Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDCQH22PE najdete zde


                VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

V.


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

	1.
	Důvod předložení a cíle

	1.1
	Název
Zákon č. .../2025 Sb., o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce a o změně souvisejících zákonů (zákon o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce).

	1.2
	Definice problému
V současné době nemají fyzické osoby, které vykonávají odbornou řemeslnou činnost, možnost institucionálního ověření toho, že tuto činnost vykonávají na vyšší, kvalifikovanější úrovni, než je v příslušném povolání obvyklá. Společnost na jedné straně vnímá narůstající nedostatek řemeslníků a jejich potřebnost, ale na straně druhé mnohdy považuje řemesla ve srovnání s jinými povoláními za méně prestižní, většinou i fyzicky velmi náročná, avšak finančně nepříliš zajímavá, což výrazně ovlivňuje volbu dětí (a jejich rodičů) při výběru studijních oborů, resp. jejich budoucí životní kariéry. 
Neexistuje zákonem garantovaný systém, který by spotřebiteli zaručil, že řemeslník, kterého si vybral, je odborníkem s kompetencemi pro výkon předmětného povolání na mnohem vyšší úrovni, než kterou zpravidla u průměrného řemeslníka v určitém povolání očekává.
Na shora zmíněné problémy dlouhodobě upozorňují především zástupci zaměstnavatelů (Hospodářská komora České republiky, Agrární komora České republiky, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR), kteří zároveň požadují přijetí příslušného legislativního řešení.

	1.3
	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
V současné době není institucionální ověření toho, že řemeslníci vykonávají odbornou činnost v příslušném povolání na nejvyšší úrovni, právními předpisy upraveno.
Profesní sdružení zastřešující jednotlivá řemesla sice průběžně zvyšují kvalifikaci a odbornost svých členů, sledují moderní trendy i technologické novinky a některé z nich také zajišťují pro své členy složení „oborových mistrovských zkoušek“, nicméně se jedná o roztříštěné, zákonem negarantované aktivity zaměřené pouze na členy těchto sdružení.

	1.4
	Identifikace dotčených subjektů
Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, podnikatelské svazy, sdružení, asociace, cechy apod., řemeslníci, potenciální odběratelé zboží a služeb dodávaných fyzickými osobami, které získají titul Mistr příslušného povolání, včetně široké spotřebitelské veřejnosti, školy, dotčená ministerstva (Ministerstvo průmyslu a obchodu – MPO, Ministerstvo zemědělství – Mze, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - MŠMT).

	1.5
	Popis cílového stavu
Existence transparentního, jednotného a všeobecně uznávaného systému ověření toho, že řemeslníci vykonávají odbornou činnost v příslušném povolání na nejvyšší úrovni.


	1.6
	Zhodnocení rizika
Pro případ, že výše uvedený problém nebude nadále řešen, byla identifikována následující rizika:
· Snížení důvěry profesních sdružení a jejich členů v předvídatelnost postupu vlády a její ochoty spolupracovat na dosažení společných cílů při zajišťování podmínek pro hodnocení vysoce kvalitní práce.
· Pokračování úpadku prestiže řemesel.
· Pokračování znevýhodnění českých řemeslníků v zemích, kde je již mistrovská zkouška zavedena (např. v Německu a Rakousku).

	2.
	Návrh variant řešení
Varianta 0 – ponechání stávajícího stavu
Tato varianta spočívá v nezavádění jakéhokoliv jednotného systému ověřování toho, že řemeslníci vykonávají odbornou činnost v příslušném povolání na nejvyšší úrovni. 
Varianta 1 – legislativní ukotvení institutu mistrovské zkoušky, kdy gesce nad přípravou, organizací a prováděním je svěřena Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR
Zavedení institutu mistrovské zkoušky v ČR, a to jako jednotného a v zákoně o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce a o změně souvisejících zákonů (zákon o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce) ukotveného systému. 
Mistrovskou zkoušku budou připravovat, organizovat a provádět komory. Na přípravě, organizaci a provádění zkoušky se budou podílet profesní společenstva a školy.
Varianta 2 – legislativně neukotvený certifikační systém, kdy za jednotlivé oblasti řemesel mají gesci jednotlivá profesní sdružení
Zavedení certifikačního systému, kdy za samotné provádění certifikace v jednotlivých oblastech řemesel mají gesci příslušná profesní sdružení. Tento systém by fungoval na celorepublikové úrovni za předpokladu dosažení dohody o jednotlivých parametrech tohoto systému mezi zainteresovanými profesními sdruženími.

Varianta 3 – systém zřizovaný a zcela pod kontrolou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství
Zavedení institutu mistrovské zkoušky na základě zvláštního zákona, kdy kompletní odpovědnost a dohled je svěřen Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, a to včetně samotné přípravy, organizace a provádění mistrovských zkoušek. 

	3.
	Vyhodnocení nákladů a přínosů

	3.1
	Identifikace nákladů a přínosů
Náklady
· Náklady přípravy mistrovských kvalifikací a náplně zkoušek na straně komor, profesních společenstev, resp. sdružení, a škol.
· Administrativní náklady spojené s vydáváním mistrovských listů a vedením evidencí.
· Náklady samotné zkoušky na straně uchazečů.
· Náklady spojené s činností Rady pro mistrovské zkoušky.
· Náklady spojené s pokračujícím úpadkem prestiže řemesel, snižováním počtu řemeslníků a růstem jejich cen. Snižování kvality služeb a přechod do šedé ekonomiky.
Přínosy
· Zvýšení prestiže řemesel a řemeslníků.
· Zavedení hodnocení profesního růstu a vysoké kvality práce.
· Lepší orientace spotřebitelů na trhu řemeslných služeb.
· Zrovnoprávnění, resp. větší konkurenceschopnost českých podnikatelů na trzích, kde může být mistrovský list podmínkou výběrových řízení (např. Německo, Rakousko).
· Pracovní příležitost pro kvalitní řemeslníky z věkové kategorie 55+, což je na trhu práce ohrožená skupina.


	3.2
	Náklady
Varianta 0
Nepřímé náklady spojené s pokračujícím úpadkem prestiže řemesel, snižováním počtu řemeslníků a růstem cen jejich zboží a služeb. Snížení kvality poskytovaných služeb, přechod do šedé ekonomiky. Nelze vyčíslit. Ztrátu důvěry profesních sdružení a ochoty ke spolupráci se státem v budoucnosti rovněž nelze kvantifikovat, ale její hrozbu lze aktuálně pozorovat.
Varianta 1
Náklady spojené s přípravou a organizací zkoušek, administrací mistrovských listů a vedením evidencí mistrovských kvalifikací a držitelů mistrovského listu ponesou relativně silné subjekty, jimiž jsou Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky, a to zcela bez požadavků na finanční účast státního rozpočtu. 
Zavedení systému mistrovské zkoušky si vyžádá v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu vytvoření tří nových služebních míst a v rámci Ministerstva zemědělství dvou nových služebních míst, všechna v 13. platové třídě.
Varianta 2
Náklady spojené s tvorbou nových mistrovských kvalifikací, administrativou zkoušek a vedením databází držitelů mistrovských listů by nesla jednotlivá profesní sdružení, jejichž ochota nést celé podnikatelské riziko je výrazně nižší, a množství zapojených profesí bude spíše marginální, jak již ukázaly předchozí spontánní pokusy o zavedení mistrovské zkoušky v minulosti. Ochotu zkoušet nečleny společenství nelze předpokládat, naopak v oborech s větším množstvím společenství (např. kominíci) by mohlo dojít ke vzniku konkurenčních nekompatibilních systémů s různou mírou kvality, což by znevěrohodnilo mistrovské zkoušky obecně. Nutnost konání stejných úkonů mnoha subjekty bez zastřešení s sebou nese vyšší celkovou nákladnost systému. 
Fiskální souvislosti. V krátkodobém a střednědobém horizontu neutrální. Z dlouhodobého hlediska při významnější substituci řemeslných produktů dovezenými produkty je možný pokles přímých daní inkasovaných v tuzemsku.
Makroekonomické souvislosti. Krátkodobě nelze očekávat jakýkoliv významnější makroekonomický dopad. Zejména z dlouhodobého hlediska lze však předpokládat relativní pokles kvality řemeslných produktů ve srovnání s okolními zeměmi, ve kterých je zaveden funkční institut mistra. Substituce, resp. vytěsnění méně kvalitní domácí produkce dovezenými službami nebo zbožím bude bez ohledu na fungování jednotného vnitřního trhu u celé řady produktů nemožná s ohledem na logistické, komunikační a další zvláštnosti výkonu dotčených povolání. V případě razantnější substituce může dojít k poklesu HDP v důsledku snížení čistého exportu.
Varianta 3
Potřeba vytvoření zcela nového zákona zmocňujícího Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství k novým agendám způsobí další zdržení přípravy mistrovské zkoušky v rozsahu nejméně dvou let, což s sebou v menším měřítku ponese náklady popsané v nulové variantě.
Nové agendy, jako posuzování a schvalování pravidel pro provádění mistrovských zkoušek, podoby jednotlivých zkoušek, posuzování odborné způsobilosti a jmenování zkoušejících, kontrola zkoušek, evidence mistrovských listů a vydávání jejich opisů a podobně s sebou ponese jak personální náklady nových služebních míst na obou ministerstvech, tak náklady na vypracování posudků externími subjekty.
S ohledem na předpokládané rozdělení agendy předpokládáme její provádění minimálně dvanácti státními zaměstnanci (dva ve 14. platové třídě a deset ve 13. platové třídě) v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu a devíti (jeden ve 14. platové třídě a osm ve 13. platové třídě) v rámci Ministerstva zemědělství.
Cena zkoušky stanovená a vyhlašovaná státem by pokrývala personální náklady zkoušejících, materiál a opotřebení zapůjčeného vybavení. Cena zkoušky by byla příjmem státního rozpočtu a náklady spojené s pořádáním zkoušky nákladem státního rozpočtu. Centrální stanovování ceny státem nemůže z principu dosáhnout pružnosti tržní ceny. Další náklady tvorby a udržování systému by bylo obtížné do ceny konkrétní zkoušky z centrální úrovně promítnout a bylo by nutné je částečně pokrýt správními poplatky, např. za autorizace zkušebních komisí, a částečně zvýšením rozpočtových kapitol obou ministerstev.
Při předpokládaných 2 000 zkouškách ročně a průměrných nákladech 30 000 Kč na jednu zkoušku dosahují roční náklady na pořádané zkoušky výše 60 milionů Kč. Rozdíl mezi příjmy ze zkoušek a náklady na celý systém odhadujeme v řádu milionů korun ročně.

	3.3
	Přínosy
Varianta 0
Se zachováním současného stavu nejsou spojeny žádné přínosy.
Varianta 1
Kredibilita postavená na ukotvení systému mistrovských zkoušek v činnosti institucí zřízených zákonem k podpoře podnikatelských aktivit. Zvýšení prestiže řemesel a řemeslníků v různých oborech. Zavedení hodnocení profesního růstu a vysoké kvality práce. Lepší orientace spotřebitele na trhu řemeslných služeb. Zrovnoprávnění českých podnikatelů na trzích, kde může být mistrovský list podmínkou výběrových řízení (např. Německo, Rakousko). Pracovní příležitost pro kvalitní řemeslníky z věkové kategorie 55+, což je na trhu práce ohrožená skupina.
Fiskální souvislosti. V krátkodobém horizontu víceméně neutrální, v dlouhodobém zvýšení výnosu přímých i nepřímých daní v řádu desítek milionů Kč ročně. Proporce mezi přírůstkem přímých a nepřímých daní bude záviset na „odvětvové“ struktuře a dynamice počtu držitelů mistrovských listů, tedy zda vůbec a kolik mistrů bude v povoláních nabízejících služby spíše pro podnikatele ve srovnání s povoláními nabízejícími osobní služby, nebo v obdobném srovnání zboží vyráběného (za účasti držitelů mistrovských listů) pro mezispotřebu a pro konečnou spotřebu.
Makroekonomické souvislosti. Ve středně a dlouhodobém horizontu neutrální působení z hlediska inflace. Případný nárůst cen části produktů (nabízených držiteli mistrovských listů) bude odrážet vyšší, resp. novou kvalitu. Z krátkodobého hlediska se pohyb cen vzhůru nepředpokládá, naopak ve výjimečných případech na některých segmentech trhu nelze vyloučit byť i statisticky nevýznamný pokles cen produktů nabízených řemeslníky, kteří nebudou držiteli mistrovského listu, zatímco cena produktů vyšší kvality potvrzené mistrovským listem zůstane zachována. Při tom bude docházet k lepšímu využití materiálu a energie. 
Varianta 2
Omezené zvýšení prestiže řemesel zastupovaných dílčími společenstvy, která dobrovolně zavedou mistrovské zkoušky na své úrovni, ale pouze za předpokladu, že nevznikne v jedné profesi více systémů konkurenčních společenstev. Možnost hodnocení profesního růstu a kvality práce, byť i selektivního, nejednotného a v menším množství povolání.
Varianta 3
Kredibilita postavená na ukotvení systému mistrovských zkoušek z moci státu. Zvýšení prestiže řemesel a řemeslníků v různých oborech. Zavedení hodnocení profesního růstu a vysoké kvality práce. Lepší orientace spotřebitele na trhu řemeslných služeb. Zrovnoprávnění českých podnikatelů na trzích, kde může být mistrovský list podmínkou výběrových řízení (např. Německo, Rakousko). Pracovní příležitost pro kvalitní řemeslníky z věkové kategorie 55+, což je na trhu práce ohrožená skupina. To vše však omezené menší pružností systému (ceny, aktualizace obsahu zkoušek) než v případě budování systému „zdola“ v gesci komor.


	3.4
	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Dle výše identifikovaných nákladů a přínosů vychází jako nejvýhodnější varianta 1. Jako nevýhodná je hodnocena varianta 2 a 3 a jako zcela nevhodná varianta 0.


	4.
	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1 – hodnocena jako nejvhodnější. 
2. Varianta 2 – hodnocena jako nevhodná.
3. Varianta 3 – hodnocena jako nevhodná.
4. Varianta 0 - hodnocena jako zcela nevhodná.


	5.
	Implementace doporučené varianty a vynucování
Implementaci zajistí Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, podnikatelské svazy, sdružení, asociace, cechy apod., školy a příslušná ministerstva (MPO, MZe).
Vynucování bude zajišťovat MPO a MZe ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, Agrární komorou ČR, podnikatelskými svazy, sdruženími, asociacemi, cechy apod.


	6.
	Přezkum účinnosti regulace
Přezkum zajistí MPO a MZe ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, Agrární komorou ČR, podnikatelskými svazy, sdruženími, asociacemi, cechy apod. a Radou pro mistrovské zkoušky.
Indikátory účinnosti právní úpravy:
· celkem alespoň 1 200 držitelů mistrovského listu do 2 let od nabytí účinnosti zákona,
· celkem alespoň 8 000 držitelů mistrovského listu do 5 let od nabytí účinnosti zákona.

	7. 
	Konzultace a zdroje dat
Věcné parametry úpravy byly projednávány se zástupci Hospodářské komory České republiky (a jejím prostřednictvím s dalšími dotčenými subjekty), Agrární komory České republiky, Svazu průmyslu a dopravy České republiky, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Ministerstva zemědělství.
V dané oblasti neexistují statistické zdroje dat, byly využity informace výše uvedených subjektů.


	8.
	Kontakt na zpracovatele RIA
· Ing. Jaromír Culek (tel.: 224 852 232, e-mail: jaromir.culek@mpo.gov.cz).

9. SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Zákon č. .../2025 Sb., o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce a o změně souvisejících zákonů (zákon o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce)

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
Ing. Jaromír Culek 
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1. ledna 2026

	Implementace práva EU: 

	2. Cíl návrhu zákona 

	Existence transparentního, jednotného a všeobecně uznávaného systému ověření toho, že řemeslníci vykonávají odbornou činnost v příslušném povolání na nejvyšší úrovni. Společnost na jedné straně vnímá narůstající nedostatek řemeslníků a jejich potřebnost, ale na straně druhé považuje řemesla ve srovnání s jinými povoláními stále za méně atraktivní, méně prestižní, velmi fyzicky náročná a přitom velmi málo finančně ceněná, což výrazně ovlivňuje volbu dětí (a jejich rodičů) při výběru studijních oborů, resp. životní kariéry. Neexistuje zákonem garantovaný systém, který by spotřebiteli zaručil, že řemeslník, kterého si vybral, je odborníkem s kompetencemi pro výkon předmětného povolání na mnohem vyšší úrovni, než je v daném povolání obvyklé.


	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano 

	Náklady spojené s přípravou a organizací zkoušek, administrací mistrovských listů a vedením evidencí mistrovských kvalifikací a držitelů mistrovského listu ponesou relativně silné subjekty, jimiž jsou Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky, a to zcela bez požadavků na finanční účast státního rozpočtu.
Zavedení systému mistrovské zkoušky si vyžádá v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu vytvoření tří nových služebních míst a v rámci Ministerstva zemědělství dvou nových služebních míst, všechna v 13. platové třídě.
V krátkodobém horizontu se předpokládá víceméně neutrální fiskální dopad, v dlouhodobém zvýšení výnosu přímých i nepřímých daní v řádu desítek milionů Kč ročně.

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: 

	Zrovnoprávnění, resp. větší konkurenceschopnost českých podnikatelů na trzích, kde může být mistrovský list podmínkou výběrových řízení (např. Německo, Rakousko).


	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  

	Zavedení mistrovské kvalifikace, potažmo mistrovské zkoušky, přispěje k transparentnosti trhu, a tedy ke kultivaci podnikatelského prostředí v oblasti řemeslných produktů a služeb, a to tím, že spotřebitel bude mít možnost identifikovat vysoce kvalifikovaného řemeslníka. 
Oproti specializovaným internetovým stránkám, na kterých spotřebitelé hodnotí řemeslníky na základě svých osobních zkušeností s kvalitou jejich práce a kde mohou být tato hodnocení mnohdy zkreslena subjektivním pohledem, resp. často výrazně odlišným očekáváním jednotlivých spotřebitelů, držitelem mistrovského listu se stane pouze ten, kdo úspěšně absolvuje mistrovskou zkoušku podle jasně, objektivně a jednotně stanovených pravidel pod dohledem zkušební komise složené z odborníků v daném oboru.


	3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje):  

	--- 

	3.5 Sociální dopady:  

	Návrh by měl mít určité pozitivní sociální dopady, jelikož by měl přinést příležitost pro kvalitní řemeslníky z věkové kategorie 55+, což je na trhu práce ohrožená skupina. 
Návrh právního předpisu sice sám o sobě nikterak nepreferuje předmětnou věkovou kategorii, nicméně se předpokládá, že osoba 55+, která bude držitelem mistrovského listu, tj. bude mít objektivně ověřeno, že je schopna vykonávat odborné činnosti, které výrazně převyšují úroveň dovedností a znalostí v určitém povolání, bude na trhu práce ve výrazně lepší pozici oproti mladším uchazečům o práci, kteří nebudou držiteli mistrovského listu.

	3.6 Dopady na spotřebitele: 

	Předpokládá se, že mistrovská kvalifikace bude vnímána jako záruka kvality objednaného díla. Spotřebiteli se tak nabídne lepší možnost orientovat se v nabídkách řemeslných prací a především v jejich kvalitě.
Obdobně jako u bodu 3.3 i zde je nezbytné konstatovat, že v tomto ohledu existence institutu mistrovské zkoušky přinese spotřebiteli zásadně vyšší přidanou hodnotu oproti specializovaným internetovým stránkám, na kterých spotřebitelé hodnotí řemeslníky na základě svých osobních zkušeností s kvalitou jejich práce.

	3.7 Dopady na životní prostředí:  

	--- 

	3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: 

	---

	3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: 

	---

	3.10 Korupční rizika: 

	Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády. Při zpracování návrhu předpisu zohlednil kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci předmětného zákona.
Předkladatel posoudil podle požadavků Metodiky CIA, zda navrhovaná právní úprava naplňuje kritéria přiměřenosti, efektivity, transparentnosti, odpovědnosti, opravných prostředků a kontrolních mechanizmů (blíže viz bod 9 obecné části důvodové zprávy).
V rámci zhodnocení korupčních rizik sice bylo identifikováno možné korupční riziko, a to možnost úspěšného složení mistrovské zkoušky ze strany uchazeče o získání mistrovského listu, který nedisponuje mistrovskou kvalifikací v příslušném povolání, nicméně s ohledem na zhodnocení naplnění výše uvedených kritérií byla na trojstupňové škále (nízká – střední – vysoká) hodnocena u tohoto rizika pravděpodobnost výskytu jako nízká a závažnost jeho dopadů také jako nízká. 
Lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava tak nezvyšuje korupční rizika.

	3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: 

	---

4