Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDBEDXPF9 najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
V.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich
Materiál byl předložen do meziresortního připomínkového řízení prostřednictvím eKLEPu dne 29. listopadu 2024 s termínem dodání stanovisek do 20. prosince 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort
Připomínky
Vypořádání
Ministerstvo dopravy
Bez připomínek.
Ministerstvo obrany
1. K čl. I. bodu 28 (Příloha č. 2, tabulka 3)
Navrhuji doplnit do výčtu živočišný druh „jelen sika“.
Odůvodnění
I když je výčet živočišných druhů, včetně zvěře, avizován v názvu tabulky jako vybraný, navrhuji uvést do tohoto výčtu samostatně jako živočišný druh jelen sika (Cervus nippon).
Jelen sika japonský je druhem zvěře, který je na území České republiky loven ve zvýšené míře a zvěřina je obchodována vždy s označením, že se jedná o zvěřinu z jelena siky a nikoliv o zvěřinu z jelena evropského. Tato zvěřina je také od zvěřiny z jelena evropského cenově odlišná. Toto označení je rovněž vyžadováno od odběratelů.
Vysvětleno.
Zvěřinu či maso z farmové zvěře lze označit buď názvem příslušného živočišného druhu podle přílohy č. 2 tabulky 3, kde je uveden výraz jelen, nebo nově také názvem příslušného živočišného druhu podle zákona o myslivosti, kde je uveden i jelen sika. Označit zvěřinu jako jelen sika je tedy možné.
Ministerstvo kultury
Bez připomínek.
Ministerstvo spravedlnosti
Bez připomínek.
Ministerstvo zahraničních věcí
Bez připomínek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
K § 9 a příloze č. 3
Ministerstvo práce a sociálních věcí nesouhlasí s rozšířením členění masných výrobků až na úrovně podskupin a doporučuje hledat jiné řešení, které neomezí možnosti používání zavedených názvů u bezmasých alternativ masných výrobků.
Ministerstvo nesouhlasí s rozšířením členění masných výrobků až na úrovně podskupin, které obsahují specifické názvy těchto výrobků spolu se stanovenými obecnými požadavky na některé typy (například párek, salám, klobása) v návaznosti na definování a specifikace podskupiny zákonného názvu. V konečném důsledku návrh znemožní používání zavedených názvů u bezmasých alternativ masných výrobků jako např. „houbový řízek“, „sójový párek“ či „fazolový burger“.
Důvodová zpráva odkazuje na nutnost přizpůsobení požadavků přímo použitelným předpisům Evropské unie. Konkrétně v tomto smyslu odkazuje na čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, který uvádí, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící a musí být přesné, jasné a spotřebitelům srozumitelné. Dle důvodové zprávy předložený návrh přispívá k dodržení tohoto požadavku.
Takováto dikce úpravy indikuje, že v současné době představovaly názvy alternativních výrobků jako např. sójový párek či houbový řízek zavádějící pojmy, které vedly k matení spotřebitele. Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že v současné době dochází ke klamání či zmatení spotřebitele v orientaci mezi masnými a rostlinnými výrobky. Dle dostupných informací ani Státní zemědělská a potravinářská inspekce neeviduje podněty spotřebitelů ke kontrole týkající se klamavého označování rostlinných alternativ. Návrh úpravy by bylo potřeba podložit daty, že existuje významná část spotřebitelů, kteří se v důsledku současné úpravy cítí zmateni či oklamáni. Spotřebitel může být zmaten naopak právě v důsledku přijetí nové úpravy, a to tím, že již zažité názvy nebude možné používat v souvislosti s alternativami k masným výrobkům. Alternativní produkty totiž využívají spotřebitelům známá a zažitá označení a změna by mohla vést ke komplikacím spotřebitelů v orientaci na trhu s těmito produkty. Názvy také do jisté míry napovídají, jak s potravinou zacházet.
Důvodová zpráva se odkazuje na zjednodušení požadavků. Ve skutečnosti ovšem zaváděné požadavky na vybrané masné výrobky v nově definovaných podskupinách představují nadbytečnou změnu úpravy v oblasti, které se nařízení vůbec nevěnuje. Již samotné nařízení (č. 1169/2011), jakožto přímo aplikovatelná právní úprava, představuje dostatečnou míru ochrany spotřebitelů. Další omezení jsou zbytečná a kontraproduktivní.
Vyhláška navíc nebere v potaz rostoucí trend rostlinné stravy a poptávky po alternativách k tradičním živočišným produktům. Mnoho lidí, kteří se rozhodli pro veganskou nebo vegetariánskou stravu, si vybírá produkty na základě jejich podobnosti s masem, mlékem nebo sýrem. Není nutně záměrem klamat spotřebitele, ale spíše nabídnout možnosti, které odpovídají jejich dietním volbám. Velká část spotřebitelů volí rostlinné produkty ze zdravotních, ekologických nebo etických důvodů. Omezením dostupnosti těchto výrobků by novela nepřiměřeně zasáhla spotřebitele se specifickými potřebami.
Tento krok může mít také negativní dopad na inovace v potravinářském průmyslu, který se stále více orientuje na udržitelné a rostlinné alternativy. Místo omezování označení by mělo spíše docházet k podpoře jasného a informativního značení, které spotřebitelům umožní lépe porozumět složení potravin a jejich vlivu na zdraví a životní prostředí.
Absence analýzy RIA vede k mylnému závěru důvodové zprávy, že novela „nepředpokládá negativní dopady“ na podnikatelské prostředí či spotřebitele. Ve skutečnosti je tomu naopak
· Negativní dopady na české spotřebitele: nové a neznámé názvy výrobků povedou ke zmatku při nákupu, jejich možné nedostupnosti a zvýšené ceně.
· Negativní dopady na podnikatelské prostředí v ČR: náklady pro producenty rostlinných výrobků na změny označování rostlinných výrobků, nových obalů a dalších marketingových materiálů
· Novela nepřiměřeně znevýhodňuje české producenty rostlinných výrobků, vytváří nerovné podmínky mezi českými a zahraničními výrobci a cíleně nahrává jednomu segmentu (masnému průmyslu)
Akceptováno.
Text byl vypuštěn.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
1. K návrhu jako celku: Doporučujeme upravit zarovnání normativního textu podle čl. 26 odst. 7 Legislativních pravidel vlády
Akceptováno.
Zarovnání pododstavců bylo upraveno.
2. K čl. I. bodu 4 (§ 4 odst. 1 písm. a): Doporučujeme vložit na začátek normativního textu označení písmene „a“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
3. K čl. I. bodu 4 (§ 4 odst. 1 písm. a) bod 1): Doporučujeme nahradit slova „přílohy č. 2 k této vyhlášce tabulky 1“ slovy „tabulky 1 v příloze č. 2 k této vyhlášce“. Dále doporučujeme tímto způsobem upravit veškeré odkazy na tabulky v přílohách k vyhlášce, a to konkrétně odkazy v § 4 písm. a) bodu 2, písm. b) bodech 1, 2 a 3, písm. d) bodech 1,2 a 4 a § 10 odst. 3.
Vysvětleno.
Odkazy na tabulky jsou v novele vyhlášky formulovány stejně jako v platném znění.
4. K čl. I. bodu 6 (§ 4 odst. 3): Doporučujeme nahradit slova „než v příloze č. 3 k této vyhlášce tabulkách 1 až 4 uvedených“ slovy „než které jsou uvedeny v těchto tabulkách“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
5. K čl. I. bodu 10 (§ 8 písm. i): Doporučujeme nahradit čárku za slovem „obalu“ slovem „a“. Novelizační bod by měl znít takto: „10. V § 8 písm. i) se slovo „sterilovaný, “ nahrazuje slovy „a tepelně ošetřený sterilací“.“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
6. K čl. I. bodu 10 (§ 8 písm. j): Doporučujeme nahradit čárku za slovem „obalu“ slovem „a“. Novelizační bod by měl znít takto: „11. V § 8 písm. j) se slovo „pasterovaný, “ nahrazuje slovy „a tepelně ošetřený pasterací“.“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
7. K čl. I. bodu 12 (§ 8 písm. q): Doporučujeme nahradit slovo „popřípadě“ slovem „anebo“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
8. K čl. I. bodu 13 (§ 10 odst. 2 větě první): Doporučujeme nahradit slovo „hmotnostních“ slovem „hmotnosti“.
Vysvětleno.
Uvedený výraz „hmotnostních“ se vztahuje k procentuálnímu zastoupení z celkového obsahu masa, nikoliv k hmotnosti masa.
9. K čl. I. bodu 24 a bodu 25 (§ 20 odst. 2 a odst. 3): Návrh zvýšení horní hranice teplotního rozmezí pro uchování vajec ze současných 18 °C na 24 °C považujeme za rizikový. Snížení počtu salmonel v chovech nosnic v současné době je potěšující, ovšem může vyplývat i z preventivního opatření stanovujícího horní hranici na 18°C. Z návrhu není možné posoudit, do jaké míry je zvýšení teploty rizikové a proč byla stanovena teplota právě 24 °C – je to pouze proto, že je takto stanovena v Německu nebo k tomu vedou i odborné/technické/statistické důvody. Pokud pouze přebíráme hodnotu z německé legislativy – jak je na tom Německo s výskytem salmonely. Návrh na zvýšení teploty by měl být lépe odůvodněn, nebo by měl být zrušena ponechána současná horní mez 18°C.
Vysvětleno.
Nařízení (EU) č. 2023/2465 stanoví pouze dolní teplotu pro skladování vajec. Horní omezení teploty je zavedeno pouze jako národní požadavek z důvodu epizootologických opatření k omezení výskytu salmonely v chovech. Mnohem zásadnější je však udržení nekolísavé teploty vajec. Navýšení horní hranice teploty bylo navrženo z důvodu sjednocení požadavků na české producenty a obchodníky po vzoru například Německa na 24 °C. Epizootologická situace v Německu je srovnatelná s Českou republikou, navíc ve všech zemích Evropské unie probíhají či probíhaly ozdravovací akce ve smyslu snížení výskytu salmonely v chovech. Zde nutno zmínit také fakt, že například v jižních zemích nemají horní teplotní hranici u vajec vůbec stanovenu. I vzhledem k počtu případu salmonely je vliv přenosu salmonely vejci minimální, ve většině případů jde o přenos z lidského přenašeče a o jiný druh salmonely.
10. K čl. I. bodu 27 (§ 21 odst. 5): Navrhuje se ponechat teplotu pro uvádění na trh u majonéz zcela na výrobci. Tento princip u potenciálně „kazících“ se potravin není obvyklý a mohl by být nebezpečným precedentem. Dáváme na zvážení stanovení určitého legislativní rozmezí resp. připojit podrobnější analýzu a odůvodnění možného zvýšení současná horní meze 15°C.
Částečně akceptováno, vysvětleno.
Horní hranice teploty byla upravena na 24 °C, s tím, že spodní hranice se nestanovuje. Je tedy na výrobci, jaké teplotní rozmezí pro svůj výrobek zvolí. Úprava umožňuje výrobcům reagovat na inovace a zavádět nové technologie, které mohou ovlivnit způsob a teplotu skladování při uvádění na trh. Touto úpravou není nijak dotčena povinnost výrobce uvádět na trh pouze potraviny, které jsou bezpečné. Není také dotčena povinnost uchovávat majonézu v nekolísavé teplotě, která by měla zabránit nevhodné manipulaci. Zahraniční výrobci běžně na trh uvádí majonézu se stanovenou teplotou vyšší, naši výrobci jsou tak na trhu v současné době znevýhodněni.
11. K čl. I. bodu 28 (tabulka 1 v příloze č. 2): Vzhledem k tomu, že poznámky pod čarou nemají normativní význam, doporučujeme text z poznámek označených *) a **) převést do textu ve sloupci „podskupina“. Příslušné položky v tomto sloupci by pak mohly znít takto: „spařené nožky telecí“ a „spařená tlama nebo mulec“.
Akceptováno jinak.
Text byl přenesen pod tabulku a označen jako poznámka, obdobně jako u tabulek 1 a 3 v příloze č. 3 (viz níže).
12. K čl. I. bodu 28 (tabulka 1 v příloze č. 3): Vzhledem k tomu, že poznámky pod čarou nemají normativní význam, doporučujeme text z poznámek označených *) a **) uvést jako normativní text s nadpisem „Poznámky“, jež by mohl zůstat umístěný pod tabulkou, a v tabulce zrušit značky poznámek pod čarou. Dále doporučujeme v textu poznámky pod čarou **) vložit za slovo „masa“ slova „krk, podplečí a vysoký roštěnec“. Obdobnou úpravu doporučujeme provést v tabulce č. 3.
Akceptováno.
Text byl upraven.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Doporučujeme opravit písařskou chybu ve znění novelizačního bodu 4 a v písmenu a) doplnit text „a)“ za úvodní uvozovky.
Akceptováno.
Text byl upraven.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Bez připomínek.
Ministerstvo zdravotnictví
1. K Čl. I bodu 4 (§ 4 písm. a) a b))
V navrhovaném znění písmene a) absentuje jeho označení „a)“; doporučujeme jej proto do normativní části návrhu doplnit.
Akceptováno.
Text byl upraven.
2. K Čl. I bodu 13 (§ 10 odst. 2, poznámka pod čarou č. 14)
V textu poznámky pod čarou č. 14 doporučujeme ve smyslu čl. 64 odst. 2 Legislativních pravidel vlády nahradit slova „v platném znění“ slovy „ve znění pozdějších předpisů“ a tuto úpravu promítnout i do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
Akceptováno.
Text byl upraven.
3. K Čl. I bodu 23 (poznámka pod čarou č. 8)
V textu poznámky pod čarou č. 8 doporučujeme za název nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2465 a rovněž za název prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/2466 uvést dovětky „v konsolidovaném znění“ a tyto úpravy promítnout i do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
Akceptováno.
Text byl upraven.
K odůvodnění
4. K obecné části, kapitole 1
· Při první citaci vyhlášky č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, doporučujeme zavést její legislativní zkratku; konkrétně „vyhláška č. 69/2016 Sb.“, neboť takto je vyhláška v dalším textu odůvodnění citována.
· Upozorňujeme, že citované nařízení (ES) č. 2076/2005 bylo ke dni 31.12. 2009 zrušeno.
Akceptováno částečně.
Nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 bylo z odůvodnění vypuštěno.
Slova „vyhláška č. 69/2016 Sb.“ nejsou legislativní zkratkou, ale zkrácenou citací tohoto právního předpisu.
5. K obecné části, kapitole 2
Při první citaci zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích v textu odůvodnění doporučujeme uvést celý jeho název, včetně dovětku „ve znění pozdějších předpisů“, neboť zákon byl několikrát novelizován. Zároveň doporučujeme zavést jeho legislativní zkratku pro účely citace zákona v dalším textu odůvodnění.
Akceptováno částečně.
Dovětek „ve znění pozdějších předpisů“ byl doplněn k první citaci zákona. Dále je používána zkrácená citace.
6. K obecné části, kapitole 4
Ve druhém odstavci doporučujeme použít zvratný tvar slovesa „nepředpokládat“, konkrétně „nepředpokládají se“.
Akceptováno.
Text odůvodnění byl upraven.
7. K obecné části jako celku
Doporučujeme provést revizi uvedených právních předpisů Evropské unie a v případě, že došlo k jejich novelizacím, uvést dovětek „v platném znění“, příp. „v konsolidovaném znění“.
Akceptováno.
Text odůvodnění byl upraven.
Ministerstvo vnitra
Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
K čl. I bodu 4 – k § 4 písm. a):
Před slova „maso, s výjimkou neděleného“ doporučujeme vložit označení pododstavce „a)“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
K čl. I bodu 6 – k § 4 odst. 3:
S cílem zlepšit srozumitelnost textu navrhujeme upravit formulaci odstavce 3 například takto: „… lze použít i pro označení výsekového masa jiných živočišných druhů než těch uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce tabulkách 1 až 4.“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
K čl. I bodu 7 – k novelizačnímu ustanovení:
Na konci novelizačního bodu doporučujeme doplnit horní uvozovky a tečku.
Akceptováno.
Text byl upraven.
K čl. I bodu 17 – k novelizačnímu ustanovení:
Na konci novelizačního bodu doporučujeme doplnit tečku.
Akceptováno.
Text byl upraven.
Ministerstvo financí
Zásadní připomínka:
1) V odůvodnění požadujeme podrobněji popsat očekávané finanční dopady na státní rozpočet a výslovně uvést, že náklady vyplývající z návrhu vyhlášky budou zabezpečeny v rámci stanoveného rozpočtového limitu kapitoly MZe bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
Akceptováno.
Text odůvodnění byl upraven. Nepředpokládají se žádné finanční dopady na státní rozpočet.
1) V úvodní větě doporučujeme vložit slova „zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 120/2008 Sb.,“ před slova „zákona č. 316/2004 Sb.,“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
2) K bodu 3: Doporučujeme odstranit text „v §“ před číslovkou „9“. Dále doporučujeme slovo „podskupiny“ doplnit i do nadpisu § 3 a 9.
Akceptováno.
Text byl upraven.
3) K bodu 4: Doporučujeme vložit text „a)“ před slovo „maso“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
4) K bodu 5: V § 4 odst. 1 písm. d) se používá slovní spojení „zvěřina a maso z farmové zvěře“, v § 4 odst. 1 písm. d) bodě 1. se používá slovní spojení „o zvěřinu nebo o maso zvěře ve farmovém chovu“, v § 4 odst. 1 písm. d) bodě 3 a 4 se používá slovní spojení „zvěřina a maso z farmové zvěře“. Doporučujeme sjednotit názvosloví.
Akceptováno.
Text byl sjednocen.
5) K bodu 6: V § 3 se používá slovní spojení „s výjimkou nedělené drůbeže a děleného drůbežího masa“. V § 4 odst. 1 písm. a) a v příloze č. 2 tabulce 1 v nadpisu je uvedeno „s výjimkou neděleného jatečně upraveného těla drůbeže a děleného jatečně upraveného těla drůbeže“. Doporučujeme sjednotit názvosloví.
Akceptováno.
Text byl sjednocen.
6) K bodu 8: Doporučujeme sjednotit označení teploty v textu vyhlášky; znaménko „+“ doporučujeme nahradit slovem „plus“.
Akceptováno.
Text byl sjednocen.
7) K bodu 13: V § 10 odst. 2 v poznámce pod čarou č. 14 doporučujeme slova „v platném znění“ nahradit slovy „ve znění pozdějších předpisů“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
8) K bodu 17: Doporučujeme vložit tečku na konci věty.
Akceptováno.
Text byl upraven.
9) K bodu 19: Doporučujeme vložit slovo „plus“ před text „30 °C“. Tatáž připomínka se uplatňuje k bodu 32: Doporučujeme vložit slovo „plus“ před text „15 °C“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
10) K bodu 21: Doporučujeme slova „v tabulce 1 přílohy č. 13 k této vyhlášce“ nahradit slovy „v příloze č. 13 k této vyhlášce tabulce 1“ a slova „v tabulce 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce“ nahradit slovy „v příloze č. 13 k této vyhlášce tabulce 2“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
11) K bodu 30, tabulce 2 až 4: Doporučujeme sjednotit pojmy „na skusu výrobek“ a „výrobek na skusu“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
12) K bodu 30, tabulce 4: Ve sloupci Výrobek se navrhuje název „drůbeží gothajský salám“ a „drůbeží salám junior“, přičemž v tabulce 9 je uveden „Drůbeží Gothajský salám“ a „Drůbeží Junior salám“. Dále se ve sloupci Výrobek navrhuje název „drůbeží párek jemný“, přičemž v tabulce 9 je uveden „Kuřecí párek jemný“. Doporučujeme názvy sjednotit.
Akceptováno.
Text byl upraven.
13) K bodu 35, tabulce 13: Doporučujeme slovo „taliáni“ nahradit slovem „talián“, popřípadě „taliány“.
Vysvětleno.
Tato tabulka byla vypuštěna.
14) K přílohám obecně: Doporučujeme sjednotit názvy jednotlivých výrobků a jejich užívání v jednotném nebo množném čísle, použitý slovosled a samotné názvy. Např. v tabulce 2 doporučujeme sjednotit označení „ve věku“ nebo „ve stáří“, nebo v příloze č. 13 tabulce 2 jsou uvedeny „Základní požadavky“, zatímco ve Zvláštní části Odůvodnění jsou zmíněny „obecné požadavky“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
15) K příloze č. 3, tabulce 4: Dáváme ke zvážení u položky „skopové maso“ doplnění „(s kostí/bez kosti)“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
16) K příloze č. 6: Doporučujeme u podskupiny „taliány“ použít jednotné číslo.
Vysvětleno.
Tato tabulka byla vypuštěna.
17) K příloze č. 7, tabulce 13: U základních požadavků na masný výrobek Buřt/Špekáček/Uzenka/Vuřt doporučujeme opravit gramatickou chybu „souvislí pramen“, a dále doplnit chybějící čárky oddělující věty vedlejší.
Vysvětleno.
Tato tabulka byla vypuštěna.
18) V příloze č. 10 jsou chybně uvedeny latinské názvy některých druhů ryb. Doporučujeme uvést jejich správné názvy: Alburnus alburnus, Carassius carassius, Carassius gibelio, Dicologlossa cuneata, Glycymeris glycymeris, Psetta maxima.
Akceptováno.
Text byl upraven.
19) K příloze č. 10: U položky Smuha bílá doporučujeme za dvojtečkou uvést název „White seabass“ s velkým počátečním písmenem.
U položek Keříčkovec jihoafrický, Keříčkovec velkohlavý, Koryféna velká, Mořčák evropský, Limanda drsná, Pstruh duhový, Pangasius dolnooký, Makrela obecná, Solea evropská, Pilobřich ostnitý a Krevety doporučujeme slova „použít tento název“ nahradit slovy „použít tyto názvy“.
U položky Hranáč šedý doporučujeme vložit slova „použít tento název:“.
U položky Kanic temný doporučujeme slova „použít toto jméno:“ nahradit slovy „použít tento název:“.
U položky Perletník doporučujeme slova „možné použít obchodní označení:“ nahradit slovy „je možné jako obchodní označení použít tyto názvy:“.
U položky Pamakrela temná doporučujeme za dvojtečkou uvést názvy velkými počátečními písmeny.
U položky Limanda žlutoocasá doporučujeme za dvojtečkou uvést název „Platýs zlatý“ s velkým počátečním písmenem.
U položky Kapelin doporučujeme za dvojtečkou uvést název „Huňáček severní“ s velkým počátečním písmenem.
U položky Bručoun sladkovodní doporučujeme vložit slova „použít tento název:“.
U položky Okouník červený doporučujeme vložit slova „použít tento název:“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
20) K příloze č. 13, tabulce 2: U výrobků Herinek, Slaneček, Uzenáč a Ruské sardinky nebo Korunní sardinky doporučujeme latinský název „Clupea harrengus“ nahradit názvem „Clupea harengus“.
Vysvětleno.
Tato tabulka byla vypuštěna.
Ministerstvo životního prostředí
Bez připomínek.
Český báňský úřad
Bez připomínek.
Úřad vlády ČR -
Odbor kompatibility s právem EU
Předkladatel v odůvodnění návrhu uvádí, že cílem navrhované vyhlášky je adaptace právní úpravy na předpisy EU. V této souvislosti však konstatujeme, že odůvodnění je nedostatečné, neboť neumožňuje ověřit, které konkrétní části návrhu jsou implementační, tj. kterými konkrétními částmi je adaptace provedena, resp. jaký je přesně vztah návrhu k právu EU.
Pokud má předkladatel za to, že návrhem jsou implementovány konkrétní požadavky předpisů EU, je třeba doplnit označení implementačních bodů přímo v textu návrhu formou podtržení a celexového čísla předpisu EU. Pak je nutné rovněž přiložit srovnávací tabulky indikující implementaci do předloženého návrhu a rozdílovou tabulku, ve které bude vyznačeno, jakým způsobem navrhované změny reflektují unijní předpisy.
V opačném případně, tedy pokud jsou návrhem zajišťovány pouze vazby na předpisy EU bez nutnosti určité požadavky předpisů EU blíže do textu návrhu provést, je třeba tuto skutečnost lépe podchytit a vysvětlit v odůvodnění.
Akceptováno.
Text byl upraven, nejedná se o adaptaci, ale o návaznost na předpisy Evropské unie.
Úřad vlády – ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády
Zasíláno na vědomí.
Úřad vlády – vedoucí Úřadu vlády
Doporučujeme, aby materiál byl v souladu s dlouhodobě zažitými názvy některých českých produktů a nezakládal (např. v tabulce č. 19) nepřiměřeně striktní definice pouze pro určité výseče produktů.
Předkládaný materiál dle našeho názoru užívá určitá názvosloví pouze pro některé množiny produktů, přestože mohou být v rozmanité české kultuře a českém jazyku užívány i pro další produkty a množiny potravin.
Je žádoucí, aby materiál tedy bral v potaz, že například „řízek“ může být v českém prostředí nejen masitý, ale i veganský, houbový, jedlový, vegetariánský apod. V obdobném duchu lze uvést i další produkty jako například: „klobása“, „steak“ nebo „burger“.
Ad absurdum přijetí vyhlášky, která může spotřebitele a podnikatele postavit do právní nejistoty, by mohlo vyvolat u některých podnikatelů ze strachu ze sankce nutkání nehospodárně přejmenovat či rebrandingovat nezanedbatelné části svých produktů.
Návrh vyhlášky by neměl poškozovat prodejce, kteří již jsou zvyklí na užívání určitých názvů svých produktů a mají při jejich označování a užívání při prodeji určitou zaběhlou značku (a s tím spojenou hodnotu a procesy).
Akceptováno.
Text byl vypuštěn.
Úřad vlády – ministr pro evropské záležitosti
V obecné rovině doporučujeme, aby byly respektovány tradičně zažité názvy výrobků, polotovarů či jiných druhů pokrmů a nedocházelo tedy k jejich výhradnímu ukotvení pouze pro jeden význam, tj. s nutným obsahem masa. Příkladem mohou být názvy pokrmů jako „řízek“, „burger“, „párek“, „steak“, „klobása“, atp., které jsou nabízeny pod tímto názvem s upřesňujícím přívlastkem i v bezmasých variantách. Doporučujeme tedy, aby byla zachována možnost používat názvy těchto pokrmů s konkrétním přívlastkem, jako např. „sójový párek“ nebo „houbový řízek“.
Domníváme se, že transpozice v aktuální podobě může mít nepříznivý dopad na podnikatelské prostředí a právní jistotu nejen v sektorech gastronomie nebo potravinářství. Podnikatelé by v krajních případech museli improvizovat při přejmenování svých pokrmů, které by vedly k ještě většímu matení spotřebitele.
Doporučujeme výše popsané blíže vyjasnit pro stanovení právní jistoty při výkladu daných ustanovení a zároveň doporučujeme. tyto dopady dostatečně zahrnout v důvodové zprávě.
Akceptováno.
Text byl vypuštěn.
Úřad vlády – ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
Bez vyjádření.
Úřad vlády – místopředseda vlády pro digitalizaci
Bez vyjádření.
Úřad vlády – zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Bez vyjádření.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Bez připomínek.
Český úřad zeměměřičský a katastrální
Bez připomínek.
Úřad průmyslového vlastnictví
Bez připomínek.
Český statistický úřad
Bez připomínek.
Český telekomunikační úřad
Bez připomínek.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Bez připomínek.
Nejvyšší kontrolní úřad
Bez vyjádření.
Hospodářská komora ČR
A. Obecné zásadní připomínky k předloženému materiálu
1. Novelizace vyhlášky zavádí přísné definice masných výrobků jako např. karbanátek, párek či burger
Předložený materiál ve svém důsledku znemožní používání zavedených názvů jako „sójový párek“, nebo „fazolový burger“, přičemž používání názvů jako „řízek“ či „burger“ u rostlinných výrobků se váže hlavně ke tvaru, způsobu použití a chuti produktu, tyto názvy zároveň spotřebitelům pomáhají určit, jak s nimi naložit v kuchyni při přípravě pokrmu.
Namísto lepší informovanosti přináší novela nejistotu a omezuje svobodu volby spotřebitelů, jež tyto názvy jasně chápou a preferují. To potvrzuje i letošní průzkum CPS GfK | YouGov (reprezentativní vzorek populace ČR 15–69 let (1007), srpen 2024), kdy až 7 z 10 dotázaných podporuje zachování možnosti používat označení jako „rostlinná klobása“, „sójový párek“, „veganský řízek“ atd. u výrobků s rostlinným složením, více než 8 z 10 osob si pod sójovými párky představí rostlinný produkt bez obsahu masa.
Žádáme, aby byly z novely vynechány definice zákonných názvů (nyní uvedené v Příloze č. 3 – tabulka 5, Příloze č. 7 – tabulka 13, Příloze č. 13 – tabulka 2).
Akceptováno.
Text byl vypuštěn.
2. Diskriminační charakter novely a narušení rovnosti na trhu
Předložený materiál nepřiměřeně znevýhodňuje české producenty rostlinných výrobků, vytváří nerovné podmínky mezi českými a zahraničními výrobci a cíleně nahrává jednomu segmentu (masnému průmyslu). Navíc evropská legislativa již poskytuje spotřebitelům dostatečnou ochranu před klamáním, takže další omezení jsou zbytečná a kontraproduktivní.
a) Negativní dopad na české podnikatelské prostředí, konkrétně na:
i) producenty rostlinných výrobků; bude pro ně znamenat zásadní náklady na přejmenování a rebranding výrobků; investice do nových obalů, které jsou produkovány i na několik let dopředu, a úpravu marketingových materiálů a propagaci výrobků s novými názvy a vizuály tak, aby spotřebitel pochopil, že se jedná o ten samý produkt, na který byl dosud zvyklý; tyto náklady budou mít zvlášť tvrdý dopad na malé a střední podniky;
ii) obchod; zásah do označování rostlinných výrobků na místě prodeje a v marketingových materiálech; omezení dostupnosti produktů, které si spotřebitelé žádají a na které jsou zvyklí, pro obchod bude těžší prodat výrobky s novými názvy, na které zákazníci nejsou zvyklí a nedokážou si představit, co od nich mohou očekávat; snížení tržeb obchodníků;
iii) odvětví gastronomie (HoReCa) nabízející (také) rostlinné pokrmy: náklady na přejmenování pokrmů, změny jídelních lístků a propagačních materiálů; provozovny budou nuceny nakupovat zdražené rostlinné výrobky, což zvýší jejich provozní náklady, sníží dostupnost a atraktivitu pro zákazníky a ovlivní prodej.
b) Vytvoření nerovných podmínek mezi českými a zahraničními výrobci:
Protože se na právní úpravu v předloženém materiálu vztahuje doložka vzájemného uznávání, čeští výrobci budou povinni dodržovat nová pravidla, zatímco producenti z jiných členských zemí EU budou moci pokračovat v používání názvů jako „vegan burger“ nebo „tofu steak“. To ohrožuje konkurenceschopnost českých podnikatelských subjektů, je v rozporu se zásadami jednotného evropského trhu a narušuje hospodářskou soutěž.
c) Zvýhodnění jednoho segmentu trhu:
Masný průmysl v zásadě nebude nucen investovat do rozsáhlých změn, kterým budou vystaveni producenti rostlinných výrobků. Ministerstvo zemědělství ve své důvodové zprávě uvádí, že „nepředpokládají negativní dopady [na podnikatelské prostředí]“, protože změny „vedou ke zjednodušení požadavků“. Tato asymetrie v přístupu mezi segmentem masných výrobků a rostlinným segmentem je nepřijatelná. V rozporu s tvrzením ministerstva zemědělství je zároveň nutné podotknout, že nedomyšlená terminologie předloženého materiálu přinese chaos a nelogičnost i do segmentu masných výrobků a povede ke zvýšeným nákladům i zde.
Akceptováno.
Text byl vypuštěn.
3. Posuzování souladu rostlinných názvů s vyhláškou dozorovým orgánem
Jako zásadní problém vnímáme i situaci, kdy SZPI bude posuzovat názvosloví rostlinných potravin individuálně a podnikatelé budou odkázáni na rozhodnutí, kdy dozorový orgán bude individuálně posuzovat jednotlivé názvy výrobků podle nejasných a netransparentních kritérií. Takový postup vytváří právní nejistotu a v rozporu se zásadami právního státu i programovým prohlášením vlády navozuje nepředvídatelné podnikatelské prostředí s vysokým rizikem negativních dopadů do podnikání. Pokud nebude ustoupeno od předloženého návrhu, požadujeme, aby SZPI ve spolupráci s postiženými segmenty potravinářské výroby a obchodu připravila metodiku kontroly názvů rostlinných potravin podobně, jako v minulosti připravila například metodiku kontroly dvojí kvality potravin.
Vysvětleno.
Vzhledem k vypuštění textu týkajících se stanovení povinných názvů nebude vypracována metodika kontroly. SZPI bude i nadále provádět kontroly v souladu s platnými právními předpisy.
4. Přechodné období
Pokud nebude ustoupeno od předloženého návrhu a vzhledem k uvedeným dopadům do podnikatelského sektoru, které souvisí především s rebrandingem produktů včetně úpravy obalů, navrhujeme ustanovit přechodné období v délce 12 měsíců, toto období zároveň umožní zabránit likvidaci zásob stávajících obalů, které se mnohdy z důvodu optimalizace nákladů vyrábí v předstihu a ve větších objemech.
Vysvětleno.
Vzhledem k vypuštění textu se nebude v tomto kontextu stanovovat přechodné období.
B. Zásadní konkrétní připomínky k předloženému materiálu
1. Připomínka k bodu 2. ust. § 2 nové písm. h)
Navrhujeme nově doplňované písm. h) vypustit bez náhrady.
Odůvodnění:
Doplněné ustanovení představuje duplicitní právní úpravu k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu (dále jen „nařízení č. 853/2004“) – podle judikatury Soudního dvora EU je nepřípustné opakovat ve vnitrostátním právu právní normy, které jsou obsaženy v přímo použitelných předpisech EU (a to ani tehdy, pokud by zároveň vnitrostátní normativní text obsahoval odkaz na „totožnou“ právní normu EU). Nařízení č. 853/2004 definuje droby v Příloze I Bod 1.11. Obdobné nedostatky se opakují napříč navrhovanou právní úpravou, a proto je navrhujeme vypustit.
Vysvětleno.
Nejde o duplicitu, ale o odkaz na přímo použitelný předpis, který danou definici obsahuje. Daná definice následně je právním předpise používána. Pro účely jednotného výkladu je nezbytné tento odkaz do vyhlášky uvést pro zlepšení aplikační praxe.
Co se týká stanovení zákonných názvů, tak podle 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se názvem rozumí název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny stanovený jiným právním předpisem nebo prováděcím právním předpisem. Proto v prováděcích vyhláškách k zákonu č. 110/1997 Sb. jsou vždy pro dotčené potraviny stanoveny pro označování zákonným názvem druh, skupina a podskupina. Tyto názvy mohou obsahovat výrazy definované v předpisech Evropské unie, nicméně se nejedná o duplicitní ustanovení.
2. Připomínka k bodu 4. ust. § 4 odst. 1 písm. a)
Navrhujeme § 4 odst. 1 písm. a) upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Jedná se o ustanovení, které odkazuje na Přílohu č. 2 Tabulku 1 vyhlášky, kde jsou uvedeny (předpokládáme, že taxativním výčtem) názvy skupin, do kterých se řadí podle vyhlášky maso (např. kosti, vnitřnosti, mleté maso apod.). Toto ustanovení určuje povinnost označit maso názvem jedné ze skupin. Navrhovaná právní úprava v některých bodech opět zasahuje do rámce právních předpisů EU, které jsou přímo použitelné.
V případě mletého masa a vnitřností existuje přímo použitelná právní úprava EU, podle níž musí být potravina označena daným názvem, a to v podobě definic v nařízení č. 853/2004 (vnitřnosti – Příloha I bod 1.12 a mleté maso – příloha I bod 1.13). Zákonné názvy jsou v těchto případech určeny v právu EU a vnitrostátní zákonodárce nemůže přijímat právní úpravu, kterou by jakkoli zasahoval do používání zákonných názvů potravin podle práva EU. Na okraj lze uvést, že v daném ustanovení vyhlášky se nejedná o přímé určení zákonných názvů potravin ve smyslu závěrů rozhodnutí Soudního dvora EU Protéines France, ty jsou uvedeny v ustanovení § 2 vyhlášky (např. výsekové maso, kosti apod.). Z tohoto pohledu je dané ustanovení nadbytečné. Potravina musí být označena názvem, který je uveden v ustanovení § 2 vyhlášky, popřípadě v právu EU. Přestože toto ustanovení vyhlášky neurčuje zákonné názvy potravin, vnitrostátní zákonodárce nemá oprávnění ve vztahu k mletému masu a vnitřnostem opakovat povinnost uvádět daný název potraviny, jelikož tato povinnost provozovateli potravinářského podniku vyplývá z přímo použitelných norem EU.
Vysvětleno.
Co se týká stanovení zákonných názvů, tak podle 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se názvem rozumí název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny stanovený jiným právním předpisem nebo prováděcím právním předpisem. Proto v prováděcích vyhláškách k zákonu č. 110/1997 Sb. jsou vždy pro dotčené potraviny stanoveny pro označování zákonným názvem druh, skupina a podskupina. Tyto názvy mohou obsahovat výrazy definované v předpisech Evropské unie, nicméně se nejedná o duplicitní ustanovení.
3. Připomínka k bodu 4. ust. § 4 odst. 1 písm. b)
Navrhujeme § 4 odst. 1 písm. b) upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Stejně jako u předcházející připomínky toto ustanovení určuje povinnost označit maso, resp. příslušné podskupiny masa určené v Příloze č. 2 v Tabulce 1 vyhlášky (např. výsekové maso, mleté maso), názvem podle živočišného druhu zvířete nebo výrazem uvedeným v Příloze 2 v Tabulce 2 (hovězí, vepřové, telecí apod.). Toto ustanovení považujeme v některých částech za nadbytečné a jdoucí nad rámec právní úpravy EU (např. telecí) z obdobných důvodů jako předchozí ustanovení a nelze jej považovat podle našeho názoru ani za určení zákonných názvů potravin.
Vysvětleno.
Co se týká stanovení zákonných názvů, tak podle 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se názvem rozumí název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny stanovený jiným právním předpisem nebo prováděcím právním předpisem. Proto v prováděcích vyhláškách k zákonu č. 110/1997 Sb. jsou vždy pro dotčené potraviny stanoveny pro označování zákonným názvem druh, skupina a podskupina. Tyto názvy mohou obsahovat výrazy definované v předpisech Evropské unie, nicméně se nejedná o duplicitní ustanovení.
4. Připomínka k bodu 6. ust. § 4 odst. 2
Navrhujeme § 4 odst. 2 upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Ve vztahu k tomuto ustanovení lze zdůraznit, že z použité formulace (... lze dále označit názvem...) vyplývá, že se nejedná o stanovení povinného údaje o potravině. Uvedení podskupiny u masa tedy není povinným údajem, ale dobrovolným údajem o potravině podle vnitrostátního práva. Na okraj lze i při tomto ustanovení uvést, že v daném ustanovení vyhlášky se nejedná o určení zákonných názvů potravin ve smyslu závěrů rozhodnutí Soudního dvora EU Protéines France, jelikož jde pouze o stanovení možnosti použít označení, které však není v tomto ustanovení ve spojení s Přílohou č. 2 Tabulkou 1 vyhlášky definované. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen nařízení FIC) umožňuje vytvářet zákonné názvy ve vnitrostátním právu jako povinné informace o potravinách podle článku 17.
Označení jako biftek, steak apod. proto podle našeho názoru představují pouze dobrovolné údaje o potravinách podle vnitrostátního práva a nelze je považovat za zákonné názvy potravin. Tento závěr lze podpořit i tím, že výrazy „biftek“ či „steak“ je možné označit podle navrhované právní úpravy jako výsekové maso (Příloha č. 2 vyhlášky), ale i masný výrobek (Příloha č. 6 vyhlášky). Zákonný název potraviny se však spojuje výhradně s konkrétní potravinou, jak vyplývá také z rozhodnutí Soudního dvora EU Protéines France. Zároveň lze zdůraznit, že výraz „filet“ není součástí kodifikované podoby českého jazyka.
Vysvětleno.
Text byl vypuštěn.
5. Připomínka k bodu 6. ust. § 4 odst. 3
Navrhujeme § 4 odst. 3 upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Podle tohoto ustanovení mohou být názvy technologických celků, které jsou uvedeny v Příloze č. 3 vyhlášky, použity pro označení výsekového masa (např. svíčková, koleno apod.). Z pohledu stejného koncipování právní úpravy jako v předchozím bodě nepovažujeme tato označení za zákonné názvy potravin, ale jen za dobrovolné údaje o potravinách podle vnitrostátního práva.
Vysvětleno.
Jedná se o dobrovolné označení výsekového masa z jiných než uvedených zvířat.
6. Připomínka k bodu 8. ust. § 7 odst. 4
Navrhujeme text v ust. § 7 odst. 4 upravit takto:
„(4) Mleté maso musí být připravováno jen před spotřebitelem, pokud se nejedná o mleté maso balené. Mleté maso balené se při prodeji spotřebiteli v maloobchodě uchovává při vnitřní teplotě nejvýše do + 4 °C.“.
Odůvodnění:
Nedoporučujeme přesně specifikovat, zda se jedná o maloobchod nebo velkoobchod. Navíc si dovolujeme upozornit, že nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu v kapitole III. bodu 1. písm. c) stanoví, že hned po vyrobení musí být mleté maso a masné polotovary zabaleny do prvního obalu nebo do dalšího obalu a: „Ihned po vyrobení musí být mleté maso a masné polotovary zabaleny do prvního obalu nebo do dalšího obalu a musí být: i) zchlazeny na vnitřní teplotu nepřekračující 2 °C u mletého masa a 4 °C u masných polotovarů…“.
Není tedy jasné, zda na obalu má být uvedena informace o uchovávání do 2 °C, a i přesto může být mleté maso uchováváno při 4 °C.
Vysvětleno.
Nařízení (ES) č. 853/2004 není určeno pro maloobchod, členský stát si tedy může stanovit, při jakých teplotách lze v rámci maloobchodu mleté maso uvádět na trh. V jiných částech potravinového řetězce samozřejmě musí být dodržena teplota uvedená v nařízení (ES) č. 853/2004. Teplota do + 4 °C byla navržena z důvodu sjednocení s teplotou uvádění na trh masných polotovarů a vzhledem k běžné obchodní praxi, kdy zajištění této teploty je dostačující k zajištění bezpečnosti potravin a současně je běžně dosažitelně pro obchod.
7. Připomínka k bodu 13. ust. § 10 odst. 2
Navrhujeme § 10 odst. 2 upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Navrhovaná právní úprava je problematická ve dvou směrech. Za prvé si lze položit otázku, zda se jedná o právní úpravu názvu potraviny. Z dikce ustanovení (...lze v názvu masného výrobku...) by tomu tak mohlo být. Pokud ano, je nezbytné uvést, který druh názvu potraviny zákonodárce stanovil v tomto ustanovení vyhlášky, jelikož z nařízení FIC má danou pravomoc tak učinit pouze ve vztahu k zákonným názvům potravin. Právní úprava je však podle našeho názoru koncipována jako povinný průvodní údaj názvu potraviny, který může být obsažen i v jejím názvu, i když je průvodním údajem (Příloha VI Část A Bod 1 nařízení FIC).
Navrhovaná právní úprava naráží na mantinely přímo použitelné právní úpravy EU, která upravuje otázku uvádění množství složky ve vztahu ke složce, která se vyskytuje v názvu potraviny nebo ji spotřebitel obvykle spojuje s tímto názvem. Z tohoto pohledu vnitrostátní právní úprava zasahuje do harmonizované otázky množství složek a její deklarace při označování potravin.
Vysvětleno.
Ustanovení § 10 nestanoví požadavky na název potraviny, ale jakostní požadavky na masné výrobky. Výrobce nemá povinnost použít pro masný výrobek určitý konkrétní název specifikovaný ve vyhlášce (například hovězí, telecí, z přeštického prasete), ale pokud ho použije, lze tak učinit pouze tehdy, pokud jsou splněny jakostní požadavky vyhlášky.
8. Připomínka k bodům 14. a 15. ust. § 10 odst. 3 a bodu 35. (Příloha č. 7 tabulka 13)
Navrhujeme v § 10 odst. 3 ponechat číslovku 12 a text celého ustanovení upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. Dále navrhujeme bod 35. vypustit a do Přílohy č. 7 novou tabulku č. 13 nevkládat.
Odůvodnění:
Z tohoto ustanovení vyplývá, že masné výrobky musí být označeny názvem druhu (masný výrobek, masný polotovar) a skupiny (pouze u masných výrobků, např. konzerva apod.) podle Přílohy č. 6 vyhlášky. V daném ustanovení vyhlášky se nejedná o přímé určení zákonných názvů potravin ve smyslu závěrů rozhodnutí Soudního dvora EU Protéines France. Tato právní úprava však v části druhů masných výrobků opět zasahuje do rámce právních předpisů EU, které jsou přímo použitelné. V případě masných výrobků i masných polotovarů existuje přímo použitelná právní úprava EU, podle níž musí být potravina označena daným názvem, a to v podobě definic v nařízení č. 853/2004 (masné polotovary – Příloha I Bod 1.15. a masné výrobky – Příloha I Bod 7.1.). Zákonné názvy jsou v těchto případech určeny v právu EU a vnitrostátní zákonodárce nemůže přijímat právní úpravu, kterou by jakkoli zasahoval do používání zákonných názvů potravin podle práva EU. Tento závěr se však netýká názvu skupin. Také je podle Přílohy č. 6 vyhlášky nelze považovat za zákonné názvy.
Nařízení FIC umožňuje vytvářet zákonné názvy ve vnitrostátním právu jako povinné informace o potravinách podle článku 17. Označení jako biftek, steak, párek apod. proto představují pouze dobrovolné údaje o potravinách podle vnitrostátního práva a nelze je považovat za zákonné názvy potravin. Tento závěr lze podpořit i tím, že výrazy „biftek“ či „steak“ lze označit podle navrhované právní úpravy výsekové maso (Příloha č. 2 vyhlášky) ale i masný výrobek (Příloha č. 6 vyhlášky). Zákonný název potraviny se však pojí výhradně s konkrétní potravinou, jak vyplývá také z rozhodnutí Soudního dvora EU Protéines France. Tuto právní úpravu by mohla obsahovat Příloha č. 7 vyhlášky. Pokud bychom i tento výklad připustili, tato právní úprava se z dikce dotčeného ustanovení vztahuje pouze na masné výrobky.
Mohlo by se zdát, že v tomto směru půjde jen o masné výrobky, ale jaký bude výklad v případech, kdy produkt není zařazen pod masné výrobky, může být tedy takto označený? Navrhovanou úpravu vnímáme jako diskriminaci ostatních odvětví a přípravu na jasné zamezení značit pojmem „párek“, „řízek“, „salám“, „paštika“, „uzenina“, „uzenka“, kdy v těchto případech jde o technologické zpracování, a nikoli o složení výrobku, a stejně tak dobře může být nazván jakýkoli jiný zauzený výrobek, výrobek prodávaný v páru či např. zeleninová pomazánka = paštika, která je takto vyráběna. Řízky se vyskytují napříč celým sortimentem potravin, a nejen v tomto kontextu.
Domníváme se, že nařízení FIC dostatečně zamezuje klamání spotřebitelů a i dle národní legislativy a judikatury je ochrana spotřebitele dostatečná a pravidla srozumitelná. Naopak přijetím předloženého návrhu hrozí, že ke klamání spotřebitele dojde „legálně“, když „hamburgerem“ bude moci být nazýván jakýkoliv masný výrobek, z jakékoli části masa a nikoli jen z kýty, jak vlastní název jasně určuje. Názvem „pečeně“ bude nazván masný výrobek tepelně opracovaný, ovšem zároveň jde i o část výsekového masa napříč druhy (viz Příloha č. 3, tabulky 2,3; Příloha 6). Dále upozorňujme na označení „maceška“ – které nemá s maceškou jako rostlinou nic společného, a klamání zákazníka je tímto jasně legalizováno. Obráceně spotřebitel označením „zeleninová paštika“, „řepné řízky“, „tofu uzenina“ není nikterak klamán a je dostatečně informován o původu výrobku, jsou-li dodržována další pravidla (např. název musí být stejnou velikostí písma v jedné větě). Vzhledem k legitimnímu využívání výše uvedených pojmů i u jiných potravinářských odvětví navrhujeme tabulku 13. v Příloze 7 této vyhlášky odstranit.
Částečně akceptováno, vysvětleno.
Co se týká stanovení zákonných názvů, tak podle 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se názvem rozumí název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny stanovený jiným právním předpisem nebo prováděcím právním předpisem. Proto v prováděcích vyhláškách k zákonu č. 110/1997 Sb. jsou vždy pro dotčené potraviny stanoveny pro označování zákonným názvem druh, skupina a podskupina. Tyto názvy mohou obsahovat výrazy definované v předpisech Evropské unie, nicméně se nejedná o duplicitní ustanovení.
Tabulka 13 přílohy č. 7 byla vypuštěna.
Agrární komora ČR
K příloze č. 11 tabulce 2
Požadavek: Ponechání původního návrhu obsahu tuku 50 až 85.
Zdůvodnění: Parametry 50 až 85 % tuku zaručují vynikající senzorické, konzistenční a další vlastnosti k zachování požadovaných mikrobiologických parametrů a bezpečnosti výrobku. Umožňuje též minimalizaci použití případných aditivních látek.
Akceptováno.
Text byl upraven.
K § 21 odst. 5
Požadavek: Ponechat § 21 odst. 5 stávající znění, tj. „od 0 °C do 15 °C“
Zdůvodnění: Majonéza je brána jako choulostivý výrobek, který vyžaduje přísnější podmínky skladování z hlediska uchování senzorických vlastností (např. žluknutí oleje – známe z výrobků některých okolních zemí EU) a z hlediska zachování požadovaných mikrobiologických parametrů a bezpečnosti výrobku, navíc s rozšiřujícím se trendem požadavku výroby těchto výrobků bez konzervačních činidel.
Vysvětleno.
Horní hranice teploty byla upravena na 24 °C, s tím, že spodní hranice se nestanovuje. Je tedy na výrobci, jaké teplotní rozmezí pro svůj výrobek zvolí. Úprava umožňuje výrobcům reagovat na inovace a zavádět nové technologie, které mohou ovlivnit způsob a teplotu skladování při uvádění trh. Touto úpravou není nijak dotčena povinnost výrobce uvádět na trh pouze potraviny, které jsou bezpečné. Není také dotčena povinnost uchovávat majonézu v nekolísavé teplotě, která by měla zabránit nevhodné manipulaci. Zahraniční výrobci běžně na trh uvádí majonézu se stanovenou teplotou vyšší, naši výrobci jsou tak na trhu v současné době znevýhodněni.
K § 21 odst. 1
Požadavek: Nezavádět nový termín výběrová.
Zdůvodnění: Součástí novely je i zavedení možnosti označit majonézy s obsahem tuku nad 50 % jako „výběrové“. Zde je nutno uvést, že v dlouholeté tradici výroby majonéz v České republice se nikdy neobjevilo žádné označení typu „výběrová“ majonéza. Tento výraz je pro tyto výrobky zcela netypický a zavádějící a z tohoto důvodu jeho zavedení nemůžeme akceptovat.
Vysvětleno.
Použití označení „výběrová“ u majonézy se upravuje na hodnotu 70 % obsahu tuku. Uvedenou hodnotu lze považovat za nadstandartní v rámci českého trhu. Minimální obsah tuku zůstane zachován na úrovni 50 % tuku, slovo „výběrová“ se bude používat pouze dobrovolně.
K § 21 odst. 5
V případě, že by pro majonézy zůstal zachován rozsah obsahu tuku 50 % až 85 %, šlo by uvažovat o zmírnění podmínek skladování, např. v rozmezí 0 °C–25°C.
Akceptováno částečně, vysvětleno.
Obsah tuku zůstane zachován v rozmezí 50 % až 85 %.
Horní hranice teploty byla upravena na 24 °C, s tím, že spodní hranice se nestanovuje. Je tedy na výrobci, jaké teplotní rozmezí pro svůj výrobek zvolí. Úprava umožňuje výrobcům reagovat na inovace a zavádět nové technologie, které mohou ovlivnit způsob a teplotu skladování při uvádění trh. Touto úpravou není nijak dotčena povinnost výrobce uvádět na trh pouze potraviny, které jsou bezpečné. Není také dotčena povinnost uchovávat majonézu v nekolísavé teplotě, která by měla zabránit nevhodné manipulaci. Zahraniční výrobci běžně na trh uvádí majonézu se stanovenou teplotou vyšší, naši výrobci jsou tak na trhu v současné době znevýhodněni.
Družstevní asociace ČR
Bez vyjádření.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Bez připomínek.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Bez vyjádření.
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Bez vyjádření.
Svaz měst a obcí
Bez připomínek.
Sdružení místních samospráv ČR
Bez připomínek.
Asociace samostatných odborů
Bez připomínek.
Rada hospodářské a sociální dohody
Zasíláno na vědomí.
Zelený kruh
Zásadní připomínka:
Žádame, aby byly z novely vynechány definice zákonných názvů (nyní uvedené v Příloze č. 3 – tabulka 5, Příloze č. 7 – tabulka 13, Příloze č. 13 – tabulka 2). Taktéž apelujeme, aby Ministerstvo zemědělství nepřistoupilo k definování zákonných názvů odkazujících se na odvětví řeznických, uzenářských a rybích výrobků ani v budoucnu (dále jen „dotčené názvy”).
ODŮVODNĚNÍ
1. Ignorování zásadních dopadů na podnikatelské prostředí a spotřebitele
Navrhovaná právní úprava ignoruje zásadní negativní dopady v klíčových oblastech, jako jsou podnikatelské prostředí, spotřebitelé a životní prostředí. Podle legislativních pravidel vlády má Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe”) povinnost vypracovat hodnocení dopadů regulace (RIA), pokud regulace zahrnuje nové a rozsáhlé dopady. Absence této analýzy vede ke zkresleným závěrům v důvodové zprávě, která mylně tvrdí, že novela „nepředpokládá negativní dopady“ na podnikatelské prostředí či spotřebitele.
MZe dále v důvodové zprávě uvádí, že „prováděné změny vedou ve většině případů ke zjednodušení požadavků, případně byly přímo provozovateli potravinářských podniků navrženy a vycházejí z aplikační praxe”. Máme za to, že v tomhle případě byl ze strany MZe zanedbán názor výrobců potravin rostlinného původu, jelikož právě ti budou patřit při přijetí předpisu mezi nejvíce negativně zasažené.
Mezi opomenuté závažné dopady novely patří zejména:
· Negativní dopady na podnikatelské prostředí v České republice: Zásadní náklady pro producenty rostlinných výrobků na rebranding a úpravu marketingových materiálů; zvýšení provozních nákladů HoReCa (ustálená zkratka pro segment hotelů, restaurací a stravovacích služeb); nutnost zvýšení cen pro spotřebitele a z toho vyplývající pokles prodeje.
· Negativní dopady na české spotřebitele: Zvýšené ceny rostlinných výrobků; nové a neznámé názvy u těchto výrobků povedouke zmatku při nákupu; omezená dostupnost rostlinných výrobků.
· Negativní dopady na životní prostředí: Omezení dostupnosti rostlinných výrobků a tím brždění přechodu k udržitelnějším stravovacím návykům; zvýšení environmentální zátěže spojené s živočišnou výrobou. Novela by tak byla v rozporu se strategickými dokumenty EU, jako jsou např. SAPEA zpráva Směrem k udržitelné spotřebě potravin[footnoteRef:1] nebo Strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU[footnoteRef:2], které zdůrazňují potřebu zlepšit rovnováhu mezi příjmem živočišných a rostlinných bílkovin v rámci populace EU a podpořit příklon k více rostlinné stravě. Dle Strategického dialogu by navíc Evropská komise měla do roku 2026 vypracovat akční plán po rostlinné potraviny. S ohledem na předvídatelné cíle akčního plánu lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že navrhovaná novela ztíží volbu spotřebitelů a vytvoří nežádoucí překážky v udržitelném směrování EU. [1: Group of Chief Scientific Advisors. Towards sustainable food consumption. Promoting healthy, affordable and sustainable food consumption choices. Červen 2023: https://scientificadvice.eu/advice/towards-sustainable-food-consumption/ ] [2: Strategic Dialogue on the Future of EU Agriculture. A shared prospect for farming and food in Europe. Září 2024: https://agriculture.ec.europa.eu/document/download/171329ff-0f50-4fa5-946f-aea11032172e_en?filename=strategic-dialogue-report-2024_en.pdf ]
Tyto problémy zásadně podkopávají opodstatnění navrhované právní úpravy.
2. Diskriminační charakter novely a narušení rovnosti na trhu
Navrhovaná novela nepřiměřeně znevýhodňuje české producenty rostlinných výrobků, vytváří nerovné podmínky mezi českými a zahraničními výrobci a cíleně nahrává jednomu segmentu (masnému průmyslu).
a) Negativní dopad na české podnikatelské prostředí, konkrétně na:
· Producenty rostlinných výrobků: Zásadní náklady pro potravináře na přejmenování a rebranding výrobků; investice do nových obalů, které jsou produkovány i na několik let dopředu a úprava marketingových materiálů a propagace výrobku s novými názvy a vizuály tak, aby spotřebitel pochopil, že se jedná o ten samý produkt, na který byl dosud zvyklý;
→ tyto náklady budou mít zvlášť tvrdý dopad na malé a střední podniky;
· Retail (maloobchod): Zásah do označování rostlinných výrobků na místě prodeje a v marketingových materiálech; omezení dostupnosti produktů, které si spotřebitelé žádají a na které jsou zvyklí, na margo problémů výrobců, jak uvedeno výše;
→ pro maloobchod bude těžší prodat výrobky s novými názvy, na které zákazníci nejsou zvyklí a nedokážou si představit, co od nich mohou očekávat. Tato nejistota u zákazníků může vést ke sníženým tržbám;
· HoReCa nabízející (také) rostlinné pokrmy: Náklady na přejmenování pokrmů, změny jídelních lístků a propagačních materiálů;
→ provozovny budou nuceny nakupovat zdražené rostlinné výrobky, což zvýší jejich provozní náklady, sníží dostupnost a atraktivitu pro zákazníky a ovlivní prodej.
b) Vytvoření nerovných podmínek mezi českými a zahraničními výrobci:
· Protože se na novelu vztahuje doložka vzájemného uznávání, čeští výrobci budou povinni dodržovat nová pravidla, zatímco producenti z jiných členských zemí EU budou moci pokračovat v používání názvů jako „vegan burger“ nebo „tofu steak“. To ohrožuje konkurenceschopnost českých podnikatelských subjektů a narušuje hospodářskou soutěž.
c) Zvýhodnění jednoho segmentu trhu:
· Masný průmysl v zásadě nebude nucen investovat do rozsáhlých změn, jakým budou vystaveni zejména producenti rostlinných výrobků. Ministerstvo zemědělství ve své důvodové zprávě uvádí, že „nepředpokládají negativní dopady [na podnikatelské prostředí]“, protože změny „vedou ke zjednodušení požadavků“. Tato asymetrie v přístupu mezi segmentem masných výrobku a rostlinným segmentem je nepřijatelná. Je však zároveň vhodné podotknout, že nedomyšlená terminologie novely by přinesla určitý chaos a nelogičnost i do segmentu masných výrobků.
3. Omezení svobodné volby a zmatek pro české spotřebitele
a) Nahrazení existujících vžitých a běžně používaných názvů zmate spotřebitele:
· Vžité názvy jako „sójový párek“, „fazolový burger“ nebo „bedlový řízek“ intuitivně informují spotřebitele o tvaru, chuti nebo použití produktu v kuchyni. Omezení použití těchto názvů pro rostlinné výrobky povede k novým, nejasným názvům, které ztíží rozhodování spotřebitelů. Řada těchto názvů je přitom již zcela zlidovělých, běžných a srozumitelných (houbové škvarky, květákové karbanátky a mnoho dalších).
b) Ignorování spotřebitelských preferencí:
· Dle průzkumu YouGov pro ProVeg Česko, reprezentativní vzorek populace ČR 1569 let (1007), srpen 2024[footnoteRef:3]: [3: Průzkum YouGov pro ProVeg Česko, reprezentativní vzorek populace ČR 15–69 let (1007), srpen 2024: https://proveg.org/cz/wp-content/uploads/sites/5/2024/12/YouGov-pruzkum_Postoje-k-alternativam.pdf ]
· Až 7 z 10 (69 %) dotázaných souhlasí se zachováním možnosti používat označení jako „rostlinná klobása”, „sójový párek”, „veganský řízek” atd. u výrobků s rostlinným složením;
· Více než 8 z 10 (82 %) osob si pod sójovými párky představí rostlinný produkt bez obsahu masa.
· Průzkum spotřebitelské organizace The European Consumer Organisation (BEUC) z června 2020[footnoteRef:4], provedený v 10 členských státech EU, ukázal, že více než 68 % dotázaných podporuje používání dotčených názvů pro rostlinné produkty.
[4: The European Consumer Organisation (BEUC). Analysis of a survey of European consumers on attitudes towards sustainable food. Červen 2020: https://www.beuc.eu/sites/default/files/publications/beuc-x-2020-042_consumers_and_the_transition_to_sustainable_food.pdf ]
· Pro zajímavost, anketa na portálu iDNES.cz[footnoteRef:5] sledovala, jestli čtenářům portálu vadí označování nemasitých jídel výrazy jako „karbanátky” nebo „řízky”. Anketa byla spuštěná 11. prosince 2024 a ke 15. prosinci 2024 v ní zahlasovalo 1176 lidí. Na otázku „Vadí vám označování nemasitých jídel výrazy jako karbanátky nebo řízky?” odpovědělo 83 % „NE” (972 hlasů), přičemž možnost „ANO” označilo jenom 17 % (204 hlasů).
[5: iDNES.cz. Zmizí z restaurací květákové karbanátky? Ministerstvo řeší názvy pokrmů. 11.12.2024: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-znaceni-vege-maso.A241211_125214_ekonomika_drh ]
· MZe nikdy nedodalo důkazy o tom, že by byli spotřebitelé mateni dotčenými názvy u rostlinných výrobků. Kontrolní orgán (Státní zemědělská a potravinářská inspekce) nikdy nedemonstroval, například prokazatelnou statistikou, že by docházelo ze strany spotřebitelů vůbec k nějakým stížnostem v relevantním počtu.
→ Výše uvedená data a absentující důkazy o matení spotřebitelů ukazují, že novela neřeší spotřebitelský problém, ale naopak jej může vytvořit.
c) Omezení volby a cenové dostupnosti preferovaných výrobků:
· Náklady spojené s provedením změn označování rostlinných výrobků se nevyhnutelně promítnou do jejich zvýšených cen pro spotřebitele. Nízkopříjmové skupiny obyvatel, které často hledají cenově dostupné výrobky, budou tímto opatřením nejvíce zasaženy.
· Velká část spotřebitelů volí rostlinné produkty ze zdravotních (např. alergie, intolerance, speciální diety, zdravější životní styl), ekologických nebo etických důvodů. Omezením dostupnosti těchto výrobků by novela nepřiměřeně zasáhla spotřebitele se specifickými potřebami.
· Rostlinné potraviny přinášejí zdravotní přínosy, jako je vyšší obsah vlákniny a nižší podíl nasycených tuků[footnoteRef:6] [footnoteRef:7] [footnoteRef:8] [footnoteRef:9] [footnoteRef:10] [footnoteRef:11] [footnoteRef:12] [footnoteRef:13]. Na rozdíl od zpracovaného masa, klasifikovaného WHO jako karcinogen skupiny 1 (pro jeho rakovinotvornost u lidí existují dostatečně spolehlivé důkazy, podobně jako u kouření)[footnoteRef:14] [footnoteRef:15], nejsou potraviny rostlinného původu spojovány s podobnými riziky. Omezování jejich dostupnosti by šlo proti zájmům veřejného zdraví a doporučením odborníků.
[6: Buettner, D., & Skemp, S. (2016). Blue Zones: Lessons From the World's Longest Lived. American journal of lifestyle medicine, 10(5), 318–321. https://doi.org/10.1177/1559827616637066 ] [7: Orlich, M. J., Singh, P. N., Sabaté, J., Jaceldo-Siegl, K., Fan, J., Knutsen, S., Beeson, W. L., & Fraser, G. E. (2013). Vegetarian dietary patterns and mortality in Adventist Health Study 2. JAMA internal medicine, 173(13), 1230–1238. https://doi.org/10.1001/jamainternmed.2013.6473 ] [8: Trichopoulou, A., Bamia, C., & Trichopoulos, D. (2009). Anatomy of health effects of Mediterranean diet: Greek EPIC prospective cohort study. BMJ (Clinical research ed.), 338, b2337. https://doi.org/10.1136/bmj.b2337 ] [9: Martínez-González, M. A., Sánchez-Tainta, A., Corella, D., Salas-Salvadó, J., Ros, E., Arós, F., Gómez-Gracia, E., Fiol, M., Lamuela-Raventós, R. M., Schröder, H., Lapetra, J., Serra-Majem, L., Pinto, X., Ruiz-Gutierrez, V., Estruch, R., & PREDIMED Group (2014). A provegetarian food pattern and reduction in total mortality in the Prevención con Dieta Mediterránea (PREDIMED) study. The American journal of clinical nutrition, 100 Suppl 1, 320S–8S. https://doi.org/10.3945/ajcn.113.071431 ] [10: Jafari, S., Hezaveh, E., Jalilpiran, Y., Jayedi, A., Wong, A., Safaiyan, A., & Barzegar, A. (2022). Plant-based diets and risk of disease mortality: a systematic review and meta-analysis of cohort studies. Critical reviews in food science and nutrition, 62(28), 7760–7772. https://doi.org/10.1080/10408398.2021.1918628 ] [11: Dinu, M., Abbate, R., Gensini, G. F., Casini, A., & Sofi, F. (2017). Vegetarian, vegan diets and multiple health outcomes: A systematic review with meta-analysis of observational studies. Critical reviews in food science and nutrition, 57(17), 3640–3649. https://doi.org/10.1080/10408398.2016.1138447 ] [12: Koch, C. A., Kjeldsen, E. W., & Frikke-Schmidt, R. (2023). Vegetarian or vegan diets and blood lipids: a meta-analysis of randomized trials. European heart journal, 44(28), 2609–2622. https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehad211 ] [13: Wang, Y., Liu, B., Han, H., Hu, Y., Zhu, L., Rimm, E. B., Hu, F. B., & Sun, Q. (2023). Associations between plant-based dietary patterns and risks of type 2 diabetes, cardiovascular disease, cancer, and mortality - a systematic review and meta-analysis. Nutrition journal, 22(1), 46. https://doi.org/10.1186/s12937-023-00877-2 ] [14: World Health Organisation. Cancer: Carcinogenicity of the consumption of red meat and processed meat.26.10.2015: https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/cancer-carcinogenicity-of-the-consumption-of-red-meat-and-processed-meat] [15: World Health Organization. International Agency for Research on Cancer (IARC) Monographs on the Identification of Carcinogenic Hazards to Humans. Agents Classified by the IARC Monographs, Volumes 1–136: https://monographs.iarc.who.int/agents-classified-by-the-iarc/ ]
4. Ohrožení inovací a udržitelnosti
a) Zpomalení inovací a rozvoje v rostlinném segmentu:
· Přísná regulace odradí výrobce od uvádění nových produktů na trh. Inovace v oblasti rostlinných výrobků jsou klíčové pro přechod k udržitelnějšímu potravinovému systému. Například v Belgii byl návrh, zamezující použití dotčených názvů pro rostlinné výrobky, zamítnut kvůli negativním dopadům na inovace a konkurenceschopnost[footnoteRef:16]. [16: Meat Management magazine. Belgium to keep ‘meaty’ labels on vegan foods. 18. 1. 2024: https://meatmanagement.com/belgium-to-keep-meaty-labels-on-vegan-foods/ ]
· Trh s rostlinnými alternativami masa a mořských plodů v České republice rychle roste, což potvrzuje, že zájem o tyto produkty není okrajovým trendem. Podle zprávy Euromonitor International z letošního roku vzrostly české tržby v této kategorii v roce 2024 o 13 % na 2,1 miliardy Kč oproti minulému roku a do roku 2029 se očekává růst na 3,91 miliardy Kč. Kategorie tofu a výrobků z něj rovněž roste, s odhadovaným nárůstem z 442 milionů Kč na 660 milionů Kč ve stejném období. Legislativa by měla tento rozvoj podpořit, nikoli brzdit.
b) Ohrožení klimatických cílů:
· Inovace a rozvoj v oblasti rostlinných výrobků přímo přispívají k naplňování klimatických cílů. Živočišné zemědělství je zodpovědné až za 20 % všech lidmi vyprodukovaných emisí skleníkových plynů, zatímco rostlinné výrobky mají menší uhlíkovou stopu než jejich protějšky živočišného původu – v některých případech až o 90 %[footnoteRef:17] [footnoteRef:18] [footnoteRef:19]. [17: Poore, J. & T. Nemecek (2018): Reducing food’s environmental impacts through producers and consumers. Science 360(6392), 987–992 ] [18: Kustar, A. & D. Patino-Echeverri (2021): A Review of Environmental Life Cycle Assessments of Diets: Plant-Based Solutions Are Truly Sustainable, even in the Form of Fast Foods. Sustainability 13(17), 9926.] [19: Clark, M., M. Springmann, M. Rayner, et al. (2022): Estimating the environmental impacts of 57,000 food products. Proceedings of the National Academy of Sciences 119(33), e2120584119. doi:10.1073/pnas.2120584119 ]
· Díky inovacím v oblasti rostlinných potravin je možné efektivněji využívat zdroje – Výroba rostlinných potravin vyžaduje o 47–97 % méně půdy a vody než živočišná produkce. Při výrobě rostlinné alternativy hovězího burgeru se vyprodukuje o 85–89 % méně skleníkových plynů, při výrobě rostlinné klobásy o 30 % méně než u vepřové klobásy a u rostlinných karbanátků je to o 36 % méně jako u těch kuřecích[footnoteRef:20]. [20: The Good Food Institute. Plant-based meat for a growing world. 2019: https://gfi.org/wp-content/uploads/2021/02/GFI-Plant-Based-Meat-Fact-Sheet_Environmental-Comparison.pdf]
· Omezování těchto inovací brzdí přechod k udržitelnější budoucnosti a podrývá šance České republiky přispět k plnění mezinárodních závazků v oblasti klimatu.
5. Nedodržení principu proporcionality
Princip proporcionality vyjadřuje zájem spravedlivého státu na tom, aby do práv jednotlivců bylo zasahováno pouze přiměřeně. Dle tohoto principu se zásah do subjektivního práva nesmí dostat do nepoměru s užitkem, který má být tímto omezením dosažen ve prospěch veřejnosti. Vzhledem k výše uvedeným dopadům považujeme některá ustanovení navrhované novely za významný zásah do práva na podnikání, jehož dopady mohou být natolik intenzivní, že jej zcela jistě nelze označit za proporcionální vůči zamýšleným cílům novely, tedy zvýšení informovanosti spotřebitele.
Navrhovaná novela není vhodná, potřebná ani přiměřená vzhledem ke svým cílům.
· Nepotřebnost: Alternativní opatření, jako je zlepšení edukace spotřebitelů, by mohly dosáhnout stejného cíle bez zbytečné zátěže českých výrobců.
· Nevhodnost: Evropské nařízení č. 1169/2011[footnoteRef:21] již poskytuje dostatečnou ochranu spotřebitelů při používání tzv. vžitých názvů rostlinných potravin (srov. Rozsudek Soudního dvora EU, ve věci C‑438/23[footnoteRef:22]). Zavedení přísnějších národních pravidel pro české producenty formou tzv. zákonných názvů potravin ve smyslu článku 2 odst. 1 písm. n) a článku 17 tohoto nařízení nepřináší žádné nové přínosy pro spotřebitele. [21: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 Text s významem pro EHP: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32011R1169 ] [22: https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=CEC901C2100A576AC6665CFE196F85E4?text=&docid=290706&pageIndex=0&doclang=CS&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=1306658 ]
· Nepřiměřenost: Ekonomické a administrativní náklady českých výrobců a prodejců rostlinných potravin na implementaci opatření zásadně převyšují minimální (či dokonce nulové) přínosy pro spotřebitele, čímž je zásah do práv výrobců a prodejců těchto výrobků nepřiměřený.
6. Problematičnost navržených zákonných názvů
Důvodová zpráva uvádí, že novela stanovuje obecné požadavky na některé typy mas (Příloha č. 3 – tabulka 5: Základní požadavky na vybrané úpravy výsekového masa), masných výrobků (Příloha č. 7 – tabulka 13: Základní požadavky na vybrané masné výrobky), rybí výrobky (Příloha č. 13 – tabulka 2: Základní požadavky na vybrané rybí výrobky) v návaznosti na definování a specifikace podskupiny zákonného názvu.
Z informací uvedených v důvodové zprávě však předpokládáme, že záměrem MZe byla definice zákonných názvů ve zmíněných tabulkách (Příloha č. 3 – tabulka 5, Příloha č. 7 – tabulka 13, Příloha č. 13 – tabulka 2) a tím pádem i znemožnění jejich používání pro rostlinné výrobky.
Některé novelou navrhované názvy se v tabulkách opakují či překrývají s jinými zákonnými názvy stanovenými v unijním právu (definice masa). Navrhované názvy jsou obecným popisem typu potraviny (např. burger, párek, karbanátek) což může být v rozporu s právními závěry rozsudku Soudního dvora EU, ve věci C‑438/23, podle nějž je zákonný název potraviny spojen jen s konkrétní potravinou. Kromě toho: názvy, které jsou v tabulkách uvedeny, jsou vžitými názvy podle nařízení č. 1169/2011, čl. 2, ods. 2, písm. o) („vžitým názvem“ potraviny je název, který je v členském státě, kde se daná potravina prodává, přijat spotřebiteli jako název potraviny, aniž by potřeboval další vysvětlení), přičemž spotřebitelé mají tyto vžité názvy spojené i s rostlinnými výrobky. Novela tak fakticky přejímá existující názvy vžité pro širší okruh potravin rostlinného i živočišného původu, a vyhrazuje je pouze pro užší okruh potravin – pouze pro masné výrobky.
Z tohoto důvodu žádáme, aby byly z novely vynechané všechny definice zákonných názvů (nyní uvedené v Příloze č. 3 – tabulka 5, Příloze č. 7 – tabulka 13, Příloze č. 13 – tabulka 2). Vzhledem k dynamickému vývoji trhu s rostlinnými výrobky nelze předvídat, jaké produkty budou v budoucnu na trh uvedeny. Proto apelujeme, aby MZe nepřistoupilo k definování zákonných názvů ani v budoucnu. Zavedení zákonných názvů by omezilo inovace, ztížilo uvádění nových rostlinných výrobků na trh a mělo by závažné dopady popsané výše.
Akceptováno.
Text byl vypuštěn.
28