Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDBEEP93T najdete zde
IV.
Odůvodnění
Obecná část
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Příspěvek na bydlení je poskytovaný ze systému dávek státní sociální podpory podle § 24 a násl. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Nárok na tento příspěvek a jeho výše jsou závislé na výši rozhodného příjmu a na výši nákladů na bydlení. Náklady na bydlení se porovnávají s normativními náklady na bydlení danými zákonem. Vzhledem k tomu, že výše nákladů na bydlení se průběhem času mění, je vláda v § 28 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře zmocněna stanovit nařízením vlády vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince téhož roku výši
a) nákladů srovnatelných s nájemným,
b) částek, které se započítávají za pevná paliva,
c) částek normativních nákladů na bydlení.
Tato právní úprava umožňuje každoročně stanovit výši nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení tak, aby jejich výše a jejich dopad na příspěvek na bydlení odpovídaly aktuálním nákladům na bydlení, popř. cenám v oblasti bydlení.
Od normativních nákladů na bydlení, stanovených pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy, se zároveň odvozuje i maximální hranice uznatelných odůvodněných nákladů na bydlení u jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formy bydlení a podle § 34 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení
je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Předložený návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem o státní sociální podpoře
a se zákonným zmocněním uvedeným v § 28 odst. 1 tohoto zákona.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie
Předmět právní úpravy není regulován právními předpisy Evropské unie, není proto s právem Evropské unie v rozporu. Příspěvek na bydlení nepodléhá koordinačním pravidlům Evropské unie.
Zhodnocení platného právního stavu a návrh řešení
Úprava normativních nákladů na bydlení je standardně realizována prostřednictvím nařízení vlády, nicméně od roku 2022 v rámci řešení dopadů energetické krize došlo k opatřením, v jejichž rámci byly stanoveny částky přímo novelizacemi zákona o státní sociální podpoře.
Normativní náklady pro rok 2022 byly upraveny nařízením vlády č. 507/2021 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2022 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení.
V souvislosti s výraznou a přetrvávající energetickou krizí bylo pro rok 2022 přistoupeno k navýšení částek měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovených nařízením vlády vydaným podle § 28 pro rok 2022, a to zákonem č. 17/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, s platností i účinností od 28. ledna 2022. K navýšení částek došlo vložením nového § 26a, který upravuje tzv. energetické příplatky (ke stávajícím normativům).
Vzhledem k nepříznivému vývoji cen energií bylo v roce 2022 přistoupeno k dalšímu navýšení částek měsíčních normativních nákladů upravených v § 26a, nařízením vlády č. 289/2022 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro období do 31. prosince 2022 zvyšují částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení a mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů. Uvedené nařízení nabylo účinnosti dnem 1 října 2022.
Normativy pro rok 2023 byly (se zohledněním dosavadního vývoje a predikce vývoje cen na trzích energií) upraveny zákonem č. 456/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
K zatím poslední úpravě normativních nákladů došlo zákonem č. 407/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto právním předpisem byl zrušen § 26a, upravující tzv. energetické příplatky k normativům (navýšení stávajících normativních nákladů o příplatek na energie).
Částky nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) a částky, které se započítávají za pevná paliva, uvedené v § 25 odstavci 1 písm. c) a dále částky normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) jsou však podle ustanovení § 25 odst. 5 a § 26 odst. 3 platné pouze pro období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. Proto je potřeba stanovit částky pro období od 1. ledna do 31. prosince 2025.
Výše uvedené postupy, tj. úprava normativních nákladů změnou (novelizací) zákona (nikoliv nařízením vlády), byly zvoleny ze dvou zásadních důvodů. Kromě úpravy normativních nákladů (včetně zavedení § 26a) bylo třeba provést též strukturální změny zákona č. 117/1995 Sb. Druhým, zásadním důvodem pak byla skutečnost, že nestandardní situace vyvolaná energetickou krizí reagovala v letech 2022 a 2023 na aktuální situaci a předpokládaný vývoj cen energií, nikoliv, jak předpokládá § 28 odst. 1 zák. č. 117/1995 Sb., na vývoj cen v období předcházejícímu období, na které se nový normativ stanoví. Vzhledem k tomu, že v posledním roce a v současnosti je vývoj energetického trhu přiměřeně umírněný, bylo možné přistoupit k úpravě normativních nákladů standardním způsobem s odkazem na § 28 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, tj. nařízením vlády. Nově navržené částky normativních nákladů reflektují cenový vývoj energií v roce 2024.
Vzhledem k tomu, že poslední uvedená úprava je časově omezena, je nezbytné v souladu se zákonným zmocněním stanovit nařízením vlády právní úpravu pro rok 2025. Předložený návrh nařízení vlády vychází ze zákonného zmocnění obsaženého v § 28 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře a z údajů Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Částky, které se započítávají za pevná paliva a částky normativních nákladů na bydlení jsou propočítány podle indexů spotřebitelských cen v roce 2024. Pro stanovení nákladů bylo počítáno se skutečnou meziroční změnou cen za 1. až 3. čtvrtletí 2024 sdělenou Českým statistickým úřadem a s odhadem vývoje těchto cen za celý rok 2024 zpracovaným Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na základě dosavadního vývoje spotřebitelských cen. Výše nákladů srovnatelných s nájemným se upravuje podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném.
Do propočtu normativních nákladů na bydlení byl zohledněn odhad meziročního nárůstu cen bydlení (o 3,4 %). U položky pevná paliva došlo k poklesu cen oproti roku 2023 (o 2,5 %), částka na pevná paliva byla snížena. Náklady srovnatelné s nájemným byly valorizovány s ohledem na vývoj cen imputovaného nájemného (nárůst o 1,2 %).
V níže uvedených tabulkách je vidět rozdíl mezi částkami platnými v roce 2024 a navrhovanými hodnotami pro rok 2025:
Částky nákladů srovnatelných s nájemným (§ 25)
2024
2025
Rozdíl 2025 a 2024
3 571
3 614
43
4 669
4 725
56
5 632
5 700
68
Částky nákladů za pevná paliva (§ 25)
2024
2025
Rozdíl 2025 a 2024
1 843
1797
-46
2 411
2351
-60
2 979
2905
-74
Částky normativních nákladů na bydlení (§ 26) pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy
Praha a Brno
Počet osob
2024
2025
Rozdíl 2025 a 2024
Jedna nebo dvě
16 729
17 298
569
tři
19 212
19 865
653
čtyři a více
23 195
23 984
789
70 000+
Počet osob
2024
2025
Rozdíl 2025 a 2024
Jedna nebo dvě
14 197
14 680
483
tři
15 900
16 441
541
čtyři a více
19 202
19 855
653
do 69 999
Počet osob
2024
2025
Rozdíl 2025 a 2024
Jedna nebo dvě
13 737
14 204
467
tři
15 299
15 819
520
čtyři a více
18 477
19 105
628
Částky normativních nákladů na bydlení (§ 26) pro bydlení v družstevních bytech, bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu a bytech vlastníků
Počet osob
2024
2025
Rozdíl 2025 a 2024
Jedna nebo dvě
8 932
9 236
304
tři
11 161
11 540
379
čtyři a více
13 568
14 029
461
K návrhu nařízení vlády nebylo v souladu s čl. I bod 3. 8. písm. f) Obecných zásad pro hodnocení dopadu regulace (RIA) zpracováno hodnocení dopadu regulace (RIA), neboť navrhovaný předpis obsahuje pouze parametrické změny, kdy variantní řešení není možné. Skutečnost, že se jedná o změny technického charakteru, vyplývá z toho, že zákonné zmocnění určuje přesně, které částky se upravují a jakým způsobem se jejich výše stanoví; uvedené zákonné zmocnění nedává prostor pro jiný postup, popřípadě jiné varianty úpravy částek nákladů na bydlení pro účely státní sociální podpory. Jedná se o prováděcí právní předpis – povinnost každoročně stanovit uvedené částky je vládě uložena přímo zákonem.
Dopady navrhované úpravy
· na státní rozpočet
Odhad ekonomických dopadů vyplývajících pouze z úprav částek nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva a částek normativních nákladů na bydlení představuje (při zachování současné legislativní úpravy a současného trendu vývoje příjemců sociálních dávek poskytovaných do oblasti bydlení) zvýšení o cca 269 mil. Kč u příspěvku na bydlení a cca 19 mil. Kč u doplatku na bydlení, tzn. v obou systémech nárůst celkem cca 288 mil. Kč (cca 0,3 mld. Kč) pro rok 2025.
· na ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná úprava nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty.
· na podnikatelské prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít vliv na podnikatelské prostředí České republiky.
· sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na ochranu práv dětí
Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopady na současné příjemce těchto dávek, tzn. zejména na osoby nebo rodiny s nedostatečnými příjmy, mezi které patří zejména senioři, osoby se zdravotním postižením a rodiny s malými dětmi.
· na životní prostředí
Navrhovaná úprava nemá vliv na problematiku životního prostředí a nebude mít za následek dopady na životní prostředí.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Současná právní úprava, která vychází z § 25 a 26 zákona o státní sociální podpoře, neobsahuje žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Sociální dávky na podporu bydlení jsou určeny občanům bez rozdílu pohlaví. Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na osoby nebo rodiny s nedostatečnými příjmy, které tvoří ve větší míře ženy. Navrhovaná právní úprava tak ve svém důsledku směřuje mj. ke snížení stávajících ekonomických nerovností mezi ženami a muži.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nebude mít dopad na ochranu soukromí ani ochranu osobních údajů, neboť jde pouze o změny technického charakteru.
Zhodnocení korupčních rizik
V navrhované právní úpravě nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se navrhovaná opatření této oblasti nedotýkají.
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopady na rodiny s nedostatečnými příjmy, mezi které patří rodiny s handicapovanými členy, rodiny s malými dětmi a rodiny s vícero dětmi. Navrhovaná právní úprava může posílit integritu a stabilitu rodin a přispět k rodinné harmonii, umožní zejména rodičům dětí lepší rovnováhu mezi prací a rodinou.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nemá územní dopady ani přímé dopady na územní samosprávné celky.
Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná úprava nemá negativní dopady v této oblasti, jedná se o změny technického charakteru.
Zvláštní část
K § 1 a 2
Stanovují se konkrétní výše částek nákladů srovnatelných s nájemným, výše částek, které se započítávají za pevná paliva, a výše částek normativních nákladů na bydlení.
Normativní náklady na bydlení, které jsou využívány při výpočtu příspěvku na bydlení, v sobě zahrnují nájemné nebo částky srovnatelné s nájemným, náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. Metodika výpočtu těchto nákladů je dána zákonem o státní sociální podpoře, propočet výše normativních nákladů se odvíjí od vývoje cen jednotlivých komodit v oblasti bydlení.
K § 3
Dávky státní sociální podpory se vyplácejí měsíčně pozadu. Proto se v měsíci lednu 2025 budou vyplácet dávky, na něž vznikl nárok za prosinec 2024; aby při posuzování nároku na příspěvek na bydlení za měsíc prosinec 2024 nevznikly pochybnosti, ke kterým částkám nákladů na bydlení se přihlédne, stanoví se výslovně, že nově navrhované částky se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2025.
K § 4
Je nezbytné, aby byly uvedené částky nově stanoveny k 1. lednu 2025 tak, aby bylo možné o nároku na příspěvek na bydlení rozhodovat.
8