Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDBKMRXKC najdete zde
VII.
Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:
Návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Materiál byl rozeslán do zúženého meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra práce a sociálních věcí dne 4. 12. 2024 s termínem sdělení připomínek do 7. 1. 2025. Vyhodnocení připomínek je uvedeno v následující tabulce:
Ustanovení
Resort
Připomínky
Vypořádání
Obecně
Ministerstvo vnitra
Obecně:
V návrhu zákona i návrhu novely souvisejících zákonů postrádáme srozumitelnou úpravu postavení bezpečnostních sborů a jejich povinností při sdělování „hlášených údajů“ o příslušnících bezpečnostních sborů ve služebním poměru podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, stejně jako postavení a povinností Ministerstva vnitra.
Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, v obecné části bodu 2.1 uvádí, že „Zmíněné postupy nebudou aplikovány u zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil ve smyslu § 9 OPSZ, tedy např. u policistů, hasičů, vojáků nebo příslušníků justiční stráže. Orgány sociálního zabezpečení ministerstev vnitra a obrany, které jsou příslušné k provádění důchodového pojištění u těchto příslušníků, se do systému JMHZ nezapojí s ohledem na jejich specifické postavení.“. Obdobně se ve zvláštní části důvodové zprávy k novelizačním bodům 14 až 20 uvádí, že „Povinnost vyhotovovat ELDP zůstává zachována pouze u zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil, neboť tzv. silová ministerstva (obrany a vnitra) do systému JMHZ nevstoupí.“.
Tyto formulace reflektují skutečnost, že podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, patří mezi orgány sociálního zabezpečení také Ministerstvo vnitra (§ 3), které provádí důchodové pojištění u příslušníků Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, GIBS, BIS a ÚZSI a ode dne 1. 9. 2025 (díky změně provedené zákonem č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) také u příslušníků Celní správy ČR a Vězeňské služby ČR. Ministerstvo vnitra bude tudíž od 1. 9. 2025 provádět důchodové pojištění u všech příslušníků bezpečnostních sborů.
Systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (dále jen „JMHZ“) se nicméně netýká pouze důchodového pojištění. Zahrnuje také „hlášené údaje“ z oblastí nemocenského pojištění, daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, podpory v nezaměstnanosti a sběru statistických údajů, přičemž v některých těchto oblastech přísluší Ministerstvu vnitra a bezpečnostním sborům specifické postavení. Např. podle § 25 odst. 2 až 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se ustanovení § 2 až 24 a § 25c až 25f zákona použijí i pro příslušníky bezpečnostních sborů, avšak tam, kde standardně vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), nebo územní správa sociálního zabezpečení, ji u příslušníků vykonává Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Generální ředitelství cel, GIBS, BIS a ÚZSI.
Podle § 81 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, patří Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství cel, Vězeňská služba ČR, GIBS, BIS a ÚZSI mezi orgány nemocenského pojištění a současně tzv. služební orgány, které plní úkoly uvedené v ustanovení § 86 (např. vedou registr pojištěnců a přijímají rozhodnutí o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti).
Naopak zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, žádná specifika pro bezpečnostní sbory ani Ministerstvo vnitra neobsahuje. Z jeho pohledu jde o standardní plátce daně, pro které návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o JMHZ, zavádí povinnost prostřednictvím JMHZ zasílat tzv. „hlášení k záloze daně“.
Návrh zákona o JMHZ přitom obsahuje § 32 s názvem „Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti“, podle nějž mohou bezpečnostní sbory (mezi kterými však není uvedena Vězeňská služba ČR) a Ministerstvo vnitra používat „při plnění úkolů stanovených tímto zákonem“ za účelem utajení své činnosti a zajištění bezpečnosti svých příslušníků zvláštní postupy, které vláda stanoví usnesením; podle důvodové zprávy tak vláda učiní v režimu utajení.
Z předložených návrhů není zřejmé, zda se bezpečnostní sbory a Ministerstvo vnitra ve vztahu k příslušníkům bezpečnostních sborů do systému JMHZ zapojí (jak by nasvědčoval text § 32 návrhu zákona o JMHZ) či naopak nezapojí (jak lze dovodit z textu důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o JMHZ, a zřejmě také skutečnosti, že Ministerstvo vnitra vůbec nefiguruje v ustanovení § 4 odst. 2 návrhu zákona o JMHZ). Popřípadě zda se zapojí částečně pouze ohledně některých hlášených údajů, a pokud ano, zda mají zvláštní postupy podle § 32 návrhu zákona o JMHZ sloužit k utajení údajů omezené skupiny příslušníků (typicky příslušníků zpravodajských služeb a vybraných příslušníků Policie ČR a GIBS), anebo zda bude jejich prostřednictvím pro příslušníky bezpečnostních sborů (ovšem z nějakých důvodů kromě příslušníků Vězeňské služby ČR) fungovat alternativní systém sdělování hlášených údajů, a to na základě usnesení vlády vydaného v utajeném režimu.
V této souvislosti také upozorňujeme, že již v blízké budoucnosti se na pět bezpečnostních sborů pravděpodobně bude vztahovat text nového ustanovení § 205 zákona č. 361/2003 Sb., které je aktuálně součástí sněmovního tisku č. 800. Obsahem daného ustanovení je povinnost Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, GIBS, BIS a ÚZSI (nikoliv tedy Celní správy ČR a Vězeňské služby ČR) z důvodů utajení využívat při označení zaměstnavatele obecný pojem „Bezpečnostní sbor České republiky“ a kontaktní údaje Ministerstva vnitra, nikoliv tedy vlastní název, adresu, datovou schránku apod. Tato povinnost se uplatní i při komunikaci s orgány veřejné moci, a proto by ji legislativní úprava JMHZ a jeho komunikačních kanálů měla zohledňovat.
S ohledem na výše uvedené požadujeme zahrnout konkrétní úpravu zvláštních ustanovení o jednotném hlášení v případě příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání přímo do tohoto zákona, k tomu vizte níže připomínky k jednotlivým ustanovením.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno.
Dne 15. 1. 2025 proběhlo jednání se zástupci bezpečnostních sborů (tj. Ministerstvo vnitra, BIS, ÚZSI, GIBS), postavení bezpečnostních sborů bylo vysvětleno. Budou realizována opatření evidenční ochrany a musí být MV ověřeno, že technická opatření na straně MPSV budou dostatečná. Sekce IT MPSV zaslala technickou dokumentaci, která bude posouzena bezpečnostními sbory. Údaje z JMHZ budou vedeny v odděleném úložišti.
Předávání údajů od Bezpečnostních sborů bude posunuto na 1. 1. 2027, aby mohla být opatření realizována.
Postup od 1. 1. 2027
Rozsah údajů stanoví pro bezpečnostní sbory nařízení vlády, pro které bude zmocnění v ustanovení o zvláštních postupupech (§ 32 a násl.).
Návrh podle ST 800 je brán v úvahu.
Připomínkové místo akceptuje způsob vypořádání.
K § 2 odst. 3
Ministerstvo vnitra
K § 2 odst. 3:
Požadujeme za navrhované písmeno b) vložit písmeno c) ve znění:
„c) služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, nebo“
V návaznosti na tuto úpravu pak navrhujeme odstranit pro nadbytečnost slovo „nebo“ na konci textu stávajícího písmene b) a dosavadní písmeno c) navrhujeme označit jako písmeno d).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno.
Bylo doplněno. K zapojení bezpečnostních sborů ve smyslu ST 800 dojde od 1. 1. 2027 a budou pro ně stanoveny zvláštní postupy.
K § 4 odst. 1 a k § 5 odst. 4
Ministerstvo vnitra
K § 4 odst. 1 a k § 5 odst. 4:
Zákon fakticky nijak nedefinuje, co je hlášený údaj, přičemž rozsah hlášených údajů, který je podstatnou náležitostí povinností vyplývajících ze zákona, by měl být stanoven na zákonné úrovni, nikoli na úrovni prováděcího právního předpisu.
Důvodová zpráva je v dané problematice dokonce rozporná, neboť ve zvláštní části k § 4 odst. 1 uvádí, že údaje, které jsou prostřednictvím JMHZ hlášeny, určí zvláštní právní předpisy a výběr jejich rozsahu spočívá na posouzení ústředních orgánů státní správy, ale v odůvodnění k § 5 se uvádí, že prováděcí nařízení vlády bude obsahovat taxativní výčet údajů sdělovaných prostřednictvím JMHZ. Návrh zákona však takové zmocnění neobsahuje, počítá v § 5 odst. 4 s vydáním nařízení vlády, jímž se stanoví období, za které je údaj sledován, a kterým uživatelům jsou hlášené údaje určeny.
Dle ustanovení § 8 odst. 3 stanoví nařízení vlády formát a obsahovou strukturu podání podle tohoto zákona, ale v souladu s důvodovou zprávou má obsahovat pouze podrobnosti uspořádání údajů a dalších náležitostí podání požadovaných právním předpisem, nikoli stanovení povinných údajů jako takových.
Požadujeme tudíž v zájmu právní jistoty výslovně uvést v zákoně definici hlášených údajů s tím, že jejich rozsah určí zvláštní zákony a prováděcí právní předpis stanoví pro tyto údaje pouze podrobnosti ve smyslu zákonného zmocnění v § 8 odst. 3.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno.
Z definice uvedené v § 4 odst. 1 explicitně vyplývá, že povinnost sdělovat hlášené údaje prostřednictvím JMHZ musí být stanovena tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.
Tak tomu skutečně bude. V nařízení vlády bude uveden formát a obsahová struktura JMHZ, což odpovídá textu uvedenému v odůvodnění: „má obsahovat pouze podrobnosti uspořádání údajů a dalších náležitostí podání požadovaných právním předpisem, nikoli stanovení povinných údajů jako takových“.
V nařízení vlády bude tedy pouze přehledně a strukturovaně sumarizován rozsah povinností stanovených jinými právními předpisy (zákony). V tomto směru je výčet těchto údajů uvedených v nařízení vlády taxativní, protože žádné jiné údaje v JMHZ nebudou.
Definici hlášeného údaje podle § 4 odst. 1 nelze upravit dle návrhu obsaženého v připomínce, neboť hlášeným údajem jsou i některé údaje dané přímo zákonem o JMHZ (osobní identifikační číslo).
K § 4 odst. 2
Ministerstvo vnitra
K § 4 odst. 2:
Navrhujeme upravit v rámci definice uživatelů údajů návětí ustanovení následujícím způsobem:
„(2) Uživatelem údajů v rozsahu stanoveném zákonem se pro účely tohoto zákona rozumí…“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Neakceptováno.
Ustanovení definuje výčet uživatelů údajů, nikoli rozsah předávaných údajů. Pouze subjekty zde uvedené budou mít přístup ke sdělovaným údajům. Rozsah údajů, které každému z nich budou zpřístupněny, je řešen v § 26 odst. 4.
K § 4 odst. 2 písm. b)
Ministerstvo vnitra
K § 4 odst. 2 písm. b):
Požadujeme mezi uživatele údajů doplnit i Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno.
Údaje budou orgánům sociálního zabezpečení MV a MO předávány přímo mzdovými útvary, nikoli od MPSV. To se bude týkat i příslušníků celní správy a vězeňské služby.
K § 7 odst. 1 písm. c) a k § 15
Ministerstvo vnitra
K § 7 odst. 1 písm. c) a k § 15:
Dle našeho názoru je datové rozhraní ČSSZ prvkem kritické informační infrastruktury podle krizového zákona, a proto musí splňovat požadavky dle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Navrhujeme proto za slovo „bezpečnosti“ vložit odkaz na poznámku pod čarou č. 1: „1) Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno.
Podmínky zákona o kybernetické bezpečnosti jsou respektovány jak ze strany MPSV, tak i ČSSZ.
Datové rozhraní ČSSZ je součástí IIS ČSSZ, který je prvkem kritické informační infrastruktury.
Odkaz na zákon č. 181/2014 Sb. byl vložen přímo do textu zákona.
Připomínkové místo akceptuje způsob vypořádání.
K § 7 odst. 4
Ministerstvo vnitra
K § 7 odst. 4:
V případě, že podání podle tohoto zákona nebylo omylem zasláno ČSSZ, ale některému z uživatelů údajů, navrhuje se vyloučit postup podle § 12 správního řádu. V takovém případě nepostoupí uživatel údajů podání z důvodu nepříslušnosti ČSSZ, ale sám informuje zaměstnavatele o neúčinnosti podání a o správném postupu. Naopak pokud bude podání omylem zasláno do datové schránky jiného orgánu veřejné moci, než jsou uživatelé údajů, bude tento orgán postupovat podle § 12 správního řádu a postoupí podání z důvodu nepříslušnosti ČSSZ (a informuje o tom zaměstnavatele).
Požadujeme vyjasnit a řádně odůvodnit diskrepanci navrhovaného řešení (důvodová zpráva na to odpověď nedává).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Částečně akceptováno.
Tento odlišný postup byl navržen z toho důvodu, že uživatelé údajů, kteří na projektu JMHZ participují, budou znát právní úpravu v zákonu o JMHZ, a tudíž mohou přímo zaměstnavatele poučit o neúčinnosti podání a zároveň mu sdělit, jak má zaslat podání znovu, tak, aby bylo odesláno řádně a přijato. Oproti tomu u jiných orgánů veřejné moci musí zůstat zachován obecný postup daný správním řádem, protože po nich nelze požadovat, aby zaměstnavatele poučovali a vykládali zákon o JMHZ, a především, aby určovali neúčinnost podání.
Důvodová zpráva byla v tomto směru blíže doplněna.
Připomínkové místo mění zásadní připomínku na doporučující.
Připomínkové místo i nadále nespatřuje potřebu pro stanovení odlišného postupu pro uživatele údajů, kteří nemohou podání přímo postoupit ČSSZ postupem podle § 12 správního řádu. Podle § 12 správního řádu nepříslušný orgán o postoupení podání uvědomí podatele, tj. zaměstnavatele. Zaměstnavatel se tedy o tom, že podání podal nepříslušnému správnímu orgánu, dozví i při aplikaci postupu podle § 12 správního řádu.
Vyjádření překladatele: Doporučující připomínka neakceptována. Je zájem na tom, aby orgány, které jsou současně uživateli údajů, neprovedly pouhé postoupení na ČSSZ, ale aby přímo poskytovaly kvalifikovanější poučení než ostatní instituce. Tedy aby byl zaměstnavatel již v reakci na toto poučení schopen správně postupovat a nebyla touto poučovací povinností zatěžována ex post ČSSZ. Pravděpodobnost, že hlášení JMHZ bude zasláno orgánu veřejné moci, který není uživatelem údajů, je relativně nízká, zatímco pravděpodobnost zaslání JMHZ uživateli je vyšší.
K § 10 odst. 5
Ministerstvo vnitra
K § 10 odst. 5:
Vláda má být dle návrhu oprávněna stanovit nařízením méně závažné formální vady podání nezpůsobující neúčinnost podání. Považujeme mechanismus výjimek ze zákona prostřednictvím nařízení vlády za přinejmenším problematický a navrhujeme ustanovení vypustit, neboť výjimky by měly být stanovovány na úrovni zákona.
Obdobnou připomínku lze vztáhnout i na navrhovaný § 19 odst. 6.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Neakceptováno.
Obě ustanovení jsou založena na principu, že vláda je zmocněna zmírnit přísnější zákonné pravidlo, je-li to odůvodněné z hlediska provádění zákona. Ustanovení neumožňuje vládě překročit zákonné limity, pouze na adresáty normy aplikovat v odůvodněných případech mírnější režim, než stanoví zákon. V praxi se bude jednat o výjimečné a velmi specifické situace, které s ohledem na jejich kazuistický charakter není účelné řešit na úrovni zákona.
Vzhledem k tomu, jak rozsáhlý je projekt JMHZ, kolik je v něm zapojeno orgánů veřejné moci a jak velké množství údajů slučuje do jednoho podání, není účelné, aby méně závažné formální vady způsobily neúčinnost celého podání nebo jeho části. Znamenalo by to, že zbývající údaje (byť úplně v pořádku) by nešlo vůbec využít a zpracovat.
K § 16:
Ministerstvo vnitra
K § 16:
Pro účely tohoto zákona bude nutné akceptovat zaměstnavatele „Bezpečnostní sbor České republiky“ pro skupinu příslušníků bezpečnostních sborů (k tomu vizte výše obecnou zásadní připomínku).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno.
Předpokládáme, že ST 800 bude schválen před nabytím účinnosti zákona o JMHZ.
Nebude uvedeno v § 16 ale v ustanovení o zvláštních postupech bezpečnostních sborů.
K § 22
Ministerstvo vnitra
K § 22:
Žádáme o vysvětlení, zda v případě zaměstnavatele „Bezpečnostní sbory České republiky“ a jeho mzdové účtárny bude nutné vyžádat přidělení variabilního symbolu, nebo bude přidělen automaticky.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno.
Variabilní symbol bude vygenerován automaticky po zaslání registračního formuláře dohodnutou formou mezi MPSV a Bezpečnostními sbory České republiky.
Připomínkové místo akceptuje způsob vypořádání.
K § 27 odst. 3
Ministerstvo vnitra
K § 27 odst. 3:
Z důvodu ochrany bezpečnostních aktiv bezpečnostních sborů navrhujeme následující znění ustanovení:
„(3) S jednorázovým a časově omezeným souhlasem zaměstnance se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují bankám údaje o jeho příjmech a zaměstnáních.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno.
s navrženým upřesněním souhlasíme a bude ještě doplněno v následujícím smyslu:
úprava § 27 odst. 3:
„S jednorázovým souhlasem zaměstnance se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují poskytovatelům spotřebitelského úvěru pro účely posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona o spotřebitelském úvěru údaje o příjmu zaměstnance ze zaměstnání za období 12 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž došlo k udělení souhlasu zaměstnance, a identifikační údaje zaměstnavatelů, u kterých zaměstnanec v tomto období pracoval“.
O uvedené údaje bude možné žádat nejdříve od 1. 7. 2026.
K § 27 odst. 4
Ministerstvo vnitra
K § 27 odst. 4:
Ustanovení navrhujeme s ohledem na rozpor s § 4 odst. 2 vypustit.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno.
Ustanovení § 27 odst. 4 není v rozporu s ustanovením § 4 odst. 2. § 27 řeší sdělování údajů třetím osobám (typicky např. soudům), kdy v § 27 odst. 4 je upravena situace, kdy se údaje sdělí přímo ze systému JMHZ, který bude veden na MPSV, protože konkrétní uživatel údajů tyto údaje nemá z nějakého důvodu k dispozici. Přičemž MPSV zde bude poskytovat údaje třetí osobě ne v roli uživatele údajů, ale v roli správce systému JMHZ (§ 24 odst. 1)
§ 4 odst. 2 obsahuje definici toho, kdo se pro účely zákona o JMHZ považuje za uživatele údajů, přičemž některé správní orgány budou vystupovat nejen v roli uživatele údajů, ale i správce dat (MPSV, ČSSZ).
K § 29
Ministerstvo vnitra
K § 29:
1. V souladu s obvyklou legislativní praxí v oblasti právní úpravy přestupků požadujeme skutkové podstaty přestupků doplnit o odkaz na porušenou právní povinnost s využitím slov „v rozporu“.
2. Skutkové podstaty je dále nutné řadit za sebou chronologicky dle jednotlivých porušených právních povinností, které jsou znakem skutkových podstat. Odkaz na „§ 12“ v písmeni b) je nutno zpřesnit doplněním odkazu na jeho odstavec 2, který upravuje příslušnou právní povinnost podat opravné hlášení ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy.
3. Odkaz na „§ 10 odst. 2 písm. b) nebo c)“ v písmeni c) neodkazuje na porušenou právní povinnost, nýbrž na ustanovení o formální vadě opravného hlášení a jeho neúčinnosti v určité části.
4. Objektivní stránku skutkové podstaty v písmeni j) požadujeme rozdělit na dvě v souladu s dvěma porušenými právními povinnostmi obsaženými ve dvou různých ustanoveních (neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů nebo neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údajů vedených v evidenci zaměstnanců).
Po zapracování výše uvedených připomínek navrhujeme následující nového znění ustanovení:
„§ 29
a) v rozporu s § 6 odst. 1 nepodá jednotné měsíční hlášení ve stanovené lhůtě,
b) v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a) nebo § 12 odst. 1 podá jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení, které je po uplynutí lhůty pro jeho podání v některé části neúčinné,
c) v rozporu s § 12 odst. 2 nepodá na výzvu opravné hlášení ve stanovené lhůtě,
d) v rozporu s § 17 odst. 1 se nepřihlásí ve stanovené lhůtě do evidence zaměstnavatelů,
e) v rozporu s § 17 odst. 2 nepřihlásí ve stanovené lhůtě svou mzdovou účtárnu do evidence zaměstnavatelů,
f) v rozporu s § 17 odst. 3 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů,
g) v rozporu s § 17 odst. 4 neodhlásí ve stanovené lhůtě svou mzdovou účtárnu z evidence zaměstnavatelů,
h) v rozporu s § 17 odst. 5 se neodhlásí ve stanovené lhůtě z evidence zaměstnavatelů,
i) v rozporu s § 19 odst. 1 nepřihlásí ve stanovené lhůtě svého zaměstnance do evidence zaměstnanců,
j) v rozporu s § 19 odst. 2 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údajů vedených v evidenci zaměstnanců, nebo
k) v rozporu s § 19 odst. 3 neodhlásí ve stanovené lhůtě svého zaměstnance z evidence zaměstnanců.”.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno částečně
Ad 1) Souhlas
Ad 2) Souhlas
Ad 3) nesouhlas, neboť odkaz zde uvedený je součástí definice skutkové podstaty přestupku – sankce se vztahuje pouze na situace, kdy neúčinnost nastane podle § 10 odst 2 písm. b) nebo c)
Ad 4) Souhlas.
Znění písm. b) a c) narhujeme takto:
„§ 29
…
b) podá jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení, které je po uplynutí lhůty pro jeho podání neúčinné v některé části nebo součásti podle § 10 odst. 2,
c) v rozporu s § 11 odst. 2 nebo § 12 odst. 2 nepodá na výzvu jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení ve stanovené lhůtě,
V ostatním souhlasíme s návrhem.
K § 31 odst. 1 písm. b) a § 31 odst. 2 písm. b):
Ministerstvo vnitra
K § 31 odst. 1 písm. b) a § 31 odst. 2 písm. b):
Podle stávajícího znění § 54a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a § 142 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění promlčecí doba činí 3 roky; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Návrh zákona však upravuje odchylnou délku promlčecích dob, a to obecně 3 roky a 5 let a dále 5 let a 7 let, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 50 000 Kč.
Požadujeme navrhovanou odchylku od uvedených aktuálních zvláštních úprav promlčecích dob objasnit v důvodové zprávě, a to i s ohledem na to, že ustanovení o procesní oportunitě v § 30 odst. 3 návrhu zákona je upraveno shodně jako ve stávajícím znění § 142 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění, § 54a odst. 4 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a § 25e odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Dále požadujeme přehodnotit horní hranici pokuty ve výši alespoň 50 000 Kč jako výchozí mez pro stanovení delších promlčecích dob, resp. ji dát do souladu s obecnou právní úpravou v § 30 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., která vychází z horní hranice pokuty ve výši alespoň 100 000 Kč (z této hranice pak vychází i aktuální délka promlčecích dob podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o nemocenském pojištění).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Částečně akceptováno, vysvětleno
Důvodová zpráva upravena.
Neakceptováno, je důvodné ponechat delší promlčecí dobu i u méně závažných přestupků, neboť je předpoklad, že v praxi půjde o větší množství případů, a je tedy účelné ponechat ČSSZ dostatek času na projednání v rámci přestupkového řízení.
Připomínkové místo mění zásadní připomínku na doporučující.
Doplnění důvodové zprávy shledáváme jako nedostačující. V důvodové zprávě zmiňovaný předpoklad, že v praxi půjde o větší množství případů, působí vágně.
Vyjádření předkladatele:
Jde o předpoklad, nelze jej blíže specifikovat. Pokud se nepotvrdí, lze úpravu později změnit, tj. dát ji do souladu s obecnou právní úpravou v § 30 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb.
K § 32
Ministerstvo vnitra
K § 32:
Požadujeme upravit konkrétně zvláštní postupy pro jednotném měsíční hlášení zaměstnavatele v případě příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Navrhujeme tudíž vložit nová ustanovení § 32 a § 33 ve znění:
„§ 32
Zvláštní ustanovení o jednotném měsíčním hlášení v případě příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání
(1) Z důvodů ochrany utajovaných informací a zvláštních postupů k utajení a zajištění bezpečnosti spravuje ministerstvo hlášené údaje o příslušnících Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojácích z povolání ve zvláštním úložišti1).
(2) Údaje o příslušnících bezpečnostních sborů poskytují, Bezpečnostní informační služba, Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Úřad pro zahraniční styky a informace ministerstvu prostřednictvím Ministerstva vnitra.
(3) Údaje o vojácích z povolání ministerstvu poskytuje Ministerstvo obrany.
(4) Údaje o příslušnících podle odstavce 1 nebo o vojácích z povolání se poskytují pouze:
a) ministerstvu,
b) Ministerstvu vnitra,
c) Ministerstvu obrany,
d) České správě sociálního zabezpečení,
e) Generálnímu finančnímu ředitelství,
f) Ministerstvu financí,
g) Českému statistickému úřadu a
h) bankám způsobem uvedeným v § 27 odst. 3.
(5) Vláda stanoví nařízením minimální rozsah zasílaných údajů stanovených strukturou tohoto zákona u příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání podle § 32 odst. 1.
§ 33
(1) Při zpracování jednotného měsíčního hlášení o příslušnících bezpečnostních sborů a vojácích z povolání ministerstvo nezpracovává údaje v evidenci zaměstnanců nebo evidenci zaměstnavatelů.
(2) Číslo sociálního pojištění a variabilní symbol přiděluje ministerstvo. Tento údaj je přidělován a uchováván v úložišti 1) podle § 32 odst. 1.
---------------
1) Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
V souvislosti s výše uvedenými změnami navrhujeme přečíslovat následující ustanovení zákona a v § 34 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b), tj. původním § 32, vypustit z výčtu bezpečnostních sborů Celní správu ČR.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno
Zvláštní ustanovení o jednotném měsíčním hlášení v případě příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků v činné službě jsou doplněny.
K § 33 odst. 6
Ministerstvo vnitra
K § 33 odst. 6:
Ustanovení o přestupcích musí odpovídat Zásadám tvorby právní úpravy přestupků, podle jejichž bodu 3.6 platí, že „[u]stanovení zákona, která upravují přestupky, jsou začleněna do samostatné části, hlavy, dílu, pododdílu nebo skupiny paragrafů se společným nadpisem „Přestupky“. V části, hlavě, dílu, pododdílu nebo skupině paragrafů se společným nadpisem „Přestupky“ nejsou žádná jiná než ustanovení o přestupcích. Tato část, hlava, díl, pododdíl nebo skupina paragrafů zpravidla bezprostředně předchází úseku právního předpisu, v němž jsou obsažena společná, přechodná nebo závěrečná ustanovení.“. To platí i v případě, že konkrétní přestupek má mít pouze „dočasný“ charakter, resp. má navazovat na postupy upravené v přechodných ustanoveních novely.
Je proto vyloučeno, aby skutková podstata přestupku byla začleněna přímo do přechodného ustanovení zákona či jeho novely. Přechodná ustanovení by s ohledem na jejich hlavní funkci, kterou je upravit vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům podle nich vzniklým, neměla stanovit znaky objektivní stránky skutkové podstaty přestupku spočívajícího v porušení povinnosti obsažené v přechodném ustanovení, ani pokutu za takový přestupek.
Uvedenou úpravu je z hlediska právní jistoty a legitimního očekávání adresátů porušených povinností, jakož i standardním legislativně-technickým zvyklostem nutno přesunout do skupiny paragrafů upravujících přestupky, tj. vytvořit samostatné objektivní stránky skutkových podstat přestupků zaměstnavatele v § 29, v nichž se odkáže na porušení povinností obsažených v přechodných ustanoveních, a to například takto:
„k) v rozporu s § 33 odst. 1 se nepřihlásí do evidence zaměstnavatelů nejpozději do 30 dnů ode dne 1. ledna 2026, nebo
l) v rozporu s § 33 odst. 2 nebo 3 nesdělí České správě sociálního zabezpečení ve lhůtě 3 měsíců ode dne 1. ledna 2026 způsobem podle § 7 odst. 1 údaje uvedené v nařízení vlády podle § 8 odst. 3.”.
Po uplynutí přechodného období se tyto skutkové podstaty přestupků stanou obsoletními (mohou být případně zrušeny při další novelizaci).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno
K důvodové zprávě
Ministerstvo vnitra
K důvodové zprávě – k obecné části, bodu 5:
Z uvedené části důvodové zprávy vyplývá, že veřejné instituce, které jsou v pozici zaměstnavatelů, budou muset provést úpravy svých mzdových a personálních systémů, aby splňovaly požadavky jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Je uvedeno, že v dlouhodobém horizontu se bude jednat o snížení nákladů spojených s administrativou a zpracováním dat, avšak v prvních letech bude nezbytné vynaložit náklady zejména na úpravu softwaru systémů, aby mohly efektivně komunikovat s jednotným systémem jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Provozní náklady na udržování systému budou podle tvrzení předkladatele v porovnání s počátečními náklady minimální.
Vzhledem k tomu, že v materiálu postrádáme informaci o tom, jakým způsobem budou shora uvedené předpokládané náklady zaměstnavatelům kompenzovány, požadujeme v případě, že by bylo nezbytné v souvislosti s plněním povinností podle navrhovaného zákona vynaložit náklady na úpravu příslušných informačních systémů, do důvodové zprávy doplnit konkrétní informaci o tom, zda dojde k posílení rozpočtů předmětných zaměstnavatelů, aby byli schopni tyto povinnosti splnit.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno
Dle stanoviska Ministerstva financí je nutné, s ohledem na snahu konsolidovat veřejné výdaje, náklady na úpravy mzdových a personálních systémů pokrýt v rámci limitů daných kapitol pro rok 2026 a léta následující, a to bez požadavku na navýšení.
K § 2 odst. 1:
Ministerstvo vnitra
K § 2 odst. 1:
Pro účely tohoto zákona se s ohledem na různé specifikace v jednotlivých zákonech obecně definuje zaměstnavatel. Doporučujeme vzhledem k nutnosti zahrnout i jiné subjekty, než jsou zaměstnavatelé v obecném smyslu tohoto pojmu, upravit definici v návětí ustanovení následujícím způsobem: „(1) Zaměstnavatelem je pro účely tohoto zákona subjekt, který je uživatelům údajů povinen hlásit vybrané údaje o sobě a o zaměstnancích podle…“.
Neakceptováno
Rozšíření návětí považujeme za nadbytečné.
K § 9:
Ministerstvo vnitra
K § 9:
Upozorňujeme, že datová věta bude za bezpečnostní sbory jiná ve vztahu k obsahu datových polí.
Akceptováno.
Bude doplněno zmocnění pro nařízení vlády.
K § 10 odst. 2 až 4
Ministerstvo vnitra
K § 10 odst. 2 až 4:
V dotčených ustanoveních se objevuje pojem „opravné hlášení“, aniž by z předchozích ustanovení bylo zřejmé, v jakých situacích se s opravným hlášením počítá, o opravném hlášení hovoří poprvé až navrhovaný § 12. Dáváme proto na zvážení, zda by posloupnost jednotlivých ustanovení neměla být přehodnocena, aby byl nejprve daný institut popsán a teprve následně s ním v normativním textu pracováno.
Neakceptováno
Posloupnost považujeme za logickou.
K § 11 odst. 2 a § 12 odst. 2:
Ministerstvo vnitra
K § 11 odst. 2 a § 12 odst. 2:
Navrhujeme prodloužení lhůty na 15 pracovních dní.
Neakceptováno.
Lhůta byla stanovena po vzájemné shodě zainteresovaných subjektů.
K § 17 odst. 1
Ministerstvo vnitra
K § 17 odst. 1:
Zaměstnavatel je povinen se zaevidovat, přičemž obecné způsoby podání stanoví pro účely tohoto zákona § 7 odst. 1. Důvodová zpráva nicméně uvádí, že pro tuto evidenci budou přípustné jen dva ze tří možných způsobů elektronického podání, což doporučujeme výslovně v daném ustanovení uvést.
Vysvětleno
Je výslovně upraveno v § 7 odst. 1 písm. c) za středníkem.
K § 17 odst. 2
Ministerstvo vnitra
K § 17 odst. 2:
V § 17 odst. 1 je rozlišena lhůta pro přihlášení zaměstnavatele do evidence zaměstnavatelů v závislosti na tom, zda zaměstnavatel zaměstnává zahraniční zaměstnance či nikoli. V poslední větě druhého odstavce již tato lhůta rozlišena není.
Doporučujeme tedy upřesnit, zda mzdová účtárna zaměstnavatele zaměstnávajícího zahraničního zaměstnance má na své přihlášení do evidence zaměstnavatelů taktéž 8 dnů.
Akceptováno
Důvodová zpráva upřesněna.
K § 17 odst. 3 a § 19
Ministerstvo vnitra
K § 17 odst. 3 a § 19:
Ačkoliv návrh zákona nese označení „o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele“ obsahují dotčená ustanovení úpravu, která zaměstnavatele zavazuje k plnění určitých povinností ve lhůtě 8 dnů od rozhodné skutečnosti. Máme pak pochybnost, nakolik navrhovaná úprava skutečně přispívá ke snížení administrativní zátěže, pakliže i nadále přetrvává řada povinností svázaných pevnou lhůtou.
Neakceptováno
Pevnou lhůtou jsou svázány jen evidenční povinnosti, bez kterých by koncept JMHZ nebyl proveditelný.
K § 19 odst. 6
Ministerstvo vnitra
K § 19 odst. 6:
Ustanovení umožňuje vládě nařízením stanovit výjimku z povinnosti zaměstnavatele přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců. S ohledem na to, že se dle důvodové zprávy jedná o už předem očekávané případy, považujeme za vhodnější uvést tyto důvody přímo v zákoně.
Zmocnění pro vládu je navíc koncipováno jako možnost, nicméně dle důvodové zprávy se s nutností podrobnější úpravy počítá, doporučujeme tudíž slova „vláda může nařízením stanovit“ nahradit slovy „vláda nařízením stanoví“.
Neakceptováno
Je účelné ponechat prostor i pro úvahu, zda k výjimkám bude přistoupeno či nikoliv. Bude se jednat o velmi výjimečné a atypické situace. Pro přehlednost a čtivost zákona není vhodné řešit takové situace přimo v zákoně. Možnost volby pro stanovení situací, kdy nebude zaměstnavatel povinen přihlásit zaměstnance, nařízením vlády je opět dána atypičností těchto situací a i závislostí na vývoji jiné právní úpravy.
K § 20
Ministerstvo vnitra
K § 20:
1. Z odůvodnění předmětného ustanovení není zřejmé, zda číslo sociálního pojištění bude identifikátorem fyzické osoby i v systémech veřejné správy navázaných na systém evidence zaměstnanců, tedy systémech ČSSZ, Ministerstva práce a sociálních věcí a systému Finanční správy ČR, resp. zda toto číslo sociálního pojištění do budoucna plně nahradí dosud používaný identifikátor fyzické osoby – rodné číslo. V souvislosti s tím, není zřejmá ani skutečnost, zda číslo sociálního pojištění bude v budoucnu přiděleno i fyzickým osobám, které nejsou ekonomicky aktivní, právě z důvodu zbavení se závislosti na rodných číslech, které jsou dlouhodobě považovány za nevhodný identifikátor v informačních systémech veřejné správy. Doporučujeme v tomto směru doplnit odůvodnění.
2. V odstavci 2 doporučujeme stanovit, jako formou stanoví ministerstvo podobu čísla sociálního pojištění.
3. Dále považujeme za potřebné vyjasnit, jaké číslo sociálního pojištění bude zaměstnanec mít v případě změny zaměstnavatele, jestliže se v odstavci 2 počítá s tím, že se přiděluje bez časového omezení a je neměnné. Na druhou stranu však je zaměstnavatel povinen podle odstavce 3 uvádět toto číslo na všech podáních podle tohoto zákona (tj. i na přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců), avšak podle odstavce 4 zaměstnavateli číslo sociálního pojištění zaměstnance doručuje ČSSZ teprve po přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců.
Vysvětleno.
Ad 1. Název byl změněn na „osobní identifikační číslo“. Ostatní uživatelé budou mít tento identifikátor k dispozici pouze pro zajištění vedení jednotné identity, nicméně nyní se nepočítá s tím, že by byl tento identifikátor využíván pro výkon příslušné agendy mimo resort MPSV.
Vysvětleno.
Ad 2. Podoba identifikátoru (osobní identifikační číslo) je technickou záležitostí, která podléhá interním procesům a technickým standardům IIS MPSV stanoveným v souladu s architektonickými doporučeními eGovernmentu a bezpečnostními požadavky. Právní úpravu v § 20 považujeme za dostačující.
Vysvětleno/Akceptováno
Ad 3. Osobní identifikační číslo je přiděleno zaměstnanci tzv. “na celý život”. Při zaměstnání u jiného zaměstnavatele je tento identifikátor zaměstnance zachován. Nový zaměstnavatel tento identifikátor standardně obdrží při registraci daného zaměstnance do JMHZ. Může jej však znát od předchozího zaměstnavatele, spíše výjimečně od zaměstnance; v takovém případě jej může použít (oprávnění, nikoliv povinnost) již při registraci zaměstnance, což může výrazně urychlit proces ztotožnění zaměstnance (pokud však uvede nesprávnou kombinaci registračních údajů a IK MPSV, může se naopak proces ztotožnění zpomalit).
Zaměstnavatel je poté povinen tento identifikátor zaměstnance používat na všech podáních podle tohoto zákona, vyjma přihlášení zaměstnance, kde jej zpravidla nebude mít k dispozici.
Do textu § 20 odst. 3 byla doplněna výjimka pro přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců: “Přidělené osobní identifikační číslo je zaměstnavatel povinen uvádět na všech podáních podle tohoto zákona, která se zaměstnance týkají, s výjimkou přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců.”
K § 21 odst. 2
Ministerstvo vnitra
K § 21 odst. 2:
Doporučujeme stanovit, jakou formou stanoví ČSSZ podobu identifikátoru zaměstnání.
Vysvětleno.
Jedná se o technickou stránku, kterou není vhodné doplňovat do zákona.
Podoba identifikátoru (Identifikátor zaměstnání) je technickou záležitostí, která podléhá interním procesům a technickým standardům IIS ČSSZ stanoveným v souladu s architektonickými doporučeními eGovernmentu a bezpečnostními požadavky. Právní úpravu v § 21 považujeme za dostačující.
K § 25
Ministerstvo vnitra
K § 25:
Doporučujeme v odůvodnění podrobněji vysvětlit, proč byla zvolena lhůta pro uložení dat v systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele v délce 20 let.
Akceptováno.
Důvodová zpráva byla doplněna.
K § 1 odst. 1
Ministerstvo vnitra
K § 1 odst. 1:
Navrhovaný zákon se jmenuje „o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele“, avšak ve vlastním textu se hovoří vždy jen o „jednotném měsíčním hlášení“. Dáváme na zvážení, zda by nebylo vhodné použít plné znění pojmu včetně slova „zaměstnavatele“ s tím, že by v případě potřeby pro něj byla zavedena legislativní zkratka.
Neakceptováno.
Zavádění legislativní zkratky v tomto případě považujeme za nadbytečné.
K § 3 odst. 1 písm. d):
Ministerstvo vnitra
K § 3 odst. 1 písm. d):
Navrhujeme před slovo „nebo“ vložit čárku; srov. čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády
Upraveno v souladu s čl. 42 odst. 1 LPV.
K § 10 odst. 1
Ministerstvo vnitra
K § 10 odst. 1:
S odkazem na povahu výčtu obsaženého v odstavci 1 doporučujeme zvážit důvodnost čárky před spojkou „a“, která se nachází v písmenu b).
Upraveno v souladu s čl. 42 odst. 2 LPV.
K § 11 odst. 3 a § 12 odst. 3
Ministerstvo vnitra
K § 11 odst. 3 a § 12 odst. 3:
Jestliže se v pododstavcích jedná o kumulativní výčet, pak navrhujeme pro nadbytečnost odstranit čárku před spojkou „a“ na konci textu písmene a); srov. čl. 42 odst. 2 Legislativních pravidel vlády.
Upraveno v souladu s čl. 42 odst. 2 LPV.
K § 12 a § 13
Ministerstvo vnitra
K § 12 a § 13:
Nepovažujeme ze systematického hlediska za nejpříhodnější, aby se v normativním textu nejprve hovořilo o výzvě k opravnému hlášení a následně teprve definovaly situace, kdy k podání opravného hlášení může dojít. Doporučujeme pořadí ustanovení zaměnit, a to i s ohledem na skutečnost, že opravné hlášení může iniciovat i samotný zaměstnavatel.
Neakceptováno
Posloupnost považujeme za logickou.
K § 16 odst. 2 písm. a) a § 19 odst. 4 písm. b):
Ministerstvo vnitra
K § 16 odst. 2 písm. a) a § 19 odst. 4 písm. b):
Před slovo „nebo“ navrhujeme vložit chybějící interpunkci (čárku).
Doplněno.
K § 5
Digitální a informační agentura
K § 5 odst. 4 písm. b). Nesouhlasíme s tím, aby seznam uživatelů údajů definovala vláda nařízením. ČSSZ bude prvotním příjemcem takovýchto údajů o subjektech a objektech práva, čímž se stává jejich původcem pro ostatní orgány veřejné moci. Následně si o tyto údaje, které bude ČSSZ vést v agendovém informačním systému, může říct jakýkoliv orgán veřejné moci, který dané údaje potřebuje pro výkon své působnosti viz § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Vláda nařízením nebude stanovovat seznam uživatelů údajů, ten bude dán zákonem (§ 4 odst. 2). V nařízení vlády bude pouze u každého jednotlivého údaje informace, kterým uživatelům tento údaj ze zákona náleží pro jejich činnost a bude jim zpřístupňován.
Takto navržená úprava není v rozporu s § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
Vyjádření DIA: Součástí materiálu by dle DIA neměl být seznam OVM, které jsou uživateli údajů.
Stanovisko předkladatele: Účelem JMHZ je úhrnné sdělování předem definovaného okruhu údajů (stanoveného zvláštními právními předpisy) a jejich automatizované zpřístupňování uživatelům údajů, tedy orgánům, kterým jsou tyto údaje určeny a kterým je zaměstnavatel povinen podle zvláštních právních předpisů tyto údaje pravidelně sdělovat. Údaje, které bude oprávněn získávat jiný OVM ad hoc, si bude primárně vyžadovat od některého z uživatelů údajů, tak jak je tomu dosud.
Uživatelé zůstavají nadále správci svých agend, systém JMHZ se garantem žádné agendy nestává. Finanční správa např. nadále zůstává garantem a editorem údajů agendy daně z příjmů ze závislé činnosti, ČSSZ nadále zůstává garantem a editorem údajů agendy pojistného a nemocenského a důchodvého pojištění. Systém JMHZ není původcem údajů pro další orgány veřejné moci, původci jsou nadále zaměstnavatelé, kteří místo formulářů na několik správců agend budou posílat sjednocený formulář údajů pro několik správců agend najendou. Systém JMHZ je pouze transakčním systémem, který údaje dále předává správcům agend. Proto nadále budou jiné OVM údaje získávat od dosavadních správců agend.
K pojmu „uživatel údajů“ ještě uvádíme, že tím není myšleno, že jde o taxativní výčet orgánů veřejné moci, které mají pravomoc údaje získané prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení využívat. Jde pouze o označení primárních uživatelů údajů (kteří byli příjemci obdobného okruhu dat jako doposud), tj. společný pojem definovaný pro účely daného zákona, aby v dalším textu nebylo nutné pokaždé jednotlivé orgány, jimž jsou údaje prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zasílány, vyjmenovávat. Opuštění takového konceptu by zásadně zhoršilo čitelnost textu.
Vyjádření připomínkového místa: Poraduje promítnutí výše uvedeného posledního odstavce do odůvodnění k danému paragrafu, s dovětkem, že „tím nejsou dotčena práva orgánů veřejné moci vyžadovat si údaje agendových informačních systémů dle zákona č. 111/2009 Sb.“
Vyjádření předkladatele: Akceptováno
K § 7
Digitální a informační agentura
K § 7 odst. 2. Návrh zde ve větě za středníkem nadbytečně řeší potvrzení o přijetí podání. Tato skutečnost by však měla být potvrzena prostřednictvím vydání osvědčení o digitálním úkonu podle § 5 zákona č. 12/2020 Sb. Větu za středníkem tedy navrhujeme vypustit a úpravu ponechat obecné úpravě povinnosti vystavit osvědčení o digitálním úkonu podle § 5 zákona č. 12/2020 Sb.
Zásadní připomínka
Akceptováno
V § 7 odst. 2 je část věty za středníkem vypuštěna.
K § 8
Digitální a informační agentura
K § 8 odst. 3. Nesouhlasíme s tím, aby seznam (obsahovou strukturu) údajů stanovila vláda nařízením. Předkladatel má mít jasno o tom, jaké údaje požaduje pro výkon působnosti dle tohoto zákona.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Údaje, které budou zaměstnavatelé povinni zasílat prostřednictvím JMHZ, jsou vždy stanoveny ve zvláštních právních předpisech (viz úprava doprovodného zákona k zákonu o JMHZ). Nařízení vlády bude vždy obsahovat údaje, které mají oporu v zákoně. Nikdy tedy nebude nařízením vlády rozšířen okruh údajů, které zaměstnavatel musí prostřednictvím JMHZ zasílat. Pro rozšíření hlášených údajů, tj. rozšíření povinností zaměstnavatele, bude třeba vždy změna příslušného zákona. Stanovovat obsahovou strukturu podání podzákonným právním předpisem je běžnou praxí například v zákoně o daních z příjmů.
Vyjádření DIA:
Z vypořádání vyplývá, že nařízením vlády nebude rozšířen okruh údajů, které zaměstnavatel musí podle zákona zasílat prostřednictvím JMHZ. Nařízení nebude tedy překračovat zákon. V materiálu absentuje uvedení seznamu či rozsahu údajů.
Stanovisko předkladatele:
Hlášeny prostřednictvím JMHZ budou pouze ty údaje, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis (viz doprovodný zákon k zákonu o JMHZ). Souhrn těchto údajů bude pro přehlednost strukturovaně uveden v prováděcím nařízení vlády. Teze tohoto nařízení budou součástí materiálu předkládaného do vlády.
Rozsah údajů je uveden v doprovodných zákonech, kde je vymezeno, které údaje zaměstnavatel předává prostřednictvím systému JMHZ.
Okruh údajů, který nařízení vlády stanoví, je konkretizací norem obsažených v jednotlivých zákonech. Tyto normy z logiky věci neobsahují stejný výčet údajů, ale dané pravidlo stanoví zpravidla obecnější formou. Příkladem je § 72 odst. 3 daňového řádu, který je nutné vždy posuzovat ve vztahu k jednotlivým hmotněprávním a procesně právním povinostem vyvěrajících z daňových zákonů. V případě daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jde zejména o povinnosti plátců této daně obsažených v ustanoveních § 38h a násl. Jinými slovy, vymezení obsažené v jednotivých zákonech nemusí být pojato položkově, protože taková právní úprava by byla velmi rigidní a vyžadovala by velmi často novelizaci zákonů parlamentem. Proto je vhodnější vymezovat údaje, které jsou zaměstnavatelé povinni předávat, prostřednictvím vymezení účelu požadovaných údajů nebo souhrnnou specifikací a konkrétní výčet údajů pro zaměstnavatele stanovit podzákonným právním předpisem, který ale nemůže překročit vymezení dané zákony. Takové pojetí je v souladu s judikaturou Ústavního soudu k tomuto souladu (viz Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. listopadu 2019).
Připomínka vyporádána
K § 10
Digitální a informační agentura
K § 10 odst. 5. Nesouhlasíme s tím, aby vláda stanovovala „méně formální vady“. Není důvod, aby se nejvyšší orgán výkonné moci zabýval tím, co má stanovit předkladatel již v rámci práv a povinností dle zákona.
Zásadní připomínka
Neakceptováno.
Ustanovení vychází z principu, že vláda je zmocněna zmírnit přísnější zákonné pravidlo, je-li to odůvodněné z hlediska provádění zákona. Ustanovení neumožňuje vládě překročit zákonné limity, pouze na adresáty normy aplikovat v odůvodněných případech mírnější režim, než stanoví zákon. V praxi se bude jednat o výjimečné a velmi specifické situace, které s ohledem na jejich kazuistický charakter není účelné řešit na úrovni zákona.
Na druhou stranu to, že tyto méně závažné vady stanoví vláda nařízením, neznamená, že nejvyšší orgán výkonné moci nebude vědět, co předkladatel stanovuje. Naopak, jelikož orgán, který se účinností/neúčinností podání a případnými sankcemi bude zabývat, je ČSSZ, bude jí toto nařízení vlády velmi dobře známo. ČSSZ vystupuje v projektu JMHZ jak v roli uživatele údajů, tak i v roli správce údajů (§ 24 odst. 3).
Připomínka vyporádána
K § 14
Digitální a informační agentura
K § 14. Požadujeme doplnit, aby zaměstnavatel, který nemá zpřístupněnou datovou schránku, mohl určit notifikační mechanismus na písemnost doručenou do elektronické aplikace.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
ePortál bude nabízet službu (zasílání notifikací), která (v režimu OPT-IN) bude moci vyrozumět adresáta o tom, že mu bylo na ePortál doručeno podání, a to na e-mailovou adresu, kterou zaměstnavatel uvedl při registraci zaměstnavatele, popř. na jinou zvolenou elektronickou adresu, nebo na jiný technický prostředek pro vyrozumění, který bude služba aktuálně nabízet (popsáno záměrně obecně pro budoucí využití). V zákoně nebude upraveno.
K § 20
Digitální a informační agentura
K § 20. Požadujeme doplnit mechanismy revokace a opětovného vydání čísla sociálního pojištění, aby se splnila pravidla klientských identifikátorů https://archi.gov.cz/nap:evidence_udaju_o_subjektech.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Název byl přejmenován na osobní identifikační číslo. Vydání osobního identifikačního čísla je řízeno pravidly vydávání klientských (stykových) bezvýznamových identifikátorů na MPSV při aplikaci ztotožňovacích mechanismů z ROB/CIS, pokud lze.
Způsob nápravy duplicity osobního identifikačního čísla je technickou otázkou, kterou není třeba řešit v zákoně. Popsaný mechanismus nápravy byl doplněn do důvodové zprávy:
Pokud dojde k přidělení více osobních identifikačních čísel záznamu jedné fyzické osobě, dojde ke sloučení pod jedno osobní identifikační číslo.
Pokud dojde k přidělení stejného osobního identifikačního čísla záznamům o dvou nebo více fyzických osobách, je u jednoho záznamu fyzické osoby osobního identifikačního čísla zachováno a ostatním záznamům o fyzických osobách je přiděleno nové osobní identifikační číslo.
Připomínka vyporádána
K § 23
Digitální a informační agentura
K § 23. Ač není výslovně uvedeno, systém splňuje znaky Informačního systému veřejné správy a očekáváme splnění všech požadavků kladených na takový systém.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Informační systémy ČSSZ jsou prvkem informačního systému veřejné správy, i informační systémy MPSV splňují znaky informačního systému veřejné správy.
V § 4c odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je zakotveno, že systém JMHZ je součástí informačního systému veřejné správy.
K § 26
Digitální a informační agentura
K § 26. Upozorňujeme, že platí obecná práva subjektů údajů dle ČÁST PRVNÍ HLAVA X zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
Zásadní připomínka
Vzato na vědomí.
K § 4
Digitální a informační agentura
K § 4 odst. 2 písm. b). Zde by bylo dobré zavést pro Českou správu sociálního zabezpečení zkratku „ČSSZ“. Dále v textu se tento název vyskytuje ještě mnohokrát.
Neakceptováno.
Takové legislativní zkratky legislativní pravidla vlády v textu zákona neumožňují
K § 27
Digitální a informační agentura
K § 27 odst. 4. Požadujeme vysvětlení, proč nestačí obecné ustanovení § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech
Vysvětleno.
Vysvětlení je uvedeno v důvodové zprávě. Smyslem ustanovení je zavést preferenci využívání údajů z agendových IS vedených jednotlivými uživateli před jejich sdělováním ze systému evidence JMHZ.
K § 12 a 13
Český statistický úřad
Připomínka k § 12 a 13 návrhu zákona
Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“) navrhuje do § 13 vložit odstavec upravující obsahové a formální náležitosti výzvy uživatele údajů podle § 13 odst. 2 písm. b) a důsledky pro případ, že na základě této „výzvy“ zaměstnavatel opravné hlášení nepodá vůbec, nebo jej podá s vadami, které ho činí zcela či částečně neúčinným.
Odůvodnění:
Podle § 12 nazvaného „Výzva k podání opravného hlášení“ vyzve zaměstnavatele k podání opravného hlášení ČSSZ. Současně ale § 13 předpokládá, že opravné hlášení podává zaměstnavatel mj. i na základě „výzvy“ ze strany uživatele údajů. Přitom odpovědnost za přestupek je vázána pouze na výzvu ČSSZ podle § 12. Není proto zřejmé, jaký charakter a význam má výzva uživatele údajů, jaké má obsahové a formální náležitosti, jaké povinnosti zaměstnavatele jsou s ní spojeny a jaké jsou důsledky jejich neplnění.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Bylo by to nadbytečné. Zaslání opravného hlášení na základě výzvy uživatele údajů má stejný charakter jako jeho zaslání na základě vlastního zjištění zaměstnavatele.
Výzva od uživatele může mít jakoukoli formu. Důsledky nereagování na takovou výzvu nelze řešit tímto zákonem.
Vyjádření DIA:
Tato preference je zcela v rozporu s naším názorem, neboť máme za to, že OVM by si měla zjišťovat údaje primárně přímo ze systému evidence JMHZ.
Stanovisko předkladatele:
Názor předkladatele je uveden výše ve vypořádání připomínky k § 5.
K § 29 odst. 1 písm. h)
Český statistický úřad
Připomínka k § 29 odst. 1 písm. h) návrhu zákona
ČSÚ navrhuje za slovo „zaměstnanců“ doplnit slova „nebo uvede v evidenci zaměstnanců zjevně nesprávné údaje“.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je zajistit, aby zaměstnavatelé do evidence zaměstnanců uváděli pouze údaje, které jsou pravdivé a věcně správné. Účelem a cílem navrženého doplnění skutkové podstaty přestupku je minimalizace případů, kdy zaměstnavatel povinnost podle § 19 sice formálně splní (přihlášením, odhlášením, oznámením změny), nicméně registrované údaje jsou nesprávné, což je bez podrobnějšího dalšího ověřování či kontrol zřejmé (např. obec uvede u svého zaměstnance kód CZ-ISCO „nejvyšší státní úředníci“, nemocnice uvede u lékaře vzdělání nižší než vysokoškolské apod.).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Jde o obsahovou vadu přihlášky zaměstnance do evidence zaměstnanců, kterou bude kontrolovat ČSSZ, která bude rovněž sankcionovat uvádění chybných údajů po vyhodnocení jejich závažnosti. Do § 29 odst. 1 písm. i) se doplňují slova „nebo uvede v přihlášce do evidence zaměstnanců nesprávný údaj“. Souvisí s připomínkou MV k témuž ustanovení.
ČSÚ souhlasí s vypořádáním této připomínky.
K § 5 odst. 4 písm. b)
Český statistický úřad
Připomínka k § 5 odst. 4 písm. b) návrhu zákona
ČSÚ doporučuje slovo „kterému“ nahradit slovem „kterým“.
Odůvodnění:
Navržené ustanovení obsahuje jednotné číslo implikující určení jednoho uživatele pro každý údaj. Řada údajů má přitom více než jednoho uživatele.
V souvislosti s tím ČSÚ současně doporučuje doplnit do tezí nařízení vlády, jak budou řešeny případy, kdy jednotlivé údaje JMHZ mají více uživatelů.
Tato připomínka je doporučující.
Neakceptováno.
Formulace vyhovuje jak v případě, že údaj náleží jen jednomu uživateli, tak v případě, že náleží dvěma, popř. více uživatelům.
ČSÚ bere na vědomí vypořádání této připomínky.
K § 33 odst. 3
Český statistický úřad
Připomínka k § 33 odst. 3 návrhu zákona
ČSÚ doporučuje, resp. dává ke zvážení, více flexibilní přístup k délce lhůty pro jednotlivé zaměstnavatele (např. v závislosti na charakteru podnikání).
Odůvodnění:
Zejména v případě menších zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců stav jejich evidence umožňuje sdělit všechny požadované údaje jen s obtížemi (nemají je ihned k dispozici). Pro tyto zaměstnavatele tak může být v první fázi náročnější za všechny zaměstnance požadované údaje jednorázově doplnit. Proto dáváme ke zvážení stanovit delší přechodné období. I z hlediska zátěže náběhu evidence zaměstnanců považujeme za praktické časové rozložení této povinnosti do více etap.
Tato připomínka je doporučující.
Neakceptováno.
Lhůta v délce 3 měsíců na doplnění údajů v evidenci zaměstnanců byla zkrácena na 30 dnů. K této změně bylo přistoupeno z toho důvodu, aby byl ještě před prvním odesláním JMHZ (do 20. 2. 2026) evidován kompetní seznam povinných položek u všech evidovaných zaměstnavatelů a zaměstnanců, a aby nedocházelo k problémům při přijetí JMHZ. Dohlašování údajů bez povinnosti přihlášení do evidence zaměstnavatele/zaměstnance se bude týkat zaměstnavatelů, kteří budou vedeni na FS, ale nikoliv na ČSSZ a dalé zaměstnavatelů a zaměstnanců, kteří jsou vedeni na ČSSZ v registrech zaměstnavatelů a pojištěnců.
Vyjádření ČSÚ: ČSÚ opakovaně upozorňuje, že pro menší zaměstnavatele s menším počtem zaměstnanců by byla vhodná delší lhůta na doplnění údajů v evidenci zaměstnanců.
K důvodové zprávě
Český statistický úřad
Připomínka k Důvodové zprávě (str. 1)
ČSÚ navrhuje u vymezení agend MPSV doplnit statistické zjišťování Pololetní šetření o průměrném výdělku (ISPV) podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, resp. podle vyhlášky o Programu statistických zjišťování.
Odůvodnění:
Toto šetření je pouze zmíněno u vymezení agend ČSÚ, není zde však uvedena gesce MPSV.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Bylo doplněno.
ČSÚ souhlasí s vypořádáním této připomínky.
K důvodové zprávě
Český statistický úřad
Připomínka k Důvodové zprávě (str. 6, 4. odstavec)
ČSÚ doporučuje upřesnit text - je zde nesprávně uvedeno, že gestorem šetření za platovou sféru je Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Odůvodnění:
Směšují se zde dvě oddělené agendy – jednou jsou Informace a statistiky o průměrném výdělku (zahrnující jednak pololetní šetření o průměrném výdělku MPSV, jednak zpracování souhrnných informací o průměrných výdělcích za mzdovou a platovou sféru) a agenda Informačních systémů o platu a služebním příjmu (v gesci Ministerstva financí), které jsou vedeny na základě zákoníku práce, služebního zákona, zákona o vojácích z povolání a zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno.
Důvodová zpráva byla upravena.
ČSÚ souhlasí s vypořádáním této připomínky.
K důvodové zprávě
Český statistický úřad
Připomínka k Důvodové zprávě (str. 21, 3. odstavec, 3. odrážka)
ČSÚ navrhuje vypustit slova „a přímo aplikovatelných předpisů EU“
V tomto smyslu ČSÚ navrhuje upravit také Předkládací zprávu na str. 1, 3. odstavec, 3. odrážka
Odůvodnění:
Přímo aplikovatelné předpisy EU stanoví povinnost zjišťovat tyto údaje členským státům, nikoli přímo zaměstnavatelům – povinnost zaměstnavatelů je stanovena národní legislativou. Text „a přímo aplikovatelných předpisů EU“ tak není přesný a měl by být v daném kontextu vypuštěn.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Důvodová i předkládací zpráva byly upraveny.
ČSÚ souhlasí s vypořádáním této připomínky.
K § 27
Český statistický úřad
Připomínka k § 27 odst. 4 písm. a) návrhu zákona
ČSÚ doporučuje doplnit do důvodové zprávy k tomuto ustanovení postup pro případ sdělování těch údajů, které mají více uživatelů – zejména který z uživatelů je pak příslušný pro vyřízení žádosti.
V souvislosti s tím ČSÚ upozorňuje také na to, že pokud bude o údaje žadatel žádat jednotlivě po částech jednotlivé uživatele, nebudou obdržené údaje jednotlivých uživatelů z různých agend vzájemně propojitelné, respektive budou propojitelné pouze převodem příslušných agendových identifikátorů na AIFO žadatele (pokud žadatel AIFO má).
Odůvodnění:
U některých údajů může dojít k překryvu okruhů působnosti stanovených kompetenčním zákonem pro jednotlivé uživatele údajů.
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno.
Důvodová zpráva je v tomto směru doplněna. Žádat o údaje budou třetí osoby primárně konkrétní uživatele. V tomto směru bude pokračováno v praxi poskytování údajů třetím osobám jako dosud. Není důvodné, aby třetí osoba o tytéž údaje žádala více uživatelů údajů. Nicméně pokud by to udělala, mohou jí tyto údaje poskytnout jednotliví oslovení uživatelé každý sám podle svého uvážení vyplývajícího z jiných právních předpisů.
ČSÚ bere na vědomí vypořádání této připomínky.
K § 4 odst. 2
Ministerstvo spravedlnosti
1. K § 4 odst. 2
V důsledku novelizace zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), která proběhla přijetím zákona č. 252/2024 Sb. účinného od 1. října 2024, byla Ministerstvu spravedlnosti uložena nová povinnost uveřejnit informace týkající se hodnocení schopností a možností dlužníka podstupujícího oddlužení vykonávat výdělečnou činnost, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 412 odst. 4 insolvenčního zákona).
Pro tyto účely vyvinulo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s oddělením legislativních analýz Úřadu vlády České republiky v rámci projektu vyhodnocování příjmové potenciality dlužníků sofistikovaný interaktivní nástroj pro insolvenční soudy a insolvenční správce k určování adekvátního příjmu dlužníků. Tento nástroj je postaven na strukturovaných statistických datech o příjmech obyvatelstva v ČR, konkrétně na zpracovaných datech z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV).
Právě skutečnost, že se nástroj opírá o rozsáhlý vzorek statistických dat pocházejících z důvěryhodného zdroje, strukturovaného pro různé regiony a širokou škálu profesí, vedl k jeho pozitivnímu přijetí odbornou veřejností. V opačném případě totiž hrozilo a hrozí, že si praxe vyvine vlastní, pravděpodobně regionálně roztříštěné postupy, které mohly být vůči dlužníkům přehnaně přísné či diskriminující, či dokonce zcela odtržené od reality trhu práce v ČR. To by představovalo značný problém pro více než sto tisíc dlužníků aktuálně podstupujících proces oddlužení a dalšího zhruba půl milionu povinných ve vícečetných exekucích, kteří potenciálně mohou být kvalifikováni pro řešení svého úpadku institutem oddlužení, a to například nastavením nepřekonatelných bariér vstupu do oddlužení nebo vyvoláním hromadných rušení dříve schválených oddlužení.
Pro správné fungování nástroje pro určování adekvátního příjmu dlužníků i v budoucnosti a zajištění stability metodiky posuzování příjmových schopností dlužník považujeme za absolutně nezbytné udržovat zdrojová data vždy aktuální. K tomu nutně potřebujeme bezprostřední přístup k nim, přičemž systém evidence jednotného měsíčního hlášení představuje ideální zdroj.
Požadujeme do výčtu uživatelů údajů v § 4 odst. 2 návrhu zákona doplnit Ministerstvo spravedlnosti.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
O zahrnutí MSp do okruhu uživatelů bude rozhodnuto po konkretizaci, jaké údaje mají být poskytovány. Poté bude domluveno možné datum realizace. Nepředpokládá se zapojení k 1. 1. 2026.
Vyjádření přiomínkového místa:
Ppřipomínka byla vysvětlena a problematika bude dále diskutována v souvislosti s přípravou 2. etapy JMHZ.
§ 27 odst. 3
Ministerstvo spravedlnosti
1. K § 27 odst. 3
Důvodová zpráva k § 27 odst. 3 odůvodňuje zavedení zvláštního postupu pro poskytování údajů z evidence jednotného měsíčního hlášení ve prospěch bank, které si v rámci posuzování solventnosti zaměstnance mohou vyžádat od ministerstva poskytnutí údajů o jeho příjmech a zaměstnáních.
Tuto speciální úpravu obecně považujeme za vhodnou, avšak neúplnou co do vymezení okruhu oprávněných subjektů. Banky totiž nejsou jedinými subjekty posuzujícími solventnost zaměstnanců v procesu sjednávání úvěrů. Výčet osob oprávněných poskytovat spotřebitelské úvěry uvádí § 7 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, přičemž do této kategorie řadí i další subjekty. Mezi jinými lze zvlášť vyzdvihnout tzv. nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů; v praxi se jedná o vyšší desítky právnických osob disponujících zvláštní licencí udělenou Českou národní bankou, které vedle bank též drží značný podíl na trhu spotřebitelských úvěrů.
Protože všechny osoby oprávněné poskytovat spotřebitelské úvěry jsou ze zákona povinny dostát vysokému standardu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to dokonce pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, považujeme za zásadní, aby disponovaly srovnatelným přístupem k důležitým informacím o majetkových poměrech spotřebitele.
Požadujeme rozšířit oprávnění poskytovat údaje o příjmech i zaměstnáních zaměstnanců ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení vedle bank i na zbývající kategorie osob oprávněných poskytovat spotřebitelské úvěry podle zákona o spotřebitelském úvěru.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Obecně
Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády
Obecně
Předkladatelem zvolená koncepce „střechového“ zákona, který zároveň obsahuje i některá hmotně právní a některá procesní ustanovení, nepřispívá k přehlednosti zamýšlené úpravy. Z takto pojaté právní úpravy totiž není zřejmé to nejdůležitější - jakých povinností zaměstnavatele se jednotné měsíční hlášení týká (ty jsou obsaženy v jiných právních předpisech) a komu budou zaměstnavatelem hlášené údaje poskytnuty (to má být dle § 5 odst. 4 návrhu zákona až obsahem prováděcího právního předpisu).
Z hlediska systematického se dosavadní právní úprava dané oblasti rozšiřuje o další právní předpis, jehož jediným benefitem je skutečnost, že zaměstnavatel bude moci některé údaje poskytované státu uvést na jednom formuláři. Stejného účelu by však bylo možno dosáhnout i novelizací stávající právní úpravy.
Pokud jde o novou hmotně právní úpravu evidence zaměstnanců a zaměstnavatelů v § 16 až 19 (přesunutou ze zákona o nemocenském pojištění – dnes § 93), zůstává forma oznámení mimo jednotné měsíční hlášení, a to v podobě zvláštní přihlášky (viz § 28 písm. a) bod 2). Není tedy zřejmé, proč je přesunuta do návrhu zákona, když podle § 16 odst. 3 a § 18 odst. 3 bude nadále vedena podle zákona o nemocenském pojištění.
Vysvětleno.
Povinnosti zaměstnavatele, resp. okruh údajů hlášených prostřednictvím JMHZ, nadále stanovují zvláštní právní předpisy. Z hlediska legislativní úpravy nebylo únosné, aby veškeré povinnosti zaměstnavatelů byly ve zvláštních předpisech zrušeny a přesunuty do zákona o JMHZ. Jako pozitivum je třeba vnímat nařízení vlády, které bude vydáno k provádění zákona o JMHZ, a které zaměstnavatelům poskytne ucelený soupis všech povinně hlášených údajů na jednom místě.
Evidence zaměstnanců a zaměstnavatelů je přesunuta do zákona o JMHZ, aby zahrnovala všechny zaměstnavatele a zaměstnance podle zákona o JMHZ (§ 2 a § 3). Tedy tato povinnost dopadá na mnohem širší okruh zaměstnavatelů a zaměstnanců, než je tomu v zákoně o nemocenském pojištění.
K názvu zákona
Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády
K názvu zákona
Název zákona doporučujeme upravit tak, aby zohlednil i skutečnost, že zákon upravuje také evidenci zaměstnanců a zaměstnavatelů, tedy záležitost hmotněprávně odlišnou od jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které je pro kontakt se státem v tomto případě vyloučeno (viz výše). Je otázkou, zda slovní spojení „jednotné .. hlášení“ je vůbec vhodné, když zaměstnavatel musí poskytovat údaje státu i mimo jeho rámec.
Neakceptováno
Název zákona považujeme za dostatečně výstižný.
K § 2 odst. 1
Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády
K § 2 odst. 1
Upozorňujeme, že v návrhu zákona je použita tzv. „definice kruhem“. Ustanovení § 2 písm. a) definuje zaměstnavatele odkazem na zákon o nemocenském pojištění a současně předkládaná novela zákona o nemocenském pojištění v čl. XII bodu 4 stanoví, že „zaměstnavatel, který přestal být zaměstnavatelem podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele…“. Terminologicky je proto třeba text podrobit revizi.
Akceptováno.
Ve smyslu připomínky byl upraven čl. XII bodu 4 doprovodného zákona:
V § 93 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Zaměstnavatel, který přestal být zaměstnavatelem podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, je povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů; tuto povinnost zaměstnavatel splní odhlášením se z evidence zaměstnavatelů podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.“.
K § 4 odst. 1
Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády
K § 4 odst. 1
I v tomto případě je použita nevhodná „definice kruhem“.
Vysvětleno.
Nejde o definici kruhem. Hlášený údaj je vymezen podle odkazu na zvláštní právní předpisy, které definují výslovně okruh údajů povinně hlášených prostřednictvím JMHZ.
K § 5 odst. 4 písm. b)
Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády
K § 5 odst. 4 písm. b)
Uživatel zaměstnavatelem poskytnutých údajů musí být uveden v zákoně; nelze připustit, aby o adresátu údajů rozhodovala vláda nařízením, ze zákona musí vyplývat nejen povinnost poskytnout určitý údaj, ale také správní úřad, kterému se údaj poskytuje (pozn.: komplikace s prováděcím předpisem je mj. dalším důsledkem shora popsané koncepce „střechového“ zákona, kdy je jedna problematika upravena ve dvou samostatných zákonech).
Vysvětleno.
Úprava v § 5 odst. 4 písm. b) má vyjadřovat pouze to, že v nařízení vlády budou u každého konkrétního údaje informace o tom, kterým zapojeným správním orágánům (uživatelům údajů) údaj náleží. Nicméně všechny údaje, které se budou prostřednictvím JMHZ hlásit, mají oporu ve zvláštních právních předpisech, kde je i vyjádřeno, komu a proč se má údaj prostřednictvím JMHZ hlásit.
Navrhujeme upřesnění znění § 5 odst. 4:
Vláda stanoví nařízením
a) údaje, které jsou zaměstnavatelem v souladu s tímto nebo jiným zákonem sdělovány prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení,
b) období, za které je hlášený údaj v souladu s tímto nebo jiným zákonem sdělován,
c) uživatele údajů, kterému je hlášený údaj v souladu s tímto nebo jiným zákonem určen.
K § 2 odst. 1
Ministerstvo zdravotnictví
1. V § 2 odst. 1 požadujeme doplnit výčet o zákoník práce, tj. doplnit jej jako písmeno f). Ministerstvo zdravotnictví má zájem být uživatelem údajů, a to i vzhledem k tomu, že bude nutné provádět pravidelné analýzy pro účely stanovení případně dalších faktorů pracovních podmínek ve věci náročných profesí. Vzhledem k tomu je nutno doplnit i definici zaměstnavatele dle zákoníku práce.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
O zařazení MZdr mezi uživatele údajů bude rozhodnuto po detailní analýze potřeb poskytování údajů, poté bude rozhodnuto o možném termínu realizace. Nepředpokládá se zapojení od 1. 1. 2026.
Připomínkové místo akceptuje způsob vypořádání.
K § 4 odst. 2
Ministerstvo zdravotnictví
2. V § 4 odst. 2 požadujeme doplnit výčet o Ministerstvo zdravotnictví, tj. doplnit jej jako písmeno i). Ministerstvo zdravotnictví má zájem být uživatelem údajů, a to i vzhledem k tomu, že bude nutné provádět pravidelné analýzy pro účely stanovení případně dalších faktorů pracovních podmínek ve věci náročných profesí. Vzhledem k tomu je nutno doplnit i definici zaměstnavatele dle zákoníku práce.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
O zařazení MZdr mezi uživatele údajů bude rozhodnuto po detailní analýze potřeb poskytování údajů, poté bude rozhodnuto o možném termínu realizace. Nepředpokládá se zapojení od 1. 1. 2026.
Připomínkové místo akceptuje způsob vypořádání.
K § 5
Ministerstvo zdravotnictví
3. K § 5 odstavce 1 a 2 doporučujeme sloučit, neboť odstavec 2 se zdá být zbytný. Měsíční hlášení zaměstnavatel podává za stanovené období a vláda pak nařízením stanoví další podmínky. Tedy, odstavec 2 by mohl znít takto: „(1) Jednotné měsíční hlášení je elektronické podání, které zaměstnavatel používá pro sdělování hlášených údajů za stanovené období.“. Oproti tomu odstavec 5 postrádá jasné určení, k čemu přesně se má prováděcí nařízení vztahovat. Podle smyslu tedy chápeme, že vláda nařízením stanoví období podle § 5 odst. 1 (dle nového návrhu výše) a pak uživatele údajů podle § 5 odst. 2 (po přečíslování a vypuštění odstavce 2). Bez ohledu na případnou úpravu odstavce 2 resp. 1 podle našeho návrhu doporučujeme do ustanovení ohledně provedení úpravy nařízením doplnit konkrétní vnitřní odkazy na úpravu, kterou má toto nařízení provést.
Neakceptováno.
Ustanovení § 5 je dle našeho názoru formulováno dostatečně přesně a odst. 2 není vhodné vypouštět, protože se v něm jasně stanoví, že období, za které se údaje hlásí, stanovují jíné právní předpisy. Připomínka je na některých místech nejasná, zřejmě neodpovídají čísla odstavců.
K § 9
Ministerstvo zdravotnictví
4. V § 9 odst. 3 je uvedeno, že ČSSZ upozorní zaměstnavatele (…). Již však není řečeno, jakým způsobem. Obdobně se předpis vyjadřuje i v jiných ustanoveních, např. v § 10 odst. 6. Upozorní jej písemností doručenou do datové schránky, jak právní předpis stanovuje či jinak? Doporučujeme vyjasnit. Obdobná připomínka platí i pro § 28 písm. d) pro účely sdělení ČSSZ.
Vysvětleno.
Doručování písemností zaměstnavateli řeší § 14. Tedy primárně do datové schránky, nemá-li ji, tak prostřednictvím ePortálu ČSSZ.
K § 10
Ministerstvo zdravotnictví
5. V § 10 odst. 5 je předpokládáno, že vláda může nařízením stanovit další právní úpravu stran méně závažných formálních vad podání. Na základě čeho se rozhodne, že vláda tedy toto nařízení vydá či nikoliv? Formulace, která vládě umožňuje vydat nařízení je pro adresáty normy neurčitá a nikterak nepřispívá právní jistotě adresátů normy. Doporučujeme zvolit buď variantu, že vláda tímto nařízením bez dalšího dotčenou právní úpravu provede, tedy bude postaveno na jisto, že toto nařízení bude vydáno, nebo naopak od vydání takového nařízení zcela upustit. Připomínka platí obdobně i pro § 19 odst. 6.
Vysvětleno.
Toto ustanovení řeší velmi výjimečné případy, ke kterým bude docházet a které jsou odvislé od právní úpravy a případných novelizací jiných právních předpisů. Proto je účelné ponechat možnost, že v nařízení vlády mohou být stanoveny tyto výjimky. Nejedná se ale o volbu, zda nařízení bude, nebo nebude vydáno. Nařízení vlády musí být vydáno k provedení tohoto zákona v každém případě.
K § 17
Ministerstvo zdravotnictví
6. § 17 odst. 3 až 5 doporučujeme sloučit v jeden nový odstavec 3, který bude znít například takto:
„Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy
a) se dozvěděl o změně údajů zapsaných v evidenci zaměstnavatelů, tuto změnu oznámit,
b) došlo ke zrušení mzdové účtárny, která byla zapsána v evidenci zaměstnavatelů, ji odhlásit,
c) přestal být zaměstnavatelem posledního zaměstnance, odhlásit se z evidence zaměstnavatelů.“.
Navrhovaná struktura bude lépe odpovídat struktuře předpisu na jiných místech (např. v § 19 odst. 1) a dále ušetří zbytné dva odstavce.
Neakceptováno.
V každém odstavci je řešena odlišná situace.
K § 18
Ministerstvo zdravotnictví
7. V § 18 odst. 2 doporučujeme vyjasnit, zda je vylučovací způsob mezi písmeny a) a b) skutečně zamýšlen. Podle smyslu by údaje ve vedené evidenci měly sloužit, jak orgánům státní správy podle písmene a), tak také ostatním uživatelům podle písmene b). Spojka „nebo“ se tak zdá býti zbytná a doporučujeme ji vypustit a namísto toho zachovat mezi písmeny pouze čárku.
Akceptováno.
Slovo „nebo“ bylo ve smyslu připomínky mezi písmeny a) a b) odstraněno.
K § 18
Ministerstvo zdravotnictví
8. V § 18 odst. 2 písm. b) doporučujeme odkaz na jiný právní předpis konkretizovat, neboť ani z kontextu není zřejmé, o jaký předpis se má jednat. Obdobná připomínka platí i pro § 27 odst. 4 písm. b).
Vysvětleno.
Jiných právních předpisů podle tohoto ustanovení je celá řada. Půjde o zákony, ve kterých bude stanoveno, že údaje zaměstnavatel zasílá prostřednictvím JMHZ.
K § 21
Ministerstvo zdravotnictví
9. § 21 odst. 3 říká, že ČSSZ stanoví podobu identifikátoru zaměstnaní, ani kompetenční ustanovení (§ 28) však nenormuje, jakým způsobem toto ČSSZ činí. Doporučujeme v textu uvést, jakým způsobem ČSSZ stanoví tento identifikátor tak, aby procesní postup byl zcela zřejmý.
Vysvětleno.
Podoba identifikátoru (Identifikátor zaměstnání) je technickou záležitostí, která podléhá interním procesům a technickým standardům IIS ČSSZ stanoveným v souladu s architektonickými doporučeními eGovernmentu a bezpečnostními požadavky. Právní úpravu v § 21 považujeme za dostačující.
Po stránce formální:
Odbor kompatibility
Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
V důvodové zprávě k návrhu není dostatečně vyjasněn vztah návrhu k právu EU, viz níže.
Bereme na vědomí. Vypořádání viz dále.
Po stránce materiální:
Obecně
Odbor kompatibility
1. Cílem předloženého návrhu zákona je dle předkladatele vytvoření jednoho elektronického měsíčního hlášení – tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Jeho prostřednictvím dojde ke sloučení povinností hlášení údajů na straně zaměstnavatele do jediného hlášení, které bude odesíláno v jednom stanoveném termínu jednomu subjektu (MPSV), čímž dojde k zamezení dvojkolejnosti komunikace zaměstnavatelů s veřejnou správou a výrazně se sníží administrativní zátěž pro zaměstnavatele.
Předkladatel na str. 11 důvodové zprávy uvádí, že na předmět úpravy v předloženém návrhu se nevztahuje žádný relevantní předpis Evropské unie. Zároveň však zmiňuje souvislost s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice, v platném znění. To nezpochybňujeme, máme ale za to, že návrhu se dotýkají ještě další předpisy EU.
--------------------------------------------------------------------------------
Předně by mělo být v bodě 4. Obecné části důvodové zprávy uvedeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které je t.č. nepřesně citováno pouze v bodě 7. na str. 14 a násl. DZ.
Taktéž zřejmě bude relevantní i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění, a v neposlední řadě postrádáme vyjasnění vztahu návrhu k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012, v platném znění.
Nařízení (EU) 2018/1724 má za cíl zajistit to, že občanům a podnikům bude poskytnut snadný přístup k vysoce kvalitním informacím, a to mj. v oblasti, který se týká předloženého návrhu (viz např. PŘÍLOHA I - seznam informačních oblastí, jež mají význam pro občany a podniky vykonávající na vnitřním trhu svá práva, bod B.).
Vyjádření ke vztahu návrhu k právu EU je třeba dopracovat.
Akceptováno.
V kapitole 4. na str. 11 byl 2. a 3. odstavec odstraněn, a to z důvodu, že je v rozporu s předchozím odstavcem a vztahuje se k odůvodnění části IV. změnového zákona k JMHZ (tj. změna zákona o státní statistické službě).
Zákon o JMHZ zavádí pouze nový kanál k hlášení údajů o zaměstnancích a nemá vztah k předpisům EU.
--------------------------------------------------------------------
Akceptováno.
Bylo doplněno. V bodě 4. obecné části DZ byla doplněna zmínka o těchto nařízeních a byl vyjasněn jejich vztah ke konceptu JMHZ.
Obecně
Odbor kompatibility
2. V obecné rovině dále uvádíme, že z návrhu zákona je obtížné vyčíst, jaká práva a povinnosti se budou (zejména zaměstnavatelů) týkat. To je dáno tím, že návrh zákona upravuje „střechový“ režim, prostřednictvím kterého se ale odvolává na jiné právní předpisy (viz např. definice). Navržená úprava je tak nepřehledná a je obtížné pochopit, co přesně budou muset soukromé subjekty plnit.
Vysvětleno.
Zákon o JMHZ je z drtivé většiny technickou normou. Upravuje jednu datovou větu, ve které budou zaměstnavatelé najednou posílat údaje různým správním orgánům na základě zákonných zmocnění v zákonech, se kterými jsou zaměstnavatelé navyklí pracovat. Nicméně není legislativně únosné, aby tento zákon současně upravoval všechny povinnosti, které zaměstnavatel vůči těmto orgánům má.
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí.
K § 1 odst. 1
Odbor kompatibility
K § 1 odst. 1 návrhu:
Není jasné, na jaké přímo použitelné předpisy se návrhem navazuje. Má-li předkladatel na mysli v důvodové zprávě zmíněné nařízení č. 223/2009 o evropské statistice, je třeba vyargumentovat, v čem přesně je toto nařízení prováděno. Žádné ustanovení návrhu totiž není vyznačeno jako implementační k žádnému předpisu EU. Zdá se tudíž, že vztah návrhu k právu EU bude spíše zprostředkovaný, což neodůvodňuje stanovení vazby na právo EU hned v § 1 odst. 1.
Akceptováno.
Z § 1 odst. 1 se slova „nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie“ vypouštějí.
K § 2 a 3
Odbor kompatibility
K § 2:
Z návrhu vyplývá, že definice zaměstnavatele bude „proměnlivá“, tedy že vždy bude záviset na tom, v rámci kterého jiného právního předpisu se daný zaměstnavatel pro vyplňování jednotného měsíčního hlášení pohybuje.
Máme za to, že takto vymezit definici nelze, neboť právní předpis musí být terminologicky jednotný (viz čl. 40 LPV).
Obdobné platí u § 3.
Vysvětleno.
Tyto definice jsou dány do značné míry tím, že zákon je zastřešující, technického charakteru a skutečně se odvolává na různé právní předpisy, ve kterých jsou definice zaměstnavatele jednoznačně legislativně vymezeny. Ke změně definice zaměstnavatele tak může dojít jen novelizací některého zákonného právního předpisu. Obsáhnout definice jinak by bylo poměrně komplikované a určitě pro adresáty nepřehledné.
K § 4
Odbor kompatibility
K § 4 návrhu:
Definice v § 4 odst.1 je definice kruhem.
Vysvětleno.
Nejde o definici kruhem. Hlášený údaj je vymezen podle odkazu na zvláštní právní předpisy, které definují výslovně okruh údajů povinně hlášených prostřednictvím JMHZ.
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí.
K § 7, popř. jiným ustanovením
Odbor kompatibility
K § 7, popř. jiným ustanovením návrhu:
Ustanovení by mělo být zhodnoceno z hlediska nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, viz připomínka Obecně. Tážeme se konkrétně, zda elektronická podání předvídaná návrhem představují systém elektronické identifikace, na který se nařízení č. 910/2014 uplatní.
Vysvětleno.
Elektronická podání předvídaná návrhem nepředstavují systém elektronické identifikace, na který se nařízení č. 910/2014 uplatní.
Nelze jednoznačně odpovědět na připomínku týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, neboť jeho ustanovení jsou formulována velmi široce a neumožňují jednoznačně definovat technické řešení navrhovaného systému.
Zaměstnavatel provádí podání ve formě elektronického souboru obsahujícího identifikační údaje a vlastní data formulářového typu. Takto sestavený elektronický soubor je podán do informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) prostřednictvím stávajících komunikačních kanálů MPSV v rámci domény České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), konkrétně skrze webový portál ePortál, datovou schránku či automatizované rozhraní APEP.
Data přijatá těmito rozhraními podléhají formální a logické kontrole, včetně ověření identity podavatele. Následně je zaměstnavateli zasíláno potvrzení o přijetí v souladu s § 5 zákona č. 12/2020 Sb.
Připomínka byla konzultována IT sekcí MPSV s DIA, bylo potvrzeno, že se nejdená o systém elektronické identifikace, připomínka byla ze strany DIA hodnocena jako nesrozumitelná.
K § 5
Odbor kompatibility
K § 5 odst. 4:
Nařízením vlády mají být stanoveny pro vymezení povinností v zákoně podstatné náležitosti. Zejména to, že ze zákona není seznatelné, kdo je „uživatelem údajů“, považujeme z hlediska ústavního za nepřípustnou legislativní techniku. To, kdo je uživatelem údajů, musí být alespoň rámcově stanoveno zákonem. Není ani jasné, jaký bude vztah nařízení vlády k § 4 odst. 2, který stanoví výčet uživatelů údajů.
Vysvětleno.
Kdo je uživatelem údajů, je dáno zákonem, jsou vyjmenováni právě ve zmíněném § 4 odst. 2. V nařízení vlády bude pouze u každého údaje uvedeno, kterému uživateli údajů náleží dle příslušných právních předpisů. Všechny údaje i uživatelé údajů, kterým budou tyto údaje sdělovány, mají oporu v jiných právních předpisech.
Navrhuje se současně upřesnění § 5 odst. 4 písm. b).
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí.
K § 8
Odbor kompatibility
K § 8:
Ustanovení uvádí (odst. 1), že zaměstnavatel má učinit podání ve stanoveném formátu a struktuře. Jak tato povinnost navazuje na § 7, který uvádí, že podání může zaměstnavatel učinit pouze elektronicky prostřednictvím tam uvedených forem?
Vysvětleno.
§ 7 řeší „kanály“, kterými půjde JMHZ odeslat. § 8 stanovuje zaměstnavateli povinnost dodržet formát a strukturu samotného podání JMHZ, které stanová vláda nařízením – konkrétní podobu podání, dodržování stanovených znaků, pořadí položek atd.
K § 10
Odbor kompatibility
K § 10 návrhu:
§ 10 odst. 5 – výjimky ze zákona učiněné prostřednictvím nařízení vlády jsou problematické.
Vysvětleno.
Toto ustanovení řeší velmi výjimečné případy, ke kterým bude docházet a které jsou odvislé od právní úpravy a případných novelizací jiných právních předpisů. Proto je účelné ponechat možnost, že v nařízení vlády mohou být stanoveny tyto výjimky. Nejedná se ale o volbu, zda nařízení bude, nebo nebude vydáno. Nařízení vlády musí být vydáno k provedení tohoto zákona v každém případě.
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí.
K § 14
Odbor kompatibility
K § 14 návrhu:
V § 14 odst. 3 je uvedeno, že písemnost je doručena okamžikem, kdy se do aplikace zaměstnavatel přihlásí, což však musí být ve lhůtě 10 dní, jinak bude platit fikce doručení. To tedy zřejmě bude vyžadovat průběžnou kontrolu portálu ČSSZ. Je někde stanovena povinnost používat a průběžně kontrolovat portál ČSSZ?
Vysvětleno.
ePortál ČSSZ využívá většina zaměstnavatelů již nyní. ePortál bude nabízet službu (zasílání notifikací), která (v režimu OPT-IN) bude moci vyrozumět adresáta o tom, že mu bylo na ePortál doručeno podání, a to na e-mailovou adresu, kterou zaměstnavatel uvedl při registraci zaměstnavatele, popř. na jinou zvolenou elektronickou adresu, nebo na jiný technický prostředek pro vyrozumění, který bude služba aktuálně nabízet (popsáno záměrně obecně pro budoucí využití).
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí.
K § 16 a násl.
Odbor kompatibility
K § 16 a násl. návrhu:
Pro uvedená ustanovení návrhu bude relevantní nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů); to by měla důvodová zpráva k návrhu více reflektovat (viz připomínka Obecně).
Dále, z příslušných ustanovení není seznatelné, jaké údaje se budou shromažďovat. To by měl zákon stanovit.
Akceptováno.
Důvodová zpráva byla upravena.
Okruh hlášených údajů stanoví jednotlivé zvláštní předpisy (popř. tento zákon, jde-li o evidenční povinnosti). Tento okruh bude současně rekapitulován nařízením vlády.
K § 17 odst. 1 a § 19 odst. 1
Odbor kompatibility
K § 17 odst. 1 a § 19 odst. 1:
Předkladatel v navrhovaném § 17 odst. 1 a § 19 odst. 1 zákona konstruuje rozdílné zacházení se zaměstnavateli zahraničních zaměstnanců. Navrhovanou přísnější povinnost, kdy je nutno přihlašovat do evidence nejpozději k okamžiku nabytí postavení zaměstnavatele zahraničního zaměstnance, resp. nejpozději v den nástupu zahraničního zaměstnance k výkonu práce, je nutno minimálně ospravedlnit, existují-li důvody pro její ponechání v navržené podobě. Dle našich poznatků předpisy EU stanoví zaměstnavatelům pouze obecnou oznamovací povinnost – viz formulace o nutnosti oznamovat příslušným orgánům určeným členskými státy začátek zaměstnání státních příslušníků třetích zemí ve lhůtě stanovené každým členským státem v čl. 4 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/52/ES.
Vysvětleno.
Lhůta pro přihlášení zaměstnavatele zaměstnávajícího zahraničního zaměstnance a pro přihlášení zahraničního zaměstnance vyplývá z platné právní úpravy zákona o zaměstnanosti týkající se informační povinnosti zaměstnavatele zaměstnávajícího zahraničního zaměstnance (viz § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). Nejde tedy o nově navrhovanou přísnější povinnost, pouze o sladění již existující zákonem o zaměstnanosti zakotvené lhůty ve vztahu k informační povinnosti zaměstnavatele zaměstnávajícího zahraniční zaměstnance.
Účelem takto stanovené lhůty, která je součástí právní úpravy zaměstnávání cizinců již dvě dekády, je zvýšení ochrany cizinců na trhu práce a významné snížení rizika jejich pracovního vykořisťování. Odborné analýzy, praxe kontrolních orgánů i závěry MOPNZ (Mezirezortní orgán pro potírání nelegálního zaměstnávání) shodně potvrzují, že přísněji stanovená lhůta je nadále nezbytná.
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí, s tím že dále uvádí, že uvedené ustanovení zákona je však také implementační k uvedenému směrnicovému ustanovení. Navrhované znění by tudíž mělo být doplněno o odpovídající výkaznictví.
Vyjádření předkladatele:
Co se týká výkaznictví vůči směrnicím, tak dle našeho názoru tato uváděná ustanovení jsou technického rázu, konkrétní povinnost je uvedena v příslušném ustanovení zákona o zaměstnanosti, které bylo v rámci změnového zákona řádně vykázáno. MPSV je připraveno na případnou další diskusi v rámci projednávání návrhu vládou.
K § 19
Odbor kompatibility
K § 19 návrhu:
Návrh v tomto ustanovení obsahuje 8-denní lhůty. Jak se tyto lhůty slučují s intervalem měsíčního hlášení, které ze své povahy předpokládá, že bude činěno jednou za měsíc?
Vysvětleno.
Jedná se o různá podání – přihlášení/odhlášení zaměstnance je jednorázový úkon při nástupu a skončení zaměstnání; JMHZ je pravidelné měsíční hlášení údajů o všech zaměstnancích. Lhůta pro přihlášení/odhlášení zaměstnance byla stanovena po vzájemné shodě participujících subjektů. Přihlášení je pouze předpokladem pro plnění navazující povinnosti zasílání JMHZ, které se bude následně plnit jednou měsíčně.
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí.
K § 19 odst. 6
Odbor kompatibility
K § 19 odst. 6 – výjimky ze zákona učiněné prostřednictvím nařízení vlády jsou problematické.
Vysvětleno
Je účelné ponechat prostor i pro úvahu, zda k výjimkám bude přistoupeno či nikoliv. Bude se jednat o velmi výjimečné a atypické situace. Pro přehlednost a čtivost zákona není vhodné řešit takové situace přimo v zákoně. Možnost volby pro stanovení situací, kdy nebude zaměstnavatel povinen přihlásit zaměstnance, nařízením vlády je opět dána atypičností těchto situací a i závislostí na vývoji jiné právní úpravy.
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí.
K § 20
Odbor kompatibility
K § 20 návrhu:
Předmět úpravy zákona směřuje na vztah zaměstnavatel – vybrané orgány veřejné moci. Není pak jasný smysl § 20, který naopak směřuje na fyzické osoby – zaměstnance (nebo všechny fyzické osoby?). Odstavec 2 uvádí, že se číslo sociálního pojištění přiděluje fyzické osobě při jejím přihlášení do evidence zaměstnanců – počítá se tedy s tím, že přímo zaměstnancům budou ze zákona plynout nějaké povinnosti? Navržená úprava je nejasná.
Vysvětleno.
Název byl změně na osobní identifikační číslo. Tento identifikátor je pouze stykovým identifikátorem v systému JMHZ, který slouží pro identifikaci v tomto systému, ale uživatelé si následně ztotožní zaměstnance pod svými vlastními identifikátory. Nepočítá se s tím, že přímo zaměstnanci by měli povinnost přihlásit se do evidence zaměstnanců. Znění cílí na situace, kdy zaměstnance přihlásí zaměstnavatel, nebo ve výjimečných případech ČSSZ.
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí.
K § 24
Odbor kompatibility
K § 24 návrhu:
Ustanovení obsahuje nejasné pojmy – „navazující postup“ (odst. 2 písm. b) nebo „náležitá bezpečnostní opatření“ (odst. 2 písm. e).
Dále, v odstavci 3 uvedené termíny „sběr“ a „zpracování“ neodpovídají čl. 4 bodu 2 nařízení 2016/679, které pod zpracování údajů řadí mj. shromažďování údajů.
Vysvětleno.
Navazujícím postupem se rozumí postup následné kontroly dat, v kontextu předchozích podání a stavu údajů v registru zaměstnanců a zaměstnavatelů, jejich transformace a příprava pro distribuci jednotlivým opravněným subjektům.
Náležitá bezpečnostní opatření jsou opatření ve smyslu zákona o kybernetické bezpečnosti.
Na základě připomínek byl termín „sběr“ z § 24 vypuštěn a používá se pouze termín „zpracování“.
K § 26 a § 27
Odbor kompatibility
K § 26 a § 27 návrhu:
Rovněž tato ustanovení jsou relevantní z hlediska nařízení 2016/679, viz Obecně výše.
Akceptováno. Viz výše.
K § 32
Odbor kompatibility
K § 32 návrhu:
Zvláštní postupy by alespoň rámcově měl upravit zákon, nelze stanovit odchylku ze zákona prostřednictvím usnesení vlády (odst. 3).
Akceptováno.
Ustanovení zvláštních postupů budou doplněna.
Připomínkové místo bere vypořádní na vědomí.
K § 33
Odbor kompatibility
K § 33 odst. 6 návrhu:
Toto ustanovení do Přechodných ustanovení nepatří
Akceptováno.
Upraveno podle připomnky MV.
K DZ
Odbor kompatibility
Návrh přímo nezapracovává právo EU, vztah k právu EU je ale potřeba vyjasnit v důvodové zprávě.
Akceptováno.
Důvodová zpráva byla upravena.
K důvodové zprávě
Ministerstvo průmyslu a obchodu
A. Obecné připomínky k důvodové zprávě:
Z návrhu vyplývá, že pro část subjektů se počet a frekvence reportovaných položek zvýší.
Vysvětleno.
Pro některé subjekty sice dojde k navýšení počtu reportovaných položek v současné době zahrnutých do statistických zjišťování. Jedná se o subjekty, které v současné době nejsou zahrnuty do výběrových statistických zjišťování. Výběrová šetření jsou konstruována tak, že v nich dochází k rotaci reportujících jednotek, a tedy každý subjekt je dříve či později zahrnut. Z tohoto pohledu nedochází k rozšíření o položky, které zaměstnavatelé neevidují, pouze dojde k jejich hlášení každý měsíc. Subjekty navíc nebudou překvapovány ad-hoc požadavky po omezenou dobu a účastí ve výběrových šetřeních v rámci zpravodajské povinnosti státní statistické služby, zvýší se předvídatelnost, pokud jde o požadavky na data od zaměstnavatelů.
K důvodové zprávě
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Návrh uvádí, že různá hlášení se mají sjednotit do JMHZ, zároveň je v návrhu uvedeno, že nepůjde o celkové sjednocení, když i nadále bude v některých případech nutné zasílat původní výkazy a hlášení vedle JMHZ. Tím, že návrh zákona ani přílohy materiálu neobsahují kompletní přehled jednotlivých položek, které by se měly posílat přes JMHZ a které budou i nadále ze strany zaměstnavatelů zasílány přes původní formuláře, tak nelze posoudit, zda bude naplněna celková plánovaná efektivita navrhovaného informačního systému JMHZ. Konkrétní podoba JMHZ bude stanovena až nařízením vlády, takže z předloženého návrhu zákona, který obsahuje zejména obecná ustanovení ohledně fungování informačního systému není zcela možné posoudit, zda skutečně po zavedení JMHZ dojde ke snížení administrativní zátěže podnikatelů a jaká bude návratnost vynaložených investičních výdajů.
Vysvětleno.
Datová věta obsahuje pouze údaje potřebné pro výkon státní správy, primárně pro potřeby MPSV, ČSSZ, ÚSSZ, IPZS, ÚP ČR, FS ČR, MF a ČSÚ. Nahrazované tiskopisy jsou vyjmenované v důvodové zprávě. Konkrétní podoba datové věty měsíčního hlášení bude předmětem nařízení vlády. Detailnější podoba nařízení vlády bude součástí návrhu zákona, který bude předložen vládě ke schválení.
K důvodové zprávě
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K bodu č. 5 důvodová zpráva – dopad na podnikatelské prostředí. V důvodové zprávě je uvedeno, že zavedení JMHZ bude mít významný pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Zároveň je ale uvedeno, že zavedení JMHZ bude znamenat pro podnikatele finanční náklad v podobě aktualizace různých účetních SW a že časová úspora pro zaměstnavatele se předpokládá v rozsahu pouze 3-5 hodin měsíčně, což je při celkových nákladech patrně zanedbatelný rozsah. V důvodové zprávě je uvedeno, že cca 10 % z celkového počtu zaměstnavatelů tj. 30 tisíc subjektů bude v důsledku zavedení JMHZ muset investovat do nových informačních systémů z důvodu, že systém výkaznictví vedou v papírové podobě. U těchto subjektů není z předložených materiálu zřejmý přínos JMHZ a zda zavedení JMHZ nebude představovat jenom zvýšené finanční náklady a žádnou administrativní nebo finanční úsporu. Důvodovou zprávu je v tomto směru nutné doplnit.
Akceptováno.
Důvodová zpráva byla upravena.
K důvodové zprávě
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Správcem informačního systému bude MPSV s tím, že technickou část zajištění systému bude realizovat ČSSZ. Důvodová zpráva nicméně neuvádí, jakým způsobem bude zajištěna ochrana dat před zneužitím. Dále není uvedeno, zda bude systém technicky spravován přímo pracovníky ČSSZ nebo externím dodavatelem, který bude mít přístup k ostrým datům. V důvodové zprávě je uvedeno, že ČSSZ, která technicky bude zajišťovat provoz informačního systému JMHZ, bude nově příjemcem výrazně vyššího objemu sbíraných dat a zároveň bude plnit nové povinnost, které z provozu systému vyplývají. V důvodové zprávě není uvedeno, zda bude muset ČSSZ zaměstnat další pracovníky na výkon povinností souvisejících s JMHZ např. vedení přestupkového řízení a vybírání pokut, což by znamenalo, že kromě investičních nákladu na vývoj nového informačního systému, nákup a technickou podporu hardwarové vybavení bude zavedení JMHZ znamenat i mzdové náklady státního rozpočtu. Případně, zda systém naopak sníží administrativní zátěž nejen na straně zaměstnavatelů, ale i na straně státu. Důvodovou zprávu je v tomto směru nutné doplnit.
Vysvětleno.
RIA obsahuje informaci o finančních nárocích na projekt JMHZ. Současně není navrhováno zvýšení systemizovaných míst na ČSSZ. Textace byla doplněna do důvodové zprávy.
Vztah mezi MPSV a ČSSZ je přesně definován zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění novely č. 395/2024Sb. Návrh JMHZ na tomto uspořádání a vzájemném vztahu nic nemění.
§ 4
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 4 odst. 2 zákona Doporučujeme čárku na konci písmena g) nahradit slovem „a“. Obecně se doporučuje, aby text právního předpisu vyjádřil výslovně vztah kumulace nebo alternace mezi položkami výčtu, a to použitím konjunktivní nebo disjunktivní spojky na konci předposlední položky výčtu.
Neakceptováno.
Jedná se pouze o výčet jednotlivých položek (uživatelů údajů). Nejedná se o vztah kumulace nebo alternace mezi položkami výčtu, mezi písmeny se uplatní pouze pouze čárky.
§ 8
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 8 odst. 2 zákona
Doporučujeme čárku na konci písmena a) nahradit slovem „a“. Pro zdůvodnění odkazujeme na připomínku č. 1.
Neakceptováno.
Mezi písmeny se uplatní pouze čárka.
§ 16
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 16 odst. 2 písm. a) zákona Doporučujeme v § 16 odst. 2 písm. a) nahradit první i druhé slovo „nebo“ slovem „a“. Domníváme se totiž, že výčet je svou povahou kumulativní.
Akceptováno.
Slovo „nebo“ bylo vypuštěno.
§ 17
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 17 odst. 6 zákona Uvedené ustanovení obsahuje nenavazující větnou konstrukci a používá nevhodně minulý čas. Ustanovení doporučujeme upravit například takto:„(6) Nesplní-li zaměstnavatel ve stanovené lhůtě ani na výzvu České správy sociálního zabezpečení povinnost přihlásit sebe nebo svoji mzdovou účtárnu do evidence zaměstnavatelů, přihlásí Česká správa sociálního zabezpečení tohoto zaměstnavatele nebo jeho mzdovou účtárnu do této evidence z moci úřední.“.
Akceptováno.
§ 18
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 18 odst. 2 písm. a) zákona Doporučujeme v § 16 odst. 2 písm. a) nahradit první i druhé slovo „nebo“ slovem „a“. Domníváme se totiž, že výčet svou povahou kumulativní.
Akceptováno.
Slovo „nebo“ bylo mezi písm. a) a b) vypuštěno.
§ 19
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 19 odst. 5 zákona Uvedené ustanovení obsahuje nenavazující větnou konstrukci a používá nevhodně minulý čas. Ustanovení doporučujeme upravit například takto:„(5) Nesplní-li zaměstnavatel ve stanovené lhůtě ani na výzvu České správy sociálního zabezpečení povinnost přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců, přihlásí Česká správa sociálního zabezpečení tohoto zaměstnance do evidence zaměstnanců z moci úřední.“.
Akceptováno.
§ 23
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 23 odst. 1 zákona Doporučujeme čárku na konci písmena b) nahradit slovem „a“. Pro zdůvodnění odkazujeme na připomínku č.
Neakceptováno.
Jedná se o výčet, mezi písmeny se uplatní pouze čárka.
§ 24
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 24 odst. 2 zákona Doporučujeme čárku na konci písmena d) nahradit slovem „a“. Pro zdůvodnění odkazujeme na připomínku č.
Neakceptováno.
Jedná se o výčet, mezi písmeny se uplatní pouze čárka.
§ 26
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 26 odst. 3 zákona Doporučujeme slova „kterou se nepodařilo odstranit“ nahradit slovy „která nebyla odstraněna“.
Neakceptováno.
Uvedené slovní spojení se běžně používá i v jiných právních předpisech.
§ 28
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 28 zákona Doporučujeme čárku na konci písmena a) bodu 1 a čárku na konci písmena d) nahradit slovem „a“. Pro zdůvodnění odkazujeme na připomínku č. 1.
Neakceptováno.
Jedná se o výčet, mezi písmeny se uplatní pouze čárka.
§ 30
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 30 odst. 3 zákona Doporučujeme zrušit slova „též tehdy“ pro nadbytečnost.
Neakceptováno.
Jde o speciální úpravu k § 76 zákona č. 250/2016 Sb. (přestupkový zákon).
§ 33
Ministerstvo průmyslu a obchodu
K § 33 odst. 2 a 3 zákona Doporučujeme zrušit slovo „alespoň“ pro nadbytečnost.
Neakceptováno.
Slovo „alespoň“ v přechodném ustanovení zdůrazňuje, že den před nabytím učinnosti zákona je nejzazší den, ve kterém pokud se zaměstnavatel přihlásí do registru zaměstnavatelů (odst. 2), bude mít povinnosti podle tohoto přechodného ustanovení.
Srovnatelně k odst. 3.
§ 27 odst. 3
Česká leasingová a finanční asociace
Navrhujeme nahradit slovo „bankám“ slovy „osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr podle jiného právního předpisu“ s poznámkou pod čarou „§ 7 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru“
Vedle bank jsou podle § 7 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, oprávněny poskytovat spotřebitelský úvěr i další subjekty, které rovněž nesou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Proto považujeme za nezbytné, aby možnost získat údaje stejným způsobem byla dána i dalším oprávněným poskytovatelům spotřebitelských úvěrů. Zdůrazňujeme, že se ve všech případech jedná o subjekty, kterým Česká národní banka (případně odpovídající zahraniční regulátor) udělila příslušnou licenci.
Pokud by přístup k údajům měli jen někteří soutěžitelé na trhu spotřebitelských úvěrů, znamenalo by to nerovnost soutěžitelů. Současně by to znamenalo, že nebude dosaženo optimální úrovně ochrany spotřebitelů, neboť možnost ověřit příjem spotřebitele postupem podle § 27 odst. 3 bude přispívat lepšímu posouzení jejich úvěruschopnosti, která slouží ochraně spotřebitele i celospolečenských zájmů.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno.
Účinnost ustanovení bude upravena k 1. 7. 2026.
K prováděcímu předpisu
Česká leasingová a finanční asociace
Navrhujeme v prováděcím právním předpisu upravit základní parametry rozhraní, kterým bude bankám a dalším osobám oprávněným poskytovat spotřebitelské úvěry podle § 27 odst. 3 umožněno na základě souhlasu zaměstnance obdržet informace o jeho příjmu a zaměstnání.
Tato připomínka je doporučující
Vysvětleno.
XSD schéma je navrhováno jako součást technické dokumentace.
Nebude zapracováno do prováděcího právního předpisu.
Obecně
Úřad pro zahraniční styky a informace
Všechny níže uvedené připomínky jsou nezbytným předpokladem pro to, aby se Úřad pro zahraniční styky a informace (dále jen „ÚZSI“) mohl účastnit systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (dál jen „JMHZ“). Požadavky uvedené v těchto připomínkách vytvářejí podmínky pro ochranu bezpečnosti ÚZSI jako zpravodajské služby, zejména pro ochranu jeho příslušníků a jeho činnosti, jakož i dalších klíčových aktiv ÚZSI.
Dalším nezbytným předpokladem pro zapojení ÚZSI do systému JMHZ je zajištění evidenční ochrany údajů v tomto systému.
Tato připomínka je zásadní.
Viz vypořádání připomínek MV.
K § 2 odst. 3 písm. a)
Ministerstvo obrany
K § 2 odst. 3 písm. a)
Požadujeme slova „zákona o státní službě“ nahradit slovy „jiného právního předpisu“.
Odůvodnění:
V současném znění vzniká nesoulad mezi § 2 a § 3, kdy zaměstnání zahrnuje služební poměr pouze státních zaměstnanců, ale zaměstnanec podle § 3 uvedených zákonů jsou osoby ve všech dalších služebních poměrech (viz například § 5 písm. a) bod 2 zákona o nemocenském pojištění).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Viz vypořádání připomínky MV k § 2 odst. 3.
K § 4 odst. 2
Ministerstvo obrany
K § 4 odst. 2
Požadujeme dané ustanovení vypustit, neboť není zřejmý jeho záměr. Obecná informace je již obsažena v § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Pokud má jít o pouhou informaci potvrzující oprávnění v obecné normě, pak nejde o normativní text a má být vypuštěn.
Pokud je záměrem ustanovení poskytovat údaje shromažďované v JMHZ pouze taxativně vymezeným uživatelům a přes výše uvedený požadavek by zůstalo dané ustanovení zachováno, pak požadujeme do ustanovení zařadit také Ministerstvo obrany v níže uvedených postaveních. Ustanovení by pak mohlo znít např. takto:
„(2) Údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení užívají, pokud tento zákon nestanoví jinak, pouze
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
c) územní správa sociálního zabezpečení,
d) Institut posuzování zdravotního stavu,
e) orgány sociálního zabezpečení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra,
f) Ministerstvo obrany jako služební orgán a jeho služební útvary podle zákona o nemocenském pojištění,
g) Úřad práce České republiky,
h) orgán Finanční správy České republiky,
i) Ministerstvo financí,
j) Český statistický úřad.“
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
§ 4 odst. 2 obsahuje definici uživatele údajů. Jsou zde vyjmenovány všechny zapojené správní orgány, které si budou stahovat jim náležející hlášené údaje ze systému JMHZ. Jde o správní orgány, vůči kterým budou zaměstnavatelé přímo plnit své povinnosti prostřednictvím JMHZ.
Na jednání s Bezpečnostními sbory bylo vyjasněno, že není nutné zařazovat MO (ani MV) mezi uživatele údajů. Údaje o zaměstnancích MV a MO získají útvary sociálního zabezpečení přímo od mzdových útvarů svých ministerstev, a to včetně údajů o příslušnících celní správy a vězeňské služby.
K § 7 odst. 1 písm. c)
Ministerstvo obrany
K § 7 odst. 1 písm. c)
Požadujeme vypustit slova „nebo 19“.
Odůvodnění:
V ustanovení je uvedeno omezení pro využívání tohoto nástroje pro evidenci zaměstnavatele a evidenci zaměstnance. Omezení je v důvodové zprávě pouze konstatováno. U § 17 je pak i odůvodněno, ale u odůvodnění § 19 se o žádné výjimce ze způsobu hlášení nic neuvádí. Vzniká tak rozpor. Za věcně pochopitelné považujeme omezení pro prvotní hlášení zaměstnavatele a zaměstnance, u kterých není známo číslo sociálního pojištění nebo variabilní symbol. Nevidíme však důvod, proč by datové rozhraní nemohlo být využíváno u zaměstnanců, jejichž číslo pojištění již zaměstnavatel zná.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
V souladu s připomínkou byla vypuštěna slova „nebo 19“.
Splnění evidenční povinnosti registrace zaměstnavatele nelze splnit přes datové rozhraní ČSSZ, protože k tomu není ČSSZ technicky uzpůsobena. Splnění povinnosti registrace zaměstnance lze splnit všemi komunikačními kanály dle § 7 odst. 1.
K § 7 odst. 4
Ministerstvo obrany
K § 7 odst. 4
Požadujeme v textu písmeno „h)“ nahradit písmenem „j)“ “.
Odůvodnění:
Pokud nedojde k vypuštění § 4 odst. 2, viz 4. připomínka, ale k jeho úpravě dle námi požadovaného znění, bude potřeba provést danou úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
K vypuštění § 4 odst. 2 nedojde, tudíž tato úprava rovněž nebude přijata.
K § 32 odst. 2
Ministerstvo obrany
K § 32 odst. 2
Požadujeme dotčený odstavec upravit následovně:
„(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie České republiky,
3. Celní správy České republiky,
4. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
5. Hasičského záchranného sboru České republiky,
b) vojáci v činné službě u
1. Vojenské policie nebo
2. ozbrojených sil České republiky,
c) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany.“
Odůvodnění:
Je nutné řádné použití pojmů příslušník nebo voják. Je skutečností, že v zákonech uvedených v § 3 jsou vojáci pokaždé vymezeni jinak (např. nemocenské pojištění – zahrnuti do zkratky „příslušník“, v zákoně o sociální pojištění – voják z povolání).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Zvláštní postupy byly do zákona doplněny.
K § 10 odst. 2
Ministerstvo obrany
K § 10 odst. 2
V zájmu přehlednosti doporučujeme přeformulovat text, aby základem bylo, že hlášení je neúčinné, a v písmenech pak byly vymezeny případy, kdy tomu tak je.
Vysvětleno.
§ 10 odst. 2 je rozdělen podle toho, v jaké části se vyskytuje formální vada. Toto vyjádření považujeme za adekvátní.
K § 14
Ministerstvo obrany
K § 14
Doporučujeme dané ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Pravidlo doručování písemnosti do datové schránky je založeno již v § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektrických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Vysvětleno.
Ustanovení § 14 neupravuje pouze doručování do datové schránky, ale i formu náhradního doručování prostřednictvím ePortálu ČSSZ.
K důvodové zprávě
Ministerstvo obrany
Doporučujeme sjednotit formát pro citaci zákonných předpisů.
Akceptováno.
Bylo upraveno.
K důvodové zprávě
Ministerstvo obrany
Doporučujeme sjednotit zavedení legislativních zkratek a následně jej důsledně dodržovat. Někdy je zkratka zavedena a jindy je neustále dokola vypisována.
Akceptováno.
Bylo upraveno.
K důvodové zprávě
Ministerstvo obrany
K bodu 7.2.
Doporučujeme slova „povinností/nepovinností“ nahradit slovy „povinnosti/nepovinnosti“.
Akceptováno.
Bylo upraveno.
K důvodové zprávě
Ministerstvo obrany
K bodu 7.4.
Doporučujeme vypustit nadbytečné slovo „hlášení“ ze slovního spojení „poskytovány údaje z hlášení JMHZ“.
Akceptováno.
Bylo upraveno.
K důvodové zprávě
Ministerstvo obrany
K § 25
Byť důvodová zpráva obsahuje poměrně rozsáhlé hodnocení dopadů na ochranu osobních údajů, není v ní odůvodněna doba, po kterou mají být údaje uchovávány. S ohledem na obsah důvodové zprávy k tomuto ustanovení upozorňujeme na rozpor s dobou v § 13 – 11 let pro opravné hlášení. Podle důvodové zprávy se data v systému po 10 letech přesunou do části k archivaci. Nemělo by tedy již být možné je měnit.
Akceptováno.
Bylo doplněno.
RIA
Ministerstvo obrany
1. K bodu 3.10
Doporučujeme nahradit slovní spojení „plní zpravodajskou povinnost“ slovním spojením „plní zákonem stanovenou povinnost“, neboť zpravodajská povinnost není v požadovaném významu právním řádem ČR nikde definována.
Akceptováno.
Bylo upraveno.
§ 2
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 2 – Zaměstnavatel a zaměstnání
Do odstavce 3 navrhujeme vložit nové písmeno d), které zní:
„d) služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů.“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno ve smyslu obdobné připomínky MV.
Vizte vypořádání připomínky MV ke stejnému ustanovení.
§ 4
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 4 – Hlášený údaj a uživatel údajů
K tomuto blíže viz návrh nového znění § 32.
Považujeme za nezbytné, aby zákon o JMHZ výslovně zakotvil, že uživatelé mohou hlášené údaje využívat jen za podmínek stanovených jinými zákony, které upravují jejich působnost.
Ministerstvo vnitra musí být rovněž uživatelem údajů, neboť je pro ÚZSI a další bezpečnostní sbory orgánem sociálního zabezpečení.
Banky je třeba do výčtu uživatelů doplnit s ohledem na ustanovení § 27 odst. 3 návrhu zákona o JMHZ.
Ustanovení odstavce 2 proto požadujeme doplnit takto:
„(2) Uživatelem údajů v rozsahu stanoveném zákonem se pro účely tohoto zákona rozumí …“.
Do výčtu uživatelů údajů požadujeme doplnit také Ministerstvo vnitra a banky.
Pro zpravodajské služby (respektive bezpečnostní sbory) požadujeme omezit okruh uživatelů, kterým budou údaje poskytovány, pouze na nezbytně nutný rozsah, a to na:
· Ministerstvo práce a sociálních věcí,
· Ministerstvo vnitra,
· orgán Finanční správy České republiky,
· Ministerstvo financí,
· Úřad práce České republiky (pouze pro účely jednotlivých dotazů týkajících se sociálních dávek),
· Český statistický úřad a
· banky.
Tyto připomínky jsou zásadní.
Vysvětleno.
Připojení Bezpečnostních složek ČR je zvláštní postup, který podléhá speciálnímu režimu, speciálnímu nakládání s daty a jejich distribucí. Viz vypořádání připomínek MV.
Ustanovení definuje výčet uživatelů údajů, nikoli rozsah předávaných údajů. Pouze subjekty zde uvedené budou mít přístup ke sdělovaným údajům. Rozsah údajů, které každému z nich budou zpřístupněny, je řešen v § 26 odst. 4.
Banky nebudou přidány do výčtu uživatelů údajů, jelikož nebudou v roli uživatele údajů vystupovat. Data jim budou předávána jiným způsobem.
§ 7
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 7 odst. 1 písm. c) – Způsob a den podání
Požadujeme doplnit poznámku pod čarou odkazující na zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Odkaz na zákon o kybernetické bezpečnosti byl doplněn.
§ 9
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 9 – Technická vada podání
Upozorňujeme, že systém JMHZ musí být schopen zpracovat specifickou datovou větu týkající se zpravodajských služeb, respektive bezpečnostních sborů (zejména pokud jde o obsah datových polí).
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Na jednání s Bezpečnostními sbory bylo vysvětleno, že datová věta za jejich příslušníky bude mít výrazně menší rozsah údajů a bude upravena nařízením vlády. K tomu bude do zákona doplněno zmocnění. Jako možný termín realizace, navrhuje se k 1. 1. 2027.
§ 11 a 12
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 11 a § 12 – Výzva k podání jednotného měsíčního hlášení a výzva k podání opravného hlášení
S ohledem na navrhované ustanovení § 32 odst. 1 požadujeme zakotvit, že úkoly stanovené
v § 11 a § 12 České správě sociálního zabezpečení plní vůči zaměstnavateli označenému „bezpečností sbor České republiky“ (viz část dvacátá pátá sněmovního tisku 800) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Viz též níže návrh nového § 34 odst. 1.
V § 11 odst. 2 a § 12 odst. 2 požadujeme zakotvit pro zaměstnavatele označeného „bezpečností sbor České republiky“ lhůtu na 15 pracovních dnů namísto navrhovaných osmi, a to s ohledem na specifické postupy používané při plnění úkolů stanovených zákonem
o JMHZ.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2025 spadají všechny IT informační systémy do gesce MPSV, spadají i úkoly ČSSZ pod správu MPSV. Údaje z JMHZ, resp. úkoly s tím spojené, bude spravovat úzká skupina prověřených osob.
Prodloužení lhůty na 15 dnů je akceptováno ve smyslu připomínky.
S delší náhradní lhůtou (15 dnů) pro zaslání hlášení JMHZ po doručení výzvy i pro zaslání opravného hlášení se počítá. Bude součástí zvláštních postupů i odlišného technického řešení, které bude třeba přijmout pro komplexní provádění agendy JMHZ ve vztahu k příslušníkům bezpečnostních sborů a vojáků v činné službě. Není proto důvodné v zákoně upravovat pouze tuto jednu odlišnost od standardních postupů, které se budou týkat všech ostatních zaměstnavatelů.
§ 13
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 13 – Opravné hlášení
S ohledem na navrhované ustanovení § 32 odst. 1 požadujeme zakotvit, že v případě zaměstnavatele označeného „bezpečností sbor České republiky“ činí výzvu podle odstavce 2 písm. a) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Viz též níže návrh nového § 34 odst. 1.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Výzvy budou generovány automaticky informačním systémem evidence JMHZ. Kontaktními osobami pro projednání výzev bude úzká skupina prověřených zaměstnanců.
§ 14
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 14 – Doručování zaměstnavateli
Upozorňujeme, že na základě dohody se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí bude toto ministerstvo komunikovat se zaměstnavatelem označeným „bezpečností sbor České republiky“ prostřednictvím datové schránky tohoto zaměstnavatele.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno.
§ 15
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 15 – Informování uživatelů údajů o výzvě týkající se jednotného měsíčního hlášení
Obdobně jako v případě § 7 požadujeme doplnit poznámku pod čarou odkazující na zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Odkaz na zákon o kybernetické bezpečnosti byl doplněn.
§ 16
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 16 – Evidence zaměstnavatelů
Upozorňujeme, že pro účely JMHZ musí být akceptován zaměstnavatel označený „bezpečnostní sbory České republiky“, a to pro skupinu příslušníků bezpečnostních sborů stanovenou zákonem č. 361/2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění uvedeném v části dvacáté páté sněmovního tisku 800.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Předpokládá se, že bude ST 800 schválen před účinností zákona o JMHZ.
§ 20
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 20 – Číslo sociálního pojištění
S ohledem na navrhované ustanovení § 32 odst. 1 požadujeme zakotvit, že úkoly České správy sociálního zabezpečení plní vůči příslušníkům bezpečnostních sborů Ministerstvo práce
a sociálních věcí.
Viz též níže návrh nového § 34 odst. 1.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Přístup k údajům a uložišti s údaji pro Bezpečnostní sbory bude mít úzce vymezená prověřená skupina pracovníků resortu MPSV. Ostatní pracovníci vykonávající úkony spojené s provozem JMHZ přístup k těmto údajům mít nebudou.
§ 22
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 22 - Variabilní symbol
S ohledem na navrhované ustanovení § 32 odst. 1 požadujeme zakotvit, že úkoly České správy sociálního zabezpečení plní vůči zaměstnavateli označenému „bezpečností sbor České republiky“ Ministerstvo práce a sociálních věcí (obdobně jako v případech uvedených v § 11, 12 a 13).
Viz též níže návrh nového § 34 odst. 1.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Přístup k údajům a uložišti s údaji pro Bezpečnostní sbory bude mít úzce vymezená prověřená skupina pracovníků resortu MPSV. Ostatní pracovníci vykonávající úkony spojené s provozem JMHZ přístup k těmto údajům mít nebudou.
§ 27
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 27 – Sdělování údajů
Ustanovení odstavce 3 požadujeme doplnit následovně:
„(3) S jednorázovým a časově omezeným souhlasem zaměstnance se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují bankám údaje o jeho příjmech a zaměstnáních.“
Požadujeme, aby přístup bank do systému JMHZ byl omezen jen na individuální a časově omezené případy.
Ustanovení odstavce 4 požadujeme vypustit, neboť je podle našeho názoru v rozporu s ustanovením § 4 návrhu zákona o JMHZ. Systém JMHZ bude obsahovat velmi citlivé osobní údaje, a proto ustanovení § 4 taxativně vymezuje okruh jejich uživatelů. Ustanovení
§ 27 odst. 4 však okruh uživatelů hlášených údajů velmi neurčitým způsobem rozšiřuje, což je z hlediska ochrany osobních údajů nepřijatelné.
Tyto připomínky jsou zásadní.
Akceptováno.
Bude upřesněn § 27 odst. 3.
Ustanovení § 27 odst. 4 není v rozporu s ustanovením § 4 odst. 2. § 27 řeší sdělování údajů třetím osobám (typicky např. soudům), kdy v § 27 odst. 4 je upravena situace, kdy se údaje sdělí přímo ze systému JMHZ, který bude veden na MPSV, protože konkrétní uživatel údajů tyto údaje nemá z nějakého důvodu k dispozici. Přičemž MPSV zde bude poskytovat údaje třetí osobě ne v roli uživatele údajů, ale v roli správce systému JMHZ (§ 24 odst. 1).
§ 4 odst. 2 obsahuje definici toho, kdo se pro účely zákona o JMHZ považuje za uživatele údajů, přičemž některé správní orgány budou vystupovat nejen v roli uživatele údajů, ale i správce dat (MPSV, ČSSZ).
§ 28
Úřad pro zahraniční styky a informace
· K § 28 – Pravomoc České správy sociálního zabezpečení při zpracování údajů
S ohledem na navrhované ustanovení § 32 odst. 1 požadujeme zakotvit, že úkoly České správy sociálního zabezpečení uvedené v § 28 písm. a) bod 1, písm. b) a písm. d) plní vůči zaměstnavateli označenému „bezpečností sbor České republiky“ Ministerstvo práce
a sociálních věcí (obdobně jako v případech uvedených k § 11, 12, 13 a 22).
Viz též níže návrh nového § 34 odst. 1.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Přístup k údajům a uložišti s údaji pro Bezpečnostní sbory bude mít úzce vymezená prověřená skupina pracovníků resortu MPSV. Ostatní pracovníci vykonávající úkony spojené s provozem JMHZ přístup k těmto údajům mít nebudou.
Vložení nových ustanovení
Úřad pro zahraniční styky a informace
· Požadujeme vložit nové § 32 až 34 v následujícím znění:
„Zvláštní ustanovení o jednotném měsíčním hlášení v případě příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání
§ 32
(1) Z důvodů ochrany utajovaných informací a zvláštních postupů k utajení a zajištění bezpečnosti spravuje ministerstvo hlášené údaje o příslušnících Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Úřadu pro zahraniční styky a informace ve zvláštním úložišti, které splňuje požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru uchovávaných informacíx). Příslušníci těchto bezpečnostních sborů nejsou vedeni v evidenci zaměstnanců.
(2) Údaje o příslušnících bezpečnostních sborů podle odstavce 1 poskytují Bezpečnostní informační služba, Policie České republiky, Hasičský záchranný sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Úřad pro zahraniční styky a informace ministerstvu prostřednictvím Ministerstva vnitra.
___________
x) Například zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 33
(1) Údaje o příslušnících bezpečnostních sborů podle § 32 odst. 1 se v rozsahu stanoveném zákonem poskytují pouze těmto uživatelům:
a) ministerstvu,
b) Ministerstvu vnitra,
c) orgánu Finanční správy České republiky,
d) Ministerstvu financí,
e) Úřadu práce České republiky,
f) Českému statistickému úřadu,
g) bankám, a to za podmínek uvedených v § 27 odst. 3.
(2) Vláda stanoví nařízením minimální rozsah údajů stanovených strukturou jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele předávaných o příslušnících bezpečnostních sborů podle odstavce 1, a to, kterému uživateli údajů je hlášený údaj zpřístupňován.
§ 34
(1) Úkoly České správy sociálního zabezpečení podle tohoto zákona nezbytné k zajištění funkcí jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů plní ve vztahu k Ministerstvu vnitra
a zaměstnavateli označenému „bezpečnostní sbor České republiky“ ministerstvo.
(2) Při zpracování jednotného měsíčního hlášení o příslušnících bezpečnostních sborů ministerstvo nezpracovává údaje v evidenci zaměstnanců nebo evidenci zaměstnavatelů.
(3) Číslo sociálního pojištění podle § 20 a variabilní symbol podle § 22 přiděluje ministerstvo. Tyto údaje se přidělují a uchovávají v úložišti podle § 32 odst. 1.“
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno s výjimkou § 34 odst. 1.
Úprava zvláštních postupů byla do zákona doplněna ve smyslu připomínek MV (§ 32, § 33 a § 34 byl upraven).
Úprava ustanovení
Úřad pro zahraniční styky a informace
· Stávající § 32 navrhujeme označit jako § 35 a upravit jej takto:
„§ 35
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Vojenské policie, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů
a ozbrojených sil České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a vojáků v činné službě lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie České republiky,
3. Celní správy České republiky,
4. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
5. Hasičského záchranného sboru České republiky,
6. Vojenské policie a
7. ozbrojených sil České republiky,
b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a ozbrojené síly České republiky.
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda usnesením.“
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Bude postupováno v souladu s návrhem MV.
Obecně
Bezpečnostní informační služba
Bezpečnostní informační služba se vyjádřila již v rámci mezirezortní pracovní skupiny „Dopady elektronizace veřejné správy na činnost bezpečnostních složek České republiky k zapojení do projektu JMHZ. Základní podmínky pro zapojení Bezpečnostní informační služby do projektu JMHZ byly i ze strany zástupců MPSV definovány následovně:
a) Pro příslušníky vybraných bezpečnostních sborů budou uplatňovány zvláštní postupy.
b) Informační systém JMHZ bude plnit požadavky evidenční ochrany údajů.
c) Data o příslušnících zúčastněných bezpečnostních sborů budou uložena ve zvláštní části úložiště Ministerstva práce a sociálních věcí, které bude splňovat požadavky kladené zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti) pro prvek kritické informační infrastruktury ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona.
Výše uvedené podmínky jsou základním předpokladem pro účast Bezpečnostní informační služby v projektu JMHZ.
Dále podotýkáme, že dle našeho názoru by se tytéž připomínky měly vztahovat i na účast vojáků z povolání a příslušníků ozbrojených sil.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno.
Viz vypořádání připomínek MV.
§ 2
Bezpečnostní informační služba
Do § 2 požadujeme vložit nové písmeno d), které zní:
„d) služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů.“.
Odůvodnění:
Ustanovení rozšiřuje působnost zákona i na příslušníky bezpečnostních sborů. Ustanovení lze upravit dle výsledku obecné připomínky č. 2.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Vizte vypořádání připomínky MV ke stejnému ustanovení.
§ 4
Bezpečnostní informační služba
V § 4 odstavec 2 požadujeme za slova „Uživatelem údajů“ doplnit slova „v rozsahu stanoveném zákonem“.
Odůvodnění:
Jedná se o vyjádření ústavního principu čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který musí být dodržen i v tomto případě. Z hlediska principů ochrany osobních údajů považujeme za zcela zásadní, aby sdílení osobních údajů upravoval zákon, nikoliv nařízení vlády. Roli nařízení vlády pak spatřujeme v informační a organizační funkci, která přispěje k ochraně osobních údajů.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Ustanovení definuje výčet uživatelů údajů, nikoli rozsah předávaných údajů. Pouze subjekty zde uvedené budou mít přístup ke sdělovaným údajům. Rozsah údajů, které každému z nich budou zpřístupněny, je řešen v § 26 odst. 4.
§ 4
Bezpečnostní informační služba
V § 4 odst. 2 je potřeba doplnit písmeno b), které zní:
„b) banka,“.
Odůvodnění:
JMHZ bude obsahovat nesmírně citlivé osobní údaje. Z tohoto důvodu obsahuje § 4 seznam uživatelů údajů, který by neměl být netransparentně rozšiřován. Z tohoto důvodu je třeba doplnit i banky, které jsou uvedeny až v § 27, do § 4 čímž nebude docházet k rozmělnění přehledu o uživatelích údajů. Uvedená konstrukce tak umožňuje snazší kontrolu nad množinou subjektů, kterým budou údaje poskytovány, což jednoznačně přispěje k ochraně citlivých osobních údajů.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Není záměrem, aby banky byly brány jako uživatel, neboť jim nebudou zpřístupňovány údaje způsobem podle § 26. Bankám budou údaje eventuálně sdělovány individuálně podle § 27.
§ 27
Bezpečnostní informační služba
V § 27 odst. 3 slovo „Se“ nahradit slovy „S jednorázovým a časově omezeným“.
Odůvodnění:
V zájmu ochrany soukromí požadujeme výslovně zakotvit zákonné požadavky na náležitosti souhlasu pro poskytnutí údajům bankám.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
§ 27 odst. 3 byl upřesněn.
§ 27
Bezpečnostní informační služba
V § 27 požadujeme zrušit odstavec 4.
Odůvodnění:
JMHZ bude obsahovat nesmírně citlivé osobní údaje. Z tohoto důvodu obsahuje § 4 seznam uživatelů údajů, který dle našeho názoru nelze rozšiřovat jinak než přímým rozšířením výčtu uživatelů v § 4.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Banky nejsou v pozici uživatele dle § 4 odst. 2 z důvodu jiného postupu při čerpání dat z JMHZ, proto jsou uvedeny v ustanovení, které se týká výjimky z porušení mlčenlivosti.
Nová ustanovení
Bezpečnostní informační služba
1. Za § 31 požadujeme vložit nové § 32 až 34, které včetně společného nadpisu znějí:
„Zvláštní ustanovení o jednotném měsíčním hlášení v případě příslušníků bezpečnostních sborů
§ 32
(1) Z důvodů ochrany utajovaných informací a zvláštních postupů k utajení a zajištění bezpečnosti spravuje ministerstvo hlášené údaje o příslušnících Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Úřadu pro zahraniční styky ve zvláštním úložišti, které splňuje požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru uchovávaných informací1).
(2) Údaje o příslušnících bezpečnostních sborů podle odstavce 1 poskytují Bezpečnostní informační služba, Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Generální inspekce bezpečnostní sborů a Úřad pro zahraniční styky a informace ministerstvu prostřednictvím Ministerstva vnitra.
_____________
1) Např. zákon č.,181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 33
(1)Údaje o příslušnících bezpečnostních sborů podle § 32 odst. 1 se v rozsahu stanoveném zákonem poskytují pouze těmto uživatelům:
a) ministerstvu,
b) Ministerstvu vnitra,
d) bance,
e) Úřadu práce České republiky,
f) orgánu Finanční správy České republiky,
g) Ministerstvu financí,
h) Českému statistickému úřadu.
(2) Vláda stanoví nařízením minimální rozsah údajů stanovených strukturou jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele předávaných o příslušnících bezpečnostních sborů podle odstavce 1, a to, kterému uživateli údajů je hlášený údaj zpřístupňován.
§ 34
(1) Úkoly České správy sociálního zabezpečení podle tohoto zákona nezbytné k zajištění funkcí jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů plní ve vztahu k Ministerstvu vnitra plní ministerstvo.
(2) Při zpracování jednotného měsíčního hlášení o příslušnících bezpečnostních sborů podle § 32\ odst. 1 ministerstvo nezpracovává údaje v evidenci zaměstnanců nebo evidenci zaměstnavatelů.
(3) Číslo sociálního pojištění a variabilní symbol přiděluje příslušníkům bezpečnostních sborů podle odst. 1 ministerstvo. Tento údaj je přidělován a uchováván v úložišti podle § 32 odst. 1.“.
Dosavadní § 32 až 34 se označují jako § 35 až 37.
Odůvodnění:
Ve vztahu k integraci údajů o příslušnících bezpečnostních sborů do JHMZ se jeví se jako nejlepší řešení v zákoně upravit shromažďování a poskytování údajů o příslušnících bezpečnostního sborů samostatně. Tyto důvody vyplývají jak z citlivé povahy těchto údajů a jejich vztahu k utajovaným informacím, tak i z odlišné působnosti orgánů sociálního zabezpečení a tedy i podstatně užší množiny poskytovaných údajů. Některé další podmínky budou upraveny zvláštními postupy podle § 32 (nově § 35)
Tato připomínka je zásadní.
Zvláštní postupy byly do zákona doplněny – viz připomínky MV
§ 32
Bezpečnostní informační služba
V § 32 (nově 35), který upravuje tzv. zvláštní postupy, upozorňujeme, že v odstavci 1 a 2 je uvedena Celní správa, ačkoliv její zapojení nebylo nikterak řešeno a v odstavci 2 písm. b) požadujeme nahradit slova „Ministerstvo zdravotnictví“ slovem „ministerstvo“, protože postupy podle tohoto zákona bude uplatňovat MPSV nikoliv Ministerstvo zdravotnictví.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Ustanovení bylo upraveno.
Bezpečnostní informační služba
Doporučujeme uvést, že systém evidence jednotného měsíčního hlášení je informačním systémem veřejné správy.
Odůvodnění:
Navržené ustanovení jednoznačně definuje práva a oprávnění správce informačního systému.
Vysvětleno.
Informační systémy ČSSZ jsou prvkem informačního systému veřejné správy, i informační systémy MPSV splňují znaky informačního systému veřejné správy.
V § 4c odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je zakotveno, že systém JMHZ je součástí informačního systému veřejné správy.
Bezpečnostní informační služba
Upozorňujeme, že návrh nebyl konzultován s Celní správou ani Vězeňskou službou České republiky, které v současnosti nespadají do množiny bezpečnostních sborů, které uplatňují zvláštní postupy. Tyto bezpečnostní sbory nebyly ani osloveny v rámci připomínkového řízení.
Vysvětleno.
Za příslušníky celní správy a vězeňské služby budou povinnosti zaměstnavatele podle zákona o JMHZ plnit standardním způsobem MF a MSp.
Obecně
Generální inspekce bezpečnostních sborů
Úvodem je třeba zmínit, že se Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „inspekce“) jakožto člen meziresortní pracovní skupiny „Dopady digitalizace veřejné správy na činnost bezpečnostních složek České republiky“ již vyjadřovala k zapojení bezpečnostních složek do projektu Ministerstva práce a sociálních věcí – Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (dále jen „JMHZ“). V rámci výše uvedené meziresortní skupiny byly definovány základní podmínky, které jsou předpokladem pro zapojení bezpečnostních složek do projektu JMHZ.
a) Pro příslušníky vybraných bezpečnostních sborů budou uplatňovány zvláštní postupy.
b) Informační systém JMHZ bude plnit požadavky evidenční ochrany údajů.
c) Data o příslušnících zúčastněných bezpečnostních sborů budou uložena ve zvláštní části úložiště Ministerstva práce a sociálních věcí, které bude splňovat požadavky kladené zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti) pro prvek kritické informační infrastruktury ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona.
Shora uvedené podmínky považuje inspekce pro své zapojení do projektu JMHZ za zcela zásadní.
Nad rámec výše uvedeného považuje inspekce za nezbytné vyjádřit se obecně k předkládanému návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (dále jen „návrh zákona“) zejména ve vztahu k osobním údajům, resp. práci se sesbíranými daty, neboť z našeho pohledu návrh zákona neobsahuje zcela dostatečnou úpravu ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „obecné nařízení“), zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, potažmo i zákona o kybernetické bezpečnosti.
Z návrhu zákona není zcela srozumitelné, jaké konkrétní údaje budou v rámci informačního systému evidence jednotného měsíčního hlášení (dále jen „systém JMHZ“) zpracovávány. Návrh zákona hovoří o „uživateli údajů“, nicméně není zřejmé, jakou roli tento „uživatel údajů“ plní ve vztahu ke zpracování osobních údajů, přičemž dále v návrhu zákona je uvedeno, že údaje ze systému JMHZ mohou být sdělovány třetím osobám a jiným orgánům veřejné moci odlišným od „uživatelů údajů“. V tomto ohledu by měla být úprava v návrhu zákona více provázána zejména s obecným nařízením a měla by rozlišovat jednotlivé role ve vztahu ke zpracování osobních údajů, tedy jasně určit kdo a v jakém rozsahu je správcem a zpracovatelem osobních údajů, komu a za jakých podmínek mohou být údaje ze systému JMHZ zpřístupňovány (jiné orgány veřejné moci odlišné od uživatelů údajů), případně kdo a za jakých podmínek může být příjemcem těchto osobních údajů (např. banka). S tím souvisí například skutečnost, že v § 27 odst. 3 návrhu zákona se hovoří o tom, že „se souhlasem zaměstnance se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují bankám údaje o jeho příjmech a zaměstnáních“. Dle našeho názoru se jedná o vágní úpravu, která není v souladu s požadavky na ochranu osobních údajů, k čemuž se vyjadřujeme níže u konkrétního ustanovení.
S ohledem na povahu sdělovaných údajů ze strany zaměstnavatelů v rámci JMHZ je nepochybné, že systém JMHZ bude obsahovat vysoce citlivé osobní údaje nejen o příslušnících bezpečnostních sborů. Jeví se tedy jako vhodné, aby uvedený systém JMHZ byl zařazen mezi informační systémy veřejné správy dle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, čímž bude rovněž zajištěna provázanost se zákonem o kybernetické bezpečnosti, neboť systém JMHZ zcela jistě splňuje požadavky pro prvek kritické informační infrastruktury.
Viz vypořádání připomínek MV.
§ 2
Generální inspekce bezpečnostních sborů
K § 2 odst. 3 návrhu zákona
Navrhujeme do § 2 odst. 3 doplnit nové písmeno b), které zní:
„b) služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů.“
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako c) a d).
Odůvodnění:
S ohledem na skutečnost, že se počítá se zapojením bezpečnostních sborů do JMHZ, navrhujeme výslovné uvedení, že se zaměstnáním rozumí rovněž služební poměr příslušníků těchto bezpečnostních sborů podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Zásadní připomínka.
Viz vypořádání ke stejné připomínce MV.
§ 4
Generální inspekce bezpečnostních sborů
K § 4 odst. 2 návrhu zákona
Navrhujeme do § 4 odst. 2 za slova „Uživatelem údajů“ doplnit slova
„v rozsahu stanoveném zákonem“. Dále navrhujeme do výčtu uživatelů údajů doplnit Ministerstvo vnitra a banky. Ustanovení § 4 odst. 2 by tak zněl:
(2) Uživatelem údajů v rozsahu daném zákonem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b) Ministerstvo vnitra,
c) Česká správa sociálního zabezpečení,
d) územní správa sociálního zabezpečení,
e) Institut posuzování zdravotního stavu,
f) Úřad práce České republiky,
g) orgán Finanční správy České republiky,
h) Ministerstvo financí,
i) Český statistický úřad,
j) banky.
Odůvodnění:
Považujeme za nezbytné, aby uživatel údajů, resp. jeho oprávnění
k „užívání“ údajů, bylo konkretizováno odkazem na příslušný právní předpis týkající se jeho působnosti, z něhož mu dané oprávnění plyne.
Doplnění Ministerstva vnitra mezi uživatele údajů je nutné s ohledem na skutečnost, že plní roli orgánu sociálního zabezpečení vůči inspekci a dalším bezpečnostním sborům.
Co se týče doplnění banky mezi uživatele údajů, navazuje toto na § 27 odst. 3 návrhu zákona a cílem je transparentní a přehledné stanovení uživatelů údajů na jednom místě. Navrhujeme alespoň do důvodové zprávy doplnit, že se jedná o banku ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 21/1991 Sb., o bankách.
Na tomto místě považujeme dále za nutné poukázat s odkazem na naši shora uvedenou obecnou připomínku k návrhu zákona ve vztahu k osobním údajům, že by bylo vhodné konkretizovat jednotlivé role subjektů ve vztahu k hlášeným údajům. Dle současného znění ustanovení § 4 odst. 1 návrhu zákona se uživatelem údajů rozumí pouze takový uživatel, kterému je zaměstnavatel povinen podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu sdělovat údaje prostřednictvím JMHZ.
Zásadní připomínka§
Vysvětleno.
Ustanovení definuje výčet uživatelů údajů, nikoli rozsah předávaných údajů. Pouze subjekty zde uvedené budou mít přístup ke sdělovaným údajům. Rozsah údajů, které každému z nich budou zpřístupněny, je řešen v § 26 odst. 4.
Výčet uživatelů nebude doplněn. MV nebude údaje z JMHZ využívat (údaje potřebné pro provádění nemocenského a důchodového pojištění mu budou zaměstnavatelé zasílat přímo).
Banky nebudou v roli uživatele údajů, data jim budou sdílena jiným způsobem podle § 27 odst. 3.
§ 27
Generální inspekce bezpečnostních sborů
K § 27 odst. 3 návrhu zákona
Navrhujeme v § 27 odst. 3 slovo „Se“ nahradit slovy „S jednorázovým
a časově omezeným“.
Odůvodnění:
Navrhujeme výslovné zakotvení náležitostí daného souhlasu se zpracováním osobních údajů ze systému JMHZ ze strany banky, tudíž bude postaveno na jisto, že se jedná o konkrétní případ s časovým omezením, čímž dojde k naplnění definice souhlasu se zpracováním osobních údajů podle obecného nařízení.
Zásadní připomínka.
Akceptováno.
§ 27 odst. 3 byl upřesněn.
§ 27
Generální inspekce bezpečnostních sborů
K § 27 odst. 4 návrhu zákona
Navrhujeme v § 27 zrušit odstavec 4.
Odůvodnění:
Ustanovení § 4 odst. 2 obsahuje taxativní výčet uživatelů údajů, přičemž ustanovení § 27 odst. 4 tento výčet rozšiřuje o další orgány veřejné moci. Dle našeho názoru se však jedná o netransparentní úpravu, neboť dle ní není znám konečný počet uživatelů a dalších subjektů, které mohou k údajům ze systému JMHZ přistupovat. Uvedené je tak v rozporu zejména s požadavky dle zákona
o kybernetické bezpečnosti. Jak již bylo výše uvedeno, je na místě uvést, že systém JMHZ splňuje požadavky pro prvek kritické informační infrastruktury.
Zásadní připomínka.
Vysvětleno.
Ustanovení § 27 odst. 4 nerozšiřuje úpravu obsaženou v ustanovení § 4 odst. 2, ale řeší jinou situaci. § 27 řeší sdělování údajů třetím osobám (typicky např. soudům), kdy v § 27 odst. 4 je upravena situace, kdy se údaje sdělí přímo ze systému JMHZ, který bude veden na MPSV, protože konkrétní uživatel údajů tyto údaje nemá z nějakého důvodu k dispozici. Přičemž MPSV zde bude poskytovat údaje třetí osobě ne v roli uživatele údajů, ale v roli správce systému JMHZ (§ 24 odst. 1).
§ 4 odst. 2 obsahuje definici toho, kdo se pro účely zákona o JMHZ považuje za uživatele údajů, přičemž některé správní orgány budou vystupovat nejen v roli uživatele údajů, ale i správce dat (MPSV, ČSSZ).
Výčet uživatelů může být změněn pouze úpravou zákona.
§ 32
Generální inspekce bezpečnostních sborů
K § 32 návrhu zákona
Navrhujeme za § 31 vložit nové § 32 až 34, které včetně nadpisu zní:
„Zvláštní ustanovení o jednotném měsíčním hlášení v případě příslušníků bezpečnostních sborů
§ 32
(3) Z důvodů ochrany utajovaných informací a zvláštních postupů k utajení a zajištění bezpečnosti spravuje ministerstvo hlášené údaje o příslušnících Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Úřadu pro zahraniční styky ve zvláštním úložišti, které splňuje požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru uchovávaných informací1).
(4) Údaje o příslušnících bezpečnostních sborů podle odstavce 1 poskytují, Bezpečnostní informační služba, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Úřad pro zahraniční styky
a informace ministerstvu prostřednictvím Ministerstva vnitra.
_____________
2) Např. zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 33
(1) Údaje o příslušnících bezpečnostních sborů podle odstavce 1 se v rozsahu stanoveném zákonem poskytují pouze těmto uživatelům:
a) Ministerstvu,
b) Ministerstvu vnitra,
e) Úřadu práce České republiky,
f) orgánu Finanční správy České republiky,
g) Ministerstvu financí,
h) Českému statistickému úřadu,
i) bance způsobem uvedeným v § 27 odst. 3.
(2) Vláda stanoví nařízením minimální rozsah údajů stanovených strukturou jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele předávaných o příslušnících bezpečnostních sborů podle odstavce 1,
a to, kterému uživateli údajů je hlášený údaj zpřístupňován.
§ 34
1)Úkoly České správy sociálního zabezpečení podle tohoto zákona nezbytné k zajištění funkcí jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů ve vztahu k Ministerstvu vnitra plní ministerstvo.
(2) Při zpracování jednotného měsíčního hlášení o příslušnících bezpečnostních sborů podle odst. 1 ministerstvo nezpracovává údaje v evidenci zaměstnanců nebo evidenci zaměstnavatelů.
(3) Číslo sociálního pojištění a variabilní symbol přiděluje příslušníkům bezpečnostních sborů podle odst. 1 ministerstvo. Tento údaj je přidělován a uchováván v úložišti podle § 32 odst. 1.“.
Dosavadní § 32 až 34 se označují jako § 35 až 37.
Odůvodnění:
S ohledem na povahu údajů sdělovaných bezpečnostními sbory jakožto zaměstnavateli v rámci JMHZ navrhujeme zakotvit v návrhu zákona samostatnou úpravu pro JMHZ týkajících se příslušníků bezpečnostních sborů. Důvodem pro tento postup je nejen skutečnost, že ve vztahu k bezpečnostním sborům je stanovena odlišná působnost orgánů sociálního zabezpečení, ale zejména citlivá povaha těchto údajů, které mají vztah k utajovaným informacím. S tímto souvisí i skutečnost, že je nezbytné, aby tyto údaje byly uchovávány ve zvláštní části úložiště Ministerstva práce a sociálních věcí, neboť zcela jistě daný systém JMHZ splňuje požadavky dle zákona o kybernetické bezpečnosti pro určení prvku kritické infrastruktury ve smyslu § 2 písm. c) zákona o kybernetické bezpečnosti.
Dále navrhujeme, aby pro účely JMHZ podávaných bezpečnostními sbory, byl omezen okruh uživatelů údajů, a to ve smyslu výše nově navrhovaného § 33 odst. 1.
Na vše shora uvedené pak bude navazovat podrobnější úprava týkající se zvláštních postupů k utajení a zajištění bezpečnosti obsažená v § 35 (původně § 32).
Zásadní připomínka.
Akceptováno
Zvláštní postupy byly doplněny.
Obecně
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Návrh zákona o JMHZ předpokládá (viz předkládací zpráva), že na základě zmocnění v návrhu zákona o JMHZ bude vydáno nařízení vlády, kterým bude stanoven formát a obsahová struktura podání podle zákona o JMHZ (viz §8 odst. 3), období, za které je hlášený údaj sdělován, a to kterému vybranému orgánu veřejné moci (uživateli) je hlášený údaj určen (§5 odst. 4).
Vzhledem k tomu, že návrh příslušného nařízení vlády není prozatím znám, nelze posoudit, ani v teoretické rovině, zda bude navrhované technické řešení přenosu dat (hlášení JMHZ) pro zaměstnavatele uživatelsky přívětivé a zda bude naplněn jeden z cílů zamýšlené digitalizace, tedy snížení administrativní, personální a časové zátěže při plnění reportingových zákonných povinností zaměstnavatelů.
Chtěli bychom tedy zdůraznit zejména nutnost dobré přípravy pilotní fáze JMHZ, zapojení širokého reprezentativního vzorku zaměstnavatelů a důsledné praktické odzkoušení a vyhodnocení nového způsobu hlášení JMHZ – napříč sektory, velikostí (velké podniky, SME i mikropodniky), zaměstnavatele využívající externí účetní firmy, jakož i zapojení co nejširšího spektra SW firem - dodavatelů HR a mzdových systémů. Ostatně na rizika „nízké kvality technického řešení a s ní související podcenění přípravy provozu, nedostatečného zajištění HW a SW kapacit" upozorňovala i zpráva RIA.
K eliminaci existujícího rizika, spočívajícího v nepřipravenosti zaměstnavatelů na nový způsob hlášení formou JMHZ, bychom doporučovali ve značném časovém předstihu před spuštěním JMHZ realizovat širokou informační a vysvětlující kampaň a připravit podrobnou metodiku a manuál pro zaměstnavatele, jakož i pro dodavatele HR a mzdových systémů (softwarové firmy).
Výše uvedené připomínky jsou zásadní.
Vzato na vědomí.
Pilotní projekt JMHZ nabyde účinnosti 1. 7. 2025, odkdy si ho budou moci dobrovolně otestovat všichni zaměstnavatelé na základě dohody, kterou uzavřou s MPSV. Ze zákona se do testování zapojí všechny zainteresované správní orgány. MPSV si uvědomuje, jak robustní a zásadní projekt to je především pro zaměstnavatele. Se zástupci zaměstnavatelů je proto komunikováno již téměř od počátku příprav projektu.
K §7 a §8
Svaz průmyslu a dopravy ČR
K §7 a §8
Ustanovení §7 odst. 1 výslovně stanoví, že zaměstnavatel může učinit podání podle zákona o JMHZ pouze elektronicky prostřednictvím variant a), b) nebo c). Zároveň §8 stanoví, že zaměstnavatel je povinen učinit podání podle zákona o JMHZ ve stanoveném formátu a struktuře, přičemž formát a obsahovou strukturu stanoví vláda nařízením.
Aby bylo zajištěno, že digitalizace agendy a podání formou jednotného měsíčního hlášení přinese zaměstnavatelům skutečně administrativní a časovou úsporu, bude pro ně uživatelsky a technicky přívětivé, apelujeme na včasné vydání příslušného nařízení vlády a důkladné odzkoušení (prověření) funkčnosti všech předepsaných způsobů datových přenosů v rámci pilotního provozu JMHZ (tj. verifikaci a odzkoušení datové struktury podání).
Tato připomínka je zásadní.
Vzato na vědomí.
Pilotní projekt JMHZ bude účinný od 1. 7. 2025, odkdy si ho budou moci dobrovolně otestovat všichni zaměstnavatelé na základě dohody, kterou uzavřou s MPSV. Ze zákona se do testování zapojí všechny zainteresované správní orgány. MPSV si uvědomuje, jak robustní a zásadní projekt to je především pro zaměstnavatele. Se zástupci zaměstnavatelů je proto komunikováno již téměř od počátku příprav projektu.
Nařízení vlády nabyde účinnosti spolu se zákonem o JMHZ a detailnější podoba nařízení vlády bude součástí návrhu zákona, který bude předložen vládě ke schválení.
§ 9
Svaz průmyslu a dopravy ČR
K §9 Technická vada podání
V odst. 3 je stanoveno, že ČSSZ upozorní zaměstnavatele na to, že z jeho strany bylo učiněno podání obsahující technickou vadu. Není však stanoveno jakým způsobem – zda dojde k upozornění v souladu s §14, či jiným způsobem.
Požadujeme formu „upozornění“ upřesnit, a to i ve vztahu k dalším ustanovením zákona (např. §10 odst. 6).
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Doručování zaměstnavateli je upraveno v § 14 a platí obecně pro všechny písemnosti v tomto zákoně, tedy i pro upozornění podle § 9 odst. 3.
§ 10
Svaz průmyslu a dopravy ČR
K §10 odst. 5
Ustanovení §10 odst. 1 definuje, co se rozumí formální vadou podání, přičemž se v odst. 5 dále stanoví, že vláda může stanovit nařízením, které méně závažné formální vady podání nezpůsobí neúčinnost podání, jeho části nebo součásti.
Domníváme se, že vzhledem k tomu, že určitá hlášení, která obsahují formální vadu, mohou mít různé právní účinky v závislosti na tom, které části se týkají (viz §10 odst. 2), je ustanovení odst. 5, které předpokládá, že právní účinky mohou být vyloučeny podzákonným předpisem, problematické. Navíc není stanoveno, jaké předpoklady musí nastat, aby takové nařízení vlády bylo vydáno, resp. zda a kdy bude či nebude vydáno.
Tato připomínka je doporučující.
Vysvětleno.
Možnost zmírnit důsledky formálních vad v méně závažných případech nařízením vlády cílí na výjimečné a velmi specifické situace, které s ohledem na jejich kazuistický charakter není účelné řešit na úrovni zákona.
Ustanovení je založeno na principu, že vláda je zmocněna zmírnit přísnější zákonné pravidlo, je-li to odůvodněné z hlediska provádění zákona. Ustanovení neumožňuje vládě překročit zákonné limity, ale pouze na adresáty normy aplikovat v odůvodněných případech mírnější režim, než stanoví zákon.
§ 11
Svaz průmyslu a dopravy ČR
K ustanovení § 11 odst. 1
Návrh stanoví, že „ČSSZ neprodleně po uplynutí lhůty pro podání jednotného měsíčního hlášení vyzve zaměstnavatele k podání hlášení, pokud hlášení a) obsahuje technickou nebo formální vadu způsobující, že je toto hlášení neúčinné, nebo b) dosud nebylo podáno.“
To by znamenalo, že ČSSZ upozorní výzvou zaměstnavatele na vadu až po uplynutí lhůty pro podání řádného hlášení, tzn. po 20. kalendářním dni měsíce za předchozí kalendářní měsíc.
Navrhujeme, aby ČSSZ byla povinna vyzvat zaměstnavatele k nápravě odstranění vad a podání „bezvadného“ jednotného měsíčního hlášení bez zbytečného odkladu po odeslání původního jednotného měsíčního hlášení.
Zdůvodnění:
Považujeme za nežádoucí, aby nastala situace, kdy by zaměstnavatel například reportoval údaje s chybou spočívající ve správnosti výše odvodů, ale o této chybě by se na základě výzvy ČSSZ dozvěděl až po 20. kalendářním dni měsíce za předchozí kalendářní měsíc – tzn. byl by vyzván k nápravě až po splatnosti, tj. v době, kdy by byl již vystaven sankci za neodvedení správné výše odvodu.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Dokud neuplyne lhůta pro podání řádného hlášení, tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, může zaměstnavatel činit vlastní opravy a zaslat hlášení opakovaně. Nelze proto po ČSSZ požadovat, aby až do uplynutí lhůty pro řádné podání detailně kontrolovala a upozorňovala zaměstnavatele na konrétní chyby ve všech podáních, které jí do té doby přijdou.
ČSSZ zaměstnavatele nicméně i před uplynutím lhůty upozorní na základě automatických notifikací o neúčinnosti podání a informuje ho o povinnosti zaslat podání tak, aby odpovídalo způsobům stanoveným zákonem o JMHZ. Toto neformální upozornění bude jen klientskou službou a nebude se považovat za oficiální výzvu podle § 11 zákona o JMHZ.
Technický návrh předpokládá mj. tyto prvky komunikace se zaměstnavatelem ve vztahu k zaslanému podání:
· Informace o přijetí podání / odmítnutí podání na vstupu obdrží zaměstnavatel bezodkladně, a to prostřednictvím takového vstupního kanálu, který pro podání použil.
· Komunikace na zaměstnavatele o výsledku zpracování podání, tj. protokol o zpracování. Pokud dojde k odmítnutí podání na vstupu z výše uvedených a jiných důvodů, tak podání nepokračuje do dalšího zpracování. Pokud je podání přijato na vstupu, tak následuje zpracování formálních a logických kontrol a na základě jejich vyhodnocení odchází zaměstnavateli protokol o zpracování (stejným kanálem, kterým bylo podání posláno). Protokol obsahuje informace o konkrétních chybách, které má zaměstnavatel opravit. Protokol o zpracování je zasílán vždy ke každému přijatému podání, tedy i k opravnému. Zaměstnavatel jej obdrží ihned po zpracování.
Výzvy po 20. dni v měsíci jsou již výzvy formálního charakteru s potenciálním následkem v podobě sankce. Jsou vydávány v případech, kdy zaměstnavatel nepodal měsíční hlášení ve lhůtě vůbec nebo jej podal, ale jen částečně.
Vyjádření SP ČR: Podané vysvětlení akceptujeme pouze částečně. Pokud jde o způsob řešení situace, kdy zaměstnavatel prostřednictvím JMHZ (včas, technicky i formálně správně podaného) učiní faktickou chybu, tj. např. ve výpočtu výše odvodů, neodpovídá navrhované řešení tomu, jak je nastavena kontrola výpočtů nyní. V současnosti tato kontrola funguje při vyplňování interaktivního formuláře na portále ČSSZ, kdy nelze přehled o výši pojistného odeslat, pokud obsahuje chybu ve výpočtu výši odvodů. Obdobná kontrola v rámci JMHZ by tak ulehčila práci na straně zaměstnavatele se zasíláním následných opravných přehledů a předcházení případným nedoplatkům či přeplatkům na pojistném způsobeným chybně zaslaným přehledem. Požadujeme proto, aby bylo možné nastavit takovouto kontrolu již na počátku při vyplňování přehledu o výši pojistného v klientské zóně JMHZ.
Z vysvětlení chápeme, že faktickou chybu nebude moci ČSSZ do uplynutí lhůty pro řádné podání zkontrolovat a zaměstnavatele na ni upozornit, a zároveň není z vysvětlení zcela zřejmé, že taková chyba bude odhalitelná již na počáteční odezvě přes klientskou komunikaci se zaměstnavatelem (prostřednictvím zmíněného protokolu o zpracování). Z návrhu zákona vyplývá, že faktickou chybu bude možné napravit až v rámci podání opravného hlášení podle navrhovaného § 13, tj. na základě výzvy nebo jiného upozornění ze strany uživatele údajů nebo na základě vlastního zjištění.
V této věci prosíme o další zpřesnění vysvětlení a příp. příslušnou úpravu návrhu zákona.
Vysvětlení MPSV:
Nová klientská aplikace na ePortálu umožní v rámci funkcionality předvyplnění rovněž vytvoření souhrnných položek na základě údajů z jednotlivých zaměstnanců (identifikovaných osobním identifikačním číslem) a jejich zaměstnání (identifikovaných identifikátorem zaměstnání).
Pokud budou správně uvedena data za jednotlivé zaměstnance, bude ePortál garantovat, že předvyplnění v části pojistného (tj. PV POJ, Přehled o výši pojistného) bude správně. Nicméně kontrola na odeslání bude „propustná“. V případě nesouladu způsobeného přepisem hodnot podatelem JMH se v prostředí průvodce formuláře pouze zobrazí varovná hláška a podání bude možné odeslat. K tomuto kroku bylo přistoupeno zejména z důvodu požadavku ze strany zaměstnavatelů a také proto, že je menší závažnost podat vadné PV POJ než jej neposlat vůbec.
Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí.
§ 14
Svaz průmyslu a dopravy ČR
K §14 Doručování zaměstnavateli
§14 odst. 3 předpokládá okamžik doručení v případě, kdy písemnost byla zpřístupněna v elektronické aplikaci portálu ČSSZ – a to okamžikem, kdy se do této aplikace zaměstnavatel přihlásí. Pokud se do této aplikace zaměstnavatel do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost v této aplikaci zpřístupněna, nepřihlásí, je stanovena fikce doručení a písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
Stanovení fikce doručení vnímá SPČR jako velmi problematickou – bude to předpokládat, aby zaměstnavatel průběžně monitoroval elektronickou aplikaci portálu ČSSZ. Domníváme se, že stanovená fikce doručení může způsobovat problémy zejména u menších zaměstnavatelů, kteří např. využívají externí účetní firmy, či nedisponují dostatečným počtem pracovníků v HR a mzdových odděleních, kdy není zajištěna zastupitelnost příslušného pracovníka, např. v době nemoci, v době dovolené, apod. Zaměstnavatel se tak nedozví o doručení příslušné písemnosti a může být vystaven s tím spojeným právním důsledkům a sankcím. Proto stanovení fikce doručení nepovažujeme za vhodnou a doporučujeme ji ze zákona vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
S ePortálem ČSSZ již dnes pracuje velká škála zaměstnavatelů. Naopak menší zaměstnavatelé mohou mít spíše problém s absencí datové schránky. Nic jim však nebrání v tom, aby si ji založili a využívali ji jako primární prostředek komunikace.
ePortál bude nabízet službu (zasílání notifikací), která (v režimu OPT-IN) bude moci vyrozumět adresáta o tom, že mu bylo na ePortál doručeno podání, a to na e-mailovou adresu, kterou zaměstnavatel uvedl při registraci zaměstnavatele, popř. na jinou zvolenou elektronickou adresu, nebo na jiný technický prostředek pro vyrozumění, který bude služba aktuálně nabízet (popsáno záměrně obecně pro budoucí využití).
§ 19
Hospodářská komora
Připomínka k ustanovení § 19
Navrhujeme za odst. 1 vložit nový odstavec 2 včetně poznámek pod čarou, a následující odstavce přečíslovat.
Návrh nového odst. 2
„(2) Zaměstnavatel je oprávněn podle jiného právního předpisux) ztotožnit zaměstnance proti systému základních registrů před jeho přihlášením podle odstavce 1, a to i bez souhlasu zaměstnance, přičemž postupuje podle stanovených pravidely) a ztotožňuje výhradně takové údaje o zaměstnanci, které jsou nezbytné pro plnění povinností zaměstnavatele vůči orgánům veřejné moci.
________________________________________
x) § 5a odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
y) §12a zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“
Odůvodnění:
Zaměstnavatelé nemohou podle platné právní úpravy běžně bez konkrétního oprávnění využívat údaje, které jsou vedené v základních registrech nebo v agendových informačních systémech. Podle § 5a odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, mohou tyto údaje zaměstnavatelé jako soukromoprávní uživatelé údajů využívat pouze v případě, že mají souhlas od subjektu údajů, tedy od osoby, ke které se údaje vztahují, v daném případě od zaměstnance. Údaje mohou využít pouze k účelu stanovenému v daném souhlasu.
Pro ověření referenčních údajů mohou dnes zaměstnavatelé v souladu s §12a zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů on-line ověřit platnost údajů o zaměstnanci, tj. ověřit, zda jsou údaje jejich zaměstnanců aktuální a správné, vůči referenčním údajům vedeným v registru obyvatel, případně v dalších agendových systémech.
Navrhuje se nepodmiňovat ztotožnění zaměstnance individuálním souhlasem a individuálním vymezením účelu využití údajů. Předejde se tak situaci, kdy zaměstnanec odmítne souhlas s využíváním svých údajů z registru, a následným komplikacím, kdy nezbytné informace nebudou k dispozici pro účely ověřování, což by mohlo zpomalit nebo znemožnit správu údajů a plnění povinností zaměstnavatelů.
Ověření relevantních údajů bude probíhat zadáním kombinace identifikačních údajů, které o sobě sdělil zaměstnanec v roli původce údajů, přičemž se stanoví, že pracovně právní vztah je automatickým zákonným důvodem k ověření údajů o zaměstnanci. Využívá se při tom ověřovací portál (Ověřovací portál | Informační web elektronické identity).
Navrhované ustanovení, umožňující zaměstnavateli ztotožnit zaměstnance proti systému základních registrů před jeho přihlášením, zajišťuje právní jistotu při správě údajů zaměstnanců a zmenšuje riziko chybných nebo nesprávných přihlášek. Ztotožnění slouží jako preventivní opatření proti situacím, kdy by nesprávné údaje mohly způsobit problémy ve správě veřejných prostředků, narušení důvěry ve státní evidenci nebo nepřiměřenou administrativní zátěž pro zaměstnavatele i orgány veřejné správy.
Co se integrity dat týče, ztotožnění zaměstnance prostřednictvím systému základních registrů zaručuje, že údaje poskytované zaměstnavatelem odpovídají skutečným údajům vedeným v oficiálních registrech. Tento krok omezuje situace, kdy by do systému byly omylem nebo úmyslně zaneseny nesprávné informace.
Zaměstnavatel, který oprávnění využije, bude mít právní jistotu, že přihlašuje zaměstnance, jehož identita je ověřena a údaje odpovídají skutečnosti. To zaměstnavateli umožní plnit své povinnosti v souladu s právními předpisy bez rizika postihu za neúmyslné chyby způsobené chybnými údaji. Tím současně dojde k výraznému zjednodušení a také významnému snížení nebo dokonce v některých případech i eliminaci samotné potřeby komunikace mezi zaměstnavateli a státními orgány (např. Českou správou sociálního zabezpečení) a zmenší se četnost dodatečných oprav, které by mohly vzniknout kvůli chybným přihláškám. Včasné ověření identity zaměstnance také snižuje riziko sporů mezi zaměstnavatelem, zaměstnancem a státními institucemi, které by mohly nastat v důsledku nesprávně vedených údajů.
Navržené ustanovení je v souladu s principy ochrany osobních údajů, neboť systém základních registrů slouží jako důvěryhodný zdroj dat a minimalizuje nutnost uchovávat duplicitní nebo nesprávné údaje.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Zaměstnavatelé a jiní soukromí uživatelé údajů nemohou běžně (bez konkrétního oprávnění) využívat údaje, které jsou vedené v základních registrech nebo v agendových informačních systémech. Podle § 5a odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, mohou tyto údaje využívat soukromoprávní uživatelé údajů pouze v případě, že mají souhlas od subjektu údajů, tedy od osoby, ke které se údaje vztahují. Údaje mohou využít pouze k účelu stanovenému v daném souhlasu.
Vyhověním požadavku Hospodářské komory bychom prolomili zásady stanovené v zákoně č. 111/2009 Sb., což není žádoucí. Možná by se jednalo i o nepřímou novelizaci.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
§ 20
Hospodářská komora
Připomínka k ustanovení § 20
Požadujeme do ust. § 20 vložit nový odstavec 5 tohoto znění:
„(5) Zaměstnavatel obdrží po zadání čísla sociálního pojištění zaměstnance údaje o zaměstnanci, které jsou součástí jednotného měsíčního hlášení, od České správy sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím automatizované zpracování.“
Odůvodnění:
Staví se najisto, že číslo sociálního pojištění (IK MPSV) bude zaměstnavatelům předáváno prostřednictvím služby, která bude umožňovat zobrazení/stažení kmene vlastních zaměstnanců včetně přidělených identifikátorů on-line po přihlášení zaměstnavatele na ePortálu ČSSZ.
Navrhovaným ustanovením se minimalizuje riziko chyb při vyplňování jednotného měsíčního hlášení a zjednodušuje se administrativní proces díky automatizovanému zpracování dat. Zaměstnavatelé tak budou moci efektivně plnit své zákonné povinnosti a současně zajistit správnost údajů. Pro dosažení potřebné kontroly, právní jistoty, dále efektivního propojování dat z informačních systémů, jejich využívání a správné a efektivní zajištění řízeného přístupu k datům – mj. pro účely plnění povinnosti zaměstnavatelů – je nezbytné umožnit zaměstnavatelům obdržet údaje o zaměstnanci. Tyto údaje pak musí být poskytnuty způsobem umožňujícím automatické zpracování.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Webový portál České správy sociálního zabezpečení již nyní poskytuje informace o stávajícím kmeni zaměstnanců. Tato funkce je zpřístupněna taktéž formou automatizovaného rozhraní (v rámci ePortálu).
Nacházíme rozpor mezi připomínkou a odůvodněním dané připomínky. Není zřejmé, co bylo záměrem autora připomínky.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
§ 25
Hospodářská komora
1. Připomínka k ustanovení § 25
Navrhujeme, aby ministerstvo mělo povinnost uchovávat údaje minimálně po stejnou dobu, po kterou mají tuto povinnost zaměstnavatelé.
§ 25 bude po úpravě znít takto:
„Ministerstvo uchovává hlášené údaje a další údaje vedené v systému evidence jednotného měsíčního hlášení po dobu 2045 let následujících po kalendářním roce, v němž byl daný údaj zpřístupněn uživatelům údajů.“
Odůvodnění:
Zaměstnavatel je povinen uchovávat mzdové listy a další záznamy potřebné pro účely důchodového pojištění 45 kalendářních let po roce, ve kterém byly vyhotoveny. Pokud má platit, že státní správa má mít k dispozici potřebné údaje a nemají jí být dodávány opětovně, mělo by ministerstvo uchovávat údaje minimálně po stejnou dobu jako zaměstnavatelé.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Údaje ze systému JMHZ není potřeba vést po tak dlouhou dobu. Doba 20 let byla projednána a shodně určena na základě projednání zainteresovaných subjektů.
Lhůta 45 let se vztahuje jen na podklady potřebné pro účely důchodového pojištění, zatímco prostřednictvím JMHZ se sděluje mnoho dalších údajů, které není zapotřebí evidovat po takto dlouhou dobu. Údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění si příslušný uživatel údajů po jejich zpřístupnění podle § 26 zákona o JMHZ přenese do jiného informačního systému, kde budou uchovávány po potřebnou dobu delší než 20 let.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
§ 27
Hospodářská komora
Připomínka k ustanovení § 27 odst. 3
Navrhujeme v ust. § 27 odst. 3 nahradit slovo „bankám“ slovy „osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr podle jiného právního předpisu“ s poznámkou pod čarou, takto:
„(3) Se souhlasem zaměstnance se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují bankám osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr podle jiného právního předpisuz) údaje o jeho příjmech a zaměstnáních.
________________________________________
„z) § 7 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.“
Odůvodnění:
Vedle bank jsou podle § 7 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, oprávněny poskytovat spotřebitelský úvěr i další subjekty, které rovněž nesou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Proto považujeme za nezbytné, aby možnost získat údaje stejným způsobem byla dána i dalším oprávněným poskytovatelům spotřebitelských úvěrů. Zdůrazňujeme, že se ve všech případech jedná o subjekty, kterým byla Českou národní bankou (případně odpovídajícím zahraničním regulátorem) udělena příslušná licence.
Pokud by přístup k údajům měli jen někteří soutěžitelé na trhu spotřebitelských úvěrů, znamenalo by to nerovnost soutěžitelů. Současně by to znamenalo, že nebude dosaženo optimální úrovně ochrany spotřebitelů, neboť možnost ověřit příjem spotřebitele postupem podle § 27 odst. 3 bude přispívat lepšímu posouzení jejich úvěruschopnosti, která slouží ochraně spotřebitele i celospolečenských zájmů.
Zásadní připomínka
Akceptováno
Bude rozšířeno na všechny poskytovatele spotřebitelských úvěrů.
§ 29
Hospodářská komora
Připomínka k ustanovení § 29 odst. 1 písm. a)
Navrhujeme slova „stanovené lhůty“ v ust. § 29 odst. 1 písm. a) upřesnit tak, aby bylo zřejmé, co „stanovená lhůta“ v tomto případě je, např. takto:
„a) nepodá jednotné měsíční hlášení ani ve stanovené lhůtě podle § 11,“
Odůvodnění:
Předpokládáme, že cílem není sankcionovat již samotné opomenutí podání jednotného měsíčního hlášení (dále jen „JMHZ“) nebo to, že obsahovalo vadu, která způsobí, že je neúčinné. Sankce by měla přicházet v úvahu až po nepodání JMHZ na základě výzvy, resp. neodstranění vady po výzvě, a ve lhůtách pro tyto opravné úkony stanovené, nebo při opakovaném nepodání JMHZ.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Uložení sankce je založeno na správním uvážení úřadu, který bere v potaz všechny okolnosti případu včetně zohlednění opakovaného či pouze jednorázového porušení předpisu a dalších okolností. Není možné navázat možnost uložit sankci až na specifickou výzvu úřadu k plnění zákonných povinností, neboť nelze souhlasit s názorem, že „cílem není sankcionovat již samotné opomenutí podání JMHZ nebo to, že obsahovalo vadu, která způsobí, že je neúčinné“; naopak, i takové protiprávní jednání bude sankcionováno, zejména pokud se bude u konkrétního zaměstnavatele vyskytovat opakovaně.
S ohledem na vypořádání připomínek byl do § 29 odst. 1 písm. a) doplněn pro upřesnění odkaz na § 6 odst. 1.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
§ 29
Hospodářská komora
Připomínka k ustanovení § 29 odst. 1 písm. c) a k § 29 odst. 2 písm. d)
Navrhujeme v § 29 odst. 1 vypustit písm. c) a následující písmena přejmenovat. V případě přijetí změny je třeba upravit i odkazy na jednotlivá písmena v § 29 odst. 2. Zároveň v ust. § 29 odst. 2 písm. d) je třeba nahradit slova „podle odstavce 1 písm. a) až c)“ slovy „podle odstavce 1 písm. a) a b)“.
Text § 29 odst. 2 písm. d) po úpravě:
„d) násobku počtu zaměstnanců, kteří jsou evidováni v evidenci zaměstnanců v poslední den období, za které mělo být jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení podáno, a částky 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b)až c).“
Odůvodnění:
V případě, že zaměstnavatel podá JMHZ, které je neúčinné jako celek nebo v některé části, je ČSSZ povinna jej vyzvat k opravě (viz § 11), a to dokonce i opakovaně. Je třeba si vyjasnit, kdy jednání zaměstnavatele je potřeba již hodnotit jako přestupek a sankcionovat jej. Jistě to není již při prvním opomenutí nebo chybě. V § 29 odst. 1 písm. a) (bude-li akceptována námi navrhovaná úprava) a písm. b), tak jsou již situace nedodržení lhůty k nápravě, resp. neprovedení nápravy zahrnuty. Navíc uvedení samostatného písm. c), které obsahuje možnost pokutovat neúčinnost jednotlivých částí JMHZ, by mohlo vést k tomu, že jedna chyba bude sankcionována podle více ustanovení a dojde tak k porušení zásady „ne bis in idem“.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
V § 29 odst. 1 písm. a) a b) nejsou řešeny situace, kdy by zaměstnavatel zaslal JMHZ, které by bylo po lhůtě pro zaslání vyhodnoceno jako neúčinné pouze v některé části (pojistné nebo individualizované). § 29 odst. 1 písm. c) řeší situace, kdy je např. JMHZ zaměstnavatelem odesláno 20. dne následujícího měsíce (poslední den lhůty) a po vyhodnocení JMHZ by bylo 21. dne zjištěno, že hlášení je neúčinné v pojistné části.
To, že je ČSSZ povinna vyzvat zaměstnavatele k opravě chybného hlášení, není důvod pro to, aby zasílání chybných hlášení nebylo sankcionováno.
Zaměstnavatel může riziku naplnění skutkové podstaty přestupku předejít tím, že bude hlášení zasílat s dostatečným předstihem. V takovém případě jej automatická kontrola v rámci klientské služby s předstihem upozorní na chybu a ten ji tak může napravit ještě před uplynutím lhůty pro podání hlášení (20. den v měsíci). Celý koncept skutkových podstat přestupků je postaven na tom, že deliktní je až situace, kdy se příslušný problém v JMHZ vyskytuje po uplynutí lhůty pro podání hlášení.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
§ 29
Hospodářská komora
1. Připomínka k ustanovení § 29 odst. 1 písm. f) a g)
Navrhujeme text ust. § 29 odst. 1 písm. f) a g) upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění a buď jej zcela vypustit, anebo jednání v něm uvedené sankcionovat, až nedojde-li k odhlášení na základě výzvy.
Odůvodnění:
Nelze jednoznačně a ve všech konkrétních případech určit, co je to „stanovená lhůta“ pro povinnost odhlášení se z evidence zaměstnavatelů. V některých případech bude těžké posoudit, kdy přesně nastala skutečnost, se kterou je spojena povinnost odhlásit se z evidence zaměstnavatelů, resp. odhlásit svou mzdovou účtárnu (např. zaměstnanec po skončení pracovního poměru onemocní, může být zúčtována oprava mezd, dodatečná odměna). Pokud cílem má být snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, kteří by se v takových případech z důvodu obavy z pokuty museli opakovaně přihlašovat a odhlašovat, pak by neodhlášení nemělo být sankcionováno.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Pro zaměstnavatele by nemělo být nejasné, kdy přestal být zaměstnavatelem posledního zaměstnance. Tento princip přihlašování a odhlašování zaměstnavatelů je zaměstnavatelům znám již ze zákona o nemocenském pojištění, není to pro ně žádný nový princip.
V praxi se předpokládá velmi ohleduplný přístup ČSSZ při posuzování materiální stránky přestupku v případných mezních situacích, na které HK poukazuje, zvláště v počátečních fázích náběhu JMHZ.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
§ 9
Hospodářská komora
1. Připomínka k ust. § 9 odst. 1
Doporučujeme upravit povinnost ČSSZ upozornit na technickou vadu tak, aby se jednalo o automatickou notifikaci, zejména v případech, kdy půjde o technickou vadu způsobenou předčasným podáním.
Odůvodnění:
Pokud dojde k předčasnému podaní, které je považováno za technickou vadu, která však způsobuje neúčinnost celého podání, mělo by toto být zaměstnavateli oznámeno neprodleně, neboť takovou chybu lze snadno opravit ještě v termínu pro podání JMHZ.
Vysvětleno.
Technický návrh předpokládá mj. tyto prvky komunikace se zaměstnavatelem ve vztahu k zaslanému podání:
· Informace o přijetí podání / odmítnutí podání na vstupu obdrží zaměstnavatel bezodkladně, a to prostřednictvím takového vstupního kanálu, který pro podání použil.
· Komunikace na zaměstnavatele o výsledku zpracování podání, tj. protokol o zpracování. Pokud dojde k odmítnutí podání na vstupu z výše uvedených a jiných důvodů, tak podání nepokračuje do dalšího zpracování. Pokud je podání přijato na vstupu, tak následuje zpracování formálních a logických kontrol a na základě jejich vyhodnocení odchází zaměstnavateli protokol o zpracování (stejným kanálem, kterým bylo podání posláno). Protokol obsahuje informace o konkrétních chybách, které má zaměstnavatel opravit. Protokol o zpracování je zasílán vždy ke každému přijatému podání, tedy i k opravnému. Zaměstnavatel jej obdrží ihned po zpracování.
Výzvy po 20. dni v měsíci jsou již výzvy formálního charakteru s potenciálním následkem v podobě sankce. Jsou vydávány v případech, kdy zaměstnavatel nepodal měsíční hlášení ve lhůtě vůbec nebo jej podal, ale jen částečně.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
§ 9
Hospodářská komora
Připomínka k ust. § 9 odst. 3 a § 10 odst. 3
Doporučujeme stanovit lhůtu pro povinnost ČSSZ upozornit na technickou nebo formální vadu podání.
Odůvodnění:
Pokud by JMHZ bylo podáno např. již první den lhůty pro jeho podání, tak včasné upozornění ze strany ČSSZ umožní provést opravu ještě v termínu pro podání JMHZ.
Akceptováno.
Doplněno „bez zbytečného odkladu“.
§ 14
Hospodářská komora
Připomínka k ust. § 14 odst. 2 a 3
Doporučujeme upravit ust. § 14 odst. 2 a 3 tak, aby bylo zřejmé, jak se zaměstnavatel, který nemá datovou schránku, dozví, že obdržel písemnost prostřednictvím elektronické aplikace portálu ČSSZ.
Odůvodnění:
Pokud zaměstnavatel nemusí komunikovat prostřednictvím datové schránky, není zřejmé, jak se zaměstnavatel bez datové schránky dozví, že obdržel písemnost prostřednictvím elektronické aplikace portálu ČSSZ. Měla by být nastavena např. notifikace prostřednictvím e-mailové adresy.
Vysvětleno.
ePortál bude nabízet službu (zasílání notifikací), která (v režimu OPT-IN) bude moci vyrozumět adresáta o tom, že mu bylo na ePortál doručeno podání, a to na e-mailovou adresu, kterou zaměstnavatel uvedl při registraci zaměstnavatele, popř. na jinou zvolenou elektronickou adresu, nebo na jiný technický prostředek pro vyrozumění, který bude služba aktuálně nabízet (popsáno záměrně obecně pro budoucí využití).
§ 19
Hospodářská komora
Připomínka k § 19 odst. 1 písm. c)
Doporučujeme sjednotit datum přihlašování zaměstnanců.
Odůvodnění:
Jsme si vědomi, že speciální úprava a různá data přihlašování zaměstnanců v předloženém materiálu jsou důsledkem právní úpravy v jiných právních předpisech. Proto se jedná o doporučující připomínku, která by měla primárně vést ke sjednocení dat pro přihlašování v ostatních předpisech. Speciální úprava pro jednu skupinu zaměstnanců není efektivní pro personální praxi.
Vysvětleno.
Lhůta pro přihlášení zahraničního zaměstnance je sladěna s požadavky zákona o zaměstnanosti (viz § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti), ve kterém má své opodstatnění.
Účelem takto stanovené lhůty, která je součástí právní úpravy zaměstnávání cizinců již dvě dekády, je zvýšení ochrany cizinců na trhu práce a významné snížení rizika jejich pracovního vykořisťování. Odborné analýzy, praxe kontrolních orgánů i závěry MOPNZ (Mezirezortní orgán pro potírání nelegálního zaměstnávání) shodně potvrzují, že přísněji stanovená lhůta je nadále nezbytná.
K uvedené problematice se bude dále jednat i za účasti sociálních partnerů.
K důvodové zprávě
Hospodářská komora
Připomínka k § 14
Navrhujeme doplnit důvodovou zprávu o informace, zda budou identifikátory doručovány i prostřednictvím rozhraní a v jakém formátu.
Odůvodnění:
U firem, kde jsou desítky a někdy i nižší stovky nástupů měsíčně, je možnost automatizovaného doručování prostřednictvím rozhraní
Zásadní připomínka
Akceptováno.
Důvodová zpráva byla doplněna.
Pro doručování identifikátorů nebude po technické stránce umožněno zasílání prostřednictvím datového rozhraní.
Identifikátory budou zasílány jak jednotlivě, tak i hromadně, a to dle situace. Při odeslání registračních formulářů v podání jsou zaměstnavateli sděleny identifikátory hromadně, a to v protokolu o podání. Pokud nedojde k automatizovanému ztotožnění, jsou identifikátory sděleny zaměstnavateli jednotlivě formou datové zprávy.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
K důvodové zprávě
§ 16
Hospodářská komora
Připomínka k § 16
Navrhujeme v důvodové zprávě vysvětlit, že toto ustanovení nezaloží povinnost dvojího přihlašování do dvou registrů.
Odůvodnění:
Předpokládáme, že systém má vést k odstranění administrativní zátěže. Proto považujme za důležité, aby bylo postaveno na jisto, že se zaměstnavatelé nebudou přihlašovat do několika registrů.
Zásadní připomínka
Akceptováno.
Do důvodové zprávy k § 16 byla pro upřesnění doplněna věta, že zaměstnavatel se přihlašuje do evidence zaměstnavatelů podle zákona o JMHZ. Přihlašování zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění bylo z tohoto zákona odstraněno. Tudíž žádná duplicitní povinnost přihlašování zaměstnavatelů podle zákona o JMHZ a podle ZNP neexistuje.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
K důvodové zprávě
§ 20
Hospodářská komora
1. Připomínka k § 20
Navrhujeme do důvodové zprávy uvést, jak bude oznamováno číslo sociálního pojištění fyzické osobě a to, že toto číslo zůstane stejné po celou dobu jejích ekonomických aktivit, bez ohledu na to, zda půjde o zaměstnání nebo podnikání. Stejně tak navrhujeme do důvodové zprávy doplnit, že v případě, kdy nepůjde o první přidělení čísla, se jej zaměstnavatel dozví od ČSSZ při přihlašování do evidence zaměstnanců na základě jiných údajů o zaměstnanci.
Odůvodnění:
Považujeme to za důležité z hlediska porozumění fungování celého systému.
Zásadní připomínka
Akceptováno.
Název byl změněn na osobní identifikační číslo.
Číslo nebude sdělováno fyzické osobě, bude vystavováno pouze zaměstnavatelům.
Zaměstnancům se neukládá žádná povinnost sdělovat osobní identifikační číslo dalšímu zaměstnavateli.
Důvodová zpráva byla doplněna takto:
Osobní identifikační číslo (bezvýznamový identifikátor) je ze strany ČSSZ sdělován pouze zaměstnavateli, a to pouze pro potřeby identifikace zaměstnance v rámci podání. Osobní identifikační číslo není nezbytné sdělovat zaměstnanci, neboť tento identifikátor nebude využíván při styku zaměstnance s orgánem veřejné správy.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
K důvodové zprávě
§ 33
Hospodářská komora
Připomínka k § 33 odst. 4
Navrhujeme do důvodové zprávy uvést, zda při přidělování čísel sociálního pojištění pro zaměstnance, kteří jsou vedení v registru dle zákona o nemocenském pojištění, bude možné čísla automatizovaně přenést do systému zaměstnavatelů nebo zda bude muset probíhat ručně.
Odůvodnění:
Pro zaměstnavatele s velkým počtem zaměstnanců při zavedení JMHZ a přidělení čísel sociálního pojištění půjde o mimořádnou zátěž, byť nárazovou a dočasnou. Je třeba vědět, zda bude možný automatizovaný postup, zda systém státní správy bude připraven na automatizovaný převod a zaměstnavatelé budou muset pro tento účel upravit svoje personální systémy.
Zásadní připomínka
Akceptováno.
Bude prováděno automatizovaně.
DZ byla doplněna takto:
Webový portál České správy sociálního zabezpečení, již nyní poskytuje informace o stávajícím kmeni zaměstnanců. Tato funkce je zpřístupněna taktéž formou automatizovaného rozhraní (v rámci ePortálu). Tuto funkci je možné využít pro automatizovaný přenos identifikátorů do IT systému zaměstnavatele.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
K důvodové zprávě
Hospodářská komora
Připomínka k ust. § 6 odst. 1
Doporučujeme v důvodové zprávě doplnit vysvětlení, proč nelze podat JMHZ již v měsíci, ve kterém jsou mzdy zúčtovány.
Odůvodnění:
Zaměstnavatel by měl mít možnost podat jednotné měsíční hlášení ve stávajícím měsíci, tedy v měsíci, za který jsou mzdy zúčtovány, bez nutnosti čekat na 1. den následujícího měsíce. Pokud např. k 10. v měsíci skončí poslední pracovní poměr, nemusel by čekat na konec měsíce. Pokud postup uvedený v předloženém materiálu je důvodný, měly by tyto důvody být objasněny.
Akceptováno.
DZ byla doplněna takto:
Za účelem eliminace opravných podání považujeme vymezení lhůty za důvodné (např. z důvodu vyčkání na zúčtování mezd). JMHZ se zasílá za období kalendářního měsíce, proto je nutné ho zasílat až po uplynutí tohoto období.
Na portálu ČSSZ bude možné do JMHZ vkládat údaje a rozepsané hlášení si ukládat předem a následně jej kompletní odeslat v požadovaném termínu.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
K důvodové zprávě
Hospodářská komora
1. Připomínka k § 20 odst. 4 a k § 21 odst. 4
Doporučujeme upřesnit v důvodové zprávě, jak bude identifikátor doručován v případě doručení prostřednictvím datové schránky, zda jednotlivě, anebo hromadně za všechny nově přihlášené zaměstnance.
Odůvodnění:
Považujeme takovou informaci za důležitou pro lepší pochopení fungování systému.
Akceptováno.
Do DZ bylo doplněno takto:
Identifikátory budou zasílány jak jednotlivě, tak i hromadně, a to dle situace. Při podání registračních formulářů v podání jsou zaměstnavateli sděleny identifikátory hromadně, a to v protokolu o podání. Pokud nedojde k automatizovanému ztotožnění, jsou identifikátory sděleny zaměstnavateli jednotlivě formou datové zprávy.
HK ČR souhlasí s vypořádáním.
Obecně
Asociace malých a středních podniků
1) K ochraně osobních údajů
Cíl: Maximalizovat ochranu osobních údajů, aby nedošlo k úniku osobních údajů občanů
Odůvodnění: Zavedením JMHZ bude předáváno velké množství individualizovaných datových údajů, které se právě danou centralizací mohou stát cílem kybernetického útoku. Je třeba také velmi precizně nastavit práva jednotlivých uživatelů v rámci JMHZ, aby pracovníci jednotlivých orgánů státní správy měli přístup pouze k těm údajům, na kterých mají právní zájem a nedocházelo tak k nekontrolovanému kolování osobních údajů, které budou sděleny do jednotného systému.
Zásadní připomínka
Akceptováno.
Upozornění bylo vzato na vědomí. MPSV si uvědomuje, jak velké množství údajů a v jakém rozsahu bude shromažďováno a zpracováváno. Hledisko zabezpečení dat je prioritou systému JMHZ.
Systém bude součástí kritické infrastuktury státu a budou se na něj vztahovat požadavky zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, vyhláška č. 82/2018. MPSV prochází pravidelnými auditními kontrolami NUKIB.
Obecně
Asociace malých a středních podniků
2) K souladu s daňovým řádem
Cíl: Uvést navrhovanou právní úpravu do souladu s daňovým řádem
Odůvodnění: Navrhovaná právní úprava znamená mimo jiné také skutečnost předávání údajů, které se týkají daňového řízení konkrétní fyzické osoby mimo orgány správce daně. Tato skutečnost je v rozporu s daňovým řádem, zároveň se jedná o podrobnější rozebrání připomínky č. 1, kdy je podstatné, aby k údajům měli přístup pouze ty orgány a zaměstnanci státní správy, kteří pro daný údaj mají právní zájem a pouze na základě zákona zpracovávají resp. nahlíží na dané údaje. Je tedy podstatné, aby nedocházelo k oběhu údajů mezi orgány státní správy a tyto údaje byly orgánům volně dostupné, což také zvyšuje pravděpodobnost jejich zneužití, a to jednak v samotných řízeních, kdy zaměstnanci státní správy budou presumovat některé skutečnosti, ačkoli by jim dané skutečnosti neměly být vůbec známy a za druhé je takto centralizovaná data mohou stát centrem zneužití v okamžiku kybernetického útoku.
Zásadní připomínka
Vysvětleno / Vyhověno jinak.
Povinnost mlčenlivosti uložená jednotlivými zákony (tedy i daňovým řádem ohledně údajů o poměrech jednotlivých osob získaných při správě daní) není dotčena. Toto plyne bez dalšího z daných zákonů a je to podpořeno i odkazem v § 27 odst. 4 písm. b) navrhovaného zákona. V této souvislosti lze nicméně poznamenat, že dojde k dalšímu upřesnění textu návrhu zákona tak, aby bylo zřejmé, že povinnost mlčenlivosti podle jednotlivých zákonů se vztahuje i na fázi, kdy se jednotlivé údaje dosud nedostaly do sféry jednotlivých uživatelů údajů (v daném případě správce daně z příjmů).
Obecně
Asociace malých a středních podniků
3) K celkovým nákladům
Cíl: V případě vytvoření JMHZ je třeba jednotlivé údaje nepřevádět opakovaně, aby nebylo nutné nadbytečné hardwarové a softwarové vybavení
Odůvodnění: Vzhledem k množství centralizovaných údajů bude jistě třeba značné množství hardwarového a také softwarového vybavení, které bude primárně určeno za účelem správy sesbíraných údajů. Vzhledem k značnému množství je třeba, aby uvedené softwarové a hardwarové vybavení byly transparentně vysoutěženo a na celkové správě se podíleli již existující součásti orgánů státní správy a nebyl vytvářen další úřad nebo samostatné pracoviště, které by si vyžádalo další náklady.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
V případě tvorby Systému evidence JMHZ budou využity existující HW a SW prostředky resortu MPSV. Nevzniká další úřad. Systém JMHZ je hrazen z prostředků EU (NPO) a podléhá příslušnému auditu včetně veřejných zakázek.
Obecně
Asociace malých a středních podniků
4) K nákladům na straně podnikatelů
Cíl: Poskytnout softwarové vybavení zdarma pro komunikaci se státní správou v rámci JMHZ
Odůvodnění: Je nemožné, aby podnikatelům vznikaly nové náklady vzhledem ke skutečnosti, že státní správy zavádí jiný systém pro uvádění údajů do informačních systémů státní správy. Obdobně stejně jako v případě jiných informačních systémů je podstatné a nepřekročitelné, aby základní verze pro komunikaci v rámci JMHZ byla pro podnikatelské subjekty zdarma, nicméně v rámci zlepšení některých funkcí a například zavedení „PRO“ verze je možné zavést placenou verzi, kterou by například využívaly společnosti, které se zabývají správou mezd, účetnictví apod.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Používání ePortálu jakožto webového portálu orgánu veřejné moci je pro všechny uživatele poskytnuto bezplatně. Služba je poskytována státem v rámci výkonu veřejné správy za účelem zajištění dostupných informací a elektronických služeb občanům a dalším subjektům.
Obecně
Asociace malých a středních podniků
5) K personálním nákladům na straně podnikatelů
Cíl: Poskytnutí školení ze strany správce JMHZ zaměstnancům a podnikatelům
Odůvodnění: Zavedení agendy JMHZ bude znamenat zcela nepochybně pokročilé znalosti daného softwarového vybavení, takže zaměstnanci nebo podnikatelé samotní budou muset absolvovat jednotky až desítky hodin v rámci vzdělávání pro zvládnutí informačních systémů JMHZ. Dále tu v případě již některých malých, ale zejména středních společností bude znamenat také kontrolu vykazování a kontrolu správy JMHZ. V tomto případě by to ideálně měla provádět jiná osoba než osoba, která údaje do infomačních systémů vkládání, což podnikatelům přináší zvýšení personálních nákladů, nad jejichž kompenzací je třeba se zamyslet například minimálně poskytnutím školení uvedeným osobám, ale taktéž i jinou formou, neboť správně vložená data ze strany podnikatele výrazně snižují zátěž státní správě, která tak dostává již zkontrolovaná data.
Vysvětleno.
Rozsah a způsob školení budou stanoveny na základě průběžného vyhodnocování pilotního provozu.
Obecně
Asociace malých a středních podniků
6) K dopadům na zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Cíl: Nový systém by měl poskytovat zaměstnavateli informaci o výši náhradního plnění
Odůvodnění: Zavedení JHMZ dochází ke zrušení povinnosti zaměstnavatele zasílat na Úřad práce Hlášení o plnění povinného podílu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Vzhledem k tomu, že dochází k nastavení nového systému doporučujeme, aby došlo k zavedení takové softwarového vybavení, které zaměstnavatelům jednoduše poskytne informace o výši náhradního plnění zcela automatizovaně.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
S tímto postupem předkladatel počítá. Jak je uvedeno v navrhovaném ustanovení § 82 odst. 2 zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti (změnový zákon), zaměstnavateli bude sdělována automaticky výše odvodu do státního rozpočtu na základě automatického vyhodnocení plnění formou zaměstnávání OZP a formou náhradního plnění.
Obecně
Asociace malých a středních podniků
7) K dopadům na zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Cíl: Odstranění presumpce, že každý zaměstnanec má přístup k počítači a taktéž každý zaměstnanec má bankovní či jinou elektronickou identitu, kterou použije pro ověření v případě podání.
Odůvodnění: Zrušení ELDZ předpokládá, že ELDZ již zaměstnanci nebude dávat zaměstnavatel, ale odpovědnost / povinnost je přenesena na zaměstnance, aby si stáhnul potřebné údaje stáhnul na e-Portálu, případně aby si zaměstnanec podal žádost na předepsaném tiskopisu s ověřeným podpisem. Považujeme takový postup za nadměrný nárůst administrativy. Navíc se počítá s tím, že bude mít každý zaměstnanec přístup k počítači a bude mít bankovní / jinou elektronicky prokazatelnou identitu. Ne všichni zaměstnanci jsou vybaveni schopností práce na PC a online prostoru. S největší pravděpodobností budou zaměstnanci bez PC požadovat, aby jim údaje z ELDZ zajistila mzdová účetní, což není povinnost účetní resp. zaměstnavatele a dochází tím tak k přenosu některých povinností ze strany státní správy na podnikatele.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Jde spíše o připomínku k zákonu č. 582/1991 Sb.
Návrh nepřenáší na mzdové účetní povinnost, aby pro zaměstnance zajišťovali údaje z ELDP. I když je zřejmé, že ne všichni zaměstnanci budou mít možnost zobrazit si ELDP zpřístupněný na eportálu ČSSZ, neznamená to, že by zákon přinášel novou administrativní zátěž pro mzdové účetní (tito ani nebudou oprávněni nahlížet na údaje zpřístupněné zaměstnancům na ePortálu). Zaměstnanec, který nebude mít přístupové údaje na ePortál, bude mít možnost požádat ČSSZ, aby mu sestavený ELDP zasílala na jím zvolenou e-mailovou adresu. Nebude-li mít ani přístup k internetu (což je dnes u zaměstnanců již spíše výjimečné), bude mít možnost požádat kteroukoli ÚSSZ (resp. OSSZ) o vytisknutí ELDP.
Obecně
Asociace malých a středních podniků
8) K dopadům na zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon
Cíl: Považuje za pozitivní, že již zaměstnavatel nebude za své zaměstnance podávat přehled o zdanitelných příjmech, ale pouze vyplní údaje do připraveného formuláře, ale zároveň je třeba se zamyslet nad skutečností, že údaje o daních budou pro finanční úřad daň
Odůvodnění: Z důvodové zprávy vyplývá však skutečnost, že údaje do JMHZ bude moci zadávat pouze daňový poradce a nikoli již mzdová účetní, která je běžně tímto zpracovatelem v současnosti. Vzhledem k tomu, že tato praxe pravděpodobně přetrvá budou zaměstnavatelé (podnikatelé) resp. mzdové účetní nuceni obcházet zákon a stále tak pokračovat ve správě těchto údajů.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Údaje sdělované správci daně prostřednictvím JMHZ se stanou standardně součástí daňového spisu (stejně, jako kdyby byly sděleny napřímo). Do tohoto spisu má právo nahlížet nejen případný zástupce (např. zmiňovaný daňový poradce), ale i samotný daňový subjekt. V případě podnikajících fyzických osob a právnických osob pak i jimi pověřené osoby (viz § 24 odst. 3 a 5 daňového řádu). Touto pověřenou osobou může být i mzdová účetní. Pokud daňový subjekt využívá daňovou informační schránku, může informace získat dálkovým přístupem a pověření opět může přidělit kterékoli fyzické osobě (např. mzdové účetní).
Obecně
Asociace malých a středních podniků
9) K povinnostem vůči ČSÚ
Cíl: Uvést kterých výkazů se bude týkat
Odůvodnění: Není rozepsáno, jakých výkazů by se mělo týkat. Ve sféře příspěvkových organizací je čtvrtletní výkaz P 1-04, u kterého absentuje uvedení, zda-li se jej to týká či nikoli.
Zásadní připomínka
Akceptováno.
V oblasti státní statistické služby nahradí využívání dat JMHZ čtvrtletní zjišťování ČSÚ Práce 2-04 a rezortní zjišťování MPSV Informace a statistiky o příjmech a výdělku ISPV. Dále dojde k redukci položek u výkazu ČSÚ Úplné náklady práce ÚNP.
U dotazu v připomínce explicitně směřovaném na výkaz P1-04 se v tomto případě nejedná o statistický výkaz ve smyslu zákona o státní statistické službě, ale o výkaz v gesci MŠMT (vyhláška č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení), který zůstane zachován.
Obecně
Asociace malých a středních podniků
10) K výkazům o sociálních dávkách
Cíl: Z navrhované znění, stejně tak jako z důvodové zprávy není jasné, zda-li podnikatelské subjekty budou muset vyplňovat údaje pro žádosti o sociální dávky, přídavky na děti atd.
Odůvodnění: Uvést jednoznačně, kterých sociálních dávek se toto týká a je tato povinnost přenášena na zaměstnavatele u oprávněné osoby.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Úřad práce i ČSSZ jako uživatelé údajů budou mít přístup k údajům, které jsou nezbytné pro zpracování žádosti o dávku. Tyto údaje jim budou zpřístupněny podle § 26 zákona o JMHZ. Takto sdělované údaje nebudou na zaměstnavateli zvlášť vyžadovány.
Obecně
Asociace malých a středních podniků
11) K zrušení srážkové daně
Cíl: Nepředkládat návrh na zrušení srážkové daně
Odůvodnění: Navrhované zrušení srážkové daně u dohod a prací malého rozsahu považuje za nevhodné řešení. Zejména s ohledem na skutečnost, že zrušení srázkové daně bude kompenzováno předvyplnění daňového přiznání na portálu e-daně. Celkově tak dojde k navýšení počtu daňových přiznání, což bude znamenat zvýšení zátěže finančních úřadů. Navrhovanou právní úpravou dojde k poklesu osob, které budou využívat DPP například jako členové ve výborech SVJ nebo spolcích atd, což nepovažujeme za vhodné, neboť dojde k přechodu těchto smluvních vztahů do šedé ekonomiky.
Zásadní připomínka
Neakceptováno.
Popisovaný důsledek vyplývá z navrhované úpravy zrušení tzv. srážkové daně ze závislé činnosti a není záměrem tento stav měnit, neboť jsou sledovány další cíle, které jsou na projekt JMHZ z pohledu daní z příjmů vázany. Jde o záměr větší participace poplatníků na vypořádání jejich roční daňové povinnosti prostřednictvím podání daňového přiznání digitální formou s nabídkou předvyplnění daňových přiznání poplatníků z pozice orgánů Finanční správy ČR, a současně snížení administrativní zátěže na straně plátců daně. Namítané zvýšení administrativní zátěže finančních úřadů související s nárůstem počtu daňových příznání je eliminováno právě s ohledem na automatizovaný sběr dat a jejich zpracování pro účely předvyplnění daňových přiznání.
K materiálu
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
K materiálu: S ohledem na připravovanou digitalizaci agend v působnosti MŠMT a připravovaný registr pedagogických a akademických pracovníků žádáme, aby bylo v zákoně uvedeno, že MŠMT patří mezi subjekty, které si mohou přebírat některé údaje z JMHZ. Případně žádáme vysvětlit, jestli bude možné přebírat údaje na základě nahlášení agendy, resp. díky § 27 odst. 4 navrhovaného zákona.
Odůvodnění:
Některé z údajů v JMHZ jsou nezbytným podkladem k financování školství. Na MŠMT jsou tyto informace aktuálně agregovaně sbírány prostřednictvím PAM výkazů (práce a mzdy) a nově plánujeme údaje sbírat individuálně, abychom předešli velkému množství chyb, ke kterému dochází při agregovaném vykazování. Vzhledem k tomu, že se v některých případech budou sbírané údaje překrývat, chtěli bychom tímto způsobem (přebíráním údajů z JMHZ) předejít duplicitnímu vykazování údajů ze strany škol a školských zařízení a vysokých škol.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Dne 14. 1. 2025 proběhlo jednání se zástupci MŠMT a ČSÚ k vysvětlení projektu JMHZ. MŠMT bude zahrnuto do druhé etapy JMHZ, pokud již nebude mít MŠMT vyřešen sběr dat přes plánovaný registr MŠMT.
Vyjádření připomínkového místa
MŠMT s návrhem nadále nesouhlasí, neboť na základě společného jednání ze dne 14. 1. 2025 požádalo o zahrnutí do seznamu oprávněných uživatelů. Tento přístup by chtělo mít zajištěn již v rámci této etapy.
Připomínkové místo setrvalo na své připomínce
ROZPOR
Obecně
Ministerstvo financí
K návrhu zákona Ministerstvo financí formálně neuplatňuje připomínky, a to s ohledem na skutečnost, že na přípravě návrhu zákona významným způsobem participovalo a fakticky má vůči němu postavení spolupředkladatele. Návrhy na dílčí úpravy a aktualizace návrhu zákona a doprovodných materiálů budou Ministerstvu práce a sociálních věcí sděleny po standardní pracovní linii.
Úpravy v rámci navrhované novely zákona o daních z příjmů, jehož je Ministerstvo financí gestorem (součást návrhu doprovodného zákona), budou z jeho strany provedeny společně s vypořádáním připomínek k této novele, které budou uplatněny v rámci mezirezortního připomínkového řízení ze strany jiných připomínkových míst, přičemž tyto úpravy budou následně rovněž poskytnuty Ministerstvu práce a sociálních věcí po standardní pracovní linii.
Vzato na vědomí.
K zákonu
Komora daňových poradců
Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) si klade za cíl snížení administrativní zátěže podnikatelů a zjednodušení jejich postavení, přitom ale zavádí duplicitní evidence a registry a stanoví nepřiměřeně vysoké sankce za plnění povinností, jejichž rozsah a náročnost nelze vůbec posoudit, díky tomu, že zcela absentuje definice formulářů.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Zaměstnavatelů se případná duplicita evidencí nedotkne. Sběr dat bude sloučen do jednotného hlášení. Horní hranice výše sankce nevybočuje z rámce pokut, jež plní funkci represivní i preventivní.
K zákonu
Komora daňových poradců
Formát a struktura podání souvisejících s JMHZ nejsou stanoveny ústavně konformním způsobem. Dle § 8 odst. 4 zveřejní ČSSZ datovou strukturu podání na svých webových stránkách. Podle § 9 odst. 2 je podání obsahující technickou vadu neúčinné. Za technickou vadu se mimo jiné považuje vada struktury (obsahová i datová), která způsobuje celkovou nečitelnost nebo znemožňuje automatizované zpracování podání. Obdobně je řešena neúčinnost podání v případě formálních vad dle § 10 odst. 2 až 4. Dle našeho názoru (a rozsudků NSS 2 Afs 395/2020–55 a 2 As 156/2021–28) nelze spojit sankci či neúčinnost podání s chybou v datové struktuře, která nebyla publikována ve Sbírce zákonů. Doporučujeme stanovit datovou a obsahovou strukturu podání vyhláškou.
Zásadní připomínka
Neakceptováno.
Pokud jde o odkazovanou judikaturu Nejvyššího správního soudu, zejména rozsudek 2 Afs 395/2020-55 ze dne 31. ledna 2023, platí, že tento (zjednodušeně řečeno) konstatoval, že podrobnosti údajů závazně požadovaných v rámci formulářového podání při správě daní, resp. pokyny k jeho vyplnění nesmějí absentovat v příslušné vyhlášce Ministerstva financí, tj. nesmějí fakticky vyplývat pouze ze struktury tohoto podání zveřejněné ze strany správce daně. Jinými slovy, není přípustné, aby zveřejněná struktura fakticky dotvářela okruh a podrobnosti požadovaných údajů a překračovala tak rámec pouhého řazení (strukturování) těchto údajů a dalších technických parametrů daného podání, kdy samotná povinnost poskytnutí údajů je dostatečně určitě založena již právním předpisem. Samotná struktura v úzkém (technickém) smyslu již stanovení ve vyhlášce nevyžaduje. Předmětný judikát se týkal vzoru, resp. struktury kontrolního hlášení na dani z přidané hodnoty, v jehož případě nebyly vzor formuláře, ani pokyny k jeho vyplnění vůbec stanoveny právním předpisem (kontrolní hlášení v tomto ohledu představovalo výjimku lišící se od jiných formulářových podání při správě daní) a k dotvoření rozsahu a podrobností požadovaných údajů docházelo až zveřejněním struktury podání správcem daně. Současně Nejvyšší správní soud naznačil, že způsob stanovení vzorů formulářových podání (kdy tento vzor je zastřešující jak pro listinný, tak pro elektronický formulář, tedy pro jeho strukturu) v tehdy již existující sadě vyhlášek pro správu daní lze považovat obecně za dostatečný. Ministerstvo financí proto bezprostředně reagovalo na uvedený judikát doplněním vzoru kontrolního hlášení do příslušné vyhlášky, čímž došlo ke sladění způsobu stanovení vzoru uvedeného podání s ostatními a k naplnění základního požadavku uvedené judikatury. V delším časovém horizontu pak dochází i k precizaci úpravy formulářových podání při správě daní v rámci daňového řádu, kde je rovněž zaváděno odlišení pojmů obsahové struktury (stanovené vyhláškou) a datové struktury (zveřejněné správcen daně) v případě těchto podání (srov. sněmovní tisk č. 784). Úprava navržená v rámci návrhu zákona o JMHZ je této budoucí úpravě daňového řádu obdobná, přičemž v souladu s výše uvedenými závěry předkladatel nepovažuje tuto konstrukci za ústavně nekonformní. Na rozdíl od formulářových podání při správě daní, které využívají jako podzákonný předpis vyhlášku, je zde použito nařízení vlády, a to s ohledem na skutečnost, že podzákonný předpis se zde bude týkat působnosti více ústředních orgánů státní správy, srov. čl. 49 odst. 2 Legislativních pravidel vlády. Nadto platí, že i za situace, kdy by ohledně určitého konkrétního prvku formulářového podání byla shledána (typicky judikaturou) nezbytnost jeho stanovení podzákonným právním předpisem, znamenalo by to, že takový prvek je v důsledku toho nově třeba považovat za součást obsahové struktury namísto struktury datové, aniž by bylo nutné měnit zákonný text či příslušná zmocnění.
K zákonu
Komora daňových poradců
Řada zaměstnavatelů a statutárních zástupců jsou cizí státní příslušníci, kteří nemají zpřístupněnu datovou schránku ani záznam v registru obyvatel, který by jim umožňoval přístup do datového rozhraní ČSSZ (předpokládáme, že se jedná o ePortál), které návrh zákona zavádí jako zcela nový prostředek pro doručování (včetně doručovací fikce), aniž by nabízel alespoň bazální funkcionalitu v podobě notifikací vhodným způsobem (email, SMS).
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
ePortál bude nabízet službu (zasílání notifikací), která (v režimu OPT-IN) bude moci vyrozumět adresáta o tom, že mu bylo na ePortál doručeno podání, a to na e-mailovou adresu, kterou zaměstnavatel uvedl při registraci zaměstnavatele, popř. na jinou zvolenou elektronickou adresu, nebo na jiný technický prostředek pro vyrozumění, který bude služba aktuálně nabízet (popsáno záměrně obecně pro budoucí využití).
V případě zahraničních osob lze řešit zmocněním osoby s identitním prostředkem občana ČR, popřípadě v rámci EU využitím IIG neboli International ID Gateway.
§ 19
Komora daňových poradců
Dle navrženého § 19 odst. 5 by Česká správa sociálního zabezpečení přihlašovala zaměstnavatele nebo zaměstnance bez vědomí zaměstnavatele. I když rozumíme tomu, že se má jednat o ochranu před nečinností zaměstnavatele, je pracovněprávní vztah právním vztahem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, Česká správa sociálního zabezpečení není v tomto vztahu stranou a nemůže do něj vstupovat a přihlašovat zaměstnavatele a zaměstnance bez vědomí nebo dokonce proti vůli zaměstnavatele.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
V případech, kdy zaměstnavatel nesplní svoji povinnost přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců, nebude mít jeho pracovní nebo obdobný vztah přidělen identifikátor zaměstnání, protože ten se vytváří právě až po přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců. V takových případech je důležité, aby měla ČSSZ možnost přihlásit zaměstnance sama ex offo, jelikož toto nepřihlášení by mohlo negativně ovlivňovat další navazující procesy v systému JMHZ. ČSSZ nebude zasahovat do pracovněprávních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, k přihlašování zaměstnanců ze strany ČSSZ bude docházet pouze v ojedinělých případech.
§ 20
Komora daňových poradců
Dle § 20 bude zaměstnancům přidělováno číslo sociálního pojištění (ČSP), které bude sděleno zaměstnavateli. Ze zákona ani z důvodové zprávy není zřejmé, jak při změně zaměstnání získá nový zaměstnavatel ČSP zaměstnance, aby jej ve smyslu odst. 3 mohl uvádět ve všech podáních (např. při zaevidování zaměstnance dle § 19 ve lhůtě 8 dnů). Doporučujeme doplnit principy sdělování ČSP zaměstnavatelům alespoň do důvodové zprávy.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Byl změněn název na osobní identifikační číslo.
Tento identifikátor obdrží daný zaměstnavatel v rámci registrace zaměstnance.
Identifikátory budou zasílány jak jednotlivě, tak i hromadně, a to dle situace. Při podání registračních formulářů v podání jsou zaměstnavateli sděleny identifikátory hromadně, a to v protokolu o podání. Pokud nedojde k automatizovanému ztotožnění, jsou identifikátory sděleny zaměstnavateli jednotlivě formou datové zprávy.
K zákonu
Komora daňových poradců
Vzhledem k tomu, že se jedná o nový systém a způsob komunikace, je otázkou, nakolik bude dostatečné zkušební období v délce šesti měsíců. Navrhujeme proto včlenit do zákona liberační ustanovení, které by umožnilo promíjení sankcí nebo jejich neuplatnění (např. u několika prvních prohřešků apod.).
Zásadní připomínka
Nevyhověno.
Sankce za přestupek se uplatní pouze na základě správního uvážení. Správní orgán použíje udělení sankce jako ultimátního prostředku a bude zohledňovat komplikace vycházejí ze zavádění nové právní úpravy. Zavádění liberačního ustanovení tak není účelné.
§ 9
Komora daňových poradců
K § 9 odst. 3 a § 10 odst. 6
Dle těchto ustanovení ČSSZ upozorní zaměstnavatele na to, že z jeho strany bylo učiněno podání obsahující technickou nebo formální vadu. Domníváme se, že vhodnější by bylo použití institutu odstranění vady podání, v tomto smyslu by bylo nutné upravit i § 11.
Neakceptováno.
Jedná se o neformální upozornění a o jeho zaslání zaměstnavateli budou v systému vidět informace všichni uživatelé systému.
§ 14
Komora daňových poradců
K § 14 odst. 2 a 3
Doporučujeme ustanovení § 14 odst. 2 a 3 vypustit a odst. 1 přeformulovat (např. obdobně jako je formulace v § 39 daňového řádu). Zavedení doručování prostřednictvím aplikace ČSSZ je v rozporu s obecnými pravidly pro doručování a zavedení fikce doručení povede k soudnímu přezkumu (ostatně jako tomu bylo při zavedení fikce doručení e-mailem).
Neakceptováno.
Doručování formou aplikace je nedílnou součástí fungování nového systému JMHZ. Písemnosti budou primárně doručovány prostřednictvím datových schránek, pouze u (menšiny) subjektů, jenž DS nedisponují, bude docházet k doručování prostřednictvím aplikace.
§ 2 odst. 3
Komora daňových poradců
Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí
a) služební poměr podle zákona o státní službě,
b) základní pracovněprávní vztah, nebo
c) jiný právní vztah, s nímž je spojena povinnost zaměstnavatele sdělovat údaje vybraným orgánům veřejné moci způsobem, který stanoví tento zákon.
· Z návrhu není srozumitelné, zda ekonomické zaměstnání dle § 6 odst. 2 ZDP má být zahrnuto pod § 2 odst. 3 písm. c – má to být považováno za jiný právní vztah?
Bylo by vhodné výslovně upravit v důvodové zprávě.
Akceptováno.
Byla upravena důvodová zpráva tak, že zaměstnáním budou všechny vztahy, na základě kterých budou zaměstnavatelé podle zvláštních právních předpisů sdělovat vybrané údaje prostřednictvím JMHZ. Podle § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů se zaměstavatelem rozumí plátce příjmu. Zaměstnavatelem podle zákona o daních z příjmů se rozumí i ekonomický zaměstnavatel (uživatel pracovní síly) a formálně právní zaměstnavatel, kterým je daňový nerezident se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě EU nebo státě tvořícím EHP, který má na území ČR organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že i na tyto subjekty bude dopadat povinnost podávat JMHZ.
§ 2 odst. 5
Komora daňových poradců
Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí
a) den nástupu do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění,
b) den nástupu k výkonu práce podle zákona o zaměstnanosti,
c) den, kdy zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nelze-li použít den podle písmene a) nebo b), nebo
d) den, kdy zaměstnavatel poprvé poskytl plnění zaměstnanci, nelze-li použít den podle písmene a) až c).
· Jak má být posuzován den nástupu zaměstnance do zaměstnání v případě ekonomického zaměstnání dle § 6 odst. 2 ZDP a jak by mělo být postupováno v případě zahraničního plátce daně (§ 38c odst. 2 ZDP)?
Bylo by vhodné výslovně upravit v důvodové zprávě.
Akceptováno.
Byla upravena důvodová zpráva tak, že na ekonomického zaměstnavatele nebo zahraničního formálně právního zaměstnavatele splňujícího podmínky § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů se ustanovení § 2 odst. 5 návrhu zákona o JMHZ uplatní v plném rozsahu, tzn. den nástupu zaměstnance do zaměstnání se uplatní podle situace nastalé v konkrétním případě.
§ 3 odst. 1
Komora daňových poradců
Zaměstnancem je pro účely tohoto zákona
…..
e) fyzická osoba, která má způsobilost být zaměstnancem podle zákona o zaměstnanosti.
· Jedná se o velmi širokou kategorii, do které může být zahrnuta jakákoliv fyzická osoba („normální“ člověk), i když nepracuje. Na koho se má toto ustanovení vztahovat?
Vysvětleno.
Ve spojení s návrhem zákona o JMHZ půjde o osoby, které jsou vůči zaměstnavateli v základním pracovněprávním vztahu, služebním poměru podle zákona o státní službě, či s ním mají jiný právní vztah, s nímž je spojena povinnost zaměstnavatele sdělovat údaje vybraným orgánům veřejné moci způsobem, který stanoví návrh zákona o JMHZ.
Definice zaměstnance uvedená v § 3 odst. 1 písm. e) návrhu zákona o JMHZ navazuje na předmět úpravy zákona dle § 1 návrhu, ve kterém se jedná o vztah zaměstnavatele a zaměstnance, kteří jsou vůči sobě v postavení specifikovaném v § 2 odst. 3 návrhu zákona o JMHZ.
§ 4 odst. 1
Komora daňových poradců
Hlášeným údajem se pro účely tohoto zákona rozumí údaj, který je zaměstnavatel povinen podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu sdělovat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení uživatelům údajů.
· Definice v kruhu.
Vysvětleno.
Nejedná se o definici v kruhu. Definice v § 4 odst. 1 stanoví, že hlášenými údaji jsou takové údaje, které tento zákon nebo jiný právní předpis požadují nahlašovat prostřednictvím JMHZ.
Hlášeným údajem jsou jak údaje dané přímo zákonem o JMHZ (osobní identifikační číslo), tak údaje požadované jinými právními předpisy. V nařízení vlády bude přehledně a strukturovaně sumarizován rozsah povinností stanovených jinými právními předpisy (zákony). Výčet těchto údajů uvedených v nařízení vlády bude taxativní, protože žádné jiné údaje v JMHZ nebudou.
§ 4 odst. 2
Komora daňových poradců
Uživatelem údajů se pro účely tohoto zákona rozumí
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
· MPSV a Česká správa sociálního zabezpečení je současně jak Uživatelem údajů, tak Správcem údajů (§ 24 odst. 3))
- je dvojí role MPSV a ČSSZ záměrem zákonodárce?
Vysvětleno.
Ano, MPSV i ČSSZ vystupují jako uživatelé i správci údajů. Správou údajů se rozumí jejich sběr a zpracování, jako uživatelé pak přistupují k údajům jen za účelem stanoveným zvláštními právními předpisy.
§ 6 odst. 1
Komora daňových poradců
Jednotné měsíční hlášení je zaměstnavatel povinen podat ve lhůtě od prvního do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ke kterému se toto hlášení vztahuje; tuto lhůtu nelze prodloužit.
· Zaměstnavatel by měl mít možnost podat jednotné měsíční hlášení ve stávajícím měsíci, tedy v měsíci, za který jsou mzdy zúčtovány, bez nutnosti čekat na 1.den následujícího měsíce. Pokud např. k 10. v měsíci skončí poslední pracovní poměr, nemusel by čekat na konec měsíce.
Nevyhověno.
Pokud je podáváno za období, musí být toto období ukončeno.
Dle návrhu zákona je požadováno, aby zaměstnavatelé podávali měsíční hlášení s údaji za jednotlivé zaměstnance až po skončení rozhodného období, za které jsou údaje vykazovány. Tento požadavek je stanoven zejména z důvodu předcházení chybovosti, minimalizace dodatečných oprav nebo doplnění a zajištění správnosti vykazovaných údajů.
§ 7 odst. 1 písm. c)
Zaměstnavatel může učinit podání podle tohoto zákona prostřednictvím datového rozhraní České správy sociálního zabezpečení, které splňuje požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle jiných právních předpisů; tento způsob nelze použít, jde-li o plnění evidenční povinnosti podle § 17 nebo 19.
· Přihlášení podle § 17 nebo 19 do evidence zaměstnavatelů a přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců by mělo být možné také prostřednictvím datového rozhraní České správy sociálního zabezpečení (ePortálu)
Částečně akceptováno.
Pokud jde o evidenční povinnosti podle § 17 (evidence zaměstnavatelů), toto řešení není zatím technicky možné. Možnost zavedení takového řešení bude analyzována v dalších fázích projektu. Evidence zaměstnavatelů bude do té doby probíhat zavedeným mechanismem, jak je tomu v současnosti.
V případě evidenční povinnosti podle § 19 (evidence zaměstnanců) to však možné je. Proto byla výjimka pro § 19 z návrhu zákona vypuštěna.
§ 7 odst. 3
Komora daňových poradců
Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikátor datové schránky určené k činění podání podle tohoto zákona.
· Bude jedna datová schránka ČSSZ, na kterou se bude hlášení podávat? Jak bude administrováno ze strany ČSSZ.
Vysvětleno.
V rámci realizace projektu JMHZ bude zřízena nová datová schránka pro podání, která bude uvedena v technické dokumentaci a zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 9 odst. 1
Komora daňových poradců
Technickou vadou podání podle tohoto zákona je vada týkající se
a) podání jednotného měsíčního hlášení před započetím lhůty podle § 6 odst. 1,
· Podání jednotného měsíčního hlášení by mělo být možné ve stávajícím měsíci, bez nutnosti čekat do 1.dne následujícího měsíce.
· Povinnost ČSSZ upozornit na technickou vadu je sice přínosná, ale měla by existovat i možnost automatizovaného notifikačního systému, který o chybách informuje zaměstnavatele okamžitě.
Neakceptováno.
Dle návrhu je požadováno, aby zaměstnavatelé podávali měsíční hlášení s údaji za jednotlivé zaměstnance až po skončení rozhodného období, za které jsou údaje vykazovány. Tento požadavek je stanoven zejména z důvodu předcházení chybovosti, minimalizace dodatečných oprav nebo doplnění a zajištění správnosti vykazovaných údajů.
Technický návrh předpokládá mj. tyto prvky komunikace se zaměstnavatelem ve vztahu k zaslanému podání:
· Informace o přijetí podání / odmítnutí podání na vstupu obdrží zaměstnavatel bezodkladně, a to prostřednictvím takového vstupního kanálu, který pro podání použil.
· Komunikace směrem k zaměstnavateli o výsledku zpracování podání, tj. protokol o zpracování. Pokud dojde k odmítnutí podání na vstupu z výše uvedených a jiných důvodů, tak podání nepokračuje do dalšího zpracování. Pokud je podání přijato na vstupu, tak následuje zpracování formálních a logických kontrol a na základě jejich vyhodnocení odchází zaměstnavateli protokol o zpracování (stejným kanálem, kterým bylo podání posláno). Protokol obsahuje informace o konkrétních chybách, které má zaměstnavatel opravit. Protokol o zpracování je zasílán vždy ke každému přijatému podání, tedy i k opravnému. Zaměstnavatel jej obdrží ihned po zpracování.
Výzvy po 20. dni v měsíci jsou již výzvy formálního charakteru s potenciálním následkem v podobě sankce. Jsou vydávány v případech, kdy zaměstnavatel nepodal měsíční hlášení ve lhůtě vůbec nebo jej podal, ale jen částečně.
§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 6
Komora daňových poradců
§ 9 odst. 3
Česká správa sociálního zabezpečení upozorní zaměstnavatele na to, že z jeho strany bylo učiněno podání obsahující technickou vadu.
· Navrhujeme stanovit lhůtu pro ČSSZ pro upozornění zaměstnavatele, že bylo neúčinné podání, aby bylo možné včas zjednat nápravu a předejít sankcím.
Akceptováno.
Bylo doplněno „bez zbytečného odkladu“.
§ 10 odst. 1 – odst. 5
Komora daňových poradců
Obsahuje-li jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení formální vadu
a) v souhrnné části, pak je toto hlášení neúčinné,
b) v pojistné části, pak je tato část hlášení neúčinná,
(3) Obsahuje-li součást individualizované části jednotného měsíčního hlášení nebo opravného hlášení formální vadu, která se týká pouze údaje určeného jinému uživateli údajů, než je orgán Finanční správy České republiky, je tato součást hlášení účinná v rozsahu údajů určených orgánu Finanční správy České republiky.
· Údaje z podání jednotného hlášení obsahující formální vadu by měla Česká správa sociálního zabezpečení využít stejně tak, jako je využije finanční správa, nikoliv podání označit za neúčinné.
· Všechny vady podání, které nejsou technické, týkají se požadované struktury a byly zjištěny na základě automatizované kontroly, jsou formálními vadami (§ 10 odst. 1 písm. a), b), c).
Sankcí za formální vady podání je neúčinnost podání, zároveň však může vláda stanovit Nařízením některé (méně závažné) formální vady, které neúčinnost nezpůsobí (§ 10 odst. 5).
· Z textu zákona by tedy správně mělo plynout, že pouze některé (více závažné a nezmíněné v případném Nařízení vlády), formální vady způsobují neúčinnost podání.
Nevyhověno.
ČSSZ již nyní posuzuje takto vadná podání jako neúčinná a se zavedením JMHZ navazuje na dosavadní správní praxi.
§ 11 odst. 3
Komora daňových poradců
Výzva k podání jednotného měsíčního hlášení obsahuje
a) identifikaci vad způsobujících neúčinnost jednotného měsíčního hlášení, a
b) poučení o důsledcích spojených s nepodáním jednotného měsíčního hlášení ani v náhradní lhůtě.
· Výzva by měla obsahovat také další údaje, jako jednoznačnou identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance v rozsahu Název společnosti, IČO, VS, Jméno zaměstnance, ČSP zaměstnance, identifikátor zaměstnání dle §21 a období – na základě výzvy obsahující pouze identifikaci vad nelze určit, jakého subjektu se výzva týká.
· Výzva se zasílá zaměstnavateli nebo (předpokládáme) zmocněnci zaměstnavatele?
Vysvětleno.
Náležitosti výzvy upraveny již ve správním řádu, který se využije podpůrně. V zákoně o JMHZ by byla úprava nadbytečná.
Zastoupení na základě plné moci je již obsaženo ve správním řádu, který se využije podpůrně. Současně bude záležet na rozsahu udělené plné moci.
Připomínkové místo akceptuje vysvětlení předkladatele.
§ 12 odst. 3
Komora daňových poradců
Výzva k podání opravného hlášení obsahuje
a) identifikaci vad způsobujících neúčinnost části nebo součásti jednotného měsíčního hlášení, a
b) poučení o důsledcích spojených s nepodáním opravného hlášení ve stanovené lhůtě.
· Výzva by měla také obsahovat další údaje, jako jednoznačnou identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance v rozsahu Název firmy, ICO, VS, Jméno zaměstnance, ČSP zaměstnance, identifikátor zaměstnání dle §21 a období
Vysvětleno.
Náležitosti výzvy upraveny již ve správním řádu, který se využije podpůrně. V zákoně o JMHZ by byla úprava nadbytečná.
§ 13 odst. 3
Komora daňových poradců
Opravné hlášení lze podat nejpozději do 11 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení, které je opravováno.
· Zaměstnavatel je povinen archivovat Mzdové listy a další záznamy potřebné pro účely důchodového pojištění 45 kalendářních let po roce, ve kterém byly vyhotoveny, měl by tak mít možnost podat opravné hlášení nejpozději do 45 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení, které je opravováno.
Vysvětleno.
Údaje ze systému JMHZ není potřeba vést po tak dlouhou dobu. Doba 20 let byla projednána a shodně určena na základě projednání zainteresovaných subjektů.
Lhůta 45 let se vztahuje jen na podklady potřebné pro účely důchodového pojištění, zatímco prostřednictvím JMHZ se sděluje mnoho dalších údajů, které není zapotřebí evidovat po takto dlouhou dobu. Údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění si příslušný uživatel údajů po jejich zpřístupnění podle § 26 zákona o JMHZ přenese do jiného informačního systému, kde budou uchovávány po potřebnou dobu delší než 20 let.
Archivaci provádí jednotliví uživatelé v souladu s platnou právní úpravou vztahující se k dané agendě. Postup v případě potřeby sdělení údajů potřebných pro provádění důchodového pojištění s časovým odstupem delším než 11 let je řešen v § 38 odst. 6 zákona č. 582/1991 Sb. (zaměstnavatel komunikuje přímo s ČSSZ).
§ 14 odst. 2 a 3
Komora daňových poradců
(2) Nemá-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, zasílá se písemnost prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení, a to zpřístupněním této písemnosti v této aplikaci.
(3) Písemnost, která byla zpřístupněna v elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení, je doručena okamžikem, kdy se do této aplikace zaměstnavatel přihlásí. Nepřihlásí-li se do této aplikace zaměstnavatel ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost v této aplikaci zpřístupněna, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
· Tato ustanovení se nedají použít, zejména pokud zaměstnavatel nebo statutární orgán zaměstnavatele není veden v ROB resp. ROS (občané jiného členského státu EU a cizinci). Zaměstnavatelům z jiného členského státu EU, cizincům a zaměstnavatelům, jejichž statutární orgán je z jiného členského státu EU nebo třetí země je potřeba alespoň odeslat notifikaci ohledně dodání písemnosti.
Tato ustanovení se nedají použít ani tehdy, kdy je zaměstnavatel nebo statutární orgán zaměstnavatele veden v ROB resp. ROS, protože není možné spravedlivě požadovat, aby tito pravidelně monitorovali elektronickou aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení.
Doručováním ze strany orgánu veřejné moci už se zabývají např. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (§ 19) a zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (§ 17).
Zavedení nového inovativního způsobu doručování písemností ze strany orgánu veřejné moci, a sice prostřednictvím elektronické aplikace portálu ČSSZ, ještě navíc spojené s fikcí doručení, pokud se ve lhůtě 10 dnů zaměstnavatel do zmíněné aplikace nepřihlásí, by nemuselo obstát při přezkumu ústavnosti.
V takovém případě je možné, že bude existovat aplikace portálu ČSSZ, která nebude mít využití. Tato připomínka se týká všech případů doručování prostřednictvím elektronické aplikace ČSSZ.
Vysvětleno.
ePortál bude nabízet službu (zasílání notifikací), která (v režimu OPT-IN) bude moci vyrozumět adresáta o tom, že mu bylo na ePortál doručeno podání, a to na e-mailovou adresu, kterou zaměstnavatel uvedl při registraci zaměstnavatele, popř. na jinou zvolenou elektronickou adresu, nebo na jiný technický prostředek pro vyrozumění, který bude služba aktuálně nabízet (popsáno záměrně obecně pro budoucí využití).
V případě zahraničních osob lze řešit zmocněním osoby s identitním prostředkem občana ČR, popřípadě v rámci EU využitím IIG neboli International ID Gateway.
§16 odst. 3
Komora daňových poradců
Evidence zaměstnavatelů je vedena spolu s registrem zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění.
· Cílem zákona o jednotném měsíčním hlášení má být snížení administrativy, zavádí přitom vedle stávajícího registru zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění další registr, nazvaný evidence zaměstnavatelů, do kterého navíc bude zaměstnavatel na základě Přechodného ustanovení podle §33 (2) do 3 měsíců po nabytí účinnosti zákona povinen doplnit údaje, které stanoví Vláda nařízením.
Návrh dlouhodobého řešení – nezavádět nové paralelní evidence a registry k již existujícím, ale provést jejich transformaci a zajistit jejich propojení se Systémem elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI), který je v provozu již od roku 2022. Dle Důvodové zprávy bude ČSSZ schopna v přiměřené době po uplynutí kalendářního roku automatizovaně generovat ELDP na základě údajů získaných z JMHZ, založit jej do své evidence a využít jej pro účely posouzení nároku na důchod a stanovení jeho výše. Na žádost občana bude ČSSZ zasílat evidenční list současně s jeho zveřejněním prostřednictvím elektronické aplikace Portálu ČSSZ do datové schránky občana. Navrhujeme automatické zveřejnění ELDP Systémem elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI).
V rámci programu Evropského sociálního fondu plus (ESF+) je podporováno zřízení evropské služby evidence důchodů. Jejím cílem je shromažďovat informace z různých vnitrostátních služeb evidence důchodů s cílem umožnit uživatelům kdykoli během jejich života přístup k informacím o jejich důchodových právech z různých důchodových systémů v různých členských státech. Úspěšné fungování celoevropského systému evidence důchodů závisí na existenci vnitrostátních systémů evidence důchodů a na tom, zda je členské státy propojí s evropským systémem (viz CS E-001755/20236 Odpověď komisaře Schmita jménem Evropské komise ze dne 14.7.2023)
Vysvětleno.
Registry pojištěnců a zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění obsahují položky, které se využívají pro potřebu provádění nemocenského pojištění. Neznamená to ale, že zaměstnavatel bude hlásit údaje dvakrát.
Z právního pohledu se sice jedná o dva registry subjektů, nicméně z technického pohledu budou vedeny společně v rámci jedné databáze. Tato úprava byla zavedena mimo jiné z důvodu, že je třeba navázat na dosavadní právní a technický základ s využitím stávajících prostředků.
Oproti stávajícímu registru zaměstnavatelů a pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění dojde k rozšíření, jelikož ČSSZ bude v evidenci evidovat všechny zaměstnavatele a zaměstnance podle zákona o JMHZ (tedy např. i všechny poplatníky daně z příjmu ze závislé činnosti neúčastné pojištění).
§ 17 odst. 1
Komora daňových poradců
Zaměstnavatel je povinen přihlásit se do evidence zaměstnavatelů ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy se stal zaměstnavatelem prvního zaměstnance. Zaměstnavatel zaměstnávající zahraničního zaměstnance je povinen se přihlásit do evidence zaměstnavatelů nejpozději v den, kdy se stal zaměstnavatelem prvního zahraničního zaměstnance
· Povinnost se přihlásit do evidence zaměstnavatelů, kdy se stal zaměstnavatelem prvního zahraničního zaměstnance – lhůta by neměla být diskriminační – doporučujeme uzákonit stejnou lhůtu, jako pro ostatní zaměstnavatele (tj. do 8 dnů).
Bylo by vhodné upravit lhůtu pro povinnost přihlášení se do registrace pro zahraničního plátce daně podle termínu, ve kterém zahraniční plátce daně vznikne (i když vznikne povinnost odvodu daně zpětně)?
Vysvětleno.
Jde o důsledek platné právní úpravy zákona o zaměstnanosti týkající se informační povinnosti zaměstnavatele zaměstnávajícího zahraničního zaměstnance (viz § 87 zákona o zaměstnanosti). Nejde tedy o nově navrhovanou přísnější povinnost, pouze o sladění již existující zákonem o zaměstnanosti zakotvené lhůty ve vztahu k informační povinnosti zaměstnavatele zaměstnávajícího zahraniční zaměstnance.
Lhůta pro přihlášení do evidence zaměstnavatelů odpovídá lhůtě, ve které má zaměstnavatel povinnost přihlásit zahraničního zaměstnance, tj. nejpozději v den nástupu. Jakákoliv pozdější lhůta by zaměstnavatele vystavila riziku nesplnění povinnosti přihlásit cizince nejpozději v den nástupu.
Účelem takto stanovené lhůty, která je součástí právní úpravy zaměstnávání cizinců již dvě dekády, je zvýšení ochrany cizinců na trhu práce a významné snížení rizika jejich pracovního vykořisťování. Odborné analýzy, praxe kontrolních orgánů i závěry MOPNZ (Mezirezortní orgán pro potírání nelegálního zaměstnávání) shodně potvrzují, že přísněji stanovená lhůta je nadále nezbytná.
Pro úpravu lhůty pro povinnost přihlášení se do evidence pro zahraničního plátce daně podle termínu, ve kterém zahraniční plátce daně vznikne, není spatřován důvod. Jestliže se zahraniční zaměstnavatel zaregistruje dříve, než se stane plátcem daně v ČR, čímž mu vznikne povinnost daňového odvodu, není na závadu, protože reportovací povinnost ve vztahu k příjmům zaměstnance z pohledu daní nastane až v okamžiku, kdy se stane plátcem daně v ČR.
§ 18 odst. 3
Komora daňových poradců
Evidence zaměstnanců je vedena spolu s registrem pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění a registrem pojištěnců podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
· Cílem zákona o jednotném měsíčním hlášení má být snížení administrativy, zavádí přitom vedle stávajícího registru pojištěnců další registr, nazvaný evidence zaměstnanců, do kterého navíc bude zaměstnavatel na základě Přechodného ustanovení podle §33(3) do 3 měsíců po nabytí účinnosti zákona povinen doplnit údaje, které stanoví Vláda nařízením.
· Návrh řešení – nezavádět nové paralelní evidence a registry k již existujícím, ale provést jejich transformaci.
Vysvětleno.
Registry pojištěnců a registry zaměstnavatelů zůstávají v zákoně o nemocenském pojištění, protože obsahují výčet údajů, které orgány nemocenského pojištění vedou a potřebují pro provádění nemocenského pojištění. Neznamená to ale, že zaměstnavatel bude zasílat údaje dvojmo, nebo se bude registrovat (nebo svého zaměstnance) dvakrát. Zaměstnavatele to v ničem nebude ovlivňovat. Po technické stránce budou registry vedeny spolu s evidencemi podle zákona o JMHZ.
Evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců jsou včleněny do zákona o JMHZ, protože budou obsahovat širší údaje, než registry v ZNP.
Z právního pohledu se sice jedná o dva registry subjektů, nicméně z technického pohledu budou vedeny společně v rámci jedné databáze. Tato úprava byla zavedena mimo jiné z důvodu, že je třeba navázat na dosavadní právní a technický základ s využitím stávajících prostředků.
Oproti stávajícímu registru zaměstnavatelů a pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění dojde k rozšíření, jelikož ČSSZ bude v evidenci evidovat všechny zaměstnavatele a zaměstnance podle zákona o JMHZ (tedy např. i všechny poplatníky daně z příjmu ze závislé činnosti neúčastné pojištění).
§ 19 odst. 3
Komora daňových poradců
Zaměstnavatel je povinen odhlásit svého zaměstnance z evidence zaměstnanců ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy
a) skončilo jeho zaměstnání,
b) zaměstnavateli skončila povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nelze-li použít den podle písmene a), nebo
c) zaměstnavatel přestal poskytovat plnění zaměstnanci, nelze-li použít den podle písmene a) nebo b).
· V jakém termínu bude povinnost odhlášení ekonomického zaměstnance dle § 6 odst. 2 ZDP ze zahraničí v případě, že se bude se platit např. bonus, opce, akcie nebo další náklady po odjezdu ekonomického zaměstnance z ČR – až poté, když bude vše vyplaceno?
Akceptováno.
Důvodová zpráva byla upravena tak, že zaměstnavatel odhlašuje svého zaměstnance z evidence zaměstnanců ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy skončilo jeho zaměstnání nebo kdy zaměstnavateli skončila povinnost poskytovat zaměstnanci finanční plnění. Druhá situace je myšlena pro atypické vztahy zaměstnance a zaměstnavatele, kdy v roli zaměstnavatele vystupuje například pojišťovna, která poskytuje zaměstnanci finančí náhrady. Protože se nejedná o klasické vztahy zaměstnance a zaměstnavatele, nevznikne mezi nimi pracovněprávní nebo obdobný vztah, nelze u nich hovořit o „skončení zaměstnání“. Na ekonomického zaměstnavatele nebo zahraničního formálně právního zaměstnavatele splňujícího podmínky § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů se ustanovení § 19 odst. 3 návrhu zákona o JMHZ uplatní v plném rozsahu, tzn. termín pro odhlášení zaměstnance se uplatní podle situace nastalé v konkrétním případě.
§ 20 odst. 1
Komora daňových poradců
Číslo sociálního pojištění je jednoznačný desetimístný bezvýznamový identifikátor, který ministerstvo přiděluje fyzické osobě za účelem její identifikace v informačních systémech ministerstva. Fyzické osobě lze přidělit pouze jedno číslo sociálního pojištění.
· Bylo by možné použít číslo sociálního pojištění i jako „daňové identifikační číslo“ pro účely podání DPFO a komunikace fyzické osoby s FÚ?
· Jakým způsobem se bude koordinovat vydávání čísla sociálního pojištění v případě, že plátcem pojistného je zahraniční zaměstnavatel a plátcem daně je česká společnost (ekonomický zaměstnavatel), aby nedocházelo k duplicitám při registraci?
Vysvětleno.
Název byl přejmenován na osobní identifikační číslo (OIČ).
Tento bezvýznamový identifikátor je sdělován pouze zaměstnavateli ze strany ČSSZ, a to pouze pro potřeby identifikace zaměstnance v rámci podání. Není nezbytné tento identifikátor sdělovat zaměstnanci, neboť nebude využíván při styku zaměstnance s orgánem veřejné správy.
Vysvětleno.
Jde o dva různé subjekty v různé procesní roli (zaměstnavatel 1 a zaměstnavatel 2). Jejich zaměstnanci (jde-li o stejnou FO) bude OIČ přidělováno stejně, jako když tatáž fyzická osoba pracuje najednou u více „klasických“ zaměstnavatelů. Při první interakci se OIČ přidělí a toto číslo je pak trvale spjato s danou FO. Druhý zaměstnavatel v řadě tak obdrží informaci o již přiděleném čísle. To explicitně řeší § 20 odst. 2 návrhu.
§ 20 odst. 4
Komora daňových poradců
Písemnost obsahující číslo sociálního pojištění doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli bez zbytečného odkladu po přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců, nebo po jeho přidělení.
· Podle Přechodného ustanovení v §33 odst. 4) Česká správa sociálního zabezpečení sdělí ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnavateli, číslo sociálního pojištění a identifikátor zaměstnání, a to prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení.
· Zákon zavádí "číslo sociálního pojištění", které může být chápáno jako forma "náhradního rodného čísla". Měla by být provedena analýza vlivu na ochranu osobních údajů (GDPR).
Vysvětleno.
Název byl změněn na osobní identifikační číslo.
Osobní identifikační číslo je pouze stykovým identifikátorem v systému JMHZ, který slouží pro identifikaci v tomto systému, ale uživatelé si následně ztotožní zaměstnance pod svými vlastními identifikátory. Nepředpokládá se, že by osobní identifikační číslo bylo využíváno jako náhrada rodného čísla.
§ 24 odst. 3
Komora daňových poradců
Správcem hlášených údajů je ministerstvo. Správcem údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců je Česká správa sociálního zabezpečení. Správou údajů se rozumí jejich sběr a zpracování.
· Správcem hlášených údajů je MPSV, správcem údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců ĆSSZ – zavádějí se dva správci současně.
· Je dualita správců hlášených údajů záměrem zákonodárce, nebo by se měl zavést pouze jeden správce? Mj. i z pohledu GDPR by to bylo přínosné.
Vysvětleno.
Ano, jde o záměr předkladatele. Každý správce údajů řeší jinou oblast. Jedná se o záměr zákonodárce.
§ 25
Komora daňových poradců
Ministerstvo uchovává hlášené údaje a další údaje vedené v systému evidence jednotného měsíčního hlášení po dobu 20 let následujících po kalendářním roce, v němž byl daný údaj zpřístupněn uživatelům údajů.
· Zaměstnavatel je povinen archivovat Mzdové listy a další záznamy potřebné pro účely důchodového pojištění 45 kalendářních let po roce, ve kterém byly vyhotoveny, Ministerstvo by mělo uchovávat hlášení také 45 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení.
Vysvětleno.
Údaje ze systému JMHZ není potřeba vést po tak dlouhou dobu. Doba 20 let byla projednána a shodně určena na základě projednání zainteresovaných subjektů.
Lhůta 45 let se vztahuje jen na podklady potřebné pro účely důchodového pojištění, zatímco prostřednictvím JMHZ se sděluje mnoho dalších údajů, které není zapotřebí evidovat po takto dlouhou dobu. Údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění si příslušný uživatel údajů po jejich zpřístupnění podle § 26 zákona o JMHZ přenese do jiného informačního systému, kde budou uchovávány po potřebnou dobu delší než 20 let.
Archivaci provádí jednotliví uživatelé v souladu s platnou právní úpravou vztahující se k dané agendě. Postup v případě potřeby sdělení údajů potřebných pro provádění důchodového pojištění s časovým odstupem delším než 11 let je řešen v § 38 odst. 6 zákona č. 582/1991 Sb. (zaměstnavatel komunikuje přímo s ČSSZ).
§ 27 odst. 1
Komora daňových poradců
Zaměstnavateli se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují jen ty údaje, které mu umožní kontrolu správnosti a úplnosti jím sdělovaných údajů.
· Cílem zákona o jednotném měsíčním hlášení má být snížení administrativy, přitom se zaměstnavateli omezuje přístup k údajům v evidenci a brání se mu v efektivním nastavení procesů. Zaměstnavatel tak poskytne údaje do evidence jednotného měsíčního hlášení uceleně a v jednotném formátu, dále s nimi ale pracovat nesmí, nemá k nim mít přístup a bude odkazován na jednotlivé uživatele údajů. Jedná se tak o jednosměrné zjednodušení administrativy ve směru od zaměstnavatele k ministerstvu, zaměstnavateli přitom nebude umožněno propojení se systémem evidence jednotného měsíčního hlášení.
Vysvětleno.
Veškeré informace pro nastavení procesu, aby mohla být podání úspěšně realizována, budou z JMHZ poskytovány. Na eportálu ČSSZ je možné vyvolat jednotlivá podání. Načtení dat z minulých podání bude umožněno.
§ 27 odst. 3
Komora daňových poradců
Se souhlasem zaměstnance se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují bankám údaje o jeho příjmech a zaměstnáních.
· Navrhujeme ustanovení doplnit takto:
„Se souhlasem zaměstnance se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují veškeré údaje zaměstnavateli nebo zplnomocněné osobě.“
Neakceptováno.
Údaje o zaměstnancích budou primárně sdělovány uživateli údajů, kterým systém JMHZ všechny údaje předává.
§29 písm. c)
§29 a násl. – sankce
Možnost dvojího trestání
Komora daňových poradců
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že podá jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení, které je po uplynutí lhůty pro jeho podání neúčinné v některé části podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c),
· Údaje z podání jednotného hlášení obsahující formální vadu by měla Česká správa sociálního zabezpečení využít stejně tak, jako je využije finanční správa, nikoliv podání označit za neúčinné.
· Pokuty až do výše 100 000 Kč za nepodání hlášení nebo chyby v evidenci se jeví jako nepřiměřeně vysoké.
Stejně tak pokuty jako násobky počtu zaměstnanců a částky 5000 Kč u přestupků podle § 29 odst. 1 písm. a) až c) jsou nepřiměřeně vysoké.
Řešení – zavést přechodné období, po které budou sankce promíjeny, nebo je plošně snížit.
· Sankce jsou navázány jak na jednotlivá podání, tak na části hlášení. To může vést k situacím, kdy je za jednu chybu udělena pokuta vícekrát, což by bylo porušením zásady ne bis in idem.
Řešení: Mělo by být jasně stanoveno, že sankce se uplatní pouze jednou.
Nevyhověno.
Správní úřady jsou si vědomy obecné zásady ne bis in idem a při uplatňování své sankční pravomoci ji dodržují. Není důvod, aby tomu tak nebylo v tomto případě. Stejné platí pro správní uvážení ohledně sankce a v případě uložení pokuty pak její konkrétní výše. Horní hranice možné výše pokuty musí mít možnost působit represivivně a preventivně, aby plnila svou funkci. Přistupuje se k ní pouze v odůvodněných výjimečných případech.
§ 29 odst. 1 f), g)
Komora daňových poradců
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že
f) se neodhlásí ve stanovené lhůtě z evidence zaměstnavatelů,
g) neodhlásí ve stanovené lhůtě svou mzdovou účtárnu z evidence zaměstnavatelů,
· Toto ustanovení je problematické, Česká správa sociálního zabezpečení nemůže dovozovat lhůtu, kdy se měl zaměstnavatel odhlásit z evidence zaměstnavatelů zejména v případech, kdy může poslední zaměstnanec po skončení pracovního poměru onemocnět nebo mu může být zúčtována oprava mezd, dodatečná odměna či proplacena dovolená. Cílem Zákona o jednotném měsíčním hlášení má být snížení administrativy, opakované odhlašování a přihlašování zaměstnavatele by zjednodušením nebylo. Mělo by být rozhodnutím zaměstnavatele, zda se odhlásí z evidence zaměstnavatelů ihned nebo teprve poté, co bude jisté, že nenastoupí další zaměstnanec nebo nedojde k opravě zúčtovaných mezd.
Nevyhověno.
Úprava navazuje na dosud účinnou a všeobecně akceptovanou úpravu v ZNP (§ 93 odst. 4), která rovněž stanoví povinnost odhlášení zaměstnavatele do 8 dní.
§ 29 odst. 2 d)
Komora daňových poradců
Za přestupek lze uložit pokutu do výše násobku počtu zaměstnanců, kteří jsou evidováni v evidenci zaměstnanců v poslední den období, za které mělo být jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení podáno, a částky 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
· Toto ustanovení je nepoužitelné zejména ve vztahu k §29 (1) a) a 1) c) z těchto důvodů
Přestupek §29(1) a) nemůže být pokutován, když je zaviněním zaměstnavatele pouze to, že nepodal jednotné měsíční hlášení a nebyl ani vyzván k nápravě
· Přestupek §29(1) a) nemůže být pokutován, údaje z podání jednotného hlášení obsahující formální vadu by měla Česká správa sociálního zabezpečení využít stejně tak, jako je využije finanční správa, nikoliv podání označit za neúčinné.
Vysvětleno.
Uložení konkrétní sankce je věcí správního uvážení příslušné správy sociálního zabezpečení. Zákonodárce pouze dává správnímu orgánu možnost zvolit po zvážení daných okolností jedno z více předvídaných řešení, které musí ve své horní hranici působit represivní a preventivní složkou. Správní orgán k jejímu uložení přistupuje jako k výjimečnému prostředku.
Není zřejmé, proč by nemělo být sankcionovatelné omisivní jednání zaměstnavatele spočívající v nepodání jednotného měsíčního hlášení, resp. není zřejmé, proč by sankce měla přicházet v úvahu až po nereagování na výzvu k nápravě.
Ministerstvo životního prostředí
Zásadní připomínky:
1. Obecně k návrhu
Požadujeme návrh zákona upravit tak, aby zajišťoval hlášení zaměstnanců již před nástupem do zaměstnání. Takové opatření je nezbytné z důvodu efektivního potírání nelegálního zaměstnávání („undeclared work“).
Vysvětleno
Přihlašování zaměstnanců by mělo probíhat ve stejném časovém rámci jako za dosavadní právní úpravy, tj. do 8 dní podle zákona o nemocenském pojištění, a to i s ohledem na minimalizaci zásahů do fungujících mechanismů.
Lhůta pro přihlášení zahraničního zaměstnance je sladěna s požadavky zákona o zaměstnanosti (viz § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti), ve kterém má své opodstatnění.
Účelem takto stanovené lhůty, která je součástí právní úpravy zaměstnávání cizinců již dvě dekády, je zvýšení ochrany cizinců na trhu práce a významné snížení rizika jejich pracovního vykořisťování. Odborné analýzy, praxe kontrolních orgánů i závěry MOPNZ (Mezirezortní orgán pro potírání nelegálního zaměstnávání) shodně potvrzují, že přísněji stanovená lhůta je nadále nezbytná.
Ust. § 19 zákona o JMHZ nevylučuje možnost zaevidovat zaměstnance před nástupem do zaměstnání, není to však povinnost zaměstnavatele.
K uvedené problematice se bude dále jednat i za účasti sociálních partnerů.
8