Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDBEDXPF9 najdete zde
II.
O D Ů V O D N Ě N Í
OBECNÁ ČÁST
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Hlavním důvodem předložení návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, je přizpůsobení požadavků na maso, masné výrobky, ryby, produkty akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich přímo použitelným předpisům Evropské unie, vědeckým poznatkům a technologickému vývoji v potravinářství. Nezbytnost navrhované právní úpravy vychází ze zkušeností získaných při praktické aplikaci vyhlášky č. 69/2016 Sb.
Navrhovanou vyhláškou se provádí adaptace platné právní úpravy na následující přímo použitelné předpisy Evropské unie:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, a nařízení (ES) č. 2076/2005, pokud jde o identifikační označení, syrové mléko a mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky a některé produkty rybolovu,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č.1184/2006 a (ES) č. 1223/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000.
Základní požadavky na bezpečnost potravin a na některé potraviny živočišného původu jsou v rámci Evropské unie plně harmonizovány, avšak oblast kvalitativních požadavků a specifických požadavků, včetně výrobků upravených navrhovanou vyhláškou, není harmonizována.
Obecnou zásadou poskytování informací o potravinách je poskytnutí základu, který konečnému spotřebiteli umožní informovaný výběr potravin. Podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 informace o potravinách nesmějí být zavádějící a musí být přesné, jasné a spotřebitelům srozumitelné. Předložený návrh přispívá k dodržení tohoto požadavku.
Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v Plánu legislativních prací vlády na rok 2024 a je bez povinnosti zpracovat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předložený návrh je v souladu se zákonným zmocněním k vydání vyhlášky, které je stanoveno v § 18 odst. 1 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Tento návrh vyhlášky se zaměřuje pouze na ty specifické oblasti, které souvisí s implementací požadavků přímo použitelných předpisů Evropské unie a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům uložena nebo umožněna. Navrhovaná novela vyhlášky má vztah k přímo použitelným předpisům Evropské unie:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, a nařízení (ES) č. 2076/2005, pokud jde o identifikační označení, syrové mléko a mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky a některé produkty rybolovu,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č.1184/2006 a (ES) č. 1223/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000.
Z hlediska slučitelnosti návrhu s čl. 34 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie lze konstatovat, že doložka o vzájemném uznávání je uvedena obecně v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o ustanovení § 11a:
„(1) Potravina vyrobená nebo uvedená na trh ve členském státě Evropské unie nesmí být odmítnuta k uvedení na trh v České republice za předpokladu, že tato potravina odpovídá
a) předpisům, které jsou pro výrobu této potraviny anebo její uvedení na trh v některém z těchto států závazné, nebo
b) výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést dodatečná šetření.
(2) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, že právní předpisy, pravidla správné praxe nebo postupy uvedené v odstavci 1 nezaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.“.
Doložka vzájemného uznávání je pro oblast právní úpravy týkající se potravin uvedena v zákoně o potravinách, a tím se současně vztahuje i na jeho prováděcí vyhlášky, a to včetně tohoto návrhu. Ustanovení odstavce 2 předmětného ustanovení je koncipováno tak, aby fungovalo pouze jako pojistka pro případy, kdy pravidly jiného členského státu nebude zaručena míra ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. Míra ochrany oprávněného zájmu propůjčovaná navrhovaným předpisem je proporcionální a nezachází dál, než je nezbytně nutné.
Navrhovaná právní úprava je technickým předpisem, neboť obsahuje některé nové technické specifikace ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Návrh vyhlášky z tohoto důvodu podstoupí notifikační proces podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535.
Ustanovení ukládající povinnost uvádět další povinné údaje budou oznámeny podle článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Důvodem povinnosti uvádět další povinné údaje je podle čl. 39 tohoto nařízení ochrana spotřebitele.
Předkládaný návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásada právní jistoty, zásada proporcionality a zákaz diskriminace).
Na základě těchto skutečností je možné návrh vyhlášky hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředpokládá významné hospodářské ani finanční dopady na státní rozpočet a ani na ostatní veřejné rozpočty. K realizaci předmětného opatření budou využity zejména stávající finanční, ekonomické, technické, personální a rozpočtové kapacity dozorových orgánů v gesci Ministerstva zemědělství (Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce).
Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, nepředpokládají negativní dopady, protože prováděné změny vedou ve většině případů ke zjednodušení požadavků, případně byly přímo provozovateli potravinářských podniků navrženy a vycházejí z aplikační praxe.
5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.
Návrh vyhlášky nepředpokládá dopad na životní prostředí.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrh vyhlášky nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
Předkládaný návrh je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.
Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně o potravinách a tabákových výrobcích, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.
Příslušné orgány veřejné správy jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh vyhlášky nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
10. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.
11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.
12. Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)
Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 byla u návrhu vyhlášky vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh vyhlášky těmto zásadám vyhovuje.
13. Rozhodování o provedení RIA
Hodnocení dopadů v rámci obecné části odůvodnění bylo provedeno podle Legislativních pravidel vlády. RIA nebyla zpracována, protože dle článku 5 Obecných zásad pro hodnocení regulace (RIA) byl tento legislativní úkol zařazen do Plánu vyhlášek na rok 2024 s informací, že se RIA provést neukládá.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I
K bodům 1 a 2
K § 2
Zpřesňuje se definice výsekového masa, a to v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004, aby došlo ke sjednocení výkladové praxe. Dále se doplňuje definice drobů, protože její absence působila výkladové problémy v návaznosti na přílohu č. 2 tabulku 1. Definice rovněž vyplývá z nařízení (EU) č. 853/2004 a běžně se v praxi používá.
K bodu 3
K § 3
Nově se zavádí členění masa až na úrovně podskupiny, a to z důvodu možnosti dobrovolného označení masa podskupinou (například biftek, steak...), nebo povinného označení drobů podskupinou (játra, srdce, plíce atd.). Konkrétní vymezení názvů v podskupině u masa je blíže specifikováno v příloze č. 3 tabulce 5.
K § 9
Nově se zavádí členění masných výrobků až na úrovně podskupiny, a to z důvodu možnosti dobrovolného označení masných výrobků podskupinou (například salám, párek, klobása...). Konkrétní vymezení názvů v podskupině pro masné výrobky je blíže specifikováno v příloze č. 7 tabulce 13. Tyto názvy vyplývají z jejich historického používání na území České republiky, kdy se staly závaznými od 60. let 20. století například prostřednictvím ČSN, případně podnikových norem. Výrazy pro masné výrobky byly závazné včetně jejich receptury do zrušení závaznosti ČSN. Následně byly pro vybrané druhy masných výrobků vymezeny vyhláškou č. 326/2001 Sb. a doposud jsou vymezeny vyhláškou č. 69/2016 Sb.
K bodům 4 až 6
K § 4
V odstavci 1 se doplňuje způsob označování drobů v návaznosti na zavedení jejich definice a rozšíření tabulky 1 přílohy č. 2, a to obdobně jako je tomu již dnes v oblasti výsekového masa. Maso, resp. droby se označí výrazem uvedeným v příloze č. 2 tabulce 2 (například hovězí maso, vepřové maso...). Pokud není v této tabulce výraz pro dané maso uveden, použije se označení odvozené od živočišného druhu, ze kterého maso nebo droby pochází (například pštros – pštrosí maso).
V odstavci 1 písmenu d) se zpřesňuje způsob označování zvěřiny a masa z farmové zvěře podle živočišného druhu a v případě výsekového masa ze zvěřiny nebo zvířat z farmového chovu se označování nově zpřesňuje tak, aby byl zaveden stejný přístup jako u výsekového masa pocházejícího z hospodářských zvířat. Nově se také doplňuje odkaz na zákon o myslivosti, kde jsou druhy zvěře vyjmenovány.
Nově se doplňuje odstavec 2, který nově umožní označit maso v názvu podskupinou. Konkrétní vymezení názvů uvedených v podskupině je blíže specifikováno v příloze č. 3 tabulce 5. Tyto výrazy vyplývají z jejich historického používání na území České republiky, kdy se staly závaznými od 60. let 20. století například prostřednictvím ČSN, případně podnikových norem. Výrazy pro maso a technologické celky byly závazné do zrušení závaznosti ČSN, následně se staly závaznými vyhláškami č. 327/1997 Sb. a č. 326/2001 Sb. a do roku 2016 prostřednictvím norem ČSN 57 6510 Hovězí maso pro výsek (platí od roku 1971), ČSN 57 6540 Vepřové maso pro výsek (platí od roku 1971) a ČSN 57 6570 Telecí maso pro výsek (platí od roku 1964). Po roce 2016 byly převzaty do přílohy vyhlášky č. 69/2016 Sb.
Dále se nově doplňuje odstavec 3, podle kterého je možné obdobně použít výrazy pro označení výsekového masa jiných živočišných druhů, než je uvedeno v tabulkách 1 až 4 přílohy č. 3, pokud je toto označení pro ně obvyklé a odpovídá dané části těla zvířete. Například označení „kýta“ lze použít i u jiných druhů než pouze u hovězího, telecího, vepřového nebo skopového masa, tj. i u výsekového masa například klokana. Cílem je zjednodušit a zpřehlednit používané tradiční názvosloví výsekového masa i pro netradiční druhy zvířat.
V odstavci 4 se doplňuje možnost u některých specifických úprav masa uvést část použitého jatečného těla obdobně jako je tomu u masa hospodářských zvířat. V současné době dochází k problémům při tomto označení zvěřiny a masa z farmové zvěře.
K bodům 7 a 8
K § 7
Nově se zavádí uvádění informace pro spotřebitele o rozmražení masného polotovaru (například kuřecí maso injektované solí, vodou a polyfosfáty), který byl zmražen a následně je po rozmražení nabízen spotřebiteli v rozmraženém stavu. Obdobná povinnost již platí pro nebalené výsekové maso. Cílem je zlepšení informovanosti spotřebitele o charakteru výrobku.
Nově se také umožňuje skladovat balené mleté maso v maloobchodě při teplotě do 4°C. Podle nařízení (ES) č. 853/2004 má být mleté maso po výrobě zabaleno a zchlazeno na teplotu nepřekračující 2 °C, u masných polotovarů je teplota do 4 °C (rozdíl je pouze v přídavku soli, případně dalších složek). Tento požadavek se však nevztahuje na maloobchod a rovněž při prodeji v maloobchodě v chladících boxech a chladících vitrínách je téměř nereálné uchovat mleté maso při teplotě do +2 °C. Proto je vhodné teplotu pro mleté maso v maloobchodě sjednotit. Stejné teplotní požadavky pro maloobchod jsou stanoveny například v Rakousku.
K bodům 9 až 12
K § 8
V písmenu e) a nově v písmenu q) dochází k úpravě stávající textace v důsledku potřeby sjednotit podmínky pro různé druhy trvanlivých masných výrobků v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2073/2005, které stanoví požadavky na tyto potraviny, zejména podmínky pro hodnotu aw (aktivita vody). Aktivita vody vyjadřuje osmotickou sílu vody přítomné v potravině, která je dostupná a využitelná mikroorganismům. Čím nižší je aktivita vody, tím hůře se mohou mikroorganismy rozmnožovat a negativně potravinu ovlivňovat. Trvanlivé masné výrobky se díky tomuto nastavení mohou, na rozdíl od jiných masných výrobků, skladovat při vyšší teplotě (20 °C) a mají rovněž delší dobu použitelnosti (minimálně 21 dní) právě díky své nízké aktivitě vody. Kromě mikrobiálních změn ovlivňuje aw v potravinách také rychlost mnoha důležitých enzymových a neezymových reakcí a má tak vliv jak na kvalitu, tak na senzorické vlastnosti potraviny. Pokud je potravina výrobcem klasifikována jako „potravina určená k přímé spotřebě“, musí být dodržena kritéria pro Listeria monocytogenes, které jsou stanoveny v příloze I, kapitole 1 nařízení (ES) č. 2073/2005. Nařízení (ES) č. 2073/2005 definuje kategorii potravin nepodporujících růst Listeria monocytogenes (stanovení limitu 100 KTJ/g), které musí splnit alespoň jedno z následujících kritérií: výrobky s dobou údržnosti pod 5 dnů (<5 dnů), kde je „datum výroby (DV)“ nebo „datum zabalení“ počítáno jako 0. den údržnosti; výrobky s pH ≤ 4,4 nebo aw ≤ 0,92; výrobky s pH ≤ 5,0 a zároveň aw ≤ 0,94.
V písmenech i) a j) se upravuje a zpřesňuje textace definice konzervy a polokonzervy, kdy stávající znění zhoršovalo aplikační praxi. Po obsahové stránce se definice nemění proti stávajícímu stavu.
Nově se v písmenu q) definují sušené masné výrobky, protože je není možné zařadit do žádné ze stávajících kategorií trvanlivých masných výrobků. Jedná se o výrobky typu Schwarzwaldská šunka, Prosciutto atd.
Nově se v písmenu r) stanoví, co se rozumí masem jako základní surovinou pro účely výroby masných výrobků a masných polotovarů uvedených v příloze č. 7.
K bodům 13 až 15
K § 10
Nově se v odstavci 2 rozšiřují podmínky pro označování masa podle živočišného druhu v názvu výrobku také na mleté maso a mletý polotovar. Jde o narovnání aplikační praxe, kdy jde o podobné výrobky lišící se pouze obsahem soli do/nad 1 %, případně přidáním dalších složek jako je například koření. Cílem je snížit klamání spotřebitele, co se týká charakteru suroviny použité pro výrobu daného výrobku. Rovněž se zpřesňuje, o jaké maso se má jednat odkazem na nařízení (ES) č. 853/2004 (maso jako všechny poživatelné části těla zvířete), za účelem sjednocení aplikace tohoto ustanovení.
Nově se stanoví povinnost povinného zastoupení masné suroviny z konkrétního plemene hospodářských zvířat, pokud je na ní při prezentaci výrobku odkazováno. Konkrétní vymezení, co se míní plemenem zvířete, je uvedeno v ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), a může mít zásadní vliv na charakter daného výrobku. Spotřebitel tak může být prezentací výrobku klamán co se týká charakteru a vlastností daného výrobku.
K bodu 16
K § 12 odst. 1
Nově se zpřesňuje, na jaké masné výrobky se vztahují požadavky na jakost. Jde o zpřesnění pro aplikační praxi, zejména ve vztahu k jednoznačnému zahrnutí masných polotovarů a mletého masa do těchto požadavků, kdy současné platné znění nelze aplikovat na případy, kdy masný výrobek obsahuje cizí části (například úlomky kostí) a tuto skutečnost nelze zjistit z nákroje, ale pouze laboratorním vyšetřením.
K bodu 17
K § 12 odst. 3
Dochází k rozšíření výčtu tabulek v příloze č. 7 z důvodu rozšíření této přílohy o vymezení obecných požadavků na některé typy masných výrobků (párek, salám, klobása...) nově v tabulce 13.
K bodu 18
K § 13
V odstavci 3 dochází k rozšíření výčtu tabulek v příloze č. 7 z důvodu rozšíření této přílohy o vymezení obecných požadavků na některé typy masných výrobků (párek, salám, klobása...) nově v tabulce 13.
K bodům 19 a 20
K § 14
V návaznosti na úpravu ustanovení § 8 písm. j) dochází ke zpřesnění požadavků na tepelné ošetření ve smyslu stanovení minimální délky tepelného ošetření v návaznosti na maximální teplotu skladování konzervy.
K bodu 21
K § 17
Nově se doplňuje odstavec 2, který prostřednictvím přílohy č. 13 tabulky 1 stanoví členění produktů rybolovu a akvakultury na druhy, skupiny a podskupiny. Konkrétní vymezení názvů uvedených v podskupině je blíže specifikováno v příloze č. 13 tabulce 2, která zahrnuje názvy používané v sektoru produktů rybolovu a akvakultury a výrobků z nich. Tyto výrazy vyplývají z jejich historického používání na území České republiky, kdy byly následně od 60. let 20. století zezávazněny například prostřednictvím ČSN, případně podnikových norem. Výrazy pro ryby a výrobky z nich byly závazné prostřednictvím například ČSN 46 6802 Sladkovodní tržní ryby (platná od roku 1989), ČSN 56 0634 (560634) Ryby a vodní živočichové - Terminologie (platná od roku 2006), ČSN 57 0146 Metody zkoušení ryb, rybích výrobků a rybích konzerv (platná od roku 1984) a ČSN 57 5010 Výrobky z mořských ryb. Společná ustanovení (platná od roku 2003).
K bodu 22
K § 19
Vypouští se požadavek na balení a zabalení polotovarů z výrobků akvakultury a ostatních vodních živočichů jako nadbytečný.
K bodům 23 až 25
K § 20
V odstavci 2 se nově stanovují teplotní podmínky pro vejce třídy jakosti A a B, pro které nejsou stanoveny obchodní normou žádné požadavky na teplotu. Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 stanovovalo dolní hranici uchování vajec nosnic při min. 5 °C. Nové nařízení (EU) č. 2023/2465, které je nahradilo, teplotu uchovávání vajec nově nestanoví. Nařízení (ES) č. 853/2004, oddíl X, umožňuje vnitrostátním právním předpisem stanovit teplotu vajec ve skladovacích zařízeních a v dopravních prostředcích. Navrhuje se tedy rozšířit teplotní rozmezí pro uchování vajec na teplotu 5 °C až 24°C. Teplota se mění v návaznosti zlepšení aplikační praxe při zachování podmínek pro bezpečné uvádění vajec na trh. Ve srovnání s minulostí se snížil výskyt salmonel v chovech nosnic, a to v důsledku Národního programu ozdravování od salmonel. Rovněž v sousedních zemích (například Německo) je teplota stanovena obdobně na 24°C. Z tohoto důvodu lze teplotu proti stávajícímu požadavku navýšit.
K bodům 26 a 27
K § 21
V odstavci 1 se doplňuje možnost odlišit majonézu s obsahem tuku vyšším než 50 % prostřednictvím označení „výběrová“, a to v návaznosti na změnu rozpětí obsahu tuku u majonézy.
V odstavci 5 se ruší teplotní podmínky uvádění na trh majonézy. Teplotu pro uvádění na trh bude nově stanovovat výrobce, který na základě analýzy rizika stanoví teplotní rozpětí pro uvádění na trh v návaznosti na charakter konkrétního výrobku.
K bodu 28
K příloze č. 2
V příloze č. 2 se upravují tabulky 1, 2 a 3 pro zlepšení aplikační praxe v oblasti označování. V tabulce 1 jsou nově vymezeny droby a byly doplněny některé chybějící skupiny masa. Zcela nově bylo doplněno členění na podskupiny, která v návaznosti na ustanovení § 4 stanoví názvy pro oblast masa. V tabulce 2 byly doplněny vybrané druhy masa, například drůbeží maso. Tabulka 3 byla rozšířena o další volně žijící zvířata, konkrétně byl doplněn klokan.
K příloze č. 3
V příloze č. 3 se upravují tabulky 1 až 5 pro zlepšení aplikační praxe v oblasti označování. V tabulkách 1 až 4 jsou nově doplněny chybějící názvy technologických celků pro hovězí, telecí, vepřové a skopové maso. Rovněž bylo doplněno zpřesnění označení technologickými díly u zvěřiny a masa zvěře z farmového chovu. V tabulce 5 jsou uvedeny vybrané úpravy výsekového masa pro účely specifikace podskupiny zákonného názvu.
K bodu 29
K příloze č. 5
Nově se rozšiřuje působnost přílohy č. 5. Požadavky této přílohy se budou kromě konzerv nově vztahovat také na polokonzervy. Jedná se o úpravu vedoucí ke zlepšení aplikační praxe.
K příloze č. 6
V tabulce 1 (Členění masných výrobků a masných polotovarů na druhy, skupiny a podskupiny) se doplňuje skupina sušený masný výrobek v návaznosti na jeho vymezení v § 8 písm. f). Nově se vymezuje podskupina, která obsahuje specifické názvy masných výrobků.
K bodům 30 až 35
K příloze č. 7
U tabulek 2 až 4 se zpřesňují požadavky na vybrané masné výrobky. V tabulce 4 se dále doplňují požadavky na výrobky drůbeží debrecínka a drůbeží točený salám. V tabulce 6 se doplňují požadavky na paštiku srnčí hřbet. Základní požadavky na vybrané masné výrobky jsou vloženy na základě doplnění výčtu tradičních výrobků a nezbytnosti stanovit minimální požadavky na jejich kvalitativní znaky. V tabulce 8 se nově doplňují požadavky na obsah masa u výrobků, u kterých nebyla tato hodnota stanovena a nahrazuje parametr čistá svalová bílkovina. Náhrada se provádí za účelem stanovení jednodušeji stanovitelného parametru pro účely ověření dodržení specifikace výrobku a rovněž tento parametr nebude zkreslen technologickými odlišnostmi ve výrobě. Obsah masa je vztažen na celkové dílo při výrobě a byl stanoven s ohledem na současné parametry čisté svalové bílkoviny. V tabulce 9 se doplňují parametry pro nově zařazené drůbeží výrobky v tabulce 4 (drůbeží debrecínka a drůbeží točený salám). V tabulce 11 se doplňují parametry pro nově uvedený masný výrobek v tabulce 7 (paštika srnčí hřbet).
Zcela nově se vkládá tabulka 13, ve které jsou stanoveny obecné požadavky na některé typy masných výrobků (například párek, salám, klobása) v návaznosti na definování a specifikace podskupiny zákonného názvu.
Názvy a výrazy
norma
biftek
Tatarský biftek ČSN 11606 a 11606/A
buřt, vuřt
VUŘT ČSN 57 7114
čajovka
ČAJOVKY ON 577322
Čajovky ČSN 577301
hamburger
Drůbeží hamburger ON 57 3125
haše
Masové Hašé v konzervě ČSN 577750
herkules
HERKULES PN MP 279/85
huspenina
Huspenina ON 577475
jaternice, jitrnice
JATERNICE / JITRNICE ON 57 7413
Moravská jaternice ČSN 577001 / ON 577005
Domácí jaternice PN MP 743/74
Jaternice lahůdkové hrubosekané PNK 04523/65
játrovka
JÁTROVKA Technologie MP 1955
Játrovky/Játrovka ČSN 577401
Lahůdkové játrovky PN MP 772/75
jelítko, jelito
JELÍTKA ON 57 7415 a ON 57 7416
Domácí kroupová jelítka ON 577421
Domácí žemlová jelítka PN MP 775/76
Lahůdková jelítka hrubosekaná PN MP 207/80
kabanos
KABANOS ČSN 57 7234
karbanátek
katalog MP
Karbanátky syrové obalované ČSN 588350
klobása
V normách více než 65 druhů např.:
Ostravská klobása ON 577110
Moravské klobásy ČSN 577130
Slovácké klobásy ČSN 577131
Skopové klobásy ON 577147
Papriková klobása PN MP 81/1978
Vepřové domácí klobásy ON 577148
Bílé klobásy ON 577475
Vinné klobásy ČSN 577401
Hanácké klobásy katalog MP
Šumavská klobása PN MP 218/81
Lužnická klobása ON 577277
Horácká klobása ON 577265
Dunajská klobása ON 577318
Spišská klobása ON 577275
Drůbeží klobása ON 57 3277
luncheon meat
LUNCHEON MEAT ČSN 577639
maceška
Tradiční výrobek nazvaný po pražském uzenáři panu Maceškovi
maso
Hovězí maso ve vlastní šťávě ČSN 577627
Vepřové maso ve vlastní šťávě ČSN 577628
meat
Krůtí Luncheon meat ON 573576
mortadela
Technologie MP 1955
Italská mortadela PN MP 254/83
Salám Mortadela DMV 2-06/79
ovar
Technologie MP 1955
Ovarové ramínko vařené ČSN 577401
paprikáš
PAPRIKÁŠ ON 57 7276
PAPRIKÁŠ PN MP 315/87
párek
Párek ČSN 57 7125
Lahůdkové párky ČSN 577124
Párky s telecím masem ON 577111
Drážďanské párky katalog MP
Debrecínské párky ON 577235
Jemné párky ON 577213
Spišské párky ON 577217
Spišské párky ČSN 577134
paštika
V normách více než 14 druhů
Játrová paštika součást ČSN 577614
Drůbeží paštika ON 57 3592
pečeně
Cikánská pečeně PN MP 727/73
Debrecínská pečeně ON 577325
DEBRECÍNSKÁ PEČENĚ ČSN 57 7321
Domácí sekaná pečeně PN MP 218/81
Jemná sekaná pečeně ČSN 577401
Pražská sekaná pečeně PN MP 779/76
Kladenská pečeně PN MP 225/82
Kladenská pečeně ON 577328
poličan
POLIČAN ON 57 7281
prejt
PREJT Technologie MP 1955
Prejt jaternicový syrový ČSN 577510
Prejt jelítkový syrový ČSN 577510
Prejt jaternicový v konzervě ON 577637
Prejt zabijačkový PN MP 147/87
řízek
Vepřové řízky syrové obalované ČSN 588205
salám
V normách více než 67 druhů
Horalský salám katalog MP
Slezský salám katalog MP
Myslivecký salám katalog MP
Pražský salám katalog MP
Brněnský salám ČSN 577236
Obyčejný salám konsumní katalog MP
Česnekový salám ČSN 577237
Liberecký salám katalog MP
Čajový salám katalog MP
Metský salám ČSN 577301
Slovenský salám ČSN 577238
Jemnozrnný trvanlivý salám PN MP 788/77
Inovecký trvanlivý salám PN MP 786/77
Krakovský trvanlivý salám PN MP 203/79
Rekreační trvanlivý salám PN MP 217/81
Jihlavský trvanlivý salám ČSN 577301
Plzeňský krevní salám ON 577471
Zabijačkový salám PN MP 220/81
Obyčejný suchý salám ON 577264
Hodický salám ON 577263
Košický salám PN MP 762/74
Selský salám ON 577278
Náchodský salám ON 577316
Sušický salám ČSN 577320
Příbramský salám ČSN 577321
Pisnický trvanlivý salám ON 577323
Pařížský salám ON 577245
Jemný salám ON 577247
Šunkový salám ON 577250
Polský salám PN MP 758/74
Konzumní salám ON 577252
Krkonošský salám ON 577255
Hlavičkový salám ON 577254
Tyrolský salám ON 577215
Veronský salám PN MP 767/77
Valašský salám PN MP 791/78
Salám s telecím masem PN MP 793/78
Český salám ON 577251
Domažlický salám ČSN 577267
Radyňský salám ČSN 577269
Chebský salám ČSN 577270
Hodoninský salám ON 577268
Klatovský libový salám ON 577263
Lázeňský libový salám ON 577272
Turistický trvanlivý salám ON 577273
Lovecký salám ON 577274
Drůbeží salám ON 57 3278
DRŮBEŽÍ TOČENÝ SALÁM ON 57 3226
TOČENÝ SALÁM ON 57 7253
GOTHAJSKÝ SALÁM ČSN 57 7231
JUNIOR SALÁM ON 57 7246
TURISTICKÝ SALÁM ČSN 57 7266
Příbramský jazykový salám ON 577415
Játrový lahůdkový salám PN MP 713/72
Staročeský játrový salám PN MP 773/76
Duryňský salám ON 577329
sekaná
Drůbeží sekaná ON 57 3276
Domácí sekaná pečeně PN MP 218/81
Jemná sekaná pečeně ČSN 577401
Pražská sekaná pečeně PN MP 779/76
slanina, špek
SLANINA/ŠPEK ON 57 7090
Anglická slanina PN MP 750/74
Anglická slanina ON 577322
Kladenská slanina PN MP 230/82
škvarky
SÁDLO ČSN 580350
špekáček
ŠPEKÁČEK ČSN 57 7115
šunka
ŠUNKA ON 57 7033 ČSN 57 7035
Karlovarská šunka ČSN 577401
Moravská domácí šunka PN MP 798/78
taliány
TALIÁNY ON 57 7423
terina
Definice ve vyhlášce č. 69/2016 Sb.
tlačenka
Technologie MP 1955
Selská tlačenka ON 577480
Selská tlačenka tmavá ON 577481
Slezská tlačenka PN MP 771/75
Tlačenka tmavá lidová ON 577416
Tlačenka masová světlá ON 577419
Tlačenka z kuřecího masa ON 57 3282
Drůbeží tlačenka ON 57 3282
Moravská tlačenka ON 577470
trampské cigáro
TRAMPSKÉ CIGÁRO ON 57 7123
tučnice
Krevní tučnice ON 577636
uzenina
Obecný název pro masné výrobky
uzenka
Lázeňské uzenky PN MP 797/79
Doudlevecké uzenky PN MP 785/77
LIBERECKÁ UZENKA ON 57 7137
vysočina
VYSOČINA ON 57 7271
K bodu 36
K příloze č. 8
V příloze č. 8 se u šunky nejvyšší jakosti a šunky výběrové nově doplňuje možnost použít složky použité pro dekoraci potraviny, a to z důvodu zákazu použití látek obsahujících rostlinné a jiné živočišné bílkoviny a další látky, které zvyšují obsah bílkovin ve výrobku. U šunky výběrové se nově doplňuje možnost použít při výrobě látku xantan, která je povolenou potravinářskou přídatnou látkou do tohoto typu potravin.
K příloze č. 9
Příloha č. 9 se nově nevztahuje na hluboce zmrazené produkty rybolovu a akvakultury a polotovary z nich, pro které jsou záporné hmotnostní odchylky stanoveny vyhláškou č. 366/2005 Sb., o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny, ve znění vyhlášky č. 312/2023 Sb., která transponuje směrnici Rady 89/108/EHS, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě. Jednalo se tak o duplicitní požadavek.
K příloze č. 10
V příloze č. 10 se doplňují obchodní označení a vědecké názvy produktů rybolovu a akvakultury v souladu s požadavky na označování podle předpisů Evropské unie. Seznam obchodních a vědeckých názvů je průběžně aktualizován v návaznosti na vývoj trhu s rybami, korýši a měkkýši.
K bodu 37
K příloze č. 11
V tabulce 2 se upravuje požadavek na obsah tuku v majonézách. V souvislosti s rozvojem technologických možností zpracování a také v souvislosti se snahou snížit obsah tuku ve výživě se rozšiřuje povolené rozmezí obsahu tuku v majonéze ze současných 50-85 % na nově 20-85 % hmotnostních tuku ve výrobku.
K bodu 38
K příloze č. 13
Nově se doplňuje příloha č.13, tabulka 1 a 2. V tabulce 1 je rozdělení produktů rybolovu a akvakultury a výrobků z nich na druhy, skupiny a podskupiny pro účely stanovení zákonného názvu. V tabulce 2 jsou stanoveny obecné požadavky na některé typy úprav ryb a rybích výrobků (například filé, Surimi, slaneček) v návaznosti na definování a specifikace podskupiny zákonného názvu. Tyto názvy vyplývají z jejich historického používání na území České republiky, kdy byly následně od 60. let 20. století zezávazněny například prostřednictvím ČSN, případně podnikových norem. Výrazy pro ryby a výrobky z nich byly závazné prostřednictvím například ČSN 46 6802 Sladkovodní tržní ryby (platná od roku 1989), ČSN 56 0634 (560634) Ryby a vodní živočichové - Terminologie (platná od roku 2006), ČSN 57 0146 Metody zkoušení ryb, rybích výrobků a rybích konzerv (platná od roku 1984), ČSN 57 5010 Výrobky z mořských ryb. Společná ustanovení (platná od roku 2003), Pečenáče ON 577241, Slaneček ON 577127, Matjesy ČSN 577134, Uzenáč/e Technologie MP 1955, Pepřenky ČSN 577243, Zavináče / rolmopsy ČSN 577129, Smaženáče ČSN 577239.
K Čl. II
Pro provozovatele potravinářských podniků se stanoví, že maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich lze vyrábět, označovat a uvádět na trh podle vyhlášky č. 69/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, do 1. července 2026. Maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich uvedené na trh nebo označené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které jsou v souladu s vyhláškou č. 69/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být prodávány do vyprodání zásob.
K Čl. III
Tato vyhláška bude oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
K Čl. IV
Datum nabytí účinnosti je vzhledem k předpokládané délce notifikačního procesu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 navrhováno na 1. července 2025.
8