Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDBKMRXKC najdete zde


                V.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele 

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
MPSV
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1. 1. 2026 

	Implementace práva EU: NE
- uveďte termín stanovený pro implementaci: 
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: 

	2. Cíl návrhu zákona 

	Cílem návrhu je sloučit pravidelné informační povinnosti zaměstnavatelů vůči státním institucím z roztříštěného systému do jednoho elektronického měsíčního hlášení, které bude každou z informačních položek obsahovat pouze jednou. Současně budou nastaveny postupy předávání a sdílení informací mezi státními institucemi, které tyto informace využívají při výkonu svěřených agend, tj. uživateli těchto údajů.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano 

	Odhadované náklady na technické zajištění:
Navrhovaná právní úprava si vyžádá výdaje státního rozpočtu na úpravu stávajících IT systémů orgánů státní správy nebo vybudování nových SW řešení. Většinu těchto nákladů ponese MPSV a ČSSZ. MPSV předpokládá výdaje ve výši 145 mil. Kč a ČSSZ pak 112 mil. Kč. V částce kalkulované za ČSSZ je zahrnuto rovněž 25 mil. Kč, které nevyplývají z role ČSSZ, coby provozovatele jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (dále jen „JMHZ“), ale z role uživatele údajů. Uvedená částka bude alokována na úpravu aplikací nemocenského pojištění.

Kromě výše uvedených nákladů na pořízení systému je taktéž nutné alokovat prostředky na údržbu, provoz a podporu těchto systémů jejichž výše je odhadována na 20 % z hodnoty investice v každém roce využívání tohoto systému. Na základě pilotního provozu JMHZ, který je plánován od 1.7.2025, může dojít k implementaci dodatečných požadavků s cílem zajištění vyšší efektivity řešení, nižších nákladů na straně zaměstnavatelů a souladu s požadavky na uživatelsky přívětivou legislativu.

Další výdaje budou muset vydat další uživatelé údajů. Pro Finanční správu ČR je implementace zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů zásadní změnou s dopadem jak do stávajících procesů, tak do ICT. Předpokládané výdaje Finanční správy ČR na dopadovou analýzu, vývoj, provoz a rozvoj příslušného IT systému nelze v současnosti vymezit, lze očekávat, že bude v řádu desítek milionů Kč. ČSÚ předpokládá výdaje ve výši 5,1 mil. Kč ročně na implementaci JMHZ do infomačních systémů ČSÚ, správu těchto systémů a na zpracování dat JMHZ a 0,7 mil. Kč ročně na jedno systemizované služební místo. Pro ČSÚ se jedná o pravidelné každoroční náklady. Tyto prostředky budou vydány na úpravu informačních systémů tak, aby byly připraveny stahovat údaje potřebné pro výkon agend z IIS MPSV prostřednictvím vzdáleného přístupu, aby byly připraveny na nový způsob zpracování dat, a další související úpravy interních IT systémů. 

Administrativní a personální náklady:
ČSSZ bude zajišťovat sběr údajů i z resortů, s jejichž agendou není obeznámena, a bude příjemcem výrazně vyššího objemu sbíraných dat. 

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne

	

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano 

	Dopady na zaměstnavatele:   
Pro některé podniky bude implementace JMHZ znamenat jednorázové výdaje spojené s úpravou mzdových a personálních systémů. U větších zaměstnavatelů budou tyto náklady vykompenzovány úsporami v oblasti administrativy již během prvního roku fungování systému. Celkový ekonomický přínos pro podnikatelské prostředí lze navíc očekávat v podobě vyšší efektivity využívání času a zdrojů, což umožní podnikům soustředit se více na vlastní obchodní činnosti a růst.
V současnosti komunikuje se státní správou prostřednictvím elektronického rozhraní (API) nebo datových schránek cca 300 tisíc zaměstnavatelů, představujících přibližně 90 % všech zaměstnavatelů. Přibližně 20 % z nich bude muset provést úpravy mzdových a personálních informačních systémů nad rámec úprav pokrytých existujícími smlouvami dle velikosti a náročnosti v řádu vyšších desítek až stovek tisíc korun.
Zbylých cca 10 % zaměstnavatelů (30 tisíc) bude muset změnit systém svého výkaznictví (doposud papírového, možná s dílčí počítačovou podporou) a přejít na digitální komunikaci. Individuální změna může dosahovat až nižších statisíců Kč, u mnoha z nich méně. Sumárně půjde o náklady pro zaměstnavatele v řádu nižších jednotek miliard Kč.
Úpravy mzdových a personálních SW a související změny výkaznictví tak, aby byly zaměstnavatelé schopni plnit požadavky JMHZ, si celkově vyžádají přibližně 5–8 mld. Kč.
Náklady na tyto úpravy lze očekávat především v prvních letech implementace, přičemž provozní náklady na udržování systému budou ve srovnání s počátečními náklady minimální.
Oblast zaměstnanosti:
· zaměstnavatelé jako příjemci mzdových příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti – změna způsobu plnění (oznamování) povinností,
· zaměstnavatelé zaměstnávající více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru – změna způsobu plnění (oznamování) povinností, v případě realizace IT podpory z evidence náhradního plnění zrušení povinnosti předkládat formulář ohlášení o plnění povinného podílu a dopočítávání odvodu do státního rozpočtu, 
· zaměstnavatelé na chráněném trhu práce – změna způsobu plnění (oznamování) povinností, zrušení povinnosti předkládat roční zprávu o činnosti těchto zaměstnavatelů, 
· zaměstnavatelé zaměstnávající zaměstnance ze zahraničí – změna způsobu plnění (oznamování) povinností, 
· zaměstnavatelé oznamující den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem – změna způsobu plnění (oznamování) povinností.  

	3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano 

	Na územní samosprávné celky má návrh zákona dopady za situace, že budou v roli zaměstnavatele, a to stejné jako na podnikatelské subjekty v roli zaměstnavatele. 

	3.5 Sociální dopady: Ne 

	

	3.6 Dopady na rodiny: Ne

	

	3.7 Dopady spotřebitele: Ne 

	

	3.8 Dopady na životní prostředí: Ne

	

	3.9 Dopady ve vztahu zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen: Ne

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ano

	Dojde k nahrazení či redukci několika statistických zjišťování, kdy zaměstnavatelé plní zpravodajskou povinnost formou elektronických či listinných formulářů na základě Programu statistických zjišťování pro daný rok, jediným elektronickým podáním učiněným prostřednictvím jednotného informačního systému v jednom termínu představuje pro zaměstnavatele snížení administrativní zátěže při současném zpřehlednění požadavků různých orgánů veřejné moci na poskytnutí údajů včetně odstranění jejich duplicit. 

	3.11 Korupční rizika: Ne

	

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne

	


Obsah
1.	Důvod předložení a cíle	6
1.1.	Název	6
1.2.	Definice problému	6
1.3.	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	7
1.3.1.	Resort MPSV	7
1.3.2.	Finanční správa	9
1.3.3.	ČSÚ	10
1.4.	Identifikace dotčených subjektů	10
1.5.	Popis cílového stavu	10
1.6.	Mezinárodní srovnání	14
1.6.1.	Sousední země	14
1.6.2.	Skandinávie	15
1.6.3.	Anglofonní země	17
1.7.	Zhodnocení rizika	18
2.	Návrh variant řešení	19
2.1.	Varianta 0 - zachování současného stavu	19
2.2.	Varianta 1 – zavedení JMHZ bez pilotního provozu	19
2.3.	Varianta 2 – zavedení JMHZ s pilotním provozem	19
3.	Vyhodnocení nákladů a přínosů	19
3.1.	Identifikace nákladů a přínosů	19
3.2.	Náklady	20
3.2.1.	Varianta 0	20
3.2.2.	Varianta 1	20
3.2.3.	Varianta 2	20
3.3.	Přínosy	21
3.3.1.	Varianta 0	21
3.3.2.	Varianta 1	21
3.3.3.	Varianta 2	21
3.4.	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant	21
3.4.1.	Varianta 0	22
3.4.2.	Varianta 1	22
3.4.3.	Varianta 2	24
4.	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	24
5.	Implementace doporučené varianty a vynucování	25
6.	Přezkum účinnosti regulace	26
7.	Konzultace a zdroje dat	27
8.	Kontakt na zpracovatele RIA	28

Důvod předložení a cíle
Návrh je novou zákonnou úpravou, která sloučí pravidelné informační povinnosti zaměstnavatelů vůči státním institucím z roztříštěného systému do jednoho elektronického měsíčního hlášení, které bude každou z informačních položek obsahovat pouze jednou. Současně budou nastaveny postupy předávání a sdílení informací mezi státními institucemi, které tyto informace využívají při výkonu svěřených agend, tj. uživateli těchto údajů.
Cílem právní úpravy je zavedení jednotného reportovacího nástroje, který
Aplikuje právo na digitální služby státu
Zavede jednodušší komunikaci se státními institucemi
Sníží administrativní zátěž zaměstnavatelů
Povede k efektivní digitalizaci státní správy
Odstraní vícečetné zasílání informací, kterými již stát disponuje
Umožní tvorbu statistik a analýz nad centralizovanými datovými zdroji.
Název
Návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů.
 Definice problému
V současné době jsou povinnosti vykazování údajů o zaměstnancích prostřednictvím zaměstnavatelů roztříštěné, nejsou sjednoceny ani harmonizovány termíny pro jednotlivá hlášení a řada údajů je reportována více orgánům státní správy duplicitně. Během roku jsou zaměstnavatelé nuceni zasílat minimálně 25 různých hlášení s různou periodicitou a s různým termínem podání (obrázek č. 1), přičemž zaměstnavatelé zahrnutí do výběrových šetření mají další dodatečné povinnosti s dalšími samostatně stanovenými termíny pro splnění. Potřeby statistického sběru formou výběrových šetření dále zatěžují zaměstnavatele, kteří musí pro potřeby různých šetření agregovat hlášené údaje do sumy za celý podnik nebo jeho jednotlivé organizační složky.
Obrázek 1 – Současný stav hlášení zaměstnavatelů

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Resort MPSV
Agendy České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) se jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (dále jen „JMHZ“) dotýká ve vícero oblastech. V oblasti zpracování dávek nemocenského pojištění jsou v současné době toky informací od zaměstnavatelů (povinně) elektronizované. Potřeba informací pro rozhodnutí o dávkách a stanovení jejich výše nastává vždy ad hoc v návaznosti na sociální událost, se kterou je nárok na dávku spojen. Zaměstnavatel v okamžiku žádosti o dávku zasílá ČSSZ informaci o výdělcích a vyloučených dnech za posledních 12 měsíců tak, aby bylo možné vypočíst příslušnou dávku nemocenského pojištění.
V oblasti placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je aktuálně měsíčně (od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) zasílán Přehled o výši pojistného, kde zaměstnavatel uvádí úhrn vyměřovacích základů a pojistného za zaměstnance a za zaměstnavatele. Na Přehledu o výši pojistného zaměstnavatel případně uplatňuje slevu na pojistném zaměstnavatele (za tzv. zkrácené úvazky).  
Nástrojem předávání informací o zaměstnancích v důchodovém pojištění je ELDP zasílaný zpravidla jednou ročně (vyhotovený nejpozději do 30. dubna a zaslaný nejpozději do 30. května) nebo v jiném termínu, pokud výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění zanikla v průběhu roku (do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku). ELDP obsahuje informace identifikující pojištěnce, údaje významné pro stanovení důchodových nároků za dané období, zejména informaci o výši dosaženého příjmu (vyměřovací základ), pojištěných a vyloučených dnech, a další informace o výdělečné činnosti.
Návrh JMHZ se dotýká rovněž agend souvisejících s trhem práce, spadajících pod Úřad práce České republiky (dále jen „ÚP“). V oblasti chráněného trhu práce se zaměstnavatelé, se kterými ÚP uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, zavazují ročně předkládat zprávu o své činnosti (vždy do 15. července následujícího kalendářního roku). Roční zpráva obsahuje informace o průměrných čtvrtletních přepočtených počtech zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, informace o předmětu činnosti zaměstnavatele, informace o činnosti zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a informace o místě výkonu práce těchto zaměstnanců.
Další povinná hlášení spadají do oblasti povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru mají povinnost do 15. února následujícího roku ohlásit ÚP plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.
V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti jsou za účelem poskytování příspěvku na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací a příspěvku na společensky účelné pracovní místo hlášeny ze strany zaměstnavatelů údaje formou vyúčtování mzdových nákladů. Toto hlášení obsahuje identifikaci zaměstnavatele a jeho mzdové náklady a je příjemcem příspěvku podáváno měsíčně.
Další informační povinnost vůči ÚP je plněna zaměstnavateli zaměstnávajícími zaměstnance ze zahraničí, kterými jsou občané jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, rodinní příslušníci občana České republiky či cizinci, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizinci, u nichž se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta. Zaměstnavatelé hlásí nástup těchto osob (až na výjimky) krajské pobočce ÚP nejpozději v den nástupu k výkonu práce. 
Zaměstnavatel má rovněž povinnost hlásit ČSSZ, pro potřeby ÚP, skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, a to do 8 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání. Hlášené údaje obsahují identifikaci zaměstnance, dobu trvání zaměstnání, výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů a jiné informace dle zákona o zaměstnanosti.  
ÚP je záruční institucí České republiky pro výplatu dlužných mezd zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele za podmínek zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zákona hradí mzdy zaměstnancům za platebně neschopného zaměstnavatele ÚP, přičemž v těchto případech plní také informační povinnost vztahující se k těmto finančním plněním. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) je také gestorem šetření Informace a statistiky o průměrném výdělku (ISPV). Zpracovatelem ISPV je na základě pověření MPSV společnost TREXIMA, spol. s r. o. Výdělkové šetření v rámci ISPV získává data od respondentů – organizací ze mzdové (podnikatelské) i platové (nepodnikatelské) sféry.
Ve mzdové sféře jsou zpravodajskými jednotkami – respondenty ISPV ekonomické subjekty, které odměňují mzdou podle § 109 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Šetření je výběrové a probíhá pololetně. V platové sféře se jedná o respondenty, kteří odměňují platem podle § 109 odst. 3 zákoníku práce, zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Šetření je plošné a zdrojem dat je v souladu s § 137 zákoníku práce a nařízení vlády č. 328/2013 Sb. Informační systém o platech, který je spravován Ministerstvem financí. Toto šetření probíhá pololetně. Zpravodajské jednotky zasílají data vždy do 25. července (za 1. pololetí) a do 25. ledna (za právě ukončený rok). Data za platovou sféru jsou poskytována prostřednictvím Informačních systémů o platu a služebním příjmu a sice:
1. ISP: Informační systém o platu (pro zaměstnance odměňované podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, na základě nařízení vlády č. 328/2013 Sb.).  
2. ISPSZ: Informační systém o platu státních zaměstnanců (pro státní zaměstnance odměňované podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, na základě nařízení vlády č. 328/2013 Sb.).
3. ISSPV: Informační systém o služebním platu vojáků z povolání (pro vojáky z povolání odměňované podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, na základě nařízení vlády č. 57/2015 Sb.). 
4. ISSPr: Informační systém o služebním příjmu (pro příslušníky bezpečnostních sborů odměňované podle zákona č. 361/2003 Sb. v platném znění, na základě nařízení vlády č. 507/2004 Sb.).

Finanční správa
Právní úprava tzv. přímých daní, které zahrnují daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, je obsažena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Přestože součástí zákona o daních z příjmů jsou i procesní ustanovení upravující správu daní z příjmů, subsidiárně se aplikuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), který představuje obecnou procesní normu pro správu daní v širším slova smyslu.
Hlavní informační povinnost – Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané formou záloh má roční periodicitu, s termínem do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku; pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března. Informacemi obsaženými ve vyúčtování je zejména úhrn sražených záloh na daň po uplatněných slevách, které měl plátce daně povinnost srazit, a které plátce daně skutečně srazil. Dále jsou jeho obsahem informace o vyplacených měsíčních daňových bonusech a doplatcích daňových bonusů na vyživované děti. Vyúčtování rovněž obsahuje informace o provedených ročních zúčtováních záloh a daňového zvýhodnění, tj. vrácených přeplatcích na dani a vyplacených doplatcích na daňovém bonusu za předcházející zdaňovací období. Obsahem jsou rovněž počty zaměstnanců v jednotlivých kalendářních měsících. Jedná se ve všech atributech o souhrnné údaje za jednotlivé měsíce za plátce daně, bez rozlišení na jednotlivé poplatníky.
ČSÚ
Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“) sbírá údaje za jiným účelem a jiným způsobem než jiné ústřední orgány státní správy. Sběr statistických údajů a zpracování statistik se řídí zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní zjišťování (sběry údajů, výběrová šetření) se provádějí podle vyhlášky o programu statistických zjišťování, která je každoročně vydávána. Program statistických zjišťování zahrnuje jak zjišťování prováděná ČSÚ, tak i statistická zjišťování resortů v rámci resortních pracovišť státní statistické služby zřízených na základě zákona o státní statistické službě (např. ISPV, viz výše). Zveřejnění Programu statistických zjišťování na příslušný rok je základní podmínkou vzniku zpravodajské povinnosti pro ekonomické subjekty, které jsou k jejímu plnění vyzvány ČSÚ nebo příslušným ministerstvem.  
Identifikace dotčených subjektů
Zavedení JMHZ se dotkne těchto subjektů:
Zaměstnavatelé
Uživatelé hlášených údajů – Finanční správa, ČSSZ, ÚP ČR, ČSÚ atd.
MPSV – správce hlášených údajů
Popis cílového stavu
Po zavedení JMHZ dojde ke sloučení povinností hlášení údajů na straně zaměstnavatele do jediného hlášení v jednom centrálním termínu. Hlášení bude zasíláno jednomu subjektu, kterým bude MPSV, jež se současně stane jediným správcem IT a databázových systémů resortu práce a sociálních věcí. Datový sklad MPSV bude prostřednictvím Informačního systému sdílené služby – ISSS (dříve eGovernment On-Line Service Bus – eGSB) napojen na informační systémy dalších uživatelů údajů, kteří si budou automatizovaně sehrávat údaje potřebné pro výkon svých agend.
Obrázek 2– Cílový stav hlášení zaměstnavatelů

V cílovém stavu dojde k minimalizaci zátěže reportující jednotky – zaměstnavatele. Veškeré potřebné, pravidelně hlášené údaje budou reportovány právě jednou a pouze v jediném termínu. Z praktických důvodů, které na jedné straně reflektují možnosti zaměstnavatelů a na druhé straně potřeby správců agend, bylo pro JMHZ stanoveno, že hlášení za kalendářní měsíc bude podáváno od 1. do 20. kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce (obrázek č. 2). Datová věta JMHZ bude obsahovat všechny údaje hlášené dnes a pro některé subjekty dojde k navýšení počtu reportovaných položek – jde primárně o subjekty, které dnes nejsou zahrnuty do výběrových šetření prováděných ČSÚ a MPSV (ISPV), tyto subjekty do hlášení zahrnou i dodatečné položky. Vzhledem k tomu, že ve výběrových šetřeních dochází k rotaci reportujících jednotek, a tedy každý subjekt je dříve či později zahrnut, nedojde k rozšíření o položky, které zaměstnavatelé neevidují, pouze dojde k jejich hlášení každý měsíc. Předávání dat tak bude pro zaměstnavatele také více předvídatelné. Nebudou překvapováni požadavky výběrových šetření po omezenou dobu, které vyžadují adaptaci na nově poskytovaná data a výpočty agregací, které zaměstnavatele dále zatěžují (příprava dat, adaptace mzdových a účetních systémů pro export a reportování dat).
ČSÚ tímto postupem získá přístup k obsáhlejší informaci v podobě administrativní databáze, což umožní jednak zpřesnění a zkvalitnění statistických údajů poskytovaných zaměstnavateli a také naplnění požadavků zákona č.  89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009, které po ČSÚ požaduje využívat, kde je to možné, administrativních údajů namísto výběrových šetření a redukovat administrativní zátěž na dotazované jednotky. Zároveň bude možné rozšíření statistických výstupů statistiky zaměstnanosti a mezd o poptávaná data ve větším detailu a územním členění, což současná výběrová šetření neumožňují.
Stejné platí i pro údaje určené pro Finanční správu České republiky (dále jen „FS“), které dnes nejsou hlášeny správci daně na měsíční bázi. Nicméně v souladu s § 38j zákona o daních z příjmů platí, že plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. Tyto mzdové listy předkládá plátce daně v případě kontroly plnění daňových povinností. Tím, že zaměstnavatel bude hlásit tyto údaje na měsíční bázi, bude mít správce daně přehled o plnění daňových povinnosti, aniž by musel zatěžovat zaměstnavatele případným formalizovaným kontrolním postupem. Dále čerpá FS pro účely své agendy (kontrolní činnosti) data z ELDP na základě sdílení údajů, se kterými disponuje ČSSZ, zpravidla s kvartální četností.
Vzhledem k času potřebnému na přípravu informačních systémů orgánů FS není možné k navrhovanému datu spuštění projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů provést hlavní změny, které si tento projekt vyžádá, najednou. Pro oblast daní z příjmů je tak nutné projekt rozdělit do několika fází. 
V rámci první fáze změn pro oblast daní z příjmů, s navrženou účinností od 1. ledna 2026, by mělo dojít k úpravě v následujících oblastech: 
1) zavedení dočasné oznamovací povinnosti ohledně individualizovaných údajů týkajících se jednotlivých poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanců) v rozsahu údajů obsažených v jednotném měsíčním hlášení relevantních pro oblast daně z příjmů ze závislé činnosti,
2) zrušení registrační povinnosti plátce příjmů ze závislé činnosti v zákoně o daních z příjmů,   
3) sjednocení lhůty pro odvod záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti správci daně, 
4) částečná redukce institutu tzv. srážkové daně vybírané zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti.   
Po dosažení cílového stavu bude FS využívat data z jednotného měsíčního hlášení pro předvyplnění daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob údaji, které se týkají daně ze závislé činnosti, což sníží administrativní náročnost u poplatníků daně z příjmů při vyplňování daňových přiznání. Zároveň na straně zaměstnavatelů dojde ke zrušení dalších povinnosti, např. podávat roční vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. 

Zmocnění k vydání nařízení vlády bude upraveno v připravovaném návrhu zákona o JMHZ, podle kterého vláda stanoví nařízením formát a obsahovou strukturu podání podle tohoto zákona, období, za které je hlášený údaj sdělován, a to kterému vybranému orgánu veřejné moci je hlášený údaj určen. Návrh nařízení vlády o stanovení elektronické komunikace pro plnění povinností zaměstnavatele dle připravovaného zákona o JMHZ je zpracován v návaznosti na výše uvedený návrh zákona o JMHZ.
Nařízení vlády stanoví specifikaci komunikace mezi zaměstnavatelem a ČSSZ, a to předepsaný formát (XML) a obsahovou strukturu datové věty pro plnění povinností zaměstnavatele
· přihlašovat se do a odhlašovat se z evidence zaměstnavatelů
· přihlašovat a odhlašovat mzdové účtárny zaměstnavatele
· oznamovat změny evidovaných údajů,
· přihlašovat do a odhlašovat své zaměstnance z evidence zaměstnanců
· oznamovat změny evidovaných údajů
· podávat jednotné měsíční hlášení
· podávat opravné hlášení.
Datová věta bude obsahovat u každého údaje
· název položky a její popis,
·  jejího uživatele nebo více uživatelů,
· časový interval, za který je položka zasílána,
· závazné pokyny pro vyplnění.
Nařízení vlády bude upravovat obsah jednotlivých částí jednotného měsíčního hlášení, tj. 
· Souhrnné části
· Části pojistného
· Individualizované části 
Obsahová struktura jednotného měsíčního hlášení bude sestavena tak, aby logicky odpovídala jednotlivým tematickým okruhům hlášených údajů podle zvláštních právních předpisů, přičemž bude bráno v úvahu, že některé údaje bude využívat více uživatelů. 
Současně bude zaměstnanci žádající o poskytnutí úvěru umožněno udělit bance souhlas k tomu, aby si v rámci posuzování jeho solventnosti vyžádala od MPSV poskytnutí údajů o jeho příjmech a zaměstnáních vedených v JMHZ. 
Mezinárodní srovnání 
S pomocí umělé inteligence (Chat GPT) byly zmapovány hlavní trendy v oblasti jednotného reportingu. Výsledkem je, že jednotný reporting v oblasti příjmů, daňových základů a sociálního pojištění, se prosazuje v rostoucím množství zemí. Jednotlivé země se liší v otázce, zda přechází na jednotný reporting plně, nebo jen v některých oblastech výkonu státní správy.
Mezi hlavní přínosy jednotného reportingu lze zahrnout:
· Efektivnost a zjednodušení procesu sběru údajů,
· Zvýšení přesnosti (spolehlivosti) hlášených údajů,
· Dodržování povinností a
· Posílení koordinace a spolupráce napříč orgány státní správy. 
Pro analýzu v rámci RIA byly analyzované státy sdruženy do tří skupin – státy sousedící s ČR (bez ohledu na to, zda jednotný reporting využívají), skandinávské země a anglofonní země, které mají určitou formu jednotného hlášení. Z provedené rešerše je zřejmé, že jsou i další země užívající systém jednotného hlášení nebo se silně integrovaným hlášením, mezi něž patří např. Singapur, Estonsko nebo Nizozemsko. Následující popis nemá ambici být vyčerpávajícím popisem, ale má naznačit trendy, kterými se ubírá zahraniční zkušenost.
Sousední země
Slovensko
Slovensko prozatím nemá plně integrovaný systém hlášení údajů o zaměstnancích pro účely daňové správy, sociálního zabezpečení a statistické služby.
V rámci pravidelného hlášení jsou na měsíční bázi hlášeny údaje o příjmech a dalších rozhodných skutečnostech. Hlášení jsou podávána separátně pro účely daňové správy, Sociální pojišťovny a zdravotních pojišťoven.
Integrační snahy zatím končí zavedením jednoho portálového řešení pro faktickou realizaci hlášení a harmonizací termínů pro dokončení hlášení, který je u pravidelně hlášených údajů stanoven na 20. den v měsíci.
Přihlášky k sociálnímu pojištění a další administrativní úkony vyžadují zasílání příslušných formulářů v termínech navázaných na okamžik vzniku hlášené události.
Rakousko
Situace v Rakousku je velmi podobná, jako na Slovensku. Pro potřeby hlášení stanovených údajů o individuálních zaměstnancích je vybudován jednotný nástroj (ELDA - Elektronischer Datenaustausch mit den österreichischen Sozialversicherungsträgern). Jde o řešení, které integruje možnost elektronického podávání jednotlivých hlášení (formulářů) na jednom místě, avšak integrace není úplná, protože je stále vyplňováno více různých hlášení. Současně není plně harmonizován termín podávání jednotlivých hlášení, byť u většiny je dodržována měsíční periodicita.
Uživateli údajů, a společnými správci systému, jsou rakouský finanční úřad a Hlavní asociace rakouských institucí sociálního zabezpečení (Hauptverband der österreichischen Sozialversicherungsträger).
Přihlašování a odhlašování pojištěnců je prováděno v separátních lhůtách v návaznosti na vznik nebo zánik pojištění.
Německo
V Německu je pro potřeby hlášení stále užíváno více přístupových bodů, hlášení jsou zasílána separátně pro daňové účely (Elster) a pro účely sociálního pojištění (sv.net). Obě řešení jsou plně elektronická, nicméně nedošlo ke sjednocení termínů hlášení, formulářů, ani definic hlášených údajů. 
Část údajů je hlášena s měsíční periodicitou, jiné jsou hlášeny pouze jednou ročně. Registrace zaměstnanců představuje oddělený proces.
Německý systém je tedy aktuálně velmi podobný české realitě, byť v některých oblastech došlo k vyššímu pokroku v digitalizaci. 
Polsko
Stejně jako v ČR a v Německu je systém hlášení údajů o zaměstnancích v Polsku roztříštěný a málo harmonizovaný. Hlášení pro potřeby sociálního pojištění a potřeby daňové jsou řešeny přes separátní portály (Płatnik, e-Deklaracje). Termíny pro podávání jednotlivých hlášení nejsou jednotné, daňová hlášení jsou podávána k 20. dni měsíce, sociální pojištění pak 15. den měsíce.
Registrace a odhlašování zaměstnanců je řešeno separátně přes systém sociální pojišťovny ZUS. 
Skandinávie
Na rozdíl od ČR a sousedních zemí byly identifikovány clustery zemí s podobnými charakteristikami, které mají zavedeny systém jednotných hlášení, podobných jako navrhované JMHZ.
Finsko
Finsko užívá pro měsíční hlášení údajů systém Tulorekisteri neboli Registr příjmů. Tento systém využívá pouze jediný reportovací formulář, který zahrnuje všechny hlášené položky. Velkou výhodou systému je jeho plnění v reálném čase, kdy všechny relevantní údaje jsou hlášeny okamžitě po vzniku rozhodné události, typicky vždy poté, kdy je zaměstnavatelem provedena platba ve prospěch zaměstnance.
Shromážděné údaje jsou, za splnění daných podmínek, zpřístupněny institucím veřejné správy v potřebném rozsahu. Žádná položka není hlášena vícenásobně, a to ani v případě, kdy je daný údaj využíván vícero institucemi.
Hlášené údaje zahrnují informace o mzdách a platech, daňových odvodech a platbách sociálního pojištění. Veškerá hlášení jsou prováděna elektronicky.  
Švédsko
Švédský KU system (Kontrolluppgifter) rovněž integruje povinnosti hlášení pro potřeby správy daní a sociálního pojištění. Rozdílem oproti finskému systému nebo navrhovanému JMHZ je pouze roční periodicita prováděných hlášení.
Systém umožňuje elektronická podání a lze jej využít i ze strany občana k automatickému předvyplnění údajů do daňových přiznání. Hlášené položky obsahují údaje o mzdách, dávkách, důchodech a dalších zdanitelných příjmech. Jde primárně o systém pro správu daně z příjmů, avšak hlášené údaje jsou používány i pro účely sociálního pojištění.
Dánsko
Dánský eIndkomst (Income Register) systém funguje obdobně jako jeho finský protějšek. Údaje jsou do systému hlášeny vždy v krátké lhůtě po provedení platby zaměstnavatelem. Jde tedy v zásadě o měsíční hlášení, jehož termín je určen datem provádění výplaty. Pro hlášení je užíván jednotný formulář, který obsahuje údaje o mzdách, daňových povinnostech, pojistném na sociální zabezpečení a další související údaje.
Data jsou v systému skladována a spravována centrálně, přičemž daňová správa a instituce sociálního pojištění a další instituce státní správy mohou k datům přistupovat v rozsahu odpovídajícím potřebám vykonávaných agend.
Veškerá hlášení jsou prováděna elektronicky.
Norsko
Rovněž norský A-ordningen představuje úplnou integraci hlášení pro potřeby daňové správy a správy sociálního pojištění. Údaje jsou hlášeny měsíčně, vždy k 5. dni měsíce, a to s využitím jednotného elektronického formuláře. Jeho obsahem jsou údaje o mzdách, benefitech, daňové povinnosti, pojistném na sociální zabezpečení a detaily o zaměstnání individuálních zaměstnanců.
Centrálně skladovaná a spravovaná data jsou v nutném rozsahu zpřístupněna správci daně z příjmů, orgánům sociálního zabezpečení a rovněž norskému statistickému úřadu, což je blízké navrženému konceptu JMHZ.
Veškerá hlášení jsou prováděna elektronicky.
Anglofonní země
Spojené království
Velká Británie pro povinnosti hlášení informací a placení povinných plateb zaměstnanců používá systém PAYE (Pay As You Earn). Systém integruje placení a informační povinnosti v oblasti daňové a povinných pojištění (National Insurance).
Obdobně jako v případě Finska a Norska jsou informace hlášeny prakticky v reálném čase, v tomto případě jsou potřebné údaje propisovány v okamžiku, kdy dojde k výplatě mzdy, protože ve stejném okamžiku je nutné zaplatit daň a pojistné. Po skončení roku je do systému hlášen souhrn příjmů zaměstnance za celý rok.
Hlášení jsou podávána elektronicky s tím, že existují odůvodněné výjimky, mj. zdravotní nebo náboženské. Celý systém je integrován do mzdových SW používaných zaměstnavateli.
USA
USA nemá vybudován integrovaný systém hlášení o zaměstnancích. Je zde nutné podávat řady formulářů, z nichž za některé jsou odpovědni zaměstnavatelé a za jiné sami zaměstnanci. Harmonizovány nejsou termíny podání a hlášení mohou být podávána papírově či elektronicky, přičemž lhůty pro hlášení se mohou lišit v závislosti na způsobu podání.
Austrálie
Australský Single Touch Payroll (STP) je obdobou britského PAYE. Hlášení příjmů probíhá v reálném čase, tedy vždy, když dojde k výplatě mzdy a s ní souvisejícím odvodem daně a pojistného. Hlášení je prováděno prostřednictvím jednoho formuláře, kde jsou hlášeny údaje o zaměstnavateli, zaměstnanci a provedených platbách mzdy, daní a pojistného. Systém nevyžaduje zasílání ročního zúčtování po skončení roku, zaměstnavatel pouze potvrdí správnost dílčích hlášení, roční sumace pak probíhá automaticky.
K záznamům STP mají přístup orgány státní správy v rozsahu potřebném pro výkon svěřených úkolů a rovněž občané prostřednictvím portálu „myGov“, kde mohou kontrolovat správnost a úplnost informací.

Nový Zéland
Rovněž Nový Zéland využívá integrovaný systém pro platby a hlášení “PAYE Reporting”. Systém kopíruje britský model a významné odchylky nebyly nalezeny.
Zhodnocení rizika
Primárním rizikem je nepřijetí právní úpravy a zachování nedostatků současného stavu.
Za aktuálního stavu jsou reportující jednotky, tedy jednotliví zaměstnavatelé, nuceni podávat velké množství různých hlášení v různých termínech, přičemž v některých případech se jednotlivé povinnosti mohou měnit z roku na rok. Řada položek je hlášena vícenásobně nebo jsou hlášeny podobné údaje s mírně rozlišnými definicemi. V případech, kdy jsou jednotliví zaměstnavatelé zahrnuti nebo vyřazeni z výběrových šetření, se mění rozsah hlášených položek a hlášení přibývají nebo ubývají.
Nepřehledný stav hlášení vede k riziku chybovosti hlášení, kdy jsou určité položky hlášeny nepřesně nebo údaje za jednotlivé zaměstnance mohou chybět. 
Uvedený stav zvyšuje administrativní náklady na straně zaměstnavatelů a současně vyšší chybovost hlášení může vést k dodatečné finanční zátěži zaměstnavatelů formou pokut a penále. Vysoká administrativní náročnost vede ke zvýšení rizika odmítání spolupráce ze strany zaměstnavatelů nebo pouhého formalistického plnění povinností bez kontroly správnosti hlášených údajů.
Na opačné straně, zavedení JMHZ dlouhodobě rizika současného stavu snižuje nebo zcela eliminuje, avšak implementace a provoz JMHZ vyvolává rizika jiná.
Zavedení JMHZ vyžaduje systematické změny informačních systémů správce hlášených údajů (MPSV) a uživatelů údajů z hlášení. V rámci implementace může dojít k podcenění náročnosti a komplexnosti implementace, jehož výsledkem může být nepřipravenost systémů na spuštění nebo opominutí některých významných prvků a souvislostí implementace. S implementací souvisí i riziko nejasnosti či nedokonalosti právní úpravy.
Dalším rizikem je nízká kvalita technického řešení a s ní související podcenění přípravy provozu, nedostatečné zajištění HW a SW kapacit.
Na straně dalších subjektů zapojených do JMHZ se může realizovat riziko nepřipravenosti zaměstnavatelů na nový systém hlášení a riziko nepřipravenosti uživatelů údajů na nový způsob získávání údajů potřebných pro výkon svěřených agend.  V rámci ČSÚ dojde ke změně metodiky zpracování dat – ze souhrnných dat za vybrané zaměstnavatele se přejde k poskytování údajů za jednotlivé zaměstnance všech zaměstnavatelů. To bude mít dopad na zpracování dat a zpřesní a zkvalitní výpočet průměrné mzdy a dalších ukazatelů v oblasti zaměstnanosti a mezd. Změna vstupních dat a metodiky na druhou stranu může přinést jednorázový zlom v časové řadě publikovaných údajů a bez dostatečného ověření dopadů v rámci pilotu (který však nebude plošný) nebude možné ve změnách ukazatelů exaktně plně oddělit dopad změny metodiky a dopad skutečné změny hodnoty ukazatelů (zejména průměrné mzdy).Všechna zmíněná rizika související s realizací návrhu je možné mitigovat nebo zcela eliminovat vhodným nastavením legislativních a legisvakančních lhůt nebo metodickými změnami v současnosti používaných postupů. Rizika natolik závažná, že by bránila přijetí úpravy v navržené podobě, nebyla identifikována.

Návrh variant řešení
Varianta 0 - zachování současného stavu
Tato varianta zachovává současný právní stav se všemi jeho nedostatky. Systém hlášení zaměstnavatele zůstane nadále roztříštěný časově, položkově i z pohledu instituce přijímající hlášení.
Varianta 1 – zavedení JMHZ bez pilotního provozu
V této variantě dojde k zavedení JMHZ, sloučení reportovací povinnosti u většiny položek do jediného hlášení podávaného každý měsíc. Ke změně hlášení dojde jednorázově v prvním měsíci po nabytí účinnosti zákona.
Varianta 2 – zavedení JMHZ s pilotním provozem
V této variantě dojde k zavedení JMHZ, sloučení reportovací povinnosti u většiny položek do jediného hlášení podávaného každý měsíc. Ke změně hlášení dojde jednorázově v prvním měsíci po nabytí účinnosti zákona, přičemž šest měsíců před nabytím účinnosti bude možné ze strany zaměstnavatelů, na dobrovolné bázi, zahájit reportování, nad rámec současných povinností, v systému JMHZ, aby bylo možné získat zkušenosti s používáním nového systému před povinným přechodem.

Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů podle jednotlivých skupin dotčených subjektů je uvedena níže v podkapitolách 3.2. „Náklady“ a 3.3. „Přínosy“.
 Náklady
 Varianta 0
Tato varianta nepřináší žádnou změnu a při zachování současného stavu zachovává i náklady spojené s rozdrobeností reportovacích povinností zaměstnavatelů, kdy dochází k hlášení obdobných či stejných údajů v různých termínech různým subjektům.
Na straně státu bude zachována určitá rozdrobenost dostupných údajů mezi jednotlivými uživateli (konzumenty), která omezuje možný pokrok v zefektivnění kontroly a nezajišťuje jednotnost a provázanost informací poskytovaných ze strany zaměstnavatelů.
Varianta 1
Tato varianta přináší na straně zaměstnavatelů dodatečné náklady spojené s úpravou vnitřních systémů tak, aby bylo možné reportovat povinné údaje v měsíční periodicitě, a to i u těch údajů, které jsou v současné době reportovány s jinou frekvencí, popř. v odlišné podobě. Zároveň budou pro zaměstnavatele plynout pravidelné dodatečné náklady spojené s povinností reportovat údaje vždy v měsíční periodicitě, a to i u těch údajů, které v současné době nereportují (reportovací povinnost se může týkat pouze vybrané části zaměstnavatelů nebo jsou údaje hlášeny v delší periodicitě) nebo reportují pouze v případě potřeby.
Na straně státu budou s touto variantou spojené náklady na vytvoření nového informačního systému pro správu měsíčních hlášení a jejich poskytování finálním uživatelům, včetně potřebných kontrolních funkcí. Na straně resortu práce a sociálních věcí se očekávají náklady na úpravu IT systému ve výši 145 mil. Kč u MPSV a 87 mil. Kč u ČSSZ. 
Dále státním orgánům v roli finálních uživatelů (konzumentů) vzniknou náklady spojené s úpravami vnitřních informačních systémů, do kterých budou data z informačního systému pro správu měsíčních hlášení nahrávána.
Další náklady vzniknou na straně zaměstnavatelů, kteří budou muset nechat upravit nebo zakoupit mzdově personální SW kompatibilní s povinnostmi a rozsahem údajů JMHZ. Přesná výše nákladů bude rozdílná u individuálních zaměstnavatelů v závislosti na používaném SW. 
Varianta 2
Tato varianta přináší u zaměstnavatelů (nad rámec nákladů uvedených u varianty 1) dodatečné náklady spojené s tím, že v pilotním období by byly zachovány reportovací povinnosti i podle stávajících pravidel.
Přínosy
 Varianta 0 
Přínosem této varianty je u všech dotčených subjektů skutečnost, že stávající reportovací postupy jsou již otestovány praxí a jsou tak minimalizována rizika toho, že nedojde k naplnění povinností na straně zaměstnavatelů a na straně státu jsou stabilizovány postupy vymáhání plnění těchto povinností.
 Varianta 1
Přínosem této varianty je u zaměstnavatelů sjednocení (zejména časové) a zjednodušení (konkrétní údaj je reportován vždy pouze jednou) reportovacích povinností u vybraného segmentu údajů. Zároveň se reportovací procesy nastaví tak, aby bylo možné je v budoucnu využít i pro reportování dalších údajů, které není možné (popř. je není třeba v současné době reportovat) v úvodní fázi do sjednocené reportovací povinnosti zahrnout, což opět bude přínosem pro zaměstnavatele, neboť půjde o ověřený standardizovaný postup. Nový systém bude rovněž vybudován tak, aby se k přístupu ke sbíraným údajům mohli připojit další uživatelé, pokud to bude výkon jim svěřených agend vyžadovat (např. zdravotní pojišťovny).
Na straně státu bude přínosem odstranění dualit, kdy nelze vyloučit stav, že různé orgány disponují u věcně stejné informace různými údaji. Přínosem pro stát bude také možnost kontroly vnitřní konzistence reportovaných údajů, kdy např. reportovaný výdělek bude odpovídat zaplacené dani nebo pojistnému a zároveň stejný výdělek bude využit v případě výpočtu konkrétních pojistných či nepojistných dávek.
Přínosem pro všechny dotčené subjekty bude možnost metodického sjednocení a podpory u údajů, které se v současné době reportují více subjektům. Zároveň by reportovací centralizace měla přispět k omezení chyb v reportovaných povinnostech a zefektivnění metodické i věcné podpory pro reportující zaměstnavatele.
Varianta 2
U této varianty je nad rámec přínosů uvedených ve variantě 1 přínosem možnost si nové reportovací procesy, a to jak z pohledu věcného, tak i technického, ověřit bez rizika sankčních postihů plynoucích z neplnění reportovacích povinností na straně jedné (tj. u zaměstnavatelů) a rizika nedostupnosti potřebných údajů v jednotlivých agendových systémech na straně druhé (tj. u státu).
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Z pohledu vyhodnocení nákladů a přínosů je zřejmé, že při implementaci Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů stojí proti sobě dlouhodobé (trvalé) přínosy v podobě zefektivnění a zjednodušení procesů komunikace a předávání informací mezi zaměstnavateli a orgány veřejné moci a krátkodobé náklady spojené s úpravami nastavení vlastních systémů (zaměstnavatelů i orgánů veřejné moci, především MPSV a ČSSZ, jejímž prostřednictvím bude JMHZ od zaměstnavatelů technicky přijímáno a předáváno do IS MPSV) tak, aby byly schopny vytvářet / přijímat reportované informace v požadované struktuře a kvalitě, resp. u některých zaměstnavatelů i dlouhodobé náklady spojené s povinností reportovat informace, které v současné době nereportují.
V pilotním provozu jsou další okamžité přínosy spočívající v možnosti ověření funkčnosti a připravenosti všech subjektů na nové postupy avšak za cenu nákladů v podobě nutnosti paralelního reportování v původním i novém režimu.
Varianta 0
Varianta 0 zachovává současný stav, nepřináší tedy žádný přínosy ani náklady. Je použita jako benchmark pro hodnocení dalších variant, přičemž hodnota porovnání přínosů a nákladů varianty 0 je rovna nule.
Varianta 1
Tabulka 1 Shrnutí přínosů a nákladů varianty 1
	Přínosy
	Náklady

	Zaměstnavatelé

	Přechod na jeden termín pro podání hlášení a sjednocení podávaných hlášení do jednoho.
Dlouhodobě dojde ke snížení adminstrativní zátěže a snížení potřeby člověko-hodin práce mzdových účetní a personálních útvarů.
Očekávaná průměrná úspora činí 4 člověkohodiny měsíčně na jednoho zaměstnavatele, tj. 48 č/h ročně. Při průměrné mzdě mzdového účetního 230 Kč/h, jde o roční úsporu 9 200 Kč. U 330 tisíc zaměstnavatelů je celková roční úspora 3,1 mld. Kč.
Pokud budeme očekávat dlouhodobou úsporu na této úrovni v horizontu 10 let a realizaci úspory od druhého roku provozu JMHZ, bude celková úspora dosahovat 28 mld. Kč. 
	Zaměstnavatelé budou muset upravit své mzdové a personální SW.
300 tisíc zaměstnavatelů používá elektronickou formu hlášení. Přibližně 20 % z nich bude muset upravit SW nad rámec úprav pokrytých existujícími smlouvami. Dopad na jednoho takového zaměstnavatele se odhaduje 60 000 Kč.
Zbylých 30 tisíc zaměstnavatelů bude muset přejít z papírové na elektronickou formu hlášení. Dopad na jednoho zaměstnavatele se odhaduje 100 000 Kč.
Celkem se po zavedení JMHZ odhadují jednorázové výdaje na straně zaměstnavatelů ve výši 6,5 mld. Kč.

	Zaměstnavatelé rovněž realizují úsporu související s přechodem na elektronické podávání hlášení.
30 000 zaměstnavatelů realizuje hlášení na papírových formulářích, při odhadovaných 6 - 7 hlášeních měsíčně (u menších zaměstnavatelů) a průměrných nákladadech 75 Kč na hlášení (formulář, poštovné ad.), bude ročně realizována úspora 0,2 mld. Kč.
	Zavedení JMHZ a nové podoby hlášení si vyžádá náklady související se školením mzdových účetních. Při očekávaném počtu 100 000 absolvovaných kurzů a průměrné ceně kurzu 3 000 Kč, ponesou zaměstnavatelé další náklady ve výši 0,3 mld. Kč. 

	
	U některých zaměstnavatelů – zejména menších - dojde k růstu počtu položek, které budou měsíčně hlášeny. To si vynutí dodatečné člověkodny práce mzdových účetní.
Při očekávaném dopadu na 250 000 zaměstnavatelů a zvýšení pracnosti o 1 člověkohodinu měsíčně, jde o celkový růst ročních nákladů o 0,7 mld. Kč.
Pokud budeme očekávat dlouhodobé zvýšení pracnosti na této úrovni v horizontu 10 let, pak celkový efekt činí 7 mld. Kč.

	Celkově přináší varianta 1 zaměstnavatelům úspory ve výši 28,2 mld. Kč a vyvolá související náklady ve výši 13,8 mld. Kč. Přínosy varianty tedy převyšují náklady o cca 14,5 mld. Kč. Výhodnější je tedy varianta 1 než varianta 0.

	Státní instituce

	Zavedení JMHZ a efektivnější sdílení údajů povedou k efektivnějšímu využití údajů na straně ČSSZ a Finanční správy.
Výsledným přínosem bude zejména úspěšnější kontrola nadužívání daňového zvýhodnění na vyživované děti u daně z příjmů fyzických osob. Při očekávaném nárůstu inkasa daně o 2 % částky uplatňovaných daňových zvýhodnění na vyživované děti, se jedná o dodatečně vybranou daň ve výši 1,3 mld. Kč.
	Státní instituce v roli správce informačního systému JMHZ i v roli uživatelů údajů z JMHZ ponesou náklady na vybudování a úpravu příslušných IT systémů.
Resort MPSV očekává nutné výdaje ve výši 145 mil. Kč (kmenové ministerstvo) a 112 mil. Kč (ČSSZ). Další výdaje uskuteční ČSÚ – 5,8 mil. Kč ročně – a FS – cca 50 mil. Kč.
Současně MPSV očekává nutné roční výdaje na správu a upravu IS ve výši 30 mil. Kč ročně.
Celkem vzniknou v souvislosti s JMHZ v desetiletém horizontu výdaje státních instuticí ve výši 0,7 mld. Kč.

	Celkově přináší varianta 1 na straně státu zvýšení daňových příjmů o 1,3 mld. Kč a související výdaje ve výši 0,7 mld. Kč. Výhodnější je tedy varianta 1 než varianta 0.

Varianta 2
Tato varianta předpokládá zvýšení nákladů části zaměstnavatelů, zapojených do pilotního provozu, po dobu trvání pilotu. Na druhou stranu dojde u těchto zaměstnavatelů k dřívějšímu nástupu úspory související se snížením administrativní zátěže, která byla popsána u varianty 1. Efekt na obou stranách by se měl vyrušit a varianty 1 a 2 by tak měly být stejně výhodné.
Varianta 2 přináší dodatečný, finančně obtížně měřitelný přínos, kdy dojde k odladění příslušných IT systémů a fungování celého JMHZ v testovacím provozu, což pomůže odstranění nevyhnutelných chyb a vad systému a umožní hladký přechod na JMHZ u všech zaměstnavatelů. Varianta 2 tak snižuje riziko nežádoucích kritických selhání při nasazení nového IT nástroje.
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Ke stanovení pořadí variant se vychází z ukazatelů ve vazbě k naplnění cíle (výše) v podobě zavedení jednotného reportovacího nástroje, a to
Tabulka 2 Vyhodnocení variant
	Cíle regulace
	Varianta 0
	Varianta 1
	Varianta 2

	Aplikuje právo na digitální služby státu
	Částečně
	Ano
	Ano

	Zavede jednodušší komunikaci se státními institucemi
	Ne
	Ano
	Ano

	Sníží administrativní zátěž zaměstnavatelů
	Ne
	Ano
Snížení vyhodnoceno na 14,5 mld. Kč.
	Ano
Snížení vyhodnoceno na 14,5 mld. Kč.

	Povede k efektivní digitalizaci státní správy
	Ne
	Ano
	Ano

	Odstraní vícečetné zasílání informací, kterými již stát disponuje
	Ne
	Ano
Počet hlášení klesne z 25 na 1. Každý údaj bude hlášen právě 1 a dostupné údaje budou do rozhraní hlášení předvyplněny.
	Ano
Počet hlášení klesne z 25 na 1. Každý údaj bude hlášen právě 1 a dostupné údaje budou do rozhraní hlášení předvyplněny.

	Umožní tvorbu statistik a analýz nad centralizovanými datovými zdroji
	Ne
	Ano
	Ano

Varianty 1 a 2 jsou v hlavních hodnocených aspektech rovnocenné. Avšak varianta 2 snižuje, díky pilotnímu testovacímu provozu, riziko kritického selhání po spuštění řešení, což jí činí z pohledu předkladatele vhodnější. Vzhledem k výše uvedenému a současně na základě preferencí subjektů oslovených ke konzultaci byla varianta 2 zvolena jako nejvhodnější varianta řešení.

Implementace doporučené varianty a vynucování
Za implementaci regulace budou odpovídat
· Ministerstvo práce a sociálních věcí,
· Česká správa sociálního zabezpečení,
· Úřad práce ČR,
· Finanční správa České republiky, 
· Český statistický úřad.
Mezi dotčenými subjekty figurují:
· Zaměstnavatelé, 
· Ministerstvo práce a sociálních věcí,
· Česká správa sociálního zabezpečení,
· Úřad práce ČR,
· Finanční správa České republiky, 
· Český statistický úřad.
Vynucování
Za provádění navrhované úpravy bude odpovědné MPSV, respektive ČSSZ a další orgány participující na systému JMHZ. 
Za účelem implementace bude přijat nový zákon o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů a budou upraveny související právní předpisy, např. zákon o nemocenském pojištění, zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o důchodovém pojištění, zákon o daních z příjmů, zákon o státní statistické službě, zákon o zaměstnanosti a zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.
Vzhledem k tomu, že v případě přijetí navrhovaného řešení se jedná o opatření ve prospěch všech zúčastněných subjektů a bude zajišťováno MPSV, respektive ČSSZ, nepředpokládá se nutnost zvýšené potřeby vynucování nad rámec obsažený v navrhované právní úpravě.
Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti zavedení JMHZ provede MPSV do 5 let ode dne účinnosti navrhované právní úpravy na základě dat poskytnutých do systému, aby bylo možné relevantním způsobem zhodnotit dopady nové právní úpravy. Současně budou nově zaváděné mechanismy vyhodnocovány průběžně, a to zejména na základě poznatků z aplikační praxe. V případě potřeby budou zjištěné nedostatky korigovány prostřednictvím změny právního předpisu nebo v rámci metodického řízení (detaily technického charakteru).
Dopad nové právní úpravy bude průběžně vyhodnocován v rámci samotného procesu pravidelných měsíčních hlášení. V rámci přezkumu dopadů navrhované právní úpravy budou sledovány a vyhodnocovány zejména následující metriky: 
· celkový počet registrovaných zaměstnavatelů/počet nově registrovaných zaměstnavatelů za dané období/počet odregistrovaných zaměstnavatelů za dané období/počet zaměstnavatelů sloučených přeměnou za dané období
· celkový počet registrovaných zaměstnanců/počet nově registrovaných zaměstnanců za dané období/počet odregistrovaných zaměstnanců za dané období
· celkový počet podaných měsíčních hlášení za dané období
· počet měsíčních hlášení v rozlišení dle druhu podání (řádné/opravné)
· správnost a úplnost podání JMHZ – zda zaměstnavatel zasílá za všechny zaměstnance, nebo jen za část zaměstnanců
· počet měsíčních hlášení v rozlišení dle použitého komunikačního kanálu (APEP/VREP, ISDS, ePortál)
· počet podání (podaných řádně a včas) v daném období
· počet chybných podání v daném období
· počet zaměstnavatelů, kteří nepodali žádné hlášení, ačkoliv byli registrováni a měli zaregistrované zaměstnance
· období podání (v jakém období – časovém úseku – daného měsíce zaměstnavatelé nejvíce podávají)
· celkový počet formulářů z podání v daném období
· počet chybných formulářů z podání v rozlišení dle jednotlivých předem definovaných typů chyb
· kolika zaměstnavatelům jsou zasílány výzvy (urgence) a případně zda jsou tyto výzvy zasílány opakovaně.
Dále bude na základě získaných dat monitorována míra administrativní zátěže pro ÚSSZ/ČSSZ, FS, ČSÚ, zaměstnavatele. 
Konzultace a zdroje dat
O konzultace byly požádány následující subjekty:

Ministerstvo financí
Ministerstvo vnitra
ČSSZ
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Svaz průmyslu a dopravy
Hospodářská komora České republiky 
Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR
Český statistický úřad 

Stěžejní body z vyjádření konzultujících subjektů

Vyhodnocení konzultací

Ministerstvo financí
Preferuje variantu 2.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Stanovisko KZPS ČR k záměru vytvořit jednotný reportní systém je veskrze pozitivní. Vítají snahu vytvořit jednotný systém reportu s jedním jasně určeným správcem, který dále zajistí distribuce informací v rámci státní správy. Je důležité, aby skutečná realizace systému přinesla zjednodušení hlášení a umožnila maximální automatizaci i na straně zaměstnavatelů. Riziko vyplývá z popsaných úvah o měsíčním reportování povinných údajů, které jsou nyní povinně reportovány s odlišnou (delší) frekvencí.   
Odmítají variantu 0, varianty 1 a 2 jsou pro ně rovnocenné.

ČSSZ
Preferuje variantu 2.

ČSÚ
Preferuje variantu 2.

Nejvíce preferencí získala varianta II a to 4 preference. 
Varianta 0 nezískala žádné preference a varianta 1 získala 1 preferenci.
Od subjektů, neuvedených ve Vyhodnocení konzultací, nebylo vyjádření obdrženo.
Kontakt na zpracovatele RIA
Zpracovali:
Ing. Jan Škorpík, Ing. Marek Suchomel
Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálního pojištění
Telefon: 950192340, 950192593
e-mail: jan.skorpik@mpsv.cz, marek.suchomel@mpsv.cz
2

image1.png

image2.png