Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDCQH22PE najdete zde
"[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce
IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V současnosti nemají řemeslníci možnost jednotného a všeobecně uznávaného institucionálního ověření toho, že vykonávají odbornou činnost v příslušném povolání na nejvyšší úrovni. Tímto povoláním se pro účely navrhované právní úpravy rozumí některé z povolání, ve kterých se ověřuje mistrovská kvalifikace a která vláda stanoví nařízením, a to v rozdělení na příslušná povolání v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářské komory České republiky a příslušná povolání v působnosti Ministerstva zemědělství a Agrární komory České republiky.
Profesní sdružení zastřešující jednotlivá řemesla sice průběžně zvyšují kvalifikaci a odbornost svých členů, sledují moderní trendy i technologické novinky a některé z nich také zajišťují pro své členy složení „oborových mistrovských zkoušek“, nicméně se jedná o roztříštěné, zákonem negarantované aktivity zaměřené pouze na členy těchto sdružení.
Společnost na jedné straně vnímá narůstající nedostatek řemeslníků a jejich potřebnost, ale na straně druhé mnohdy považuje řemesla ve srovnání s jinými povoláními za méně prestižní, většinou i fyzicky velmi náročná, avšak finančně nepříliš zajímavá, což výrazně ovlivňuje volbu dětí (a jejich rodičů) při výběru studijních oborů, resp. jejich budoucí životní kariéry. Neexistuje zákonem garantovaný systém, který by spotřebiteli zaručil, že řemeslník, kterého si vybral, je odborníkem s kompetencemi pro výkon předmětného povolání na mnohem vyšší úrovni, než je v daném povolání obvyklé.
Současný stav nemá žádný známý vztah k zákazu diskriminace ani k rovnosti žen a mužů.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Mistrovská zkouška v ČR přispěje nejen k vyššímu ocenění řemeslníků vykonávajících práci nejvyšší kvality, ale zvýší i prestiž řemesel. Fyzické osoby si budou moci po pětileté praxi v oboru ověřit prostřednictvím mistrovské zkoušky své odborné dovednosti a znalosti, zejména zda dokáží zhotovit mistrovské dílo, zda mají požadované odborné znalosti v příslušném povolání a zda jsou schopni zrealizovat zakázku na zhotovení mistrovského díla, to vše na vyšší než obvyklé úrovni. Mistrovská zkouška verifikuje, zda fyzické osoby dosáhly v příslušném povolání mistrovské kvalifikace, tj. schopnosti vykonávat odborné činnosti v příslušném povolání na úrovni dovedností a znalostí výrazně převyšující úroveň dovedností a znalostí obvyklou v tomto povolání, a umožní tak jejich další profesní rozvoj. Mistrovské kvalifikaci bude přiřazena příslušná úroveň podle evropského rámce kvalifikací (EQF), který napomáhá pochopit, porovnat a uznávat kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie.
Zavedením mistrovské zkoušky se navazuje na přerušenou tradici „Mistrů řemesel“. Úspěšné absolvování této zkoušky bude dokladem nejvyššího řemeslného mistrovství. Do české společnosti se tak vrátí oficiální uznání kvalit řemeslníků, což by se mělo odrazit ve vyšším zájmu mladých lidí (a jejich rodičů) o tato povolání při volbě své budoucí profesní dráhy.
Lze očekávat následující přínosy mistrovské zkoušky:
Mistrovská zkouška
· objektivně prověří a potvrdí odborné profesní dovednosti a znalosti fyzických osob a bude dokladem jejich nejvyššího řemeslného mistrovství;
· povede ke zvýšení společenské prestiže a finančního ocenění fyzických osob, které odvádí v řemeslném oboru vysoce kvalitní a mnohdy velmi náročnou práci;
· přispěje ke zvýšení ochrany spotřebitele, který při výběru řemeslníka bude mít možnost snáze zjistit, a tudíž i zvolit odborníka, který bude garantovat nejvyšší kvalitu práce, realizovat i nejnáročnější řešení a případně i v rámci svého oboru poskytovat komplexní služby;
· umožní vyšší zapojení odborníků z ČR v hospodářsky a kulturně blízkých sousedních zemích (Německo či Rakousko), kde je mistrovská zkouška zavedený mechanismus a je často vyžadována ve veřejných zakázkách, kterých se účastní i české podnikatelské subjekty, ale v současné době nemohou doložit absolvování této zkoušky (ať již u osob samostatně výdělečně činných nebo u zaměstnanců);
· přispěje ke vzniku autorit, od nichž bude možné se v jednotlivých oborech učit a přebírat zkušenosti, které budou mentorovat nastupující generaci a postupně přispívat ke zvyšování odborné úrovně v příslušném oboru, ke zvyšování společenské prestiže řemesel a v návaznosti na to i ke zvyšování zájmu žáků a jejich rodičů o tyto obory.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a zásadami rovnosti žen a mužů. Označení „Mistr“ ve spojení s příslušným povoláním je v rámci předmětné právní úpravy chápáno jako genderově neutrální a bude používáno rovnocenně pro muže i ženy. Nejsou zde stanovena jakákoliv omezení z hlediska pohlaví, muž může získat mistrovský list např. pro povolání kosmetik a žena např. pro povolání zedník.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh zákona vychází vstříc potřebám trhu práce. Současná legislativa počátečního a dalšího vzdělávání neumožňuje absolventům středních škol formálně deklarovat kvalifikační odborný rozvoj ve spojení s růstem odborné a řemeslné kvality na základě získané praxe.
Zavedení institutu mistrovské zkoušky považují za velmi žádoucí zástupci zaměstnavatelů, jako jsou Hospodářská komora České republiky, Agrární komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, kteří přípravu předmětné legislativní úpravy iniciovali.
Ve dnech 6. listopadu 2019 až 3. ledna 2020 byla Národním ústavem pro vzdělávání, resp. Národním pedagogickým institutem ČR ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR v rámci projektu Mistrovská zkouška organizována anketa mezi profesními společenstvy začleněnými do Hospodářské komory ČR nebo Agrární komory ČR i společenstvy stojícími mimo komory. Významnost jednotlivých důvodů pro existenci mistrovské zkoušky byla například hodnocena následovně:
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona se rovněž dotýká následujících zákonů:
· zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
· zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Ve vztahu ke skutečnosti, že navrhovaná právní úprava se vztahuje jen na určitý okruh povolání, která budou vymezena přílohou nařízení vlády, je možné konstatovat, že tato skutečnost nezakládá neodůvodněnou výhodu vůči jiným, obdobným povoláním (mj. s ohledem na čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), a to míněno v následujících dvou souvislostech: a) umožnění přístupu k veřejným zakázkám v zahraničí, kde je vyžadováno doložení mistrovské kvalifikace, b) rozšíření okruhu dokladů prokazujících odbornou způsobilost pro výkon řemeslné živnosti o mistrovský list.
V příloze nařízení vlády budou uvedena ta příslušná povolání, u kterých byl zástupci podnikatelů identifikován zájem o budoucí absolvování mistrovské zkoušky a zároveň se podle nich jedná o nejběžnější (nejvíce frekventovaná) povolání, u kterých připadá v úvahu institut mistrovské zkoušky. V případě budoucího zájmu o rozšíření výčtu povolání, ve kterých se ověřuje mistrovská kvalifikace, bude možné tuto přílohu aktualizovat, resp. rozšířit seznam těchto povolání formou novelizace předmětného nařízení vlády.
V případě navrhovaného rozšíření okruhu dokladů prokazujících odbornou způsobilost pro výkon řemeslné živnosti o mistrovský list je nutné konstatovat, že tato možnost se bude týkat velmi omezené skupiny fyzických osob, a to s ohledem na skutečnost, že jedním z předpokladů pro vykonání mistrovské zkoušky je nejméně 5 let praxe v příslušném povolání. Navíc lze předpokládat, že organizační proces spojený s přípravou, plněním a kontrolou všech náležitostí včetně následného vykonání vlastní mistrovské zkoušky může trvat i několik měsíců (předpokládá se sdružování zkoušek a vypisování pevných termínů zkoušek), přičemž § 22 písm. f) živnostenského zákona stanovuje, že doklady prokazující odbornou způsobilost pro řemeslné živnosti mohou být nahrazeny doklady o vykonání šestileté praxe v oboru (tzn. předmětné rozšíření okruhu dokladů prokazujících odbornou způsobilost pro výkon řemeslné živnosti bude mít praktický přínos pouze u fyzických osob s délkou praxe nejméně 5 let a několika měsíců, ale ne více než 6 let).
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je s právem EU plně slučitelný. Právní předpisy Evropské unie se problematikou mistrovské kvalifikace nezabývají a EU ji nereguluje.
V širších souvislostech se návrhu dotýká nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.
Mistrovské kvalifikaci bude přiřazena příslušná úroveň podle evropského rámce kvalifikací (EQF). Tato kvalifikační úroveň je v rámci Evropské unie vymezena Doporučením Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení. Konkrétně Příloha II tohoto Doporučení v tabulce vymezuje tzv. Deskriptory definující úrovně v evropském rámci kvalifikací (EQF).
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu na mezinárodní úrovni upravuje
· čl. 6 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,
· čl. 15 Listiny základních práv Evropské unie.
Návrh zprostředkovaně chrání i právo každého na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání, které je zakotveno v
· čl. 26 Všeobecné deklarace lidských práv,
· čl. 2 dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,
· čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,
· čl. 28 Úmluvy o právech dítěte,
· čl. 14 Listiny základních práv Evropské unie.
Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Podle odborného odhadu Hospodářské komory České republiky lze očekávat v prvních 5 letech ročně průměrně 2 000 vykonaných zkoušek a 1 600 vydaných mistrovských listů.
Výdaje uchazeče spojené se složením mistrovské zkoušky se předpokládají v průměrné výši 30 tisíc Kč.
Náklady spojené s přípravou a organizací zkoušek, administrací mistrovských listů a vedením evidencí mistrovských kvalifikací a držitelů mistrovského listu ponesou relativně silné subjekty, jimiž jsou Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky, a to zcela bez požadavků na finanční účast státního rozpočtu.
Zavedení systému mistrovské zkoušky si vyžádá v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu vytvoření tří nových služebních míst a v rámci Ministerstva zemědělství dvou nových služebních míst, všechna v 13. platové třídě.
V krátkodobém horizontu se předpokládá víceméně neutrální fiskální dopad, v dlouhodobém zvýšení výnosu přímých i nepřímých daní v řádu desítek milionů Kč ročně.
Předpokládají se pozitivní dopady na podnikatelské prostředí, neboť bude patrné, která fyzická osoba je pro výkon příslušného povolání držitelem kompetencí na nejvyšší úrovni, což může přispět ke kultivaci podnikatelského prostředí v České republice.
8. Zhodnocení sociální dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh by měl mít určité pozitivní sociální dopady, jelikož by měl přinést příležitost pro kvalitní řemeslníky z věkové kategorie 55+, což je na trhu práce ohrožená skupina.
Návrh nemá dopady na specifické skupiny obyvatel (zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny), na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.
U absolventů mistrovské zkoušky jsou očekávány pozitivní finanční dopady spočívající v nadprůměrném finančním ohodnocení a zvýšené perspektivě uplatnitelnosti na trhu práce.
Zavedení mistrovské zkoušky bude mít pozitivní dopad na spotřebitele, kteří tak budou mít možnost jednodušeji najít a vybrat řemeslníka, který je schopen vykonávat odbornou práci na vyšší než obvyklé úrovni.
Podrobné zhodnocení dopadů je uvedeno v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace.
9. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh předpokládá, že se mistrovské zkoušky bude moci zúčastnit osoba, která prokáže, že získala střední vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou nebo souhrn všech profesních kvalifikací stanovených pro úplnou profesní kvalifikaci v příslušném povolání, absolvovala 5 let praxe v příslušném povolání v období posledních 10 let a je plně svéprávná a bezúhonná. Splnění těchto podmínek se bude prokazovat komorám, které budou provádět mistrovské zkoušky. Požadavky na uchazeče o mistrovskou zkoušku jsou stanoveny tak, aby byla zajištěna nezbytná kvalita absolventů mistrovské zkoušky. Komory budou povinny při nakládání se získanými osobními údaji postupovat podle platné právní úpravy ochrany osobních údajů, tj. nakládat s nimi tak, jak tato právní úprava ukládá, jinak budou vystaveny postihu uvedenému v této právní úpravě.
Na mistrovském listu budou uváděny jen ty údaje o jeho držiteli, které jsou nezbytné pro jeho jednoznačnou identifikaci (stejně jako u obdobných listin prokazujících získání určité kvalifikace), tj. jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození držitele.
Navrhuje se zřídit veřejnou evidenci držitelů mistrovského listu (dále jen „evidence“) umožňující dálkový přístup. Účelem evidence je zveřejnění informace o tom, kdo složil mistrovskou zkoušku a v jakém příslušném povolání. Z tohoto důvodu se zveřejňují jen ty náležitosti mistrovského listu, které tuto skutečnost potvrzují. Evidenci vedou komory (každá zvlášť pro povolání podle své věcné příslušnosti) a zveřejňují ji na svých internetových stránkách. Evidence umožní, aby se veřejnost mohla zorientovat a nasměrovat k řemeslníkovi na nejvyšší uznávané úrovni, čímž tak bude držiteli mistrovského listu zajištěna příslušná propagace. Pokud však držitel mistrovského listu nebude mít zájem o zveřejnění svých údajů v evidenci, příslušná komora bezodkladně jeho údaje z evidence vymaže, tzn. zneveřejní jeho osobní údaje vedené v evidenci vyjma údaje o pořadovém čísle mistrovského listu, datu vydání mistrovského listu a údaje, zda je mistrovský list platný, aby bylo případně možno ověřit, zda mistrovský list předkládaný konkrétní fyzickou osobou nezapsanou v evidenci nepozbyl platnosti.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády. Při zpracování návrhu předpisu zohlednil kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci předmětného zákona.
Předkladatel posoudil podle požadavků Metodiky CIA, zda navrhovaná právní úprava naplňuje kritéria přiměřenosti, efektivity, transparentnosti, odpovědnosti, opravných prostředků a kontrolních mechanizmů.
Zhodnocení korupčních rizik dle Metodiky CIA
Kritérium
Zhodnocení naplnění kritéria definovaného v Metodice CIA ve vztahu k návrhu právního předpisu
Poznámka či vysvětlení ke zhodnocení naplnění kritéria
přiměřenost
návrh předpisu je svým rozsahem přiměřený cílům, k nimž je předkládán
v rámci celého procesu přípravy předmětného právního předpisu bylo hledisko přiměřenosti jedním ze základních sledovaných kritérií
efektivita
návrh předpisu přímo podporuje efektivní implementaci postupů v něm stanovených
v rámci celého procesu přípravy předmětného právního předpisu bylo hledisko efektivity jedním ze základních sledovaných kritérií
transparentnost
veškeré informace a stanovená pravidla budou uveřejňovány na příslušných internetových stránkách
mistrovská zkouška bude probíhat před vícečlennou komisí
jsou zaváděny 2 druhy veřejně dostupných evidencí
pravidla pro provádění mistrovských zkoušek budou vydána na základě tohoto zákona formou nařízení vlády
standardy upravující obsah a průběh mistrovské zkoušky budou uveřejňovány v evidenci mistrovských kvalifikací
odpovědnost
v rámci jednotlivých řešených oblastí je odpovědnost vždy jednoznačně přiřazena konkrétnímu subjektu
v návrhu předpisu je vždy v jednotlivých ustanoveních jednoznačně stanovena odpovědnost obou komor, spolupracujících profesních společenstev a škol, Rady pro mistrovské zkoušky či ministerstev
opravné prostředky
opravné prostředky jsou stanoveny
v návrhu předpisu jsou stanoveny následující opravné prostředky:
· každý, kdo vykonal mistrovskou zkoušku, může požádat Radu pro mistrovské zkoušky o přezkoumání průběhu a výsledku zkoušky
· komora může proti pozastavení přípravy, organizování a provádění mistrovské zkoušky ministerstvem podat rozklad
kontrolní mechanizmy
kontrolní mechanismy jsou nastaveny
v návrhu předpisu je nastavena kontrolní role obou ministerstev nad celým procesem přípravy, organizování a provádění mistrovských zkoušek
V rámci zhodnocení korupčních rizik sice bylo identifikováno možné korupční riziko, a to možnost úspěšného složení mistrovské zkoušky ze strany uchazeče, který nedisponuje mistrovskou kvalifikací v příslušném povolání, nicméně s ohledem na výše uvedené byla na trojstupňové škále (nízká – střední – vysoká) hodnocena u tohoto rizika pravděpodobnost výskytu jako nízká a závažnost jeho dopadů také jako nízká.
Lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava tak nezvyšuje korupční rizika.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, a nemá tudíž žádné dopady na uvedené oblasti.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava nemá vztah k fungování rodin, a nemá tudíž žádné dopady na uvedenou oblast.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá územní dopady ani se nedotýká působnosti územních samosprávných celků.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Na základě usnesení vlády č. 870 ze dne 9. prosince 2019 bylo také provedeno hodnocení souladu návrhu zákona se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.
Návrh zákona nemění obecné instituty, jako například nastavené způsoby doručování. Návrh zákona zavádí evidenci mistrovských kvalifikací a evidenci držitelů mistrovského listu, přičemž obě evidence vedené komorami budou veřejnosti dostupné na jejich internetových stránkách. První evidence umožní, aby zájemci o mistrovskou zkoušku mohli zjistit, pro jaké mistrovské kvalifikace se mohou nechat přezkoušet. Druhá evidence umožní, aby se veřejnost mohla zorientovat a nasměrovat k řemeslníkovi (pracovníkovi), který má odborné znalosti a dovednosti nejvyšší uznávané úrovně. Je tedy možné konstatovat, že návrh zákona je digitálně přívětivý.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K ČÁSTI PRVNÍ
K § 1
Uvedené ustanovení popisuje předmět navrhované právní úpravy, kterým je stanovení, jakým způsobem a za jakých podmínek se bude ověřovat profesní způsobilost fyzické osoby a související obecné dispozice této osoby k výkonu povolání na nejvyšší, mistrovské úrovni.
K § 2
Předmětné ustanovení definuje pojmy mistrovská kvalifikace a příslušné povolání a dále stanoví, jak a kým se mistrovská kvalifikace ověřuje.
Mistrovská kvalifikace fyzické osoby má vypovídat o mimořádných znalostech a dovednostech fyzické osoby v konkrétním povolání, které bude stanoveno na základě navrhovaného zákona nařízením vlády. O jaké konkrétní schopnosti a dovednosti se má jednat, bude určeno standardy pro ověření mistrovské kvalifikace, které vytvoří Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky pro příslušná povolání spadající do jejich působnosti.
Z důvodu pružného reagování na požadavky trhu práce a vývoj v podnikatelském sektoru budou povolání, u nichž se bude ověřovat mistrovská kvalifikace, stanovena v nařízení vlády. V návaznosti na věcnou příslušnost dotčených orgánů a institucí budou tato povolání rozdělena na povolání v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářské komory České republiky a povolání v působnosti Ministerstva zemědělství a Agrární komory České republiky.
To, zda fyzická osoba je nositelem mistrovské kvalifikace, se ověří mistrovskou zkouškou. Stanoví se, že mistrovskou zkoušku připravuje, organizuje a provádí Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky.
Dále se navrhuje, aby shora uvedené komory mohly spolupracovat s dalšími subjekty (s profesními společenstvy, školami ad.), nicméně vždy to budou komory, které budou odpovídat za provádění mistrovských zkoušek. Pokud komory pověří výkonem některé z činností týkajících se mistrovských zkoušek jiný subjekt, musí tento subjekt vždy jednat jejich jménem. Předpokládá se, že tímto subjektem budou především profesní společenstva a školy, které se budou podílet zejména na přípravě odborných otázek pro teoretickou odbornou část mistrovské zkoušky. Školy zpravidla budou místem pro konání některých částí mistrovské zkoušky a zástupci profesních společenstev a škol budou členy zkušebních komisí.
Za účelem mezinárodního srovnání a uznávání získané kvalifikace v rámci EU bude každé mistrovské kvalifikaci přiřazena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy příslušná úroveň podle evropského rámce kvalifikací (EQF). EQF je společný evropský referenční rámec, který napomáhá pochopit, porovnat a uznávat kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie. Má osm úrovní, do kterých lze zařadit všechny kvalifikace. Kvalifikační rámec je popsán z hlediska obecných požadavků na absolventy dané úrovně (požadavků na jejich znalosti, dovednosti a způsobilost).
K § 3
Stanoví se vstupní podmínky (předpoklady) pro fyzickou osobu, která chce vykonat mistrovskou zkoušku, přičemž tyto podmínky by měly být u této fyzické osoby zachovány po celou dobu, po kterou bude fyzická osoba držitelem mistrovského listu. Držitelem mistrovského listu by tedy neměla být osoba, která nebude plně svéprávná, která ztratí bezúhonnost, případně se dodatečně prokáže, že nesplňovala podmínky odborné způsobilosti. V takovém případě bude tato osoba podle navrhovaného znění § 15 tohoto zákona vymazána z evidence držitelů mistrovských listů a mistrovský list, který jí byl vydán, bude zneplatněn.
K § 4
V tomto ustanovení je definován požadavek na bezúhonnost fyzické osoby a uvedeny způsoby, jak se bezúhonnost prokazuje.
Požadavek na bezúhonnost fyzické osoby, která chce být nositelem označení Mistr ve spojení s konkrétním povoláním, je stanoven z toho důvodu, že Mistr by vedle vysoké odbornosti v určitém povolání měl mít i určitý morální kredit. Proto je nutné, aby se jednalo o fyzickou osobu, která nespáchala úmyslný trestný čin a pokud by snad spáchala některý z nedbalostních trestních činů, tak je vyloučeno, aby se jednalo o trestný čin ve vztahu k výkonu povolání vztahujícího se k mistrovské kvalifikaci, kterou si chce fyzická osoba nechat ověřit mistrovskou zkouškou. Způsob prokazování bezúhonnosti je obdobný způsobu prokazování upravenému v jiných právních předpisech. Pokud fyzická osoba sdělí příslušné komoře údaje potřebné k získání výpisu z evidence Rejstříku trestů, obstará jej za fyzickou osobu sama komora.
K § 5
Toto ustanovení upravuje podmínky týkající se odborných předpokladů fyzické osoby pro vykonání mistrovské zkoušky. Těmito podmínkami se rozumí jednak dosažené vzdělání pro výkon povolání, u kterého se mistrovská kvalifikace ověřuje, a dále pak dosažená praxe. Z důvodu předcházení nejasnostem a minimalizace nerovného přístupu k jednotlivým fyzickým osobám, které budou podávat přihlášku k vykonání mistrovské zkoušky, obsahuje ustanovení jak definici doby výkonu příslušného povolání, tak i příkladmý výčet dokladů, jimiž fyzická osoba Hospodářské komoře České republiky nebo Agrární komoře České republiky prokáže výkon příslušného povolání.
K § 6
Taxativním výčtem jsou stanoveny náležitosti přihlášky k vykonání mistrovské zkoušky, kterou podává fyzická osoba příslušné komoře. Jedná se pouze o nezbytné identifikační a kontaktní údaje fyzické osoby a dále údaje týkající se konkrétní mistrovské kvalifikace, kterou požaduje fyzická osoba ověřit. Fyzická osoba může navíc v přihlášce navrhnout termín a místo vykonání praktické části mistrovské zkoušky, bude-li mít zájem nebo možnost realizovat mistrovské dílo v rámci své reálné zakázky (se svolením investora daného díla), případně na jiném jí zvoleném vhodném místě. Fyzická osoba podávající přihlášku může rovněž sdělit příslušné komoře údaje potřebné k získání výpisu z evidence Rejstříku trestů, v takovém případě je příslušná komora povinna sama obstarat tento výpis za fyzickou osobu. Přihláška musí být doplněna o příslušné doklady, které potvrzují splnění předpokladů fyzické osoby pro konání mistrovské zkoušky podle § 3 návrhu zákona (doklady potvrzující odbornou způsobilost, bezúhonnost a plnou svéprávnost). Opětovné podání přihlášky a doložení nezbytnými doklady (jen v případě jejich změn či pokud pozbyly platnosti) se předpokládá i v případě opakování mistrovské zkoušky, resp. její části. Jakou formu má přihláška mít, jakým způsobem má být příslušné komoře podána, podle jakých pravidel se bude hodnotit její správnost a další podrobnosti ohledně zařazení uchazeče k mistrovské zkoušce stanoví z důvodu větší flexibility a předcházení případným mezerám v právní úpravě až vláda ve svém nařízení.
K § 7
Navrhované ustanovení definuje pojem mistrovská zkouška jako zkoušku zaměřenou na určitou odbornost, která se skládá ze tří částí.
Praktická část mistrovské zkoušky zahrnuje realizaci mistrovského díla, tj. vytvoření určité konkrétní věci nebo poskytnutí služby charakteristické pro výkon příslušného povolání. Ověřována bude schopnost fyzické osoby-uchazeče o mistrovskou zkoušku navrhnout a zhotovit mistrovské dílo na nejvyšší úrovni stanovené v příslušném standardu pro ověření mistrovské kvalifikace. Pro jednotlivé mistrovské kvalifikace se budou realizovat různá mistrovská díla.
Pro příklad uvádíme:
· V rámci mistrovské kvalifikace Zedník bude muset uchazeč navrhnout celkovou dispozici mistrovského díla, které bude splňovat nejnáročnější kritéria na kvalitu a funkčnost. Bude muset zhotovit např. sklípek, který bude mít specifickou klenbu (půlkruhovou, valenou, křížovou, klášterní apod.) za použití vhodných materiálů.
· V rámci mistrovské kvalifikace Číšník bude muset uchazeč navrhnout celkovou dispozici mistrovského díla v požadované kvalitě v souladu s moderními technologickými postupy a trendy v gastronomii. Bude muset připravit např. slavnostní hostinu pro 6 osob s prvky zážitkové gastronomie, tři druhy míchaných nápojů (odborné dovednosti barmana), tři druhy kávy (odborné dovednosti baristy), dva druhy čaje (odborné dovednosti teatendra) a předvést dekantaci a servis vína (odborné dovednosti sommeliéra).
Při praktické části mistrovské zkoušky uchazeč nejprve předloží návrh na zhotovení mistrovského díla zkušební komisi a posléze ho před ní obhájí. Až následně po úspěšné obhajobě návrhu mistrovského díla bude moci uchazeč přistoupit k jeho zhotovení.
V teoretické odborné části mistrovské zkoušky se budou ověřovat odborné znalosti fyzické osoby v příslušném povolání a schopnost této osoby zrealizovat zakázku na zhotovení mistrovského díla. Teoretická odborná část se bude lišit podle jednotlivých mistrovských kvalifikací.
Teoretická obecná část mistrovské zkoušky bude ověřovat provozně ekonomické znalosti fyzické osoby, zejména schopnost řídit a vést tým pracovníků a orientovat se v podnikatelském prostředí při výkonu povolání. Tato část bude jednotná pro všechny mistrovské kvalifikace.
Jaké dovednosti a znalosti konkrétně budou při mistrovské zkoušce ověřující konkrétní mistrovskou kvalifikaci ověřovány a jak bude vypadat mistrovské dílo, bude popsáno v příslušném standardu pro ověření příslušné mistrovské kvalifikace.
K § 8
Znalosti a dovednosti fyzické osoby se během mistrovské zkoušky ověřují na pracovišti určeném příslušnou komorou. Předpokládá se, že primárně bude mistrovské dílo realizováno v místě výkonu práce fyzické osoby, což bezesporu přispěje ke snížení nákladů na pořádání mistrovské zkoušky, teprve až poté, že by tato možnost nebyla, určí příslušná komora sama místo realizace díla.
Průběh mistrovské zkoušky se musí řídit zkušebním řádem. Tento zkušební řád společně vytvoří příslušné komory a publikují jej před zahájením provádění mistrovských zkoušek na svých internetových stránkách. Zkušební řád musí být jednotný pro všechna povolání, u kterých bude ověřována mistrovská kvalifikace, s tím, že případné rozdíly mohou vyplývat pouze z rozdílností mezi těmito povoláními.
Mistrovská zkouška může probíhat i v jiném než českém nebo slovenském jazyce, avšak za předpokladu, že si fyzická osoba na své náklady obstará tlumočníka, který bude následně přítomen při skládání mistrovské zkoušky touto osobou.
Mistrovská zkouška je veřejná (s výjimkou zákonem stanovených případů, kdy je především zohledňován veřejný zájem nebo soukromí osob, které jsou mistrovskou zkouškou dotčeny – např. zákazník, u něhož je prováděno mistrovské dílo v rámci reálné zakázky) a řídí se zkušebním řádem, který vytvoří ve spolupráci obě komory. Pokud však o to fyzická osoba příslušnou komoru požádá, může být z neveřejné praktické části mistrovské zkoušky pořizován záznam a ten zveřejněn prostřednictvím internetových stránek. Zda neexistují okolnosti, které by veřejnému přenosu bránily, pak musí důkladně posoudit příslušná komora (jako je např. právem chráněné soukromí osob).
Mistrovská zkouška je úspěšně vykonána, pokud jsou úspěšně vykonány všechny její části, a to nejpozději do 3 let ode dne vykonání (ať již úspěšného nebo neúspěšného) její první části.
K § 9
Mistrovská zkouška se koná před zkušební komisí, která je složena ze zástupců příslušné komory a profesního společenstva (resp. profesních společenstev), případně ze zástupců středních, vyšších odborných nebo vysokých škol nebo z dalších odborně zdatných osob, neníli pro příslušné povolání profesní společenstvo ustaveno. Přítomnost zástupců profesních společenstev nebo jiných odborně zdatných osob pro příslušné povolání bude zárukou odborné kvality mistrovské zkoušky. Členy zkušební komise mohou být zástupci více profesních společenstev činných v příslušném povolání, čímž bude dosaženo nestrannosti a rovného přístupu ke všem účastníkům mistrovské zkoušky. Z důvodu předcházení pochybností se stanoví, co se pro účely tohoto zákona rozumí profesním společenstvem a kdy může být jeho zástupce nejdříve jmenován do zkušební komise.
V předmětném ustanovení jsou rovněž upraveny minimální požadavky na člena zkušební komise. V případě člena zkušební komise pro praktickou a teoretickou odbornou část mistrovské zkoušky jsou stanoveny co se týká praxe přísněji než u osoby, která se uchází o vykonání mistrovské zkoušky. Poté, co dojde k rozšíření počtu konaných mistrovských zkoušek, se předpokládá, že členy zkušebních komisí pro tyto části mistrovské zkoušky budou převážně držitelé mistrovských listů. Minimální požadavek na odbornost člena zkušební komise pro teoretickou obecnou část mistrovské zkoušky spočívající v dosažení libovolného středního vzdělání s maturitní zkouškou je dán charakterem této části mistrovské zkoušky.
Členy zkušební komise bude jmenovat příslušná komora. Složení zkušební komise nemusí být pro jednotlivé části mistrovské zkoušky stejné, naopak se očekává, že členy zkušebních komisí budou různé osoby. V praxi to bude znamenat, že zkušební komise pro praktickou část mistrovské zkoušky bude složena z jiných fyzických osob než zkušební komise pro teoretickou odbornou i obecnou část, zároveň však není vyloučeno, aby jedna osoba byla členem několika zkušebních komisí.
S ohledem na požadavky směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu nesmí být člen zkušební komise presumptivním konkurentem uchazeče o vykonání mistrovské zkoušky.
K § 10
Každému, kdo vykoná mistrovskou zkoušku a je nespokojen s jejím průběhem a výsledkem, je umožněno požádat Radu pro mistrovské zkoušky, kterou společně zřizují obě komory, o přezkoumání. Rada pro mistrovské zkoušky za tímto účelem zřizuje odvolací zkušební komisi.
Pro účely úpravy činnosti odvolací zkušební komise se použijí ustanovení § 8 a 9 obdobně. To se mimo jiné týká složení odvolací zkušební komise, které bude stejně jako v případě zkušební komise odlišné pro jednotlivá příslušná povolání a jednotlivé části mistrovské zkoušky, požadavků na člena odvolací zkušební komise, které budou stejné jako v případě člena zkušební komise, či povinnosti vést o činnosti odvolací zkušební komise dokumentaci a tuto uchovávat po dobu platnosti mistrovského listu.
Podrobnosti týkající se přezkumu průběhu a výsledku mistrovské zkoušky budou stanoveny nařízením vlády.
K § 11
Za účelem zajištění pružného reagování na měnící se podmínky v praxi stanoví vláda svým nařízením podrobnosti týkající se průběhu mistrovských zkoušek (jako např. stanovení termínu a místa uskutečnění mistrovské zkoušky, jejich oznámení, ustanovení a složení zkušební komise, přezkumu průběhu a výsledku mistrovské zkoušky ad.). Jedná se o pravidla společná pro všechny mistrovské kvalifikace a mistrovské zkoušky, zatímco standardy pro ověření mistrovské kvalifikace, které budou vytvářet komory, se budou týkat již konkrétních mistrovských kvalifikací a povolání.
Nařízení vlády mimo jiné stanoví, že bude-li chtít fyzická osoba, která ve zkoušce nebo v její části neuspěje, mistrovskou zkoušku opětovně skládat, bude se jednat o konání nové mistrovské zkoušky, resp. její části. Pokud fyzická osoba v teoretické odborné části nebo teoretické obecné části neuspěje, bude moci tuto část opakovat nejdříve po uplynutí 1 měsíce ode dne neúspěšného vykonání příslušné části zkoušky; v průběhu 12 měsíců však bude moci vykonat příslušnou část zkoušky nejvýše dvakrát. Pokud fyzická osoba neuspěje v realizaci mistrovského díla, bude tuto část mistrovské zkoušky moci opakovaně vykonat nejdříve za 24 měsíců od data neúspěšné realizace mistrovského díla.
K § 12
Jaké znalosti a dovednosti fyzické osoby se budou mistrovskou zkouškou ověřovat, jak má vypadat mistrovské dílo, jak bude organizována a co bude konkrétně obsahovat mistrovská zkouška ověřující konkrétní mistrovskou kvalifikaci a jaké musí být zajištěny materiálně technické podmínky pro konání takové mistrovské zkoušky stanoví ve standardu pro ověření mistrovské kvalifikace pro každou mistrovskou kvalifikaci příslušná komora. Standard komora zveřejní v evidenci mistrovských kvalifikací, čímž bude standard veřejnosti dostupný na internetu a každý uchazeč o vykonání mistrovské zkoušky se tak bude moci seznámit s požadavky kladenými na fyzickou osobu – Mistra v určitém povolání.
K § 13
Mistrovský list je dokladem potvrzujícím úspěšné vykonání mistrovské zkoušky a ověření mistrovské kvalifikace a má charakter veřejné listiny, čímž je zde dána vyšší zákonná ochrana před jeho zneužitím a paděláním. Návrh zákona stanoví, jaké nezbytné náležitosti musí mistrovský list mít. Mistrovský list vydávají komory s podpisem svého nejvyššího představitele.
Držitel mistrovského listu je oprávněn používat označení „Mistr“ ve spojení s povoláním, které je příslušné ověřené mistrovské kvalifikaci, tj. např. Mistr tesař, Mistr pekař, Mistr číšník apod. Užívání označení „Mistr“ je dobrovolné a mělo by přispět ke zvýšení prestiže konkrétního povolání, konkrétního řemeslníka (pracovníka) a zájmu o něj. Nositel tohoto označení by měl být zárukou kvalitně provedené práce a solidního přístupu k zákazníkům a mělo by tak dojít k eliminaci případů reklamací a nespokojenosti těch, kteří si práci objednají a zaplatí. Označení tedy bude jeho nositeli využíváno v propagaci svého jména a profese.
Příslušné komoře je dána pravomoc provádět zneplatnění listu, nastanou-li skutečnosti stanovené zákonem, a to vydá-li změnový mistrovský list (v takovém případě zneplatní nahrazovaný mistrovský list) nebo když zjistí, že jeho držitel zemřel, pozbyl předpoklady (např. ztratil bezúhonnost) nebo pokud mu bylo pozastaveno provozování živnosti nebo zrušeno živnostenské oprávnění živnostenským úřadem pro závažné porušení živnostenského zákona nebo jiných právních předpisů.
Držitele mistrovského listu zaznamenává příslušná komora do evidence držitelů mistrovského listu, kterou zveřejňuje na svých internetových stránkách. V případě, že držitel mistrovského listu nechce být v této evidenci uveden, může požádat příslušnou komoru o výmaz. V uvedeném případě však podle navrhovaného znění § 15 odst. 5 zůstanou v této evidenci vedeny informace o vydaném mistrovském listu, jako je jeho pořadové číslo, datum jeho vydání a zda je platný či neplatný.
K § 14
Je zřizována evidence mistrovských kvalifikací. Evidenci vede příslušná komora a údaje o mistrovských kvalifikacích zveřejňuje na svých internetových stránkách. Evidence umožní, aby se zájemci mohli zorientovat, jaké mistrovské kvalifikace jsou ověřovány. Náklady na její vedení hradí komory.
V rámci projektu Mistrovská zkouška byly Národním ústavem pro vzdělávání, resp. Národním pedagogickým institutem ČR ve spolupráci s komorami na základě poptávky a připravenosti jednotlivých profesních společenstev vytvořeny návrhy vzorových standardů a rámců zadání pro mistrovské zkoušky pro 48 mistrovských kvalifikací v předpokládané 1. vlně zkoušek. Jedná se např. o povolání cukrář, kameník, čalouník-dekoratér, kamnář, číšník, keramik, obkladač, dlaždič, stavební klempíř, florista, krejčí, podkovář, instalatér-topenář, kuchař, podlahář, kadeřník, malíř (natěrač-lakýrník-tapetář), pokrývač, strojní mechanik-zámečník, tesař, kosmetik, zlatník-klenotník nebo zedník.
K § 15
Navrhuje se zřídit evidenci držitelů mistrovského listu umožňující dálkový přístup. Účelem evidence držitelů mistrovského listu je zveřejnění informace o tom, že držitel opravdu složil mistrovskou zkoušku. Z tohoto důvodu se zveřejňují jen ty náležitosti mistrovského listu, které tuto skutečnost potvrzují. Evidenci vede příslušná komora a údaje o držitelích mistrovských listů zveřejňuje na svých internetových stránkách. Evidence umožní, aby se veřejnost mohla zorientovat a nasměrovat k řemeslníkovi (pracovníkovi) na nejvyšší uznávané úrovni. Náklady na vedení této evidence hradí příslušné komory.
Zákon umožňuje, aby držitel mistrovského listu požádal o výmaz z této evidence. Navrhuje se stanovit, za jakých podmínek musí příslušná komora provést výmaz držitele mistrovského listu z evidence, pokud se dozví skutečnost, která je předpokladem pro tento výmaz. Výmaz bude spočívat ve skrytí údajů vedených v evidenci držitelů mistrovského listu, s výjimkou údaje o mistrovském listu (jeho pořadovém čísle, datu jeho vydání a údaje, zda je mistrovský list platný). Po zneveřejnění údajů o držiteli mistrovského listu tak bude i nadále možnost si ověřit, zda předkládaný mistrovský list nebyl již zneplatněn.
K § 16
Zavádí se pravidelná povinnost pro komory zpracovávat zprávy o pořádaných mistrovských zkouškách za uplynulý rok a předkládat je ke stanovisku příslušnému ministerstvu. Bude se jednat o obdobu výroční zprávy, z níž bude patrné, jak institut mistrovské zkoušky pořádané konkrétní komorou v předešlém kalendářním roce fungoval. Minimální obsah zprávy stanoví vláda svým nařízením.
Nedostatky zprávy závažné povahy mohou být jedním z důvodů pro příslušné ministerstvo, aby zahájilo řízení o pozastavení přípravy, organizování a provádění mistrovské zkoušky podle § 17 odst. 1.
K § 17
Systém mistrovských zkoušek je nastaven tak, aby plnou odpovědnost za přípravu, organizaci a provádění mistrovských zkoušek měly komory, tj. Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR, nicméně je zákonem stanoven i dohledový mechanismus, aby byl zajištěn řádný, vysoce kvalitní a nestranný postup při organizování mistrovských zkoušek. Pokud komora nebude dodržovat při přípravě, organizování a provádění mistrovské zkoušky pravidla pro přípravu, organizování a provádění mistrovské zkoušky (tato pravidla jsou dána jak tímto zákonem, tak i nařízením vlády), příslušné ministerstvo může v nezbytném rozsahu pozastavit konání mistrovské zkoušky. Porušení pravidel se bude zkoumat u každého povolání zvlášť, tzn., že pozastavení výkonu mistrovských zkoušek se bude vztahovat na konkrétní povolání, nikoliv automaticky en bloc na všechna. Nicméně není vyloučeno, že může nastat i mimořádná situace, kdy pochybení na straně některé z komor budou tak zásadní, že v důsledku toho dojde k pozastavení celého systému mistrovských zkoušek, nejen výkonu mistrovských zkoušek u některých povolání.
V případě pozastavení výkonu mistrovských zkoušek u konkrétního povolání ostatní povinnosti komor (např. vedení zákonem stanovených evidencí) nejsou dotčeny a musí být i nadále dodržovány. Stejně tak mohou být v tomto období organizovány mistrovské zkoušky pro ostatní mistrovské kvalifikace, pokud jejich výkon nebyl příslušným ministerstvem pozastaven.
Právní úprava pozastavení přípravy, organizování a provádění mistrovských zkoušek je přiměřeným preventivním a nápravným opatřením, přičemž se nepředpokládá, že by mělo mít nějakou výraznou četnost.
K § 18
Komorami je zřizována Rada pro mistrovské zkoušky jakožto společný koordinační orgán pro oblast mistrovských zkoušek. Zároveň je Radě svěřena i působnost odvolacího orgánu, který bude přezkoumávat průběh a výsledky mistrovské zkoušky. Za tím účelem Rada zřídí odvolací zkušební komisi podle § 10.
Činnost Rady pro mistrovské zkoušky upraví Statut a Jednací řád, které společně schvalují obě komory. Tyto dokumenty by měly stanovit strukturu a fungování Rady tak, aby byla schopná nejen vysoce odborně, ale i pružně plnit svoji úlohu. Předpokládá se, že členy Rady pro mistrovské zkoušky budou zástupci subjektů se zájmem na řádné přípravě, organizaci a provádění mistrovské zkoušky, tj. zástupci jednotlivých organizací zaměstnavatelů, profesních společenstev, škol a případně jiné osoby, které budou spolupracovat na přípravě, organizaci nebo provádění mistrovských zkoušek.
K § 19
V uvedeném ustanovení je stanoveno, že komora může za provedení mistrovské zkoušky požadovat úhradu nepřevyšující oprávněné náklady nezbytné pro zajištění přípravy, organizace a provedení mistrovské zkoušky.
Lze očekávat, že realizace mistrovského díla bude zpravidla probíhat v rámci reálné zakázky fyzické osoby, která mistrovskou zkoušku vykonává, a většinu nákladů na vyhotovení mistrovského díla tak zaplatí kupující v kupní ceně. Náklady na vykonání praktické části mistrovské zkoušky tak budou nižší než v případě, kdy mistrovské dílo bude realizováno pouze pro účely mistrovské zkoušky a fyzická osoba tedy bude muset zaplatit všechny náklady na realizaci mistrovského díla, příp. rozdíl mezi náklady a prodejní cenou díla, bude-li reálné, že se podaří mistrovské dílo zpeněžit. Z důvodu právní jistoty fyzických osob, které se budou zajímat o možnost vykonání mistrovské zkoušky a získání titulu Mistr, budou komory povinné zveřejnit na svých internetových stránkách způsob výpočtu úhrady za mistrovskou zkoušku a maximální výši úhrady, a to za každou mistrovskou kvalifikaci zvlášť.
Příslušná komora musí sdělit výši úhrady fyzické osobě, která podala přihlášku k vykonání mistrovské zkoušky, nejpozději společně s oznámením termínu a místa konání první části mistrovské zkoušky. V tomto oznámení musí uvést rovněž platební údaje, tj. jakým způsobem lze úhradu zaplatit, případně kde (kde konkrétně osobně, na jaký bankovní účet apod.) a do kdy. Způsob a doba provedení úhrady by neměly být nikterak diskriminační (nelze např. preferovat pouze platbu osobně nebo stanovit dobu pro provedení platby tak, že bude nereálné ji ze strany fyzické osoby přihlášené k mistrovské zkoušce splnit). Zákon stanoví, že fyzická osoba je povinna zaplatit komoře úhradu nejpozději 5 dní přede dnem konání první části mistrovské zkoušky (touto částí může být nejen praktická část, ale kterákoliv z teoretických částí mistrovské zkoušky).
Vzhledem ke skutečnosti, že komory naplní podmínky podle § 5 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), a vzhledem k tomu, že mistrovská zkouška není výkonem působnosti komor v oblasti veřejné správy, a tedy se neuplatní výluka podle § 5 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty, budou komory při přijetí této úhrady osobami povinnými k dani podle zákona o dani z přidané hodnoty. S ohledem na skutečnost, že bude naplněn i předmět daně z přidané hodnoty, bude úhrada za zkoušku při splnění všech dalších podmínek podle zákona o dani z přidané hodnoty zásadně podléhat dani z přidané hodnoty.
V návaznosti na skutečnost, že podle § 19 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) členské příspěvky komorám nejsou osvobozeny od daní z příjmů a obě komory také nejsou veřejně prospěšnými poplatníky podle § 17a zákona o daních z příjmů, vstoupí obdržené úhrady za vykonání mistrovské zkoušky do základu daně z příjmů právnických osob na straně komor, protože naplní předmět daně podle § 18 zákona o daních z příjmů.
Co se týká fyzické osoby, která se uchází o vykonání mistrovské zkoušky, bude k úhradě za provedení mistrovské zkoušky z hlediska platné právní úpravy daní z příjmů a povinných pojistných přistupováno různě v závislosti na postavení této osoby:
Situace 1 - fyzická osoba je osobou samostatně výdělečně činnou (tzv. OSVČ). V pozici podnikatele lze úhradu uplatňovat jako daňově uznatelný výdaj, projde-li testem dle § 24 zákona o daních z příjmů.
Situace 2 – fyzická osoba je zaměstnancem. Mistrovskou zkoušku koná s vědomím, resp. na základě pokynu zaměstnavatele a zaměstnavatel uhradí zkoušku za svého zaměstnance. V tomto případě je daňový režim zaměstnavatele shodný jako u zkoušky dle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, neboť se nejedná se o náklady na vzdělávání, odborný rozvoj či rekvalifikaci, ale jedná se čistě o náklad na úhradu zkoušky. Složením zkoušky získává zaměstnanec určitý status, který není přímo spjat se zaměstnavatelem, ale zaměstnanci na trhu práce přináší určitou konkurenční výhodu.
Z výše uvedeného lze dovodit, že se jedná o zaměstnanecký benefit, který může být na straně zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů (pokud to bude ošetřené odpovídající vnitropodnikovou úpravou). Pro zaměstnance představuje úhrada mistrovské zkoušky provedená zaměstnavatelem poskytnutý benefit, resp. nepeněžní příjem, kdy získá určité ocenění, které je trvalé a může ho používat na pracovním trhu jako výhodu. Takový benefit bude standardně zdaněn jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a zpojistněn.
Situace 3 - fyzická osoba je zaměstnancem, který si tuto zkoušku hradí sám ze své čisté mzdy (platu) - tato situace však bude v praxi spíše výjimečná.
K ČÁSTI DRUHÉ
K § 20
Návrhem se upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dochází k úpravě § 21 odst. 1, který se doplňuje o písmeno g), čímž dochází k rozšíření dokladů prokazování odborné způsobilosti pro výkon řemeslné živnosti o doklad prokazující ověření příslušné mistrovské kvalifikace, tedy mistrovský list. Mistrovský list je uznatelným dalším dokladem pro potvrzení odborné způsobilosti pro řemeslné živnosti.
Ve vztahu ke skutečnosti, že navrhovaná právní úprava se vztahuje jen na určitý okruh povolání, která budou vymezena přílohou nařízení vlády, je možné konstatovat, že tato skutečnost nezakládá neodůvodněnou výhodu vůči jiným, obdobným povoláním (mj. s ohledem na čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), a to míněno v následujících dvou souvislostech: a) umožnění přístupu k veřejným zakázkám v zahraničí, kde je vyžadováno doložení mistrovské kvalifikace, b) rozšíření okruhu dokladů prokazujících odbornou způsobilost pro výkon řemeslné živnosti o mistrovský list.
V příloze nařízení vlády budou uvedena ta příslušná povolání, u kterých byl zástupci podnikatelů identifikován zájem o budoucí absolvování mistrovské zkoušky a zároveň se dle nich jedná o nejběžnější (nejvíce frekventovaná) povolání, u kterých připadá v úvahu institut mistrovské zkoušky. V případě budoucího zájmu o rozšíření výčtu povolání, ve kterých se ověřuje mistrovská kvalifikace, bude možné tuto přílohu aktualizovat, resp. rozšířit seznam těchto povolání formou novelizace předmětného nařízení vlády.
Ve vztahu k rozšíření okruhu dokladů prokazujících odbornou způsobilost pro výkon řemeslné živnosti o mistrovský list je nutné konstatovat, že tato možnost se bude týkat velmi omezené skupiny fyzických osob, a to s ohledem na skutečnost, že jedním z předpokladů pro vykonání mistrovské zkoušky je nejméně 5 let praxe v příslušném povolání, když lze navíc předpokládat, že organizační proces spojený s přípravou, plněním a kontrolou všech náležitostí včetně následného vykonání vlastní mistrovské zkoušky může trvat i několik měsíců (předpokládá se sdružování zkoušek a vypisování pevných termínů zkoušek), přičemž § 22 písm. f) živnostenského zákona stanovuje, že doklady prokazující odbornou způsobilost pro řemeslné živnosti mohou být nahrazeny doklady o vykonání šestileté praxe v oboru (tzn. předmětné rozšíření okruhu dokladů prokazujících odbornou způsobilost pro výkon řemeslné živnosti bude mít praktický přínos pouze u fyzických osob s délkou praxe nejméně 5 let a několika měsíců, ale ne více než 6 let).
K ČÁSTI TŘETÍ
K § 21
Návrhem se upravuje zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dochází k úpravě § 4 odst. 1, který se doplňuje o písmeno n), čímž dochází k rozšíření působnosti Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR o vzájemnou spolupráci při přípravě, organizaci a provádění mistrovské zkoušky.
K ČÁSTI ČTVRTÉ
K § 22
S ohledem na přiměřenou legisvakanční lhůtu se navrhuje nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2026, které je v souladu s principem jednotných dat nabytí účinnosti právních předpisů.
Stránka 2 (celkem 2)
image1.jpeg
image2.png