Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDBKMRXKC najdete zde


                III.
N á v r h                                                       

ZÁKON

ze dne ……..…. 2024

o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele 

	Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1 

Předmět úpravy 

	(1) Tento zákon upravuje jednotné měsíční hlášení jako prostředek, kterým zaměstnavatel vůči vybraným orgánům veřejné moci souhrnně plní své povinnosti sdělovat údaje o sobě a o svých zaměstnancích podle tohoto zákona, jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie.    

(2) Tento zákon dále upravuje 

a) způsob sdělování hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců,

b) předávání hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců uživatelům údajů,
 
c) vzájemnou komunikaci vybraných orgánů veřejné moci a zaměstnavatelů při sdělování hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců,

d) evidování hlášených údajů a údajů o zaměstnavatelích a zaměstnancích a jejich uchovávání.

§ 2

Zaměstnavatel a zaměstnání

	(1) Zaměstnavatelem je pro účely tohoto zákona zaměstnavatel podle

a) zákona o nemocenském pojištění, 

b) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

c) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, 

d) zákona o daních z příjmů, nebo

e) zákona o zaměstnanosti. 

		(2) Má-li zaměstnavatel 2 nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele podle tohoto zákona s výjimkou evidenčních povinností podle § 17 nebo 19 každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů. Mzdovou účtárnou se pro účely tohoto zákona rozumí mzdová účtárna podle zákona o nemocenském pojištění.

	(3) Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí

a) služební poměr podle zákona o státní službě,

b) základní pracovněprávní vztah, nebo 

c) jiný právní vztah, s nímž je spojena povinnost zaměstnavatele sdělovat údaje vybraným orgánům veřejné moci způsobem, který stanoví tento zákon. 

(4) Je-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem více právních vztahů podle odstavce 3, považuje se za zaměstnání každý z nich.

	(5) Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí
 
a) den nástupu do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, 

b) den nástupu k výkonu práce podle zákona o zaměstnanosti,

c) den, kdy zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nelze-li použít den podle písmene a) nebo b), nebo 

d) den, kdy zaměstnavatel poprvé poskytl plnění zaměstnanci, nelze-li použít den podle písmene a) až c).  

§ 3 

Zaměstnanec

	(1) Zaměstnancem je pro účely tohoto zákona  

a) zaměstnanec podle zákona o nemocenském pojištění,

b) zaměstnanec podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 

c) fyzická osoba, kterou zaměstnavatel podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zaměstnává nebo k níž je ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, 

d) zaměstnanec podle zákona o daních z příjmů nebo

e) fyzická osoba, která má způsobilost být zaměstnancem podle zákona o zaměstnanosti.

(2) Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba uvedená v § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. 

§ 4 

Hlášený údaj a uživatel údajů 

	(1) Hlášeným údajem se pro účely tohoto zákona rozumí údaj, který je zaměstnavatel povinen podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu sdělovat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení uživatelům údajů.

	(2) Uživatelem údajů se pro účely tohoto zákona rozumí

a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),

b) Česká správa sociálního zabezpečení,

c) územní správa sociálního zabezpečení,

d) Institut posuzování zdravotního stavu,

e) Úřad práce České republiky,

f) orgán Finanční správy České republiky,

g) Ministerstvo financí,

h) Český statistický úřad.

§ 5 

Jednotné měsíční hlášení

	(1) Jednotné měsíční hlášení je elektronické podání, které zaměstnavatel používá pro sdělování hlášených údajů.

	(2) Zaměstnavatel sděluje v jednotném měsíčním hlášení údaje za období stanovené jiným právním předpisem. 

	(3) Jednotné měsíční hlášení se skládá z části

a) souhrnné, obsahující údaje vztahující se k zaměstnavateli,

b) pojistné, obsahující údaje o výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti odváděného zaměstnavatelem, a 

c) individualizované, obsahující údaje vztahující se k jednotlivým zaměstnancům a jednotlivým zaměstnáním.

(4) Vláda stanoví nařízením

a) období, za které je hlášený údaj sdělován, a

b) uživatele údajů, kterému je hlášený údaj určen. 

§ 6

Lhůta pro podání jednotného měsíčního hlášení

(1) Jednotné měsíční hlášení je zaměstnavatel povinen podat ve lhůtě od prvního do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ke kterému se toto hlášení vztahuje; tuto lhůtu nelze prodloužit. 

(2) Zaměstnavatel je povinen podat jednotné měsíční hlášení naposledy za období, do něhož spadá kalendářní měsíc, v němž

a) skončilo zaměstnání posledního zaměstnance,

b) přestal být zaměstnavatelem, nebo

c) po skončení zaměstnání zúčtoval zaměstnanci dodatečně příjmy nebo odvedl pojistné na sociální zabezpečení za zaměstnance. 

§ 7

Způsob a den podání 

	(1) Zaměstnavatel může učinit podání podle tohoto zákona pouze elektronicky prostřednictvím

a) informačního systému datových schránek do datové schránky České správy sociálního zabezpečení,

b) elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení, nebo

c) datového rozhraní České správy sociálního zabezpečení, které splňuje požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle jiných právních předpisů; tento způsob nelze použít, jde-li o plnění evidenční povinnosti podle § 17 nebo 19.

	(2) Podání podle tohoto zákona je učiněno dnem, kdy došlo České správě sociálního zabezpečení; jeho přijetí je potvrzeno technickým zařízením s uvedením časového údaje o přijetí.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikátor datové schránky určené k činění podání podle tohoto zákona.

(4) Je-li podání podle tohoto zákona zasláno uživateli údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo c) až h), ustanovení § 12 správního řádu se nepoužije; tento uživatel údajů informuje zaměstnavatele o neúčinnosti takového podání a povinnosti učinit podání způsobem podle odstavce 1. 

§ 8

Formát a struktura podání

(1) Zaměstnavatel je povinen učinit podání podle tohoto zákona ve stanoveném formátu a struktuře.

(2) Strukturou podání se pro účely tohoto zákona rozumí

a) obsahová struktura podání, ze které vyplývají podrobnosti a uspořádání údajů a dalších náležitostí podání požadovaných právním předpisem,

b) datová struktura podání, která odpovídá stanovenému formátu a stanovené obsahové struktuře tohoto podání.

(3) Vláda stanoví nařízením formát a obsahovou strukturu podání podle tohoto zákona. 

(4) Česká správa sociálního zabezpečení určí a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup datovou strukturu podání podle tohoto zákona.

§ 9

Technická vada podání

(1) Technickou vadou podání podle tohoto zákona je vada týkající se 

a) podání jednotného měsíčního hlášení před započetím lhůty podle § 6 odst. 1,

b) formátu podání,

c) struktury podání, způsobuje-li celkovou nečitelnost nebo nemožnost automatizovaného zpracování podání, nebo

d) způsobu podání podle § 7 odst. 1.

(2) Podání obsahující technickou vadu je neúčinné.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení upozorní zaměstnavatele na to, že z jeho strany bylo učiněno podání obsahující technickou vadu.

§ 10 

Formální vada podání

	(1) Formální vadou podání podle tohoto zákona je vada, která 

a) se týká požadované struktury a obsahu podání nebo některé z částí nebo součástí jednotného měsíčního hlášení,

b) je zjištěná na základě automatizované kontroly související s jeho přijetím, a

c) není technickou vadou.

	(2) Obsahuje-li jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení formální vadu  

a) v souhrnné části, pak je toto hlášení neúčinné,

b) v pojistné části, pak je tato část hlášení neúčinná, 

c) v individualizované části, pak je v této části neúčinná její součást obsahující údaje vztahující se k zaměstnanci, jehož se týkají údaje, u nichž byla zjištěna tato vada.  
 
	(3) Obsahuje-li součást individualizované části jednotného měsíčního hlášení nebo opravného hlášení formální vadu, která se týká pouze údaje určeného jinému uživateli údajů, než je orgán Finanční správy České republiky, je tato součást hlášení účinná v rozsahu údajů určených orgánu Finanční správy České republiky.

(4) Obsahuje-li jiné podání podle tohoto zákona, než je jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení, formální vadu, je toto podání neúčinné.

(5) Vláda může stanovit nařízením, které méně závažné formální vady podání podle tohoto zákona nezpůsobí neúčinnost podání nebo jeho části nebo součásti.
(6) Česká správa sociálního zabezpečení upozorní zaměstnavatele na to, že z jeho strany bylo učiněno podání obsahující formální vadu.

§ 11

Výzva k podání jednotného měsíčního hlášení

	(1) Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně po uplynutí lhůty pro podání jednotného měsíčního hlášení vyzve zaměstnavatele k podání tohoto hlášení, pokud hlášení

a) obsahuje technickou nebo formální vadu způsobující, že je toto hlášení neúčinné, nebo

b) dosud nebylo podáno. 

	(2) Zaměstnavatel je povinen jednotné měsíční hlášení podat v náhradní lhůtě 8 dnů od doručení výzvy. 

(3) Výzva k podání jednotného měsíčního hlášení obsahuje 

a) identifikaci vad způsobujících neúčinnost jednotného měsíčního hlášení, a

b) poučení o důsledcích spojených s nepodáním jednotného měsíčního hlášení ani v náhradní lhůtě.

(4) Nepodal-li na základě výzvy podle odstavce 1 zaměstnavatel jednotné měsíční hlášení vůbec, nebo obsahuje-li jednotné měsíční hlášení podané na základě této výzvy technickou nebo formální vadu způsobující, že je toto hlášení neúčinné, vyzve Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnavatele znovu k podání jednotného měsíčního hlášení podle odstavce 1, a to i opakovaně, pokud to považuje za účelné.    

§ 12

Výzva k podání opravného hlášení

(1) Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně po uplynutí lhůty pro podání jednotného měsíčního hlášení vyzve zaměstnavatele k podání opravného hlášení, pokud jednotné měsíční hlášení obsahuje formální vadu způsobující neúčinnost pouze části nebo součásti tohoto hlášení.

(2) Zaměstnavatel je povinen opravné hlášení podat ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy. 

(3) Výzva k podání opravného hlášení obsahuje

a) identifikaci vad způsobujících neúčinnost části nebo součásti jednotného měsíčního hlášení, a

b) poučení o důsledcích spojených s nepodáním opravného hlášení ve stanovené lhůtě.

(4) Nepodal-li na základě výzvy podle odstavce 1 zaměstnavatel opravné hlášení vůbec nebo obsahuje-li opravné hlášení podané na základě této výzvy technickou nebo formální vadu způsobující, že je toto hlášení neúčinné, nebo formální vadu způsobující neúčinnost jeho části nebo součásti, vyzve Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnavatele znovu k podání opravného hlášení podle odstavce 1, a to i opakovaně, pokud to považuje za účelné.   

§ 13

Opravné hlášení 

(1) V opravném hlášení zaměstnavatel doplní nebo změní údaje obsažené v jím podaném jednotném měsíčním hlášení nebo opravném hlášení. 

(2) Opravné hlášení podává zaměstnavatel

a) na výzvu České správy sociálního zabezpečení k podání opravného hlášení,

b) na základě výzvy nebo jiného upozornění ze strany uživatele údajů nebo

c) na základě vlastního zjištění.

(3) Opravné hlášení lze podat nejpozději do 11 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení, které je opravováno.
 
§ 14

Doručování zaměstnavateli

(1) Písemnost podle tohoto zákona se zasílá zaměstnavateli do jeho datové schránky. 

	(2) Nemá-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, zasílá se písemnost prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení, a to zpřístupněním této písemnosti v této aplikaci. 

(3) Písemnost, která byla zpřístupněna v elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení, je doručena okamžikem, kdy se do této aplikace zaměstnavatel přihlásí. Nepřihlásí-li se do této aplikace zaměstnavatel ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost v této aplikaci zpřístupněna, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

§ 15

Informování uživatelů údajů o výzvě týkající se jednotného měsíčního hlášení 

	Uživatelé údajů jsou prostřednictvím datového rozhraní ministerstva, které splňuje požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle jiných právních předpisů (dále jen „datové rozhraní ministerstva“), neprodleně informováni o vydání výzvy k podání jednotného měsíčního hlášení nebo k podání opravného hlášení včetně obsahu této výzvy.    

§ 16

Evidence zaměstnavatelů 

	(1) Evidencí zaměstnavatelů se pro účely tohoto zákona rozumí evidence, ve které jsou vedeny údaje o zaměstnavatelích pro potřebu jednotného měsíčního hlášení.

	(2) Údaje vedené v evidenci zaměstnavatelů slouží 

a) ministerstvu nebo České správě sociálního zabezpečení k plnění úkolů v jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, který stanoví povinnost sdělovat příslušné údaje prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení nebo

b) ostatním uživatelům údajů k plnění úkolů v jejich působnosti podle jiného právního předpisu.

	(3) Evidence zaměstnavatelů je vedena spolu s registrem zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění. 

§ 17

Povinnost zaevidovat zaměstnavatele a mzdovou účtárnu

	(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásit se do evidence zaměstnavatelů ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy se stal zaměstnavatelem prvního zaměstnance. Zaměstnavatel zaměstnávající zahraničního zaměstnance je povinen se přihlásit do evidence zaměstnavatelů nejpozději v den, kdy se stal zaměstnavatelem prvního zahraničního zaměstnance.   

(2) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě podle odstavce 1 přihlásit do evidence zaměstnavatelů též každou svou mzdovou účtárnu; současně s přihlášením je povinen uvést též okruh zaměstnanců organizační složky, popřípadě jinak vymezený okruh zaměstnanců, pro které mzdová účtárna vede evidenci mezd nebo platů. Bude-li mzdová účtárna zřízena až po podání přihlášky zaměstnavatele do evidence zaměstnavatelů podle odstavce 1, běží lhůta 8 dnů k jejímu přihlášení ode dne jejího zřízení.

(3) Zaměstnavatel je povinen oznámit změnu údajů zapsaných v evidenci zaměstnavatelů do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl. 

(4) Při zrušení mzdové účtárny, která byla zapsána v evidenci zaměstnavatelů, je zaměstnavatel povinen odhlásit ji, a to do 8 dnů ode dne zrušení mzdové účtárny.  

	(5) Zaměstnavatel je povinen odhlásit se z evidence zaměstnavatelů ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem posledního zaměstnance. 

(6) Nesplnil-li zaměstnavatel ve stanovené lhůtě povinnost přihlásit sebe nebo svoji mzdovou účtárnu do evidence zaměstnavatelů a ani na výzvu České správy sociálního zabezpečení tuto povinnost nesplní, přihlásí Česká správa sociálního zabezpečení tohoto zaměstnavatele nebo jeho mzdovou účtárnu do této evidence z moci úřední.

§ 18 

Evidence zaměstnanců 

	(1) Evidencí zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí evidence, ve které jsou vedeny údaje o zaměstnancích pro potřebu jednotného měsíčního hlášení.

	(2) Údaje vedené v evidenci zaměstnanců slouží 

a) ministerstvu nebo České správě sociálního zabezpečení k plnění úkolů v jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, který stanoví povinnost sdělovat příslušné údaje prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení, nebo 

b) ostatním uživatelům údajů k plnění úkolů v jejich působnosti podle jiného právního předpisu.

	(3) Evidence zaměstnanců je vedena spolu s registrem pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění a registrem pojištěnců podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

§ 19 

Povinnost zaevidovat zaměstnance

	(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásit svého zaměstnance do evidence zaměstnanců 

a) ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy
1. zaměstnanec nastoupil do zaměstnání,
2. zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nelze-li použít den podle bodu 1, nebo 
3. zaměstnavatel poprvé poskytl plnění zaměstnanci, nelze-li použít den podle bodu 1 nebo 2,   

b) v den, kdy předal žádost o dávku nemocenského pojištění územní správě sociálního zabezpečení, uplatnil-li zaměstnanec nárok na výplatu dávky nemocenského pojištění dříve, než zaměstnavatel tohoto zaměstnance přihlásil do evidence zaměstnanců podle písmene a), nebo

c) nejpozději v den nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce, jde-li o zahraničního zaměstnance.

(2) Zaměstnavatel je povinen oznámit změnu evidovaného údaje o svém zaměstnanci do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl.

	(3) Zaměstnavatel je povinen odhlásit svého zaměstnance z evidence zaměstnanců ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy
 
a) skončilo jeho zaměstnání, 

b) zaměstnavateli skončila povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nelze-li použít den podle písmene a), nebo

c) zaměstnavatel přestal poskytovat plnění zaměstnanci, nelze-li použít den podle písmene a) nebo b).

(4) Vykonává-li zaměstnanec u zaměstnavatele více zaměstnání, je zaměstnavatel povinen ve lhůtách podle odstavců 1 a 3 pro každé z těchto zaměstnání
 
a) přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců,

b) odhlásit zaměstnance z evidence zaměstnanců nebo

c) oznámit změnu evidovaného údaje o tomto zaměstnanci.  

(5) Nesplnil-li zaměstnavatel ve stanovené lhůtě povinnost přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců a zaměstnavatel ani na výzvu České správy sociálního zabezpečení tuto povinnost nesplní, přihlásí Česká správa sociálního zabezpečení tohoto zaměstnance  do evidence zaměstnanců z moci úřední. 

(6) Vláda může nařízením stanovit, ve kterých odůvodněných případech není zaměstnavatel povinen přihlásit svého zaměstnance do evidence zaměstnanců. 

§ 20 

Číslo sociálního pojištění
 
	(1) Číslo sociálního pojištění je jednoznačný desetimístný bezvýznamový identifikátor, který ministerstvo přiděluje fyzické osobě za účelem její identifikace v informačních systémech ministerstva. Fyzické osobě lze přidělit pouze jedno číslo sociálního pojištění.

	(2) Číslo sociálního pojištění se fyzické osobě přiděluje při jejím přihlášení jako zaměstnance do evidence zaměstnanců, nebylo-li ministerstvem přiděleno již dříve. Číslo sociálního pojištění se přiděluje bez časového omezení a je neměnné. Podobu čísla sociálního pojištění stanoví ministerstvo. 

	(3) Přidělené číslo sociálního pojištění je zaměstnavatel povinen uvádět na všech podáních podle tohoto zákona, která se zaměstnance týkají.

	(4) Písemnost obsahující číslo sociálního pojištění doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli bez zbytečného odkladu po přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců, nebo po jeho přidělení.

§ 21

Identifikátor zaměstnání

	(1) Identifikátor zaměstnání je jednoznačný alfanumerický technický identifikátor, který slouží k identifikaci každého zaměstnání zaměstnance uvedeného v přihlášce do evidence zaměstnanců. 

	(2) Identifikátor zaměstnání se přiděluje pro každé zaměstnání zaměstnance při přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců. Podobu identifikátoru zaměstnání stanoví Česká správa sociálního zabezpečení. 

	(3) Identifikátor zaměstnání je zaměstnavatel povinen uvádět při sdělování všech údajů, které se týkají toho zaměstnání zaměstnance, k jehož identifikaci byl identifikátor zaměstnání přidělen.

	(4) Písemnost obsahující identifikátor zaměstnání doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli bez zbytečného odkladu po jeho stanovení.   

§ 22

Variabilní symbol

(1) Variabilním symbolem se pro účely tohoto zákona rozumí jednoznačný bezvýznamový identifikátor, který přiděluje zaměstnavateli a jeho mzdové účtárně územní správa sociálního zabezpečení za účelem jejich identifikace v informačních systémech územní správy sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení.

(2) Variabilní symbol se zaměstnavateli a jeho mzdové účtárně přiděluje při jejich přihlášení do evidence zaměstnavatelů, nebyl-li přidělen již dříve. Variabilní symbol se přiděluje bez časového omezení a je neměnný. Podobu variabilního symbolu stanoví Česká správa sociálního zabezpečení.
 
(3) Přidělený variabilní symbol jsou zaměstnavatel a jeho mzdová účtárna povinni uvádět na všech podáních podle tohoto zákona, která se jich týkají.

	(4) Písemnost obsahující variabilní symbol doručí územní správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli bez zbytečného odkladu po jeho přihlášení do evidence zaměstnavatelů, nebo po jeho přidělení.

§ 23

Systém evidence jednotného měsíčního hlášení 

	(1) Systém evidence jednotného měsíčního hlášení slouží ke shromažďování a ukládání

a) hlášených údajů,

b) údajů z evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců,

c) informací týkajících se nakládání s údaji podle písmen a) a b).

(2) Systém evidence jednotného měsíčního hlášení zahrnující evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců je součástí Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí.

§ 24

Správce systému evidence jednotného měsíčního hlášení 

(1) Správcem systému evidence jednotného měsíčního hlášení je ministerstvo.

(2) Správce systému evidence jednotného měsíčního hlášení zajišťuje 

a) zpřístupnění hlášených údajů uživatelům údajů, 

b) informování uživatelů údajů o vydání výzvy týkající se jednotného měsíčního hlášení a výsledku navazujícího postupu, 

c) zpřístupnění údajů z evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců uživatelům údajů, 

d) průběžnou aktualizaci a rozvoj evidence jednotného měsíčního hlášení,

e) náležitá bezpečnostní opatření v oblasti evidence jednotného měsíčního hlášení a v oblasti evidence zaměstnanců a evidence zaměstnavatelů. 

(3) Správcem hlášených údajů je ministerstvo. Správcem údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců je Česká správa sociálního zabezpečení. Správou údajů se rozumí jejich sběr a zpracování. 

§ 25 

Uchovávání údajů
	
	Ministerstvo uchovává hlášené údaje a další údaje vedené v systému evidence jednotného měsíčního hlášení po dobu 20 let následujících po kalendářním roce, v němž byl daný údaj zpřístupněn uživatelům údajů. 

§ 26 

Zpřístupnění údajů uživatelům údajů

	(1) Ministerstvo zpřístupní údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení uživatelům údajů bez zbytečného odkladu po automatizované kontrole vad podání, a to prostřednictvím datového rozhraní ministerstva.

	(2) Obsahuje-li jednotné měsíční hlášení formální vadu v pojistné nebo individualizované části nebo v její součásti, jsou uživatelům údajů zpřístupněny jen ty části nebo součásti jednotného měsíčního hlášení, které jsou bez formálních vad. Ostatní části nebo součásti měsíčního hlášení jsou uživatelům údajů zpřístupněny neprodleně po podání opravného hlášení nebo odstranění jeho vad. 
 
	(3) Obsahuje-li individualizovaná část jednotného měsíčního hlášení nebo její součást formální vadu, která se týká pouze údaje určeného jinému uživateli údajů, než je orgán Finanční správy České republiky, a kterou se nepodařilo odstranit na základě výzvy k podání opravného hlášení, je tato část hlášení zpřístupněna orgánu Finanční správy České republiky v rozsahu jemu určených údajů neprodleně po marném uplynutí lhůty k podání opravného hlášení.

	(4) Jednotlivým uživatelům údajů jsou údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení zpřístupněny jen v mezích a k účelu stanovenému jiným právním předpisem.

§ 27 

Sdělování údajů

	(1) Zaměstnavateli se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují jen ty údaje, které mu umožní kontrolu správnosti a úplnosti jím sdělovaných údajů. 

(2) Ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení se nesdělují údaje třetí osobě, pokud se dále nestanoví jinak. Tyto údaje sděluje třetí osobě uživatel údajů, jehož věcné působnosti se daný údaj týká, a to v mezích a na základě jiného právního předpisu. 

(3) Se souhlasem zaměstnance se ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení poskytují bankám údaje o jeho příjmech a zaměstnáních. 

	(4) Ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení lze sdělit údaje jinému orgánu veřejné moci, pouze pokud 

a) je nelze získat od uživatele údajů, jehož věcné působnosti se tento údaj týká, a

b) tomu nebrání povinnost mlčenlivosti podle jiného právního předpisu.

§ 28 

Pravomoc České správy sociálního zabezpečení při zpracování údajů

	Česká správa sociálního zabezpečení

a) přijímá
1. jednotné měsíční hlášení, 
2. přihlášky zaměstnavatele do evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců, odhlášky zaměstnavatele z těchto evidencí a oznámení o změně údajů vedených v těchto evidencích, 

b) vyhodnocuje, zda bylo podání podle tohoto zákona zasláno řádně a včas,  

c) vede a spravuje údaje v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců,   

d) sděluje zaměstnavateli číslo sociálního pojištění zaměstnance, identifikátor zaměstnání a variabilní symbol,   

e) poskytuje technickou pomoc při 
1. sdělování hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců a
2. odstraňování zjištěných nedostatků těchto údajů.

§ 29

Přestupky 

	(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že

a) nepodá jednotné měsíční hlášení ve stanovené lhůtě,

b) nepodá na výzvu podle § 12 opravné hlášení ve stanovené lhůtě,

c) podá jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení, které je po uplynutí lhůty pro jeho podání neúčinné v některé části podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c),

d) se nepřihlásí ve stanovené lhůtě do evidence zaměstnavatelů,  

e) nepřihlásí ve stanovené lhůtě svou mzdovou účtárnu do evidence zaměstnavatelů, 

f) se neodhlásí ve stanovené lhůtě z evidence zaměstnavatelů, 

g) neodhlásí ve stanovené lhůtě svou mzdovou účtárnu z evidence zaměstnavatelů, 

h) nepřihlásí ve stanovené lhůtě svého zaměstnance do evidence zaměstnanců, 

i) neodhlásí ve stanovené lhůtě svého zaměstnance z evidence zaměstnanců, nebo

j) neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů nebo evidenci zaměstnanců.
	
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše

a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j),

b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až g) a i), 

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) a h), nebo

d) násobku počtu zaměstnanců, kteří jsou evidováni v evidenci zaměstnanců v poslední den období, za které mělo být jednotné měsíční hlášení nebo opravné hlášení podáno, a částky 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).

Společná ustanovení o přestupcích

§ 30 

	(1) K řízení o přestupku podle tohoto zákona jsou příslušné územní správy sociálního zabezpečení. 

(2) O odvolání proti rozhodnutí o přestupku rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.

 	(3) Územní správa sociálního zabezpečení, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.

	(4) Pro místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení k rozhodování o přestupcích se použije § 83 odst. 4 písm. a) zákona o nemocenském pojištění obdobně.

(5) Pokutu vybírá a vymáhá územní správa sociálního zabezpečení, která ji uložila.

§ 31

(1) Promlčecí doba činí
a) 3 roky, nebo

b) 5 let, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 50 000 Kč; to platí i pro přestupek podle § 29 odst. 1 písm. a) až c), pokud horní hranice sazby pokuty stanovená podle § 29 odst. 2 písm. d) činí aspoň tuto částku.

(2) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 
a) 5 let od jeho spáchání, nebo

b) 7 let od jeho spáchání, jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 50 000 Kč; odstavec 1 písm. b) věta za středníkem zde platí obdobně.

§ 32 

Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti

	(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Vojenské policie, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a ozbrojených sil České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a vojáků v činné službě lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.

	(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít

a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie České republiky,
3. Celní správy České republiky,
4. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
5. Hasičského záchranného sboru České republiky,
6. Vojenské policie a
7. ozbrojených sil České republiky,

b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a ozbrojené síly České republiky.

	(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda usnesením.

§ 33

Přechodná ustanovení

(1) Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen, trvá-li toto zaměstnání alespoň v den nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit se do evidence zaměstnavatelů podle tohoto zákona nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li již přihlášen do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.   

(2) Je-li zaměstnavatel veden v registru zaměstnavatelů podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, alespoň v den, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona je tento zaměstnavatel zaměstnavatelem podle tohoto zákona, je povinen ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sdělit České správě sociálního zabezpečení způsobem podle § 7 odst. 1 údaje uvedené v nařízení vlády podle § 8 odst. 3, které tento zaměstnavatel sděluje při svém přihlášení do evidence zaměstnavatelů podle tohoto zákona a které Česká správa sociálního zabezpečení neeviduje v registru zaměstnavatelů podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 

(3) Je-li zaměstnanec veden v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, alespoň v den, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona je tento zaměstnanec zaměstnancem podle tohoto zákona, je jeho zaměstnavatel povinen ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sdělit České správě sociálního zabezpečení způsobem podle § 7 odst. 1  údaje uvedené v nařízení vlády podle § 8 odst. 3, které tento zaměstnavatel sděluje při přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců podle tohoto zákona a které Česká správa sociálního zabezpečení neeviduje v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Česká správa sociálního zabezpečení sdělí ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnavateli, který byl veden v registru zaměstnavatelů podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, alespoň v den, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona je tento zaměstnavatel veden v evidenci zaměstnavatelů podle tohoto zákona, u zaměstnance, který byl veden v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, alespoň v den, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona je tento zaměstnanec veden v evidenci zaměstnanců podle tohoto zákona číslo sociálního pojištění a identifikátor zaměstnání, a to prostřednictvím elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení. Číslo sociálního pojištění a identifikátor zaměstnání tohoto zaměstnance jsou zaměstnavateli doručeny okamžikem přihlášení zaměstnavatele do aplikace podle věty první. Nepřihlásí-li se zaměstnavatel do této aplikace ve lhůtě 10 dnů od zpřístupnění čísla sociálního pojištění a identifikátoru zaměstnání v této aplikaci, považuje se číslo sociálního pojištění a identifikátor zaměstnání za doručené posledním dnem této lhůty.

(5) Údaje, které jsou vedeny v registru zaměstnavatelů a v registru pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona využívat též pro účely evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců podle tohoto zákona. 

(6) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle odstavce 1 až 3. Za přestupek podle věty první lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč. Ustanovení § 30 se zde použije obdobně.

§ 34

Účinnost 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.

4