Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDBPJ7JHA najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                     POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                                9. volební období

                872/0

  Návrh poslankyně Heleny Válkové na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám

  sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících
                                              zákonů

                        Zástupce předkladatele: Válková Helena
                        Doručeno poslancům: 4. prosince 2024 v 10:37
                                                   ZÁKON
                                           ze dne ……….. 2024,
kterým se mění zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám
       sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                      Čl. I
V § 4 odst. 2 zákona 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám
sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů, se slovo „tří“
nahrazuje slovem „pěti“.

                                                      Čl. II
                                                   Účinnost
        Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.

                                                        1
                                         DŮVODOVÁ ZPRÁVA

                                                I. Obecná část

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu
k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Dne 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní
částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů.
Zákon reagoval na zjištěná porušování lidských práv v podobě provádění nezákonných
sterilizací, tedy na zásahy do práv osob, především jejich tělesné integrity, ale i soukromí a
rodinného života.
Na problematiku protiprávních sterilizací bylo poprvé podrobně poukázáno na konci roku 2005
v Závěrečném stanovisku Veřejného ochránce práv ve věci sterilizací prováděných v rozporu s
právem,1 kdy VOP zjistil, že ve většině případů z více než 80 stížností, které v roce 2005 obdržel
a z nichž některé podrobně popsal, byla sterilizace provedena v rozporu s platnými
zdravotnickými předpisy. Nedostatky spatřoval zejména v neudílení svobodného a
informovaného souhlasu se zákrokem ve výše popsaném občanskoprávním smyslu, následkem
čehož došlo k protiprávním zásahům do osobnostních práv postižených. Např. v mnohých
případech ženy podepisovaly souhlas se sterilizací jen několik desítek minut nebo jednotek
hodin před porodem dítěte. V jiném případě pacientka podepsala pouze obecný souhlas „s
operací a s každým zákrokem, který se ukáže během operace nutným“, což rozhodně nelze
považovat za platný informovaný souhlas se sterilizací. Dále veřejný ochránce práv
konstatoval, že během období komunismu (s přesahem do roku 1991 i poté) orgány státní
sociální péče aktivně ovlivňovaly reprodukční chování žen skrze formální a neformální nátlak
a motivaci k podstoupení sterilizace. Nátlak měl v praxi často podobu přemlouvání,
přesvědčování či hrozby odebráním dětí, sociálních dávek či jiné vážné újmy. Motivace pak
spočívala v přislíbení a následném poskytnutí finanční či věcné sociální dávky v zájmu „zdravé
populace“, což upravovaly tehdejší interní a později dokonce právní předpisy. Cílem této státní
politiky bylo patrně zlepšení situace sociálně slabších rodin omezením počtu dětí, které budou

1 Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci sterilizací prováděných v rozporu s právem a návrhy
opatření k nápravě ze dne 23. 12. 2005, sp. zn. 3099/2004/VOP dostupné z:
https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/2596.

                                                        2
mít. Dalším cílem však bylo i zajištění „kvalitnější populace,“ jak vyplývá ze zpráv okresních
národních výborů, jež dávku poskytovaly. Z této skutečnosti lze bezesporu dovozovat
nepřípustný eugenický charakter této praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí
v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové,
nepřizpůsobivé či nežádoucí, ať již to byla romská populace, jak naznačují zjištění ochránce,
anebo osoby s duševním či jiným zdravotním postižením, či osoby s větším počtem dětí.

Zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v
rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů v návaznosti na učiněná zjištění
zcela nově a komplexně upravil podmínky, za kterých stát odškodní oběti výše popsaných
sterilizací provedených v rozporu s právem. Odškodnění je aktuálně prováděno poskytnutím
jednorázové peněžní částky ve výši 300 000 Kč dle procesních podmínek rozhodování o nároku
na poskytnutí částky určené k odškodnění a vymezuje působnost Ministerstva zdravotnictví při
odškodňování obětí.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti
navrhované právní úpravy

Zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v
rozporu s právem stanoví ve svém § 4 lhůtu, do kdy je třeba nárok na odškodnění uplatnit.
Lhůta činí tři roky od účinnosti zákona a uplyne proto k 31. prosinci 2024. Jedná se o lhůtu
prekluzivní, neuplatní-li tedy oprávněná osoba nárok v této lhůtě, pak nárok zaniká. Cílem
předloženého poslaneckého návrhu zákona je tuto prekluzivní lhůtu od další dva roky
prodloužit. Jak ukázala praxe, nastavená tří letá lhůta byla pro uplatnění všech žádostí příliš
krátká, a to zejm. z následujících důvodů.

Velmi problematická je otázka dokazování nároku na odškodnění ze strany obětí. Dne
4. července 2024 (tedy těsně před koncem prekluzivní lhůty pro uplatnění nároku) vydal NSS
rozsudek ve věci sp. zn. 9 As 61/2023, v němž zpochybnil postup Ministerstva zdravotnictví
pro situace, kdy zdravotnická dokumentace žadatelky neexistuje nebo je zjevně
nedůvěryhodná. NSS dospěl k závěru, že v situaci, kdy zdravotnická dokumentace žadatelky o
jednorázovou peněžní částku podle zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní
částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, neexistuje nebo je zjevně nedůvěryhodná,

                                                        3
musí správní orgány posoudit, zda žadatelka předestřela alespoň na první pohled hájitelné
tvrzení, že se v rozhodném období podrobila sterilizaci v rozporu s právem. O takto hájitelné
tvrzení se bude jednat za podmínky, že v řízení najevo vyšlé indicie ve svém souhrnu
nepřipouštějí jiné racionální vysvětlení situace či chování jednotlivých účastníků, než že k
protiprávní sterilizaci žadatelky pravděpodobně došlo tak, jak žadatelka tvrdí. V takovém
případě musí správní orgány považovat předpoklady pro přiznání jednorázové peněžní částky
za naplněné, ledaže samy prokáží, že ke skutečnostem žadatelkou tvrzeným dojít nemohlo.

Případ, kdy žadatelka nebyla schopna s odstupem času doložit všechny doklady a nárok na
odškodnění byl ze strany Ministerstva zdravotnictví zamítnut, přitom nebyl pouze jeden, neboť
došlo v mnoha případech ke ztrátě, znehodnocení a nebo skartaci příslušné zdravotní
dokumentace, která by byla jednoznačným důkazem o provedení sterilizace.

Nadto, v řízeních o odškodnění protiprávních sterilizací podle zákona č. 297/2021 Sb.
docházelo v uplynulých třech letech k chybám a vadám řízení. Tyto byly zdokumentovány
např. ve stanovisku VOP sp. zn. 15642/2022/VOP.

Mnozí z postižených současně neměli dostatečné informace o možnosti žádat o odškodnění,
což vedlo k tomu, že řada z nich nestihla svůj nárok uplatnit. Není výjimkou, že poškozené
osoby nevěděly, kde mohou o odškodnění žádat, a to zejména v důsledku složitosti a
nepřehlednosti administrativního postupu. Z tohoto důvodu je nezbytné zajistit dostatečný
časový rámec pro všechny osoby, které mají právo na odškodnění, aby měly skutečnou možnost
o něj požádat.

Mnohé z postižených obětí žijí v těžkých sociálních podmínkách, které značně ovlivňují jejich
schopnost reagovat na administrativní výzvy. Často se jedná o osoby, které prožily trauma a
jejich životní situace není jednoduchá. Z těchto důvodů je nezbytné, aby byl zajištěn dostatečný
čas pro všechny, kdo se rozhodnou žádat o odškodnění, aniž by byli nadále znevýhodněni.
Kapacity poradenských služeb, jež mají umožnit doprovod žadatelek při podání žádostí a
souvisejících úkonů, byly v nevládních neziskových organizacích navíc z finančních důvodů
navýšeny až v průběhu roku 2024.

                                                        4
Prodloužení lhůty pro podání žádostí o odškodnění je proto snahou o dosažení spravedlnosti a
odpovědnosti státu vůči obětem protiprávních sterilizací.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavním pořádkem České republiky. Naopak
napravuje porušení práv zaručených Listinou základních práv a svobod, k nimž docházelo v
minulosti. Provádění protiprávních sterilizací je totiž v rozporu zejména s právem na
nedotknutelnost osoby, které zaručuje čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nedotknutelnost osoby ostatně byla zakotvena i v Ústavě ČSSR z roku 1960.

Protiprávní sterilizace představuje závažný zásah do základních lidských práv, jako je právo na
ochranu života a zdraví, právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí či právo na rodinný
život. Za jejich provádění je odpovědný stát, který nepřijal dostatečnou právní úpravu
informovaného souhlasu s prováděním sterilizací, která by zaručovala důsledné dodržování
práv pacientů, a umožnil tak jejich porušování. V některých případech pak dokonce sám stát,
resp. jeho sociální pracovníci při výkonu sociální práce poškozené osoby motivovaly k
podstoupení sterilizace jako eugenického opatření „v zájmu populace“. Rovněž za takové
jednání je odpovědný stát. Právě stát by proto měl zajistit efektivní prostředek nápravy.

D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními
smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava není v kolizi s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů
Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Naopak směřuje k naplnění
některých právních zásad práva Evropské unie jako je ochrana základních lidských práv včetně
práva na nedotknutelnost lidské osoby (čl. 3 Listiny základních práv EU) či práva na
respektování soukromého a rodinného života (čl. 7 Listiny základních práv EU), resp. ke
kompenzaci jejich porušení.

Navrhovaná právní úprava je zcela v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána. Směřuje totiž k nápravě porušení mezinárodních závazků České republiky,

                                                        5
k nimž v minulosti docházelo. Nutnost svobodného a informovaného souhlasu s lékařským
zákrokem (tedy i provedením sterilizace) vyplývá z řady mezinárodních smluv (jedná se zejm.
o Mezinárodní pakty o občanských a politických a hospodářských, sociálních a kulturních
právech, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluvu proti mučení a jinému
krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o ochraně lidských práv
a základních svobod, Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti
s aplikací biologie a medicíny, Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové
diskriminace).

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále
sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny,
a dopady na životní prostředí

Návrh nemá žádné dopady na podnikatelské prostředí ani na stav životního prostředí v České
republice. Sociální dopady návrhu budou naopak pozitivní, neboť návrh přispěje k ochraně práv
sociálně znevýhodněných skupin (a národnostních menšin) a dalších osob, které byly
prováděním sterilizací v rozporu s právem poškozeny. Dopad na státní rozpočet je zanedbatelný
ve srovnání s přínosem pro oběti nezákonných sterilizací.

F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen,
zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu se zásadou zákazu diskriminace a právem na rovné
zacházení. Pro přiznání nároku se uplatňují naprosto stejné podmínky, bez ohledu na pohlaví či
příslušnost žadatele k etnické, majetkové či jiné sociální skupině. Návrh naopak směřuje k
posílení ochrany práv skupin znevýhodněných na základě rasového či etnického původu,
pohlaví, zdravotního postižení a dalších diskriminačních znaků, které se v minulosti mohly
snadněji stát oběťmi protiprávních sterilizací. Návrh naopak zajišťuje těmto skupinám
podmínky pro efektivní a skutečnou ochranu jejich práv. Předkládaný zákon bude mít rovněž
pozitivní dopad na rovnost žen a mužů vzhledem k tomu, že směřuje k odškodnění
sterilizovaných žen i mužů, tedy potenciálních obětí nezákonných výkonů na obou pohlavích.

                                                        6
Předkládaný zákon tak mimo jiné přispívá i k plnění mezinárodních závazků České republiky
v oblasti rovných příležitostí a rovného zacházení s ženami a muži (Úmluva o odstranění všech
forem diskriminace žen a další).

G. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již
v prvním čtení

Bez neprodleného přijetí předloženého návrhu dojde k 31. prosinci 2024 k uplynutí prekluzivní
lhůty stanovené v § 4 odst. 2 zák. č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky
osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů.
Navrhuje se proto, aby s návrhem zákona vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v
prvním čtení (podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny) tak, aby
mohl nabýt účinnosti dne 1. ledna 2025.

                                               II. Zvláštní část

K čl. I
Ustanovení upravuje § 4 odst. 2 zák. č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky
osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů, jenž
stanovuje lhůtu, do kdy je třeba nárok na odškodnění za nezákonnou sterilizaci uplatnit. Lhůta
činí tři roky od účinnosti zákona. Jedná se o lhůtu prekluzivní, neuplatní-li tedy oprávněná
osoba nárok v této lhůtě, pak nárok zaniká. Tato lhůta však není dostatečně dlouhá, jak ukázala
praxe, a je potřeba ji o dva roky prodloužit. Lhůta pro uplatnění nároku na odškodnění by tak
uplynula až dne 31. prosince 2026.

K čl. II
        Účinnost návrhu zákona se navrhuje stanovit od 1. ledna 2025, neboť se týká řešení

životních situací, které nastanou již počátkem roku 2025.

                                       V Praze dne 2. prosince 2024
                     prof. JUDr. Helena Válková, CSc., podepsáno elektronicky

                                                        7
Platné znění části zákona č. č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky
osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů,
s vyznačením navrhovaných změn

                                                       § 4
                                       Jednorázová peněžní částka
        (1) Oprávněná osoba má nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 300
000 Kč (dále jen „nárok“).
        (2) Nárok je třeba uplatnit u ministerstva nejpozději do tří pěti let od účinnosti tohoto
zákona, jinak zaniká.
        (3) Přiznání nároku nevylučuje uplatnění práv příslušejících oprávněné osobě
z důvodu zásahu do integrity podle obecných předpisů občanského práva. Přiznaný nárok se
na případnou náhradu škody či přiměřené zadostiučinění započte.

                                                        1