Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDBVJEPTD najdete zde


                2

Příloha
usnesení vlády
ze dne                  č.

STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Jakuba Michálka, Ivana Bartoše, Olgy Richterové a Kláry Kocmanové na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ve znění pozdějších ústavních zákonů
(sněmovní tisk č. 879)

	Vláda na své schůzi dne 8. ledna 2025 projednala a posoudila návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a zaujala k tomuto návrhu zákona neutrální stanovisko, přičemž upozorňuje na některé níže uvedené skutečnosti, které je vhodné zohlednit v dalším legislativním procesu:
1st Vláda je přesvědčena, že každému návrhu změny Ústavy České republiky jako stěžejní součásti ústavního pořádku České republiky by měla předcházet co nejširší celospolečenská i odborná diskuze. Ta k nyní předloženému návrhu, který řeší izolovaně jen velmi úzkou část ústavní regulace, v podobě, v jaké byl předložen, neproběhla. 
2nd Vláda má za to, že před rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je žádoucí zajistit sjednocení a koordinaci činnosti kontrolních orgánů, snížit zátěž kontrolovaných, vyloučit duplicitní kontroly a zajistit sdílení poznatků mezi kontrolními orgány. K tomu sice směřuje úprava obsažená ve vládním návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí (sněmovní tisk č. 855), který již vláda předložila Poslanecké sněmovně, ale který ještě nebyl projednán ani v prvém čtení a existuje jisté riziko, že nebude do konce tohoto volebního období přijat. Bez racionalizace v oblasti veřejnosprávních kontrol však nelze s přijetím rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu počítat.
3rd Ačkoliv předkladatelé zamýšlejí rozšířit kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu pouze na oblast hospodaření České televize a Českého rozhlasu, je jejich návrh formulován velmi obecně a v budoucnu by umožnil neomezeně rozšiřovat kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu pouze běžným zákonem, bude-li existovat jakékoliv napojení na veřejné rozpočty nebo půjde-li o veřejné prostředky. 
4th Zařazení zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu mezi tzv. organické zákony, k jejichž přijetí je podle čl. 40 Ústavy třeba souhlasu obou komor Parlamentu, je sice možným řešením, nicméně pak se nabízí logická otázka, zda neexistují jiné, z hlediska právního řádu demokratického právního státu i významnější zákony, kterým by v takovém případě mělo být přiznáno obdobné postavení. Příkladem může být přinejmenším zákon o Ústavním soudu, který stanoví mimo jiné i to, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem, a kterým jsou soudci Ústavního soudu při svém rozhodování vázáni stejně jako ústavním zákonem, respektive ústavním pořádkem.