Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                LRVb4 NovelaNV30_2014Sb. Oduvodneni

IV.

O D Ů V O D N Ě N Í

OBECNÁ ČÁST


Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 72/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření lesnicko-environmentální platby, ve znění nařízení vlády
č. 44/2024 Sb., a další související nařízení vlády je předkládán podle návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2025.

Návrh nařízení vlády je předkládán v návaznosti na probíhající implementaci opatření lesnicko-environmentální platby v programovém období Společné zemědělské politiky (SZP) 2023–2027, které je v České republice realizováno od roku 2023 prostřednictvím Strategického plánu SZP. 

Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise (EK) a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,
a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen Evropskou komisí. Podrobné podmínky opatření, včetně opatření lesnicko-environmentální platby, jsou předmětem nařízení vlády. 

Nařízení vlády č. 72/2023 Sb. upravuje podmínky pro poskytování plateb podle čl. 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým
se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy
v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. 

Nařízením vlády č. 72/2023 Sb. je umožněno poskytování podpor vedoucích
ke zvýšení environmentálních a klimatických služeb a ochrany lesů. 

Nařízení vlády stanoví bližší podmínky provádění opatření v souladu s níže uvedenými obecně závaznými a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

Cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je zejména zpřesnění a zjednodušení podmínek pro poskytování dotací, které reaguje na zjištění z průběhu administrace podpor podle nařízení vlády č. 72/2023 Sb. a snižuje byrokratickou zátěž jak pro žadatele o dotace, tak pro administraci opatření platební agenturou, dalším cílem je zavedení nového podopatření ponechání stromů k zetlení. Hlavním cílem je upřesnění podmínky zákazu úmyslného kácení v kruhové oblasti kolem stanoviště stromu u podopatření zachovaní habitatových stromů. Dalším cílem navrhovaného nařízení vlády je stanovit bližší podmínky poskytování dotací
pro nové podopatření ponechání stromů k zetlení. MZE podle řady koncepčních
a strategických dokumentů má realizovat ekonomické nástroje pro podporu ponechávání části těženého dřeva k zetlení v lesích – po ukončení plošného programu na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu (bez příjmu žádostí) MZE proto zavádí plnění tohoto úkolu prostřednictvím nové intervence SZP. Spuštění tohoto podopatření má odkladný účinek od roku 2026.

 Některé z navrhovaných úprav jsou předmětem 3. změny Strategického plánu SZP, která byla oficiálně předložena Evropské komisi dne 18. září 2024, a která byla projednána Monitorovacím výborem SP SZP 2023–2027 (usnesení č. 03/06/2024).

Platba je poskytována ročně a kompenzuje dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. 

Návrh nařízení vlády se týká lesních hospodářů, kdy žadateli o dotaci mohou být vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé lesů a jejich sdružení a spolky u podopatření zachování porostního typu hospodářského souboru, zachování habitatových stromů
a ponechání stromů k zetlení, u podopatření ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin mohou být žadateli o dotaci navíc také státní podniky. 

Příslušným orgánem, který žadatelům poskytuje dotace z prostředků Evropské unie je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v podkladech Ministerstva zemědělství ze září 2024 k návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2025 s termínem předložení na Úřad vlády začátkem ledna 2025 a s návrhem nezpracovávat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA). 


Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Právní úprava nařízení vlády č. 72/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízení Evropské unie, kterými jsou:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021,
kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP)
a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU)
č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající
se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2289 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115
o předkládání obsahu strategických plánů SZP a o elektronickém systému pro bezpečnou výměnu informací, 
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2290 ze dne 21. prosince 2021, který se stanoví pravidla pro metody výpočtu společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoje venkova (EZFRV) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a EU č. 1307/2013, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky, a
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, v konsolidovaném znění.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisí s implementací opatření lesnicko-environmentální platby a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům přikázána nebo umožněna. Proto je předkládaným návrhem nařízení vlády adaptován pouze následující právní předpis:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění.

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

V souladu s výše uvedenými nařízeními Evropské unie byl za Českou republiku zpracován návrh Strategického plánu SZP, který byl dne 24. listopadu 2022 schválen prováděcím rozhodnutím Komise č. C(2022) 8338 final. 


Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky

Předkládaný návrh nařízení vlády vychází z alokace Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) určené pro Českou republiku a doplněné kofinancováním
ze státního rozpočtu. Nařízení vlády tedy nezakládá další finanční nároky.

	Přidělené finanční alokace EZFRV pro daný členský stát uvádí příloha XI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a činí 1,3 mld. EUR. Kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 65 % celkových veřejných výdajů (2,4 mld. EUR) je stanoveno usnesením vlády č. 925 ze dne 25. října 2021 a je v souladu s čl. 91 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Částka na rozvoj venkova (zdroje Evropské unie a České republiky) byla dále navýšena o finanční prostředky převedené z 1. pilíře SZP ve výši 0,1 mld. EUR, celková částka určená pro rozvoj venkova tedy činí přibližně 3,8 mld. EUR.
Celková finanční alokace vyčleněná na podopatření zachování porostního typu hospodářského souboru, zachování habitatových stromů a ponechání stromů k zetlení (jedná se o jednu tzv. intervenci) činí 17,9 mil. EUR, z toho 11,6 mil EUR je kofinancováno z národních zdrojů a 6,3 mil. EUR ze zdrojů Evropské unie. Intervence bude realizována na výměře 23 663 ha. 

Na financování nového podopatření ponechání stromů k zetlení budou převedeny finanční prostředky ve výši 2 mil. EUR z jiné intervence SZP, konkrétně z intervence 35.73 - Technologické investice v lesním hospodářství, a tedy nedojde k navýšení finančních nároků. Tento převod financí bude schválen Evropskou komisí v rámci 3. změny Strategického plánu SZP.

Celková finanční alokace vyčleněná na podopatření ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin činí 2,7 mil. EUR, z toho 1,7 mil EUR je kofinancováno z národních zdrojů
a cca 1 mil. EUR ze zdrojů Evropské unie. Intervence bude realizována na výměře 7 500 ha.

Konkrétní částka pro financování opatření lesnicko-environmentální platby v rámci Strategického plánu SZP je předmětem schválení finančního plánu uvedeného ve Strategickém plánu SZP a je součástí rozhodnutí Evropské komise o schválení Strategického plánu SZP
pro Českou republiku č. C(2022) 8338 final ze dne 24. listopadu 2022.

Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány.

Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků a tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti českých lesních hospodářů.


Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh nařízení vlády předpokládá pouze kladné dopady na životní prostředí, neboť zavádí způsoby hospodaření v lesích šetrné k životnímu prostředí, navrhované podmínky jsou konzultovány s Ministerstvem životního prostředí. Zároveň musí být plněna tzv. podmíněnost, tj. musí být zajištěn dobrý zemědělský a environmentální stav půdy a soulad s relevantními právními předpisy v oblasti životního prostředí.  


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

	Navrhovaná právní úprava se netýká ochrany osobních údajů, a proto není ani hodnocen soulad se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.


Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace (Fond).

Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství a zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.


Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 


Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.


Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.


Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje. 

Na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy, kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K Čl. I

K bodu 1 (§ 2 odst. 1 písm. b)

Jedná se o legislativně technickou úpravu z důvodu zavedení nového podopatření ponechání stromů k zetlení.

K bodu 2 (§ 2 na konci odst. 1)

MZE podle řady koncepčních a strategických dokumentů má realizovat ekonomické nástroje pro podporu ponechávání části těženého dřeva k zetlení v lesích – po ukončení plošného programu na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu
(bez příjmu žádostí) MZE proto po schválení panem ministrem a Evropskou komisí zavádí plnění tohoto úkolu prostřednictvím nové intervence SZP. Tento bod tedy zavádí nové podopatření, kterého se týká většina novelizačních bodů. Zároveň jsou možná administrativní nastavení podopatření ponechání stromů k zetlení obdobné, jako u již zavedeného podopatření zachování habitatových stromů.

K bodu 3 (§ 2 odst. 3)

Tento bod definuje strom ponechaný k zetlení pro účely tohoto nařízení,
a to s konkrétními parametry.

K bodu 4 (§ 3 odst. 2 písm. a)

Jedná se o legislativně technickou úpravu z důvodu zavedení nového podopatření ponechání stromů k zetlení.

K bodu 5 (§ 3 odst. 2)

Písmeno c) specifikuje, že nově mohou být žadatelé o dotaci zařazeni také
do podopatření ponechání stromů k zetlení s konkrétním popisem plochy, kterou lze zařadit. Stejně jako u doposud administrovaného podopatření zachování habitatových stromů lze zařadit kruhovou plochu v okolí stromu ponechaného k zetlení o poloměru 20 m, se středem na silnějším konci kmene stromu v rámci porostní skupiny vedené v evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa na žadatele.

K bodu 6 (§ 3 odst. 4 písm. b)

Jedná se o legislativně technickou úpravu z důvodu zavedení nového podopatření ponechání stromů k zetlení.

K bodu 7 (§ 3 odst. 4)

Stejně jako u doposud zavedených podopatření tento bod definuje, že součástí žádosti o zařazení do podopatření ponechání stromů k zetlení musí být geoprostorová informace. Geoprostorová informace slouží k orientaci a usnadnění nalezení stromu v případě provádění kontrol.

K bodu 8 (§ 3 odst. 6)

Tento bod rozšiřuje podmínku, kdy nelze měnit kruhovou plochu v období ode dne podání žádosti o zařazení do dne zařazení žadatele, a to v souvislosti s podopatřením ponechání stromů k zetlení.

K bodu 9 (§ 3 odst. 8)

Tento bod specifikuje, že žádost o zařazení do podopatření ponechání stromů k zetlení bude možné podat až od roku 2026, a to s ohledem na priority a implementaci jiných dotačních opatření.

K bodu 10 (§ 7 odst. 4)

	Jedná se o upřesnění v souvislosti s podopatřením ponechání stromů k zetlení, které bylo nově doplněno z důvodu překryvů s podopatřením zachování habitatových stromů,
u kterých se zařazuje pouze kruhová plocha.

K bodu 11 (§ 7 odst. 4 písm. a)

Jedná se o legislativně technickou úpravu z důvodu zavedení nového podopatření ponechání stromů k zetlení.

K bodu 12 (§ 7a)

§ 7a stanovuje podmínky zařazení žadatele do podopatření ponechání stromů k zetlení.
Podpora je vyplácena na tzv. kruhovou plochu v okolí stromů ponechaných k zetlení. Tato plocha má přímou vazbu na rozvoj biodiverzity, dochází zde k tzv. zvýšení hodnoty biologického potenciálu.
Žadatel může podat každoročně jednu žádost, přičemž minimální počet zařazovaných kruhových ploch je 10 a maximální počet ploch je 200 ploch za všechny podané žádosti za celé programové období. Maximální počet ploch vychází z kapacitních možností kontrolního orgánu.
V odstavci 2 je stanoveno jaké subjekty nemohou žádat o zařazení. Žádost o zařazení nemůže podat příspěvková organizace, organizační složka státu nebo státní podnik. 
Podmínka v odstavci 3 stanovuje, že není možno zařadit kruhové plochy, které se nacházejí na území Natura 2000 nebo zvláště chráněného území, jelikož je toto podopatření cíleno do hospodářských lesů (tedy mimo uvedená území). 
Odstavec 4 vylučuje z podpory takové plochy, na kterých je uplatňována jiná podpora,
a to z důvodu, aby nedocházelo k překryvu, zároveň se zamezí dvojímu financování
na totožném území.
Odstavec 5 stanovuje, že žadatel musí mít plán nebo osnovu uloženy v datovém skladu, aby mohla být data informačním systémem generována pro tvorbu předtisků žádostí, které budou poskytovány žadateli pro případnou editaci a potvrzení.
Odstavec 6 vylučuje z podpory okrajové stromy ponechané k zetlení, u kterých by kruhová plocha v jejich okolí zasahovala mimo les (tedy mimo způsobilou plochu) a dále stanoví rozmezí mezi jednotlivými stromy tak, aby nedocházelo k jejich překryvu.
Odstavec 7 stanovuje viditelné označení stromu ponechaného k zetlení tak, aby byl identifikovatelný. Toto plyne z požadavku Fondu, který provádí kontroly na místě, aby mohlo být jednoznačně postupováno při kontrole zařazených habitatových stromů. Stanovení barvy, resp. vyjma žluté barvy, u značení je uvedeno z důvodu odlišení tzv. rodičů rodiny, ortetů
a klonů v lesích viz § 10 odst. 7 vyhlášky č. 29/2004.
Odstavec 8 stanovuje povinnost zanesení GPS souřadnic stromu ponechaného k zetlení do evidence jednotek prostorového rozdělení lesa (fLPIS) z důvodu orientace a usnadnění nalezení stromu v případě provádění kontrol.

K bodu 13 (§ 8 odst. 5 písm. b):

	Tento bod specifikuje polohu středu kruhové plochy u habitatových stromů,
a to z důvodu přesné kontroly podmínek podopatření.

K bodu 14 (§ 8 odst. 6)

Bod stanovuje součásti žádosti o zařazení u podopatření ponechaní stromů k zetlení, a to jednoznačnou identifikaci kruhových ploch, geoprostorovou informaci a údaje z plánu nebo osnovy.

K bodu 15 (§ 9 odst. 1 písm. a)

Jedná se o legislativně technickou úpravu z důvodu zavedení nového podopatření ponechání stromů k zetlení.

K bodu 16 (§ 9 odst. 5 písm. b)

Tento bod upřesňuje podmínku zákazu úmyslného kácení v kruhové oblasti kolem stanoviště habitatového stromu po dobu trvání závazku. Tato podmínka byla stanovena pro zachování lesního pokryvu, aby se snížilo riziko poškození stanovištního stromu, např. při větrné kalamitě. Požadavek na úpravu této podmínky vyplynul z jednání o realizaci intervence s odbornými orgány a platební agenturou. Jedná se o úpravu vhodnou pro žadatele. Původní znění stanovilo, že v kruhové ploše kolem stanoviště nesmí být prováděno úmyslné kácení. Rozlišení mezi záměrnou a nahodilou těžbou je během pětiletého závazku komplikované pro kontrolu a pro žadatele nejasné. Z tohoto důvodu byla podmínka upřesněna tak, že v kruhové ploše budou minimálně 4 další stromy s parametry odpovídajícími konkrétní etáži.

K bodu 17 (§ 9 odst. 6)

Odstavec stanovuje podmínky u podopatření ponechání stromů k zetlení, kdy se
na dané ploše musí nacházet strom ponechaný k zetlení, který odpovídá parametrům stromu v § 2 odst. 3, a žadatel musí stromy viditelně označit.

K bodu 18 (§ 10 odst. 1 písm. b)

Jedná se o legislativně technickou úpravu z důvodu zavedení nového podopatření ponechání stromů k zetlení.

K bodu 19 (§ 10 odst. 1 písm. d)

Bod zavádí sazbu pro podopatření ponechání stromů k zetlení. Platba v EUR je uvedena z důvodu pevné alokace finančních prostředků na celé programové období Strategického plánu SZP.
Sazba byla u podopatření vypočtena Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů a činí 
200 EUR/1 ha kruhové plochy zařazené do podopatření. Sazba byla vypočtena na základě hodnoty stromu průměrné kvality ponechaného k zetlení. Výpočet bere v úvahu různé faktory, jako např. bonitu a kvalitu stromu, věk lesního porostu, výčetní tloušťku stromu, hmotnatost (tzv. objem hroubí – nadzemní část dřevní hmoty) či hodnotu dříví.

K bodům 20 - 24 (§ 11 odst. 11 až 14)

Body se týkají § 11, který stanovuje podmínky pro změnu plochu v průběhu plnění víceletých podmínek. Odstavce 11 až 14 jsou poté doplněny o nové podopatření ponechání stromů k zetlení. 
Odstavec 11 stanovuje, že v případě podopatření ponechání stromů k zetlení se postupuje obdobě jako v odstavcích 1 až 10 při editaci porostních skupin. 
Odstavec 12 stanovuje pravidla pro dotaci v případě přesahu kruhové plochy do jiné porostní skupiny stejného žadatele. 
Odstavec 13 stanovuje změnu kruhové plochy v okolí vybraných stromů ponechaných k zetlení při zařazení. Pokud se vzdálenost středu stromu liší nejvýše o 50 metrů, žadatel zohlední tuto změnu při zařazování, pokud je vzdálenost větší než 50 metrů, Fond tento habitatový strom vyřadí. 
Odstavec 14 stanovuje, že editace kruhové plochy po zařazení bude umožněna pouze Fondem, a to na základě kontroly na místě.

K bodu 25, 26 a 28 (§ 13 odst. 1, 5 a 7)

Body se týkají § 13, který vymezuje případy, ve kterých dochází ke snížení nebo neposkytnutí požadované dotace. V rámci novelizačních bodů došlo k rozšíření o podopatření ponechání stromů k zetlení. Jednotlivé odstavce poté stanoví sankce za konkrétní porušení, tedy za porušení podmínky vzdálenosti od hranic porostních skupin či jiného stromu ponechaného k zetlení, za porušení podmínky, kdy se strom ponechaný k zetlení nebude nacházet nejvýše 50 m od deklarovaného umístnění, a za porušení podmínky spočívající
v nezajištění označení hranic.

K bodu 27 (§ 13 odst. 6)

Tento bod zavádí neposkytnutí dotace v souvislosti s upřesněním podmínky v § 9
odst. 5 písm. b). Tedy v případě, kdy je požadováno asanační mýcení k zamezení šíření lesních škůdců a žadatel neponechá minimálně čtyři další stromy s minimální výčetní tloušťkou alespoň 30 cm. Asanační těžbou se rozumí těžba nahodilá.

K bodům 29 – 32 (§ 14 odst. 2, 3, 7 a 8)

Body se týkají § 14, který upravuje postup v situacích, kdy ke zjištění nedodržení některé z podmínek pro poskytnutí požadované dotace dojde až po jejím vyplacení žadateli. V takovém případě Fond rozhodne o vyřazení a žadatel je povinen vrátit poskytnutou dotaci od začátku trvání závazku. V rámci novelizačních bodů došlo k rozšíření o podopatření ponechání stromů k zetlení. 
Odstavec 2 stanovuje vrácení dotace a vyřazení plochy v případě, kdy žadatel porušil některou ze základních podmínek uvedených v § 7a.
Odstavec 3 stanovuje vrácení dotace a vyřazení plochy v případě nedodržení podmínky uložení lesního hospodářského plánu nebo osnovy v digitální podobě v datovém skladu.
Odstavec 7 stanovuje vrácení dotace a vyřazení plochy v případě, jestliže se na dané kruhové ploše nenachází strom ponechaný k zetlení nebo žadatel stromy viditelně neoznačil.
Odstavec 8 stanovuje vrácení dotace a vyřazení plochy v případě, že se strom ponechaný k zetlení nenalézá nejvýše 50 m od deklarovaného umístění.

K Čl. II – Přechodné ustanovení:

Stanovuje se postup pro řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 72/2023 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády.
Žádosti, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, budou administrovány podle nařízení vlády č. 72/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.


K Čl. III – Účinnost:

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 1. března 2025. 
Důvodem je zejména zajištění transparentnosti dotačních podmínek pro žadatele
a upřesnění podmínky týkající se zákazu úmyslného kácení v kruhové oblasti kolem stanoviště stromu po dobu trvání závazku u již zavedeného podopatření zachování habitatových stromů. Úpravou této podmínky dojde k jejímu jasnému definování a tím snížení náročnosti administrace podopatření jak pro žadatele tak i pro platební agenturu.
Dalším důvodem je zejména umožnit žadatelům seznámit se s touto novou podmínkou a novým dotačním podopatřením ponechání stromů k zetlení před samotným podáním žádosti o evropské zemědělské dotace, kam spadají také lesnicko-environmentální platby, jejichž příjem v EU začíná od 1. dubna 2025 (pro podopatření ponechání stromů k zetlení od roku 2026), a s tím související plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU.
1

12