Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDASEUNS3 najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
846/0
Návrh poslanců Pavla Žáčka, Jana Bartoška, Heleny Langšádlové
a Martina Exnera na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu
bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů
Zástupce předkladatele: Žáček P. a další
Doručeno poslancům: 4. listopadu 2024 v 10:38
Návrh
Z Á K O N
ze dne ………………………2024,
kterým se mění zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů
a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu
bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 160/2008 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění
takto:
1. V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „stanovit metody pro“ nahrazují slovy „projednat
střednědobý výhled“.
2. V § 11 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d),
které zní
„d) po projednání s Radou stanovit střednědobý výhled naplňování úkolů Ústavu.“.
3. V § 12 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„5) Ředitel Archivu dvakrát ročně informuje Radu o zabezpečení přístupu
k dokumentům a archiváliím uloženým v Archivu a o plnění dalších úkolů Archivu.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
4. V § 13 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) převede bez zbytečného odkladu dokumenty a archiválie náležející do jeho péče
do elektronické podoby a zabezpečí k nim dálkový přístup,“.
Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena c) až m).
5. § 17 se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.
1
Důvodová zpráva
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) od svého vzniku v roce 2008 vědecky zkoumá
dvě nesvobodná období našich novodobých dějin: dobu nesvobody 1938–1945 a období
komunistické totalitní moci 1948–1989, samozřejmě s přesahujícími roky. Zaměřuje se
na nestranné hodnocení antidemokratické a zločinné činnosti bezpečnostních složek státu,
Komunistické strany Československa a organizací založených na její ideologii, analyzuje
příčiny a způsob likvidace demokratického režimu a dokumentuje nacistické i komunistické
zločiny. Vychází přitom z předpokladu, že díky důkladnému poznání historických pramenů
a zachování paměti o množství obětí, ztrát i škod v dobách totalitních diktatur, ale také o
formách ovládání a odporu, bude veřejnost se schopna bránit proti jakýmkoliv potenciálním
hrozbám ztráty svobody a demokracie anebo hájit lidská práva či lidskou důstojnost. Nejvyšším
orgánem ÚSTR je Rada Ústavu.
Partnerskou organizační složkou státu Ústavu pro studium totalitních režimů, sdruženou v téže
rozpočtové kapitole, je Archiv bezpečnostních složek (ABS). Ten až na některé výjimky
spravuje veškeré dokumenty bezpečnostních složek z doby komunistické nadvlády a zčásti
i doby nesvobody, nejen nejčastěji zmiňované Státní bezpečnosti, ale i dalších složek Sboru
národní bezpečnosti, vojsk Ministerstva vnitra, Pohraniční stráže, zahraničně-politické
rozvědky Ministerstva vnitra i zpravodajské správy Generálního štábu Ministerstva národní
obrany a podobně. Archiválie i dokumenty z provenience těchto složek jsou ve smyslu platných
právních norem přístupné každému badateli. ABS jako správce archiválií, které jsou součástí
národního kulturního dědictví, plní funkce správní, informační, vědecké a kulturní. Jeho hlavní
úkoly v procesu vyrovnání se s následky totalitních režimů 20. století mají širokou škálu a
zaujímají svébytné a nezastupitelné místo. ABS má zcela výjimečné postavení ve struktuře
českých státních archivů, neboť byl zřízen a funguje na základě zákona č. 181/2007 Sb., o
Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých
zákonů, a jeho odborná činnost probíhá v souladu se zákony upravujícími v obecné rovině
nakládání s archivními fondy a sbírkami (zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů, v platném znění a jeho prováděcí předpisy). Vedle „klasických“
archivních úkolů – pořádání fondů, péče o fyzický stav archiválií, restaurátorské zásahy apod.
plní i další specifické významné úkoly, včetně převodu archiválií a dokumentů do elektronické
podoby (digitalizace). Jedná se například o úkoly v rámci správních řízení, součinnost s
ministerstvy (např. vnitra či obrany), úřady (Národní bezpečnostní úřad), Etickou komisí České
republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu, Policií ČR nebo se
zpravodajskými službami. Archiv rovněž dle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 181/2007 Sb.
kontroluje výkon spisové služby u Ústavu, dále provádí výběr archiválií ve skartačním řízení a
mimo skartační řízení § 13 odst. 1 písm. d) a e) téhož zákona a provádí další úřední činnosti
spjaté s kompetencemi státního archivu.
2
ABS měl k 31. 12. 2023 celkem 145 systemizovaných míst (81 ve státní službě a 65
v pracovním poměru) soustředěných v sedmi odděleních. Ke konci téhož roku ABS vykazoval:
Archiválie, množství a zpracovanost Počet běžných metrů (vyjádření
v procentech)
Celkové množství uložených 20 373,46 bm (100 %)
archiválií 2 291,66 bm (tj. 11,25 %)
Počet zpracovaných metrů 1 494,69 bm (tj. 7,34 %)
archiválií 18 081,80 bm (tj. 88,75 %)
z toho Počet
inventarizovaných 755
počet nezpracovaných metrů 624
archiválií
Archivní soubory a pomůcky 326
celkový počet archivních souborů
celkový počet archivních
pomůcek
počet zveřejněných pomůcek dálkovým
způsobem
Neutuchající veřejný zájem o služby Archivu bezpečnostních složek od jeho vzniku v roce
2008, respektive o nahlížení do archiválií a dokumentů bývalých komunistických
bezpečnostních složek, je zřejmý z tabulky o počtu badatelů a badatelských návštěv:
Kromě zpracovávání archivních fondů a sbírek, přípravy inventárních jednotek k nahlížení
badatelům, byl od počátku jedním z hlavních úkolů ÚSTR a ABS převod dokumentů do
elektronické podoby (digitalizace). Po prvním pilotním projektu z roku 2007 ještě v rámci
3
Ministerstva vnitra – digitalizaci Evidence zájmových osob Státní bezpečnosti, zajišťovalo od
roku 2008 do 2014 digitalizaci specializované pracoviště ÚSTR, které v tomto prvním období
naskenovalo více než 27 milionů souborů. V roce 2015 bylo po různých peripetiích zřízeno
digitalizační pracoviště také v ABS, postupně se standardizovaly postupy při digitalizaci, oběhu
digitalizátů v informačním systému a zpřístupňování prostřednictvím aplikace eBadatelna,
která ideově navázala na pilotní projekt digitálního archivu z roku 2009. Celkem bylo v letech
2007/2008 až 2023 digitalizačními pracovišti ÚSTR a ABS převedeno do elektronické podoby
36 529 600 souborů.
Celkový přehled digitalizace ÚSTR a ABS 2008 až 2023
Z tohoto úplného počtu digitalizovaných souborů bylo koncem roku 2023 v aplikaci eBadatelna
dálkově zpřístupněno badatelům ve smyslu zákona č. 499/2004 Sb. celkem 9 176 986 snímků
digitálních kopií (k říjnu 2024 pak již 10 426 538 souborů), tj. necelých 30% všech pořízených
digitalizátů. Mezi roky 2016 a 2023 se v aplikaci eBadatelna zaregistrovalo téměř 5000
badatelů, kteří formou dálkového přístupu nahlédli do 281 743 inventárních jednotek.
Až dosud zákon č. 181/2007 Sb. neupravuje převod archiválií a dokumentů do elektronické
podoby ze strany ABS, tak jako tomu je u ÚSTR, ani dálkový přístup badatelů k inventárním
jednotkám z archivních fondů a sbírek ABS. K 1. lednu 2030 zákon předpokládal, že se ABS
stane součástí Národního archivu; co ovšem nepředpokládal, bylo fatální zpožďování plnění
klíčových zákonných úkolů (zpracování archiválií, digitalizace a jejich (dálkové)
zpřístupňování badatelské veřejnosti) počínaje rokem 2013.
Na základě změny některých právních norem se úkoly kladené na ÚSTR a ABS významně
rozšířily, zejména přijetím zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti
komunismu. Ten v ust. § 6 odst. 3 stanoví, že k žádosti o vydání osvědčení účastníka odboje
a odporu proti komunismu si Ministerstvo obrany opatří odborné stanovisko Archivu
bezpečnostních složek, popřípadě i Ústavu pro studium totalitních režimů a dalších vědeckých
institucí. ABS se kromě zpracování odborných stanovisek stal gestorem u identifikace překážek
vydání osvědčení dle písm. a), zčásti u b), f), g) a h) § 4 zákona č. 262/2011 Sb. Zjišťuje
v evidencích příslušnost k příslušníkům nebo zaměstnancům bezpečnostních složek s výjimkou
základní nebo náhradní vojenské činné služby (a také civilně-správního úseku, útvarů Sboru
národní bezpečnosti vykonávajících funkce státních archivů a Hlavní správy státní bezpečnosti
v SSR), osobám evidovaným v materiálech bezpečnostních složek jako spolupracovníci nebo
4
tajní spolupracovníci, členům Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti (PS VB), pomocníkům
Pohraniční stráže (PPS), osobám jinak obdobně spolupracujícím s bezpečnostními složkami
nebo Komunistickou stranou Československa, studentům nebo absolventům vysokých škol
politických a bezpečnostních, školení obdobných směrů ve státech Varšavské smlouvy,
vědeckým aspirantům či účastníkům kurzů na těchto školách delších než tři měsíce,
příslušníkům nebo spolupracovníkům zpravodajské služby cizího státu v době, kdy v tomto
státě vládl komunistický nebo komunistickému režimu obdobný režim. ABS od roku 2011 do
konce září 2024 zpracoval a Ministerstvu obrany poskytl celkem 5 806 odborných stanovisek.
Podle ust. § 7 odst. 7 také Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu
proti komunismu spolupracuje s ÚSTR a s ABS, které jí na vyžádání poskytují nezbytné
podklady a informace. Plnění těchto úkolů zákonodárce v roce 2007 nemohl při přijímání
právní úpravy předvídat.
Navrhovatel novely zákona vzal v potaz tu skutečnost, že jako v jiných postkomunistických
zemích (Spolková republika Německo, Polsko, baltské země, Rumunsko, Ukrajina atd.)
stále trvá veřejný zájem na systematickém poznávání naší nedávné minulosti vyrovnání se s
naši nedávnou minulostí, zejména v oblasti překonávání následků komunistického totalitního
režimu. O této skutečností svědčí nejen počty badatelů, ale také počet úředních žádostí (NBÚ,
BIS, MO atd.), které tvoří běžnou agendu ABS (blíže viz výroční zprávy Archivu
bezpečnostních složek).
2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy
Smysl a cíl zákona č. 181/2007 Sb., není k dnešnímu dni v rámci ABS ještě naplněn, přičemž
lze důvodně předpokládat, že se to nepodaří ani v roce 2030. Rozsáhlá část archiválií není ještě
zpracována (88,75 %), inventarizována (92,66 %) a tím méně digitalizována (v eBadatelně je
badatelům zpřístupněno pouhých 30% ze zatím pořízených digitalizátů), tudíž se stále
nepodařilo napravit dramaticky neuspokojivý stav zpřístupňování, zveřejňování a digitalizace
archiválií a dokumentů z provenience komunistických bezpečnostních složek z let 1990, resp.
1996 až 2006. Činnost ABS je po více než 15 letech stabilizovaná co do počtu zaměstnanců,
nastavení procesu řízení a výsledků práce. Zájem o poznávání mocenských souvislostí doby
nesvobody i období komunistické totalitní moci je trvale stabilní.
ABS je klíčovou institucí, která prioritně zpracovává a zpřístupňuje archiválie a dokumenty
z tohoto období, což je jedním z jeho nejdůležitějších zákonných úkolů. Přispívá mj.
k prohlubování demokracie tím, že zpracovává odborná stanoviska
k protikomunistickému odboji dle zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti
komunismu.
Smyslem navrhované úpravy je:
a) Zpřesnění působnosti Rady Ústavu, nejvyššího orgánu Ústavu pro studium totalitních
režimů, prohloubení jejího vlivu na dlouhodobé plnění úkolů vyplývajících z právních
předpisů.
5
b) Větší odpovědnost ředitele Archivu bezpečnostních složek ve smyslu informovanosti
Rady Ústavu o činnosti Archivu, a to dvakrát ročně. Posílení spoluodpovědnosti Rady
Ústavu za plnění úkolů ABS a tomu odpovídající vyšší míra provázanosti a koordinace
plnění úkolů ABS s ÚSTR, včetně zajištění adekvátní výše finančních prostředků.
c) Zrušení ust. § 17 zákona č. 181/2007 Sb., tedy nezačlenění Archivu bezpečnostních
složek k 1. 1. 2030 do Národního archivu. Toto ustanovení zákona formuloval
zákonodárce v roce 2007, kdy nebylo zcela možné predikovat, za jak dlouhou časovou
periodu budou archiválie v ABS plně zpracovány a v dostatečné míře digitalizovány.
Původní horizont začlenění ABS do Národního archivu stanovený na rok 2030 se
z pohledu posledních let jeví jako příliš blízký, a pokud by nebyly – obdobně jako
v polském případě – pevně stanoveny přesné termíny ke zpracování jednotlivých
archivních fondů a sbírek, resp. časová osa jejich digitalizace, tak jej nelze zodpovědně
realizovat.
I po přijetí této úpravy se předpokládá úzká spolupráce ABS s Národním archivem, vztahující
se nejenom na archivní fondy a sbírky, které se z různých důvodů nestaly součástí delimitace
ve smyslu ust. § 14 odst. 1 zákona 181/2007 Sb. Také po předpokládaném budoucím schválení
nového zákona o archivnictví a spisové službě a dobudování Národního digitálního archivu se
všemi funkcionalitami se navíc rýsuje zpřístupňování digitalizovaných inventárních jednotek
z ABS i prostřednictvím portálu Národního archivu.
3. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona není v rozporu se zásadami ústavního pořádku České republiky, včetně Listiny
základních práv a svobod.
4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost
s právními akty Evropské unie
Návrh zákona je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího
členství v EU. Nebyl identifikován přímý vztah navrhovaného zákona k žádné konkrétní
mezinárodní smlouvě. Rovněž je navrhovaná právní úprava v souladu s judikaturou Soudního
dvora EU a obecnými právními zásadami práva EU.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty
Zachování Archivu bezpečnostních složek i po 1. 1. 2030, které je novelou předkládáno, nebude
vyžadovat žádné další finanční prostředky než ty, které jsou každoročně rozpočtovány pro
Archiv bezpečnostních složek v rámci kapitoly 355 – Ústav pro studium totalitních režimů.
Lze doplnit, že průměrný plat v Archivu bezpečnostních složek je 32.339 Kč (pro zaměstnance
dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, 29.414 Kč a pro státní zaměstnance podle zákona
č. 234/2014 Sb., o státní službě, 34.715 Kč).
6
Náklady na případné podřazení Archivu bezpečnostních složek Národnímu archivu lze jen
velmi těžko odhadnout, neboť ze zákona nevyplývá, jak by byl konkrétně proveden převod
zaměstnanců (např. ve srovnání s § 21 zákona o převodu práv a povinností z pracovněprávních
vztahů při vzniku ÚSTR a ABS) a zda by se netýkal zejména archiválií. Rozdělena by musela
být i informační aktiva, jejichž kopie by i nadále zůstala ve správě ÚSTR.
6. Sociální dopady navrhované právní úpravy a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá sociální dopady, a to včetně dopadů na rodiny
a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním
postižením a národnostní menšiny.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.
7. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nemá žádný dopad na případná korupční rizika.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovanou právní úpravou bude zachován standard v bezpečnosti a obraně státu.
10. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti
mužů a žen a dopady návrhu zákona v těchto oblastech
Návrh zákona nemá dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1
Dochází k vypuštění kompetence Rady Ústavu stanovit metody pro naplňování úkolů Ústavu,
neboť toto ustanovení v praxi není využíváno a je tak zcela nadbytečné. Rada Ústavu ostatně
nikdy v minulosti neurčovala metody výzkumné práce. Nově je navrženo znění stanovící
působnost Rady Ústavu projednat střednědobý výhled naplňování úkolů Ústavu. Toto
ustanovení lépe postihuje spoluodpovědnost Rady Ústavu za dlouhodobé plnění zákonných
úkolů Ústavu. Tato potřeba vyplynula z aplikační praxe, neboť zpřesňuje a konkretizuje
zodpovědnost členů Rady Ústavu a zároveň vede Radu Ústavu k tomu, aby její činnost byla
více zaměřena k přesahu jednoletého horizontu činnosti ÚSTR.
K bodu 2
Navržené znění, tedy že řediteli Ústavu po projednání s Radou přísluší stanovit střednědobý
výhled naplňování úkolů Ústavu, koresponduje s tím, že do působnosti Rady Ústavu má nově
náležet projednání střednědobého výhledu naplňování úkolů Ústavu, přičemž je žádoucí, aby
období, na něž se stanoví výhled naplňování úkolů Ústavu, bylo delší než 1 rok. Pouze jednoletý
7
horizont strategického rozvoje Ústavu by jinak nepřímo vyplýval z kompetencí Rady Ústavu
stanovených v ustanovení § 9 odst. 1 písm. d) „schvalovat roční plán činnosti Ústavu,“,
f) „schvalovat podklady pro návrh rozpočtu a závěrečného účtu Ústavu“, a g) „schvalovat
výroční zprávu o činnosti Ústavu a předkládat ji k projednání Senátu,“ dlouhodobější
perspektivu má pouze působnost Rady Ústavu stanovená v písm. i): „sledovat a vyhodnocovat
zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím uloženým v Archivu a výsledky předkládat
jednou ročně k projednání Senátu.“ Nová působnost Rady Ústavu i ředitele s touto stávající
kompetencí Rady Ústavu plně koresponduje.
K bodu 3
Stanovuje se větší odpovědnost ředitele Archivu bezpečnostních složek ve smyslu
informovanosti Rady Ústavu o činnosti Archivu, a to dvakrát ročně. Uvedené ustanovení je
vedeno snahou docílit, aby Rada Ústavu měla lepší přehled o reálných úkolech ABS a míře
jejich zpracování. Rovněž se jeví vhodné posílit vztah ředitele ABS k Radě Ústavu při
zachování přímého řízení ABS Ústavem pro studium totalitních režimů (ve vztahu k řediteli
ABS prostřednictvím zákona o státní službě).
K bodu 4
Ustanovení navazuje na praxi převodu archiválií a dokumentů do elektronické podoby
(digitalizace), která od roku 2015 probíhá jak v ÚSTR, tak v ABS. Zde se postupně
standardizovaly postupy při přípravě archiválií a dokumentů k digitalizaci, samotná
digitalizace, oběh digitalizátů v informačním systému a jejich zpřístupňování badatelům
prostřednictvím aplikace eBadatelna. Navrhovaná úprava tak narovnává a potvrzuje faktický
stav digitalizace a dálkového přístupu k inventárním jednotkám z archivních fondů a sbírek
ABS.
K bodu 5
Zákon č. 181/2007 Sb. v § 17 předpokládá, že dnem 1. ledna 2030 se Archiv bezpečnostních
složek stane součástí Národního archivu. Takový postup však v současné době není žádoucí,
neboť smysl, účel a cíl zákona č. 181/2007 Sb. není ve vztahu k Archivu bezpečnostních složek
– napravení nepříliš kvalifikované praxe z let 1990 až 2006 v Archivu Ministerstva vnitra
a u dalších správců archivní a spisové bezpečnostní agendy komunistického totalitního režimu
– dosud plně naplněn, přičemž lze extrapolovat, že v daném termínu ani naplněn být nemůže.
Významná část archiválií stále není zpracována, natož digitalizována, tudíž ani nelze s určitostí
zajistit jejich využití k účelům stanoveným tímto zákonem. Je zapotřebí přihlédnout k povaze
archivních fondů a sbírek ABS, včetně specifické svazkové agendy rozvědných,
kontrarozvědných a dalších podpůrných útvarů Státní bezpečnosti, Pohraniční stráže,
zpravodajské správy Generálního štábu MNO a odboru vnitřní ochrany, přičemž lze
předpokládat, že právě zejména tyto archiválie a dokumenty komunistických bezpečnostních
složek by nebylo možné v Národním archivu ze zcela objektivních důvodů digitalizovat
v dosavadním rozsahu. Totéž je možné předpokládat také v případě virtuální rekonstrukce
digitalizovaných inventárních jednotek (svazků) a ani zde by nebylo vhodné dopustit omezení
zpřístupnění této tak citlivé agendy badatelské veřejnosti. Zpřístupnění archiválií odborné
i laické veřejnosti a maximální otevřenost ABS je přitom jedním ze základních principů,
vyjádřených zákonodárcem též v preambuli zákona č. 181/2007 Sb. spojení ABS s Národním
archivem je tedy trvale nežádoucí.
8
Převedení Archivu bezpečnostních složek do Národního archivu by eo ipso znamenalo výrazné
oslabení kapitoly státního rozpočtu č. 355 – Ústav pro studium totalitních režimů, což by
fakticky ohrozilo naplňování úkolů ÚSTR stanovených v § 4 zákona č. 181/2007 Sb., které
úzkou spolupráci a nakládání s archivními materiály ABS bezprostředně předpokládají. Ve
svém důsledku by to znamenalo omezení práva veřejnosti na objektivní a co nejvíce faktické
poznání doby nesvobody i období komunistické totalitní moci, k čemuž se opakovaně přihlásil
ústavodárce i zákonodárce. Obdobně vnímá význam agendy zákona č. 181/2007 Sb. i Ústavní
soud, který své závěry vyslovil například v nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 3/14. To je pouze
minimalistický výčet negativ, z nichž vyplývá, že zachování Archivu bezpečnostních složek
v rámci ÚSTR je nejlepším řešením z hlediska ekonomického, personálního i funkčního
(naplňování zákona č. 181/2007 Sb., včetně odůvodnění nálezu Ústavního soudu Pl. 25/07 ze
dne 13. 3. 2008).
Po více než 15 letech fungování Archivu bezpečnostních složek konstatovat, že úkoly
vyplývající ze zákona č. 181/2007 Sb. jsou řádně plněny, ale množství archiválií, počet
zaměstnanců, rozložení úkolů mezi jednotlivými odděleními, rozpočty na mzdy, rozpočty na
běžné výdaje a nastavené procesní a manažerské procesy, v tom smyslu pracovní postupy
zejména co do předmětu a rozsahu digitalizace, vyžadují delší časový rámec zpracování
archiválií pro lepší komfort badatelů při předkládání archiválií včetně archivních pomůcek.
Přijetí této právní normy, tedy zrušení § 17 zákona č. 181/2007 Sb., nemá alternativu v nepřijetí
žádné nové právní normy, neboť pokud by mělo dojít ke sloučení ABS s Národním archivem,
bylo by nezbytné upravit velké množství právních předpisů, které úkoly ABS stanoví (např.
zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu) a nově nastavit
spolupráci jiných státních orgánů a dalších institucí – včetně ÚSTR – s Národním archivem,
stejně jako právně vyřešit delimitace nejen archivních fondů, archivních pomůcek a projektů
zpřístupňování archiválií badatelům i široké veřejnosti, ale též zaměstnanců a majetku ve správě
ABS.
Splynutím ABS s Národním archivem zpracovávání a zpřístupňování archiválií z dob
nesvobody v kontextu náplně práce a rozsahu jiných taktéž důležitých fondů, které jsou
v dosavadní gesci Národního archivu (více než 130 km archiválií) by z objektivních důvodů
(personálních, časových, finančních) nemohly mít takovou prioritu jakou mají výhradně
v Archivu bezpečnostních složek.
K čl. II
Účinnost se navrhuje standardně v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv) k 1. červenci 2025.
Předkladatelé:
Pavel Žáček – elektronicky podepsáno
Jan Bartošek – elektronicky podepsáno
Helena Langšádlová – elektronicky podepsáno
Martin Exner – elektronicky podepsáno
9
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium
totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 9
(1) Do působnosti Rady náleží
a) stanovit metody pro projednat střednědobý výhled naplňování úkolů Ústavu,
b) jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost,
c) schvalovat organizační řád Ústavu a další vnitřní předpisy Ústavu,
d) schvalovat roční plán činnosti Ústavu,
e) zřizovat vědeckou radu jako odborný poradní orgán ředitele pro badatelskou činnost Ústavu
a na návrh ředitele jmenovat její členy a schvalovat její jednací řád,
f) schvalovat podklady pro návrh rozpočtu a závěrečného účtu Ústavu,
g) schvalovat výroční zprávu o činnosti Ústavu a předkládat ji k projednání Senátu,
h) rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Ústavu,
i) sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím uloženým
v Archivu a výsledky předkládat jednou ročně k projednání Senátu.
(2) Rada je oprávněna požádat vládu ve výjimečných případech o diplomatickou podporu při
získávání přístupu k důležitým dokumentům uchovávaným v archivech cizích států, které se
týkají zaměření Ústavu.
§ 11
(1) V čele Ústavu stojí ředitel. Řediteli přísluší
a) zajišťovat zpracování podkladů pro všechny záležitosti, jež jsou v působnosti Rady,
předkládat tyto záležitosti k projednání a rozhodnutí Radě a vykonávat rozhodnutí Rady,
b) účastnit se jednání Rady; je oprávněn požádat předsedu Rady o svolání jejího zasedání
s návrhem pořadu jednání,
c) po projednání s Radou jmenovat a odvolávat ředitele Archivu.,
d) po projednání s Radou stanovit střednědobý výhled naplňování úkolů Ústavu.
(2) Předpokladem pro výkon funkce ředitele je jeho spolehlivost, bezúhonnost a ukončené
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.
§ 12
(1) Zřizuje se Archiv se sídlem v Praze.
(2) Archiv je správní úřad, který je přímo řízený Ústavem.
10
(3) V čele Archivu stojí ředitel Archivu, kterého jmenuje a odvolává po projednání s Radou
ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ředitel se považuje
za služební orgán ředitele Archivu a je oprávněn dávat řediteli Archivu příkazy k výkonu státní
služby podle zákona o státní službě.
(4) Předpokladem pro výkon funkce ředitele Archivu je jeho spolehlivost, bezúhonnost
a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu archivního nebo
historického směru nebo v příslušném speciálním oboru.
(5) Ředitel Archivu dvakrát ročně informuje Radu o zabezpečení přístupu k dokumentům
a archiváliím uloženým v Archivu a o plnění dalších úkolů Archivu.
(6) Archiv je účetní jednotkou a je součástí rozpočtové kapitoly Ústavu.
§ 13
(1) Archiv
a) zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek podle
zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti a podle zákona
o archivnictví a spisové službě,
b) převede bez zbytečného odkladu dokumenty a archiválie náležející do jeho péče
do elektronické podoby a zabezpečí k nim dálkový přístup,
c) zabezpečuje přístup k dokumentům a archiváliím náležejícím do jeho péče a poskytuje
nezbytnou pomoc a informace státním orgánům příslušným k bezpečnostnímu řízení, popřípadě
k šetření podle zákona o ochraně utajovaných informací, zpravodajským službám České
republiky k plnění jejich úkolů a orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení,
d) kontroluje výkon spisové služby u Ústavu,
e) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u Ústavu a u držitelů dokumentů vzniklých
z činnosti bezpečnostních složek v období komunistické totalitní moci, pokud jde o tyto
dokumenty,
f) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých Ústavu nebo
Archivu darem nebo ke koupi,
g) rozhoduje o námitkách proti protokolu podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu,
u kterého provádí výběr archiválií,
h) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo
pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální
podobě náležejících do jeho péče,
i) ukládá sankce za správní delikty ukladatelů archiválií v Archivu podle zákona o archivnictví
a spisové službě,
j) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče dokumenty pro potřeby správních úřadů
a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických
a fyzických osob, pořizuje z nich opisy, kopie nebo repliky,
11
k) umožňuje za podmínek stanovených zákonem o archivnictví a spisové službě nahlížet
do archiválií náležejících do jeho péče,
l) vede příslušnou evidenci archiválií,
m) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv.
(2) Archiv na úseku péče o archiválie
a) pečuje o archiválie bezpečnostních složek z období komunistické totalitní moci, archiválie
a dokumenty převzaté od subjektů, které je spravovaly přede dnem předání Archivu podle § 14
odst. 1, archiválie a dokumenty získané darem nebo koupí a dokumenty a archiválie vzniklé
z činnosti vlastní,
b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově archiválií a uzavírá za
Českou republiku příslušné smlouvy,
c) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních
památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,
d) provádí inventuru archiválií vyhlášenou Ministerstvem vnitra,
e) spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými, kulturními, školskými a dalšími
institucemi za účelem výměny zkušeností v odborných otázkách, ve vědeckém bádání
a kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,
f) provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických
a příbuzných vědních oborů,
g) zřizuje specializovanou knihovnu pro obor archivnictví a výkonu spisové služby,
h) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a výkonu spisové služby,
dějin správy, pomocných věd historických a historie,
i) zajišťuje ve spolupráci s Národním archivem konzervaci a restaurování archiválií,
j) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných
Ministerstvem vnitra.
(3) Archiv je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.
§ 17
Dnem 1. ledna 2030 se Archiv stává součástí Národního archivu.
V Praze dne 31. 10. 2024
12