální:
Cílem návrhu je změnit úpravu náhrad za výkon funkce přísedících tak, aby výše odměn byla alespoň částečně přizpůsobena vývoji inflace.
Stav relevantní právní úpravy v právu EU: 
Předmětná problematika není právem EU regulována.
Připomínky a případné návrhy změn: 
K předloženému materiálu neuplatňujeme z hlediska slučitelnosti s právem EU žádné připomínky.
Závěr:
Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.

	Akceptováno.
Odůvodnění bylo upraveno dle doporučení OKOM.

	Vedoucí ÚV ČR
	Bez připomínek.
	

	Nejvyšší soud
	Bez připomínek.
	

	Nejvyšší správní soud
	Bez připomínek.
	

	Ústavní soud
	Bez vyjádření.
	

1