Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDBEDXPF9 najdete zde


                III.

 D Ů V O D O V Á  Z P R Á V A

OBECNÁ ČÁST

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Hlavním důvodem předložení návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, je přizpůsobení požadavků na maso, masné výrobky, ryby, produkty akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich přímo použitelným předpisům Evropské unie, vědeckým poznatkům a technologickému vývoji v potravinářství. Nezbytnost navrhované právní úpravy vychází ze zkušeností získaných při praktické aplikaci vyhlášky č. 69/2016 Sb. 

Navrhovanou vyhláškou se zajišťují vazby na následující přímo použitelné předpisy Evropské unie:

· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č.1184/2006 a (ES) č. 1223/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění.

Základní požadavky na bezpečnost potravin a na některé potraviny živočišného původu jsou v rámci Evropské unie plně harmonizovány, avšak oblast kvalitativních požadavků a specifických požadavků, včetně výrobků upravených navrhovanou vyhláškou, není harmonizována.

Obecnou zásadou poskytování informací o potravinách je poskytnutí základu, který konečnému spotřebiteli umožní informovaný výběr potravin. Podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 informace o potravinách nesmějí být zavádějící a musí být přesné, jasné a spotřebitelům srozumitelné. Předložený návrh přispívá k dodržení tohoto požadavku.

Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v Plánu legislativních prací vlády na rok 2024 a je bez povinnosti zpracovat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Předložený návrh je v souladu se zákonným zmocněním k vydání vyhlášky, které je stanoveno v § 18 odst. 1 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.


3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Navrhovaná novela vyhlášky má vztah k přímo použitelným předpisům Evropské unie:

· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, a nařízení (ES) č. 2076/2005, pokud jde o identifikační označení, syrové mléko a mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky a některé produkty rybolovu, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č.1184/2006 a (ES) č. 1223/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2465 ze dne 17. srpna 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o obchodní normy pro vejce, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 589/2008, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2466 ze dne 17. srpna 2023, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o obchodní normy pro vejce, v platném znění.

Z hlediska slučitelnosti návrhu s čl. 34 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie lze konstatovat, že doložka o vzájemném uznávání je uvedena obecně v zákoně č. 110/1997 Sb. Jedná se o ustanovení § 11a: 
	„(1) Potravina vyrobená nebo uvedená na trh ve členském státě Evropské unie nesmí být odmítnuta k uvedení na trh v České republice za předpokladu, že tato potravina odpovídá 
a) předpisům, které jsou pro výrobu této potraviny anebo její uvedení na trh v některém z těchto států závazné, nebo 
b) výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést dodatečná šetření. 
(2) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, že právní předpisy, pravidla správné praxe nebo postupy uvedené v odstavci 1 nezaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.“.
Doložka vzájemného uznávání je pro oblast právní úpravy týkající se potravin uvedena v zákoně o potravinách, a tím se současně vztahuje i na jeho prováděcí vyhlášky, a to včetně tohoto návrhu. Ustanovení odstavce 2 předmětného ustanovení je koncipováno tak, aby fungovalo pouze jako pojistka pro případy, kdy pravidly jiného členského státu nebude zaručena míra ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. Míra ochrany oprávněného zájmu propůjčovaná navrhovaným předpisem je proporcionální a nezachází dál, než je nezbytně nutné.
Navrhovaná právní úprava je technickým předpisem, neboť obsahuje některé nové technické specifikace ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Návrh vyhlášky z tohoto důvodu podstoupí notifikační proces podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535.

Ustanovení ukládající povinnost uvádět další povinné údaje budou oznámeny Evropské komisi podle článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Důvodem povinnosti uvádět další povinné údaje je podle čl. 39 tohoto nařízení ochrana spotřebitele.

Předkládaný návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásada právní jistoty, zásada proporcionality a zákaz diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh vyhlášky hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky

U návrhu vyhlášky se nepředpokládají žádné hospodářské ani finanční dopady na státní rozpočet a ani na ostatní veřejné rozpočty. K realizaci předmětného opatření budou využity stávající finanční, ekonomické, technické, personální a rozpočtové kapacity dozorových orgánů v gesci Ministerstva zemědělství (Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce). V případě, že by vznikly náklady vyplývající z návrhu vyhlášky, budou zabezpečeny v rámci stanoveného rozpočtového limitu kapitoly Ministerstva zemědělství bez dalších dodatečných požadavků na státní rozpočet. 

Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, nepředpokládají negativní dopady, protože prováděné změny vedou ve většině případů ke zjednodušení požadavků, případně byly přímo provozovateli potravinářských podniků navrženy a vycházejí z aplikační praxe.

5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh vyhlášky nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh vyhlášky nepředpokládá dopad na životní prostředí. 


6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh vyhlášky neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 

Návrh vyhlášky nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.

Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně o potravinách a tabákových výrobcích, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh vyhlášky nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 

10. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh vyhlášky nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.

11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh vyhlášky nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.


12. Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 byla u návrhu vyhlášky vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh vyhlášky těmto zásadám vyhovuje. 

13. Rozhodování o provedení RIA

Hodnocení dopadů v rámci obecné části odůvodnění bylo provedeno podle Legislativních pravidel vlády. RIA nebyla zpracována, protože dle článku 5 Obecných zásad pro hodnocení regulace (RIA) byl tento legislativní úkol zařazen do Plánu vyhlášek na rok 2024 s informací, že se RIA provést neukládá.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I 

K bodům 1 a 2
K § 2 
Zpřesňuje se definice výsekového masa, a to v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004, aby došlo ke sjednocení výkladové praxe. Dále se doplňuje definice drobů, protože její absence působila výkladové problémy v návaznosti na přílohu č. 2 tabulku 1. Definice rovněž vyplývá z nařízení (EU) č. 853/2004 a běžně se v praxi používá. 

K bodu 3
K § 3
Nově se zavádí členění masa až na úrovně podskupiny v souladu se zákonem č. 110/1997 Sb., který v ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) stanoví, že názvem je název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny, a to z důvodu nezbytnosti povinného označení drobů podskupinou (játra, srdce, plíce atd.). Důvodem je jasné označení pro spotřebitele, o jakou konkrétní část v případě drobů se jedná.  

K bodům 4 až 6
K § 4
V odstavci 1 se oproti současné úpravě zpřehledňují a sjednocují požadavky pro označování masa zákonným názvem a způsob uvedení názvu podle příslušného zvířete. Dále se v písmeni b) doplňuje způsob označování drobů v návaznosti na zavedení jejich definice a rozšíření tabulky 1 přílohy č. 2, a to obdobně jako je tomu již dnes v oblasti výsekového masa. Maso, resp. droby se označí názvem podle živočišného druhu zvířete nebo výrazem uvedeným v příloze č. 2 tabulce 2 (například hovězí maso, vepřové maso...). Pokud není v této tabulce výraz uveden, použije se označení odvozené od živočišného druhu, ze kterého maso nebo droby pochází (například pštros – pštrosí maso). 

V odstavci 1 písmeni d) se zpřesňuje způsob označování zvěřiny a masa farmové zvěře podle živočišného druhu a v případě výsekového masa ze zvěřiny nebo masa farmové zvěře se označování nově zpřesňuje tak, aby byl zaveden stejný přístup jako u výsekového masa pocházejícího z hospodářských zvířat. Nově se také doplňuje odkaz na zákon o myslivosti, kde jsou druhy zvěře vyjmenovány. Doplňuje se také možnost u některých specifických úprav masa uvést část použitého jatečného těla, obdobně jako je tomu u masa hospodářských zvířat. 

Nově se doplňuje odstavec 2, podle kterého je možné obdobně použít výrazy pro označení výsekového masa jiných živočišných druhů, než je uvedeno v tabulkách 1 až 4 přílohy č. 3, pokud je toto označení pro ně obvyklé a odpovídá části těla zvířete. Například označení „kýta“ lze použít i u jiných druhů než pouze u hovězího, telecího, vepřového nebo skopového masa, tj. i u výsekového masa například klokana. Cílem je zjednodušit a zpřehlednit používané tradiční názvosloví výsekového masa i pro netradiční druhy zvířat.

K bodům 7 až 9
K § 7
V odstavci 2 se doplňují „vepřové půlky“, které v současné úpravě chybí a analogicky patří mezi již vyjmenované části jatečně opracovaných těl, které se nemusí uvádět na trh balené. Jde o narovnání provozní praxe, kdy zejména kvůli velikosti a tvaru nelze tyto části balit, protože jsou určeny zejména k dalšímu zpracování. 

Nově se v odstavci 3 zavádí uvádění informace pro spotřebitele o rozmražení masného polotovaru (například kuřecí maso injektované solí, vodou a polyfosfáty), který byl zmrazen a následně je po rozmražení nabízen spotřebiteli v rozmraženém stavu. Obdobná povinnost již platí pro nebalené výsekové maso. Cílem je zlepšení informovanosti spotřebitele o charakteru výrobku.

Nově se také v odstavci 5 umožňuje skladovat balené mleté maso v maloobchodě při teplotě do 4°C. Podmínkou je, že balené mleté maso bylo vyrobeno v České republice a současně takto výhradně uváděno na trh v České republice. Podle nařízení (ES) č. 853/2004 má být mleté maso po výrobě zabaleno a zchlazeno na teplotu nepřekračující 2 °C, u masných polotovarů je teplota do 4 °C (rozdíl je pouze v přídavku soli, případně dalších složek). Tento požadavek se však nevztahuje na maloobchod a rovněž při prodeji v maloobchodě v chladících boxech a chladících vitrínách je velmi obtížné uchovat mleté maso při teplotě do +2 °C. Proto je vhodné teplotu pro mleté maso v maloobchodě sjednotit s masnými polotovary. Stejné teplotní požadavky pro maloobchod jsou stanoveny například v Rakousku.

K bodům 10 až 13
K § 8
V písmenu e) a nově v písmenu q) dochází k úpravě stávající textace v důsledku potřeby sjednotit podmínky pro různé druhy trvanlivých masných výrobků v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2073/2005, které stanoví požadavky na tyto potraviny, zejména podmínky pro hodnotu aw (aktivita vody). Aktivita vody vyjadřuje osmotickou sílu vody přítomné v potravině, která je dostupná a využitelná mikroorganismům. Čím nižší je aktivita vody, tím hůře se mohou mikroorganismy rozmnožovat a negativně potravinu ovlivňovat. Trvanlivé masné výrobky se díky tomuto nastavení mohou, na rozdíl od jiných masných výrobků, skladovat při vyšší teplotě (20 °C) a mají rovněž delší dobu použitelnosti (minimálně 21 dní) právě díky své nízké aktivitě vody. Kromě mikrobiálních změn ovlivňuje aw v potravinách také rychlost mnoha důležitých enzymových a neezymových reakcí a má tak vliv jak na kvalitu, tak na senzorické vlastnosti potraviny. Pokud je potravina výrobcem klasifikována jako „potravina určená k přímé spotřebě“, musí být dodržena kritéria pro Listeria monocytogenes, které jsou stanoveny v příloze I, kapitole 1 nařízení (ES) č. 2073/2005. Nařízení (ES) č. 2073/2005 definuje kategorii potravin nepodporujících růst Listeria monocytogenes (stanovení limitu 100 KTJ/g), které musí splnit alespoň jedno z následujících kritérií: výrobky s dobou údržnosti pod 5 dnů (<5 dnů), kde je „datum výroby (DV)“ nebo „datum zabalení“ počítáno jako 0. den údržnosti; výrobky s pH ≤ 4,4 nebo aw ≤ 0,92; výrobky s pH ≤ 5,0 a zároveň aw ≤ 0,94. 

V písmenech i) a j) se upravuje a zpřesňuje textace definice konzervy a polokonzervy, kdy stávající znění zhoršovalo aplikační praxi. Po obsahové stránce se definice nemění proti stávajícímu stavu. 

Nově se v písmenu q) definují sušené masné výrobky, protože je není možné zařadit do žádné ze stávajících kategorií trvanlivých masných výrobků. Jedná se o výrobky typu Schwarzwaldská šunka, Prosciutto atd.

Nově se v písmenu r) stanoví, co se rozumí masem jako základní surovinou pro účely výroby masných výrobků a masných polotovarů uvedených v příloze č. 7. 

K bodům 14 a 15
K § 10
Nově se stávající odstavec 2 pro přehlednost rozděluje na odstavce 2 a 3. Nově se rozšiřují podmínky pro označování masa podle živočišného druhu v názvu výrobku také na mleté maso a mletý polotovar. Jde o narovnání aplikační praxe, kdy jde o podobné výrobky lišící se pouze obsahem soli do/nad 1 %, případně přidáním dalších složek jako je například koření. Cílem je snížit klamání spotřebitele, co se týká charakteru suroviny použité pro výrobu. Rovněž se zpřesňuje, o jaké maso se má jednat odkazem na nařízení (ES) č. 853/2004 (maso jako všechny poživatelné části těla zvířete), za účelem sjednocení aplikace tohoto ustanovení. Nově se stanoví podmínka povinného zastoupení masné suroviny z konkrétního plemene hospodářských zvířat, pokud je na ní při prezentaci výrobku odkazováno. Konkrétní vymezení, co se rozumí plemenem zvířete, je uvedeno v § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), a může mít zásadní vliv na charakter výrobku.  

Ustanovení odstavce 2 je určeno pro výrobky, které obsahují více než 50 % masné suroviny z živočišného druhu zvířete, po kterém je pojmenován výrobek (tj. z celkově použité masné suroviny bylo více než 50 % z živočišného druhu, po kterém je pojmenován výrobek) a mohou tak být označeny například „srnčí salám“ nebo „vepřový párek“. Ustanovení odstavce 3 je určeno pro výrobky, které obsahují méně než 50 % specifické masné suroviny z celkové použité masné suroviny. Tyto výrobky mohou být označeny například jako „párek s telecím masem“; pokud zvýrazněná složka není masem podle nařízení (EU) 1169/2011, o poskytování informací spotřebitelům, (například játra), pak se uvede například označení “paštika s kachními játry”. Touto úpravou není dotčena povinnost uvést ve složení množství zvýrazněné složky v %. 

V odstavci 4 se nově zpřesňují podmínky pro označování zákonným názvem také pro mleté maso a mletý polotovar. Jde o narovnání aplikační praxe, kdy jde o podobné výrobky lišící se pouze obsahem soli do/nad 1 %, případně přidáním dalších složek jako je například koření. Nově je také zpřesněn z důvodu aplikační praxe požadavek, že vybrané masné výrobky, pro které jsou stanoveny ve vyhlášce požadavky na jakost, se označí názvem příslušného masného výrobku.    

K bodu 16
K § 12 odst. 1
Nově se zpřesňuje, na jaké masné výrobky se vztahují požadavky na jakost. Jde o zpřesnění pro aplikační praxi, zejména ve vztahu k jednoznačnému zahrnutí masných polotovarů a mletého masa do těchto požadavků, kdy současné platné znění nelze aplikovat na případy, kdy masný výrobek obsahuje cizí části (například úlomky kostí) a tuto skutečnost nelze zjistit z nákroje, ale pouze laboratorním vyšetřením. 

K bodu 17
K § 13
V odstavci 5 se doplňuje zpřesnění pro použitou surovinu bez dopadu na kvalitu výrobku, kdy je umožněno použití suroviny, která je přizpůsobena například velikosti použité formy na šunku, rozměru použitého přířezu, do kterého je šunka narážena atd.  

K bodu 18
K § 14
V návaznosti na úpravu ustanovení § 8 písm. j) dochází ke zpřesnění požadavků na tepelné ošetření ve smyslu stanovení minimální délky tepelného ošetření v návaznosti na maximální teplotu skladování konzervy. 
K bodu 19
K § 19
Vypouští se požadavek na balení a zabalení polotovarů z výrobků akvakultury a ostatních vodních živočichů jako nadbytečný. 

K bodům 20 a 21
K § 20
V odstavci 2 se nově stanovují teplotní podmínky pro vejce třídy jakosti A a B, pro které nejsou stanoveny obchodní normou žádné požadavky na teplotu. Nařízení (EU) č. 2023/2465 stanoví pouze dolní hranici uchování vajec nosnic při min. 5 °C. Nařízení (ES) č. 853/2004, oddíl X, umožňuje vnitrostátním právním předpisem stanovit teplotu vajec ve skladovacích zařízeních a v dopravních prostředcích. Navrhuje se tedy zvýšit horní hranici pro uchování vajec na teplotu do 24°C. Teplota se mění v návaznosti zlepšení aplikační praxe při zachování podmínek pro bezpečné uvádění vajec na trh. Ve srovnání s minulostí se výrazně snížil výskyt salmonel v chovech nosnic, a to v důsledku Národního programu ozdravování od salmonel. Rovněž v sousedních zemích, kde je podobně nákazová situace (například Německo) je teplota stanovena obdobně na 24°C. Z tohoto důvodu lze teplotu proti stávajícímu požadavku navýšit. Rovněž tak dojde k narovnání požadavků pro producenty a současně se také českým producentům zvýší konkurenceschopnost oproti okolním producentům vajec. Nezanedbatelná je také úspora elektrické energie nutná na chladící zařízení. Obdobně se pak nastavuje teplota i pro jiné vejce ve skořápce než slepičí. Tato teplota pro uchování vajec zahrnuje celé uvádění na trh v rámci celého potravinového řetězce, tj. skladování, přepravu i nabízení k prodeji.   

K bodům 22 a 23
K § 21
V odstavci 5 se zvyšuje horní hranice teploty pro uvádění na trh u majonézy, a to ze současných 15 °C na 24 °C. Teplota se navyšuje z důvodu zlepšení technologie výroby. V současnosti vyráběné majonézy jsou schopny na trhu vydržet vyšší teploty bez dopadu na jejich bezpečnost, senzorické, fyzikální i chemické vlastnosti. Výrobce tak teplotu uvádění na trh může stanovit s ohledem na charakter konkrétního výrobku. Zvýšením teploty uvádění na trh dojde také k úspoře elektrické energie.

V novém odstavci 6 se doplňuje možnost odlišit majonézu s obsahem tuku vyšším než 70 % prostřednictvím označení „výběrová“, a to v návaznosti na změnu rozpětí obsahu tuku u majonézy. 

K bodu 24
K příloze č. 2  
V příloze č. 2 se upravují tabulky 1, 2 a 3 pro zlepšení aplikační praxe v oblasti označování. V tabulce 1 jsou nově vymezeny droby a byly doplněny některé chybějící skupiny masa.  V tabulce 2 byly doplněny vybrané druhy masa, například drůbeží maso. Tabulka 3 byla rozšířena o další volně žijící zvířata, konkrétně byli doplněni klokan, pštros, lama a antilopa.  

K příloze č. 3  
V příloze č. 3 se upravují tabulky 1 až 5 pro zlepšení aplikační praxe v oblasti označování. V tabulkách 1 až 4 jsou nově doplněny chybějící názvy technologických celků pro hovězí, telecí, vepřové a skopové maso. Rovněž bylo doplněno zpřesnění označení technologickými díly u zvěřiny a masa zvěře z farmového chovu. V tabulce 5 jsou uvedeny vybrané úpravy výsekového masa pro účely specifikace podskupiny zákonného názvu.

K bodu 25
K příloze č. 5  
Nově se rozšiřuje působnost přílohy č. 5. Požadavky této přílohy se budou kromě konzerv nově vztahovat také na polokonzervy. Jedná se o úpravu vedoucí ke zlepšení aplikační praxe.

K příloze č. 6  
V tabulce 1 (Členění masných výrobků a masných polotovarů na druhy, skupiny a podskupiny) se doplňuje skupina sušený masný výrobek v návaznosti na jeho vymezení v § 8 písm. f).  

K příloze č. 7  
U tabulek 2 až 4 se zpřesňují požadavky na vybrané masné výrobky. V tabulce 4 se dále doplňují požadavky na výrobky drůbeží debrecínka a drůbeží točený salám. V tabulce 6 se doplňují požadavky na paštiku srnčí hřbet. Základní požadavky na vybrané masné výrobky jsou vloženy na základě doplnění výčtu tradičních výrobků a nezbytnosti stanovit minimální požadavky na jejich kvalitativní znaky. V tabulce 8 se nově doplňují požadavky na obsah masa u výrobků, u kterých nebyla tato hodnota stanovena a nahrazuje parametr čistá svalová bílkovina. Náhrada se provádí za účelem stanovení jednodušeji stanovitelného parametru pro účely ověření dodržení specifikace výrobku a rovněž tento parametr nebude zkreslen technologickými odlišnostmi ve výrobě. Obsah masa je vztažen na celkové dílo při výrobě a byl stanoven s ohledem na současné parametry čisté svalové bílkoviny. V tabulce 9 se doplňují parametry pro nově zařazené drůbeží výrobky v tabulce 4 (drůbeží debrecínka a drůbeží točený salám).  V tabulce 11 se doplňují parametry pro nově uvedený masný výrobek v tabulce 7 (paštika srnčí hřbet). 

K příloze č. 8 
V příloze č. 8 se u šunky nejvyšší jakosti a šunky výběrové nově doplňuje možnost použít složky použité pro dekoraci potraviny, a to z důvodu zákazu použití látek obsahujících rostlinné a jiné živočišné bílkoviny a další látky, které zvyšují obsah bílkovin ve výrobku. U šunky výběrové se nově doplňuje možnost použít při výrobě látku xantan, která je povolenou potravinářskou přídatnou látkou do tohoto typu potravin. 

K příloze č. 9  
Příloha č. 9 se nově nevztahuje na hluboce zmrazené produkty rybolovu a akvakultury a polotovary z nich, pro které jsou záporné hmotnostní odchylky stanoveny vyhláškou č. 366/2005 Sb., o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny, ve znění vyhlášky č. 312/2023 Sb., která transponuje směrnici Rady 89/108/EHS, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě. Jednalo se tak o duplicitní požadavek.

K příloze č. 10  
V příloze č. 10 se doplňují obchodní označení a vědecké názvy produktů rybolovu a akvakultury v souladu s požadavky na označování podle předpisů Evropské unie. Seznam obchodních a vědeckých názvů je průběžně aktualizován v návaznosti na vývoj trhu s rybami, korýši a měkkýši. 

K Čl. II 
Pro provozovatele potravinářských podniků se stanoví, že maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich lze vyrábět, označovat a uvádět na trh podle vyhlášky č. 69/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, do 1. července 2026. V případě vajec a majonéz mohou výrobci v návaznosti na analýzu rizika dané potraviny začít uplatňovat zvýšení horní hranice teploty při uvádění na trh ihned po nabytí účinnosti vyhlášky.  

Maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich uvedené na trh nebo označené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které jsou v souladu s vyhláškou č. 69/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být prodávány do vyprodání zásob.

K Čl. III
Tato vyhláška bude oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

K Čl. IV
Datum nabytí účinnosti je vzhledem k předpokládané délce notifikačního procesu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 navrhováno na 1. července 2025.

8