Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDBKMRXKC najdete zde
II.
Předkládací zpráva
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) předkládá materiál „Návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele“. Návrh zákona se předkládá mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2024.
Cílem návrhu zákona je vytvoření jednoho elektronického měsíčního hlášení - tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (dále jen „JMHZ“), které bude zaměstnavatel využívat při plnění svých informačních povinností, které plní vůči vybraným orgánům veřejné moci. Sloučením povinností hlášení údajů na straně zaměstnavatele do jediného hlášení odesílaném v jednom stanoveném termínu jednomu subjektu, kterým bude MPSV, tak dojde k zamezení dvojkolejnosti komunikace zaměstnavatelů s veřejnou správou a výrazně se sníží administrativní zátěž pro zaměstnavatele.
Hlášení JMHZ bude obsahovat souhrnně určené údaje, které zaměstnavatelé povinně hlásí
· ČSSZ z oblasti sociálního pojištění podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
· MPSV podle zákona o státní statistické službě a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování pro příslušný kalendářní rok,
· Českému statistickému úřadu (dále jen „ČSÚ“) podle zákona o státní statistické službě, přímo aplikovatelných předpisů EU a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování pro příslušný kalendářní rok,
· Úřadu práce ČR podle zákona o zaměstnanosti a samotný Úřad práce ČR za zaměstnavatele podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
· Finanční správě ČR podle zákona o daních z příjmů, daňového řádu a zákoníku práce.
Ze všech výše uvedených právních předpisů jsou vytipovány ohlašované údaje, které budou zaměstnavatelé hlásit najednou elektronicky prostřednictvím JMHZ. Z praktických důvodů, které na jedné straně reflektují možnosti zaměstnavatelů a na druhé straně potřeby správců agend, bylo pro JMHZ stanoveno, že hlášení za kalendářní měsíc bude podáváno od 1. do 20. kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce.
Zaměstnavatel bude zasílat údaje na jedno místo – do integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „IIS MPSV“). Zaštiťujícím resortem, který bude spravovat IIS MPSV a zajišťovat přenos údajů zapojeným správním úřadům, bude MPSV. Technickou část, tedy zejména přijímání hlášení, formální a logické kontroly dat a jejich uložení do „IIS MPSV“, bude vykonávat ČSSZ.
Hmotněprávní povinnosti zaměstnavatelů zůstanou upraveny ve zvláštních zákonech, které se v souvislosti s přijetím zákona o JMHZ též novelizují. V zákoně o JMHZ bude procesněprávní úprava stanovující role jednotlivých aktérů a to, jakým způsobem a v jaké lhůtě budou zaměstnavatelé plnit povinnosti.
V zákoně o JMHZ je rovněž upraveno přihlašování zaměstnavatelů do evidence zaměstnavatelů a přihlašování zaměstnanců do evidence zaměstnanců, které budou nově probíhat na základě zákona o JMHZ.
Vybrané orgány veřejné moci zapojené do systému JMHZ, které mají zákonná zmocnění data získávat, tzv. uživatelé údajů, budou získávat údaje z databázových systémů MPSV prostřednictvím ISSS – Informačního systému sdílené služby (dříve označované jako eGSB – eGovernment On-Line Service Bus). Tito uživatelé údajů si budou pro ně připravené údaje potřebné pro výkon svých agend automatizovaně přebírat.
Spolu s návrhem zákona o JMHZ byl vypracován též změnový zákon – návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který obsahuje novely těchto zákonů:
1) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
2) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
3) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
4) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
5) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
6) zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a
7) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
K návrhu zákona byly zpracovány teze prováděcího právního předpisu, kterým je nařízení vlády. Tímto nařízením bude stanoven předepsaný formát (XML), obsahová struktura podání podle zákona o JMHZ, období, za které je příslušný hlášený údaj sdělován, a kterému vybranému orgánu veřejné moci je hlášený údaj určen. Obsahová struktura JMHZ bude sestavena tak, aby logicky odpovídala jednotlivým tematickým okruhům hlášených údajů podle zvláštních právních předpisů, přičemž bude bráno v úvahu, že některé údaje bude využívat více uživatelů.
K návrhu zákona o JMHZ a k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, byla vypracována společná závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Dopady návrhu zákona na státní rozpočet
Navrhovaná právní úprava si vyžádá výdaje státního rozpočtu na úpravu stávajících IT systémů orgánů státní správy nebo vybudování nových SW řešení. Většinu těchto nákladů ponese MPSV a ČSSZ. MPSV předpokládá výdaje ve výši 145 mil. Kč a ČSSZ pak 112 mil. Kč. V částce kalkulované za ČSSZ je zahrnuto rovněž 25 mil. Kč, které vyplývají z role ČSSZ coby uživatele údajů. Uvedená částka bude alokována na úpravu aplikací nemocenského a důchodového pojištění.
Kromě výše uvedených nákladů na pořízení systému je taktéž nutné alokovat prostředky na údržbu, provoz a podporu těchto systémů, jejichž výše je odhadována na 20 % z hodnoty investice v každém roce využívání tohoto systému. Na základě pilotního provozu JMHZ, který je plánován od 1. července 2025, může dojít k implementaci dodatečných požadavků s cílem zajištění vyšší efektivity řešení, nižších nákladů na straně zaměstnavatelů a souladu s požadavky na uživatelsky přívětivou legislativu.
Dalšími subjekty, jimž vzniknou náklady, jsou ČSÚ, a to v předpokládané výši 5,8 mil Kč ročně, a Finanční správa ČR, jež předpokládá výdaje v řádu několika desítek milionů Kč.
U návrhu zákona se stanoví účinnost dnem 1. ledna 2026.
Návrh zákona se zasílá do zúženého meziresortního připomínkového řízení, a to na základě výjimky udělené předsedou LRV Čj. 64645-2024-UVCR, ze dne 6. listopadu 2024.
II. Výsledky meziresortního připomínkového řízení - (bude doplněno)
2