Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDC8B8LBL najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                   POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                             9. volební období

              883/0

   Návrh poslanců Lukáše Vlčka, Ivana Adamce, Róberta Telekyho
       a Michala Kučery na vydání zákona, kterým se mění zákon

 č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický

    zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb.,
o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění

                                  pozdějších předpisů

                     Zástupce předkladatele: Vlček L. a další
                     Doručeno poslancům: 20. prosince 2024 v 14:14
                                                   N á v r h
                                                   ZÁKON
                                                ze dne … 2025,

    kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
 správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve
   znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky

                     významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                ČÁST PRVNÍ

                                      Změna energetického zákona

                                                      Čl. I
        Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona
č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb.,
zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona
č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb.,
zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona
č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb.,
zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb.,
zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona
č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb.,
zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2022 Sb., zákona č. 19/2023 Sb., zákona č. 427/2023
Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 265/2024 Sb. a zákona
č. …/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 3 se slovo „kratší“ nahrazuje slovem „kratší,“.
2. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní:

   „(4) Licenci na výrobu elektřiny nelze udělit ve vztahu k provozovně, ke které Energetický
regulační úřad zrušil licenci podle § 10 odst. 3 písm. g).“.
3. V § 10 odst. 3 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.
4. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g),
které zní:

        „g) držitel licence v rozporu s oznámením ukončení výroby elektřiny podle § 34 odst. 1
pokračuje ve výrobě elektřiny, aniž by mu byla uložena povinnost nad rámec licence podle § 12
odst. 4, nebo po ukončení uložení povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 4, jde-li
o licenci na výrobu elektřiny ve vztahu k výrobně elektřiny, k níž výrobce elektřiny oznámil
ukončení výroby elektřiny podle § 34 odst. 1 nebo k níž mu byla uložena povinnost nad rámec
licence podle § 12 odst. 4.“.

5. V § 12 odst. 1 větě první se slova „nebo distribuce plynu“ nahrazují slovy „ , distribuce
plynu nebo výroby elektřiny“ a slovo „ , nebo“ se nahrazuje slovy „nebo u kterého“.

6. V § 12 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , nebo v případě výroby elektřiny
rovněž pokračování ve výkonu licencované činnosti stávajícím držitelem licence, který oznámil
záměr ukončit výrobu elektřiny podle § 34 odst. 1 nebo ukončil výrobu elektřiny v rozporu
s § 34 odst. 1“.

7. V § 12 odst. 1 větě třetí se za slovo „je“ vkládají slova „v tomto případě“.

8. V § 12 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

     „(4) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu energetický regulační úřad uloží
stávajícímu nebo jinému držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět elektřinu nad
rámec licence, je-li to nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační
soustavy a existuje-li důvodný předpoklad, že bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační
soustavy nebude možné zajistit jinými prostředky provozovatele přenosové soustavy;
podkladem pro rozhodnutí je vyhodnocení provozovatele přenosové soustavy podle § 33.“.

Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.

9. V § 12 odst. 5 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 2, 3 nebo 4“.

10. V § 12 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ , nebo v případě povinnosti
výroby elektřiny nad rámec licence 12 měsíců“.

11. V § 12 odst. 5 se slova „poskytnutí energetického“ nahrazují slovy „poskytnout
energetické“.

12. V § 12 odst. 5 větě poslední se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.

13. V § 12 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

     „(6) Energetický regulační úřad uloží povinnost jinému držiteli licence, pokud stávající
odmítne pokračovat za podmínek stanovených úřadem. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení a je-li
důvodný předpoklad, že by povinnost výroby elektřiny nad rámec licence mohlo převzít více
držitelů licence, může Energetický regulační úřad uložit povinnost výroby elektřiny nad rámec
licence v řízení o výběru žádosti. Vyhlášení řízení o výběru žádosti se oznamuje rovněž
v Obchodním věstníku; ustanovení správního řádu o oznamování vyhlášení řízení o výběru
žádosti prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a zveřejnění v hromadných
sdělovacích prostředcích jako předpokladu zahájení řízení se nepoužijí. Energetický regulační
úřad rozhodne o výběru žádosti na základě stanovených kritérií hodnocení podaných žádostí
a s ohledem na výši nákladů na výkon povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence
a přiměřeného zisku a schopnost zajistit výkon povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence.
Výši nákladů na výkon povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence a přiměřeného zisku
podle nejvýhodnější žádosti zohlední Energetický regulační úřad při stanovení způsobu
výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 9. Pokud hrozí nebezpečí
z prodlení, není v řízení podaná žádná žádost, žádná žádost neodpovídá požadavkům pro
hodnocení žádosti jako úspěšné nebo všichni žadatelé vzali žádosti zpět, Energetický regulační
úřad řízení o výběru žádosti zastaví a trvají-li důvody pro uložení povinnosti výroby elektřiny
nad rámec licence, uloží Energetický regulační úřad povinnost výroby elektřiny nad rámec
licence výrobci elektřiny, kterého určí.“.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

14. V § 12 odst. 7 se slova „nebo distribuce plynu“ nahrazují slovy „ , distribuce plynu nebo
výroby elektřiny“.

15. V § 12 se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí:

     „(9) Výrobce elektřiny, kterému byla uložena povinnost výroby elektřiny nad rámec
licence, má právo na úhradu prokazatelné ztráty, pokud tržní příjem z výroby elektřiny nad
rámec licence nepokrývá náklady na výkon této činnosti, a přiměřeného zisku. Energetický
regulační úřad stanoví výši úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo způsob
výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a postup jejich úhrady na žádost výrobce
elektřiny nebo z moci úřední. Stanoví-li Energetický regulační úřad způsob výpočtu
prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, může rovněž stanovit výši zálohových plateb na
úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo způsob jejich výpočtu, splatnosti
zálohových plateb, postup vypořádání zálohových plateb a způsob a termíny doložení vzniku
a výše prokazatelné ztráty a výše přiměřeného zisku výrobcem elektřiny provozovateli
přenosové soustavy a Energetickému regulačnímu úřadu. Stanovenou výši úhrady prokazatelné
ztráty a přiměřeného zisku nebo způsob jejich výpočtu může Energetický regulační úřad na
žádost nebo z moci úřední v průběhu výkonu povinnosti nad rámec licence změnit, pokud došlo
ke změně předpokladů, za kterých byly výše úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku
nebo způsob jejich výpočtu stanoveny, nebo z jiného vážného důvodu. Prokazatelnou ztrátu
a přiměřený zisk hradí výrobci elektřiny provozovatel přenosové soustavy. Náklady
provozovatele přenosové soustavy na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jsou
hrazeny prostřednictvím ceny za systémové služby. Vznikne-li na úhradě prokazatelné ztráty
a přiměřeného zisku přeplatek, je výrobce elektřiny povinen uhradit rozdíl mezi zálohovými
platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku vyplývající z vypořádání zálohových
plateb provozovateli přenosové soustavy.

     (10) Uhradil-li provozovatel přenosové soustavy výrobci elektřiny prokazatelnou ztrátu
a přiměřený zisk v důsledku poskytnutí neúplných, nesprávných nebo nepravdivých údajů
výrobcem elektřiny, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že výrobce elektřiny získal
prostředky na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku neoprávněně, stanoví jejich výši
a uloží výrobci elektřiny povinnost uhradit je provozovateli přenosové soustavy.“.

Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 11 až 13.

16. V § 12 odst. 12 se za slovo „soustavy“ vkládají slova „ , smluv o zajištění služby přenosové
soustavy, smluv o poskytování podpůrných služeb“, slova „držitelem licence,“ se nahrazují
slovy „držitelem licence“ a slova „nebo 3“ se nahrazují slovy „ , 3 nebo 4“.
17. V § 17 odst. 6 písm. c) se slova „nebo distribuce plynu“ nahrazují slovy „ , distribuce plynu
nebo výroby elektřiny“.

18. V § 17 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a umožnit výkon této povinnosti
nad rámec licence“.

19. V § 17 odst. 6 písm. k) se za slovo „ztráty“ vkládají slova „a přiměřeného zisku“ a slova
„6 a“ se nahrazují slovy „9 a“.

20. V § 17 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která
znějí:

„l) výši náhrady nebo schválení výše náhrady podle § 12 odst. 7,

m) neoprávněném získání prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, výši
   těchto prostředků a uložení povinnosti uhradit je provozovateli přenosové soustavy podle
   § 12 odst. 10.“.

21. Za § 30d se vkládá nový § 30e, který zní:

                                                     „§ 30e

     (1) Žádost o udělení autorizace výrobny elektřiny, která je energeticky strategickým
celkem a k výrobě elektřiny využívá zemní plyn, obsahuje kromě náležitostí podle § 30b odst. 1
dále informace o předpokládaném průběhu výběru dodavatele takové výrobny elektřiny nebo
její části.

     (2) Rozhodnutí o udělení autorizace výrobny elektřiny, která je energeticky strategickým
celkem a k výrobě elektřiny využívá zemní plyn, obsahuje kromě náležitostí podle § 30c odst. 1
dále podmínku platnosti autorizace spočívající v povinnosti žadatele zajistit po dobu do
dokončení výstavby a údržby takové výrobny dodržení požadavků na zajištění ochrany
základních bezpečnostních zájmů České republiky, které stanoví ministerstvo, a poskytovat
ministerstvu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit základní bezpečnostní zájmy
České republiky.“.

22. V § 34 odst. 1 se text „10 MW“ nahrazuje textem „100 MW“.

23. V § 90 odst. 1 písm. c) se slova „neumožní určenému držiteli licence“ nahrazují slovy
„neposkytne určenému držiteli licence energetické zařízení nebo mu neumožní“.

24. V § 91 odst. 1 písm. i) se číslo „7“ nahrazuje číslem „11“.

25. V § 91 odst. 1 se na konci písmene q) slovo „nebo“ zrušuje.

26. V § 91 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno s),
které zní:

„s) nepředá kopie uzavřených smluv nebo nezajišťuje povinnosti nad rámec licence ve vztahu
   k místům ostatní spotřeby podle § 12 odst. 12.“.

27. V § 91 odst. 2 se na konci písmen o) a p) slovo „nebo“ zrušuje.

28. V § 91 odst. 2 písm. q) se slova „přerušení nebo“ zrušují a slova „provozu výrobny“ se
nahrazují slovem „výroby“.

29. V § 91 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r) a s), která
znějí:
„r) neuhradí rozdíl mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku
   podle § 12 odst. 9, nebo

s) ukončí výrobu elektřiny v rozporu s § 34 odst. 1.“.
30. V § 91a odst. 1 písm. d) se slova „neumožní určenému držiteli licence“ nahrazují slovy
„neposkytne určenému držiteli licence energetické zařízení nebo mu neumožní“.
31. V § 96 odst. 7 se slova „vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle
§ 12 odst. 2 nebo 3, povinnost“ zrušují a slova „§ 12 odst. 1 tohoto zákona“ se nahrazují slovy
„§ 12 odst. 2, 3 nebo 4“.
32. V § 96d odst. 1 písm. b) se za slova „nad rámec licence“ vkládají slova „a umožnit výkon
povinnosti nad rámec licence“ a číslo „1“ nahrazuje slovy „2, 3 nebo 4“.
33. V § 96d odst. 1 písm. c) se slova „licence nebo“ nahrazují slovy „licence, zajišťovat“, za
slova „plynu nad rámec licence“ se vkládají slova „nebo výroby elektřiny nad rámec licence“
a slova „nebo 3“ se nahrazují slovy „ , 3 nebo 4“.
34. V § 98a odst. 2 písm. d) se za slovo „ztráty“ vkládají slova „a přiměřeného zisku“.
35. Na konci textu poznámek pod čarou č. 66 a 67 se doplňují slova „ , v platném znění“.

                                                      Čl. II

                                           Přechodné ustanovení
Řízení o udělení autorizace výroben elektřiny zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 458/2000
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

                                               ČÁST DRUHÁ

         Změna zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury

                                                     Čl. III

     Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění
zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona
č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb.,
zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 126/2023
Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 202/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb. a zákona
č. 183/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které
     zní:

„c) stavba výrobny elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, včetně
   dalších staveb nacházejících se uvnitř i vně areálu této stavby souvisejících s výstavbou,
   uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou této stavby a s jejím
   připojením do elektrizační a plynárenské soustavy včetně staveb s tímto připojením
   souvisejících.“.
2. V § 2c se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, ledaže jde o případ podle odstavce 4“.

3. V § 2c se doplňuje odstavec 4, který zní:

     „(4) Nedojde-li v případě stavby pro energetickou bezpečnost ani postupem podle odstavce
2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými
orgány navzájem, může vyhodnotit tyto rozpory stavební úřad. Ustanovení tohoto odstavce se
nepoužije na

a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona
   o posuzování vlivů na životní prostředí,

b) jednotné environmentální stanovisko vydané podle zákona o jednotném environmentálním
   stanovisku namísto závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní
   prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo správního úkonu orgánu
   ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým se

   1. posuzuje splnění podmínek pro stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků,

   2. vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému
       poškození nebo ke zničení evropského stanoviště nebo stanoviště evropsky významných
       druhů,

   3. uděluje souhlas k činnostem v ptačích oblastech,

   4. posuzuje splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů
       rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie,

   5. uděluje souhlas k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště
       chráněných území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu evropských
       stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany
       evropsky významných lokalit.“.

4. V § 2d odstavec 2 zní:

     „(2) V řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost správní
orgány projednávají a rozhodují věc přednostně před jinými stavbami energetické
infrastruktury.“.

5. V § 2d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

     „(3) Správní orgán, který v souvislosti se záměrem stavby pro energetickou bezpečnost
vydává rozhodnutí v řízeních podle § 1, není oprávněn prodloužit lhůtu pro jeho vydání.

     (4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska k záměru
stavby pro energetickou bezpečnost vydá vyjádření nebo závazné stanovisko bez zbytečného
odkladu, nejpozději do 20 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem.
Jednotné environmentální stanovisko26) k záměru stavby pro energetickou bezpečnost uvedené
v § 1 odst. 5 písm. c) vydá příslušný orgán bezodkladně, nejpozději však do 40 dnů ode dne,
kdy byl o vydání jednotného environmentálního stanoviska požádán. Dotčený orgán příslušný
k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska ani dotčený orgán příslušný k vydání jednotného
environmentálního stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost není oprávněn
prodloužit lhůtu pro jejich vydání. Ustanovení § 178 odst. 3 a 4 stavebního zákona není
dotčeno.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.

6. V § 2d se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 až 17, které znějí:

     „(8) Řízení podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost se vždy
považuje za řízení s velkým počtem účastníků.

     (9) Povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle stavebního zákona platí
5 let ode dne nabytí právní moci.

     (10) Účastník řízení v řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou
bezpečnost může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví, nejpozději však při
prvním úkonu účastníka řízení v řízení nebo při prvním úkonu účastníka řízení následujícím po
prvním úkonu úřední osoby v řízení. K později uplatněným námitkám nebo námitkám
neobsahujícím odůvodnění se nepřihlíží.

     (11) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost nesmí být lhůta pro uplatnění
námitky podle § 191 odst. 2 stavebního zákona delší než 1 měsíc.

     (12) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost v území, ve kterém byl vydán
územní plán, stavební úřad nenařizuje veřejné ústní jednání.

     (13) Lhůty pro vydání rozhodnutí v řízeních podle § 1 a lhůty pro vydání vyjádření,
závazného stanoviska nebo jednotného environmentálního stanoviska ve věci záměru stavby
pro energetickou bezpečnost z důvodu doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti na základě
výzvy správního orgánu se staví do doby, než dojde k doplnění žádosti nebo k odstranění vad
žádosti. Postup podle § 65 odst. 1 věty čtvrté správního řádu se nepoužije.

     (14) Platnost jednotného environmentálního stanoviska26) ve věci záměrů staveb pro
energetickou bezpečnost je 7 let ode dne jeho vydání. Ustanovení § 7 odst. 1 věty druhé a třetí
zákona o jednotném environmentálním stanovisku tím nejsou dotčena.

     (15) Nedostaví-li se zpracovatel dokumentace nebo posudku k veřejnému projednání
nařízenému ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle § 17 zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí, příslušný úřad koná veřejné projednání v jejich
nepřítomnosti. Postup podle § 17 odst. 3 a 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se
nepoužije.

     (16) Proti rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že záměr stavby pro energetickou
bezpečnost nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona o posouzení
vlivů na životní prostředí, není přípustné odvolání.

     (17) Je-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vyžadováno vyjádření nebo
závazné stanovisko dotčeného orgánu podle jiného právního předpisu a není-li součástí žádosti
o vydání kolaudačního rozhodnutí nebo žádosti o změnu záměru před jeho dokončením podle
stavebního zákona, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu. Ustanovení § 184 odst. 3 a 4
stavebního zákona se použijí obdobně.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 18.
7. V § 2d odst. 18 se číslo „5“ nahrazuje číslem „17“.
8. V § 3 odst. 9 se za slovo „zákonu“ vkládají slova „nebo pro uskutečnění záměru stavby pro

     energetickou bezpečnost“.
9. V § 4b se za slova „jedná o“ vkládají slova „stavby pro energetickou bezpečnost, stavby

     a zařízení přenosové soustavy,“ a číslo „40“ se nahrazuje číslem „85“.

                                                     Čl. IV
                                           Přechodné ustanovení
Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva
a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.

                                                ČÁST TŘETÍ
                                                 ÚČINNOST

                                                     Čl. V
        Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2025.
                                         DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. Obecná část

Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve
znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné
infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu
k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava novelizuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon) (dále jen „energetický zákon“), a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
strategicky významné infrastruktury (dále jen „zákon o urychlení výstavby“).

A) Energetický zákon v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu zapracovává příslušné předpisy
EU a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU podmínky podnikání a výkon
státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství
a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

Energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelami. Podstatné z pohledu postupných
změn energetického trhu byly tři rozsáhlé novely, které postupně transponovaly první, druhý
a třetí balíček energetických předpisů EU do českého práva. Jednalo se o novely č. 670/2004
Sb., č. 158/2009 Sb. a č. 211/2011 Sb.

Poslední právní úprava energetického zákona je doposud v legislativním procesu jako
sněmovní tisk 656 (Lex OZE III). Tato novela je z velké míry transpoziční; v návaznosti na
evropskou právní úpravu čtvrtého energetického balíčku v elektroenergetice z roku 2019 a jeho
novelizaci z roku 2024 („New Market Design“) upravuje tři významné právní instituty moderní
elektroenergetiky: akumulaci energie, flexibilitu uživatelů sítě a agregaci flexibility. Rovněž
doplňuje předchozí novelu energetického zákona (zákon č. 469/2023 Sb.) zaměřenou na
komunitní energetiku, zejména úpravu aktivního zákazníka, energetických společenství
a datového centra, neboť na tyto subjekty má akumulace, flexibilita a její agregace přímý dopad.

B) Zákon o urychlení výstavby v gesci Ministerstva dopravy zapracovává příslušné předpisy
EU a upravuje postupy při přípravě a povolování staveb dopravní, vodní, energetické a těžební
infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, infrastruktury elektronických
komunikací a strategických investičních staveb s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu
a veřejnoprávní povolení.

Zákon o urychlení výstavby byl naposledy novelizován zákonem č. 465/2023 Sb. Cílem
poslední novely bylo zejména provést transpozici směrnice (EU) 2021/1187 o zjednodušení
opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T). V souvislosti
s energetickou krizí novela obsahovala rovněž zavedení definice staveb pro energetickou
bezpečnost a některých jiných typů energetických zařízení a upravila zrychlený správní postup
jejich schvalování.

Stávající právní úprava v obou zákonech nevykazuje nedostatky z hlediska zákazu diskriminace
a rovnosti mužů a žen. Právní úprava má převážně technický charakter a je bez jakékoliv
aspektu, který souvisí s otázkou pohlaví a potenciální diskriminací. Ani z hlediska nepřímé
diskriminace nebyly zjištěny jakékoliv nedostatky.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů
navrhovaného řešení na zákaz diskriminace a vztah rovnosti mužů a žen

A) Navrhovaná právní úprava energetického zákona reaguje na situaci na energetickém trhu,
která vyžaduje přijmout opatření zajišťující energetickou bezpečnost ČR. Opatření by měla
zahrnovat zajištění stability a spolehlivé dodávky energie pro spotřebitele a podniky. Současně
však musí být splněny požadavky na udržitelný energetický systém, v souladu s klimatickými
závazky, k nimž se ČR zavázala v rámci plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku
2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Nejistota ohledně cen elektřiny a emisních povolenek může vést provozovatele elektráren
k rychlému uzavírání jejich provozu, což by mohlo ohrozit pokrytí spotřeby elektřiny
a provozní nároky elektrizační soustavy. Návrh v této souvislosti zavádí nové povinnosti
držitelům licence na výrobu elektřiny při zajištění provozu elektrizační soustavy v období
transformace tohoto sektoru.

B) Navrhovaná právní úprava zákona o urychlení výstavby směřuje k urychlení přestavby
stávajících uhelných elektráren na plynové. Jde jednak o úpravu definice staveb pro
energetickou bezpečnost a některé procesní úpravy v režimu povolování těchto staveb.
Upravují se také některá ustanovení zákona ohledně vyvlastnění.

Navrhovaná právní úprava tedy reaguje na urgentní potřeby společnosti spojené s očekávaným
poklesem elektřiny produkované uhelnými elektrárnami. Jakkoli je ústup od uhelné energetiky
koncepčně plánován na rok 2033, může nastat podstatně dříve, a to zejména v souvislosti
s trendem neustále rostoucí ceny emisních povolenek, která pak spolu s dalšími opatřeními na
podporu výroby z obnovitelných zdrojů energie významným způsobem zasahuje do
ekonomické rentability výroby energie z uhlí a promítá se rovněž do rentability samotné těžby
uhlí. ČR musí být legislativně připravena na případný výpadek elektřiny způsobený odstávkou
uhelných elektráren a hrozbu ztráty energetické soběstačnosti v této oblasti odvrátit.

Navrhovaná právní úprava v obou zákonech neporušuje zákaz diskriminace a nemá dopad na
vztah rovnosti mužů a žen, neboť nepředpokládá jakýkoli dopad na vztahy řešené zákonem
č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a
o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava si klade za cíl zajistit nezbytnou kapacitu pro výrobu elektrické
energie v období útlumu uhlí, přičemž plynové zdroje budou hrát klíčovou roli jako
nízkoemisní a flexibilní záloha schopná stabilizovat proměnlivou výrobu z obnovitelných
zdrojů. Dále se zaměřuje na podporu investic do těchto zdrojů prostřednictvím zjednodušení
povolovacích procesů a odstranění administrativních překážek, což zvýší atraktivitu
dlouhodobě nestimulujícího investičního prostředí. Předkládaným návrhem zákona se vytváří
legislativní rámec podporující výstavbu nových plynových zdrojů energie, v souladu
s aktualizovanými daty a projekcemi obsaženými v evropském hodnocení zdrojové
přiměřenosti ERAA 2023 a odpovídajícím národním hodnocením MAF CZ 2023. Tyto
dokumenty v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU 2019/943 o vnitřním
trhu s elektřinou každoročně analyzují aktuální stav energetického sektoru a vymezují klíčové
kroky pro zajištění energetické bezpečnosti a udržitelnosti.

Výstavba nových plynových zdrojů přispěje především k zajištění zdrojové přiměřenosti, která
je pro Českou republiku klíčová k udržení stability dodávek elektrické energie. Tuzemská
norma spolehlivosti stanovuje, že riziko nedodávky elektřiny by nemělo překročit 6,7 hodiny
za rok. Nicméně podle simulací zdrojové přiměřenosti uvedených v hodnocení přiměřenosti
MAF CZ 2023 bude v roce 2035 tento standard překročen i při zohlednění vyššího objemu
importu elektřiny, přičemž potíže se zdrojovou přiměřeností se ke konci sledovaného horizontu
dále prohlubují. Citlivostní analýzy dokonce ukazují, že překročení normy spolehlivosti může
v případě zhoršených klimatických podmínek nastat již v roce 2030.

MAF CZ 2023 rovněž upozorňuje na významnou volatilitu cen silové elektřiny v průběhu roku.
Intenzivnější využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) sice snižuje průměrnou cenu silové
elektřiny, ale zároveň zvyšuje náklady na redispečink při řízení soustavy. V zimním období
může docházet k vyčerpání dostupných zdrojů v Evropě, což vede k aktivaci flexibility na
straně spotřeby a k významným cenovým výkyvům. V České republice se jeví potřeba investic
do výstavby nových plynových zdrojů jako nezbytná a případné odkládání by mohlo vést
k nedostatku řiditelné kapacity elektřiny, což by v budoucnosti tlačilo její ceny nahoru.

Odchod od uhelné energetiky z ekonomických důvodů, který provozovatelé zdrojů avizují
kolem roku 2030, a výrazný nárůst intermitentních OZE proto vyžaduje podporu výstavby
nových plynových zdrojů se stabilním a regulovatelným výkonem. Tyto zdroje jsou nezbytné
k zajištění spolehlivých dodávek elektřiny a systémových služeb, které prostřednictvím služeb
výkonové rovnováhy (SVR), nakupovaných mimo jiné od flexibilních zdrojů, zajišťuje
provozovatel přenosové soustavy. Analýzy ukazují, že v klimaticky průměrných letech bude
potřeba výstavby nových plynových zdrojů po roce 2030 v rozsahu 1 600–1 900 MW, přičemž
v případě některých zhoršených klimatických podmínek může tato potřeba vyvstat i dříve a v až
dvojnásobně velkém rozsahu. Navrhovaná právní úprava tak reaguje na tuto potřebu tím, že
vytváří legislativní rámec podporující výstavbu nových plynových zdrojů, které budou schopné
zajistit stabilitu přenosové soustavy v době snižování využití fosilních paliv a přechodu na
nízkoemisní technologie.
Navrhovaná právní úprava také navazuje na připravované strategické dokumenty ČR, jako je
Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetická koncepce, které
zohledňují potřebu diverzifikace zdrojů a zajištění stabilní dodávky energie. Tyto dokumenty
rovněž vyzdvihují význam plynu jako přechodného paliva na cestě k dosažení uhlíkové
neutrality.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

Při přípravě návrhu zákona byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb.,
Ústava ČR (dále jen „Ústava“), a dále s usnesením č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny
základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR (dále jen „Listina“).

Předložený návrh zákona respektuje čl. 2 odst. 4 Ústavy („Každý občan může činit, co není
zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“) a čl. 79 odst. 3 Ústavy
(„Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích
zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“). Návrh zákona dále
respektuje tyto články Listiny:

    - čl. 2 odst. 3 („Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen
         činit, co zákon neukládá.“),

    - čl. 4 odst. 1 („Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích
         a jen při zachování základních práv a svobod.“),

    - čl. 11 odst. 4 („Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve
         veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“)

    - čl. 26 odst. 1 a 2 („Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu,
         jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ a „Zákon může
         stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.“).

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje ostatní práva dotčených subjektů a nejsou jí
diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady
ústavního pořádku ČR a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu ČR.

Podle ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy ČR, ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti
ČR, připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich
působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila, dbají o zachovávání zákonnosti
v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Předložený návrh
zákona je ve věcné působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 13 odst. 1 písm. a)
zákona č. 2/1969 Sb.

Návrh zákona lze považovat za souladný s ústavním pořádkem ČR. Nezakládá žádné nové
správní řízení a jednotlivcům neukládá žádné nové povinnosti. Postupy Dopravního
a energetického stavebního úřadu, případně dalších správních orgánů účastnících se postupu
udělování povolení, jsou v souladu s Ústavou ČR, přičemž tyto postupy jsou stanoveny za
účelem dílčího urychlení výstavby staveb pro energetickou bezpečnost.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, judikaturou
soudních orgánů EU nebo obecnými právními zásadami práva EU

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se závazky vyplývajícími pro ČR z členství v EU ani
s judikaturou soudních orgánů EU a je v souladu s obecnými zásadami práva EU (např. zásadou
právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána

Navrhovaná právní úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad
mezinárodního práva.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí ČR

Navrhovaná právní úprava nemá z hlediska hospodářského a finančního dopad na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a nejsou s ní v daný okamžik spojeny žádné požadavky na
navýšení personálních kapacit. Dopad na podnikatelské prostředí ČR je pozitivní, neboť úprava
všech tří zákonů je nesena snahou zajistit dostatečné množství elektřiny pro celé hospodářství.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména
osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na
ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá negativní sociální dopady včetně dopadů na specifické
skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní
menšiny, ani dopad na životní prostředí. Naopak pozitivní sociální dopad lze obecně spatřovat
v zajištění spolehlivých a bezpečných dodávek elektřiny pro všechny obyvatele ČR. Novela je
nesena snahou zlepšit životní prostředí v ČR.

9. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí
a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů; je v souladu se
zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při
zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném
pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

Navrhovaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho
jednotlivé parametry.
10. Zhodnocení korupčních rizik

Korupční rizika lze identifikovat v souvislosti s vydáváním správních rozhodnutí Energetickým
regulačním úřadem v procesu rozhodování o povinnostech nad rámec licence podle § 12
energetického zákona. Tato rizika ale existují již podle současného energetického zákona a pro
jejich řešení slouží institut nezávislosti národního regulátora velmi podrobně zakotvený v § 17
a 17b energetického zákona. Podobně i řízení u Dopravního a energetického stavebního úřadu
nepřináší z pohledu korupčních rizik nové významné aspekty.

Tabulka 1: Zhodnocení korupčních rizik podle Metodiky CIA

Kritérium           Zhodnocení      naplnění Poznámka či vysvětlení ke
přiměřenost
efektivita          kritéria definovaného zhodnocení naplnění kritéria
odpovědnost
opravné prostředky  v Metodice CIA

                    úprava je přiměřená k     z hlediska rozsahu úprav byl zvolen
                    množině vztahů, které má
                    upravovat                 postup vydání novely zákona

                                              upravující    výše  uvedenou

                                              problematiku

                    úprava je přiměřená k     cílem úpravy je koncentrovat
                    množině vztahů, které má
                    upravovat                 rozhodovací   pravomoci         u

                                              významných energetických staveb u

                                              specializovaného staveb. úřadu

                    úprava je přiměřená k dtto
                    množině vztahů, které má
                    upravovat

                    úprava je přiměřená k     možnost podávat opravné prostředky
                    množině vztahů, které má
                    upravovat                 je zachována, je pouze ovlivněna

                                              koncentrací   pravomocí         u

                                              specializovaného staveb. úřadu

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava má významný pozitivní dopad na bezpečnost nebo obranu státu
s ohledem na posílení energetické bezpečnosti ČR. Vzhledem k plánovanému možnému útlumu
uhelných elektráren již k roku 2030 v důsledku jejich nerentability a v kombinaci s rostoucím
podílem obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu bude nezbytné zajistit dostatek
výroby ze stabilních a zároveň flexibilních zdrojů elektrické energie, což plynové elektrárny
mohou efektivně zajistit. Dále je nutné zohlednit, že plynové zdroje přispívají k diverzifikaci
energetického mixu a snižují závislost na dovozu energie. S ohledem na geopolitické napětí
a možné narušení dodávek z externích zdrojů je důležité, aby Česká republika měla robustní
a flexibilní energetický systém. Nové plynové elektrárny umožní rychlou reakci na změny
v poptávce a nabídce, což je klíčové v krizových situacích, kdy může dojít k výpadkům z jiných
zdrojů.

Potenciální střety výstavby nových plynových zdrojů se zájmy bezpečnosti a obrany státu jsou
eliminovány akceptováním limitů a podmínek stanovených Ministerstvem obrany ČR při
přípravě podkladů pro vymezování oblastí pro výstavbu nových plynových zdrojů a budou
respektovány také při vymezování těchto oblastí v příslušné ÚPD. Tyto požadavky jsou
současně v podkladech pro vymezování oblastí zasazeny do komplexu dalších desítek limitů
a podmínek, takže nehrozí odvozená rizika pro bezpečnost a obranu státu.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná úprava nemá žádné negativní dopady na rodiny.

13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná úprava nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.

14. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně
přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:

   1) budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default),
   2) maximální opakovatelnost a znuvupoužitelnost údajů a služeb,
   3) budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním

        postižením,
   4) sdílené služby veřejné správy,
   5) konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy,
   6) mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných

        v evropském prostoru,
   7) ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR),
   8) otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government),
   9) technologická neutralita,
   10) uživatelská přívětivost.

Uvedené zásady jsou navrhovanou právní úpravou dotčeny jen ve smyslu koncentrace
rozhodovacích pravomocí u specializovaného stavebního úřadu.

15. Důvody pro vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s návrhem v prvním čtení

Navrhovaná právní úprava není předkládána se žádostí o projednání v prvním čtení podle § 90
odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
II. Zvláštní část

                             ČÁST PRVNÍ – Změna energetického zákona

K § 4 odst. 4 a § 10 odst. 3 písm. g)

V návaznosti na nově navrhovanou povinnost výrobce elektřiny oznámit záměr přerušit nebo
ukončit výrobu elektřinu ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více
připojené na napěťové hladině 110 kV a výše a zákaz výrobce elektřiny ukončit výrobu
elektřiny v takové výrobně elektřiny dříve než 11 měsíců poté, co MPO, ERÚ a ČEPS oznámil
takový záměr, se zakotvuje v:

- § 10 odst. 3 písm. g) možnost ERÚ (nehledě na výsledek vnitrostátního posouzení zdrojové
     přiměřenosti) zrušit licenci na výrobu elektřiny ve vztahu k provozovně, k níž výrobce
     elektřiny oznámil ukončení výroby elektřiny podle navrhovaného § 34 odst. 1 nebo k níž
     mu byla uložena povinnost nad rámec licence podle nově navrhovaného znění § 12 odst.
     4, pokud výrobce elektřiny v rozporu s oznámením ukončení výroby elektřiny v činnosti
     pokračuje, aniž by mu byla uložena povinnost nad rámec licence, nebo po ukončení uložení
     povinnosti nad rámec licence;

- § 4 odst. 4 nemožnost ERÚ udělit opětovně licenci na výrobu elektřiny ve vztahu
     k provozovně, k níž licenci zrušil podle § 10 odst. 3 písm. g).

K § 12

Návrhy úprav § 12 reagují na situaci na energetickém trhu. Tato situace vyžaduje přijmout
opatření související se zajištěním energetické bezpečnosti ČR. Za zachování energetické
bezpečnosti lze přitom považovat schopnost zajištění stabilní a spolehlivé dodávky energie pro
spotřebitele a podniky v určitém časovém období. Zajištění energetické bezpečnosti musí navíc
odpovídat požadavkům na udržitelný energetický systém, který souvisí s bojem proti
klimatickým změnám a povinností ČR plnit cíle EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030
a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Vzhledem k vysokému podílu uhelných zdrojů na výrobě elektřiny existuje pro ČR riziko, že
při neřízeném odstavení uhelných zdrojů by mohlo dojít k ohrožení spolehlivosti dodávek
elektřiny, a tedy snížení standardu energetické bezpečnosti ČR. Vzhledem k nejistotě ohledně
cen elektřiny a cen emisních povolenek mohou provozovatelé elektráren dospět k rozhodnutí,
že z ekonomických důvodů svá zařízení poměrně rychle odstaví. Pokud by k tomu došlo, mohla
by se ČR ocitnout v situaci, že nebude zabezpečena spolehlivá dodávka elektřiny na jejím
území.

Dosavadní právní úprava v § 12 slouží pro situace, kdy držitel licence nebyl schopen dostát
svým závazkům výrobce tepelné energie nebo provozovatele distribuční soustavy. Pro oblast
výroby elektřiny povinnost nad rámec licence není upravena, a proto se navrhuje možnost ERÚ
uložit povinnost nad rámec licence i v případě výroby elektřiny, přičemž se tím rozumí nejen
uložení povinnosti výroby elektřiny jinému držiteli licence, ale i pokračování ve výrobě
elektřiny stávajícím výrobcem elektřiny.

U výroby elektřiny se předpokládá, že jsou dotčení výrobci schopni pokračovat, ale provoz
nemusí být ekonomicky udržitelný kvůli objektivním tržním podmínkám platným pro všechny
zdroje na trhu. Navrhovaná úprava zajistí, že ERÚ bude moci uložit povinnost pokračování ve
výrobě elektřiny těm výrobcům elektřiny, kteří oznámili záměr ukončit výrobu elektřiny podle
§ 34 odst. 1 nebo ukončili výrobu elektřiny v rozporu s tímto ustanovením, pokud se zjistí ve
vnitrostátním posouzení zdrojové přiměřenosti potíže se zdrojovou přiměřeností, které nelze
odstranit v požadovaném rozsahu a čase zavedením kapacitního mechanismu nebo jinými
způsoby, a je-li to současně nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu
elektrizační soustavy.

V praxi se tak možnost povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence dotkne pouze těch
zdrojů, které jsou pro budoucí provoz elektrizační soustavy skutečně nezbytné. Počet takto
udržených výroben elektřiny je tedy do budoucna omezen a podléhá vždy vnitrostátnímu
posouzení zdrojové přiměřenosti, pro které vypracovává podklady ČEPS, přičemž MPO bude
na základě podkladů od ČEPS určovat také to, v jakém rozsahu je výroba elektřiny v dané
výrobně elektřiny nezbytná pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační
soustavy. Navrhované opatření slouží jako pojistka pro velmi nepravděpodobnou situaci
a dotýká se dle vyjádření ČEPS pouze omezeného množství výroben elektřiny, jejichž provoz
je nezbytně systémově nutný. V případě adekvátního dozdrojování nebude institut využit.

Proces udělení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence tedy ERÚ zahájí na základě
údajů, které mu poskytne MPO. Je přitom plně v kompetenci ERÚ, kdo by měl být pověřen
povinností nad rámec licence (tj. zda stávající nebo jiný provozovatel). Účelem zakotvení
„aukce“ je zajistit řešení, jež podporuje hospodářskou soutěž, kdy provoz výrobny elektřiny
bude převzat výrobcem elektřiny s nejnižšími náklady na výkon povinnosti výroby elektřiny
nad rámec licence a nejnižším požadovaným přiměřeným ziskem.

V rámci rozhodnutí ERÚ o uložení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence budou
stanoveny mj. i podmínky provozu ve vazbě na doporučení MPO o rozsahu potřebné výroby.
Povinnost nad rámec licence může ERÚ uložit až na 12 měsíců s možností zkrácení nebo
i prodloužení ve vazbě na posouzení zdrojové přiměřenosti.

Výrobci elektřiny, kterému je uložena povinnost nad rámec licence, se bude hradit prokazatelná
ztráta, pokud tržní příjem z výroby elektřiny nad rámec licence nebude pokrývat náklady na
výkon této činnosti, a přiměřený zisk. ERÚ bude rozhodovat na žádost výrobce elektřiny nebo
z moci úřední, přičemž buď přímo stanoví výši úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku
nebo způsob jejich výpočtu. Stanovenou výši nebo způsob úhrady prokazatelné ztráty
a přiměřeného zisku bude moci ERÚ změnit, pokud dojde ke změně předpokladů, ze kterých
ERÚ původně vycházel, nebo z jiného vážného důvodu.

Zbývající úpravy § 12 reagují na problémy, které se v praxi vyskytly, a zpřesňují postupy
ukládání povinnosti nad rámec licence.
K § 17 odst. 6 písm. c) a k) až m)

V návaznosti na nové postupy ukládání povinnosti nad rámec licence v § 12 a související
rozhodování ERÚ o náhradách vlastníkům energetických zařízení a úhradách držitelům licence
se příslušně rozšiřují pravomoci ERÚ v § 17 odst. 6.

K § 30e

Podle § 3 odst. 2 energetického zákona platí, že

- výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu
     100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační
     soustavy se uskutečňuje ve veřejném zájmu;

- stavby sloužící pro výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném
     elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění
     provozu elektrizační soustavy a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve
     veřejném zájmu;

- pro zřízení a provozování stavby výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém
     výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu
     elektrizační soustavy anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo
     omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě.

Podle § 3 odst. 3 energetického zákona se pro výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny
s instalovaným výkonem nad 100 kW, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou
soustavou nebo s distribuční soustavou, vyžaduje licence udělená ERÚ.

Zákonem č. 465/2023 Sb. byla do energetického zákona mj.

- vložena definice energeticky strategických celků;

- vložena ustanovení § 3a až 3e týkající se mechanismů dohledu ze strany státu na převody
     vlivu nad energeticky strategickými celky, jejichž důsledkem je schopnost subjektů získat
     přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky
     strategickými celky, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti ČR nebo
     vnitřního či veřejného pořádku.

Výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností
poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy a výrobny elektřiny,
stejně jako výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu nejméně 500 MW představují
energeticky strategické celky ve smyslu § 2 odst. 1 písm. f) energetického zákona ve spojení
s bodem 1 písm. a) a b) přílohy nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku
kritické infrastruktury.

Zákonem č. 465/2023 Sb. byl též novelizován zákon č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu
ČR k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích
energie, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPZE“), který ve vztahu k výrobnám
elektřiny s jaderným reaktorem s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu
100 MW připojeným po roce 2030 do elektrizační soustavy zakotvil v novém § 9b povinnost
oprávněných investorů těchto výroben

- před zahájením výběru dodavatele výrobny nebo její části informovat MPO
     o předpokládaném průběhu výběru dodavatele výrobny nebo její části a

- uzavřít s ČR zastoupenou MPO smlouvu, ve které se na dobu do dokončení výstavby
     a údržby výrobny zaváže zajistit dodržení požadavků na zajištění ochrany základních
     bezpečnostních zájmů ČR.

Vzhledem k tomu, že

- všechny výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více
     s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stejně
     jako výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu nejméně 500 MW, a to bez ohledu
     na využívané palivo, představují energeticky strategické celky a jsou provozovány ve
     veřejném zájmu;

- ČR v zájmu ochrany bezpečnosti (energetické, kybernetické, informační, technologické aj.)
     a dalších souvisejících bezpečnostních zájmů ve vztahu k energeticky strategickým celkům
     (prvkům kritické infrastruktury v odvětví energeticky, zvláště pak výrobnám)
     v energetickém zákoně upravuje dohled a udělení souhlasu v souvislosti s nabytím vlivu
     nad energeticky strategickými celky;

- v souvislosti s nedávnou energetickou krizí a válkou na Ukrajině vzrostl význam zajištění
     energetické a s tím související surovinové (palivové) bezpečnosti, zejména co do dodávek
     a využívání zemního plynu, stejně jako bezpečnosti a udržitelnosti dodavatelských řetězců,
     a to zejména u velkých investičních celků;

- výrobny elektřiny využívající jako palivo zemní plyn jsou významné z hlediska
     poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavě, resp. připravenosti je poskytovat
     a tím předcházet možnému vzniku stavu nouze v energetice (a to zejména při zohlednění
     předpokládané decentralizace výroby elektřiny a tzv. komunitní energetiky),

je navrhováno, aby obdobný mechanismus zajištění či posílení základních bezpečnostních
zájmů ČR jako v případě výstavby a údržby výroben elektřiny s jaderným reaktorem
s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 MW, připojených však do
elektrizační soustavy až po roce 2030, podle § 9b ZoPZE byl zajištěn v právním řádu i ve vztahu
k výstavbě výroben elektřiny využívajících zemní plyn, které jsou současně energeticky
strategickými celky požívajícími zvýšenou ochranu, a tím tedy i míru dohledu ze strany státu,
tím spíše, byly-li by byly připojeny k elektrizační soustavě ještě před rokem 2030.

S ohledem na shora uvedené časové aspekty a zřejmý význam výstavby výroben elektřiny –
energeticky strategických celků – pro zajištění či posílení poskytování podpůrných služeb a tím
stability elektrizační soustavy je vhodným systematickým i funkčním nástrojem úprava procesu
autorizace těchto výroben zakotvená ve stávajícím znění energetického zákona, která je v gesci
MPO.

Rozhodnutí o udělení autorizace dle stávající právní úpravy je předpokladem pro výstavbu
výrobny elektřiny. Rozhodnutí o udělení autorizace současně dle stávající právní úpravy
stanoví podmínky platnosti autorizace, přičemž jejich závažné nedodržování je důvodem pro
zrušení autorizace ze strany MPO.

Z výše uvedených důvodů navrhováno vložení nového § 30e, který stanoví, že

- žadatel o udělení autorizace výrobny využívající k výrobě elektřiny zemního plynu
     s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 500 MW nebo s celkovým
     instalovaným elektrickým výkonem nejméně 100 MW poskytující současně podpůrné
     služby v písemné žádosti podle § 30b odst. 1 energetického zákona uvede informace
     o předpokládaném průběhu výběru dodavatele takové výrobny nebo její části;

- rozhodnutí o udělení autorizace výrobny využívající k výrobě elektřiny zemního plynu
     s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 500 MW nebo s celkovým
     instalovaným elektrickým výkonem nejméně 100 MW poskytující současně podpůrné
     služby obsahuje kromě náležitostí podle § 30c odst. 1 též podmínku platnosti autorizace
     spočívající v povinnosti žadatele zajistit po dobu do dokončení výstavby a údržby takové
     výrobny dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů ČR,
     které stanoví MPO, a poskytovat MPO informace v případě identifikace rizika možného
     ohrožení ochrany základních bezpečnostních zájmů.

Navrhovaná právní úprava povede k posílení dohledu a zajištění dodržování požadavků na
zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů ČR ve vztahu k aspektům výstavby
a údržby výroben elektřiny využívajících zemní plyn, které jsou energeticky strategickými
celky budovanými a provozovanými ve veřejném zájmu.

K §§ 90, 91 a 91a

V důsledku nově zaváděných nebo upravovaných povinností vlastníků energetických zařízení
a držitelů licence v § 12 a § 34 jsou upraveny a doplněny přestupky v § 90, 91 a 91a.

K § 96

V návaznosti na úpravy v § 12 se upravuje i znění ustanovení § 96 odst. 7, které se na § 12
odkazuje.

K § 96d odst. 1 písm. b) a c)

V souvislosti úpravou pravomocí ERÚ uložit povinnost poskytnout energetické zařízení pro
výkon povinnosti nad rámec licence a vůbec uložit povinnost nad rámec licence v § 12 se
navrhuje upravit, resp. doplnit i možnost vymáhat splnění těchto povinnosti ukládáním
donucovacích pokut.

K § 98a

Rozšiřuje se zmocnění k vyhlášce ERÚ č. 280/2007 Sb., o provedení ustanovení energetického
zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence.

                        ČÁST DRUHÁ – Změna zákona o urychlení výstavby

K § 1 odst. 5 písm. c)

Rozšiřuje se definice staveb pro energetickou bezpečnost o stavby energetického zařízení pro
přeměnu plynu na elektřinu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, včetně dalších
staveb nacházejících se uvnitř i vně areálu tohoto energetického zařízení souvisejících
s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou této stavby
energetického zařízení. Definičně písm. c) vychází z energetického zákona a ze stavebního
zákona, kdy je plynová elektrárna současně vyhrazenou stavbou dle přílohy č. 3 písm. f)
stavebního zákona a je tedy vždy dána kompetence Dopravního a energetického stavebního
úřadu k povolení záměru této stavby, včetně staveb souvisejících, kterou bude například
plynovod.

K § 2c odst. 3 a 4

Upravují se kompetence stavebního úřadu ve věci staveb pro energetickou bezpečnost na poli
odstraňování rozporů mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými
orgány navzájem. Dopravní a energetický stavební úřad je vysoce specializovaný v oblasti
energetických staveb (staveb pro energetickou bezpečnost) a disponuje odborným zázemím
s vysokou erudovaností a je proto odborně kvalifikován, aby mohl využít možnosti sám
vyhodnotit trvající rozpory, pokud k odstranění rozporů nedošlo podle § 2c odst. 2.

K § 2d odst. 2

Stanovuje se, že správní orgány ve vztahu ke stavbám pro energetickou bezpečnost postupují
přednostně. Navrhovaná úprava se uplatní pro vydání správních rozhodnutí, kterými se stavba
povoluje.

K § 2d odst. 3 a 4

V nově navrhovaném § 2d odst. 3 se stanovuje, že v případě záměrů týkajících se staveb pro
energetickou bezpečnost nemohou správní orgány v řízeních o povolení záměru prodloužit
zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí. Navrhovaná úprava lhůt nedopadá na postupy
podle správního řádu, kdy lze nadále využít institutu § 80 (opatření proti nečinnosti). Mezi
takovými nástroji je například možnost nadřízeným správním orgánem podle odstavce 4 písm.
d) přiměřeně prodloužit lhůtu pro vydání rozhodnutí.
V nově navrhovaném § 2d odst. 4 se stanovuje, že správní orgán vydává vyjádření nebo závazné
stanovisko bezodkladně, nejpozději ve lhůtě 20 dnů. Úprava lhůty se nevztahuje na stanovisko
EIA. V případě JES zkracuje u plynových zdrojů na bezodkladnou, nejpozději do 40 dnů.
Zároveň se stanovuje, že tam, kde lze lhůty pro vydání vyjádření, závazného stanovisek nebo
JES prodloužit, tam je v případě záměru staveb pro energetickou bezpečnost prodloužit nelze.

K § 2d odst. 8 až 17

Podle nově navrhovaného § 2d odst. 8 budou řízení ve věcech záměrů staveb pro energetickou
bezpečnost podle § 1 vždy považována za řízení s velkým počtem účastníků a bude se tedy
doručovat veřejnou vyhláškou. Doručování veřejnou vyhláškou eliminuje prodlevy stávající
s doručováním potenciálním účastníkům. Možnost výkonu procesních práv všech skupin
účastníků není úpravou dotčena.

Podle nově navrhovaného § 2d odst. 9 se základní doba platnosti povolení záměru staveb pro
energetickou bezpečnost dle stavebního zákona stanovuje na 5 let ode dne jeho nabytí právní
moci. Úprava předchází nežádoucím ale nevylučitelným situacím, kdy by bylo nutno opětovně
žádat o prodloužení platnosti zejména z důvodů změny okolností (vyšší moc, nepředvídatelný
nedostatek stavebních materiálů, problémy při výrobě technologických částí atp.).

Nově navrhovaný § 2d odst. 10 koncentruje možnosti účastníků uplatnit v řízení námitku
podjatosti nejpozději do prvního úkonu účastníka ve věci (např. námitek účastníků řízení
k žádosti). Nefigurovala-li daná úřední osoba v řízení k okamžiku prvního úkonu účastníka
řízení ve věci, může účastník námitku podjatosti uplatnit nejpozději při jeho prvním úkonu ve
věci následujícím po prvním úkonu dané úřední osoby v řízení. Návrh apeluje na účastníky
řízení, aby námitku podjatosti úředních osob činili bez prodlení. Vyjádření účastníka
k podjatosti po lhůtě nemůže být považováno za námitku, ale bude považováno za podnět.

V nově navrhovaném § 2d odst. 11 se stanovuje maximální délka soudcovské lhůty pro podání
žaloby. Maximální délka lhůty je stanovena analogicky délce lhůty pro podání žaloby proti
rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 ve věci stavby pro energetickou bezpečnost.

Nově navrhovaný § 2d odst. 12 stanovuje pravidlo, že v případě záměru staveb pro energetickou
bezpečnost (a to včetně záměrů EIA) v území, ve kterém byl vydán územní plán, rozhodne
stavební úřad vždy bez nařízení veřejného ústního jednání. Jedná se tak o speciální úpravu ve
vztahu ke stavebnímu zákonu, zůstává však zachováno, že v případě záměru v území, ve kterém
nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy.

Podle nově navrhovaného § 2d odst. 13 se lhůty pro učinění úkonu správního orgánu ve věci
záměru stavby pro energetickou bezpečnost z důvodu vad žádosti nepřerušují, nýbrž se staví do
doby, než dojde k jejich odstranění. Běh lhůty se staví okamžikem odeslání výzvy k odstranění
vad žádosti žadateli. Odstraněním vady žádosti běh lhůty pokračuje tam, kde přestal.
Ustanovení se aplikuje jak na řízení o vydání rozhodnutí, tak na podkladová závazná stanoviska
a vyjádření a stanovisko JES. Úprava necílí do dispozičních práv žadatele.
Podle nově navrhovaného § 2d odst. 14 se prodlužuje platnost JES vydaného ve věci záměrů
staveb pro energetickou bezpečnost na 7 let ode dne jeho vydání, analogicky délce platnosti
stanoviska EIA. Odůvodněnost prodloužení základní doby platnosti JES je dána veřejným
zájmem na výstavbě těchto staveb. Jakkoli je v zájmu žadatele započít s realizací záměru v co
nejkratším termínu, navržená úprava eliminuje nutnost prodlužování platnosti JES způsobenou
případnou nepředvídatelnou změnou okolností (vyšší moc atp.) či prodlením způsobeným
nezávisle na jeho vůli.

Příslušný úřad EIA obligatorně na základě nově navrhovaného § 2d odst. 15 pokračuje v konání
veřejného projednání ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost i v případě,
nedostaví-li se k němu zpracovatel dokumentace nebo posudku. I nadále zůstává však v diskreci
příslušného orgánu, zda veřejné projednání ukončí v případě neúčasti oznamovatele. Je v zájmu
a moci oznamovatele, který hodlá záměr provést, aby se na nařízené veřejné projednání řádně
dostavil.

Navrhovaný § 2d odst. 16 stanovuje, že odvolání proti rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že
záměr stavby pro energetickou bezpečnost nepodléhá posouzení na životní prostředí, není
přípustné. U těchto staveb vydává závěr zjišťovacího řízení MŽP, odvolacím orgánem je tak
ministr. Takový postup nepovažujeme za účelný. Dvojinstančnost správního přezkumu není
ústavním pořádkem ČR garantována. Povinnost přípustnosti odvolání nevyplývá ani z českého
ústavního pořádku ani z evropského práva. Možnost podat správní žalobu proti rozhodnutí
příslušného úřadu dle ustanovení § 7 odst. 9 zákona o posouzení vlivů na životní prostředí tak
zůstává zachována. Dle Směrnice EIA musí mít environmentální spolky garantováno právo
dosáhnout přezkumu rozhodnutí soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem, což
garantováno právě možností soudního přezkumu vydaného rozhodnutí.

Pro případ, že není žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí nebo žádost o změnu záměru před
jeho dokončením úplná, obstará ve věci staveb pro energetickou bezpečnost chybějící vyjádření
a závazná stanoviska přímo podle nově navrhovaného § 2d odst. 17 stavební úřad. Očekává se
zvýšení efektivity, vyžádá-li si stavební úřad chybějící vyjádření či závazná stanoviska na
dotčeném orgánu přímo. Není důvod, aby nemohlo být analogicky tohoto institutu novým
stavebním zákonem zavedeného pro povolování záměru použito i v rámci kolaudačního řízení
nebo řízení o změně záměru stavby pro energetickou bezpečnost.

K § 2d odst. 18

Vzhledem k rozšíření úpravy § 2d o nové odstavce a přečíslování stávajících odstavců došlo
k analogickému přečíslování odkazů v odstavci 18 (stávajícím odstavci 6).

K § 3 odst. 9

Rozšiřuje se uplatnění předmětného ustanovení rovněž na stavby pro energetickou bezpečnost.
Je potřebné nemožnost podat odvolání proti výroku o vyvlastnění práv nebo pozemku ke stavbě,
který se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebné pro uskutečnění stavby vztáhnout
rovněž na stavby pro energetickou bezpečnost. Důvodem je skutečnost, že je dán veřejný zájem
na jejich výstavbě a provozu a v souladu s cíli dekarbonizace hospodářství vztažením rovněž
tohoto ustanovení zákona o urychlení výstavby na stavby pro energetickou bezpečnost dojde
k urychlení povolovacích procesů a výstavbě těchto staveb.

K § 4b

Rozšiřuje se uplatnění předmětného ustanovení tak, že pokud jde o stavby pro energetickou
bezpečnost, uplatní se obdobně nejen § 4a odst. 1 a 3 až 7, k jehož aplikaci dochází
prostřednictvím institutu staveb energetické infrastruktury, kam stavby pro energetickou
bezpečnost definičně spadají, ale rovněž také § 4a odst. 2 (tedy nepřípustnost podat odvolání
proti mezitímnímu rozhodnutí). Jelikož se předmětná úprava v současném znění vztahuje již na
některé stavby specifikované v § 4a, není důvod, aby nemohla být aplikována rovněž na stavby
pro energetickou bezpečnost, kdy je dán veřejný zájem na jejich výstavbě.

K přechodnému ustanovení

Stanovuje se běžné přechodné ustanovení, kterým se navrhované úpravy uplatní až na nově
zahájená řízení. Zahájená řízení včetně práv a povinností z nich vyplývajících se dokončí podle
dosavadní právní úpravy.

                                         ČÁST TŘETÍ – Účinnost

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2025.

Ačkoliv podle § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a
o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon
o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), nabývají právní předpisy obecně účinnosti k 1. lednu
nebo 1. červenci kalendářního roku, v případě předkládaného návrhu zákona se navrhuje
1. srpna. Důvodem je potřeba zajistit, aby tato novela nenabyla účinnosti dříve, než předchozí
novela energetického zákona (tzv. OZE III – sněmovní tisk 656).

Takto navržená účinnost je v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).

V Praze dne 20. prosince 2024
Předkladatelé:
Ing. Lukáš Vlček, elektronicky podepsáno
Mgr. Ivan Adamec, elektronicky podepsáno
MUDr. Róbert Teleky, MBA, elektronicky podepsáno
Ing. Michal Kučera, elektronicky podepsáno
  PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA č. 458/2000
 Sb., O PODMÍNKÁCH PODNIKÁNÍ A O VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY

     V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH
     ZÁKONŮ (ENERGETICKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH
   PŘEDPISŮ, VČETNĚ SNĚMOVNÍHO TISKU 656, S VYZNAČENÍM

                              NAVRHOVANÝCH ZMĚN

                                                       …

                                                          § 4

                                                    Licence
                                                       …

       (3) V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží vlastnické nebo užívací
právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti na dobu kratší
kratší, než je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1, licence spojená s tímto zařízením
se uděluje nejvýše na dobu trvání vlastnického nebo užívacího práva.

       (4) Licenci na výrobu elektřiny nelze udělit ve vztahu k provozovně, ke které
Energetický regulační úřad zrušil licenci podle § 10 odst. 3 písm. g).

                                                       …

                                                      § 10

                                                Zánik licence

                                                       …

       (3) Energetický regulační úřad může licenci zrušit, jestliže

a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení
   licence, nebo nevykonává licencovanou činnost po dobu delší než 24 měsíců,

b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,

c) její držitel přestal splňovat finanční předpoklady, aniž bylo ohledně jeho majetku vydáno
   rozhodnutí o úpadku,

d) držitel licence vstoupil do likvidace,

e) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu podle § 14, nebo
f) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční

   soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby
   přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli přenosové
   soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy., nebo

g) držitel licence v rozporu s oznámením ukončení výroby elektřiny podle § 34 odst. 1
   pokračuje ve výrobě elektřiny, aniž by mu byla uložena povinnost nad rámec licence
   podle § 12 odst. 4, nebo po ukončení uložení povinnosti nad rámec licence podle § 12
   odst. 4, jde-li o licenci na výrobu elektřiny ve vztahu k výrobně elektřiny, k níž výrobce
   elektřiny oznámil ukončení výroby elektřiny podle § 34 odst. 1 nebo k níž mu byla
   uložena povinnost nad rámec licence podle § 12 odst. 4.

                                                      § 12

                                      Povinnosti nad rámec licence

       (1) Povinností dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny nebo distribuce plynu,
distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence se rozumí převzetí povinností
držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, nebo nebo u kterého
bezprostředně hrozí, že přestane provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence,
nebo v případě výroby elektřiny rovněž pokračování ve výkonu licencované činnosti
stávajícím držitelem licence, který oznámil záměr ukončit výrobu elektřiny podle § 34
odst. 1 nebo ukončil výrobu elektřiny v rozporu s § 34 odst. 1. V případě, kdy držiteli licence
zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, se povinností dodávek tepelné energie,
povinností distribuce elektřiny nebo distribuce plynu nad rámec licence rozumí rovněž
pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného
energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon
licencované činnosti umožnit. Je-li tepelná energie vyráběna v zařízení s kombinovanou
výrobou elektřiny a tepla, vztahuje se povinnost poskytnutí energetického zařízení a umožnění
výkonu licencované činnosti na zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.

       (2) Energetický regulační úřad uloží držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné
energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence, existuje-li naléhavá potřeba zajištění
dodávek tepelné energie a je-li na tom veřejný zájem. Je-li tepelná energie pro dodávky nad
rámec licence vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, má držitel licence
na výrobu tepelné energie právo vyrábět a dodávat elektřinu vyrobenou v tomto zařízení.

       (3) Energetický regulační úřad uloží držiteli licence na distribuci elektřiny nebo držiteli
licence na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad
rámec licence, existuje-li naléhavá potřeba zajištění distribuce elektřiny nebo plynu a je-li na
tom veřejný zájem.

       (4) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu energetický regulační úřad
uloží stávajícímu nebo jinému držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět
elektřinu nad rámec licence, je-li to nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého
provozu elektrizační soustavy a existuje-li důvodný předpoklad, že bezpečnost
a spolehlivost provozu elektrizační soustavy nebude možné zajistit jinými prostředky
provozovatele přenosové soustavy; podkladem pro rozhodnutí je vyhodnocení
provozovatele přenosové soustavy podle § 33.

       (4)(5) Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo
z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 odstavce 2, 3
nebo 4 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců, nebo v případě povinnosti výroby
elektřiny nad rámec licence 12 měsíců. Energetický regulační úřad v rámci rozhodnutí podle
odstavců 2 a 3 odstavce 2, 3 nebo 4 uloží vlastníkovi povinnost poskytnutí energetického
poskytnout energetické zařízení. S uložením povinnosti nad rámec licence může Energetický
regulační úřad dále určit podmínky a rozsah výkonu činnosti nad rámec licence, je-li to
potřebné a účelné pro plnění této povinnosti. Energetický regulační úřad může dobu platnosti
rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení
nebo z moci úřední, trvají-li důvody pro uložení povinnosti. Rozklad proti těmto rozhodnutím
nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody pro uložení povinnosti nad rámec licence podle
odstavců 2 a 3 odstavce 2, 3 nebo 4, Energetický regulační úřad rozhodne o ukončení uložení
povinnosti nad rámec licence a nebo uložení povinnosti vlastníkovi poskytnout energetické
zařízení i v průběhu doby, na kterou byly povinnosti uloženy.

       (6) Energetický regulační úřad uloží povinnost jinému držiteli licence, pokud
stávající odmítne pokračovat za podmínek stanovených úřadem. Nehrozí-li nebezpečí
z prodlení a je-li důvodný předpoklad, že by povinnost výroby elektřiny nad rámec licence
mohlo převzít více držitelů licence, může Energetický regulační úřad uložit povinnost
výroby elektřiny nad rámec licence v řízení o výběru žádosti. Vyhlášení řízení o výběru
žádosti se oznamuje rovněž v Obchodním věstníku; ustanovení správního řádu
o oznamování vyhlášení řízení o výběru žádosti prostřednictvím hromadných sdělovacích
prostředků a zveřejnění v hromadných sdělovacích prostředcích jako předpokladu
zahájení řízení se nepoužijí. Energetický regulační úřad rozhodne o výběru žádosti na
základě stanovených kritérií hodnocení podaných žádostí a s ohledem na výši nákladů na
výkon povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence a přiměřeného zisku a schopnost
zajistit výkon povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence. Výši nákladů na výkon
povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence a přiměřeného zisku podle nejvýhodnější
žádosti zohlední Energetický regulační úřad při stanovení způsobu výpočtu prokazatelné
ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 9. Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, není
v řízení podaná žádná žádost, žádná žádost neodpovídá požadavkům pro hodnocení
žádosti jako úspěšné nebo všichni žadatelé vzali žádosti zpět, Energetický regulační úřad
řízení o výběru žádosti zastaví a trvají-li důvody pro uložení povinnosti výroby elektřiny
nad rámec licence, uloží Energetický regulační úřad povinnost výroby elektřiny nad
rámec licence výrobci elektřiny, kterého určí.

       (5)(7) Vlastník energetického zařízení má právo na peněžní náhradu za jeho poskytnutí
a užívání pro plnění povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny nebo distribuce
plynu, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence. Výši náhrady stanoví
Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad může rovněž rozhodnout o schválení
výše náhrady, dohodnou-li se na ní vlastník zařízení a držitel licence vykonávající povinnost
nad rámec licence a není-li taková výše náhrady zjevně nepřiměřená.

       (6)(8) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie
převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického
regulačního fondu (dále jen „fond“) a ve výši stanovené Energetickým regulačním úřadem
podle § 14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci
plynu je důvodem pro úpravu regulovaných cen.

       (9) Výrobce elektřiny, kterému byla uložena povinnost výroby elektřiny nad rámec
licence, má právo na úhradu prokazatelné ztráty, pokud tržní příjem z výroby elektřiny
nad rámec licence nepokrývá náklady na výkon této činnosti, a přiměřeného zisku.
Energetický regulační úřad stanoví výši úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku
nebo způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a postup jejich úhrady na
žádost výrobce elektřiny nebo z moci úřední. Stanoví-li Energetický regulační úřad
způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, může rovněž stanovit výši
zálohových plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo způsob jejich
výpočtu, splatnosti zálohových plateb, postup vypořádání zálohových plateb a způsob
a termíny doložení vzniku a výše prokazatelné ztráty a výše přiměřeného zisku výrobcem
elektřiny provozovateli přenosové soustavy a Energetickému regulačnímu úřadu.
Stanovenou výši úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo způsob jejich
výpočtu může Energetický regulační úřad na žádost nebo z moci úřední v průběhu
výkonu povinnosti nad rámec licence změnit, pokud došlo ke změně předpokladů, za
kterých byly výše úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo způsob jejich
výpočtu stanoveny, nebo z jiného vážného důvodu. Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk
hradí výrobci elektřiny provozovatel přenosové soustavy. Náklady provozovatele
přenosové soustavy na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jsou hrazeny
prostřednictvím ceny za systémové služby. Vznikne-li na úhradě prokazatelné ztráty
a přiměřeného zisku přeplatek, je výrobce elektřiny povinen uhradit rozdíl mezi
zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku vyplývající
z vypořádání zálohových plateb provozovateli přenosové soustavy.

       (10) Uhradil-li provozovatel přenosové soustavy výrobci elektřiny prokazatelnou
ztrátu a přiměřený zisk v důsledku poskytnutí neúplných, nesprávných nebo
nepravdivých údajů výrobcem elektřiny, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že
výrobce elektřiny získal prostředky na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku
neoprávněně, stanoví jejich výši a uloží výrobci elektřiny povinnost uhradit je
provozovateli přenosové soustavy.

       (7)(11) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence ještě jinou
činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti nad rámec licence
odděleně.

       (8) (12) Práva a povinnosti ze smluv o dodávce tepelné energie, smluv o zajištění služby
distribuční soustavy, smluv o zajištění služby přenosové soustavy, smluv o poskytování
podpůrných služeb a smluv o připojení uzavřených předchozím držitelem licence, držitelem
licence přechází na držitele licence, jemuž je povinnost nad rámec licence uložena, a to na dobu
uložení této povinnosti. To neplatí pro dluhy a pohledávky vzniklé přede dnem vzniku
povinnosti nad rámec licence. Držitel licence, který přestal vykonávat licencovanou činnost, je
držiteli licence, který vykonává činnost nad rámec licence, povinen bez zbytečného odkladu po
nabytí vykonatelnosti rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3, 3 nebo 4 předat kopie uzavřených
smluv. Držitel licence je dále povinen po dobu a za podmínek stanovených rozhodnutím
Energetického regulačního úřadu zajišťovat povinnosti nad rámec licence ve vztahu k místům
ostatní spotřeby držitele licence, který přestal vykonávat licencovanou činnost.

       (9) (13) Odběratelé tepelné energie jsou povinni hradit držiteli licence vykonávajícímu
činnost dodávky tepelné energie nad rámec licence za dodávky tepelné energie cenu
kalkulovanou v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Držitel licence oznámí
odběratelům předběžnou kalkulaci ceny tepelné energie do 1 měsíce od zahájení výkonu
činnosti. Oznámením ceny tepelné energie podle věty druhé dochází ke změně obsahu závazku
ze smlouvy o dodávce tepelné energie.

                                                       …
                                                      § 16
                                          Působnost ministerstva
       (2) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví2) dále

                                                       …
i) je příslušným orgánem pro oblast zdrojové přiměřenosti podle Nařízení o vnitřním trhu

   s elektřinou64), nestanoví-li tento zákon jinak, a rozhoduje o vypracování vnitrostátního
   posouzení zdrojové přiměřenosti v elektroenergetice podle Nařízení o vnitřním trhu
   s elektřinou,

                                                       …

                                                      § 17
                            Energetický regulační úřad a jeho působnost

                                                       …
       (6) Energetický regulační úřad rozhoduje o

                                                       …
c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon

   povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny nebo distribuce plynu, distribuce
   plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence a umožnit výkon této povinnosti nad
   rámec licence,
i) udělení povolení k
   1. vlastnění, vyvíjení, správě nebo provozu zařízení pro ukládání energie,
   2. přímému nákupu nefrekvenčních podpůrných služeb provozovatelem přenosové soustavy
   nebo nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatelem distribuční soustavy,
j) nařízení změny nebo odstranění vad plánu rozvoje regionální distribuční soustavy a stanoví
   k tomu přiměřenou lhůtu,
k) úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 12 odst. 6 a 9 a § 14 odst. 6.,
l) výši náhrady nebo schválení výše náhrady podle § 12 odst. 7,
m) neoprávněném získání prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného
   zisku, výši těchto prostředků a uložení povinnosti uhradit je provozovateli přenosové
   soustavy podle § 12 odst. 10.

                                                       …

                                                     § 30e
       (1) Žádost o udělení autorizace výrobny elektřiny, která je energeticky strategickým
celkem a k výrobě elektřiny využívá zemní plyn, obsahuje kromě náležitostí podle § 30b
odst. 1 dále informace o předpokládaném průběhu výběru dodavatele takové výrobny
elektřiny nebo její části.
       (2) Rozhodnutí o udělení autorizace výrobny elektřiny, která je energeticky
strategickým celkem a k výrobě elektřiny využívá zemní plyn, obsahuje kromě náležitostí
podle § 30c odst. 1 dále podmínku platnosti autorizace spočívající v povinnosti žadatele
zajistit po dobu do dokončení výstavby a údržby takové výrobny dodržení požadavků na
zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky, které stanoví
ministerstvo, a poskytovat ministerstvu informace o skutečnostech, které by mohly
ohrozit základní bezpečnostní zájmy České republiky.

                                                       …

                                                      § 33

                    Evropské a vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti

       (1) Provozovatel přenosové soustavy se podílí na vypracování evropského posouzení
zdrojové přiměřenosti podle čl. 23 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou v rozsahu
požadovaném Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny.

       (2) Ministerstvo za podmínek a postupem stanoveným v čl. 20 a 24 Nařízení o vnitřním
trhu s elektřinou vypracovává vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti.

       (3) Provozovatel přenosové soustavy je povinen na žádost ministerstva připravit podklady
potřebné pro vypracování vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti podle čl. 24 Nařízení
o vnitřním trhu s elektřinou a poskytnout je ministerstvu.

       (4) Každý účastník trhu s elektřinou je povinen poskytnout na vyžádání provozovateli
přenosové soustavy údaje potřebné pro přípravu podkladů pro vypracování vnitrostátního
posouzení zdrojové přiměřenosti a údaje požadované Evropskou sítí provozovatelů
přenosových soustav elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy je povinen vyhodnocovat
údaje poskytnuté účastníky trhu s elektřinou pro potřeby vnitrostátního posouzení zdrojové
přiměřenosti.

                                                      § 34

  Povinnosti výrobce elektřiny při přerušení nebo ukončení provozu výrobny elektřiny

       (1) Výrobce elektřiny provozující výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 10 MW
100 MW a více připojenou na napěťové hladině 110 kV a výše, je povinen oznámit
provozovateli přenosové soustavy přerušení provozu výrobny elektřiny, které bude trvat více
než 6 měsíců, a to alespoň 6 měsíců před přerušením provozu výrobny elektřiny. Ukončení
provozu takové výrobny elektřiny je výrobce elektřiny povinen oznámit provozovateli
přenosové soustavy alespoň 11 měsíců před ukončením provozu výrobny elektřiny.

       (2) Provozovatel přenosové soustavy vyhodnotí do 60 dnů ode dne oznámení podle
odstavce 1 dopady přerušení nebo ukončení provozu výrobny elektřiny s ohledem na bezpečný
a spolehlivý provoz elektrizační soustavy a předá vyhodnocení Energetickému regulačnímu
úřadu, ministerstvu a příslušnému výrobci elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy zejména
vyhodnotí skutečnosti podle odstavce 3 a může doporučit pokračování výrobny elektřiny
v provozu. V takovém případě doporučí podmínky a rozsah provozu výrobny elektřiny tak, aby
nebyl ohrožen bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

       (3) Provozovatel přenosové soustavy v rámci svého vyhodnocení doporučí pokračování
provozu výrobny elektřiny

a) ohrozilo-li by přerušení provozu výrobny elektřiny na více než 6 měsíců v roce nebo
    ukončení provozu výrobny elektřiny bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy,
    nebo

b) nelze-li standardními prostředky, zejména podpůrnými službami provozovatele přenosové
     soustavy, udržovat frekvenci v elektrizační soustavě, napětí, zajišťovat disponibilitu
     zařízení pro ostrovní provoz, start ze tmy nebo poskytování setrvačnosti elektrizační
     soustavě a nelze-li za tuto výrobnu elektřiny zajistit náhradu.

                                                      § 35

                                         Kapacitní mechanismus

       (1) Ministerstvo může za podmínek a postupem podle čl. 21 Nařízení o vnitřním trhu
s elektřinou vydat opatření obecné povahy, kterým zavede kapacitní mechanismus a stanoví
podmínky účasti v kapacitním mechanismu, dobu trvání a další podmínky kapacitního
mechanismu podle čl. 22 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.

       (2) Provozovatel přenosové soustavy je povinen poskytnout ministerstvu nezbytnou
součinnost při stanovení podmínek kapacitního mechanismu.

       (3) Rozsah potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných
energetických zařízení určuje za podmínek stanovených ministerstvem provozovatel přenosové
soustavy.

       (4) Provozovatel přenosové soustavy zpracuje návrh postupu a podmínek zajištění
potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení
a předloží ho ministerstvu ke schválení.

       (5) Ministerstvo návrh podle odstavce 4 schválí, jestliže je v souladu s podmínkami
kapacitního mechanismu stanovenými ministerstvem.

       (6) Ministerstvo opatření obecné povahy změní nebo zruší, pokud se změní nebo
zaniknou důvody pro zavedení kapacitního mechanismu.

                                                      § 36

  Zajištění provozu elektrizační soustavy v období transformace energetického sektoru
       (1) Ministerstvo může na základě vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti podle

§ 33 nebo vyhodnocení vypracovaného provozovatelem přenosové soustavy podle § 34 vydat
opatření obecné povahy, kterým zavede mechanismus a stanoví podmínky účasti
v mechanismu, dobu trvání a další podmínky mechanismu pro
a) plnění klimaticko-energetických cílů České republiky podle Nařízení o správě energetické

   unie a opatření v oblasti klimatu66) a evropského právního rámce pro klima67), nebo
b) poskytování podpory flexibility v elektrizační soustavě.
       (2) Provozovatel přenosové soustavy je povinen poskytnout ministerstvu nezbytnou
součinnost při stanovení podmínek mechanismu.

       (3) Rozsah potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných
energetických zařízení určuje za podmínek stanovených ministerstvem provozovatel přenosové
soustavy.

       (4) Provozovatel přenosové soustavy zpracuje návrh postupu a podmínek zajištění
potřebné dostupnosti regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení
a předloží ho ministerstvu ke schválení.

       (5) Ministerstvo návrh podle odstavce 4 schválí, jestliže je v souladu s podmínkami
mechanismu stanovenými ministerstvem.

       (6) Ministerstvo opatření obecné povahy změní nebo zruší, pokud se změní nebo
zaniknou důvody pro zavedení mechanismu.

                                                       …

                                                      § 90
                                        Přestupky fyzických osob
       (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

                                                       …
c) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence neposkytne

   určenému držiteli licence energetické zařízení nebo mu neumožní výkon licencované
   činnosti podle § 12 odst. 1,

                                                       …

                                                      § 91
                                        Přestupky držitele licence
       (1) Držitel licence se dopustí přestupku tím, že

                                                       …
i) nevede samostatné účty vztahující se k povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 7 11,

                                                       …
q) neposkytne spotřebiteli informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynu

   nebo jej nepoučí podle § 11ca odst. 1, nebo
r) dodává elektřinu nebo plyn před nabytím účinnosti smlouvy v rozporu s § 11ca odst. 3., nebo
s) nepředá kopie uzavřených smluv nebo nezajišťuje povinnosti nad rámec licence ve

   vztahu k místům ostatní spotřeby podle § 12 odst. 12.
                                                       …

       (2) Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí přestupku tím, že
                                                       …

o) nezdrží se ukončení smlouvy podle § 29a odst. 2 písm. d), nebo
p) poruší některou z povinností podle § 49a odst. 2 nebo 4, nebo
q) neoznámí přerušení nebo ukončení provozu výrobny výroby elektřiny podle § 34 odst. 1.,
r) neuhradí rozdíl mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného

   zisku podle § 12 odst. 9, nebo
s) ukončí výrobu elektřiny v rozporu s § 34 odst. 1.

                                                       …

                                                     § 91a
                     Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
       (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

                                                       …
d) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli licence neposkytne

   určenému držiteli licence energetické zařízení nebo mu neumožní výkon licencované
   činnosti podle § 12 odst. 1,

                                                       …

                                                      § 96
                                                       …
       (7) Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst.
2 nebo 3, povinnost vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního
úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost
vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 8 nebo § 12 odst. 1
tohoto zákona § 12 odst. 2, 3 nebo 4 přechází podle povahy na právního nástupce nebo na
nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu
vázáno. Je-li právních nástupců nebo nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za
splnění povinnosti společně a nerozdílně.
                                                       …

                                                     § 96d
                                            Donucovací pokuty
       (1) Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění
a) povinnosti držitele licence podle § 10 odst. 4,
b) povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro výkon povinnosti nad rámec
   licence a umožnit výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického
   regulačního úřadu podle § 12 odst. 1 2, 3 nebo 4,
c) povinnosti poskytovat dodávky tepelné energie nad rámec licence nebo licence, zajišťovat
   distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence nebo výroby elektřiny nad
   rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3,
   3 nebo 4,
                                                       …

                                                     § 98a

                                          Zmocňovací ustanovení

                                                       …
       (2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou

                                                       …
d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do fondu, postup čerpání

   finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku při
   plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty
   a přiměřeného zisku doloženy a vymezeny,

                                                       …

Poznámky pod čarou:

                                                       …

64) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019
        o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění), v platném znění.

65) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování
        údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
        č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.

66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018
        o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení
        Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice
        Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES,
        2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652
        a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění.

67) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021,
        kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES)
        č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“),
        v platném znění.

68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým
        se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě.

69) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024
        o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem,
        o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869
        a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění).

70) Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový
        pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav, v platném znění.

71) § 13 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

72) § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
73) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1366 ze dne 11. března 2024,
        kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 zavedením
        kodexu sítě pro odvětvová pravidla pro aspekty kybernetické bezpečnosti
        přeshraničních toků elektřiny.

Přechodné ustanovení

Řízení o udělení autorizace výroben elektřiny zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 458/2000
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
     PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 416/2009
        SB., O URYCHLENÍ VÝSTAVBY STRATEGICKY VÝZNAMNÉ
           INFRASTRUKTURY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ,
                     S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN

                                                          § 1
                                                           …
          (5) Stavbou pro energetickou bezpečnost se pro účely tohoto zákona rozumí
a) stavba v areálu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou
   řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci pro energetické účely, nebo
b) další stavba nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení související s výstavbou,
   uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou stavby podle písmene a),
   včetně
   1. stavby a zařízení nezbytných pro připojení výroben elektřiny a zdrojů energie do distribuční,
   přenosové nebo přepravní soustavy nebo do soustavy zásobování tepelnou energií,
   2. stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování
   tepelnou energií, včetně stavby a zařízení, které jsou nezbytné za účelem bezpečného
   a spolehlivého provozu této soustavy,
   3. jiné nezbytné stavby technické infrastruktury,
   4. nezbytné stavby dopravní infrastruktury,
   5. staveniště, nebo
   6. stavby skladu čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva.,
c) stavba výrobny elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, včetně
   dalších staveb nacházejících se uvnitř i vně areálu této stavby souvisejících s výstavbou,
   uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou této stavby a s jejím
   připojením do elektrizační a plynárenské soustavy včetně staveb s tímto připojením
   souvisejících.
                                                           …

                                                         § 2c
     Společné jednání u staveb energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro

            ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací
          (1) Společné jednání stavebního úřadu a dotčených orgánů u staveb energetické nebo
   těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury
   elektronických komunikací podle stavebního zákona svolá stavební úřad i na žádost
   stavebníka.
       (2) Na základě závěrů společného jednání u staveb energetické nebo těžební
infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických
komunikací může stavební úřad požádat dotčené orgány o odstranění zjevných vad vyjádření a
závazných stanovisek nebo odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu,
která nepřekročí 15 dnů ode dne konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží
lhůta pro vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. K vyjádření nebo
závaznému stanovisku vydanému po lhůtě podle věty první se nepřihlíží.

       (3) Nedojde-li ani postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním
úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle
správního řádu, ledaže jde o případ podle odstavce 4.

       (4) Nedojde-li v případě stavby pro energetickou bezpečnost ani postupem podle
odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi
dotčenými orgány navzájem, může vyhodnotit tyto rozpory stavební úřad. Ustanovení
tohoto odstavce se nepoužije na

a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle
   zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

b) jednotné environmentální stanovisko vydané podle zákona o jednotném
   environmentálním stanovisku namísto závazného stanoviska k posouzení vlivů
   provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní
   prostředí nebo správního úkonu orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně
   přírody a krajiny, kterým se

   1. posuzuje splnění podmínek pro stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků,

   2. vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému
   poškození nebo ke zničení evropského stanoviště nebo stanoviště evropsky
   významných druhů,

   3. uděluje souhlas k činnostem v ptačích oblastech,

   4. posuzuje splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných
   druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie,

   5. uděluje souhlas k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště
   chráněných území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu
   evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou
   předmětem ochrany evropsky významných lokalit.

                                                      § 2d

       (1) Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není
přípustné odvolání.

       (2) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo
vyjádření k záměru stavby pro energetickou bezpečnost; to neplatí, jde-li o mezistátní
posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí nebo jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném
environmentálním stanovisku.
       (2) V řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost
správní orgány projednávají a rozhodují věc přednostně před jinými stavbami
energetické infrastruktury.

       (3) Správní orgán, který v souvislosti se záměrem stavby pro energetickou
bezpečnost vydává rozhodnutí v řízeních podle § 1, není oprávněn prodloužit lhůtu pro
jeho vydání.

       (4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska
k záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydá vyjádření nebo závazné stanovisko
bez zbytečného odkladu, nejpozději do 20 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání
stavebním úřadem. Jednotné environmentální stanovisko26) k záměru stavby pro
energetickou bezpečnost uvedené v § 1 odst. 5 písm. c) vydá příslušný orgán bezodkladně,
nejpozději však do 40 dnů ode dne, kdy byl o vydání jednotného environmentálního
stanoviska požádán. Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného
stanoviska ani dotčený orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního
stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost není oprávněn prodloužit lhůtu
pro jejich vydání. Ustanovení § 178 odst. 3 a 4 stavebního zákona není dotčeno.

       (3)(5) Podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko,
které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze
podat nejpozději v den uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním
rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zahájit toto přezkumné řízení lze
nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty podle věty první. O zahájení přezkumného řízení
nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, uvědomí příslušný
stavební úřad, jenž jím vedené řízení přeruší do doby ukončení přezkumného řízení. Nezákonné
závazné stanovisko lze v přezkumném řízení pouze změnit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne
jeho zahájení. Po ukončení přezkumného řízení nejsou další opravné prostředky proti
závaznému stanovisku přípustné.

       (4)(6) Vyjádření, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro
energetickou bezpečnost, lze jen opravit nebo změnit, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí
lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům
rozhodnutí.

       (5)(7) Nebylo-li vyjádření nebo závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení
o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, vydáno ve lhůtě pro jeho vydání
a považuje se proto podle stavebního zákona za souhlasné a bez podmínek, nové vyjádření nebo
závazné stanovisko lze vydat nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou
účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Přezkum
nového vyjádření nebo závazného stanoviska v přezkumném řízení není přípustný.

       (8) Řízení podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost se vždy
považuje za řízení s velkým počtem účastníků.

       (9) Povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle stavebního zákona
platí 5 let ode dne nabytí právní moci.

       (10) Účastník řízení v řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou
bezpečnost může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví, nejpozději však
při prvním úkonu účastníka řízení v řízení nebo při prvním úkonu účastníka řízení
následujícím po prvním úkonu úřední osoby v řízení. K později uplatněným námitkám
nebo námitkám neobsahujícím odůvodnění se nepřihlíží.

       (11) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost nesmí být lhůta pro
uplatnění námitky podle § 191 odst. 2 stavebního zákona delší než 1 měsíc.

       (12) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost v území, ve kterém byl
vydán územní plán, stavební úřad nenařizuje veřejné ústní jednání.

       (13) Lhůty pro vydání rozhodnutí v řízeních podle § 1 a lhůty pro vydání vyjádření,
závazného stanoviska nebo jednotného environmentálního stanoviska ve věci záměru
stavby pro energetickou bezpečnost z důvodu doplnění žádosti nebo odstranění vad
žádosti na základě výzvy správního orgánu se staví do doby, než dojde k doplnění žádosti
nebo k odstranění vad žádosti. Postup podle § 65 odst. 1 věty čtvrté správního řádu se
nepoužije.

       (14) Platnost jednotného environmentálního stanoviska26) ve věci záměrů staveb pro
energetickou bezpečnost je 7 let ode dne jeho vydání. Ustanovení § 7 odst. 1 věty druhé a
třetí zákona o jednotném environmentálním stanovisku tím nejsou dotčena.

       (15) Nedostaví-li se zpracovatel dokumentace nebo posudku k veřejnému
projednání nařízenému ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle § 17
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, příslušný úřad koná veřejné projednání
v jejich nepřítomnosti. Postup podle § 17 odst. 3 a 4 zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí se nepoužije.

       (16) Proti rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že záměr stavby pro energetickou
bezpečnost nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona
o posouzení vlivů na životní prostředí, není přípustné odvolání.

       (17) Je-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vyžadováno vyjádření
nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu podle jiného právního předpisu a není-li
součástí žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí nebo žádosti o změnu záměru před
jeho dokončením podle stavebního zákona, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného
orgánu. Ustanovení § 184 odst. 3 a 4 stavebního zákona se použijí obdobně.

       (6)(8)(18) Ustanovení odstavců 1 až 517 se použijí obdobně pro řízení podle stavebního
zákona, jehož předmětem je se stavbou pro energetickou bezpečnost související

a) rámcové povolení,

b) povolení dělení nebo scelování pozemků,

c) povolení změny využití území spočívající v terénní úpravě, odstavné, manipulační, prodejní,
   skladové nebo výstavní ploše, změně druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku, pokud
   podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, nebo úpravě pozemku,
   která má vliv na schopnost vsakování vody,

d) stanovení ochranného pásma a

e) povolení odstranění stavby.
                                                       § 3

                                                       …

       (9) Odvolání směřující proti výroku o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě, který
se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného pro uskutečnění stavby energetické
infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje
a uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo pro uskutečnění záměru stavby pro energetickou
bezpečnost, není přípustné. V případě, že vyvlastňovaný podá žalobu proti rozhodnutí
o vyvlastnění a současně podá i odvolání proti výroku o náhradě za vyvlastnění, zaplatí
vyvlastnitel vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši náhrady stanovené
v rozhodnutí o vyvlastnění ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění. Bude-li v důsledku
odvolacího řízení stanovená náhrada za vyvlastnění vyšší než zaplacená záloha na náhradu,
vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou
náhradu stanoví. V případě, že rozhodnutí stanoví náhradu za vyvlastnění nižší než zaplacená
záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní
moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví.

                                                       …

                                                      § 4b

        Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a to jak
vymezené, tak i nevymezené v územně plánovací dokumentaci, stavby těžební infrastruktury
nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého se použije § 4a odst. 1 a 3 až 7
obdobně; pokud se jedná o stavby pro energetickou bezpečnost, stavby a zařízení přenosové
soustavy, stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV
nebo stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 85 bar včetně souvisejících
technologických objektů, uplatní se rovněž ustanovení § 4a odst. 2.

Přechodné ustanovení:

Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva
a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.