Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

9. volební období

845/0

Návrh poslanců Tomáše Dubského, Milady Voborské, Martiny
Ochodnické, Jiřího Havránka a Jiřího Carbola na vydání zákona, kterým

se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce

obcí

Zástupce předkladatele: Dubský T. a další
Doručeno poslancům: 4. listopadu 2024 v 10:35
Návrh poslanců Tomáše Dubského, Milady Voborské, Martiny Ochodnické, Jiřího
Havránka a Jiřího Carbola na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb.,

o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti
s podporou spolupráce obcí

1
Návrh

ZÁKON

ze dne ….…….……. 2024,

kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce obcí

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna obecního zřízení

Čl. I

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.,
zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona
č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona
č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb.,
zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona
č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb.,
zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb.,
zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona
č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb.,
zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb.,
zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona
č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb.,
zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona
č. 152/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., zákona
č. 418/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb. a zákona č. …/…. Sb., se mění takto:

1. V § 39 odst. 1 větě první se slova „nebo právo stavby“ nahrazují slovy „nebo věcné právo
stavby61)“ a slova „zřídit právo stavby“ se nahrazují slovy „zřídit věcné právo stavby61)“.

Poznámka pod čarou číslo 61 zní:

„61) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.

2. V § 53a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Je-li společenství obcí svěřen výkon státní
správy, obdrží na něj ze státního rozpočtu příspěvek.“.

3. V § 53a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na činnost.“.

2
4. V § 53d se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Orgány společenství obcí jsou shromáždění starostů, předseda, kancelář

společenství obcí, případně další orgány stanovené zákonem nebo určené stanovami.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

5. V § 53d odst. 2 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.

6. V § 53d se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Předseda plní úkoly statutárního orgánu
zaměstnavatele vůči vedoucímu kanceláře společenství obcí.“.

7. V § 53d se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Kancelář společenství obcí tvoří vedoucí kanceláře společenství obcí a další

zaměstnanci společenství obcí, nejsou-li zařazeni do organizační složky společenství obcí
nebo podle zákona do jiného orgánu společenství obcí. Kancelář společenství obcí
a) plní úkoly, které jí svěřují stanovy společenství obcí,
b) plní úkoly, které jí uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství

obcí,
c) provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, stanoví-li zákon,

že tyto úkony provádí společenství obcí, aniž by určoval, který jeho orgán je k nim
příslušný.
(5) Vedoucí kanceláře společenství obcí stojí v čele kanceláře společenství obcí.
Vedoucí kanceláře společenství obcí plní úkoly
a) které mu uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství obcí,
b) statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči
zaměstnancům společenství obcí.
(6) Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené zákonem
nebo na základě zákona společenství obcí má postavení úředníka územního samosprávného
celku. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují ustanovení zákona
o úřednících územních samosprávných celků obdobně.“.

8. V § 53e odst. 3 větě první se slova „zařazeného do obecního úřadu“ zrušují.

9. V § 53e odst. 3 větě druhé se slova „v rozsahu stanoveném“ nahrazují slovy „při zajišťování
výkonu správních činností pro danou obec“.

10. V § 53g odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnanci“ vkládají slova „podle
odstavce 1 nebo 2“ a slova „v rozsahu stanoveném podle odstavce 3“ se nahrazují slovy
„při zajišťování plnění úkolů“.

11. V § 53g odst. 4 písm. a) se slova „vůči zaměstnanci“ zrušují a za slovo „zaměstnanec“ se
vkládá slovo „dané“.

12. V § 53g odst. 4 písm. b) se slova „vůči zaměstnanci“ zrušují a za slovo „orgán“ se vkládá
slovo „dané“.

13. Za § 53g se vkládá nový § 53h, který zní:
„§ 53h

(1) Pro výkon státní správy svěřené společenství obcí se § 61 odst. 2 použije obdobně.

3
(2) Nadřízeným správním orgánem orgánu společenství obcí je krajský úřad; úkoly
nadřízeného správního orgánu plní krajský úřad v přenesené působnosti.

(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontroluje výkon státní správy svěřené
společenství obcí krajský úřad v přenesené působnosti a výkon ostatních činností svěřených
společenství obcí Ministerstvo vnitra. Při kontrole se zjišťuje, zda společenství obcí
dodržuje
a) při výkonu svěřené státní správy zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též

usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření přijatá při
kontrole výkonu státní správy,
b) při výkonu ostatních činností svěřených společenství obcí zákony a jiné právní předpisy,
s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva.

(4) Orgán vykonávající kontrolu podle odstavce 3 může zrušit úkon orgánu společenství
obcí učiněný při plnění úkolů svěřených společenství obcí, je-li v rozporu s právními
předpisy; to neplatí, jestliže je možné zákonnost tohoto úkonu přezkoumat jiným
postupem.“.

14. V § 85 písm. m) se slova „převod práva stavby“ nahrazují slovy „převod věcného práva
stavby61)“ a za slovo „zřízení“ se vkládá slovo „tohoto“.

15. V § 85 písm. n) se slova „práva stavby ve veřejné“ nahrazují slovy „věcného práva stavby61)
ve veřejné“ a slova „práva stavby obcí“ se nahrazují slovy „tohoto práva stavby obcí“.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o obecní policii

Čl. II

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona
č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb.,
zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona
č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb.,
zákona č. 248/2017 Sb., zákona č. 261/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 418/2021 Sb., zákona č. 427/2023 Sb. a zákona č. …/…. Sb., se mění takto:

1. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:
„(2) Obecní policii může jako svůj orgán zřídit rovněž společenství obcí32); nestanoví-li

zákon jinak, na společenství obcí se hledí jako na obec a na obecní policii společenství obcí
jako na obecní policii. O zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí rozhoduje
shromáždění starostů společenství obcí.
____________________
32) § 53a zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

2. V § 1 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Obecní policie společenství obcí vykonává
činnosti podle věty první na území obcí, které jsou členy společenství obcí, uvedených

4
v rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o jejím zřízení. Obecní policie
společenství obcí nemůže vykonávat činnosti podle věty první na území obce, která má
zřízenu obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a.“.

3. V § 1 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Název obecní policie společenství obcí obsahuje i název společenství obcí.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

4. § 1a zní:

„§ 1a

obecní policie společenství obcí,
b) den zřízení obecní policie společenství obcí,
c) způsob úhrady nákladů na zřízení a provoz obecní policie společenství obcí obcemi,

které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie
společenství obcí,
d) způsob vypořádání finančních závazků zrušeného nebo zaniklého společenství obcí vůči
zaměstnancům obce zařazeným do obecní policie společenství obcí,
e) způsob vypořádání finančních závazků obce, která nadále nebude využívat obecní
policii společenství obcí, vůči společenství obcí,
f) způsob vypořádání finančních závazků společenství obcí vůči zaměstnancům obce
zařazeným do obecní policie společenství obcí v případě jejího zrušení,
g) jméno, příjmení a funkci osoby řídící obecní policii společenství obcí podle § 3 odst. 2.

(2) Shromáždění starostů společenství obcí může rozhodnout o zrušení obecní policie
společenství obcí na základě návrhu nejméně tří pětin členů společenství obcí, na jejichž
území vykonává činnost.

(3) Shromáždění starostů společenství obcí na návrh obce podle odstavce 1 písm. a),
která nehodlá nadále využívat obecní policii společenství obcí a která má vypořádány
finanční závazky vůči společenství obcí podle odstavce 1 písm. e), rozhodnutí o zřízení
obecní policie společenství obcí změní vyškrtnutím této obce z údaje podle
odstavce 1 písm. a).“.

5. Za § 1a se vkládá nový § 1b, který zní:

„§ 1b

(1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní policie, kteří
a) splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b) splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c) nejsou čekatelem nebo strážníkem.

(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.“.

5
6. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Obecní policii společenství obcí řídí předseda společenství obcí nebo člen

shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství obcí.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
7. V § 3 odst. 3 větě první se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“ a za slovo „obce“
se vkládají slova „anebo shromáždění starostů společenství obcí“.
8. V § 3a se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Veřejnoprávní smlouvu podle odstavce 1 nesmí uzavřít společenství obcí.“.
9. V § 4 odstavec 2 zní:

„(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších
zaměstnanců obce podle § 1b odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce
pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii anebo předseda společenství obcí nebo
člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství
obcí; to neplatí, pokud zastupitelstvo obce nebo shromáždění starostů společenství obcí
svěří tuto pravomoc určenému strážníkovi podle § 3 odst. 3.“.
10. V § 4 se na konci odstavce 3 doplňují slova „nebo jednomu společenství obcí“.
11. Na konci textu § 17g se doplňují slova „nebo 2“.
12. V § 21 odst. 3 se za text „§ 3 odst. 1“ vkládají slova „nebo 2“.
13. V § 23 odst. 1 se slova „starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem
obce řídit obecní policii“ nahrazují slovy „osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo
2“ a text „§ 3 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 3 odst. 3“.
14. V § 23 odst. 2 se slova „Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem
obce řídit obecní policii“ nahrazují slovy „Osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo
2“ a text „§ 3 odst. 2“ se nahrazuje textem „§ 3 odst. 3“.
15. V § 26 odst. 3 se za slovo „starosta“ vkládají slova „, předseda společenství obcí“.
16. V § 27a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Obec“ vkládají slova „nebo
společenství obcí“.
17. V § 28b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) V případech podle odstavce 2 může shromáždění starostů společenství obcí vůči
obecní policii postupovat obdobně.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

6
ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

Čl. III

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady
č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.,
zákona č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona
č. 41/2009 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona
č. 303/2013 Sb., zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 118/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 2 se slova „(dále jen „územní celky v samostatné působnosti“)“ zrušují.
2. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Společenství obcí odpovídají za podmínek

stanovených tímto zákonem za škodu při výkonu veřejné moci, která není výkonem státní
správy, svěřené společenstvím obcí zákonem nebo na základě zákona.“.
3. V § 1 odst. 3 se slova „celky v samostatné působnosti“ nahrazují slovy „samosprávné celky
a společenství obcí podle odstavce 2 (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“)“.
4. V § 3 odst. 1 písm. c) se za slovo „celků“ vkládají slova „nebo společenství obcí“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna krajského zřízení

Čl. IV

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.,
zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb.,
zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona
č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb.,
zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona
č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb.,
zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona
č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb.,
zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb.,
zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona
č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona
č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb. a zákona č. 418/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 1 větě první se slova „nebo právo stavby“ nahrazují slovy „nebo věcné právo
stavby39)“ a slova „zřídit právo stavby“ se nahrazují slovy „zřídit věcné právo stavby39)“.

Poznámka pod čarou č. 39 zní:

„39) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.

7
2. V § 36 písm. m) se slova „převod práva stavby“ nahrazují slovy „převod věcného práva
stavby39)“ a za slovo „zřízení“ se vkládá slovo „tohoto“.

3. V § 36 písm. n) se slova „práva stavby ve veřejné“ nahrazují slovy „věcného práva stavby39)
ve veřejné“ a slova „práva stavby krajem“ se nahrazují slovy „tohoto práva stavby krajem“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o hlavním městě Praze

Čl. V

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona
č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb.,
zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona
č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb.,
zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona
č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb.,
zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona
č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona
č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb.,
zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona
č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona
č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona
č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona
č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění
takto:

1. V § 18 odst. 1 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 6b zní:
„h) oprávnění vystupovat jako účastník v řízení o povolení záměru nebo v řízení o nařízení
odstranění stavby a v řízení o dodatečném povolení stavby podle zvláštního právního
předpisu6b) v území městské části.
____________________
6b) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 36 odst. 1 větě první se slova „nebo právo stavby“ nahrazují slovy „nebo věcné právo
stavby42)“ a slova „zřídit právo stavby“ se nahrazují slovy „zřídit věcné právo stavby42)“.
Poznámka pod čarou číslo 42 zní:

„42) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.

3. V § 59 odst. 3 písm. o) se slova „převod práva stavby“ nahrazují slovy „převod věcného
práva stavby42)“ a za slovo „zřízení“ se vkládá slovo „tohoto“.

4. V § 59 odst. 3 písm. p) se slova „práva stavby ve veřejné“ nahrazují slovy „věcného práva
stavby42)“ a slova „práva stavby hlavním“ se nahrazují slovy „tohoto práva stavby hlavním“.

8
5. V § 89 odst. 2 písm. l) se slova „převod práva stavby“ nahrazují slovy „převod věcného
práva stavby42)“ a za slovo „zřízení“ se vkládá slovo „tohoto“.

6. V § 89 odst. 2 písm. m) se slova „práva stavby ve veřejné“ nahrazují slovy „věcného práva
stavby42) ve veřejné“ a slova „práva stavby hlavním“ se nahrazují slovy „tohoto práva
stavby hlavním“.

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení

Čl. VI

Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb.,
zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona
č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb.,
zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona
č. 333/2012 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona
č. 15/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona
č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 414/2023 Sb. a zákona č. 123/2024 Sb.,
se mění takto:

1. V § 4a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, poslance nebo senátora, který má
v jeho správním obvodu místo trvalého pobytu“.

2. V § 8a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá potvrzení

o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené
do 31. prosince 1958, které lze pořídit i kopií listiny založené ve sbírce listin anebo údaje
uvedeného na takové listině, osobám uvedeným v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí
obdobně.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

3. V § 8a odst. 6 se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „, 4 nebo 5“.

4. V § 21 odst. 4 se slovo „jeho“ zrušuje a za slovo „příjmení“ se vkládají slova „zemřelého
cizince a jeho žijícího manžela nebo partnera8a), který je cizincem,“.

5. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:

„§ 23a

9
členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském
prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“), jejichž
součástí je vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“).“.
6. V § 23a větě poslední se slova „vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“)“ zrušují.
7. V § 25 odst. 6 se slova „vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30)
(dále jen „vícejazyčný standardní formulář“)“ zrušují.
8. V § 25b odst. 1 se slova „fyzické osobě“ zrušují.
9. V § 26 odstavec 7 zní:

„(7) Pokud jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince nebyly do matriční knihy
zapsány ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu, uvedou se v tomto tvaru
v poznámce matričního dokladu.“.
10. V § 35 odstavec 4 se slova „, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru
nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“)“ zrušují.
11. V § 42 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Do zvláštní matriky se dále zapisují manželství uzavřená na zastupitelském úřadu
cizího státu v České republice občanem, který byl ke dni takto uzavřeného manželství
cizincem.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
12. V § 62 odst. 4 se slova „zapsána více než dvě jména“ nahrazují slovy „zapsáno více jmen“.
13. V § 62 odst. 7 se slovo „jsou-li“ nahrazuje slovem „je-li“ a slova „uvedena více než dvě
jména“ se nahrazují slovy „uvedeno více jmen“.
14. V § 68 odst. 2 písm. c) se za slovo „osvojení“ vkládají slova „nebo zrušení osvojení“.
15. V § 68 odst. 3 písm. d) se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.
16. V § 70 odst. 2 se za větu první vkládají věty „Na nezletilé dítě této fyzické osoby
se prohlášení vztahuje pouze se souhlasem druhého rodiče. Na nezletilé dítě, které dovršilo
12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas.“.
17. V § 87 se slova „až 5“ nahrazují slovy „až 6“ a za slova „§ 19 odst. 1 až 7“ se vkládá text
„, § 23a“.

10
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy

Čl. VII

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona
č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona
č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona
č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona
č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb.,
zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona
č. 99/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 471/2022 Sb.
a zákona č. 1/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l) vede seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně
členěných statutárních měst, úřadů městských částí hlavního města Prahy a společenství
obcí, které jsou kontaktními místy veřejné správy, a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím
dálkový přístup.“.

2. V § 8a odst. 2 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, za slovo „Prahy“ se vkládají slova
„a společenství obcí“ a slova „jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis“ se nahrazují
slovy „které Agentura vede na základě jejich požadavku v seznamu
podle § 4 odst. 2 písm. l)“.

3. V § 8a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační

podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy podle odstavce 2
písm. d) a g) a zveřejňuje je ve Věstníku Agentury a způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Stanoví-li Agentura nové podmínky podle věty první, povinnost kontaktního místa
veřejné správy podle odstavce 2 písm. d) a g) splňovat tyto podmínky nastane nejdříve
prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž
došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu.“.

4. V § 8b se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.

5. V § 12 odst. 1 se písmeno i) zrušuje.

Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).

11
Čl. VIII

Přechodné ustanovení

Obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných
statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy uvedené v příloze vyhlášky
č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů,
které jsou kontaktními místy veřejné správy, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vedou v seznamu podle § 4 odst. 2
písm. l) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST OSMÁ

Změna správního řádu

Čl. IX

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona
č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona
č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb.,
zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 176/2018 Sb., zákona
č. 12/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:

1. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:

„§ 15a
Automatizované vedení řízení

(1) Nevyžaduje-li povaha projednávané věci, ochrana práv dotčených osob nebo
ochrana veřejného zájmu, aby úkon v řízení provedla úřední osoba, lze úkon provést
automatizovaně bez účasti úřední osoby. Úkon nelze tímto způsobem provést zejména
v případě, že vyžaduje užití správního uvážení nebo jde o rozhodnutí o opravném
prostředku.

(2) Pokud je náležitostí úkonu podle tohoto zákona podpis úřední osoby, zabezpečí
se jeho písemné vyhotovení způsobem zajišťujícím integritu a původ dat, jde-li o úkon
provedený způsobem podle odstavce 1 v elektronické podobě; jinak se ustanovení tohoto
zákona, která stanoví jako náležitost úkonu podpis úřední osoby, nepoužijí. Pokud je
náležitostí úkonu podle tohoto zákona uvedení údajů o úřední osobě, uvede se v případě
úkonu provedeného způsobem podle odstavce 1 pouze údaj o tom, že byl proveden
automatizovaně bez účasti úřední osoby.“.

2. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně nadpisu zní:

„§ 49a
Využití technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku

12
správní orgán ústní jednání nebo jeho část konat s využitím videokonferenčního zařízení
i na návrh účastníka, jestliže je to potřebné pro ochranu práv účastníka, zejména s ohledem
na jeho věk nebo zdravotní stav. O návrhu účastníka rozhodne správní orgán usnesením,
které se pouze poznamená do spisu.

(2) Koná-li se ústní jednání s využitím videokonferenčního zařízení, sdělí správní orgán
osobě, která se má ústního jednání zúčastnit, dobu a místo, odkud bude ústní jednání
oprávněnou úřední osobou vedeno.Správní orgán osobu, která se má ústního jednání
zúčastnit, přiměřeně poučí o právech a povinnostech při konání ústního jednání s využitím
videokonferenčního zařízení.

(3) Má-li být ústní jednání nebo jeho část veřejné, zveřejní správní orgán na své úřední
desce informaci o postupu umožňujícím účast veřejnosti na ústním jednání s využitím
videokonferenčního zařízení, včetně údajů potřebných pro připojení k obrazovému
a zvukovému přenosu z ústního jednání.

(4) Správní orgán provede ověření totožnosti osoby, která se má ústního jednání
zúčastnit, i bez její fyzické přítomnosti,
a) na základě přiděleného jedinečného autentizačního identifikátoru (dále jen

„identifikátor“) doručeného správním orgánem osobě, která se má ústního jednání
zúčastnit, v elektronické podobě, nebo
b) s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného
systému elektronické identifikace.
(5) Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, je za účelem doručení identifikátoru
povinna správnímu orgánu bez zbytečného odkladu sdělit adresu elektronické pošty, nemá-
li zřízenou datovou schránku. Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, nesmí
identifikátor sdělovat třetí osobě, ani jej jinak zveřejňovat nebo šířit, o čemž ji správní orgán
současně s doručením identifikátoru poučí.
(6) Při konání ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení se spolu
s protokolem pořizuje vždy zvukový a obrazový záznam. Osoba, která se takového ústního
jednání zúčastnila, protokol nepodepisuje. Kdykoli v průběhu ústního jednání s využitím
videokonferenčního zařízení může osoba, která se ústního jednání účastní, vznášet námitky
proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Námitky jsou součástí protokolu
a zvukového a obrazového záznamu a podle okolností případu je správní orgán přiměřeně
zohlední při dalším postupu v řízení.
(7) Dojde-li k technickému problému, který zcela nebo částečně znemožní přenos
ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení, správní orgán ukončí přenos
ústního jednání a učiní o tom záznam do protokolu.
(8) Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, má vždy právo účastnit se ústního
jednání osobně u správního orgánu, kde se ústní jednání koná, za přítomnosti oprávněné
úřední osoby.“.

13
ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. X

V položce 12 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
č. 130/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb.,
zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona
č. 284/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb.,
zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona
č. 469/2023 Sb. a zákona č. 123/2024 Sb., se v písmenu e) slovo „církevního“ zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ
Změna zákoníku práce

Čl. XI

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona
č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb.,
nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona
č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb.,
zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona
č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb.,
zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona
č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb.,
zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona
č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb.,
zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona
č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb.,
zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb.,
zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona
č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb.,
zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona
č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb.,
zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona
č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb.,
zákona č. 413/2023 Sb. a zákona č. 230/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 109 odst. 3 písm. b) se za slovo „celek40)“ vkládají slova „nebo společenství obcí“.

2. V § 303 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) zaměstnanci společenství obcí,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).

3. V § 303 odst. 1 písm. g) se za slovo „celků“ vkládají slova „a společenství obcí“.

14
Čl. XII
Přechodné ustanovení

Dosavadnímu zaměstnanci společenství obcí, který je odměňován mzdou, se ke dni
účinnosti tohoto zákona určí plat ve výši odpovídající dosavadní výši sjednané, stanovené nebo
určené mzdy, nejvýše však v nejvyšší přípustné výši podle zákoníku práce a nařízení vlády
vydaného k jeho provedení. Platový tarif musí odpovídat zařazení zaměstnance do platové třídy
a platového stupně podle zákoníku práce a nařízení vlády vydaného k jeho provedení.

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících

Čl. XIII

Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších
zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 367/2019 Sb.,
zákona č. 240/2022 Sb. a zákona č. 464/2023 Sb., se mění takto:

4. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro více objednatelů může společný plán
dopravní obslužnosti území pořídit rovněž společenství obcí, jehož jsou členy.“.

5. V § 5 odst. 3 písm. c) se za slovo „obec“ vkládají slova „nebo společenství obcí“.

6. V § 8 odst. 2 písm. c) se slova „jím pořízeným“ zrušují.

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o některých přestupcích

Čl. XIV

Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění zákona č. 178/2018 Sb.,
zákona č. 327/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 3 na konci textu písmene c) a v § 5 odst. 4 na konci textu písmene b) se doplňují
slova „nebo jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) spáchaný
konáním veřejně přístupné kulturní nebo jiné obdobné akce“.

2. V § 5 odstavec 7 zní:
„(7) Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22:00 do 6:00 hodin. Obec může obecně

závaznou vyhláškou stanovit, že v obcí vymezeném období mezi 1. červnem a 30. zářím
kalendářního roku se na celém území obce posunuje počátek doby nočního klidu podle věty
první nejvýše o dvě hodiny, a to pro všechny noci z pátku na sobotu, ze soboty na neděli
nebo pro noci bezprostředně předcházející dni státního svátku; v takovém případě se konec
doby nočního klidu podle věty první posunuje o dobu, o kterou se posunul její počátek.“.

15
3. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit konkrétní výjimečné události,

zejména slavnosti nebo obdobné společenské akce, při jejichž konání je na celém území
obce nebo pro jednotlivé uceleně vymezené lokality obce doba nočního klidu vymezena
dobou kratší nebo při jejichž konání nemusí být doba nočního klidu dodržována; kratším
vymezením doby nočního klidu v tomto případě není dotčeno případné posunutí konce doby
nočního klidu podle odstavce 7. Konkrétní výjimečnou událost obec v obecně závazné
vyhlášce vymezí uvedením jejího názvu a datem nebo datovatelným obdobím jejího konání,
pro které platí obcí upravená doba nočního klidu.“.

ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů

Čl. XV

V § 6 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů,
se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Stanoví-li právní předpis požadavek podepsání uznávaným elektronickým
podpisem, považuje se za splněný využitím vlastní rukou provedeného vyjádření podpisu
uživatele služby na podpisové zařízení za přítomnosti osoby bezprostředně se podílející na
výkonu působnosti orgánu veřejné moci.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků

a některých správních úřadů

Čl. XVI

Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků
a některých správních úřadů, se mění takto:

1. V § 2 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, a to po dobu do jeho zveřejnění ve
Sbírce právních předpisů“.

2. V § 2 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Dnem vyhlášení právního předpisu je první den
jeho zveřejnění na úřední desce.“.

3. V § 2 odst. 5 větě druhé se slova „neprodleně poté, co bylo uveřejněno oznámení podle věty
první, tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2“
nahrazují slovy „tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce
2 nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění oznámení podle věty první“.

4. V § 2 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Právní předpis, který územní samosprávný
celek nebo správní úřad nezveřejní ve Sbírce právních předpisů podle věty druhé, pozbývá
platnosti uplynutím lhůty uvedené ve větě druhé.“.

16
5. V § 5 odst. 6 se slovo „vyhlášen“ nahrazuje slovem „zveřejněn“ a text „§ 2 odst. 4“ se
nahrazuje slovy „§ 2 odst. 5 nebo § 9 odst. 1“.

6. V § 6 se za větu první vkládá věta „Označení se provede automatizovaně v okamžiku
zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů.“.

7. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Je-li právní předpis vyhlášen postupem podle § 2 odst. 4, označí se číslem až

v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.
(3) Je-li podle § 5 odst. 4 proveden výmaz zveřejněného dokumentu, který není právním

předpisem a který byl označen číslem podle odstavce 1, zůstává toto číslo ve Sbírce
právních předpisů neobsazeno.“.

8. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně
poznámky pod čarou č. 5 zní:
„e) rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie, změna
takového rozhodnutí a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení
obecní policie5).
____________________
5) § 1a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon o matrikách, jménu a příjmení

a některé další související zákony

Čl. XVII

Zákon č. 414/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu
a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
se mění takto:

1. V čl. I se na konci bodu 2 doplňuje na samostatném řádku věta „Dosavadní odstavec 5 se
označuje jako odstavec 4.“.

2. V čl. I bodu 4 se v § 1c odst. 1 čárka na konci písmene d) nahrazuje slovem „a“ a písmeno
e) se zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

3. V čl. I bodu 4 se v § 1c odst. 2 slova „, údaje vedené v seznamu podle odstavce 1 písm. e)
zveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách“ zrušují a text „písm. f)“ se
nahrazuje textem „písm. e)“.

4. V čl. I bodu 4 se v § 1d odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

17
5. V čl. I bodu 4 se v § 1e odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

6. V čl. I bodu 77 se slova „a slova „vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“)“ se zrušují“ zrušují.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. XVIII
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí
nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy.
2. Vyhláška č. 503/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních
úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné
správy.
3. Vyhláška č. 410/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních
úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné
správy, ve znění vyhlášky č. 503/2021 Sb.
4. Vyhláška č. 343/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních
úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné
správy, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2025, s výjimkou ustanovení
a) čl. XVII, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2026,
b) čl. VI bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.

18
Důvodová zpráva

Obecná část

a) popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení
vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající
právní úpravě zavádí

Základním účelem předkládaného návrhu zákona je rozšířit působnost institutu společenství
obcí, který je v současnosti upraven v ustanovení § 53a a násl. zákona o obcích. Společenství
obcí by tak na základě tohoto zákona mělo představovat daleko atraktivnější entitu dobrovolné
spolupráce obcí, přičemž potřeba posilování spolupráce územních samospráv v České republice
vychází i z řady doporučení mezinárodních organizací (např. OECD) i poradních orgánů vlády
(např. NERV).

V návaznosti na některá v současnosti zaznívající doporučení a názory preferuje nynější návrh
jednoznačně způsob dobrovolné spolupráce obcí v přirozeném prostředí mikroregionu, kterým
je správní obvod obce s rozšířenou působností, před úvahami o povinném slučováním obcí.

V souvislosti s představováním tohoto institutu v území a rozsáhlou diskusí o jeho využití
vzešla ze strany obcí poptávka po rozšíření fakultativních kompetencí společenství obcí, z nichž
je v návrhu obsažena kompetence umožňující zřídit společnou obecní policii a současně návrh
připravuje společenství obcí pro výkon přenesené působnosti v souvislosti s poptávkou obcí
realizovat skrze společenství obcí výkon veřejného opatrovnictví. Předložený zákon reaguje
zejména na tuto poptávku a je logickým pokračováním zahájeného procesu umožnění obcím
vykonávat vybrané kompetence jejich společenstvím obcí přímo.

V této souvislosti se dále navrhují na základě poznatků z praxe i některé další změny týkající
se obcí a veřejné správy jimi vykonávané. V prvé řadě se jedná o reakci na judikaturu ve věci
nakládání s právem stavby zřízeným k pozemkům ve vlastnictví územního samosprávného
celku či ve věci regulace nočního klidu a úpravy reflektující zkušenosti s dosavadním
používáním Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních
úřadů. Navrhovaná modernizace správního řízení umožněním používání videokonferenčních
zařízení a v některých případech i automatizace pomůže snížit administrativní zátěž na straně
úřadů i adresátů veřejné správy a její přínosy se neomezují jen na úroveň obecních úřadů, byť
jejich kapacity bývají často nejvíce vytížené. Řada poznatků z praxe matričních úřadů pak
motivovala navrhované změny v zákoně o matrikách.

Shrnutí hlavních zásad a nejdůležitějších změn

1. Rozšíření právní úpravy společenství obcí:

Podle stávající právní úpravy je společenství obcí zvláštním druhem dobrovolného svazku obcí
a dosud, navzdory nenaplněnému § 53a odst. 4, nemá žádné vrchnostenské kompetence, které
by vykonávalo vlastním jménem. Návrhem bude umožněno společenstvím obcí zřídit
společnou obecní policii, ale podstatou navržené změny je v obecné rovině umožnit
společenství obcí vykonávat určité kompetence vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,
tedy umožnit realizovat předpoklad §53a odst. 4. Dosud obce mohou v rámci společenství
realizovat činnosti v samostatné působnosti a společenství obcí využívat jako podpůrnou
strukturu pro výkon přenesené působnosti. Touto novelou společenství získá postavení orgánu
veřejné moci, který vlastním jménem bude moci na základě zvláštních zákonů vykonávat
i státní správu, anebo další činnosti. Společenství obcí však i po této změně zůstane z hlediska
právní formy nadále dobrovolným svazkem obcí.

19
Aby mohly zvláštní právní předpisy svěřit společenství obcí určité kompetence, je třeba zajistit
náležité organizační a finanční zázemí pro jejich výkon. Proto se v zákoně o obcích navrhuje
doplnit úpravu orgánů společenství obcí, a to především zřízením kanceláře společenství obcí
jakožto ekvivalentu obecního úřadu. Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu
působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí pak bude mít výslovně
postavení úředníka územního samosprávného celku. Pokud společenství obcí zřídí společnou
obecní policii, bude i ona orgánem společenství obcí. V rámci novely zákoníku práce se
v zájmu rovnosti odměňování (ve vztahu k zaměstnancům obcí vykonávajícím stejné činnosti)
zavede, že zaměstnanci společenství obcí budou odměňováni platem, nikoli mzdou, jako je
tomu u běžných dobrovolných svazků obcí.

Dále se navrhuje upravit i otázky nadřízeného správního orgánu a kontroly, přičemž jsou
v maximální míře zachovávány principy týkající se obcí – tedy nadřízeným správním orgánem
vůči orgánu společenství obcí bude krajský úřad, který též bude vykonávat kontrolu výkonu
státní správy společenstvím obcí, zatímco výkon ostatních činností (ekvivalent samostatné
působnosti obcí) bude kontrolovat Ministerstvo vnitra, nestanoví-li zvláštní právní předpisy
upravující dané činnosti výslovně jinak.

Také v oblasti odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem se navrhuje postavení společenství obcí pojmout
obdobně, jako je tomu o obcí.

Ve finanční oblasti se navrhuje upravit příspěvek na výkon státní správy a příspěvek na
činnost. Příspěvek na výkon státní správy obdrží společenství obcí v případě, že bude
vykonávat státní správu (tedy přenesenou působnost) za obce, přičemž se bude jednat
o ekvivalent příspěvku poskytovaného za výkon přenesené působnosti územním
samosprávným celkům. Příspěvek na činnost by měl sloužit k pokrytí některých nákladů
spojených s činností společenství obcí. Podrobnosti stanovení výše obou příspěvků a nároků na
ně budou stanoveny na každý rok v zákoně o státním rozpočtu.

Společenství obcí navrhovanými změnami získá postavení orgánu veřejné moci a jako takové
bude zapsáno v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů
údajů a některých práv a povinností.

2. Rozšíření kompetencí společenství obcí ve zvláštních zákonech:

V návaznosti na § 53a odst. 4 zákona o obcích, který předpokládá, že zvláštní zákon může svěřit
společenství obcí i výkon činností nad rámec vlastní spolupráce obcí a koordinace rozvoje
jejich území, se navrhuje:

i. zavedení možnosti, aby společenství obcí zřídilo společnou obecní policii pro ty své členské
obce, které budou mít o tento typ spolupráce zájem (a které nebudou mít vlastní obecní policii
či nebudou využívat na základě veřejnoprávní smlouvy obecní policii jiné obce);

ii. zavedení možnosti, aby společenství obcí mohlo být kontaktním místem veřejné správy
(CzechPOINT);

iii. využití společenství obcí jako platformy při plánování veřejné dopravy, neboť společenství
obcí bude moci pro členské obce pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území.

Lze zmínit, že nezávisle na nynějším návrhu zákona se výhledově předpokládá zapojení
společenství obcí i do zajišťování veřejného opatrovnictví, k čemuž tento návrh vytváří
předpoklady.

20
Tyto agendy nebudou pro společenství obcí obligatorní – zda je bude vykonávat, a tedy dané
služby členským obcím poskytovat, bude na rozhodnutí členských obcí a na dohodě
s členskými obcemi (bude možné, aby tyto služby využívaly jen některé členské obce).

3. Další navrhované změny:

Jak již bylo zmíněno výše, změny přímo související se společenstvím obcí jsou v návrhu zákona
doplněny o návrhy dalších opatření, která by měla usnadnit fungování veřejné správy zejména
na místní úrovni a která reflektují poznatky z aplikační praxe, a to:

i. změny zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze reagují na judikaturu v oblasti
nakládání s právem stavby zřízeným k pozemkům ve vlastnictví územního samosprávného
celku a snaží se korigovat soudní interpretaci, která je pro praxi nepraktická. V zákoně
o hlavním městě Praze se při této příležitosti reformuluje ustanovení o kompetencích městských
částí, aby odpovídalo novému stavebnímu zákonu;

ii. v zákoně o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých
správních úřadů se navrhuje vyjasnit některé praktické otázky ohledně publikace a číslování
právních předpisů v této sbírce vyhlašovaných. V této sbírce se budou vyhlašovat i rozhodnutí
o zřízení společné obecní policie;

iii. v návaznosti na požadavky praxe i judikaturu Ústavního soudu se navrhuje v zákoně
o některých přestupcích zpřesnit pravomoci obcí při vymezování doby nočního klidu;

iv. ve správním řádu je navrženo stanovit podmínky, za kterých by bylo možné
automatizované vedení správního řízení, a po vzoru soudních řádů se též umožňuje využívání
videokonferečních zařízení;

v. v zákoně o informačních systémech veřejné správy se v návaznosti na umožnění
společenstvím obcí stát se kontaktním místem veřejné správy reviduje i způsob zveřejnění
seznamu obecních úřadů (a úřadů městských částí a obvodů), které jsou kontaktními
místy veřejné správy – dosavadní vyhlášku se navrhuje nahradit flexibilnějším seznamem
vedeným Digitální a informační agenturou;

vi. v zákoně o právu na digitální služby se za účelem snížení administrativní zátěže rozšiřují
možnosti využívání podpisových zařízení (tabletů) při činění podání na úřadě;

vii. novela zákona o matrikách pak obsahuje:

 možnost zapisovat jména cizince do matriky v podobě dle jeho cestovního dokladu, čímž
by se měly snížit problémy spojené s rozdílností tzv. pasové a matriční identity

 zavedení možnosti, aby poslanec a senátor mohli složit matriční zkoušku, a tak oddávat
i bez přítomnosti matrikáře

 další praktické změny usnadňující přístup k údajům z matričních evidencí a také
zpřesnění pravidel pro jména a příjmení v některých specifických případech

 s těmito změnami souvisí též technická novela zákona o správních poplatcích a změny
v nedávné novele zákona o matrikách (zákon č. 414/2023 Sb.).

b) Zhodnocení platného právního stavu

Platná právní úprava společenství obcí je obsažena v ustanovení § 53a až 53g zákona o obcích
(přičemž nejnovější podoba, která zahrnuje i nový § 53g, nabyde účinnosti k 1. lednu 2025).
Společenství obcí je koncipováno jako dobrovolný svazek obcí svého druhu, přičemž získání
postavení společenství obcí je vázáno na splnění podmínek (stanovený minimální počet
členských obcí, které mohou ležet pouze ve správním obvodu jedné obce s rozšířenou

21
působností). Společenství obcí má specifickou úpravu svých orgánů (zejména shromáždění
starostů) a může vypomáhat členským obcím při zajišťování správních činností včetně
přenesené působnosti (pomocí sdíleného, tzv. létajícího úředníka), resp. při zajišťování dalších
jejich činností pomocí sdíleného zaměstnance či pedagoga.

Společenství obcí tak na základě aktuální právní úpravy nemůže vykonávat žádnou
vrchnostenskou agendu vlastním jménem a vykonává pouze ty úkoly, které spadají do
samostatné působnosti členských obcí a které mu tyto obce k výkonu svěří. Za výkon těchto
úkolů jsou však i nadále odpovědny členské obce (např. v oblasti odpadového hospodářství).
Společenství obcí zatím není entitou, na kterou by bylo možné zákonem přesunout takové
agendy, které mají nadobecní a veřejnoprávní charakter (zmocnění podle § 53a odst. 4 zákona
o obcích dosud není naplněno). Typicky půjde o plánovací kompetence za celé území
společenství obcí v různých oblastech, např. v oblasti veřejné dopravy, což upravuje tato
novelizace jako fakultativní kompetenci svěřitelnou z rozhodnutí obcí jejich společenství obcí.

V případě navrhovaných změn dalších právních předpisů je aktuální právní stav popsán
v příslušných pasážích zvláštní části této důvodové zprávy.

c) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními
součástmi právního řádu České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, ze kterého se jej týkají zejména
úprava územní samosprávy (čl. 8 a hlava sedmá Ústavy České republiky). Všechny navrhované
změny slouží k jejímu naplnění a usnadnění jejího výkonu.

Vždy přitom zůstane na rozhodnutí konkrétní obce, nejen zda se stane členem
společenství obcí, ale i jaké služby (společenstvím obcí poskytované) bude využívat (např.
společnou obecní policii budou moci využívat pouze ty členské obce, které o to budou mít
zájem a nebudou mít obecní policii zřízenu samy či nebudou mít veřejnoprávní smlouvu s jinou
obcí ohledně využívání její obecní policie), a vždy bude moci od dané spolupráce odstoupit
a danou agendu si zajišťovat vlastními silami.

Změny přinášející modernizaci správního řízení pomocí využívání automatizace řízení
a videokonferenčních zařízení obsahují pojistky garantující, že procesní práva účastníků dle
hlavy páté Listiny základních práv a svobod nebudou narušena. Novela zákona o některých
přestupcích v oblasti nočního klidu přímo reaguje na aktuální judikaturu Ústavního soudu
(nález ze dne 20. června 2023, sp. zn. Pl. ÚS 38/22).

Návrh je též v souladu s ostatními součástmi právního řádu České republiky, neboť navrhované
změny jsou organicky vtělovány do příslušných právních předpisů při maximálním využití
dosavadních institutů, které jsou pouze přizpůsobovány využití ze strany společenství obcí
(např. úprava odpovědnosti společenství obcí v zákoně č. 82/1998 Sb., která je koncipována
identicky k odpovědnosti obcí v rámci samostatné a přenesené působnosti, společná obecní
policie bude ve vztahu k ostatním osobám ve shodném postavení jako obecní policie zřízená
obcí).

d) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou
republiku z jejího členství v Evropské unii

Problematika, které se předkládaný návrh zákona dotýká, není přímo regulována právem
Evropské unie a není zasahováno do žádných implementačních ustanovení. Umožnění využití
automatice správních řízení je z hlediska evropského práva vyhodnoceno v příslušné pasáži

22
zvláštní části důvodové zprávy. Návrh zákona je proto v souladu se závazky vyplývajícími pro
Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.

e) zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána

Předkládaný návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána. Téma spolupráce obcí se týká zejména Evropské charty místní samosprávy (sdělení
Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb.), přičemž návrh je v souladu zejména s jejím
čl. 10 upravujícím spolupráci místních společenství. Změny v procesní oblasti odpovídají
principům Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (sdělení federálního
Ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.)

f) předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

V případě napojení společenství na prostředky z příspěvku na výkon státní správy půjde
o realokaci části současného objemu příspěvku (společenství obcí, které bude vykonávat za
obce část jejich agend z oblasti přenesené působnosti, obdrží namísto těchto obcí příslušnou
část příspěvku), přičemž v současné době je v úvaze pouze výkon veřejného opatrovnictví. Na
příspěvek na činnost nebudou mít společenství obcí na základě nyní doplňovaného ustanovení
zákona o obcích právní nárok, protože tento příspěvek bude vyplácen v návaznosti na možnosti
státního rozpočtu, když jeho konkrétní výše a podmínky nároku budou stanoveny v zákoně
o státním rozpočtu na příslušný rok. Taktéž lze uvažovat o financování rozšířených plánovacích
rolí společenství obcí s využitím zdrojů ESIF nebo o optimalizaci již existujících způsobů
financování.
Navržená právní úprava sama o sobě tedy nemá dopad na státní rozpočet. Naopak lze s ohledem
na záměr, kterým je zatraktivnit výkon činností obcí společně ve či skrze společenství obcí,
očekávat dosahování úspor z rozsahu s pozitivním dopadem na rozpočty samospráv, které
například jen pro oblast obslužných činností v oblasti správy škol vyčíslují Mazouch a Fischer
z VŠE na nižší jednotky miliard ročně.1
Vzhledem k dobrovolnosti členství ve společenství obcí i dobrovolnosti využívání jednotlivých
služeb nabízených společenstvím obcí lze předpokládat, že obce budou v konkrétních
případech možností spolupráce využívat pouze tehdy, pokud se jim vyplatí, tedy umožní
efektivnější plnění jejich úkolů, než když by je měly plnit samostatně.
Na rozpočet samotných společenství obcí se použije úprava hospodaření dobrovolných svazků
obcí v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle jehož § 39
odst. 2 jsou obsahem rozpočtu svazku obcí jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností
v souladu s jeho stanovami. Z hlediska fungování společenství obcí jakožto právnické osoby je
zásadní, aby veškeré vykonávané agendy a nabízené služby byly popsány v jeho základním
dokumentu, kterým jsou právě stanovy.

1 MAZOUCH, Petr a Jakub FISCHER, 2024. Více času na pedagogické vedení školy prostřednictvím efektivního
zajištění nepedagogických činností. Praha: Oeconomica. ISBN 978-80-245-2517-4.

23
Zvláštní část

K části první (změna obecního zřízení)

K čl. I bodům 1, 14 a 15 - § 39 a 85

Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích bylo v souvislosti s novým občanským zákoníkem
doplněno o povinnost zveřejnit záměr v případě úmyslu obce zatížit obecní pozemek zřízením
práva stavby ve smyslu věcného práva podle § 1240 a násl. občanského zákoníku (srov. novela
č. 106/2016 Sb., účinná od 1. 7. 2016). To potvrzovala i důvodová zpráva k této novelizaci
(sněmovní tisk č. 454 7. volebního období Poslanecké sněmovny;
https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=454): „Z nehmotných nemovitých věcí se
povinnost zveřejňovat záměr výslovně rozšiřuje též na právo stavby jako specifické věcné právo
ve smyslu § 1240 občanského zákoníku, a to i na případy smluvního zřízení práva stavby k tíži
obecního pozemku, které se svou závažností blíží prodeji obecního pozemku, a je proto účelné
zveřejňovat záměr i v tomto případě.“

Obdobně byla doplněna též příslušnost zastupitelstva k rozhodování o tomto zatížení obecních
pozemků [§ 85 písm. m) a n)].

Krajský soud v Plzni však v rozsudku ze dne 20. 12. 2023, č. j. 55 A 15/2023-69, dovodil, že
se uvedené zákonné vymezení, zjednodušeně řečeno, vztahuje nikoli pouze na věcné právo
podle § 1240 občanského zákoníku, ale na zřízení jakéhokoli práva, na jehož základě bude moci
stavebník umístit svou stavbu na obecním pozemku, tedy např. i na zřízení služebnosti či na
základě nájmu nebo výpůjčky (srov. bod 65 odůvodnění rozsudku: „Je tedy nezbytné uzavřít,
že zastupitelstvo rozhoduje o smlouvě o právu stavby podle § 1243 odst. 1 občanského zákoníku,
ale také o jakémkoli jiném jednání, kterým smluvně dojde k umožnění jinému právo stavět na
pozemku obce a tím jej zatížit.“). Tento závěr však odporuje nejen dosavadní výkladové praxi
založené na dovozovaném úmyslu zákonodárce (z důvodové zprávy), ale i rozhodnutím jiných
soudů [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1683/2020:
„Smlouva uzavřená mezi obcí jako vlastníkem pozemku a vlastníkem sousedního pozemku, na
jejímž základě vlastník sousedního pozemku zbuduje na obecním pozemku stavbu vjezdu na svůj
pozemek, je smlouvou nepojmenovanou ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, nikoli
smlouvou o výpůjčce či výprosou. Jako taková proto ke své platnosti nevyžaduje předchozí
zveřejnění záměru podle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.“].

Protože však existující nejednota v judikatuře soudů vyvolává v praxi značnou nejistotu
ohledně platnosti smluv (případné nezveřejnění záměru či neschválení smlouvy o právu stavby
v zastupitelstvu vede v obou případech k absolutní neplatnosti smlouvy ˗ viz § 41 odst. 2 a 3
zákona o obcích), přičemž takových smluv je obcemi sjednáváno každoročně značné množství
(např. dohody se společnostmi zřizujícími inženýrské sítě či jiné liniové stavby, dohody
s vlastníky pozemků o možnostech umístění stavby např. sjezdů apod.), navrhuje se upřesnění
příslušných zákonných ustanovení doplněním odkazu na ustanovení § 1240 občanského
zákoníku.

K čl. I bodu 2 - § 53a odst. 4

Analogicky k ustanovení § 62 zákona o obcích, resp. § 31 odst. 4 a § 32 odst. 4 zákona
o hlavním městě Praze je navrhováno, aby společenství obcí v případě, že bude vykonávat státní
správu, obdrželo obdobný příspěvek, který dostávají územní samosprávné celky na výkon
přenesené působnosti. Obdobně jako u příspěvku poskytovaného obcím a krajům bude postup

24
pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy stanoven příloze zákona o státním
rozpočtu, a to vždy na následující kalendářní rok.

K čl. I bodu 3 - § 53a odst. 5

Zakotvuje se právní rámec pro možnost podpory činnosti společenství obcí formou příspěvku
ze státního rozpočtu. Poskytnutí příspěvku, jakož i postup pro stanovení jeho výše, bude
případně předmětem úpravy v příloze zákona o státním rozpočtu, a to vždy na následující
kalendářní rok.

K čl. I bodu 4 - § 53d odst. 1

Doplňuje se ustanovení, které výslovně a přehledně vyjmenovává orgány společenství obcí.
Povinnými orgány společenství obcí jsou již nyní zákonem zakotvené shromáždění starostů
a předseda. Nově se doplňuje kancelář společenství obcí, jakožto administrativní orgán, který
zajišťuje realizaci svěřených úkolů a běžný chod společenství obcí.
Dalším orgánem stanoveným zákonem může být obecní policie společenství obcí předvídaná
zákonem o obecní policii, kterou může společenství obcí jakožto svůj orgán zřídit.
Stanovy společenství obcí mohou určit i další orgány společenství, např. radu, jakožto výkonný
orgán apod. Povinně zřizovaným orgánem, který musí být uveden ve stanovách každého
dobrovolného svazku obcí (jímž společenství obcí vždy je) je nejméně tříčlenný orgán svazku
obcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona
o účetnictví [viz § 50 odst. 2 písm. c) zákona o obcích].

K čl. I bodu 5 - § 53d odst. 2

Zrušuje se výslovné uvedení vyhrazené působnosti shromáždění starostů rozhodovat
v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem, a to s ohledem na zakotvení
rozhodovací pravomoci kanceláře společenství obcí. Pokud zvláštní právní předpis výslovně
stanoví rozhodovací pravomoc shromáždění starostů, bude mít tato speciální právní úprava
přednost před obecnou úpravou rozdělení pravomocí mezi orgány společenství obcí v zákoně
o obcích.

K čl. I bodu 6 - § 53d odst. 3

S ohledem na nově upravenou pozici vedoucího kanceláře společenství obcí (viz § 53d odst. 5),
který plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům společenství obcí, je
třeba upravit, kdo plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele právě vůči vedoucímu
kanceláře společenství obcí. Tato působnost se svěřuje předsedovi, jakožto statutárnímu orgánu
společenství obcí.

K čl. I bodu 7 - § 53d odst. 4 až 6

Zakotvuje se nový povinně zřizovaný orgán společenství obcí – kancelář společenství obcí,
která je administrativním orgánem zajišťujícím realizaci svěřených úkolů a běžný chod
společenství obcí.

Kancelář společenství obcí je tvořena vedoucím kanceláře společenství obcí a dalšími
zaměstnanci společenství obcí, kteří jsou do ní zařazeni. Přitom platí, že zaměstnanci
společenství obcí jsou zařazeni právě do kanceláře společenství obcí, s výjimkou zaměstnanců,
kteří jsou zařazeni do případné organizační složky společenství obcí, nebo zaměstnanců, kteří
jsou podle zákona zařazeni do jiného orgánu společenství obcí (například zaměstnanci zařazení
do obecní policie, pokud ji společenství obcí jako svůj orgán zřizuje).

Úkoly kanceláře společenství obcí mohou (vedle úkolů případně výslovně kanceláři
společenství obcí svěřených zákonem) jednak vyplývat ze stanov společenství obcí, jednak
mohou být kanceláři ukládány jinými orgány společenství obcí. Stanoví se také, že kancelář

25
společenství obcí provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, pokud
zákon stanoví, že tyto úkony provádí společenství obcí, ale sám výslovně neurčí, který orgán
společenství je k nim příslušný.

V čele kanceláře společenství obcí stojí vedoucí kanceláře společenství obcí, který vůči
ostatním zaměstnancům společenství obcí plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele,
jestliže jiný zákon nestanoví jinak (tak je tomu např. v případě zaměstnanců zařazených do
obecní policie, pokud ji společenství obcí jako svůj orgán zřizuje, vůči nimž obsahuje zákon
o obecní policii speciální právní úpravu).

Pokud se zaměstnanec společenství obcí podílí na výkonu působnosti, která byla zákonem nebo
na základě zákona svěřena společenství obcí, má postavení úředníka územního samosprávného
celku. To znamená, že pro něj platí obdobná pravidla a požadavky stanovené zákonem
č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, (např. co se týká odbornosti, vzdělávání nebo vzniku pracovního
poměru) jako pro úředníky obcí. Obdobně se na zaměstnance společenství obcí, který se podílí
na výkonu svěřené působnosti, použijí i další ustanovení zákona o úřednících územních
samosprávných celků, např. § 10 - doba trvání pracovního poměru, § 13 - další odstupné, § 14
- pracovní pohotovost, § 15 - odpovědnost společenství obcí za škodu na majetku, § 16
- základní povinnosti úředníka. Zaměstnanec společenství obcí je povinen prohlubovat si
kvalifikaci účastí na vstupním a průběžném vzdělávání a při přípravě a ověření zvláštní odborné
způsobilosti ve smyslu § 18 zákona o úřednících územních samosprávných celků, přičemž
společenství obcí je povinno mu prohlubování kvalifikace ve smyslu § 17 zákona o úřednících
územních samosprávných celků zajistit. Pokud se jedná o požadavek prokázat zvláštní
odbornou způsobilost, zaměstnanec společenství obcí bude povinen prokázat zvláštní odbornou
způsobilost pro každou vykonávanou správní činnost (nelze na něj vztáhnout výjimku pro
úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti stanovenou v § 21 odst. 4
zákona o úřednících územních samosprávných celků). Splnění požadavku prokázání zvláštní
odborné způsobilosti může být nahrazeno rovnocenným vzděláním podle § 33 zákona
o úřednících územních samosprávných celků.

K čl. I bodům 8 až 12 - § 53e odst. 3, § 53g odst. 4

V ustanovení § 53e upravujícím postavení tzv. „létajícího úředníka“ jakožto úředníka územního
samosprávného celku se pro nadbytečnost vypouští dovětek, že jde o postavení úředníka
„zařazeného do obecního úřadu“.

S ohledem na interpretační nejasnosti se upřesňuje text upravující rozdělení pracovněprávních
pravomocí vůči tzv. „létajícímu úředníkovi“ a tzv. „létajícímu zaměstnanci“, aniž by docházelo
k věcnému posunu.

K čl. I bodu 13 - § 53h

Upravují se obecné podmínky pro výkon veřejné správy, který je (resp. bude) společenství obcí
svěřen zvláštními zákony.

V případě, že obec vykonává přenesenou působnost, je podle § 61 odst. 2 zákona o obcích
vázána kromě právních předpisů též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů
a opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené
působnosti podle tohoto zákona. V případě, že bude společenství obcí na základě zvláštních
zákonů vykonávat přenesenou působnost (jako státní správu) namísto orgánů obcí, je třeba, aby
bylo vázáno v identickém rozsahu. V odstavci 1 se proto stanovuje obdobné užití § 61 odst. 2
zákona o obcích.

26
Pro tyto případy se dále v souladu s § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů, v odstavci 2 výslovně stanoví, že nadřízeným správním orgánem orgánu
společenství obcí je krajský úřad. Tím se zachovává identická příslušnost jako v případě obcí
a jejich orgánů, u nichž je nadřízeným správním orgánem podle správního řádu vždy krajský
úřad [§ 178 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb.,
o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Bude-li tedy orgán společenství obcí
rozhodovat v záležitosti, kterou by jinak na základě zvláštního zákona rozhodoval orgán obce,
bude i v jeho případě příslušný k řešení opravných prostředků a k dalším úkonům nadřízeného
správního orgánu krajský úřad. Krajský úřad působnost nadřízeného správního orgánu
vykonává v přenesené působnosti, což vyplývá i z § 67 odst. 1 zákona o krajích.

V odstavci 3 se upravuje příslušnost krajského úřadu a Ministerstva vnitra k výkonu kontroly.
I zde je zvoleno řešení vycházející z určení příslušnosti ke kontrole vůči obcím (§ 129 odst. 1
zákona o obcích). Rozdělení příslušnosti vychází z toho, že identickou činnost vykonávanou
orgány obcí nebo orgány společenství obcí má kontrolovat tentýž orgán. Co do rozsahu kontroly
vychází dotčené ustanovení z § 129 odst. 3 zákona o obcích. Zejména je vyloučeno zkoumání
případného porušení předpisů v oblasti soukromého práva, stejně jako v případě obcí. Kontrola
bude probíhat plně v procesním režimu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve
znění pozdějších předpisů, včetně jeho § 19 o kontrole výkonu státní správy (tam, kde orgán
společenství obcí bude přímo vykonávat státní správu). Nebudou proto aplikovatelná
ustanovení § 129a a 129b zákona o obcích.

V odstavci 4 se upravuje opatření pro případy, v nichž kontrolní orgán při kontrole zjistí
nezákonný akt přijatý orgány společenství. V takovém případě bude zahájeno správní řízení
z moci úřední, jehož výsledkem bude rozhodnutí o zrušení příslušného nezákonného aktu,
vydané podle správního řádu. Proti takovému rozhodnutí bude přípustné odvolání nebo rozklad
a následná obrana společenství obcí cestou správní žaloby. Nebude tedy aplikovatelný postup
podle § 124 zákona o obcích. Tento specifický postup nebude využitelný v případech, v nichž
zvláštní zákon stanovuje pro přezkum aktu svůj vlastní způsob nápravy. Tedy např. v případech
úkonů podle správního řádu či daňového řádu, u nichž tyto předpisy předpokládají vlastní
přezkumný postup. Příkladem aktu, který bude možné na základě odstavce 4 rušit, může být
rozhodnutí orgánu společenství obcí o zřízení obecní policie (bude-li tento akt shledán
v rozporu se zákonem).

K části druhé (změna zákona o obecní policii)

K čl. II bodům 1 až 3 - § 1 odst. 2, 3 a 6

Za účelem zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku na území členských obcí
společenství obcí se do zákona o obecní policii zakotvuje možnost společenství obcí zřídit
(společnou) obecní policii společenství obcí. Právní úprava v zákoně o obecní policii v tomto
směru navazuje na právní úpravu společenství obcí v zákoně o obcích (zejména § 53a odst. 4).

Rozšiřuje se tak okruh subjektů oprávněných zřídit specifickou instituci plnící preventivní
a represivní roli v daném území za zákonem stanovených podmínek. Vedle stávajících
obecních policií zřízených obcemi, resp. působících na území obcí, které jsou smluvními
stranami veřejnoprávních smluv podle § 3a nebo 3b zákona o obecní policii, budou tedy
existovat i obecní policie společenství obcí, které se co do působnosti a pravomoci nebudou
odlišovat od klasických obecních policií.

Věcná působnost (rozsah povinností a oprávnění strážníků) obecní policie společenství obcí
bude stejná jako u obecní policie zřizované obcí.

27
Výslovně se stanoví, že na společenství obcí se, pokud jde o jeho vztah k obecní policii, hledí
jako na obec a obráceně na obecní policii společenství obcí jako na obecní policii zřízenou obcí
(bude ve shodném postavení). Tam, kde se v zákoně o obecní policii mluví o zaměstnancích
obce, rozumí se tím v případě obecní policie společenství obcí zaměstnanci společenství obcí.

Skutečnost, že obecní policie je obecní policií zřízenou společenstvím obcí, bude odrážet její
název, který bude povinně obsahovat i název společenství obcí.

Vznik obecní policie společenství obcí bude založen na principu dobrovolnosti, stejně jako je
tomu v případě vzniku standardních obecních policií i samotného společenství obcí.
Rozhodnutí o zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí je v pravomoci shromáždění
starostů společenství obcí, jakožto nejvyššího orgánu společenství obcí.

Na zřízení a činnosti obecní policie společenství obcí nebude participovat obec, která přesto, že
je členem společenství obcí,
- má zřízenu vlastní obecní policii a nechce ji zrušit,
- je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle § 3a zákona o obecní policii

a nemá potřebu status quo měnit, nebo
- se nechce z jakýchkoliv jiných důvodů podílet na zřízení a činnosti obecní policie

společenství obcí.

V opačném případě, tedy při koexistenci (společné) obecní policie společenství obcí na jedné
straně a obecní policie některé z členských obcí společenství obcí nebo obecní policie působící
na území členské obce společenství obcí na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy podle § 3a
zákona o obecní policii na straně druhé, by taková situace mohla vést ke zmatkům ve
financování, řízení, kontrole činnosti, výnosech z uložených pokut atd. a zejména ke
kompetenčním sporům jednotlivých obecních policií v daném území.

Zjednodušeně řečeno, při plnění úkolů podle zákona tedy strážníci obecní policie společenství
obcí nebudou působit na území členských obcí společenství obcí, které si ponechaly vlastní
obecní policii, jsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní
policii anebo nechtějí, aby na jejich území obecní policie společenství obcí působila; tím se
zamezí překryvu působnosti a pravomoci jednotlivých obecních policií.

Pokud dojde k situaci, že se strážníci obecní policie společenství obcí budou muset za účelem
plnění svých úkolů přesunout do jiné členské obce, na jejímž území obecní policie společenství
obcí působí, přes obec, která je sice členem společenství obcí, ale z některého z výše uvedených
důvodů se nepodílí na činnosti obecní policie společenství obcí, budou zde strážníci obecní
policie společenství obcí při přesunu vystupovat jako soukromé osoby, tedy nebudou zde plnit
žádné úkoly coby úřední osoby. To platí i pro případ, kdy se strážníci obecní policie
společenství obcí budou přesouvat na místo plnění svých úkolů přes obec, která vůbec není
členskou obcí společenství obcí (zde nezáleží na tom, zda jde o obec s nebo bez obecní policie).
Jde o obdobu současného stavu, kdy se strážníci obecní policie přesouvají na místo plnění svých
úkolů do obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle zákona o obecní
policii, přes obce, které nejsou smluvními stranami takové smlouvy.

Společenství obcí se (společnou) obecní policií, společenství obcí bez (společné) obecní policie
a každá členská obec společenství obcí pak mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy podle § 3b
zákona o obecní policii upravující problematiku „krizových situací“.

Strážník obecní policie společenství obcí bude v základním pracovněprávním vztahu ke
společenství obcí. Za společenství obcí bude v pracovněprávních vztazích strážníků vystupovat
osoba řídící obecní policii společenství obcí nebo určený strážník, tak jak je tomu u dnes
existujících obecních policií.

28
Školení, výcvik a ověřování odborné způsobilosti čekatele/strážníka obecní policie společenství
obcí bude probíhat identickým způsobem, jako je tomu u čekatelů/strážníků podle stávající
právní úpravy.

Společenství obcí bude držitelem zbrojní licence J podle dosavadního zákona o zbraních,
případně bude moci nakládat se zbraněmi a střelivem na základě souhlasu Policejního prezidia
České republiky podle § 119 nového zákona o zbraních a střelivu (zákon č. 90/2024 Sb.).

Strážníci obecní policie společenství obcí budou plnit stejné úkoly jako strážníci u dnes
zřízených obecních policií, tedy budou např. projednávat příkazem na místě stanovené
přestupky, a pokud to nebude možné, budou (v souladu s § 10 zákona o obecní policii)
oznamovat podezření ze spáchání protiprávních jednání příslušným orgánům.

Pokud strážník obecní policie společenství obcí odhalí přestupek, který je v působnosti obce se
základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, resp. jejího obecního úřadu, a takový
přestupek neprojedná příkazem na místě, správní řízení provede obecní úřad obce (člena
společenství obcí) podle místa spáchání přestupku (viz § 60 a 62 zákona o odpovědnosti za
přestupky a řízení o nich). V ostatních případech projedná přestupky obecní úřad obce
s rozšířenou působností.

Nadřízeným správním orgánem bude vždy krajský úřad, tak jako je tomu u obecní policie
zřízené obcí.

K čl. II bodu 4 - § 1a

Společenství obcí není oprávněno vydávat obecně závazné vyhlášky, proto tato forma
zřízení/zrušení obecní policie společenství obcí nepřipadá v úvahu. Obecní policie společenství
obcí tedy bude zřízena rozhodnutím nejvyššího orgánu společenství obcí, kterým je
shromáždění starostů společenství obcí.

Rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie společenství obcí,
změna takového rozhodnutí, jakož i případné rozhodnutí shromáždění starostů společenství
obcí o zrušení obecní policie společenství obcí bude povinně publikováno ve Sbírce právních
předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (k tomu viz důvodovou
zprávu k novelizaci § 8 zákona č. 35/2021 Sb.).

Na druhou stranu ale pro vznik obecní policie společenství obcí není překážkou situace, kdy
obec, která nezřídila vlastní obecní policii, je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy uzavřené
podle § 3b zákona o obecní policii. V těchto případech je namístě, aby za situace, kdy na území
dotčené obce je vyhlášen příslušný krizový stav nebo je pořádána akce s předpokládaným
větším počtem zúčastněných osob, mohla taková obec i nadále využívat takový způsob řešení
problematických momentů.

Odstavec 1 obsahuje výčet povinných minimálních náležitostí rozhodnutí o zřízení obecní
policie společenství obcí, který reflektuje zásadní organizačně-technické a finanční otázky
spojené se zřízením a případným zrušením obecní policie společenství obcí.

Rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí musí především obsahovat uvedení názvů
obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie
společenství obcí, od čehož se odvíjí její územní. Povinnou náležitostí rozhodnutí je také den
zřízení obecní policie společenství obcí.

Je namístě, aby členské obce měly možnost dohodnout si vzájemně pravidla spoluúčasti na
společném projektu obecní policie společenství obcí a nastavily si mechanismy řešící zásadní
otázky s tím spojené. Přitom bude zcela na vůli dotčených obcí, na základě jakého principu si
například stanoví výši příspěvku na zřízení a provoz (společné) obecní policie atd. – například

29
podle počtu obyvatel členské obce, podle velikosti území členské obce apod. Upraveny budou
rovněž např. otázky spojené s úhradou odchodného strážníka podle § 8a zákona o obecní policii,
náhradou škody způsobené strážníkem při plnění jeho úkolů podle § 24 zákona o obecní policii,
náhradou škody vzniklé při přesunu strážníka včetně škody na použitém dopravním prostředku
a jiném vybavení obecní policie do místa výkonu činnosti přes území obce, kde nepůsobí obecní
policie společenství obcí apod.

V případě, že bude k činnosti obecní policie společenství obcí chtít přistoupit další členská obec
společenství obcí, je pro to třeba změna rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí
o zřízení obecní policie [údaje podle § 1a odst. 2 písm. a) zákona o obecní policii].

Podle § 3 odst. 2 zákona o obecní policii řídí obecní policii společenství obcí předseda
společenství obcí nebo člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním
starostů společenství obcí. Jméno, příjmení a funkce této osoby se rovněž uvede v rozhodnutí
o zřízení obecní policie společenství obcí.

Na návrh podaný nejméně třemi pětinami obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž
území vykonává činnost [viz § 1a odst. 1 písm. a)], může shromáždění starostů společenství
obcí rozhodnout o zrušení obecní policie společenství obcí. Při zrušení obecní policie
společenství obcí je třeba postupovat podle pravidel uvedených v rozhodnutí o zřízení obecní
policie [viz § 1a odst. 1 písm. f)].

V odstavci 3 je upraven postup pro případ, že některá z členských obcí společenství obcí, která
navrhla zřídit obecní policii společenství obcí, ji již nehodná nadále využívat. Pro změnu
rozhodnutí o zřízení obecní policie, kterou bude tato obec vyškrtnuta z údaje o obcích, které
navrhly zřídit obecní policii společenství obcí, je nezbytné, aby touto obcí byly vypořádány
finanční závazky vůči společenství obcí způsobem uvedeným podle § 1a odst. 1 písm. e)
v rozhodnutí o zřízení obecní policie.

K čl. II bodu 5 - § 1b

Z pohledu systematiky zákona o obecní policii je § 1b (jedná se o původní § 1a) zařazen až za
ustanovení upravující možnost společenství obcí zřídit obecní policii. V tomto případě
nedochází k žádným věcným úpravám předmětného ustanovení.

K čl. II bodům 6, 7, 9 až 15 a 17 - § 3 odst. 2 a 3, § 4 odst. 2 a 3, § 17g, § 21 odst. 3, § 23,
§ 26 odst. 3, § 28b odst. 3

Zmíněné novelizační body představují faktické promítnutí ustanovení § 1 odst. 2 a 3 do
ostatních dotčených ustanovení zákona o obecní policii.

Přestože obecní policie společenství obcí nepředstavuje jiný typ obecní policie než ten, který
zná právní řád České republiky od roku 1991, resp. 1992, je třeba přiměřeně technicky
modifikovat některá ustanovení zákona o obecní policii tam, kde není možné plně využít obsah
zmíněného § 1 odst. 2 a 3.

K čl. II bodu 8 - § 3a odst. 3

Z pohledu efektivního fungování obecní policie společenství obcí nelze připustit, aby na území
společenství obcí působily 2 typy obecních policií ˗ obecní policie společenství obcí a obecní
policie „zapůjčená“ členské obci společenství obcí jinou obcí, která není členem společenství
obcí, ale nachází se na území stejného vyššího územního samosprávného celku. V opačném
případě, tedy při koexistenci více typů obecních policií na jednom území, by taková situace
mohla vést ke zmatkům ve financování obecní police společenství obcí, řízení, kontrole činnosti

30
obou typů obecních policií, výnosech z uložených pokut atd. a zejména ke kompetenčním
sporům jednotlivých typů obecních policií.

Vedle toho se jeví rovněž jako nepřijatelné, aby společenství obcí, které prostřednictvím svých
členů vytvoří obecní policii společenství obcí, využívalo tuto instituci nikoliv výhradně pro
svoji potřebu. Důvodem, proč se navrhuje zakotvit možnost zřízení obecní policie společenství
obcí, je právě zabezpečení veřejného pořádku na území dotčených členských obcí společenství
obcí, které nejsou sami schopny tuto činnost zajistit. Z věcného, právního, ekonomického
a dalších hledisek tedy neexistuje důvod pro to, aby společenství obcí sdílelo svoji obecní
policii s jinými obcemi stojícími mimo společenství obcí nebo s členskými obcemi společenství
obcí, které se ke vzniku obecní policie společenství obcí nepřipojily.

K čl. II bodu 16 - § 27a odst. 2

Doplňuje se společenství obcí jakožto možný subjekt přestupků zde uvedených.

K části třetí (změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem)

K čl. III bodům 1 až 4 - § 1 a 3

Nynějším návrhem se umožňuje, aby společenství obcí bylo samo vykonavatelem veřejné
správy, a proto je zapotřebí tuto jeho roli zohlednit i v úpravě jeho odpovědnosti podle zákona
o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem. Cílem je, aby společenství obcí bylo z hlediska tohoto zákona v postavení
odpovídajícímu postavení obce, a tedy se navrhuje společenství obcí zařadit do obsahu
legislativních zkratek „územní celky v samostatné působnosti“ a „územní celky v přenesené
působnosti“. V prvním případě půjde o společenství obcí při výkonu samostatné působnosti
členských obcí, který mu byl těmito obcemi svěřen (např. agenda obecní policie zřízené pro
členské obce společenství obcí) či při výkonu jeho vlastních kompetencí (např. koordinace
veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území podle § 53a
odst. 2 zákona o obcích), zatímco ve druhém případě se bude jednat o situace, kdy byl
společenství obcí svěřen výkon státní správy, tedy přenesené působnosti členských obcí
(např. uvažovaný výkon veřejného opatrovnictví společenství obcí).

Tím, že bude společenství obcí zahrnuto do obou výše uvedených legislativních zkratek, není
třeba již řešit další souvislosti, neboť navazující pravidla se na něj budou vztahovat bez dalšího.
Jde typicky o možnost státu vymáhat po společenství obcí regresní úhradu podle § 16 odst. 1
zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo
nesprávným úředním postupem, jakož i možnost následného regresu ze strany společenství obcí
vůči jeho zaměstnanci, který přispěl k nezákonnému rozhodnutí nebo nesprávnému úřednímu
postupu ve smyslu § 17 odst. 3 či § 24 cit. zákona.

K části čtvrté (změna krajského zřízení)

K čl. IV bodům 1 až 3 - § 18 a 36

Viz odůvodnění k části první čl. I bodům 1, 14 a 15.

K části páté (změna zákona o hlavním městě Praze)

K čl. V bodu 1 - § 18

Jedná se o legislativně technickou změnu, která navazuje na změnu terminologie nového
stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) v souvislosti se změnou procesu při povolování

31
staveb (zavedení jednotného řízení o povolení záměru). Změnový zákon č. 284/2021 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, upravil v tomto
ohledu v dotčených právních předpisech terminologii, kterou se nahradilo odborné názvosloví
vycházející ze znění zákona č. 183/2006 Sb., ve kterém byla rozlišena fáze územního řízení
a fáze stavebního řízení. Jelikož ustanovení § 18 odst. 1 písm. h) zákona č. 131/2000 Sb.,
o hlavním městě Praze nebylo v rámci legislativního procesu do uvedeného změnového zákona
zařazeno, navrhuje se terminologická úprava předmětného ustanovení. Navrhovaná změna dále
zohledňuje, že obec je nejen účastníkem řízení o povolení záměru podle § 182 písm. b) zákona
č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, nýbrž i účastníkem řízení
o nařízení odstranění stavby v souladu s § 250 odst. 2 stavebního zákona, a tím také případného
řízení o dodatečném povolení stavby, které je podle § 255 odst. 4 součástí řízení o nařízení
odstranění stavby.

K čl. V bodům 2 až 6 - § 36, 59 a 89

Viz odůvodnění k části první čl. I bodům 1, 14 a 15.

K části šesté (změna zákona o matrikách)

K čl. VI bodu 1 - § 4a odst. 4

S účinností od 1. ledna 2024 jsou oprávněni poslanci a senátoři oddávat. Aby mohli případně
oddávat bez přítomnosti matrikáře (což je další změna, kterou novela zákona o matrikách
provedená zákonem č. 414/2023 Sb. v oblasti oddávání přinesla), museli by splňovat podmínku
odborné způsobilosti matrikáře, tj. prokázat odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu
anebo zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství.

Ve výčtu osob oprávněných k provedení odborné zkoušky u krajského úřadu se navrhuje
výslovně uvést i poslance a senátory. Poslanci a senátoři budou vykonávat odbornou zkoušku
u toho krajského úřadu, v jehož správním obvodu mají místo trvalého pobytu.

Pokud budou poslanci a senátoři oddávat za přítomnosti matrikáře, nemusí prokazovat žádné
odborné znalosti.

K čl. VI bodu 2 - § 8a odst. 5

Navržené ustanovení umožňuje, aby matriční úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností
a krajské úřady byly oprávněny vydat oprávněným osobám potvrzení o údajích ve sbírce listin
či v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 i formou kopie, ať již celé listiny
anebo její příslušné části obsahující potvrzovaný údaj. Jedná se o ustanovení obdobné § 25
odst. 7 zákona o matrikách, podle kterého jsou matriční úřady již nyní oprávněny vydat
oprávněným osobám potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a doslovný výpis
z matriční knihy i formou kopie matričního zápisu.

K čl. VI bodu 3 - § 8a odst. 6

Jedná se o legislativně technickou úpravu související se zavedením nového odstavce 5 v § 8a.

K čl. VI bodu 4 - § 21 odst. 4

V případě úmrtí se do matriční knihy úmrtí zapisují nejen údaje o zemřelé osobě, ale i údaje
o žijícím manželovi či partnerovi zemřelého. Tyto údaje se následně uvádějí i v úmrtním listu.
V případě, že pozůstalý manžel či partner cizince je též cizinec a dosud není matričně v České
republice evidován, jeví se jako nadbytečné, aby mu byla v tomto případě vytvářena česká
matriční identita.

32
K čl. VI bodu 5 - § 23a

Podle současné právní úpravy může cizinec pobývající na území České republiky disponovat
dvěma různými podobami zápisu jména a příjmení, a to tzv. matriční identitou (podoba
vycházející z překladu matričního dokladu, při kterém se uplatní transliterace podle nařízení
vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních
systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 100/2007 Sb.) a tzv. pasovou identitou
(podoba vycházející ze zápisu v cestovním dokladu). Obě identity se od sebe odlišují. Matriční
identita vzniká, pokud je cizinec účastníkem matriční události (narození dítěte, změna osobního
stavu) a je zapsán do matriky. Cizinec je podle zákona o matrikách povinen takovou podobu
jména a příjmení v České republice používat, používají ji informační systémy veřejné správy
včetně základního registru obyvatel a prokazuje se matričním dokladem a případně jiným
dokladem vydaným orgánem České republiky. Pasovou identitu vytváří stát původu cizince při
zápisu do cestovního dokladu a v České republice je používána, včetně informačních systémů
veřejné správy, nemá-li cizinec zápis v matrice. Prokazuje se cestovním dokladem nebo
dokladem vydaným orgánem České republiky, pokud cizinec nemá matriční identitu.

Navrhuje se, aby stávající právní stav, tj. přednost matriční identity před identitou pasovou, byl
nahrazen prioritou pasové identity před identitou matriční. Jméno a příjmení cizince
pobývajícího v České republice, kterému dosud nebyl vydán žádný matriční doklad, by bylo
v matriční knize uváděno ve tvaru uvedeném latinkou v cestovním dokladu. K vytvoření
matriční identity by docházelo pouze tehdy, když by o vytvoření této identity cizinec požádal
anebo když by nebyl znám tvar jména a příjmení cizince podle pasové identity. Matriční úřad
by tedy při zápisu do matriční knihy vycházel z podoby jména a příjmení uvedených
v cestovním dokladu cizince, pokud mu bude cestovní doklad předložen. Případná změna
pasové identity v důsledku odlišné transkripce při vydání nového cestovního dokladu však
nemůže vést ke změně podoby jména nebo příjmení zapsaného v matriční knize. Pro takto
zapsanou podobu jména a příjmení v matrice totiž rovněž platí povinnost je na území České
republiky používat a zápis odlišné podoby jména nebo příjmení v nově vydaném cestovním
dokladu na to nemůže mít vliv ani nemůže vést ke změně nebo opravě zápisu v matrice. Proto
je třeba, aby matriční úřad vycházel při zápisu podoby jména a příjmení z předloženého
platného cestního dokladu cizince. Pokud by měl vycházet z podoby zapsané například
v informačním systému cizinců, byl by postaven před rozhodnutí, kterou z možných více podob
zvolit.

Tzv. pasovou identitou se cizinec v České republice obvykle prokazuje, tudíž pasová identita
může být pro cizince výhodnější. Návrh ve své podstatě odstraňuje rozdíl mezi pasovou
a matriční identitou, neboť umožňuje pasovou identitu zapsat do matriky a takovému postupu
dává prioritu.

K čl. VI bodům 6, 7 a 10 - § 23a, § 25 odst. 6 a § 35 odst. 4

Legislativně technické úpravy související s přesuny legislativních zkratek za účelem dodržení
pravidla, že legislativní zkratka se zavádí při prvním výskytu zkracovaného výrazu.

K čl. VI bodu 8 - § 25b odst. 1

Smyslem ustanovení § 25b odst. 1 zákona o matrikách má být zpřístupnění matričních zápisů
po uplynutí zákonných lhůt, a to kterékoli osobě, tj. fyzické i právnické. Navrhuje se tedy, aby
matriční zápisy byly po uplynutí zákonných lhůt zpřístupněny nejen fyzickým osobám, ale též
právnickým osobám.

33
K čl. VI bodu 9 - § 26 odst. 7

Úprava reagující na nově zaváděnou preferenci pasové identity v § 23a – v poznámce
matričního dokladu se tak jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince v podobě podle jeho
cestovního dokladu uvedou pouze tehdy, pokud již nebyly v této podobě zapsány do matriční
knihy, a tedy použity v samotném matričním dokladu.

K čl. VI bodu 11 - § 42 odst. 3

Podle § 48 odst. 4 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, není možné,
aby státní občan České republiky uzavřel manželství na zastupitelském úřadu cizího státu
v České republice. Je však možné, aby oba snoubenci – cizinci, uzavřeli manželství
na zastupitelském úřadu cizího státu v České republice, pokud to dovoluje právní řád příslušné
země.

Po uzavření manželství dvou cizinců na zastupitelském úřadu cizího státu v České republice
může dojít k situaci, kdy jeden, popř. oba manželé později nabydou státní občanství České
republiky. V takovém případě vzniká zákonná povinnost k zápisu manželství, byť uzavřeného
na zastupitelském úřadu cizího státu v České republice, do českých matričních evidencí.

K takovému zápisu, který provádí zvláštní matrika, dosud chybí zákonné zmocnění, a tedy se
v zájmu právní jistoty navrhuje jeho doplnění do zákona o matrikách.

K čl. VI bodu 12 a 13 - § 62 odst. 4 a 7

Podle stávajícího znění zákona o matrikách může fyzická osoba, která má v matriční knize
narození zapsána více než dvě jména, tj. alespoň tři, a která nabyde státní občanství České
republiky, učinit prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich bude v úředním styku
používat. Navrhuje se, aby zmiňované oprávnění bylo přiznáno v případě zápisu více jmen,
tj. již minimálně dvou jmen.

Obdobně se navrhuje postupovat i při zápisu narození do zvláštní matriky, kdy by mělo postačit
uvedení minimálně dvou jmen, nikoli minimálně tří jmen, na cizozemském matričním dokladu,
aby občan učinil prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich bude používat.

K čl. VI bodu 14 - § 68 odst. 2 písm. c)

Navrhuje se rozšířit definici rodného příjmení tak, aby se rodným příjmením rozumělo
i příjmení uvedené v knize narození poté, co dojde ke zrušení osvojení dítěte. Jde o určitou
analogii k situaci po popření otcovství a reakci na § 842 občanského zákoníku, podle něhož
osvojenec bude mít po zrušení osvojení příjmení, které měl před osvojením, ledaže osvojenec,
který dovršil 12 let, prohlásí před matričním úřadem, že si stávající příjmení ponechá.

K čl. VI bodu 15 - § 68 odst. 3 písm. d)

V ustanovení § 68 odst. 2 a 3 zákona o matrikách je uveden taxativní výčet případů, které
příjmení se rozumí příjmením rodným.

Definici rodného příjmení je navrženo doplnit o případy, kdy žádá žena (nebo rodiče dítěte
ženského pohlaví), jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české
mluvnice o příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují (např. tvar Krejčí
x Krejčová). V současné době je rodným příjmením rozuměno pouze příjmení na základě
žádosti o příjmení v mužském tvaru, v obdobných případech tak vznikají nedůvodné rozdíly
ve tvaru užívaného rodného příjmení.

K čl. VI bodu 16 - § 70 odst. 2

V souladu s § 70 odst. 3 zákona o matrikách jsou nezletilé děti starší 12 let oprávněny
se rozhodnout, zda při prohlášení rodičů o užívání pouze jednoho, popřípadě dvou příjmení

34
z jejich víceslovného příjmení, které si rodič ponechal jako své dosavadní příjmení při uzavření
manželství, chtějí užívat jako jejich rodič jen jedno, případně dvě příjmení z víceslovného
příjmení nebo nikoli. Bez souhlasu nezletilého dítěte staršího 12 let ke změně jejich příjmení
nemůže dojít.

Obdobné oprávnění se navrhuje doplnit pro nezletilé děti starší 12 let i v případě, kdy fyzická
osoba – rodič nezletilého dítěte staršího 12 let, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození
nebo v knize manželství, prohlásí, že bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě příjmení.

Současně se obecně doplňuje, že na nezletilé dítě shora zmiňované fyzické osoby se prohlášení
o příjmení vztahuje pouze tehdy, souhlasí-li s touto změnou druhý z rodičů.

K čl. VI bodu 17 - § 87

I na postup podle § 23a je třeba vztáhnout procesní úpravu v § 87. Zároveň se zohledňuje
doplnění nového odstavce do § 8a.

K části sedmé (změna zákona o informačních systémech veřejné správy)

K čl. VII bodům 1 až 3 - § 4 odst. 2 a § 8a odst. 2 a 7

Hlavním cílem navržené změny zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy, je umožnit společenstvím obcím, aby mohla vykonávat působnost kontaktního místa
veřejné správy (tedy byla zařazena do sítě CzechPOINT). Byl zvolen postup inspirovaný
stávajícím § 8a odst. 2 písm. e), podle kterého seznam zastupitelských úřadů vykonávajících
působnost kontaktního místa veřejné správy zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí.

Při této příležitosti bylo přistoupeno k přehodnocení přístupu k publikaci seznamu obecních
úřadů (a úřadů městských částí a obvodů) vykonávajících působnost kontaktního místa veřejné
správy, neboť forma prováděcího právního předpisu (vyhlášky) se jeví ne zcela potřebná
a přitom jako administrativně složitá k případným aktualizacím. Proto se navrhuje nově i tyto
obecní a jim obdobné úřady zveřejňovat formou seznamu na internetových stránkách Digitální
a informační agentury.

Na tento seznam budou úřady již uvedené ve vyhlášce č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních
úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné
správy, ve znění pozdějších předpisů, automaticky zařazeny.

Pro nové přírůstky na tento seznam, až již se bude jednat o obecní úřady či o společenství obcí,
bude platit, že na něj budou zařazeny pouze na vlastní žádost. Budou muset při tom splňovat
věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon působnosti
kontaktního místa veřejné správy stanovené Digitální a informační agenturou (které se dle
současného znění zákona výslovně vztahují jen na osoby autorizované touto agenturou).

K čl. VII bodům 4 a 5 - § 8b odst. 2 a § 12 odst. 1

Jedná se o vypuštění ustanovení upravujících stanovení požadavků na výkon působnosti
kontaktního místa veřejné správy (které je přesouváno do § 8a) a zmocňovacího ustanovení
k vydání vyhlášky se seznamem obecních úřadů vykonávajících působnost kontaktního místa
veřejné správy.

K čl. VIII – přechodné ustanovení k novele zákona o informačních systémech veřejné
správy

Výslovně se stanoví, že obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně
členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy uvedené ke dni
nabytí účinnosti nynější novely v příloze vyhlášky č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů

35
a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy,
budou ex lege zařazeny na seznamu vedeném a zveřejňovaném Digitální informační agenturou.

K části osmé (změna správního řádu)

K čl. IXbodu 1 - § 15a

Postupující trend digitalizace a elektronizace ovlivňuje ve stále větší míře i výkon agend
veřejnou správou. Prosazují se rovněž řešení, jejichž cílem je pomocí moderních technologií
určité správní postupy automatizovat. Očekávaným přínosem těchto trendů je zrychlení,
zjednodušení, zlevnění a zefektivnění výkonu veřejné správy. Automatizace přispívá
ke snižování administrativní zátěže na straně veřejné správy i na straně občanů. Široké
propojení automatizovaných systémů s veřejnoprávními evidencemi, databázemi správních
orgánů apod. dále umožňuje okamžitý přístup těchto systémů k informacím a podkladům
potřebným pro rozhodnutí (bez nutnosti tyto podklady vyžadovat od dotčených osob nebo
opatřovat úředními osobami z úřední povinnosti). Automatizované rozhodování podle
transparentních a jednoznačných kritérií navíc zajišťuje zcela jednotnou aplikační praxi,
a to zejména vyloučením svévole nebo jiných individuálních pochybení, kterých se může
dopustit úřední osoba.

Podle § 15 odst. 2 správního řádu provádějí úkony správního orgánu v řízení úřední osoby
oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím
správního orgánu („oprávněné úřední osoby“). Přitom platí, že „úřední osobou“ je každá osoba
bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (§ 14 odst. 1 správního
řádu). Smyslem této úpravy není vyloučení možnosti provést některé postupy zcela bez účasti
úřední osoby. Správní řád spíše směřuje k tomu, aby správní orgán nevykonával svou pravomoc
prostřednictvím fyzických osob, jejichž identita zůstane dotčeným osobám skryta. Je však
žádoucí zakotvit možnost provádění automatizovaných postupů ve správním řízení výslovně.
V této souvislosti je vhodné připomenout, že správní řád představuje obecnou úpravu
procesních postupů ve veřejné správě. Navržená úprava proto nepředepisuje, které postupy
ve veřejné správě mají (nebo musí) být automatizovány, pouze vytváří procesněprávní rámec
k využívání takových postupů.

Ze systematického hlediska je vhodné celou úpravu soustředit do nového § 15a, který je
součástí části druhé správního řádu (obecná ustanovení o správním řízení), hlavy II, dílu 3
(vedení řízení a úkony správních orgánů) a obsahově přímo navazuje na § 15, vůči kterému
stanoví odlišný postup (§ 15 upravuje vedení řízení s účastí úředních osob). Ve spojení
s ustanovením § 154 správního řádu bude takto zajištěno též obdobné použití navrhované
úpravy na postupy podle části čtvrté tohoto zákona, dopadající primárně na vydávání vyjádření,
osvědčení, provádění ověření a činění sdělení. Není totiž věcný důvod, aby automatizace byla
připuštěna u správního řízení podle části druhé a třetí správního řádu (tj. v rámci postupu
směřujícího k vydání rozhodnutí), ale současně vyloučena v rámci méně formalizovaného
postupu podle části čtvrté tohoto zákona.

Zvolená legislativní konstrukce je obecná. Není proto nutno zasahovat do jednotlivých
ustanovení správního řádu, která již upravují konkrétní druhy úkonů v řízení, do ustanovení
odkazujících na úřední osoby, popř. zakotvujících formální náležitosti úkonů v řízení, včetně
údajů o úředních osobách (např. § 15, 67, 69). Zvláštní úpravu formálních náležitostí
automatizovaně provedených úkonů obsahuje odstavec 2 (viz níže). Z téhož důvodu není nutno
na automatizovaně prováděné úkony výslovně vztahovat možnosti procesních zjednodušení,
která jsou přípustná podle současné úpravy – např. upuštění od seznamování s podklady
rozhodnutí a vydání rozhodnutí bez odůvodnění v případě plného vyhovění žádosti (§ 36 odst. 3
a § 68 odst. 4 správního řádu).

36
Návrh obecně připouští automatizované provádění jednotlivých úkonů v řízení, popřípadě
i řízení jako celku, včetně rozhodnutí ve věci. Automatizace je však podle odstavce 1 omezena
na případy, kdy to nevylučuje povaha projednávané věci, ochrana práv dotčených osob nebo
ochrana veřejného zájmu. Vzhledem k tomu, že zmíněné vymezení je obecné, obsahuje dané
ustanovení rovněž demonstrativní výčet případů, kdy je automatizace nepřípustná –
např. jde-li o úkon vyžadující užití správního uvážení nebo o rozhodnutí o opravném
prostředku. Smyslem předmětného výčtu je postihnout typické situace, kdy je (v návaznosti
na obecná kritéria ve větě první) nutné, aby úkon prováděl člověk – úřední osoba.

Prostřednictvím automatizace především nelze zkracovat procesní práva účastníka řízení
ve srovnání s řízením s účastí úředních osob, popř. klást nižší nároky na odůvodnění rozhodnutí
a ztěžovat tím možnost jeho napadení. To by naopak vedlo ke zkomplikování a prodloužení
celého procesu, neboť by bylo možno očekávat rušení takových rozhodnutí soudy
pro nepřezkoumatelnost a pro porušení práva na spravedlivý proces. To nijak nevylučuje
např. využívání stručných typizovaných odůvodnění rozhodnutí v jednoduchých věcech.
Současně jsou zachovány možnosti procesních zjednodušení, která již správní řád zakotvuje,
např. upuštění od seznamování s podklady rozhodnutí v případě plného vyhovění žádosti
(§ 36 odst. 3 správního řádu), vydání rozhodnutí bez odůvodnění v případě plného vyhovění
žádosti (§ 68 odst. 4 správního řádu), vydání rozhodnutí jako prvního úkonu v řízení v určitých
věcech (§ 150 odst. 1 správního řádu). To platí rovněž pro použití obdobných procesních
odchylek, které zakotvují zvláštní zákony.

Omezení automatizace na případy, kdy to nevylučuje povaha projednávané věci, ochrana práv
dotčených osob nebo ochrana veřejného zájmu, rovněž zohledňuje požadavky vyplývající
z čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu
těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Podle
tohoto ustanovení má subjekt údajů „právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného
výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování, které má pro něho právní účinky
nebo se ho obdobným způsobem významně dotýká“. To neplatí mj. v případě, že rozhodnutí je
„povoleno právem Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje a které rovněž
stanoví vhodná opatření zajišťující ochranu práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu
údajů“. Podle výkladu Pracovní skupiny pro ochranu údajů by tato opatření „měla obsahovat
alespoň právo subjektu údajů na lidský zásah, právo vyjádřit svůj názor a právo napadnout
rozhodnutí. Lidský zásah je klíčový prvek. Každé přezkoumání by měl provádět někdo, kdo má
příslušné oprávnění a způsobilost měnit rozhodnutí. Osoba, která provádí přezkum rozhodnutí,
by měla provést důkladné posouzení všech odpovídajících údajů, včetně všech doplňujících
informací poskytnutých subjektem údajů“ (viz Pokyny k automatizovanému individuálnímu
rozhodování a profilování pro účely nařízení 2016/679, naposledy revidované a přijaté dne
6. 2. 2018, dostupné na https://ec.europa.eu/newsroom/article29/redirection/document/54169).

Například požadavek, aby automatizace nebyla v rozporu s ochranou práv dotčených osob,
je potřebný k účinné realizaci práva zpochybnit automaticky provedený úkon a dosáhnout jeho
přezkumu člověkem – úřední osobou. To potvrzuje rovněž výslovné vyloučení možnosti
rozhodnout bez účasti úřední osoby o opravném prostředku (např. o odvolání). I s ohledem
na stávající možnosti informačních technologií tak v současné době bude automatizace
využitelná zejména u jednoduchých a rutinních postupů v prvním stupni, jejichž výstupy mají
vysoce standardizovanou podobu. Může jít např. o vyřizování elektronických žádostí, které lze
plně automatizovaně zpracovat a vyřídit prostřednictvím výpočetní techniky, včetně zaslání
požadovaného výstupu či provedení jiného výsledného úkonu – vydávání dokladů a výpisů,
přiznání určité dávky, jejíž oprávněnost a výši systém jednoduše ověří na základě dat, která sám
vede nebo mu je poskytnou jiné informační systémy apod.

37
Obecně vzato půjde o postupy, které nevyžadují individuální hodnocení, posouzení nebo výklad
fyzickou osobou na straně správního orgánu. Návrh v této souvislosti upřesňuje,
že automatizace nebude možná u postupů předpokládajících užití správního uvážení. O užití
správního uvážení půjde v případě, že právní norma dává správnímu orgánu možnost
a současně i povinnost provést výběr z více možností řešení určité situace – např. určení druhu
a výměry správního trestu za přestupek v mezích stanovených zákonem, možnost odejmout
povolení z důvodu porušení určitých povinností jeho držitelem (je-li současně přípustné v dané
situaci povolení neodejmout) apod. Tato úprava je inspirována § 35a německého správního
řádu (Verwaltungsverfahrensgesetz), podle kterého lze správní akt vydat plně automatizovaně
mj. pouze v případě, že není dán prostor pro uvážení nebo posouzení. Podobné omezení
zakotvují též některé speciální úpravy správního rozhodování v Norsku, které vylučují plnou
automatizaci, pokud je rozhodnutí založeno na volném uvážení, ledaže je „nezpochybnitelné“
(k přehledu těchto úprav viz Weitzenboeck, Emily M. 2021. Simplification of Administrative
Procedures through Fully Automated Decision-Making: The Case of Norway. Administrative
Sciences 11: 149. https://doi.org/10.3390/admsci11040149).

Nad rámec zmíněných případů uvedených v demonstrativním výčtu v odstavci 1 může
automatizaci dále vylučovat též například nutnost složitějšího výkladu právních norem,
zejména neurčitých právních pojmů (např. je-li určitý postup podle zákona podmíněn existencí
„důvodů zvláštního zřetele hodných“). Podobně nelze automatizovaně provádět komplexnější
hodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí správním orgánem (§ 50 odst. 4 správního řádu),
zejména důkazů – tedy myšlenkovou činnost spočívající v přisuzování hodnoty jejich
závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, zákonnosti, pravdivosti a věrohodnosti
(k podrobnějšímu vymezení pojmu „hodnocení důkazů“ viz např. rozsudek Nejvyššího soudu
ze dne 26. 6. 2014, č. j. 21 Cdo 2682/2013).

Formální náležitostí některých úkonů v řízení (např. oznámení o zahájení řízení, protokol,
rozhodnutí) je podle správního řádu podpis úřední osoby a další údaje o úředních osobách, které
se provádění úkonu účastnily, tj. jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo. Písemné
vyhotovení úkonu se navrhuje zabezpečit způsobem zajišťujícím integritu a původ dat.
V případě dalších údajů o úředních osobách je vhodné jejich nahrazení obecným sdělením
o tom, že úkon byl proveden automatizovaně bez účasti úřední osoby, a to i v zájmu náležitého
informování dotčených osob.

K čl. IX bodu 2 - § 49a

V souvislosti s pokračujícím trendem digitalizace státní správy v ČR se po vzoru elektronizace
justice, která v trestním (§ 52a a § 111a trestního řádu) a civilním (§ 102a občanského soudního
řádu) soudním řízení již několik let úspěšně využívá zařízení umožňující vyslýchat účastníky
řízení nebo svědky na dálku prostřednictvím kamer, navrhuje obdobnou úpravu doplnit
do správního řádu. Zahraniční zkušenosti z vyspělých států Evropy, které při styku občana
se státem běžně využívají videokonferenční zařízení, dokazují, že tato technologie má nesporné
výhody a umožňuje zrychlit, zefektivnit a finančně optimalizovat náklady na soudní procesy.
Tyto přínosy lze přitom v budoucnu očekávat i v případě využití videokonferenčního zařízení
ve správním řízení.

Konkrétně se navrhuje zakotvit možnost konání ústního jednání nebo jeho části (§ 49)
s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (videokonferenčního zařízení).
Jedním z účelů ústního jednání je v souladu s požadavky § 3 správního řádu přispět ke zjištění
stavu věci bez důvodných pochybností, zejména prováděním důkazů (důkaz listinou, výslech
svědka, výslech znalce), přičemž všichni účastníci řízení mají právo osobně se ústního jednání
zúčastnit. Ústní jednání je v praxi konáno zejména v řízení o přestupku, ve stavebním řízení
nebo v řízení o vyvlastnění, dále se s ním lze setkat například v daňovém řízení, azylovém řízení

38
nebo v disciplinárním, kárném nebo kázeňském řízení podle zákona o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, notářského řádu, exekučního řádu, zákona o advokacii nebo
zákona o vysokých školách.

Konání ústního jednání on-line se navrhuje zakotvit jako možnost, nikoli povinnost. Konání
ústního jednání on-line zvolí s ohledem na zákonem stanovené podmínky (zejména technická
vybavenost a účelnost) správní orgán. Tento způsob může navrhnout také účastník s ohledem
na ochranu svých práv. O návrhu rozhodne správní orgán tak, že mu vyhoví, nebo jej zamítne.

Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit (účastník řízení, zmocněnec účastníka na základě
plné moci, podpůrce účastníka, zákonný zástupce účastníka, opatrovník účastníka, svědek,
znalec, tlumočník nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o účastníka – nezletilé dítě,
které je schopno formulovat své názory) bude mít vždy právo účastnit se ústního jednání
osobně, což je projevem v současnosti často skloňovaného práva občana být off-line,
zakotveného v § 14 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně
některých zákonů („Nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby
nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona.“). To konkrétně znamená, že pokud se tato
osoba odmítne zúčastnit ústního jednání on-line formou, může se ho účastnit prezenční formou,
tedy osobně u správního orgánu. V praxi může dojít i k tomu, že účastník se bude účastnit
ústního jednání on-line, zatímco jiná osoba, například jiný účastník nebo svědek, s takovým
postupem nebude souhlasit a bude tedy přítomna fyzicky u správního orgánu, od kterého bude
ústní jednání přenášeno on-line.

Předpokladem pro efektivní ústní jednání v distanční formě je především dostatečné technické
vybavení a spolehlivé internetové připojení nejen na straně správního orgánu, ale také všech
účastníků řízení a dalších osob, která se mají ústního jednání zúčastnit. Návrh proto na prvé
místo staví technickou proveditelnost distančního ústního jednání jak na straně správního
orgánu, tak na straně osob, která se mají ústního jednání zúčastnit, tedy zda tento způsob konání
ústního jednání odpovídá jejich reálným technickým možnostem. Je nutno vzít v úvahu,
že v praxi jsou správní orgány oproti soudům častokrát méně technicky vybaveny, což lze
samozřejmě předpokládat i u osob, která se mají ústního jednání zúčastnit. Dalším
předpokladem pro konání ústního jednání formou on-line je ochota všech zainteresovaných
stran řízení tuto formu využít, tj. nekonfliktní povaha řízení (jen obtížně lze předpokládat
úspěch např. v přestupkovém řízení, kde lze naopak předvídat, že by se mohlo jednat o další
nástroj obviněného z přestupku, jak účinně prodlužovat řízení – výmluvy na špatnou technickou
kvalitu, nutnost opakování úkonu apod.). Návrh proto klade důraz na účelnost a vhodnost tohoto
způsobu s ohledem na povahu řízení.

Co se týče konkrétní technické stránky věci, musí jít o přímý obrazový a zvukový přenos
zpravidla prostřednictvím internetu, což vyžaduje stabilitu připojení (ta se však může lišit
vzhledem k internetovému pokrytí). Přenos obrazu a zvuku musí být tzv. obousměrný nebo
mnohosměrný – viděn a slyšen musí být účastník i správní orgán – na jedné straně přenosu bude
správní orgán, resp. oprávněná úřední osoba (§ 15 odst. 2 správního řádu), která povede ústní
jednání a bude se nacházet v budově úřadu (jednací místnosti) umístěné zpravidla v katastru
obce, jejíž úřad je věcně a místně příslušný k vedení řízení, a na straně druhé účastník,
a případně na straně třetí jiná osoba, která se má ústního jednání zúčastnit. Je totiž nezbytné
umožnit sledování jak účastníka (nebo jiné osoby, která se ústního jednání účastní), tak průběh
jednání z jednací místnosti úřadu. Přitom nelze předem vyloučit možnost, aby oprávněná úřední
osoba mohla konat ústní jednání ze svého bydliště (např. při práci z domova), má-li k tomu
odpovídající technické vybavení.

Z hlediska kybernetické bezpečnosti je dále nutno zajistit ochranu osob, která se ústního jednání
účastní – tj. zabránit zneužití osobních údajů, ztrátě soukromí a přístupu neoprávněným

39
osobám. Důraz by měl být kladen též na zabezpečení videokonferenčního programu, kdy lze

odkázat na dokument Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost

„Bezpečnostní standard pro videokonference“

(https://nukib.gov.cz/download/publikace/podpurne_materialy/Standard%20pro%20VTC_1.1

.pdf). Je přitom na rozhodnutí správního orgánu, který z dostupných videokonferenčních

programů s ohledem na jeho technické možnosti zvolí (např. Zoom free, Hangouts Meet

Enterprise, Webex apod. ˗ https://www.lupa.cz/clanky/jak-na-videokonference-aplikace-spoji-

i-desitky-ucastniku-jsou-za-penize-i-zdarma/).

Zakotvena je také přiměřená poučovací povinnost správního orgánu (§ 4 odst. 2 správního
řádu). Při konání ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení se kromě protokolu,
který vzhledem k fyzické nepřítomnosti osob, které se účastní ústního jednání, u správního
orgánu nevyžaduje jejich podpis, pořizuje vždy zvukový a obrazový záznam.

Pro případ problémů při přenosu (výpadky systému nebo internetového připojení, nepodaří
se navázat spojení, nekvalitní přenos apod.) návrh zakotvuje právo osoby, která se účastní
ústního jednání, kdykoli během přenosu vznášet námitky proti jeho kvalitě, které jsou součástí
protokolu a správní orgán je přiměřeně zohlední v rámci dalšího postupu. V případě, že dojde
k technickým problémům nebo celkovému výpadku systému, které přenos ústního jednání
fakticky znemožní, správní orgán videokonferenci ukončí a ústní jednání bude muset být
opakováno (pravděpodobně spíše prezenční formou).

Co se týče ověření totožnosti osob, které se mají ústního jednání zúčastnit, návrh stanoví dva
způsoby. Prvním z nich je zaslání autentizačního jedinečného identifikátoru (hesla),
viz § 4 odst. 1 věta poslední zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech („Autentizační
údaje jsou údaje umožňující provést ověření identity fyzické osoby“), a to do e-mailu nebo
datové schránky osoby, která se má ústního jednání zúčastnit. Prostřednictvím tohoto
identifikátoru se daná osoba přihlásí k ústnímu jednání on-line (například pomocí odkazu
na webovou adresu umožňující účast na ústním jednání on-line). Za tím účelem musí sdělit
správnímu orgánu svůj e-mail (nemá-li datovou schránku). Tento způsob představuje výjimku
z druhého z navržených způsobů ověření totožnosti, kterým je využití prostředku
pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické
identifikace podle zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.

V případě, že má být ústní jednání nebo jeho část veřejné, správní orgán o tom informuje
veřejnost na své úřední desce, jejíž obsah je současně zveřejňován na internetu (§ 26 odst. 1
správního řádu), a spolu s tím zveřejní i odkaz na webovou adresu umožňující účast veřejnosti
na ústním jednání on-line.

K části deváté (změna zákona o správních poplatcích)

K čl. X

V souvislosti se změnou § 11a zákona o matrikách (zákonem č. 414/2023 Sb.) byla
od 1. ledna 2024 zavedena možnost oddávat bez přítomnosti matrikáře, pokud má oddávající
odpovídající odbornou způsobilost. Snoubenci musí v takovém případě předložit oddávajícímu
osvědčení, že splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku. Do 31. prosince 2023 bylo toto
osvědčení určeno pouze pro účely církevního sňatku a v souvislosti s jeho rozšířením na sňatky
obecně, je potřeba upravit příslušnou položku v sazebníku správních poplatků.

40
K části desáté (změna zákoníku práce)

K čl. XI bodu 1 - § 109 odst. 3 písm. b)
Dle stávající právní úpravy jsou zaměstnanci obcí odměňováni platem, zatímco zaměstnanci
dobrovolných svazků obcí mzdou. Změny obsažené v nynějším návrhu zákona vytváří ze
společenství obcí orgán veřejné moci, jehož zaměstnanci budou vykonávat řadu správních
činností, které vykonávají zaměstnanci obcí v jejich samostatné nebo přenesené působnosti.
Také tzv. létající úředníci budou z hlediska své pracovní náplně v pozici velmi podobné
kmenovým úředníkům jednotlivých obcí. Proto se v zájmu rovného přístupu k těmto kategoriím
zaměstnanců a také předcházení nevhodné konkurenci mezi územními samosprávnými celky
a společenstvími obcí navrhuje, aby společenství obcí bylo zařazeno do výčtu v § 109 odst. 3
zákoníku práce, a tedy zaměstnanci společenství obcí byli odměňováni platem.

K čl. XI bodům 2 a 3 - § 303 odst. 1 písm. f) a g)
Vzhledem k potřebě sbližování právního postavení zaměstnanců obcí a zaměstnanců
společenství obcí se navrhuje druhou uvedenou skupinu doplnit do výčtu zaměstnanců
veřejného sektoru v § 303 odst. 1 zákoníku práce, kterým jsou stanoveny zvýšené povinnosti.
K výslovnému doplnění dochází i v písmeni g) – dosavadním písmeni f) – ohledně zaměstnanců
společenství obcí zařazených do obecní policie (v jejich případě do obecní policie společenství
obcí).
Zvýšené povinnosti v podobě stanovené zákoníkem práce se ale budou vztahovat pouze na
některé zaměstnance společenství obcí – na tzv. létajícího úředníka a na zaměstnance podílející
se na výkonu působnosti svěřené zákonem nebo na základě zákona společenství obcí (viz § 53d
odst. 6 a § 53e odst. 3 zákona o obcích) se použije obdobně zákon o úřednících včetně jeho
§ 16, který je vůči § 303 zákoníku práce speciální.

K čl. XII – přechodné ustanovení k novele zákoníku práce
V souvislosti se zařazením zaměstnanců společenství obcí dosud odměňovaných mzdou do
platového režimu svázaného podrobnými pravidly stanovení výše tarifního platu i dalších
souvisejících složek platu je třeba upravit přechod stávajících zaměstnanců do nového systému
odměňování tak, aby jím pokud možno nebyli negativně postiženi. Proto se navrhuje stanovit,
že tito zaměstnanci budou zařazeni do platové třídy a stupně podle zákoníku práce a nařízení
vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
odpovídajícím skutečně vykonávané práci i jejich praxi. Do výše původně pobírané mzdy jim
bude odměna dorovnána prostřednictvím ostatních složek platu (příplatků), ale pouze do jejich
maximální zákonné výše (např. osobní příplatek může podle § 131 zákoníku práce činit až
100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec
zařazen). Nelze tedy zcela vyloučit, že některým nejlépe odměňovaným zaměstnancům
společenství obcí by se plat oproti předchozí mzdě mohl snížit, předpokládáme však, že by
mělo jít pouze o výjimečné případy a jen o malé snížení.

41
K části jedenácté (změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně
dalších zákonů)

K čl. XIII bodům 1 až 3 - § 5 a 8

Podle stávajícího znění § 5 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících může obec,
která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, pořídit plán dopravní obslužnosti
území buď sama, anebo spolu s jinými obcemi pořídit společný plán. Vzhledem k roli
společenství obcí jakožto platformy dobrovolné spolupráce obcí se navrhuje, aby společný plán
dopravní obslužnosti území pro své členské obce (ty, které o to budou mít zájem), mohlo pořídit
i společenství obcí.

Tato úprava je doplňována do § 5 odst. 1, další dvě navržené změny ji pak promítají do
souvisejících ustanovení.

K části dvanácté (změna zákona o některých přestupcích)

K čl. XIV bodu 1 - § 5 odst. 3 písm. c) a § 5 odst. 4 písm. b)

Navrhuje se doplnění kvalifikované skutkové podstaty přestupku rušení nočního klidu, který je
spáchán konáním veřejně přístupné kulturní nebo jiné obdobné akce.

Skutková podstata přestupku rušení nočního klidu byla původně konstruována tak,
aby umožňovala účinný postih fyzické osoby rušící noční klid hlukem působeným zpravidla
nahodilým jednáním. Přestupková odpovědnost právnických a podnikajících fyzických osob
za rušení nočního klidu byla založena až od 1. 7. 2017, kdy nabyl účinnosti zákon o některých
přestupcích. Podle předchozí právní úpravy v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, bylo
možné za porušení nočního klidu postihnout v přestupkovém řízení pouze fyzické osoby.
Vymezení protiprávního jednání ve skutkové podstatě daného přestupku bylo přejato do zákona
o některých přestupcích v nezměněné podobě a platí jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické
a podnikající fyzické osoby.

K porušování nočního klidu nicméně může docházet nejen nahodile, ale také pravidelně
a očekávaně, typicky při pořádání hudebních produkcí, jimiž je rušen noční klid v širším okolí.
Jak ovšem ukazují praktické zkušenosti některých obcí, může být dosavadní postih především
v situacích, kdy k danému rušení dochází v souvislosti s podnikatelskou činností, nedostatečný.
Mezi sazbami pokut pro fyzické, právnické a podnikající fyzické osoby by na druhé straně
neměly existovat nedůvodné rozdíly, což zdůrazňují rovněž Zásady tvorby právní úpravy
přestupků, schválené usnesením vlády č. 498 ze dne 31. 7. 2018. Proto by nebylo žádoucí
například zvýšit horní hranici sazby pokuty pouze pro stávající přestupek rušení nočního klidu,
který je spáchán právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou. Jako vhodnější se jeví
doplnění kvalifikované skutkové podstaty přestupku, která by zahrnovala rušení nočního klidu
způsobeného přímo konáním veřejně přístupné kulturní nebo jiné obdobné akce.

Kulturní akcí může být např. hudební koncert či festival, taneční zábava, diskotéka, letní kino,
jinou obdobnou akcí pak např. cirkusové představení, ohňostroj, veřejná slavnost. Podmínka
„veřejné přístupnosti“ bude splněna v případě, že jde o akci, kam má přístup široký okruh lidí
individuálně neurčených a kde se také zpravidla více lidí zdržuje. Takové místo však nemusí
být přístupné bez omezení komukoliv, ale postačí, že je přístupné jen osobám splňujícím určité
podmínky, např. uhrazení vstupného (srov. analogicky výklad pojmu „místo veřejnosti
přístupné“ v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2019, sp. zn. 8 Tdo 838/2019, bod 16).
Může jít o akci konanou na veřejném prostranství (např. náměstí, ulice, park), nejde však
o nutnou podmínku. Pojmovým znakem veřejného prostranství je totiž mj. právě přístupnost
prostoru každému bez omezení [§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),

42
ve znění pozdějších předpisů], což v případě veřejně přístupné akce nemusí být splněno,
jak bylo zmíněno.

Postih za tento přestupek může dopadnout typicky na pořadatele a organizátory zmíněných
akcí. Pokud půjde o právnické nebo podnikající fyzické osoby, přičítá se jim za účelem
posuzování odpovědnosti za přestupek (za podmínek § 20 odst. 1 a 2 a § 22 odst. 2 a 3 zákona
č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů)
jednání konkrétních fyzických osob, kterým je noční klid fakticky rušen. Nejčastěji půjde
o jednání zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, které právnická nebo podnikající fyzická
osoba používá ke své činnosti, např. pracovníci obsluhy zvukové aparatury, popř. též účinkující
na dané akci. Není však vyloučen ani souběžný postih zmíněných fyzických osob (vedle postihu
pořadatelů nebo organizátorů) za přestupek podle navržené úpravy, což plyne z § 20 odst. 7
zákona č. 250/2016 Sb.

Je žádoucí vymezit ve skutkové podstatě protiprávní jednání relativně úzce (dikce „spáchaný
konáním… akce“), tedy jako rušení nočního klidu působené vlastním konáním veřejně
přístupné akce, tj. faktickým uskutečňováním akce produkující hluk. Tím je vyloučeno
postihovat podle navržené úpravy rušení nočního klidu, které sice s konáním akce může mít
věcnou, územní nebo jinou souvislost, avšak jde o souvislost pouze nepřímou či nahodilou
(např. diváci venkovního koncertu ruší noční klid užíváním zábavní pyrotechniky). Tím
samozřejmě není vyloučen postih rušení nočního klidu zmíněnými osobami podle základní
skutkové podstaty [stávající § 5 odst. 1 písm. d) a § 5 odst. 2 písm. a) zákona o některých
přestupcích].

Přísnější správní trest u navržené kvalifikované skutkové podstaty je odůvodněn jak vyšší
typovou závažností daného jednání (vyplývající z obvykle značného územního rozsahu rušení),
tak i povahou pořadatelských subjektů, pro které nemusí být aktuální sazba pokuty za rušení
nočního klidu náležitě odrazující. K tomu je vhodné uvést, že přestupek rušení nočního klidu
v základní skutkové podstatě spadá do skupiny relativně méně závažných přestupků proti
veřejnému pořádku, za které lze uložit pokutu do 10 tis. Kč (15 tis. Kč u recidivy). Stejná horní
hranice sazby pokuty je stanovena např. u vzbuzení veřejného pohoršení, porušení podmínek
uložených na ochranu veřejného pořádku, zakrytí obličeje způsobem ztěžujícím
nebo znemožňujícím identifikaci v souvislosti s organizovaným sportovním utkáním. Mírněji
je ve skupině přestupků proti veřejnému pořádku trestáno již pouze neoprávněné nakládání
s turistickou značkou nebo jiným orientačním označením, a to pokutou do 5 tis. Kč.

Na intenzivnější narušení veřejného pořádku míří skutkové podstaty přestupků, za které lze
uložit pokutu do 20 tis. Kč (30 tis. Kč u recidivy) – maření vykázání ze společného obydlí nebo
předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí, znečistění veřejného prostranství.
Za poškození nebo neoprávněné zabrání veřejného prostranství lze uložit pokutu do 50 tis. Kč
(75 tis. Kč u recidivy). Nejpřísněji trestný je přestupek nakládání s pyrotechnikou v souvislosti
s organizovaným sportovním utkáním, kde je kromě horní hranice pokuty 50 tis. Kč (100 tis.
Kč u recidivy) stanovena i dolní hranice 10 tis. Kč, a to z důvodu mimořádných bezpečnostních
rizik spojených s takovým jednáním. Z tohoto pohledu se jeví jako přiměřené zařadit
navrhovanou kvalifikovanou skutkovou podstatu přestupku rušení nočního klidu
do „prostřední“ skupiny přestupků proti veřejnému pořádku z hlediska jejich typové závažnosti
(pokuta do 20 tis. Kč, 30 tis. Kč u recidivy). Uvedený přestupek je typově závažnější
ve srovnání se základní skutkovou podstatou rušení nočního klidu, ale méně závažný
než například poškození veřejného prostranství nebo nakládání s pyrotechnikou v souvislosti
s organizovaným sportovním utkáním.

43
K čl. XIV bodům 2 a 3 - § 5 odst. 7 a 8

V odstavci 7 se pro obce navrhuje zavést zmocnění k „paušální“ (režimové) úpravě doby
nočního klidu. Obce by měly mít možnost podle vlastního uvážení stanovit, že v jimi
vymezeném období mezi 1. červnem a 30. zářím kalendářního roku dojde o víkendových
nocích a o nocích před státními svátky k posunutí doby nočního klidu až o dvě hodiny. Uvedená
paušální úprava počátku doby nočního klidu bude veřejnosti současně kompenzována
prodloužením nočního klidu v ranních hodinách. Dojde-li tedy kupříkladu k „paušálnímu“
posunutí doby nočního klidu o dvě hodiny (tj. doba nočního klidu bude začínat v 00:00 hodin),
dojde o tyto dvě hodiny automaticky i k posunutí konce doby nočního klidu (tj. doba nočního
klidu skončí až v 08:00 hodin). Uvedeným opatřením je veřejnosti zabezpečen nárok na
nerušený odpočinek v délce 8 hodin.

Obec může nové zákonné zmocnění s ohledem na místní podmínky využít v plném rozsahu,
anebo stanovit, že se uplatní pouze pro některé měsíce v daném období (např. pouze pro
červenec a srpen) či pouze pro noci z pátku na sobotu v obcí vymezeném období apod.
Vyloučena rovněž není úprava posunu doby nočního klidu pouze pro jednotlivé konkrétní
víkendové noci či noci před svátky. Počátek doby nočního klidu mohou obce stanovovat
diferencovaně, tj. odlišně pro noci z pátku na sobotu (např. od 23:00 hodin) a pro noci ze soboty
na neděli (např. od 00:00 hodin). S ohledem na „paušální charakter“ a nevázanost na konkrétní
výjimečnou událost se navrhuje, aby úprava nočního klidu na základě tohoto zmocnění byla
stanovována zásadně pro celé území obce.

Nové zákonné zmocnění v odstavci 7 výrazně posiluje samosprávu obcí v oblasti nastavování
doby nočního klidu. Zmocnění reflektuje skutečnost, že zejména letní měsíce jsou v řadě obcí
a měst o víkendech spojeny s pořádáním různorodých kulturních a společenských akcí. Ne vždy
lze přitom tyto akce včas promítnout do obecně závazné vyhlášky o úpravě doby nočního klidu,
či dokonce přesně určit, který víkend se bude ta která akce konat (tuto skutečnost může
ovlivňovat řada faktorů, např. nepříznivé počasí).

Noční život každé jednotlivé obce o letních víkendech a státních svátcích ovlivňují do značné
míry místní podmínky a zvyklosti, jakož i bohatost kulturního a společenského života,
soustředění cestovního ruchu, struktura obyvatelstva apod. Obce mohou navrhovanou úpravou
dle své úvahy přiměřeně podpořit konání předem nespecifikovaných slavností, společenských
akcí a setkání, promítání letních kin, ale též např. provoz pohostinských zařízení spojený
s posezením na restauračních předzahrádkách.

Možnost paušální úpravy doby nočního klidu na základě odstavce 7 je snahou o nalezení
rozumného kompromisu mezi ústavně garantovaným právem obcí na samosprávu (které se
promítá mimo jiné i v „policejní funkci“ obcí upravovat záležitosti veřejného pořádku podle
místních podmínek a zvyklostí a s ohledem na potřeby svých občanů) a celospolečenským
zájmem na nerušeném odpočinku v zákonem stanovené době nočního klidu. Právo na nerušený
odpočinek v noční době má svou ústavní dimenzi v tom smyslu, že jde o projev základního
práva na soukromí a nerušené užívání obydlí, které vyplývá z čl. 7 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (srov. např.
rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Moreno Goméz proti Španělsku ze dne
16. listopadu 2010, č.4143/02). Současně má toto právo úzkou souvislost se základním právem
na ochranu zdraví, které vyplývá z čl. 31 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť dle
údajů Světové zdravotnické organizace hluk v noční době významným způsobem narušuje
spánkový cyklus, což je spojeno s celou řadou negativních zdravotních dopadů
(blíže viz https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/hluk/zdravotni-ucinky-
hluku/). Úkolem demokratického a právního státu je přitom poskytovat základním právům

44
aktivní ochranu (status positivus), a to mimo jiné přijetím vhodného regulačního rámce chování
jednotlivců.

V odstavci 8 se v návaznosti na závěry aktuálního nálezu Ústavního soudu ze dne
20. června 2023, sp. zn. Pl. ÚS 38/22, navrhuje nahradit slovní spojení „výjimečný případ“
slovy „konkrétní výjimečná událost“. Do budoucna se tímto zpřesněním předchází výkladovým
sporům, zda obce mohou na základě tohoto zákonného zmocnění zkrátit či úplně vyloučit dobu
nočního klidu i bez návaznosti na konání konkrétní události (tj. stanovit výjimku z doby
nočního klidu pro určité dny „generálně“). Tuto možnost by měl nově řešit odstavec 7.

V odstavci 8 je dále výslovně uvedeno, že výjimka ze zákonem stanovené doby nočního klidu
z důvodu konání výjimečné události může být obcí stanovená i s omezenou územní působností
pro „jednotlivé uceleně vymezené lokality obce“. Zejména v případě územně rozsáhlejších
obcí, které mají více katastrálních území nebo se člení na části obce ve smyslu § 27 odst. 1
zákona o obcích (osady, místní části apod.), nemusí mít každá výjimečná událost celoobecní
význam (resp. může mít význam pouze lokální) a současně se její účinky nemusí projevovat
mimo obcí vymezenou část daného území. V uvedených situacích není žádoucí, aby obce dobu
nočního klidu zkracovaly či vylučovaly pro celé území obce, neboť pro takové opatření není
důvod. Navrhovaná úprava je naplněním obecného požadavku na proporcionalitu právní
regulace. Současně se lze již ve stávající praxi obcí s takto prováděnou úpravou doby nočního
klidu setkat. Návrh tedy fakticky tuto možnost pouze potvrzuje.

Zdůrazňuje se rovněž, že se obcí stanovená úprava doby nočního klidu pro vymezené konkrétní
výjimečné události uplatní pouze za situace, kdy dojde k jejich konání. Nekoná-li se v obcí
vymezeném datu konkrétní výjimečná událost např. z důvodu špatného počasí či z organizačně
technických důvodů (pořadatel se rozhodne po vydání obecně závazné vyhlášky akci
neuspořádat), k obcí stanovenému zkrácení nebo vyloučení doby nočního klidu nedojde.

Úprava doby nočního klidu podle odstavce 8 je ve vztahu k paušální úpravě podle odstavce 7
úpravou speciální. Stanoví-li tedy obec ve své obecně závazné vyhlášce paušální úpravu doby
nočního klidu např. pro všechny noci z pátku na sobotu a ze soboty na neděli v měsíci červenci
a srpnu (např. že doba nočního klidu má počínat vždy až od 00:00 hodin), avšak současně
stanoví, že pro některé z těchto nocí má doba nočního klidu z důvodu konání výjimečné události
počínat později (např. má platit až od 02:00 hodin) nebo má být úplně vyloučena, bude mít tato
speciální úprava doby nočního klidu před úpravou paušální (obecnou) přednost. Pokud bude
docházet k překryvu paušálně upravené doby nočního klidu a speciálního zkrácení doby
nočního klidu z důvodu konání výjimečné události, nebude tím dotčeno posunutí konce doby
nočního klidu, které vyplývá z obcí přijaté paušální úpravy (doba nočního klidu tak může být
v návaznosti na tento překryv vymezena např. od 02:00 do 08:00 hodin). Jiný postup by nebyl
logický.

V odstavci 8 je navrhována povinnost obcí v obecně závazných vyhláškách jednoznačně
vymezit název konkrétní výjimečné události a datum nebo datovatelné období jejího konání.
Jde o opatření, jehož cílem je zabezpečit předvídatelnost obcí provedené úpravy doby nočního
klidu pro veřejnost [srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. června 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/16].
Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že to, kdy přesně ke zkrácení či úplnému vyloučení
doby nočního klidu dojde, musí být patrné přímo z obecně závazné vyhlášky. Dodatečná
specifikace data, kdy dojde ke konání určité akce uvedené obcí ve vyhlášce (a tedy i výjimce
z doby nočního klidu), například na úřední desce obecního úřadu, v místním rozhlase, tisku,
plakátech či internetových stránkách obce, není z hlediska předvídatelnosti právní regulace
akceptovatelná [srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. března 2023, sp. zn. 1/23].

Uvedení názvu konkrétní výjimečné události je nezbytné proto, aby v případě jejího následného
„nekonání“ nevznikaly pochybnosti o tom, zda se obcí stanovená výjimka z doby nočního klidu

45
uplatní (odpadne-li důvod stanovení výjimky z doby nočního klidu, uplatní se doba nočního
klidu v rozsahu stanoveném zákonem). Událost může být v obecně závazné vyhlášce obcí
označena názvem „oficiálním“, ale také takovým názvem, ze kterého bude jednoznačně
dovoditelné, na jakou konkrétní a nezaměnitelnou událost je výjimka z doby nočního klidu
navázána.

Dny, pro které se z důvodu konání konkrétní výjimečné události uplatní obcí stanovená výjimka
z doby nočního klidu, musí být vymezeny konkrétním datem (např. 30. 3.) nebo jednoznačně
datovatelným obdobím (např. Velikonoční svátky, první víkend v září apod.). Oproti
stávajícímu stavu již nebude možné výjimku z doby nočního klidu vymezit pouhým názvem
„tradiční události“, neboť v praxi je mimořádně problematické určit, zda ta která ve vyhlášce
uváděná akce skutečně charakter „tradičnosti“ splňuje. Z hlediska požadavku na
předvídatelnost právní regulace představují obtíže zejména ty akce, které se sice v obci
každoročně opakují, nicméně mají „plovoucí termín“, tj. každý rok se konají v jiném týdnu či
dokonce měsíci.

K části třinácté (změna zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů)

K čl. XV

Cílem navrhované změny je obecně umožnit v případech, kdy digitální úkon vzniká
za asistence tzv. úřední osoby, nahradit uznávaný elektronický podpis podpisem na podpisové
zařízení (tablet). Nutnost podepsání podání v elektronické podobě uznávaným elektronickým
podpisem vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce. Podepsání uznávaným elektronickým podpisem uživatele služby je
však při asistovaném podání jen obtížně proveditelné (digitální úkon vzniká na počítači úřední
osoby). Aby se zabránilo nutnosti následně podání vytisknout a předložit podateli k podpisu,
navrhuje se, aby byl v tomto případě uznávaný elektronický podpis nahrazen podepsáním
na podepisovací zařízení (tablet) před úřední osobou. V současné době je tento způsob
podepisování využíván například při podání žádosti o vydání občanského průkazu nebo
cestovního pasu.

K části čtrnácté (změna zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných
celků a některých správních úřadů)

K čl. XVI bodům 1 až 4 - § 2

Ustanovení § 2 odst. 4 a 5 zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků
a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“) upravují institut náhradního
vyhlášení pro případy, kdy nastane překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce
právních předpisů.

Zákon nicméně nestanoví, po jakou dobu má uvedené zveřejnění na úřední desce trvat. Oproti
úpravě obsažené v § 12 odst. 1 zákona o obcích ve znění platném do 31. 12. 2021, kde byla pro
řádné vyhlášení stanovena podmínka vyvěšení právního předpisu na úřední desce obecního
úřadu po dobu 15 dnů (za den vyhlášení právního předpisu obce se považoval již první den
vyvěšení na úřední desce), současné znění zákona nic obdobného nestanoví.

Pokud by bylo vycházeno z čistě jazykového (gramatického) výkladu současného znění
§ 2 odst. 4 zákona o Sbírce právních předpisů, pak by pro řádné vyhlášení a nabytí platnosti
v náhradním režimu postačovalo, aby byl právní předpis na úřední desce zveřejněn i jen po
velice omezenou dobu (ad absurdum i jen pouhý okamžik). Naopak při výkladu přihlížejícímu
k systémovým souvislostem, účelu zákona a ústavnímu požadavku na přístupnost práva by
náhradním způsobem vyhlášený právní předpis měl být zveřejněný na úřední desce po celou

46
dobu až do jeho dodatečného řádného zveřejnění ve Sbírce právních předpisů, k čemuž by mělo
dojít bezodkladně poté, co pomine překážka, která bránila jeho řádnému vyhlášení v tomto
informačním systému veřejné správy.

Z výše uvedených důvodů se navrhuje, aby režim náhradního vyhlašování právního předpisu
byl výslovně upraven, a to v té podobě, jaká platila pro vyhlašování právních předpisů obcí do
31. 12. 2021, s drobným rozdílem, že pro řádné vyhlášení nebude vyžadováno, aby byl právní
předpis vyvěšen na úřední desce po dobu 15 dnů, ale pouze do okamžiku jeho zveřejnění ve
Sbírce právních předpisů ve smyslu § 2 odst. 5. V praxi lze totiž očekávat, že případné výpadky
provozu informačního systému Sbírky právních předpisů budou trvat nanejvýše jednotky dnů,
a proto se jeví nadbytečným a matoucím, aby byla stanovena povinnost mít právní předpis
vyvěšený na úřední desce i poté, co byl již zveřejněn ve Sbírce právních předpisů.

Druhou (související) navrhovanou úpravou je stanovení explicitní povinnosti obcí náhradním
způsobem vyhlášený právní předpis zveřejnit ve Sbírce právních předpisů nejpozději ve lhůtě
do 30 dnů po dni, kdy bylo uveřejněno oznámení o pominutí překážky bránící zveřejňování
právních předpisů ve Sbírce právních předpisů. Následkem nesplnění této povinnosti by bylo
pozbytí platnosti právního předpisu.

Důvodem navrhované úpravy je skutečnost, že dosavadní právní úprava s eventuálním
nesplněním povinnosti zveřejnit náhradním způsobem vyhlášený právní předpis ve Sbírce
právních předpisů neprodleně poté, kdy bylo uveřejněno oznámení o této možnosti, nespojuje
žádné právní důsledky. Tento stav přitom může mít za následek, že budou mimo Sbírku
právních předpisů existovat (byť v jednotkách případů) platné a účinné předpisy, které by zde
jinak musely být publikovány, což je zcela v rozporu s principem daného zákona, jehož cílem
bylo a je vytvořit informační systém obsahující veškeré platné právní předpisy územních
samosprávných celku a zákonem stanovených správních úřadů.

K čl. XVI bodu 5 - § 5

Změna v § 5 odst. 6 cílí na odstranění zjevného legislativního nedostatku spočívajícího
v absenci odkazu na použitelnost ustanovení o opravách nesprávností (která se jinak týkají
především ve Sbírce právních předpisů prvotně vyhlašovaných právních předpisů) též na platné
a účinné právní předpisy, jež byly vyhlášeny přede dnem nabytí účinnosti zákona o Sbírce
právních předpisů, a které musí být v rámci přechodného období zveřejněny ve Sbírce právních
předpisů v režimu § 9 odst. 1 zákona o Sbírce právních předpisů.

V souvislosti s doplněním chybějícího odkazu na uvedené ustanovení se upravuje i použitá
terminologie, kdy slovo „vyhlášen“ se nahrazuje slovem „zveřejněn“. Tomu pak odpovídá
i úprava souvisejícího odkazu na ustanovení § 2 odst. 5 zákona o Sbírce právních předpisů.

K čl. XVI bodům 6 a 7 - § 6

Jedná se o legislativně-technické upřesnění pravidel pro číslování právních předpisů ve Sbírce
právních předpisů. Číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů již v současné době
probíhá automatizovaně, nicméně některé územní samosprávné celky právní předpisy stále
samy číslují přímo v textu samotného právního předpisu. Tato skutečnost v řadě případů vede
k tomu, že číslo právního předpisu přidělené Sbírkou právních předpisů se neshoduje s číslem
ve vlastním textu právního předpisu, což může pro adresáty působit matoucím dojmem.
V odstavci 1 se tak výslovně uvádí, že označení právního předpisu číslem se provede
automatizovaně v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.

S ohledem na automatizované číslování právních předpisů ve Sbírce právních předpisů se
v zákoně výslovně stanovuje postup pro číslování právního předpisu, který byl vyhlášen
„náhradním způsobem“ zveřejněním na úřední desce územního samosprávného celku či

47
správního úřadu. Číslo právní předpis obdrží až v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních
předpisů.
Současně se v zákoně upravuje postup při číslování právních předpisů, pokud dojde k výmazu
dokumentu, který není právním předpisem.

K čl. XVI bodu 8 - § 8
V návaznosti na návrh změny zákona o obecní policii, která opravňuje shromáždění starostů
společenství obcí rozhodnout o zřízení či zrušení obecní policie společenství obcí, se do výčtu
aktů zveřejňovaných ve Sbírce právních předpisů doplňuje rozhodnutí shromáždění starostů
společenství obcí o zřízení obecní policie a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí
o zrušení obecní policie.
Vedle povinnosti zveřejnit rozhodnutí o zřízení či zrušení obecní policie se výslovně uvádí
povinnost zveřejnit i změnu takového rozhodnutí (např. rozšíření působnosti obecní policie,
změna osoby řídící obecní policii apod.).

K části patnácté (změna zákona č. 414/2023 Sb., kterým se mění zákon o matrikách)

K čl. XVII bodu 1

Legislativně technická úprava reagující na zrušení § 1 odst. 4 zákonem č. 414/2023 Sb.

K čl. XVII bodům 2 až 5

Podle novely zákona o matrikách č. 414/2023 Sb., která zavedla s účinností od roku 2027
matriční informační systém, je součástí tohoto systému též seznam odborně doložených jmen
(ve významu „křestních jmen“), tedy jmen, jejichž zápis matričním úřadem byl podmíněn
znaleckým posudkem či odbornými podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž
předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy.

Důvodem je skutečnost, že Ministerstvo vnitra seznam jmen již publikuje v širším rozsahu na
svých internetových stránkách. Jedná se o seznam jmen vytvořený na základě znaleckých
posudků, odborných vyjádření a podkladů z agendového informačního systému evidence
obyvatel. Seznam je určen zájemcům o jméno a slouží i jako pomůcka při návrhu na zápis
takového jména do matriční knihy. Jméno, které je uvedeno na seznamu, totiž zapíše matriční
úřad do matriční knihy bez dalšího ověřování.

Vzhledem k tomu, že předmětný seznam ke svému fungování výslovnou zákonnou oporu
nepotřebuje, jeví se vhodnější předmětnou úpravu ze zákona o matrikách ještě před nabytím
její účinnosti vypustit než provádět její novelizaci reagující na vývoj v praxi.

K čl. XVII bodu 6

Navrhuje se vypustit pasáž zrušující část ustanovení § 25 odst. 6, která již bude v době nabytí
účinnosti čl. I bodu 77 zákona č. 414/2023 Sb. zrušena v rámci nynější novely zákona
o matrikách.

K části šestnácté (zrušovací ustanovení)

K čl. XVIII
Vzhledem k navrhovaným změnám vedení seznamu obecních a obdobných úřadů a nově
i společenství obcí v rámci novely zákona o informačních systémech veřejné správy se navrhuje

48
zrušit stávající vyhlášku č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí
nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy, včetně jejích novel.
K části sedmnácté (účinnost)
K čl. XIX
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje dnem 1. července 2025.
Některé další změny související se novelizací zákona o matrikách pak musí mít datum nabytí
účinnosti pozdější – jedná se o reakci na nabytí účinnosti některých pasáží jeho velké novely
obsažené v zákoně č. 414/2023 Sb. dnem 1. ledna 2027.
V Praze dne 1. 11. 2024
Tomáš Dubský, podepsáno elektronicky
Mgr. Milada Voborská, podepsáno elektronicky
Mgr. Martina Ochodnická, podepsáno elektronicky
Ing. Jiří Havránek, podepsáno elektronicky
Ing. Jiří Carbol, podepsáno elektronicky

49
Text zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

§ 39

(1) Záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit
hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby nebo věcné právo stavby61) anebo je přenechat
jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby zřídit věcné právo stavby61) k pozemku
ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném
orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci
vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým.
Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí
údaji podle zvláštního zákona15a) platnými ke dni zveřejnění záměru.

(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném
místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být
zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna,
je právní jednání neplatné.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst
anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o
pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené nebo založené obcí nebo
právnické osobě, kterou obec ovládá49).
___________________

3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
15a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
49) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
61) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Společenství obcí

§ 53a

(1) Společenství obcí je svazek obcí, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
(2) Předmětem činnosti společenství obcí je vedle činností svazku obcí podle § 50
odst. 1 zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického
rozvoje tohoto území. Za tímto účelem společenství obcí zpracovává strategii rozvoje
společenství obcí. Strategii rozvoje společenství obcí schvaluje shromáždění starostů
třípětinovou většinou všech svých členů.
(3) Předmětem činnosti společenství obcí může být i zajišťování činností podle § 53e
a 53g.
(4) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může společenství obcí vykonávat i další činnosti. Je-
li společenství obcí svěřen výkon státní správy, obdrží na něj ze státního rozpočtu
příspěvek.

(5) Společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na
činnost.

1
§ 53b

(1) Postavení společenství obcí může nabýt svazek obcí, jehož členy
a) je alespoň 15 obcí, nebo
b) jsou alespoň tři pětiny všech obcí ze správního obvodu obce s rozšířenou působností, jestliže

do tohoto správního obvodu náleží méně než 25 obcí.

(2) Členy společenství obcí mohou být pouze obce nacházející se ve stejném správním
obvodu obce s rozšířenou působností.

(3) Obec může být členem pouze jednoho společenství obcí.

(4) Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, v němž se nachází
a) nejvýše 40 obcí, může vzniknout 1 společenství obcí,
b) 41 až 60 obcí, mohou vzniknout nejvýše 2 společenství obcí,
c) 61 až 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 3 společenství obcí a
d) více než 80 obcí, mohou vzniknout nejvýše 4 společenství obcí.

§ 53c

(1) Svazek obcí nabývá postavení společenství obcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí
krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí. Krajský úřad přizná svazku obcí
postavení společenství obcí, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 53b a 53d. Do rejstříku
svazků obcí se zapíše údaj o postavení svazku obcí jako společenství obcí, den nabytí tohoto
postavení a den zániku tohoto postavení. Postavení společenství obcí může svazek obcí nabýt
také současně se svým vznikem.

(2) Žádost o přiznání postavení společenství obcí podává svazek obcí nebo osoba
uvedená v § 49 odst. 5 větě druhé, pokud má svazek obcí nabýt postavení společenství obcí
současně se svým vznikem. K žádosti přiloží
a) změnu stávajících stanov nebo nové stanovy, v nichž je uvedeno, že svazek obcí je

společenstvím obcí, a v nichž jsou upraveny orgány podle § 53d, a
b) dokumenty prokazující splnění podmínek podle § 53b.

(3) Opis rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 zašle krajský úřad Ministerstvu
vnitra.

(4) Název společenství obcí obsahuje označení „společenství obcí“, které může být
nahrazeno zkratkou „s. o.“.

(5) Součástí sbírky listin rejstříku svazků obcí jsou žádost o přiznání postavení
společenství obcí podle odstavce 2 a její přílohy, rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí
podle § 53f.

§ 53d

(1) Orgány společenství obcí jsou shromáždění starostů, předseda, kancelář
společenství obcí, případně další orgány stanovené zákonem nebo určené stanovami.

(1)(2) Nejvyšším orgánem společenství obcí je shromáždění starostů složené ze starostů
členských obcí; starostu obce zastupuje místostarosta obce, případně starostou určený zástupce
z řad členů zastupitelstva obce. Shromáždění starostů rozhoduje o všech záležitostech
společenství obcí, pokud stanovy nesvěřují rozhodování jinému orgánu společenství obcí.
Shromáždění starostů je vyhrazeno
a) schvalovat strategii rozvoje společenství obcí,

2
b) schvalovat rozpočet společenství obcí, střednědobý výhled rozpočtu společenství obcí,
závěrečný účet společenství obcí a účetní závěrku společenství obcí sestavenou
k rozvahovému dni,

c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy společenství obcí,
d) rozhodovat o přistoupení další obce do společenství obcí,
e) rozhodovat o vyloučení obce ze společenství obcí,
f) rozhodovat o zrušení a zániku společenství obcí,.
g) rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem.

(2)(3) V čele shromáždění starostů stojí předseda, který je statutárním orgánem
společenství obcí. Předsedu zastupuje místopředseda, případně více místopředsedů. Předseda
a místopředseda jsou voleni shromážděním starostů z řad jeho členů. Je-li zvoleno více
místopředsedů, určí shromáždění starostů, v jakém pořadí zastupují předsedu. Předseda plní
úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči vedoucímu kanceláře společenství obcí.

(4) Kancelář společenství obcí tvoří vedoucí kanceláře společenství obcí a další
zaměstnanci společenství obcí, nejsou-li zařazeni do organizační složky společenství obcí
nebo podle zákona do jiného orgánu společenství obcí. Kancelář společenství obcí
a) plní úkoly, které jí svěřují stanovy společenství obcí,
b) plní úkoly, které jí uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství

obcí,
c) provádí úkony ve správním řízení nebo jiné úkony správního orgánu, stanoví-li zákon,

že tyto úkony provádí společenství obcí, aniž by určoval, který jeho orgán je k nim
příslušný.

(5) Vedoucí kanceláře společenství obcí stojí v čele kanceláře společenství obcí.
Vedoucí kanceláře společenství obcí plní úkoly
a) které mu uložilo shromáždění starostů, předseda nebo jiný orgán společenství obcí,
b) statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči

zaměstnancům společenství obcí.

(6) Zaměstnanec společenství obcí podílející se na výkonu působnosti svěřené
zákonem nebo na základě zákona společenství obcí má postavení úředníka územního
samosprávného celku. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují
ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.

§ 53e

(1) Výkon správních činností59) může obec zajišťovat prostřednictvím zaměstnance
společenství obcí, jehož je obec členem, za podmínek upravených stanovami společenství obcí
a na základě dohody mezi společenstvím obcí a členskou obcí.

(2) Prostřednictvím zaměstnance společenství obcí nemůže obec zajišťovat výkon
správních činností v přenesené působnosti, kterou podle zákona vykonávají obecní úřady obcí
s rozšířenou působností, a v přenesené působnosti podle volebních zákonů.

(3) Zaměstnanec společenství obcí vykonávající správní činnosti podle odstavce 1 má
postavení úředníka územního samosprávného celku zařazeného do obecního úřadu. Oprávnění
stanovit a ukládat zaměstnanci společenství obcí pracovní úkoly, organizovat, řídit
a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném
při zajišťování výkonu správních činností pro danou obec podle odstavce 1 tajemník
obecního úřadu; ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči tomuto zaměstnanci

3
společenství obcí. Na zaměstnance a na společenství obcí se při tom vztahují ustanovení zákona
o úřednících územních samosprávných celků obdobně.

§ 53f

Krajský úřad rozhodne o zrušení postavení společenství obcí na návrh společenství obcí.
Nesplňuje-li společenství obcí některou z podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 po dobu
6 měsíců, je povinno do 30 dnů od uplynutí této doby podat krajskému úřadu návrh na zrušení
postavení společenství obcí. Nesplní-li společenství obcí povinnost podle věty druhé, vyzve
krajský úřad společenství obcí ke splnění podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 ve lhůtě
alespoň 6 měsíců, a není-li ve stanovené lhůtě náprava zjednána, rozhodne o zrušení postavení
společenství obcí i bez návrhu. Krajský úřad současně rozhodne o změně názvu svazku obcí
tak, aby neobsahoval označení podle § 53c odst. 4. Opis rozhodnutí podle věty první nebo třetí
zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra. Krajský úřad zaznamená v rejstříku svazků obcí údaj
o zrušení postavení společenství obcí a změnu názvu společenství obcí.

§ 53g

(1) Plnění svých úkolů, které nejsou výkonem správní činnosti59), může obec zajišťovat
prostřednictvím
a) zaměstnance společenství obcí, jehož je obec členem, nebo
b) zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí.

(2) Plnění svých úkolů může příspěvková organizace nebo školská právnická osoba
zřízená obcí zajišťovat prostřednictvím
a) zaměstnance společenství obcí, jehož členem je obec, která příspěvkovou organizaci nebo

školskou právnickou osobu zřídila, nebo
b) zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcí.

(3) Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců společenství obcí podle
odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) upraví stanovy společenství obcí a dohoda mezi
společenstvím obcí a členskou obcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobu.
Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců právnické osoby zřízené nebo založené
společenstvím obcí podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) upraví právní jednání,
kterým byla tato právnická osoba zřízena nebo založena, a dohoda mezi touto právnickou
osobou a členskou obcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou.

(4) Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci podle odstavce 1 nebo 2 pracovní úkoly,
organizovat, řídit a kontrolovat práci a dávat k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu
stanoveném podle odstavce 3 při zajišťování plnění úkolů
a) vůči zaměstnanci podle odstavce 1 starosta nebo jím pověřený zaměstnanec dané obce a
b) vůči zaměstnanci podle odstavce 2 statutární orgán dané příspěvkové organizace nebo

školské právnické osoby nebo jím pověřený zaměstnanec.

(5) Ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči zaměstnanci podle
odstavce 1 nebo 2 jeho zaměstnavatel.

§ 53h

(1) Pro výkon státní správy svěřené společenství obcí se § 61 odst. 2 použije
obdobně.

(2) Nadřízeným správním orgánem orgánu společenství obcí je krajský úřad;
úkoly nadřízeného správního orgánu plní krajský úřad v přenesené působnosti.

4
(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontroluje výkon státní správy
svěřené společenství obcí krajský úřad v přenesené působnosti a výkon ostatních činností
svěřených společenství obcí Ministerstvo vnitra. Při kontrole se zjišťuje, zda společenství
obcí dodržuje
a) při výkonu svěřené státní správy zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též

usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření přijatá při
kontrole výkonu státní správy,
b) při výkonu ostatních činností svěřených společenství obcí zákony a jiné právní
předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního
práva.

(4) Orgán vykonávající kontrolu podle odstavce 3 může zrušit úkon orgánu
společenství obcí učiněný při plnění úkolů svěřených společenství obcí, je-li v rozporu
s právními předpisy; to neplatí, jestliže je možné zákonnost tohoto úkonu přezkoumat
jiným postupem.
____________________

59) § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb.

§ 85

Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních

zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových
prostorů z majetku obce,
b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000
Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě
fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,
nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným obcí nebo
o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu43),
mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného
veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
d) uzavření smlouvy o společnosti44) a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy
o společnosti44), jejíž je obec společníkem,
e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 100 000 Kč,
g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,
h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i) postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč,
j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí
ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
k) zastavení nemovitých věcí,
l) vydání komunálních dluhopisů,
m) nabytí a převod práva stavby převod věcného práva stavby61) a smluvní zřízení tohoto
práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce,
n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné věcného
práva stavby61) ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí
tohoto práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným
obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě
obce nebo starostovi.
____________________

5
43) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění
pozdějších předpisů.

44) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
61) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně
závaznou vyhláškou.

(2) Obecní policii může jako svůj orgán zřídit rovněž společenství obcí32);
nestanoví-li zákon jinak, na společenství obcí se hledí jako na obec a na obecní policii
společenství obcí jako na obecní policii. O zřízení a zrušení obecní policie společenství obcí
rozhoduje shromáždění starostů společenství obcí.

(2)(3) Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci
působnosti obce2) a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon. Obecní
policie společenství obcí vykonává činnosti podle věty první na území obcí, které jsou
členy společenství obcí, uvedených v rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o
jejím zřízení. Obecní policie společenství obcí nemůže vykonávat činnosti podle věty první
na území obce, která má zřízenu obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní
smlouvy podle § 3a..

(3)(4) Obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo
zvláštním právním předpisem s orgány veřejné moci.

(4)(5) Obecní policie zřízená obcí, která je městem3) nebo statutárním městem4),
a v hlavním městě Praze4a) se označuje městská policie.

(6) Název obecní policie společenství obcí obsahuje i název společenství obcí.

(5)(7) Obecní policie může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obce, pokud tak stanoví
tento nebo zvláštní zákon.
____________________

32) § 53a zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
4) § 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb.
4a) § 1 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 311/2002 Sb.

§ 1a

(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.

6
§ 1a

(1) Rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie
společenství obcí obsahuje alespoň
a) názvy obcí, které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní
policie společenství obcí,
b) den zřízení obecní policie společenství obcí,
c) způsob úhrady nákladů na zřízení a provoz obecní policie společenství obcí obcemi,
které jsou členy společenství obcí, na jejichž území vykonává činnost obecní policie
společenství obcí,
d) způsob vypořádání finančních závazků zrušeného nebo zaniklého společenství obcí
vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecní policie společenství obcí,
e) způsob vypořádání finančních závazků obce, která nadále nebude využívat obecní
policii společenství obcí, vůči společenství obcí,
f) způsob vypořádání finančních závazků společenství obcí vůči zaměstnancům obce
zařazeným do obecní policie společenství obcí v případě jejího zrušení,
g) jméno, příjmení a funkci osoby řídící obecní policii společenství obcí podle § 3 odst. 2.

(2) Shromáždění starostů společenství obcí může rozhodnout o zrušení obecní
policie společenství obcí na základě návrhu nejméně tří pětin členů společenství obcí, na
jejichž území vykonává činnost.

(3) Shromáždění starostů společenství obcí na návrh obce podle
odstavce 1 písm. a), která nehodlá nadále využívat obecní policii společenství obcí a která
má vypořádány finanční závazky vůči společenství obcí podle odstavce 1 písm. e),
rozhodnutí o zřízení obecní policie společenství obcí změní vyškrtnutím této obce z údaje
podle odstavce 1 písm. a).

§ 1b

(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.

§ 3

(1) Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený
zastupitelstvem obce.

(2) Obecní policii společenství obcí řídí předseda společenství obcí nebo člen
shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství obcí.

(2)(3) Na návrh osoby podle odstavce 1 nebo 2 zastupitelstvo obce anebo shromáždění
starostů společenství obcí může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie
určeného strážníka. Podmínkou pověření určeného strážníka je předložení negativního
lustračního osvědčení podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon
některých funkcí ve státních orgánech a organizacích5a).
____________________

7
5a) § 8 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních
orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

§ 3a

(1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže
vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní
smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto
nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou
smluvními stranami této smlouvy.

(2) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke svému uzavření nebo změně
obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené
působnosti.

(3) Veřejnoprávní smlouvu podle odstavce 1 nesmí uzavřít společenství obcí.

§ 4

(1) Strážníkem může být občan České republiky, který
a) je bezúhonný,
b) je spolehlivý,
c) je starší 18 let,
d) je zdravotně způsobilý,
e) dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a
f) má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále jen „osvědčení“).

(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších
zaměstnanců obce podle § 1a odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce
pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii; to neplatí, pokud zastupitelstvo obce svěří
tuto pravomoc určenému strážníku podle § 3 odst. 2.

(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších
zaměstnanců obce podle § 1b odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce
pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní policii anebo předseda společenství obcí nebo
člen shromáždění starostů společenství obcí určený shromážděním starostů společenství
obcí; to neplatí, pokud zastupitelstvo obce nebo shromáždění starostů společenství obcí
svěří tuto pravomoc určenému strážníkovi podle § 3 odst. 3.

(3) Strážník může být v základním pracovněprávním vztahu strážníka pouze k jedné
obci nebo jednomu společenství obcí.

§ 17g
Stížnost

Proti postupu strážníka nebo obecní policie podle § 17d až 17f lze podat stížnost k osobě,
která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2.

§ 21
Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně

(1) Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění
osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit
lékařské ošetření.

8
(2) Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník
ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské
ošetření. Bezprostředně po každém použití služební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je
strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost
použití služební zbraně.

(3) O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je strážník povinen
vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí obecní policii (§ 3 odst. 1 nebo 2), a sepsat
úřední záznam.

§ 23

(1) Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění nebo usmrcení
osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné19), je starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený
zastupitelstvem obce řídit obecní policii osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2
nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 § 3 odst. 3 povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar
policie.

(2) Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní
policii Osoba řídící obecní policii podle § 3 odst. 1 nebo 2 nebo určený strážník podle § 3
odst. 2 § 3 odst. 3 je povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie o použití služební
zbraně.
____________________

19) § 38 trestního zákoníku.

§ 26

(1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil
při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů
obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými
osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.

(2) Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen,
byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo
poskytnutou pomocí dozvěděl.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou
v odstavci 2 starosta, předseda společenství obcí nebo jiná pověřená osoba.

Přestupky

§ 27a

(1) Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3.

(2) Obec nebo společenství obcí se dopustí přestupku tím, že
a) pověří plněním úkolů obecní policie fyzickou osobu, která nemá osvědčení,
b) pověří plněním úkolů obecní policie podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,
nebo
c) nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních
prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.

9
(3) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu
podle odstavce 1 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.

§ 28b
Vztah k jiným právním předpisům
(1) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může svěřit obecnímu úřadu obce, jejímž
je obecní policie orgánem, vedení správního řízení, v němž je dána příslušnost obecní policie,
a to s výjimkou ukládání pokuty příkazem na místě. Je-li v takovém případě učiněno podání
nebo podnět u obecní policie, předá jej obecní policie bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu.
Obecní úřad údaj o předání věci pouze poznamená do spisu.
(2) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může usnesením svěřit obecní policii
vyřizování žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím30)
týkajících se obecní policie.
(3) V případech podle odstavce 2 může shromáždění starostů společenství obcí vůči
obecní policii postupovat obdobně.
(3)(4) Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií podle tohoto nebo zvláštního
právního předpisu31) se kontrolní řád21) nepoužije.
____________________

30) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
31) Například zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění

pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

10
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní

rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád),
ve znění pozdějších předpisů

§ 1

(1) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při
výkonu státní moci.

(2) Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za
škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné
působnosti (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“). Společenství obcí odpovídají
za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu při výkonu veřejné moci, která není
výkonem státní správy, svěřené společenstvím obcí zákonem nebo na základě zákona.

(3) Stát a územní celky v samostatné působnosti samosprávné celky a společenství
obcí podle odstavce 2 (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“) hradí za podmínek
stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

§ 3

(1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily
a) státní orgány,
b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na
základě zákona, (dále jen „úřední osoby“),1)
c) orgány územních samosprávných celků nebo společenství obcí, pokud ke škodě došlo při
výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen
„územní celky v přenesené působnosti“).

(2) Pro účely tohoto zákona se za úřední osobu považuje též úřední osoba jiného
členského státu Evropské unie, která splňuje podmínky uvedené v § 127 trestního zákoníku, po
dobu, po kterou tato osoba působí ve společném vyšetřovacím týmu na území České republiky
nebo provádí úkon právní pomoci na území České republiky na základě evropského
vyšetřovacího příkazu anebo je přítomna při jeho provádění.
____________________

1) Např. § 39 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 3 zákona
ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

§ 18

(1) Záměr kraje prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit
hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby nebo věcné právo stavby39) anebo je přenechat
jako výprosu a záměr kraje smluvně zřídit právo stavby zřídit věcné právo stavby39)
k pozemku ve vlastnictví kraje kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím
v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce2) krajského úřadu (dále jen „úřední

11
deska“), aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitá věc se
v záměru označí údaji podle zvláštního zákona9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud
kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní jednání neplatné.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále jde-li o pronájem,
pacht anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht,
výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je kraj anebo
kterou kraj ovládá30), nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku
v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona9b).

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčku, výprosu, pacht nebo pronájem
majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li zvláštní předpis
nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak.
____________________

2) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
9a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
9b) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
39) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

§ 36

Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních kraje:
a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních

komunikací,
b) poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 500 000 Kč

jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivém

případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich
poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční
výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným krajem nebo o dotace nebo návratné
finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu28) , mimořádného opatření při
epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření
a v souvislosti s nimi,
d) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 1 000 000 Kč,
e) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 1 000 000 Kč,
f) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
g) postoupení pohledávky vyšší než 1 000 000 Kč,
h) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí ručitelského závazku,
o přistoupení k závazku a ke smlouvě o společnosti,
i) zastavení nemovitostí,
j) vydání komunálních dluhopisů,
k) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,
l) peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob,
m) nabytí a převod práva stavby převod věcného práva stavby39) a smluvní zřízení tohoto
práva stavby k pozemku ve vlastnictví kraje,

12
n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví kraje nebo práva stavby ve veřejné věcného
práva stavby39) ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby krajem
tohoto práva stavby krajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo
jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo zcela nebo zčásti svěřit radě
nebo hejtmanovi.

____________________

28) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění
pozdějších předpisů.

39) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

§ 18

(1) Do samostatné působnosti městské části náleží
a) schvalování strategie rozvoje městské části,
b) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky

potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz
a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní
činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim
sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly
vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,
c) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
d) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,
e) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
f) rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské
části,
g) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,
h) oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí,
společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dodatečné povolení stavby
územní rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního předpisu6b) v území městské části.
h) oprávnění vystupovat jako účastník v řízení o povolení záměru nebo v řízení o nařízení
odstranění stavby a v řízení o dodatečném povolení stavby podle zvláštního právního
předpisu6b) v území městské části.
___________________

6b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6b) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 36

(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat,
pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby nebo
věcné právo stavby42) anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahy nebo
městských částí smluvně zřídit právo stavby zřídit věcné právo stavby42) k pozemku ve
vlastnictví hlavního města Prahy hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu
nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských
částí vyvěšením na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce

13
úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může
hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní
město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se
v záměru označí údaji podle zvláštního zákona30) platnými ke dni zveřejnění záměru.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst
anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30
dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž
zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Praha nebo městská část anebo kterou hlavní
město Praha nebo městská část ovládá31).
___________________

11a) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
30) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
31) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
42) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

§ 59

…

(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto právních
jednáních:
a) o vydání komunálních dluhopisů,
b) o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických

osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 25 000 000
Kč,
c) o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), jde-li
o závazek větší než 50 000 000 Kč,
d) o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení
k závazku, jde-li o závazek větší než 25 000 000 Kč,
e) o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahy, s výjimkou
dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu a s výjimkou
poskytování dotací v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii
nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti
s nimi,
f) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivých
případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich
poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční
výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo
návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného
opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního
opatření a v souvislosti s nimi,
g) o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 50 000 000 Kč,
h) o zastavení nemovitých věcí,
i) o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních
komunikací,

14
j) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně
prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,

k) o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 10 000 000 Kč ročně
fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování
jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených
a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,

l) o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 25 000 000 Kč,
m) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
n) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
o) nabytí a převod práva stavby převod věcného práva stavby42) a smluvní zřízení tohoto

práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,
p) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve

veřejné věcného práva stavby42) ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo
práva stavby hlavním tohoto práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné
soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může
zastupitelstvo hlavního města Prahy zcela nebo zčásti svěřit radě hlavního města Prahy nebo
primátorovi hlavního města Prahy.
____________________

25) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění
pozdějších předpisů.

26) § 2716 a násl. Občanského zákoníku.
42) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

§ 89

…

(2) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto právních jednáních,
pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny:
a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí

ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26) orgány městské
části,
b) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém
případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich
poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným
městskou částí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání
krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo
mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
c) o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do obchodních společností
a svazků,
d) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob
založených nebo zřízených městskou částí,
e) o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí,
f) o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 250 000 Kč ročně jedné
fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování
jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených
a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
g) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
h) o vzdání se práva, prominutí dluhu a úplatném postoupení pohledávky vyšší než 500 000 Kč,
i) o zastavení nemovitých věcí,

15
j) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 500 000 Kč,
k) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
l) nabytí a převod práva stavby převod věcného práva stavby42) a smluvní zřízení tohoto práva

stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,
m) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo práva stavby ve

veřejné věcného práva stavby42) ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo
práva stavby hlavním tohoto práva stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné
soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může
zastupitelstvo městské části zcela nebo zčásti svěřit radě městské části nebo starostovi
městské části.
____________________

25) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění
pozdějších předpisů.

26) § 2716 a násl. Občanského zákoníku.
42) § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 4a
Krajský úřad

(1) Krajský úřad ve svém správním obvodu kontroluje výkon přenesené působnosti
na úseku matrik a užívání a změny jména a příjmení u
a) úřadů s rozšířenou působností nejméně jednou za 3 roky a
b) matričních úřadů nejméně jednou za 6 let.

(2) Krajský úřad provádí ověřování (§ 28) matričních dokladů, doslovných výpisů
z matričních knih, prohlášení o určení otcovství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření
manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných
ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození,
uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady a úřady s rozšířenou působností,
které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.

(3) Krajský úřad vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy
matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství
nebo úmrtí, pro úřady s rozšířenou působností zařazené v jeho správním obvodu.

(4) Krajský úřad provádí zkoušku odborné způsobilosti k vedení matričních knih
a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s vedením matričních knih a sbírek listin (dále
jen „zkouška“) u zaměstnance obce, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části nebo
zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu (dále jen „matrikář“),
který je zařazen do jeho správního obvodu, nebo u člena zastupitelstva obce, poslance
nebo senátora, který má v jeho správním obvodu místo trvalého pobytu.

§ 8a

(1) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do
sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich

16
v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede,
nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny,
b) pro úřední potřebu státních orgánů České republiky nebo výkon přenesené působnosti orgánů

územních samosprávných celků,
c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené

těmito církvemi do 31. prosince 1949,
d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před státními orgány

České republiky nebo před orgány územních samosprávných celků, nebo
e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.

(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy
vedené do 31. prosince 1958 a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po
dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče
a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho
souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti.
Pouze těmto osobám může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo
v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.

(3) Do sbírky listin vedené k zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své
osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře
pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě a pouze jim může být vydáno potvrzení o údajích
uváděných ve sbírce listin.

(4) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá kopii ze sbírky
listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze
pořídit i kopií matričního zápisu, osobám uvedeným v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí
obdobně.

(5) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá potvrzení
o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené
do 31. prosince 1958, které lze pořídit i kopií listiny založené ve sbírce listin anebo údaje
uvedeného na takové listině, osobám uvedeným v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí
obdobně.

(5)(6) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím
zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3 nebo 4,
4 nebo 5 o
a) povolení nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince

1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře,
b) vydání potvrzení o údajích obsažených ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu

matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, nebo
c) kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince

1958.
(6)(7) Za členy rodiny se pro účely tohoto zákona považuje manžel, partner, rodiče, děti,

sourozenci, prarodiče, vnuci a pravnuci.

Kniha úmrtí
§ 21

(1) Do knihy úmrtí se zapisuje
a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,

17
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo
narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu
zemřelého,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela,
partnera8a),

d) datum zápisu a podpis matrikáře.

(2) Zápis do knihy úmrtí se provede na základě
a) listu o prohlídce zemřelého, nebo
b) pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou (§ 10 odst. 4).

(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit úmrtí příslušnému matričnímu
úřadu do 3 pracovních dnů od prohlídky těla zemřelého, popřípadě od provedení pitvy na listu
o prohlídce zemřelého9).

(4) Při zápisu úmrtí cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal žádný matriční
doklad, se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelého cizince a jeho žijícího manžela
nebo partnera8a), který je cizincem, uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním
dokladu.

§ 23a

Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal
žádný matriční doklad, se při zápisu v matriční knize uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou
v jeho cestovním dokladu. Požádá-li o to cizinec anebo není-li tvar jeho jména, popřípadě
jmen, a příjmení podle věty první znám, zapíše se jméno, popřípadě jména, a příjmení
cizince ve tvaru uvedeném latinkou v podobě podle veřejné listiny vydané orgány cizího
státu opatřené úředním překladem do českého jazyka podle § 57 odst. 1 nebo podle
veřejné listiny členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském
hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát Evropské
unie“), jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“).

§ 23a

Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal
žádný matriční doklad, se při zápisu v matriční knize uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho
cestovním dokladu. Požádá-li o to cizinec anebo není-li tvar jeho jména, popřípadě jmen,
a příjmení podle věty první znám, zapíše se jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince ve tvaru
uvedeném latinkou v podobě podle veřejné listiny vydané orgány cizího státu opatřené úředním
překladem do českého jazyka podle § 57 odst. 1 nebo podle veřejné listiny členského státu
Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské
konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“), jejichž součástí je vícejazyčný standardní
formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30) (dále jen
„vícejazyčný standardní formulář“).
Pozn.: S účinností od 1. 1. 2027 (zákonem č. 414/2023 Sb.) se legislativní zkratka přesune do
§ 4c odst. 1 písm. a).

§ 25

(1) Matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy
a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře

18
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny,
b) pro úřední potřebu státních orgánů České republiky nebo výkon přenesené působnosti orgánů

územních samosprávných celků,
c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené

těmito církvemi do 31. prosince 1949,
d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před státními orgány

České republiky nebo před orgány územních samosprávných celků, nebo
e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.

(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu v matriční knize a činit z ní výpisy
v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem
rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem
rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout
do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti.

(3) Do zápisu narození dítěte v matriční knize, jehož matka požádala o utajení své osoby
v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze
matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě.

(4) Matriční úřad vydá rodný list dítěte na žádost zařízení pro výkon ústavní nebo
ochranné výchovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo fyzické osoby
odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do péče tohoto zařízení nebo osoby svěřeno na
základě rozhodnutí soudu.

(5) Matriční úřad vydá úmrtní list osobě, která na jeho vydání prokáže právní zájem
nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti anebo osobě, která je
vypravitelem jeho pohřbu.

(6) Na žádost fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) a odstavci 5 vydá
matriční úřad k matričnímu dokladu vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“).

Pozn.: S účinností od 1. 1. 2027 se legislativní zkratka přesune do § 4c odst. 1 písm. a) a v § 25
odst. 6 je rušena. V návaznosti na to se navrhuje zrušit příslušnou část čl. I bodu 77 zákona
č. 414/2023 Sb. účinnou od 1. 1. 2027, která se nynější změnou stává nadbytečnou.

(7) Matriční úřad vydá potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize uložené
u matričního úřadu a doslovný výpis z matriční knihy, který lze pořídit i kopií matričního
zápisu, osobě uvedené v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

(8) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce
osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3, 5, 6 nebo 7 o
a) vydání matričního dokladu,
b) povolení nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře,
c) vydání potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, nebo
d) vydání doslovného výpisu z matriční knihy.

§ 25b

(1) Matriční úřad vydá fyzické osobě matriční doklad nebo doslovný výpis z matriční
knihy, povolí nahlédnout do matriční knihy nebo v matriční knize vyhledávat a činit výpisy z ní
v přítomnosti matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100
let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí;

19
u zápisů v matriční knize vedené zvláštní matrikou se tyto lhůty počítají od matriční události.

(2) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do
sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 nebo v nich vyhledávat
a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá kopii ze sbírky listin nebo doslovný
výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií
matričního zápisu, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let
u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí.

§ 26

(1) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a doslovný výpis
z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce, s výjimkou kopie matričního zápisu, se
vydává v českém jazyce.

(2) Na žádost fyzické osoby, které se zápis týká, může být její jméno, popřípadě jména,
uvedeno v matričním dokladu podle původního zápisu, tj. v jiném než českém jazyce. Do
matriční knihy se v dodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením
jména, popřípadě jmen, podle původního zápisu; další matriční doklady se dále vydávají
s uvedením jména, popřípadě jmen, v této podobě.

(3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno,
popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém
jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení
v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve
které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je
zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se jméno, popřípadě
jména, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší
12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jména, popřípadě
jmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít. Jde-li o společné
příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého
manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na
druhého z manželů a jejich nezletilé děti.

(4) Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je
žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce,
jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Do
matriční knihy se v dodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením
jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se
vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.

(5) Žádost podle odstavce 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu.

(6) Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož
jména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu
jména nebo příjmení.

(7) Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jména, popřípadě jmen,
a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu.

(7) Pokud jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince nebyly do matriční knihy
zapsány ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu, uvedou se v tomto tvaru
v poznámce matričního dokladu.

20
§ 35

(1) Je-li snoubenec cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí
a) rodný list,
b) doklad o státním občanství,
c) doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, je-li cizím státem vydáván,
d) potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno,
e) úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento doklad není třeba

předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti k uzavření
manželství,
f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jde-li o rozvedeného cizince,
g) potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince uznáno za platné, je-li
uzavíráno zmocněncem,
h) pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a),
jde-li o cizince, který žil v partnerství8a),
i) doklad, kterým je možné prokázat totožnost.

(2) Je-li snoubenec cizincem a zdržuje-li se trvale v jiném státě než ve státě, jehož je
občanem, k předepsanému tiskopisu podle § 32 připojí doklad uvedený v odstavci 1 písm. d)
i z tohoto státu.

(3) Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit
pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství.

(4) Je-li snoubenec cizincem, předloží matričnímu úřadu před uzavřením manželství
potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území České republiky; to
neplatí, jde-li o občana členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském
hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“)
nebo jeho rodinné příslušníky10a). Toto potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství starší 7
pracovních dnů.

Pozn.: Do 1. 1 2025 se jedná o odstavec 3, k posunu dochází až zákonem č. 123/2024 Sb., který
vkládá nový odstavec 2.

(5) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu;
státní občanství lze rovněž prokázat cestovním dokladem.

(6) Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nesmí být k datu uzavření
manželství starší 6 měsíců.

§ 42

(1) Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí občana,
ke kterému došlo na
a) území cizího státu,
b) zastupitelském úřadu České republiky,
c) námořním plavidle nebo v letadle mimo území České republiky,
d) místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu.

(2) Do zvláštní matriky se zapisují i partnerství občana vzniklá na území cizího státu.

(3) Do zvláštní matriky se dále zapisují manželství uzavřená na zastupitelském
úřadu cizího státu v České republice občanem, který byl ke dni takto uzavřeného
manželství cizincem.

(3)(4) Došlo-li k narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí občana

21
v cizině a stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis, že je občan povinen předložit
matriční doklad, je občan nebo pozůstalý, jde-li o zápis úmrtí, povinen předložit matriční doklad
vydaný zvláštní matrikou.

(4)(5) Uzavřel-li cizinec manželství nebo partnerství s občanem v cizině, je povinen
předložit při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem
práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními
pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) oddací list nebo doklad o partnerství vydaný zvláštní
matrikou, nelze-li požadované údaje ověřit jinak.

§ 62

(1) Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné
podobě. Nelze zapsat jména zkomolená. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno
ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá
žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o existenci
jména nebo jeho správné podobě, je občan povinen předložit matričnímu úřadu odborné
podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti
jazykovědy, nebo znalecký posudek.

(2) Fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána
v matriční knize vedené matričním úřadem.

(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jedno jméno, může před
kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména
platí odstavec 1 a § 18. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci.
U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení
druhého jména nemůže dojít. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

(4) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsána více než dvě jména
zapsáno více jmen a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským
úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství České republiky nebo listiny
o udělení státního občanství České republiky prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě
z nich, bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení
učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství
České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého
dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít.

(5) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jméno a jméno po otci
na pozici druhého jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským
úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství nebo listiny o udělení státního
občanství České republiky prohlášení, zda bude jméno po otci v úředním styku užívat.
Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním
úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě
učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí
k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Pozdější žádost o upuštění
od užívání jména po otci je posuzována jako žádost o změnu jména.

(6) Matriční úřad, který nevede matriční knihu narození, v níž je zapsáno jméno, jehož
se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož
knize narození je jméno zapsáno. Krajský úřad postoupí prohlášení podle odstavců 4 a 5 do 3
pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.

(7) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a jsou-li je-li na cizozemském matričním

22
dokladu uvedena více než dvě jména uvedeno více jmen, může občan učinit prohlášení, které
z nich, popřípadě která dvě z nich, bude užívat. Za nezletilé dítě učiní prohlášení jeho zákonní
zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke
zvolení jmen nemůže dojít. Jde-li o zápis jména po otci, použije se odstavec 5 obdobně.

§ 68

(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost
užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto
matričním dokladu.

(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození
a) při narození dítěte podle § 14,
b) při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 a 7,
c) při osvojení nebo zrušení osvojení dítěte,
d) v souvislosti se změnou pohlaví, nebo
e) při uzavření manželství rodičů po narození dítěte.

(3) Rodným příjmením se dále rozumí příjmení
a) uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3,
b) ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50,
c) užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále

používat podle § 58 odst. 5,
d) po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 až 3 nebo podle § 69b, nebo
e) uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a.

(4) Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní
matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se
zápis týká a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení,
popřípadě rodné příjmení podle cizozemského matričního dokladu vydaného v době vzniku
zapisované matriční skutečnosti, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky.
Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte,
uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let se
připojí k žádosti jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení,
nemůže dojít. Ustanovení § 69 odst. 1 se nepoužije.

§ 70

(1) Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek:
a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo
b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího

více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo
c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na

druhém místě uvádět příjmení předchozí,20) nebo
d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení, nebo
e) nabyl-li je v souvislosti s osvojením27).

(2) Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo v knize manželství,
může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě
příjmení. Na nezletilé dítě této fyzické osoby se prohlášení vztahuje pouze se souhlasem
druhého rodiče. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li
k němu svůj souhlas. Za trvání manželství lze takovéto prohlášení učinit pouze souhlasným
prohlášením manželů. Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že spolu se

23
společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nelze
prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá.

(3) Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že si ponechá své dosavadní
příjmení, které je složeno z více příjmení, a tato příjmení užívají společné nezletilé děti
manželů, prohlášení o upuštění od užívání příjmení lze za trvání manželství učinit pouze se
souhlasem druhého manžela a vztahuje se i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé
dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas.

(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i
později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli
a) na společném příjmení jednoho z nich, nebo
b) že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným a ten, jehož příjmení není

příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své
dosavadní příjmení.

(5) Prohlášení podle odstavce 4 se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů.
Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas.
V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení.

(6) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém
místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, mohou i později učinit prohlášení
před kterýmkoli matričním úřadem, že tento manžel od užívání připojovaného příjmení
upouští36).

(7) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení před
kterýmkoli matričním úřadem, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě
připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství37).

(8) Prohlášení podle odstavců 4, 6 a 7 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Každé
další prohlášení je posuzováno jako žádost o změnu příjmení.

(9) Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě
žádosti manželů uvede jejich příjmení podle cizozemského matričního dokladu, dokladu
totožnosti nebo potvrzení cizího státu, pokud jsou doklad nebo potvrzení vydány po uzavření
manželství na území cizího státu.

(10) Postupem podle odstavce 9 zapíše zvláštní matrika i manželství, které bylo
uzavřeno na území cizího státu přede dnem 1. července 2012.

§ 87

Pokud se podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) a c) až e), § 8a odst. 2 až 5 až 6, § 12 a 13,
§ 13a odst. 4, § 16 odst. 7 a 9, § 16a a 17a, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 1 až 7, § 23a, § 25 odst. 1
písm. a) a c) až e), § 25 odst. 2, 3 a 5 až 7, § 25b, § 26 odst. 2 až 4, § 28, 45, 46 a 53, § 57
odst. 2, § 58 odst. 5, § 62 odst. 1, 3 až 5 nebo 7, § 63 odst. 2, § 68 odst. 4, § 69 až 71b, 72a nebo
§ 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.

24
Zákon č. 365/2000 Sb, o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 4
Agentura

(2) Agentura
a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodržování povinností stanovených tímto zákonem,

…
k) kontroluje výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy.,
l) vede seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně
členěných statutárních měst, úřadů městských částí hlavního města Prahy a společenství
obcí, které jsou kontaktními místy veřejné správy, a zveřejňuje jej způsobem
umožňujícím dálkový přístup.

§ 8a

(1) Podání správním orgánům lze činit v rozsahu a za podmínek stanovených jinými
právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Českého podacího
ověřovacího informačního národního terminálu - Czech POINT). Kontaktní místo veřejné
správy může dále doručovat dokumenty veřejných orgánů.

(2) Kontaktními místy veřejné správy jsou
a) notáři,
b) krajské úřady,
c) matriční úřady,
d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních
měst a, úřady městských částí hlavního města Prahy a společenství obcí, jejichž seznam stanoví
prováděcí právní předpis které Agentura vede na základě jejich požadavku v seznamu
podle § 4 odst. 2 písm. l),
e) zastupitelské úřady určené ministrem zahraničních věcí; Ministerstvo zahraničních věcí
zveřejní seznam takových zastupitelských úřadů na svých internetových stránkách,
f) držitel poštovní licence15), Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České
republiky,
g) banka, pojišťovna, zdravotní pojišťovna a poskytovatel univerzální služby podle právního
předpisu upravujícího elektronické komunikace, kterým byla Agenturou udělena autorizace
k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy (dále jen „osoba autorizovaná
Agenturou“).

(3) Držitel poštovní licence, Hospodářská komora České republiky, Agrární komora
České republiky a osoba autorizovaná Agenturou mohou za provedení správního úkonu
kontaktního místa veřejné správy nebo jiného správního úkonu svěřeného jim zvláštním
zákonem požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku
stanovenou pro tento správní úkon v právním předpisu upravujícím správní poplatky.

(4) Nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, je působnost kontaktního
místa veřejné správy výkonem přenesené působnosti krajských a obecních úřadů.

(5) Označení Český podací ověřovací informační národní terminál nebo Czech POINT
lze užít jen pro kontaktní místo veřejné správy.

25
(6) Informační systém, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti
kontaktních míst veřejné správy, spravuje Agentura. Tento informační systém je informačním
systémem veřejné správy.

(7) Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační
podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy podle odstavce 2
písm. d) a g) a zveřejňuje je ve Věstníku Agentury a způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Stanoví-li Agentura nové podmínky podle věty první, povinnost kontaktního
místa veřejné správy podle odstavce 2 písm. d) a g) splňovat tyto podmínky nastane
nejdříve prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci,
v němž došlo k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu.

§ 8b

(1) Agentura udělí na žádost banky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny nebo
poskytovatele univerzální služby podle právního předpisu upravujícího elektronické
komunikace autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, splňuje-li věcné,
personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro výkon této působnosti.
Agentura rozhodne o žádosti o udělení autorizace do 3 měsíců ode dne jejího podání.
Autorizace se uděluje na dobu 5 let.

(2) Agentura stanovuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační
podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a zveřejňuje je ve Věstníku
Agentury a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Stanoví-li Agentura nové podmínky podle
věty první, povinnost osoby autorizované Agenturou splňovat tyto podmínky nastane nejdříve
prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo
k jejich zveřejnění, nestanoví-li Agentura delší dobu.

(3) (2) Osoba autorizovaná Agenturou je povinna uhradit za autorizaci k výkonu
působnosti kontaktního místa veřejné správy poplatek 200 000 Kč. Osoba autorizovaná
Agenturou uhradí poplatek, do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí Agentury o udělení autorizace
nabylo právní moci. Poplatek je příjmem státního rozpočtu, vybírá jej Agentura.

(4) (3) Osoba autorizovaná Agenturou odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s
výkonem působnosti kontaktního místa veřejné správy. Osoba autorizovaná Agenturou se
odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého
úsilí, které lze na ní požadovat.

(5) (4) Agentura kontroluje u osoby autorizované Agenturou plnění věcných,
personálních, technických, bezpečnostních a organizačních podmínek pro výkon působnosti
kontaktního místa veřejné správy.

(6) (5) Agentura je oprávněna omezit osobě autorizované Agenturou na nezbytně nutnou
dobu přístup do informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti
kontaktních míst veřejné správy, porušila-li osoba autorizovaná Agenturou věcné, personální,
technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa
veřejné správy způsobem vážně ohrožujícím funkčnost informačního systému, jehož
prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy.

(7) (6) Agentura odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné
správy,

26
a) nesplňuje-li osoba autorizovaná Agenturou věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo
organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do
3 měsíců ode dne, kdy Agentura na tuto skutečnost upozornila, k nápravě,

b) požádá-li o to osoba autorizovaná Agenturou, nebo

c) nezaplatí-li osoba autorizovaná Agenturou poplatek za autorizaci k výkonu působnosti
kontaktního místa veřejné správy ve stanovené lhůtě.

(8) (7) Agentura vede seznam osob autorizovaných Agenturou a zveřejňuje jej
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro potřeby vedení seznamu osoba autorizovaná
Agenturou bezodkladně informuje Agenturu o počtu pracovišť, jejichž prostřednictvím
vykonává působnost kontaktního místa veřejné správy, adresách těchto pracovišť a o změnách
počtu těchto pracovišť a jejich adres.

§ 12
(1) Agentura stanoví vyhláškou
a) požadavky na strukturu a náležitosti hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu
informačních systémů veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. j), hodnocení ekonomické
výhodnosti provozu informačního systému veřejné správy podle § 5 odst. 2 písm. k) a
hodnocení ekonomické výhodnosti využití poptávaného cloud computingu podle § 6o odst. 4 a
postup při jejich provádění,
b) požadavky na strukturu a náležitosti informační koncepce orgánu veřejné správy, postupy
orgánů veřejné správy při jejím vytváření, vydávání, při vyhodnocování jejího dodržování,
požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy, včetně bezpečnostních úrovní a
dekomponování informačních systémů veřejné správy, technické požadavky na informační
systémy veřejné správy, pravidla pro strukturování dat v informačních systémech veřejné
správy a bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací
zpracovávaných v informačních systémech veřejné správy spravovaných orgány veřejné
správy, které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické
bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, podle § 5a odst. 2,
c) požadavky na strukturu a náležitosti provozní dokumentace podle § 5a odst. 3 a na rozsah
provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a odst. 4,
d) postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů
veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b),
e) údaje o poptávkách cloud computingu, poskytovatelích cloud computingu, nabídkách cloud
computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy podle § 6k odst. 2,
f) požadavky na náležitosti smlouvy o poskytování cloud computingu orgánu veřejné správy
podle § 6l odst. 3,
g) požadavky na náležitosti dokladu o zkušenostech poskytovatele cloud computingu s
poskytováním cloud computingu podle § 6q odst. 5 písm. b),
h) požadavky na strukturu a náležitosti dokumentace nabízeného cloud computingu podle § 6t
odst. 6 písm. c) a dokumentace podpůrného cloud computingu podle § 6t odst. 7 písm. d),
i) seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členěných
statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy podle § 8a odst. 2 písm. d),
j) i) náležitosti a vzor formuláře žádosti o vyjádření podle § 5 odst. 2 písm. b) a f) a žádosti o
posouzení podle § 5 odst. 2 písm. c).
…
____________________

15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách),
ve znění pozdějších předpisů.

27
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

§ 15a
Automatizované vedení řízení

(1) Nevyžaduje-li povaha projednávané věci, ochrana práv dotčených osob nebo
ochrana veřejného zájmu, aby úkon v řízení provedla úřední osoba, lze úkon provést
automatizovaně bez účasti úřední osoby. Úkon nelze tímto způsobem provést zejména v
případě, že vyžaduje užití správního uvážení nebo jde o rozhodnutí o opravném
prostředku.

§ 49a
Využití technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku

(1) Je-li to vzhledem k povaze řízení vhodné a účelné a umožňuje-li to technické
vybavení správního orgánu a osoby, která se má ústního jednání zúčastnit, správní orgán
může ústní jednání nebo jeho část konat s využitím technického zařízení pro přenos
obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“). Jsou-li tyto podmínky splněny,
může správní orgán ústní jednání nebo jeho část konat s využitím videokonferenčního
zařízení i na návrh účastníka, jestliže je to potřebné pro ochranu práv účastníka, zejména
s ohledem na jeho věk nebo zdravotní stav. O návrhu účastníka rozhodne správní orgán
usnesením, které se pouze poznamená do spisu.

(2) Koná-li se ústní jednání s využitím videokonferenčního zařízení, sdělí správní
orgán osobě, která se má ústního jednání zúčastnit, dobu a místo, odkud bude ústní
jednání oprávněnou úřední osobou vedeno. Správní orgán osobu, která se má ústního
jednání zúčastnit, přiměřeně poučí o právech a povinnostech při konání ústního jednání
s využitím videokonferenčního zařízení.

(3) Má-li být ústní jednání nebo jeho část veřejné, zveřejní správní orgán na své
úřední desce informaci o postupu umožňujícím účast veřejnosti na ústním jednání
s využitím videokonferenčního zařízení, včetně údajů potřebných pro připojení
k obrazovému a zvukovému přenosu z ústního jednání.

28
kvalifikovaného systému elektronické identifikace.

(5) Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, je za účelem doručení
identifikátoru povinna správnímu orgánu bez zbytečného odkladu sdělit adresu
elektronické pošty, nemá-li zřízenou datovou schránku. Osoba, která se má ústního
jednání zúčastnit, nesmí identifikátor sdělovat třetí osobě, ani jej jinak zveřejňovat nebo
šířit, o čemž ji správní orgán současně s doručením identifikátoru poučí.

(6) Při konání ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení se spolu
s protokolem pořizuje vždy zvukový a obrazový záznam. Osoba, která se takového
ústního jednání zúčastnila, protokol nepodepisuje. Kdykoli v průběhu ústního jednání
s využitím videokonferenčního zařízení může osoba, která se ústního jednání účastní,
vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Námitky jsou součástí
protokolu a zvukového a obrazového záznamu a podle okolností případu je správní orgán
přiměřeně zohlední při dalším postupu v řízení.

(7) Dojde-li k technickému problému, který zcela nebo částečně znemožní přenos
ústního jednání s využitím videokonferenčního zařízení, správní orgán ukončí přenos
ústního jednání a učiní o tom záznam do protokolu.

(8) Osoba, která se má ústního jednání zúčastnit, má vždy právo účastnit se ústního
jednání osobně u správního orgánu, kde se ústní jednání koná, za přítomnosti oprávněné
úřední osoby.

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

POLOŽKA 12

a) Uzavření manželství mezi snoubenci, nemají-li trvalý

pobyt na území České republiky Kč 5 000
3 000
b) Uzavření manželství mezi snoubenci, z nichž pouze
1 000
jeden má trvalý pobyt na území České republiky Kč 3 000

c) Přítomnost matrikáře u prohlášení snoubenců, že spolu 500
500
vstupují do manželství, před starostou, místostarostou

nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části

hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části

územně členěného statutárního města, které nejsou matričním

úřadem, není-li ani jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému

pobytu ve správním obvodu této obce, městské části hlavního

města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně

členěného statutárního města Kč

d) Vydání povolení uzavřít manželství mimo určené místo nebo dobu Kč

e) vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro

uzavření církevního sňatku Kč

f) Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření

manželství v cizině nebo s cizincem Kč

Poznámky
1. Poplatek podle písmen a) až d) této položky se vybírá jen od jednoho ze snoubenců.

29
2. Poplatek podle písmen d) této položky se vybírá jen jednou, povoluje-li se uzavření
manželství mimo místo i čas určené obcí pro konání slavnostních obřadů.
3. Poplatek podle písmene c) se nevybírá, jestliže je dán důvod pro vybrání poplatku podle
písmene d).

Osvobození od poplatku
Od poplatku podle písmene d) této položky jsou osvobozeny osoby těžce zdravotně postižené.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

§ 109

Mzda, plat a odměna z dohody

(1) Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za
podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis
jinak39).

(2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované
zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

(3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým
je
a) stát6),
b) územní samosprávný celek40) nebo společenství obcí,
c) státní fond14),
d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně
zabezpečovány z příspěvku na provoz15) poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad
podle zvláštních právních předpisů, nebo
e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem,
obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona41),

s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu
práce mimo území České republiky.

(4) Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle
obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních
výsledků.

(5) Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě
dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77).
__________________

6) § 6 a 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
14) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších

zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 211/2000
Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní
infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů.
15) § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

30
39) Například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně
a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých
dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

40) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

41) § 124 školského zákona.

§ 303

(1) Zaměstnanci
a) ve správních úřadech,
b) zaměstnanci v

1. Policii České republiky,
2. ozbrojených silách České republiky83),
3. Generální inspekci bezpečnostních sborů,
4. Bezpečnostní informační službě,
5. Úřadu pro zahraniční styky a informace,
6. Vězeňské službě České republiky,
7. Probační a mediační službě,
8. Kanceláři prezidenta republiky,
9. Kanceláři Poslanecké sněmovny,
10. Kanceláři Senátu,
11. Kanceláři Veřejného ochránce práv,
12. Kanceláři finančního arbitra,
13. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
14. České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního zabezpečení,
15. Nejvyšším kontrolním úřadu,
16. Úřadu pro ochranu osobních údajů,
17. Ústavu pro studium totalitních režimů,
18. chráněných krajinných oblastech a národních parcích,
19. Správě úložišť radioaktivních odpadů,
c) zaměstnanci u soudů a státních zastupitelství,
d) zaměstnanci

1. České národní banky,
2. státních fondů,
e) zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení

1. do obecního úřadu,
2. městského úřadu,
3. magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města,
úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního
města,
4. krajského úřadu,
5. Magistrátu hlavního města Prahy a úřadu městské části hlavního města Prahy,
s výjimkou úředníků územních samosprávných celků podle zvláštního právního předpisu84),
f) zaměstnanci společenství obcí,
f) g) zaměstnanci územních samosprávných celků a společenství obcí zařazení v obecní policii,
g) h) zaměstnanci škol zřizovaných Ministerstvem vnitra85) a zaměstnanci Policejní akademie
České republiky86),
mají zvýšené povinnosti uvedené v odstavci 2.

(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou dále povinni

31
a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru
v nestrannost rozhodování,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které
v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti
zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak,
c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo
výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních
předpisů,
d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména
nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo
někoho jiného.

(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 nesmějí být členy řídících nebo kontrolních
orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového
orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni. Celkový úhrn odměn
vyplacených zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech
právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok včetně podílu na
zisku či jiného peněžitého plnění činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu
a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího
zaměstnance též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle § 124
odst. 3 ve spojení se zvláštním právním předpisem, a to podle naposledy zaměstnancem
obsazeného místa, na kterém zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával
práci. Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele bezodkladně informovat o každém peněžitém
plnění, které mu bylo vyplaceno.

Pozn.: Sněmovní tisk č. 775 obsahuje navrhované novelizované znění § 303 odst. 3.

(4) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou podnikat jen s předchozím písemným
souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.

(5) Omezení stanovené v odstavci 4 se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou,
publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak88).

_____________________
83) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
84) Zákon č. 312/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
85) § 172 odst. 2 školského zákona.
88) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících
a o změně dalších zákonů

§ 5

(1) Plán dopravní obslužnosti území pořizuje stát, kraj a obec, která zajišťuje nebo hodlá
zajišťovat dopravní obslužnost, (dále jen „objednatel“). Více objednatelů může pořídit společný
plán dopravní obslužnosti území. Pro více objednatelů může společný plán dopravní
obslužnosti území pořídit rovněž společenství obcí, jehož jsou členy.

(2) Plán dopravní obslužnosti území se pořizuje na dobu nejméně 5 let a obsahuje
zejména

32
a) popis zajišťovaných veřejných služeb v přepravě cestujících,
b) předpokládaný rozsah poskytované kompenzace,
c) časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup při uzavírání těchto

smluv,
d) harmonogram a způsob integrace, pokud se objednatelé podílejí na organizaci integrovaných

veřejných služeb v přepravě cestujících,
e) maximální tarify pro cestující, mají-li být stanoveny objednatelem,
f) další údaje vztahující se k financování a nákladově efektivnímu zajišťování veřejných služeb

v přepravě cestujících stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie13).

(3) Návrh plánu dopravní obslužnosti území pořizovatel projedná s
a) kraji, je-li pořizovatelem stát,
b) Ministerstvem dopravy a sousedními kraji, je-li pořizovatelem kraj,
c) krajem, v jehož územním obvodu se nachází, je-li pořizovatelem obec nebo společenství

obcí, a
d) provozovatelem dráhy celostátní nebo regionální, na které má být provozována veřejná

drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnosti.

(4) Plán dopravní obslužnosti území pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
____________________

13) Čl. 2a odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění.

§ 8

(1) Pro zajištění dopravní obslužnosti může objednatel

a) uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravci, kteří jsou
provozovateli dopravy podle jiných právních předpisů2),3), nebo

b) poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících sám, je-li objednatelem kraj nebo obec.

(2) Objednatel zajišťuje dopravní obslužnost tak, aby veřejné služby v přepravě
cestujících
a) tvořily ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na

dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy,
b) byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících a
c) byly poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území platným

v okamžiku uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo, poskytuje-
li veřejné služby v přepravě cestujících objednatel sám, v okamžiku zahájení jejich
poskytování.

(3) Dopravce nebo objednatel, pokud poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících
sám, musí nejpozději ke dni zahájení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících
a) mít přidělenou kapacitu dopravní cesty, osvědčení dopravce a uzavřenou smlouvu

o provozování drážní dopravy s provozovatelem dráhy, jde-li o veřejnou drážní osobní
dopravu,
b) mít licenci a schválený jízdní řád, jedná-li se o dopravce ve veřejné linkové dopravě,
c) mít zajištěna vozidla, personál a technické zázemí nezbytné pro provozování veřejných
služeb v přepravě cestujících podle přidělené kapacity dopravní cesty nebo schváleného
jízdního řádu,
d) být způsobilý zajistit poskytování souhrnu činností uložených zákonem o silniční dopravě
a zákonem o dráhách a

33
e) splňovat standardy kvality a bezpečnosti dopravy, včetně standardů pro přepravu osob
s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen „standardy kvality a bezpečnosti“).

(4) Standardy kvality a bezpečnosti jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Minimální
hodnoty a ukazatele standardů kvality a bezpečnosti a způsob jejich prokazování stanoví
prováděcí právní předpis. Objednatel může stanovit přísnější hodnoty a ukazatele standardů
kvality a bezpečnosti nebo požadovat splnění dalších standardů.

(5) Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících není veřejnoprávní smlouvou.
____________________

2) § 24 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
3) § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb.

Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

§ 5
Přestupky proti veřejnému pořádku

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci,
b) zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci,
c) maří vykázání ze společného obydlí provedené podle zákona o Policii České republiky nebo

rozhodnutí soudu o předběžném opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí podle
zákona o zvláštních řízeních soudních,
d) poruší noční klid,
e) vzbudí veřejné pohoršení,
f) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo
zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství,
g) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně
prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů,
h) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo
přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení,
i) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních, kulturních,
pietních a jiných společenských akcí anebo v místech určených k rekreaci, turistice nebo
pohřbívání,
j) cestou na organizované sportovní utkání, v místě takového utkání nebo cestou zpět
z takového utkání má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím její
identifikaci, nebo
k) vnese na organizované sportovní utkání pyrotechnický výrobek nebo v místě takového
utkání, cestou na takové utkání anebo cestou zpět z takového utkání pyrotechnický výrobek
použije.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poruší noční klid,
b) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo

zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství,
c) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně

prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů,

34
d) zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí
turistickou značku nebo jiné orientační označení, nebo

e) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních, kulturních,
pietních a jiných společenských akcí anebo v místech určených k rekreaci, turistice nebo
pohřbívání.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo odstavce 2 písm. d),
b) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) nebo j) anebo odstavce

2 písm. a) nebo e),
c) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo f) anebo odstavce 2

písm. b) nebo jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a)
spáchaný konáním veřejně přístupné kulturní nebo jiné obdobné akce,
d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 2 písm. c), nebo
e) od 10 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k).

(4) Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2, s výjimkou přestupků podle odstavce 1
písm. h) a odstavce 2 písm. d), spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí
o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta
a) do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) nebo j) anebo odstavce

2 písm. a) nebo e),
b) do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo f) anebo odstavce 2 písm. b)

nebo jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) spáchaný
konáním veřejně přístupné kulturní nebo jiné obdobné akce,
c) do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 2 písm. c), nebo
d) od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k).

(5) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit omezující opatření.

(6) Pokus přestupku podle odstavce 1 písm. k) je trestný.

(7) Dobou nočního klidu se rozumí doba od dvacáté druhé do šesté hodiny. Obec může
obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné
společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo
při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována.

(7) Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22:00 do 6:00 hodin. Obec může obecně
závaznou vyhláškou stanovit, že v obcí vymezeném období mezi 1. červnem a 30. zářím
kalendářního roku se na celém území obce posunuje počátek doby nočního klidu podle
věty první nejvýše o dvě hodiny, a to pro všechny noci z pátku na sobotu, ze soboty
na neděli nebo pro noci bezprostředně předcházející dni státního svátku; v takovém
případě se konec doby nočního klidu podle věty první posunuje o dobu, o kterou
se posunul její počátek.

(8) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit konkrétní výjimečné události,
zejména slavnosti nebo obdobné společenské akce, při jejichž konání je na celém území
obce nebo pro jednotlivé uceleně vymezené lokality obce doba nočního klidu vymezena
dobou kratší nebo při jejichž konání nemusí být doba nočního klidu dodržována; kratším
vymezením doby nočního klidu v tomto případě není dotčeno případné posunutí konce
doby nočního klidu podle odstavce 7. Konkrétní výjimečnou událost obec v obecně
závazné vyhlášce vymezí uvedením jejího názvu a datem nebo datovatelným obdobím
jejího konání, pro které platí obcí upravená doba nočního klidu.

35
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů

§ 6
Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu

(1) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo
uznávaného elektronického podpisu, považuje se za splněný využitím elektronického podpisu
na dokumentu nedílně spojeném
a) s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti

podpisu, která postupem podle jiného právního předpisu8) ověřila, že podepisující dokument
před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým
razítkem, nebo
b) se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou
pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení
elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému
elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká.

(2) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se
za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů
základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že
kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil
uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu.

(3) Stanoví-li právní předpis požadavek podepsání uznávaným elektronickým
podpisem, považuje se za splněný využitím vlastní rukou provedeného vyjádření podpisu
uživatele služby na podpisové zařízení za přítomnosti osoby bezprostředně se podílející
na výkonu působnosti orgánu veřejné moci.

(3)(4) Ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 se nepoužijí pro plnou moc
k právnímu jednání podle § 441 odst. 2 poslední věty občanského zákoníku.
____________________

8) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně
některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků
a některých správních úřadů

§ 2
Vyhlášení právního předpisu

(1) Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu se
vyhlašují jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů.

(2) Zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů provede územní
samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, zasláním jeho textu v
otevřeném a strojově čitelném formátu a jeho metadat prostřednictvím elektronického
formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický

36
formulář na portálu veřejné správy. Není-li možné zveřejnit právní předpis nebo jeho část ve
strojově čitelném formátu, zveřejní se právní předpis nebo jeho část pouze v otevřeném
formátu.

(3) Metadata zahrnují

a) identifikaci územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis
vydal, uvedením jeho názvu a identifikačního čísla osoby, bylo-li mu přiděleno,

b) druh právního předpisu,
c) číslo právního předpisu stanovené podle § 6,
d) název právního předpisu,
e) datum vydání právního předpisu,
f) zákonné zmocnění, na základě kterého byl právní předpis vydán,
g) oblast úpravy,
h) účinnost, popřípadě předpokládanou účinnost právního předpisu,
i) označení právního předpisu, který je rušen nebo měněn, jde-li o změnu či zrušení právního

předpisu, a
j) datum vyhlášení právního předpisu, byl-li právní předpis vyhlášen postupem podle

odstavce 4.

(4) Nastane-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních
předpisů, správce uveřejní oznámení o existenci této překážky na své úřední desce; je-li potřeba
během trvání této překážky neprodleně vyhlásit právní předpis územního samosprávného celku
nebo právní předpis správního úřadu, vyhlásí se právní předpis zveřejněním na úřední desce
územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis vydal, a to po dobu
do jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů. Dnem vyhlášení právního předpisu je
první den jeho zveřejnění na úřední desce.

(5) Pomine-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních
předpisů, správce uveřejní oznámení o této skutečnosti na své úřední desce. Územní
samosprávný celek nebo správní úřad, který vyhlásil právní předpis postupem podle odstavce
4, zveřejní neprodleně poté, co bylo uveřejněno oznámení podle věty první, tento právní předpis
ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2 tento právní předpis ve Sbírce
právních předpisů postupem podle odstavce 2 nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění
oznámení podle věty první; toto zveřejnění nemá vliv na platnost a účinnost právního předpisu
vyhlášeného postupem podle odstavce 4. Právní předpis, který územní samosprávný celek
nebo správní úřad nezveřejní ve Sbírce právních předpisů podle věty druhé, pozbývá
platnosti uplynutím lhůty uvedené ve větě druhé.

§ 5
Opravy nesprávností

(1) Za úplnost a správnost obsahu právního předpisu vyhlášeného ve Sbírce právních
předpisů a jeho metadat odpovídá územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní
předpis vydal. Provede-li správce opravu metadat podle odstavce 2, odpovídá za jejich
správnost.

(2) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal,
rozdíl mezi textem právního předpisu vyhlášeným ve Sbírce právních předpisů a textem tohoto
předpisu, který byl schválen příslušným orgánem územního samosprávného celku nebo
správním úřadem, nebo nesprávnost v metadatech, provede jejich opravu; postupuje přitom
obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. V případě zjevné nesprávnosti může metadata vyhlášených
právních předpisů opravit správce. Původní text opraveného právního předpisu nebo metadat

37
zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován. O opravě provedené správcem vyrozumí správce
územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal.

(3) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal,
že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění právního předpisu v jiném než otevřeném, popřípadě
strojově čitelném formátu, provede opravu zveřejněním právního předpisu v otevřeném
a strojově čitelném formátu; postupuje přitom obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. Zjistí-li tuto
skutečnost správce, vyzve územní samosprávný celek nebo správní úřad k provedení opravy
podle věty první.

(4) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal,
že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění dokumentu, který není právním předpisem, požádá
správce o výmaz tohoto dokumentu ze Sbírky právních předpisů. Zjistí-li tuto skutečnost
správce, upozorní na ni územní samosprávný celek nebo správní úřad.

(5) Provedení opravy podle odstavců 2 a 3 nemá vliv na vyhlášení právního předpisu ve
Sbírce právních předpisů.

(6) Pro opravu nesprávností právního předpisu, který byl vyhlášen zveřejněn postupem
podle § 2 odst. 4 § 2 odst. 5 nebo § 9 odst. 1, se použijí obdobně odstavce 1 až 5.

§ 6
Číslování právních předpisů

(1) Právní předpisy územního samosprávného celku a právní předpisy správního úřadu
se označují arabskými čísly v souvislé řadě. Označení se provede automatizovaně
v okamžiku zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů. Pro právní
předpisy každého územního samosprávného celku a správního úřadu se vede samostatná číselná
řada. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.

(2) Je-li právní předpis vyhlášen postupem podle § 2 odst. 4, označí se číslem až
v okamžiku jeho zveřejnění ve Sbírce právních předpisů.

(3) Je-li podle § 5 odst. 4 proveden výmaz zveřejněného dokumentu, který není
právním předpisem a který byl označen číslem podle odstavce 1, zůstává toto číslo ve
Sbírce právních předpisů neobsazeno.

§ 8
Zveřejňování aktů ve Sbírce právních předpisů

(1) Ve Sbírce právních předpisů se zveřejní
a) rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu územního

samosprávného celku nebo právního předpisu správního úřadu nebo jejich jednotlivých
ustanovení,
b) rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo
jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti právního předpisu územního
samosprávného celku,
c) rozhodnutí o podaném rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti
právního předpisu územního samosprávného celku,
d) rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo
jiného ústředního správního úřadu o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu
územního samosprávného celku a

38
e) sdělení Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného
ústředního správního úřadu o pozbytí platnosti jejich rozhodnutí o pozastavení účinnosti
právního předpisu územního samosprávného celku.

(2) Ve Sbírce právních předpisů se dále zveřejní
a) sdělení kraje o počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen1),
b) rozhodnutí o stavu nebezpečí podle krizového zákona2),
c) smlouva, na základě které bylo podle zákona o ochraně přírody a krajiny3) území prohlášeno

za chráněné, a
d) usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda nebo o tom, že krajské

referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat4).,
e) rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zřízení obecní policie, změna

takového rozhodnutí a rozhodnutí shromáždění starostů společenství obcí o zrušení
obecní policie5).

(3) Zveřejnění aktů zajistí správce. Orgán, který zveřejňovaný akt vydal, zašle
neprodleně jeho text v otevřeném a strojově čitelném formátu prostřednictvím elektronického
formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický
formulář na portálu veřejné správy.

(4) Za úplnost a správnost obsahu aktů zveřejňovaných ve Sbírce právních předpisů
odpovídá ten, kdo je správci zaslal.

(5) Zjistí-li ten, kdo akt zaslal ke zveřejnění, rozdíl mezi textem aktu zveřejněným ve
Sbírce právních předpisů a skutečným obsahem aktu, provede jeho opravu; postupuje přitom
obdobně podle odstavce 3. Původní text aktu zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován.
____________________

1) § 31 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění

pozdějších předpisů.
3) § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 13 odst. 2 a § 14 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.
5) § 1a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 414/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu
a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související

zákony
- změny vyznačeny ve znění zákona o matrikách účinném ode dne 1. 1. 2027

§ 1

(1) Matrika je státní evidence
a) narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“)

a úmrtí fyzických osob na území České republiky,
b) narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li

o státní občany České republiky (dále jen „občan“), a
c) uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen15)

a nejde-li o občany.

39
(2) Matrika se souběžně vede v
a) listinné podobě v matričních knihách a
b) elektronické podobě v matričním informačním systému.

(3) Údaje vedené v matrice jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak.

(5)(4) Ustanovení tohoto zákona o manželství, jeho uzavírání, manželích a snoubencích
uzavírajících manželství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, osvědčení,
že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, protokolu o uzavření manželství,
oddacím listu prokazujícím uzavření manželství, zápisu údajů o uzavření manželství v knize
manželství a o evidenci údajů o manželství se použijí na partnerství podle občanského
zákoníku, jeho uzavírání, partnery v tomto partnerství a snoubence, kteří chtějí uzavřít
partnerství podle občanského zákoníku, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření partnerství
podle občanského zákoníku, osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření
partnerství podle občanského zákoníku, protokol o uzavření partnerství podle občanského
zákoníku a list partnerství podle občanského zákoníku prokazující jeho uzavření, zápis údajů
o uzavření partnerství podle občanského zákoníku v knize partnerství podle občanského
zákoníku a na evidenci údajů o partnerství podle občanského zákoníku obdobně.

§ 1c

(1) V matričním informačním systému jsou dále vedeny
a) evidence prohlášení o určení otcovství,
b) evidence osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku,
c) evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství,
d) evidence matričních tiskopisů, a
e) seznam odborně doložených jmen a
f)e) evidence dokladů vydaných v elektronické podobě.

(2) Údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou neveřejné, údaje
vedené v seznamu podle odstavce 1 písm. e) zveřejňuje ministerstvo na svých internetových
stránkách a údaje vedené v evidenci podle odstavce 1 písm. f) písm. e) jsou přístupné postupem
podle § 60a odst. 6.

§ 1d

(1) V evidenci prohlášení o určení otcovství jsou vedeny
a) označení matričního úřadu, zastupitelského úřadu České republiky nebo soudu, před kterým

bylo prohlášení o určení otcovství učiněno,
b) datum učinění prohlášení o určení otcovství,
c) u otce jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, den, měsíc, rok, místo a stát

narození, rodné číslo, státní občanství, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa
hlášeného pobytu, jde-li o cizince,
d) u matky jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, den, měsíc, rok, místo a stát
narození, rodné číslo, státní občanství, osobní stav, datum nabytí právní moci rozhodnutí
soudu o rozvodu manželství, je-li matka rozvedená, datum úmrtí manžela nebo den, který
byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den jeho smrti, popřípadě jako
den, který nepřežil, je-li matka ovdovělá, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa
místa hlášeného pobytu, jde-li o cizinku,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte uvedené v prohlášení o určení otcovství a
f) den, měsíc a rok narození a pohlaví dítěte, popřípadě údaj, že jde o dítě dosud nenarozené.

(2) V evidenci osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku,

40
jsou vedeny
a) označení matričního úřadu, který osvědčení vydal,
b) datum vydání osvědčení a
c) jméno, popřípadě jména, příjmení snoubenců, jejich rodné příjmení, den, měsíc

a rok narození, rodné číslo a státní občanství.

(3) V evidenci vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství jsou vedeny
a) označení matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky podle § 4c, který

vysvědčení vydal,
b) datum vydání vysvědčení,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žadatele a
d) označení matričního tiskopisu, na němž je vysvědčení vydáno.

(4) V evidenci matričních tiskopisů jsou vedeny údaje o matričních tiskopisech
stanovených prováděcím právním předpisem, a to
a) označení a druh matričního tiskopisu,
b) označení matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky podle § 4c, který

matriční tiskopis převzal, a datum převzetí a
c) údaj, zda byl matriční tiskopis použit nebo zničen, označení matričního úřadu nebo

zastupitelského úřadu České republiky podle § 4c, který matriční tiskopis použil nebo zničil,
a datum použití nebo zničení matričního tiskopisu.

(5) V seznamu odborně doložených jmen jsou vedena jména, která matriční úřad zapsal
do matriční knihy na základě odborných podkladů nebo znaleckého posudku podle § 26 odst. 4,
§ 62 odst. 1, § 63 odst. 2 nebo § 72 odst. 3.

(6)(5) V evidenci dokladů vydaných v elektronické podobě jsou vedeny o dokladech
vydaných v elektronické podobě podle § 60a odst. 1
a) datum vydání a
b) elektronický obraz.

§ 1e

(1) Údaje do evidence prohlášení o určení otcovství zapisuje matriční úřad nebo
zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, před nímž bylo prohlášení o určení otcovství
učiněno. Bylo-li prohlášení o určení otcovství učiněno před zastupitelským úřadem České
republiky, který není zastupitelským úřadem České republiky podle § 4c, údaje do evidence
prohlášení o určení otcovství zapíše matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě
posledního trvalého pobytu matky na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud
takový pobyt nikdy neměla, Úřad městské části Praha 1.

(2) Údaje do evidence osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření
sňatku, zapisuje matriční úřad, který toto osvědčení vydal.

(3) Údaje do evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství zapisuje
matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, který toto vysvědčení vydal.

(4) Údaje do evidence matričních tiskopisů zapisuje matriční úřad nebo zastupitelský
úřad České republiky podle § 4c, který matriční tiskopis převzal, použil nebo zničil.

(5) Jména do seznamu odborně doložených jmen zapisuje ministerstvo. Matriční úřad
je povinen oznámit ministerstvu zapsání jména podle § 1d odst. 5 do 30 dnů od zápisu.

(6)(5) Elektronické obrazy a údaje do evidence dokladů vydaných v elektronické
podobě vkládá matriční úřad, který dokument v elektronické podobě vydal.