Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDBKMRXKC najdete zde
III.
N á v r h
ZÁKON
ze dne ..…. 2025
o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje jednotné měsíční hlášení jako prostředek, kterým zaměstnavatel vůči vybraným orgánům veřejné moci souhrnně plní své povinnosti sdělovat údaje o sobě a o svých zaměstnancích podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.
(2) Tento zákon dále upravuje
a) způsob sdělování hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců,
b) předávání hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců vybraným orgánům veřejné moci,
c) vzájemnou komunikaci vybraných orgánů veřejné moci a zaměstnavatelů při sdělování hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců,
d) evidování hlášených údajů a údajů o zaměstnavatelích a zaměstnancích a jejich uchovávání.
§ 2
Zaměstnavatel a zaměstnání
(1) Zaměstnavatelem je pro účely tohoto zákona zaměstnavatel podle
a) zákoníku práce,
b) zákona o nemocenském pojištění,
c) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
e) zákona o daních z příjmů nebo
f) zákona o zaměstnanosti.
(2) Má-li zaměstnavatel 2 nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele podle tohoto zákona s výjimkou evidenčních povinností podle § 17 nebo 19 každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů. Mzdovou účtárnou se pro účely tohoto zákona rozumí mzdová účtárna podle zákona o nemocenském pojištění.
(3) Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí
a) základní pracovněprávní vztah,
b) služební poměr podle zákona o státní službě,
c) služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků v činné službě nebo
d) jiný právní vztah, s nímž je spojena povinnost zaměstnavatele sdělovat údaje vybraným orgánům veřejné moci způsobem, který stanoví tento zákon.
(4) Je-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem více právních vztahů podle odstavce 3, považuje se za zaměstnání každý z nich.
(5) Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí
a) den nástupu do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění,
b) den nástupu k výkonu práce podle zákona o zaměstnanosti,
c) den, kdy zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nelze-li použít den podle písmene a) nebo b), nebo
d) den, kdy zaměstnavatel poprvé poskytl plnění zaměstnanci, nelze-li použít den podle písmen a) až c).
§ 3
Zaměstnanec
(1) Zaměstnancem je pro účely tohoto zákona
a) zaměstnanec podle zákona o nemocenském pojištění,
b) zaměstnanec podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c) fyzická osoba, kterou zaměstnavatel podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zaměstnává nebo k níž je ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d) zaměstnanec podle zákona o daních z příjmů,
e) fyzická osoba, která má způsobilost být zaměstnancem podle zákona o zaměstnanosti, nebo
f) zaměstnanec podle zákoníku práce.
(2) Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba uvedená v § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.
§ 4
Hlášený údaj a uživatel údajů
(1) Hlášeným údajem se pro účely tohoto zákona rozumí údaj, který je zaměstnavatel povinen podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu sdělovat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení uživatelům údajů.
(2) Uživatelem údajů se pro účely tohoto zákona rozumí
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
c) územní správa sociálního zabezpečení,
d) Institut posuzování zdravotního stavu,
e) Úřad práce České republiky,
f) orgán Finanční správy České republiky,
g) Ministerstvo financí,
h) Český statistický úřad.
§ 5
Jednotné měsíční hlášení
(1) Jednotné měsíční hlášení je elektronické podání, které zaměstnavatel používá pro sdělování hlášených údajů.
(2) Zaměstnavatel sděluje v jednotném měsíčním hlášení údaje za období stanovené jiným právním předpisem.
(3) Jednotné měsíční hlášení se skládá z části
a) souhrnné, obsahující údaje vztahující se k zaměstnavateli,
b) pojistné, obsahující údaje o výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti odváděného zaměstnavatelem, a
c) individualizované, která se skládá ze součástí obsahujících údaje vztahující se k jednotlivým zaměstnancům a jednotlivým zaměstnáním.
(4) Vláda stanoví nařízením
a) údaje, které jsou zaměstnavatelem v souladu s tímto nebo jiným zákonem sdělovány prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení,
b) období, za které je hlášený údaj v souladu s tímto nebo jiným zákonem sdělován,
c) uživatele údajů, kterému je hlášený údaj v souladu s tímto nebo jiným zákonem určen.
§ 6
Lhůta pro podání jednotného měsíčního hlášení
(1) Jednotné měsíční hlášení je zaměstnavatel povinen podat ve lhůtě od prvního do dvacátého dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ke kterému se toto hlášení vztahuje; tuto lhůtu nelze prodloužit.
(2) Zaměstnavatel je povinen podat jednotné měsíční hlášení naposledy za období, do něhož spadá kalendářní měsíc, v němž
a) skončilo zaměstnání posledního zaměstnance,
b) přestal být zaměstnavatelem nebo
c) po skončení zaměstnání zúčtoval zaměstnanci dodatečně příjmy nebo odvedl pojistné na sociální zabezpečení za zaměstnance.
§ 7
Způsob a den podání
(1) Zaměstnavatel může učinit podání podle tohoto zákona pouze elektronicky prostřednictvím
a) informačního systému datových schránek do datové schránky České správy sociálního zabezpečení,
b) elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení, nebo
c) datového rozhraní České správy sociálního zabezpečení, které splňuje požadavky ochrany a bezpečnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle jiných právních předpisů; tento způsob nelze použít, jde-li o plnění evidenčních povinností podle § 17.
(2) Podání podle tohoto zákona je učiněno dnem, kdy došlo České správě sociálního zabezpečení.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikátor datové schránky určené k činění podání podle tohoto zákona.
(4) Je-li podání podle tohoto zákona zasláno uživateli údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo c) až h), ustanovení § 12 správního řádu se nepoužije; tento uživatel údajů informuje zaměstnavatele o neúčinnosti takového podání a povinnosti učinit podání způsobem podle odstavce 1.
§ 8
Formát a struktura podání
(1) Zaměstnavatel je povinen učinit podání podle tohoto zákona ve stanoveném formátu a struktuře.
(2) Strukturou podání se pro účely tohoto zákona rozumí
a) obsahová struktura podání, ze které vyplývají podrobnosti a uspořádání údajů a dalších náležitostí podání požadovaných právním předpisem,
b) datová struktura podání, která odpovídá stanovenému formátu a stanovené obsahové struktuře tohoto podání.
(3) Vláda stanoví nařízením formát a obsahovou strukturu podání podle tohoto zákona.
(4) Česká správa sociálního zabezpečení určí a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup datovou strukturu podání podle tohoto zákona.
§ 9
Technická vada podání
(1) Technickou vadou podání podle tohoto zákona je vada týkající se
a) podání jednotného měsíčního hlášení před započetím lhůty podle § 6 odst. 1,
b) formátu podání,
c) struktury podání, způsobuje-li celkovou nečitelnost nebo nemožnost automatizovaného zpracování podání, nebo
d) způsobu podání podle § 7 odst. 1.
(2) Podání obsahující technickou vadu je neúčinné.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení upozorní zaměstnavatele bez zbytečného odkladu na to, že z jeho strany bylo učiněno podání obsahující technickou vadu.
§ 10
Formální vada podání
(1) Formální vadou podání podle tohoto zákona je vada, která
a) se týká požadované struktury a obsahu podání nebo některé z částí nebo součástí jednotného měsíčního hlášení,
b) je zjištěná na základě automatizované kontroly související s jeho přijetím; okruh těchto vad Česká správa sociálního zabezpečení určí a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, a
c) není technickou vadou.
(2) Obsahuje-li jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení formální vadu v
a) souhrnné části, pak je tato část hlášení neúčinná,
b) pojistné části, pak je tato část hlášení neúčinná,
c) individualizované části, pak je v této části neúčinná její součást obsahující údaje vztahující se k zaměstnanci a zaměstnání, jehož se týkají údaje, u nichž byla zjištěna tato vada.
(3) Obsahuje-li souhrnná část nebo součást individualizované části jednotného měsíčního hlášení nebo opravného hlášení formální vadu, která se týká pouze údaje určeného jinému uživateli údajů, než je orgán Finanční správy České republiky, je tato souhrnná část nebo součást hlášení účinná v rozsahu údajů určených orgánu Finanční správy České republiky.
(4) Obsahuje-li jiné podání podle tohoto zákona, než je jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení, formální vadu, je toto podání neúčinné.
(5) Vláda může stanovit nařízením, které méně závažné formální vady podání podle tohoto zákona nezpůsobí neúčinnost části podání nebo součásti jeho individualizované části.
(6) Česká správa sociálního zabezpečení upozorní zaměstnavatele bez zbytečného odkladu na to, že z jeho strany bylo učiněno podání obsahující formální vadu.
§ 11
Výzva k podání jednotného měsíčního hlášení
(1) Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně po uplynutí lhůty pro podání jednotného měsíčního hlášení vyzve zaměstnavatele k podání tohoto hlášení, pokud hlášení
a) obsahuje technickou vadu nebo formální vady způsobující, že je toto hlášení neúčinné, nebo
b) dosud nebylo podáno.
(2) Zaměstnavatel je povinen jednotné měsíční hlášení podat v náhradní lhůtě 8 dnů od doručení výzvy.
(3) Výzva k podání jednotného měsíčního hlášení obsahuje
a) identifikaci vad způsobujících neúčinnost jednotného měsíčního hlášení a
b) poučení o důsledcích spojených s nepodáním jednotného měsíčního hlášení ani v náhradní lhůtě.
(4) Nepodal-li na základě výzvy podle odstavce 1 zaměstnavatel jednotné měsíční hlášení vůbec nebo obsahuje-li jednotné měsíční hlášení podané na základě této výzvy technickou vadu nebo formální vady způsobující, že je toto hlášení neúčinné, vyzve Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnavatele znovu k podání jednotného měsíčního hlášení podle odstavce 1, a to i opakovaně, lze-li to považovat za účelné.
§ 12
Výzva k podání opravného hlášení
(1) Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně po uplynutí lhůty pro podání jednotného měsíčního hlášení vyzve zaměstnavatele k podání opravného hlášení, pokud jednotné měsíční hlášení obsahuje formální vadu způsobující neúčinnost pouze části nebo součásti tohoto hlášení.
(2) Zaměstnavatel je povinen opravné hlášení podat ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy.
(3) Výzva k podání opravného hlášení obsahuje
a) identifikaci vad způsobujících neúčinnost části nebo součásti jednotného měsíčního hlášení a
b) poučení o důsledcích spojených s nepodáním opravného hlášení ve stanovené lhůtě.
(4) Nepodal-li na základě výzvy podle odstavce 1 zaměstnavatel opravné hlášení vůbec nebo obsahuje-li opravné hlášení podané na základě této výzvy technickou vadu nebo formální vady způsobující, že je toto hlášení neúčinné, nebo formální vadu způsobující neúčinnost části nebo součásti opravného hlášení, vyzve Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnavatele znovu k podání opravného hlášení podle odstavce 1, a to i opakovaně, lze-li to považovat za účelné.
§ 13
Opravné hlášení
(1) V opravném hlášení zaměstnavatel doplní nebo změní údaje obsažené v jím podaném jednotném měsíčním hlášení nebo opravném hlášení.
(2) Opravné hlášení podává zaměstnavatel
a) na výzvu České správy sociálního zabezpečení k podání opravného hlášení,
b) na základě výzvy nebo jiného upozornění ze strany uživatele údajů nebo
c) na základě vlastního zjištění.
(3) Opravné hlášení lze podat nejpozději do 11 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení, které je opravováno.
§ 14
Doručování zaměstnavateli
(1) Písemnost podle tohoto zákona se zasílá zaměstnavateli do jeho datové schránky.
(2) Nemá-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, zasílá se písemnost prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení, a to jejím zpřístupněním v této aplikaci.
(3) Písemnost, která byla zpřístupněna v elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení, je doručena okamžikem, kdy se do této aplikace zaměstnavatel přihlásí. Nepřihlásí-li se do této aplikace zaměstnavatel ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost v této aplikaci zpřístupněna, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
§ 15
Informování uživatelů údajů o výzvě týkající se jednotného měsíčního hlášení
Uživatelé údajů jsou prostřednictvím datového rozhraní ministerstva, které splňuje požadavky ochrany a bezpečnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle jiných právních předpisů, neprodleně informováni o
a) vydání výzvy k podání jednotného měsíčního hlášení,
b) vydání výzvy k podání opravného hlášení včetně obsahu této výzvy,
c) upuštění od vydání opakované výzvy k podání jednotného měsíčního hlášení nebo
d) upuštění od vydání opakované výzvy k podání opravného hlášení.
§ 16
Evidence zaměstnavatelů
(1) Evidencí zaměstnavatelů se pro účely tohoto zákona rozumí evidence, ve které jsou vedeny údaje o zaměstnavatelích pro potřebu jednotného měsíčního hlášení.
(2) Údaje vedené v evidenci zaměstnavatelů slouží
a) ministerstvu nebo České správě sociálního zabezpečení k plnění úkolů v jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, který stanoví povinnost sdělovat příslušné údaje prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení,
b) ostatním uživatelům údajů k plnění úkolů v jejich působnosti podle jiného právního předpisu.
(3) Evidence zaměstnavatelů je vedena spolu s registrem zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění.
§ 17
Povinnost zaevidovat zaměstnavatele a mzdovou účtárnu
(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásit se do evidence zaměstnavatelů ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy se stal zaměstnavatelem prvního zaměstnance. Zaměstnavatel zaměstnávající zahraničního zaměstnance je povinen se přihlásit do evidence zaměstnavatelů nejpozději v den, kdy se stal zaměstnavatelem prvního zahraničního zaměstnance.
(2) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě podle odstavce 1 přihlásit do evidence zaměstnavatelů též každou svou mzdovou účtárnu; současně s přihlášením je povinen uvést též okruh zaměstnanců organizační složky, popřípadě jinak vymezený okruh zaměstnanců, pro které mzdová účtárna vede evidenci mezd nebo platů. Bude-li mzdová účtárna zřízena až po podání přihlášky zaměstnavatele do evidence zaměstnavatelů podle odstavce 1, běží lhůta 8 dnů k jejímu přihlášení ode dne jejího zřízení.
(3) Zaměstnavatel je povinen oznámit změnu údajů zapsaných v evidenci zaměstnavatelů do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl.
(4) Při zrušení mzdové účtárny, která byla zapsána v evidenci zaměstnavatelů, je zaměstnavatel povinen odhlásit ji, a to do 8 dnů ode dne zrušení mzdové účtárny.
(5) Zaměstnavatel je povinen odhlásit se z evidence zaměstnavatelů ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem posledního zaměstnance.
(6) Nesplní-li zaměstnavatel ve stanovené lhůtě povinnost přihlásit sebe nebo svoji mzdovou účtárnu do evidence zaměstnavatelů, oznámit změnu údajů zapsaných v této evidenci nebo odhlásit sebe nebo svoji mzdovou účtárnu z této evidence, a ani na výzvu České správy sociálního zabezpečení tuto povinnost nesplní, provede Česká správa sociálního zabezpečení toto přihlášení, odhlášení nebo změnu z moci úřední.
§ 18
Evidence zaměstnanců
(1) Evidencí zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí evidence, ve které jsou vedeny údaje o zaměstnancích pro potřebu jednotného měsíčního hlášení.
(2) Údaje vedené v evidenci zaměstnanců slouží
a) ministerstvu nebo České správě sociálního zabezpečení k plnění úkolů v jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, který stanoví povinnost sdělovat příslušné údaje prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení,
b) ostatním uživatelům údajů k plnění úkolů v jejich působnosti podle jiného právního předpisu.
(3) Evidence zaměstnanců je vedena spolu s registrem pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění a registrem pojištěnců podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
§ 19
Povinnost zaevidovat zaměstnance
(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásit svého zaměstnance do evidence zaměstnanců
a) ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy
1. zaměstnanec nastoupil do zaměstnání,
2. zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nelze-li použít den podle bodu 1, nebo
3. zaměstnavatel poprvé poskytl plnění zaměstnanci, nelze-li použít den podle bodu 1 nebo 2,
b) v den, kdy předal žádost o dávku nemocenského pojištění územní správě sociálního zabezpečení, uplatnil-li zaměstnanec nárok na výplatu dávky nemocenského pojištění dříve, než zaměstnavatel tohoto zaměstnance přihlásil do evidence zaměstnanců podle písmene a), nebo
c) nejpozději v den nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce, jde-li o zahraničního zaměstnance.
(2) Zaměstnavatel je povinen oznámit změnu evidovaného údaje o svém zaměstnanci do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl.
(3) Zaměstnavatel je povinen odhlásit svého zaměstnance z evidence zaměstnanců ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy
a) skončilo jeho zaměstnání,
b) zaměstnavateli skončila povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nelze-li použít den podle písmene a), nebo
c) zaměstnavatel přestal poskytovat plnění zaměstnanci, nelze-li použít den podle písmene a) nebo b).
(4) Vykonává-li zaměstnanec u zaměstnavatele více zaměstnání, je zaměstnavatel povinen ve lhůtách podle odstavců 1 a 3 pro každé z těchto zaměstnání
a) přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců,
b) odhlásit zaměstnance z evidence zaměstnanců, nebo
c) oznámit změnu evidovaného údaje o tomto zaměstnanci.
(5) Nesplní-li zaměstnavatel ve stanovené lhůtě povinnost přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců, oznámit změnu údajů zapsaných v této evidenci nebo odhlásit zaměstnance z této evidence, a zaměstnavatel ani na výzvu České správy sociálního zabezpečení tuto povinnost nesplní, provede Česká správa sociálního zabezpečení toto přihlášení, odhlášení nebo změnu z moci úřední.
(6) Povinnost zaměstnavatele oznámit změnu podle odstavce 2 a odstavce 4 písm. c) se nevztahuje na údaje dostupné České správě sociální zabezpečení z Informačního systému základních registrů podle zákona o základních registrech.
(7) Vláda může nařízením stanovit, ve kterých odůvodněných případech není zaměstnavatel povinen přihlásit svého zaměstnance do evidence zaměstnanců.
§ 20
Osobní identifikační číslo
(1) Osobní identifikační číslo je jednoznačný desetimístný bezvýznamový identifikátor, který ministerstvo přiděluje fyzické osobě za účelem její identifikace v informačních systémech ministerstva. Fyzické osobě lze přidělit pouze jedno osobní identifikační číslo.
(2) Osobní identifikační číslo se fyzické osobě přiděluje při jejím přihlášení jako zaměstnance do evidence zaměstnanců, nebylo-li ministerstvem přiděleno již dříve. Osobní identifikační číslo se přiděluje bez časového omezení a je neměnné. Podobu osobního identifikačního čísla stanoví ministerstvo.
(3) Přidělené osobní identifikační číslo je zaměstnavatel povinen uvádět na všech podáních podle tohoto zákona, která se zaměstnance týkají, s výjimkou přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců.
(4) Písemnost obsahující osobní identifikační číslo doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli bez zbytečného odkladu po přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců, nebo po jeho přidělení.
§ 21
Identifikátor zaměstnání
(1) Identifikátor zaměstnání je jednoznačný alfanumerický technický identifikátor, který slouží k identifikaci každého zaměstnání zaměstnance uvedeného v přihlášce do evidence zaměstnanců.
(2) Identifikátor zaměstnání se přiděluje pro každé zaměstnání zaměstnance při přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců. Podobu identifikátoru zaměstnání stanoví Česká správa sociálního zabezpečení.
(3) Identifikátor zaměstnání je zaměstnavatel povinen uvádět při sdělování všech údajů, které se týkají toho zaměstnání zaměstnance, k jehož identifikaci byl identifikátor zaměstnání přidělen.
(4) Písemnost obsahující identifikátor zaměstnání doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli bez zbytečného odkladu po jeho stanovení.
§ 22
Variabilní symbol
(1) Variabilním symbolem se pro účely tohoto zákona rozumí jednoznačný bezvýznamový identifikátor, který přiděluje zvlášť zaměstnavateli a zvlášť jeho mzdové účtárně územní správa sociálního zabezpečení za účelem jejich identifikace v informačních systémech územní správy sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení.
(2) Variabilní symbol se zaměstnavateli a jeho mzdové účtárně přiděluje při jejich přihlášení do evidence zaměstnavatelů, nebyl-li přidělen již dříve. Variabilní symbol se přiděluje bez časového omezení a je neměnný. Podobu variabilního symbolu stanoví Česká správa sociálního zabezpečení.
(3) Přidělený variabilní symbol jsou zaměstnavatel a jeho mzdová účtárna povinni uvádět na všech podáních podle tohoto zákona, která se jich týkají.
(4) Písemnost obsahující variabilní symbol doručí územní správa sociálního zabezpečení tomu, komu byl přidělen, bez zbytečného odkladu po jeho přihlášení do evidence zaměstnavatelů, nebo po jeho přidělení.
§ 23
Systém evidence jednotného měsíčního hlášení
(1) Systém evidence jednotného měsíčního hlášení slouží zejména ke shromažďování a ukládání
a) hlášených údajů,
b) údajů z evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců,
c) informací týkajících se nakládání s údaji podle písmen a) a b).
(2) Systém evidence jednotného měsíčního hlášení zahrnující evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců je součástí Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí.
§ 24
Správce systému evidence jednotného měsíčního hlášení
(1) Správcem systému evidence jednotného měsíčního hlášení je ministerstvo.
(2) Správce systému evidence jednotného měsíčního hlášení zajišťuje
a) zpřístupnění hlášených údajů uživatelům údajů,
b) informování uživatelů údajů o vydání výzvy týkající se jednotného měsíčního hlášení a výsledku navazujícího postupu,
c) zpřístupnění údajů z evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců uživatelům údajů,
d) průběžnou aktualizaci a rozvoj evidence jednotného měsíčního hlášení,
e) náležitá bezpečnostní opatření v oblasti evidence jednotného měsíčního hlášení a v oblasti evidence zaměstnanců a evidence zaměstnavatelů.
(3) Správcem hlášených údajů je ministerstvo. Správcem údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců je Česká správa sociálního zabezpečení. Správou údajů se rozumí jejich zpracování.
§ 25
Uchovávání údajů
Ministerstvo uchovává hlášené údaje a další údaje vedené v systému evidence jednotného měsíčního hlášení po dobu 20 let bezprostředně následujících po kalendářním roce, v němž byl daný údaj poprvé zpřístupněn uživatelům údajů.
§ 26
Zpřístupnění údajů uživatelům údajů
(1) Ministerstvo zpřístupní údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení uživatelům údajů bez zbytečného odkladu po automatizované kontrole vad podání, a to prostřednictvím datového rozhraní ministerstva.
(2) Obsahuje-li jednotné měsíční hlášení formální vadu, jsou uživatelům údajů zpřístupněny jen ty části nebo součásti jednotného měsíčního hlášení, které jsou bez formálních vad. Ostatní části nebo součásti měsíčního hlášení jsou uživatelům údajů zpřístupněny neprodleně po podání opravného hlášení nebo odstranění jeho vad.
(3) Obsahuje-li souhrnná část nebo součást individualizované části jednotného měsíčního hlášení formální vadu, která se týká pouze údaje určeného jinému uživateli údajů, než je orgán Finanční správy České republiky, a kterou se nepodařilo odstranit na základě výzvy k podání opravného hlášení, je tato souhrnná část nebo součást hlášení zpřístupněna orgánu Finanční správy České republiky v rozsahu jemu určených údajů neprodleně po marném uplynutí lhůty k podání opravného hlášení.
(4) Jednotlivým uživatelům údajů jsou údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení zpřístupněny jen v mezích a k účelu stanovenému jiným právním předpisem.
§ 27
Sdělování údajů
(1) Zaměstnavateli se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují jen ty údaje, které mu umožní kontrolu správnosti a úplnosti jím sdělovaných údajů.
(2) Ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení se nesdělují údaje třetí osobě, pokud se dále nestanoví jinak. Tyto údaje sděluje třetí osobě uživatel údajů, jehož věcné působnosti se daný údaj týká, a to v mezích a na základě jiného právního předpisu.
(3) S jednorázovým souhlasem zaměstnance se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují poskytovatelům spotřebitelského úvěru pro účely posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona o spotřebitelském úvěru údaje o příjmu zaměstnance ze zaměstnání za období 12 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž došlo k udělení souhlasu zaměstnance, a identifikační údaje zaměstnavatelů, u kterých zaměstnanec v tomto období pracoval.
(4) Ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení lze sdělit údaje jinému orgánu veřejné moci, pouze pokud
a) je nelze získat od uživatele údajů, jehož věcné působnosti se tento údaj týká a
b) tomu nebrání povinnost mlčenlivosti podle jiného právního předpisu.
(5) Úřední osoby a zaměstnanci ministerstva a České správy sociálního zabezpečení jsou při správě hlášených údajů v systému evidence jednotného měsíčního hlášení povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění těchto povinností nebo v přímé souvislosti s nimi. Při správě hlášených údajů jsou vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu, v jakém jsou touto povinností vázány úřední osoby nebo zaměstnanci uživatelů údajů podle zvláštních právních předpisů.
§ 28
Technická pomoc České správy sociálního zabezpečení při zpracování údajů
Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje technickou pomoc při
a) sdělování hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců,
b) odstraňování zjištěných nedostatků těchto údajů.
§ 29
Přestupky
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 6 odst. 1 nepodá jednotné měsíční hlášení ve stanovené lhůtě,
b) podá jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení, které je po uplynutí lhůty pro jeho podání neúčinné v některé části nebo součásti podle § 10 odst. 2,
c) v rozporu s § 11 odst. 2 nebo § 12 odst. 2 nepodá na výzvu jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení ve stanovené lhůtě,
d) v rozporu s § 17 odst. 1 se nepřihlásí ve stanovené lhůtě do evidence zaměstnavatelů,
e) v rozporu s § 17 odst. 2 nepřihlásí ve stanovené lhůtě svou mzdovou účtárnu do evidence zaměstnavatelů,
f) v rozporu s § 17 odst. 3 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů,
g) v rozporu s § 17 odst. 4 neodhlásí ve stanovené lhůtě svou mzdovou účtárnu z evidence zaměstnavatelů,
h) v rozporu s § 17 odst. 5 se neodhlásí ve stanovené lhůtě z evidence zaměstnavatelů,
i) v rozporu s § 19 odst. 1 nepřihlásí ve stanovené lhůtě svého zaměstnance do evidence zaměstnanců nebo uvede v přihlášce do evidence zaměstnanců nesprávný údaj,
j) v rozporu s § 19 odst. 2 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údajů vedených v evidenci zaměstnanců,
k) v rozporu s § 19 odst. 3 neodhlásí ve stanovené lhůtě svého zaměstnance z evidence zaměstnanců,
l) v rozporu s § 35 odst. 3 se nepřihlásí do evidence zaměstnavatelů nejpozději do 15 dnů ode dne 1. ledna 2026,
m) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. a), odst. 4 nebo 5 nesdělí České správě sociálního zabezpečení ve lhůtě 30 dnů ode dne 1. ledna 2026 způsobem podle § 7 odst. 1 údaje uvedené v nařízení vlády podle § 8 odst. 3, nebo
n) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. b) nebo odst. 3 nepřihlásí svého zaměstnance do evidence zaměstnanců.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše
a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) a j),
b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), g), h) a k) až n,
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) a i), nebo
d) násobku počtu zaměstnanců, kteří jsou evidováni v evidenci zaměstnanců v poslední den období, za které mělo být jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení podáno, a částky 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
§ 30
Společné ustanovení o přestupcích
(1) K řízení o přestupku podle tohoto zákona jsou příslušné územní správy sociálního zabezpečení.
(2) O odvolání proti rozhodnutí o přestupku rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.
(3) Územní správa sociálního zabezpečení, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
(4) Pro místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení k rozhodování o přestupcích se použije § 83 odst. 4 písm. a) zákona o nemocenském pojištění obdobně.
(5) Pokutu vybírá a vymáhá územní správa sociálního zabezpečení, která ji uložila.
§ 31
Promlčecí doba u přestupků
(1) Promlčecí doba u přestupků činí
a) 3 roky, nebo
b) 5 let, jde-li o
1. přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 50 000 Kč, nebo
2. přestupek podle § 29 odst. 1 písm. a) až c), pokud horní hranice sazby pokuty stanovená podle § 29 odst. 2 písm. d) činí alespoň 50 000 Kč.
(2) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději
a) 5 let od jeho spáchání, nebo
b) 7 let od jeho spáchání, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
§ 32
Zvláštní ustanovení o jednotném měsíčním hlášení v případě příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků v činné službě
(1) Z důvodů ochrany utajovaných informací a zvláštních postupů k utajení a zajištění bezpečnosti spravuje ministerstvo hlášené údaje o příslušnících Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojácích v činné službě ve zvláštním úložišti podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
(2) Údaje o příslušnících bezpečnostních sborů poskytují Bezpečnostní informační služba, Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Úřad pro zahraniční styky a informace ministerstvu prostřednictvím Ministerstva vnitra.
(3) Údaje o vojácích v činné službě ministerstvu poskytuje Ministerstvo obrany.
(4) Údaje o příslušnících podle odstavce 1 nebo o vojácích v činné službě se poskytují pouze
a) ministerstvu,
b) Ministerstvu vnitra,
c) Ministerstvu obrany,
d) Úřadu práce České republiky,
e) orgánu Finanční správy České republiky,
f) Ministerstvu financí,
g) Českému statistickému úřadu nebo
h) poskytovatelům spotřebitelského úvěru v rozsahu a způsobem podle § 27 odst. 3.
(5) Vláda stanoví nařízením zvláštní obsahovou strukturu podání podle tohoto zákona týkajících se příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků v činné službě podle odstavce 1.
§ 33
Zvláštní ustanovení o evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstanců v případě příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků v činné službě
Evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců vede a údaje v nich spravuje pro účely zpracování jednotného měsíčního hlášení o příslušnících bezpečnostních sborů a vojácích v činné službě ministerstvo v úložišti podle § 32 odst. 1. Osobní identifikační číslo a variabilní symbol pro tyto účely přiděluje ministerstvo.
§ 34
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Vojenské policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů a ozbrojených sil České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a vojáků v činné službě lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie České republiky,
3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4. Hasičského záchranného sboru České republiky,
b) vojáci v činné službě u
1. Vojenské policie nebo
2. ozbrojených sil České republiky,
c) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, ministerstvo, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany.
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda usnesením.
§ 35
Přechodné ustanovení
(1) Příslušný orgán Finanční správy České republiky sdělí České správě sociálního zabezpečení nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení zákona jím evidované registrační údaje plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, které je zaměstnavatel povinen sdělit při svém přihlášení do evidence zaměstnavatelů podle tohoto zákona; to platí pouze pro plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, který k této dani podal vyúčtování za kalendářní rok 2023 nebo 2024, nebo který byl zaregistrován jako plátce daně v roce 2025. Česká správa sociálního zabezpečení na základě tohoto sdělení přihlásí plátce daně podle věty první nejpozději do 10 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z moci úřední do evidence zaměstnavatelů. Písemnost obsahující variabilní symbol doručí tomuto zaměstnavateli územní správa sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu po jeho přihlášení do této evidence.
(2) V případě, že plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti splňuje podmínku pro přihlášení do evidence zaměstnavatelů z moci úřední podle odstavce 1 a ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je zaměstnavatelem podle § 2 tohoto zákona, je povinen ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a) sdělit České správě sociálního zabezpečení způsobem podle § 7 odst. 1 údaje uvedené v nařízení vlády podle § 8 odst. 3, které je zaměstnavatel povinen sdělit při svém přihlášení do evidence zaměstnavatelů podle tohoto zákona a které jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti neuvedl jako registrační údaj a
b) přihlásit svého zaměstnance do evidence zaměstnanců.
(3) Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen, trvá-li toto zaměstnání alespoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit se do evidence zaměstnavatelů podle tohoto zákona nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li již přihlášen do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo nesplňuje-li podmínku pro přihlášení do evidence zaměstnavatelů z moci úřední podle odstavce 1. Zaměstnavatel podle věty první je povinen přihlásit svého zaměstnance do evidence zaměstnanců ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy mu byla doručena písemnost obsahující variabilní symbol.
(4) Je-li zaměstnavatel veden v registru zaměstnavatelů podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, alespoň v den, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona je tento zaměstnavatel zaměstnavatelem podle tohoto zákona, je povinen ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sdělit České správě sociálního zabezpečení způsobem podle § 7 odst. 1 údaje uvedené v nařízení vlády podle § 8 odst. 3, které tento zaměstnavatel sděluje při svém přihlášení do evidence zaměstnavatelů podle tohoto zákona a které Česká správa sociálního zabezpečení neeviduje v registru zaměstnavatelů podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Je-li zaměstnanec veden v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, alespoň v den, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona je tento zaměstnanec zaměstnancem podle tohoto zákona, je jeho zaměstnavatel povinen ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sdělit České správě sociálního zabezpečení způsobem podle § 7 odst. 1 údaje uvedené v nařízení vlády podle § 8 odst. 3, které tento zaměstnavatel sděluje při přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců podle tohoto zákona a které Česká správa sociálního zabezpečení neeviduje v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Česká správa sociálního zabezpečení sdělí ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnavateli, který byl veden v registru zaměstnavatelů podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, alespoň v den, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona je tento zaměstnavatel veden v evidenci zaměstnavatelů podle tohoto zákona, u zaměstnance, který byl veden v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, alespoň v den, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona je tento zaměstnanec veden v evidenci zaměstnanců podle tohoto zákona, osobní identifikační číslo a identifikátor zaměstnání, a to prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení. Osobní identifikační číslo a identifikátor zaměstnání tohoto zaměstnance jsou zaměstnavateli doručeny okamžikem přihlášení zaměstnavatele do aplikace podle věty první. Nepřihlásí-li se zaměstnavatel do této aplikace ve lhůtě 10 dnů od zpřístupnění osobního identifikačního čísla a identifikátoru zaměstnání v této aplikaci, považuje se osobní identifikační číslo a identifikátor zaměstnání za doručené posledním dnem této lhůty.
(7) Údaje, které jsou vedeny v registru zaměstnavatelů a v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona využívat též pro účely evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců podle tohoto zákona.
(8) Ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení se poskytovatelům spotřebitelského úvěru poskytují údaje v rozsahu a způsobem podle § 27 odst. 3 nejdříve za měsíc leden 2026; o tyto údaje lze žádat nejdříve 1. července 2026.
(9) Jde-li o příslušníky Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky a vojáky v činné službě, postupuje se podle tohoto zákona od 1. ledna 2027 s výjimkou zvláštních postupů k utajení upravených v § 34.
§ 36
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026, s výjimkou ustanovení § 35 odst. 1, které nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
17