Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDCYJ6LKA najdete zde


                III.                                                                                                                                
 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 

k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění pozdějších předpisů.

1.	OBECNÁ ČÁST

A)	Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění hlavních principů
 		
Důvodem předkládané novely vyhlášky č. 108/2011 Sb. jsou především změny, které tuzemské plynárenství čekají v souvislosti s postupným procesem jeho dekarbonizace, především ve formě náhrady zemního plynu biometanem a vodíkem, nejprve ve směsi se zemním plynem, později v čisté formě. Další změny jsou reakcí na změnu evropských toků plynu po únoru 2022 a z toho vyplývající import plynu z různých zdrojů včetně zkapalněného plynu ve formě LNG a rovněž snahou reagovat na některé problémy z praxe. 

Tuzemský trh je prakticky úplně závislý na importu plynu. Do února 2022 byl na tuzemský trh s plynem z logistických důvodů importován téměř výhradně plyn, jehož zemí původu byla Ruská federace. Ruská agrese na Ukrajině a postupné ukončování provozu plynovodu Yamall a Nord Stream, společně se snahou Evropské unie o snižování její závislosti na ruských fosilních zdrojích však s sebou přinesly změnu evropských toků plynu a na tuzemský trh se ve zvýšené míře začal dostávat plyn z neruských zdrojů, a to včetně plynu dopraveného do evropské unie ve formě LNG. Tyto plyny se v některých parametrech drobně liší od původem ruského plynu, na jehož parametry byly upraveny stávající předpisy, proto bylo nutné provést jejich úpravu, což se stalo především v nové příloze č. 5 předkládané novely vyhlášky.

Vzhledem k energetickým a klimatickým závazkům České republiky, ale i postupně se měnící legislativě Evropské unie, které dopadají na celý jednotný evropský trh s plynem, jehož je tuzemský trh součástí, je nutné vzít do úvahy, že v plynárenských soustavách se postupně budou – jako náhrada za zemní plyn – objevovat nové druhy plynů, především biometan a směs zemního plynu s vodíkem. I na to musí vyhláška č. 108/2011 Sb. ve své aktualizované podobě reagovat.

Předkládaná novela reaguje i na širší mezinárodní propojení plynárenských soustav a z ekonomických důvodů umožňuje, aby měřicí stanice za účelem měření proteklého množství plynu v objemových a energetických jednotkách a stanovení kvalitativních parametrů plynu, které budou s rozvojem nových plynů stále náročnější na své vybavení měřicí technikou, mohly být budovány vždy jen na jedné straně státní hranice. Rovněž reaguje na skutečnost, že v některých případech jsou výrobny biometanu propojeny s jinou výrobnou biometanu anebo přímo s čerpací stanicí pohonných hmot či výdejní jednotkou (v případě využívání biometanu v dopravě jako bio LNG) a tomu přizpůsobuje i požadavky na měření. Dochází rovněž k upřesnění lhůty, do které musí být doručeny od termínu řádného odečtu údajů odečtených zákazníkem.

Na základě praktických zkušeností dochází rovněž k objektivizaci postupu pro výpočet náhrady škody vzniklé neoprávněným odběrem plynu a maximální doba zjištění neoprávněného odběru plynu se sjednocuje s dobou u neoprávněného odběru energie v odvětví elektroenergetiky.  Rovněž se na základě zkušeností z praxe prodlužuje dosavadní lhůta 14 dnů pro zaslání údajů u odečtu zákazníkem při změně ceny plynu nebo distribuce na 30 kalendářních dnů. Je to výrazem vstřícnosti zákazníkovi, který např. z důvodu dovolené, pobytu v zahraničí či v nemocničním zařízení nemohl dosavadní lhůty využít.

Celkově je možné konstatovat, že novela je navrhována tak, aby zvyšovala připravenost odvětví plynárenství na postupnou dekarbonizaci daného odvětví.

B)	Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souhlasu se zákonným zmocněním k jejímu vydání a zároveň zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“).

Navrhovaná novela vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a není ani v rozporu s legislativou EU, která tuto problematiku neřeší a není rovněž v rozporu s judikaturou Soudního dvora a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

C)	Zhodnocení platného právního stavu

Cílem předkládaného návrhu je stanovením kvalitativních parametrů reagovat jak na změnu evropských toků plynu a tudíž i přítomnost zemního plynu ze vzdálenějších zdrojů, tak i na nutnost postupné budoucí náhrady zemního plynu biometanem a vodíkem. To umožní zvýšení připravenosti odvětví plynárenství na postupnou dekarbonizaci daného odvětví a současně reakce na změnu evropských toků plynu po únoru 2022.

D)	Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na životní prostředí

Navrhovaná novela vyhlášky nevyvolává žádné náklady státu, a nepředpokládají se tudíž dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Dopady na podnikatelské prostředí by měly být neutrální. Novela vyhlášky nevyvolává ani sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na životní prostředí.

E)	Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Navrhovaná vyhláška neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

F)	Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh novely vyhlášky je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava je tedy v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady, je zajištěna standardní ochrana v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. 

G)	Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Novela vyhlášky nevytváří prostor pro korupční rizika.

H) 	Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu 

Navrhovaná vyhláška nemá přímý žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

I) 	Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná vyhláška nemá žádný dopad na rodiny.

J) 	Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná vyhláška není způsobilá vyvolat žádné přímé územní dopady nebo dopady na územní samosprávné celky.

K) 	Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná vyhláška nemá žádný negativní dopad na zásady digitálně přívětivé legislativy. Neklade nové požadavky na zvýšení digitální gramotnosti zaměstnanců veřejné správy, podnikatelů nebo dalších osob, ani na pořizování nových technologických prostředků.

L) 	Zhodnocení souladu navrhované úpravy z hlediska dopadů na životní prostředí

Navrhovaná vyhláška nemá negativní vliv na životní prostředí. 

M) 	Zhodnocení, zda návrhem není zakládána veřejná podpora

Návrhem vyhlášky není zakládána žádná veřejná podpora.

N) 	Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob

Návrh vyhlášky prakticky nezakládá žádná nová práva a povinnosti fyzických a právnických osob, zabývá se zejména upřesněním technických a kvalitativních parametrů plynu a postupů při vtláčení biometanu do plynárenské soustavy. 


2.	ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K Čl. I  

K bodu 1 
V návaznosti na rozšíření zmocnění zákonem č. 87/2025 Sb. kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony dochází i k rozšíření názvu vyhlášky.

K bodu 2
Dochází k rozšíření zmocnění k vydání vyhlášky, a to jak v souvislosti s rozšířením zmocnění zákonem č. 87/2025 Sb., tak i zahrnutím zmocnění dle §53 odst.1 písmeno s) zákona č. 165/2012 Sb. O podporovaných zdrojích energie ve znění zákona č. 382/2021 Sb., neboť biometan je jedním z nejdůležitějších plynů, které by měly dekarbonizovat odvětví plynárenství.

K bodu 3
Mezi plynárenskými infrastrukturami propojených soustav jsou vybudovány měřicí stanice za účelem měření proteklého množství plynu v objemových a energetických jednotkách a stanovení kvalitativních parametrů plynu, zejména spalného tepla a Wobbeho indexu. Navrhované doplnění upřesňuje požadavky na měření plynu mezi tuzemskou plynárenskou soustavou a zahraniční plynárenskou soustavou v tom smyslu, že z ekonomických i provozních důvodů dostačuje, pokud je měření plynu zajištěno alespoň na jedné straně státní hranice.

K bodu 4 
Zásobník plynu může být propojen i přímo s odběrným místem konečného zákazníka. Proto je na tuto doposud spíše teoretickou možnost reagováno ve smyslu doplnění požadavku na zřízení měřicího místa.

K bodu 5 
Dochází k uplatnění univerzálnějšího označení zařízení jiného výrobce plynu a rovněž k rozšíření možných situací u měření biometanu dodávaného z výrobny přímo na čerpací stanici nebo výdejní jednotku pohonných hmot. Odkazem pod čarou na zákon o pohonných hmotách je pak upřesněno, co se oběma novými pojmy přesně míní.

K bodům 6 a 7 
V návaznosti na úpravy provedené v rámci § 1 dochází k upřesnění toho, jakými typy měření budou konkrétní měřicí místa vybavena. Týká se to měřicích míst mezi tuzemskou a zahraniční plynárenskou soustavou, mezi zásobníkem plynu a odběrným místem konečného zákazníka a rovněž mezi výrobnou biometanu a čerpací stanicí či výdejní jednotkou pohonných hmot.

K bodu 8
Vyhláška umožňuje ve výjimečných případech umístit měřicí místa u odběrných míst i v případě nižšího ročního odběru plynu, nežli tento předpis ukládá pro vybavení měřicím zařízením typu A nebo B. Navrhovaná úprava tyto případy rozšiřuje z technicko-provozních i na ekonomické důvody. Výraz „ekonomické důvody“ se běžně používá v kontextu regulace a jeho interpretace si nárokuje jistou volnost. Je běžné, že každé podnikání posuzuje náklady a přínosy svých rozhodnutí, a proto je rozumné ponechat flexibilitu v určení typů měření na provozovatelích, jež mají nejlepší znalosti o specifických technických a ekonomických podmínkách jednotlivých odběrných míst. Skutečnost, že by provozovatelé měli mít možnost definovat ekonomické důvody, ovšem neznamená, že by ERÚ neměl možnosti posuzovat oprávněnost vzniklých nákladů. Naopak, konečné rozhodnutí je vždy podřízeno kontrole ze strany regulačního orgánu, a proto není nutné ekonomické důvody detailně vymezovat ve vyhlášce.

K bodu 9
U údajů odečtených zákazníkem s měřením typu C se upřesňuje lhůta, do které musí být doručeny na 5 pracovních dnů od termínu řádného odečtu. Odstraňuje se tak dosavadní nejistota, zda jde o dny kalendářní, anebo pracovní.

K bodu 10
Navrhuje se rovněž upřesnit dosavadní lhůtu 14 dnů pro zaslání údajů u odečtu zákazníkem při změně ceny plynu nebo distribuce na 14 kalendářních dnů. Je to na základě praktických zkušeností, kdy nebylo zcela zřejmé, zda se dosavadní lhůta týká dnů pracovních anebo kalendářních.

K bodu 11
Novela vyhlášky reaguje na zákon č. 232/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a to mimo jiné tím, že zavádí mimořádný stav nouze v plynárenství, o jehož rozhoduje ministerstvo po předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavy.

K bodu 12
Navržené řešení je vedeno snahou, aby celkový text odpovídal i výrobě plynu, kdy měření zajišťuje výrobce plynu, ale data na OTE, a.s. předává provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy.

K bodu 13
Dochází k rozšíření odstavce 1 o maximální dobu zjištění neoprávněného odběru, čímž dochází ke sjednocením přístupu u neoprávněného odběru energie s odvětvím elektroenergetiky (viz vyhláška č. 359/2020 Sb.), a to včetně způsobu stanovení jeho výše, pokud nejsou dostupné relevantní údaje neoprávněného odběru.  

K bodu 14
Časová lhůta nově stanovená odstavcem 1 se promítá i do změn v odstavci 7.
                                                                                                            
K bodům 15 a 16
V průběhu neoprávněného odběru dochází obvykle několikrát ke změně ceny plynu, a to jak její neregulované, tak i regulované složky. Proto je nutné stanovit objektivní postup pro výpočet náhrady vzniklé škody, což se děje prostřednictvím novelizovaného odstavce 10, kde dochází k větší objektivizaci výše náhrady škody vzniklé neoprávněným odběrem plynu.


K bodu 17
Vzhledem k rozšíření podrobností měření fyzikálních vlastností plynu i o způsob měření a kvality biometanu dochází ke změně nadpisu, který se stává společným jak pro § 10, tak i § 10a.

K bodu 18
Na základě praktických zkušeností dochází k rozšíření uzlových bodů jakosti, v nichž se měří fyzikální a chemické parametry plynu, i na předávací místo mezi výrobnou plynu a těžebním plynovodem jiné výrobny plynu. Je to důležité především pro potvrzení, že produkce obou výroben splňují předepsané parametry. Každý z výrobců plynu musí splňovat předepsané parametry plynu, které je nutné ověřovat prostřednictvím měření a v případě, že nejsou tyto parametry dodrženy, je třeba jednoznačně určit toho, kdo předepsané parametry nesplňuje a přiřadit mu za to odpovědnost.

K bodu 19
Vzhledem k rozšíření přílohy č. 5 o způsoby měření kvalitativních parametrů biometanu a v případě biometanu vyráběného z biomasy četnost jejich měření rozdělené do skupin se rozšiřuje i text odkazu na zmíněnou přílohu.

K bodu 20
Stát má z důvodu nutnosti plnit klimaticko-energetické cíle EU i z důvodu zvýšení energetické bezpečnosti z důvodu náhrady části importovaného plynu v tuzemsku vyrobeným biometanem zájem na podpoře a rozvoji výroby biometanu. Biometan, který je vtláčen do plynárenských soustav, ovšem musí být nejenom měřen, ale musí splňovat i minimální touto vyhláškou předepsané kvalitativní požadavky. Podrobnosti uvádí právě nově navrhovaný § 10a.

K bodu 21
Legislativně technická úprava z důvodu přečíslování odstavce, na který se odkazuje.

K bodu 22

Nové znění Přílohy č. 5 reaguje na aktuální potřeby a změny v legislativě týkající se kvality plynu a biometanu. Nově formulovaná Příloha č. 5 zpřesňuje a rozšiřuje požadavky na fyzikální a chemické parametry plynu a biometanu, způsoby jejich měření a četnost měření dle skupin biomasy. Text je vysoce odborný, a proto byly při jeho formulaci využity nejen závěry konzultací s plynárenskými experty, ale ze značné části i výstupy Projektu TK04010017 Využití plynárenských soustav pro vodík je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu THÉTA 4.
Změny v odstavcích 1 a 2 Přílohy č. 5 upravují charakteristické veličiny pro spalování plynných paliv a parametry plynu v přepravní a distribuční soustavě. Nové znění lépe odpovídá aktuálním technickým požadavkům a legislativním změnám.
V odstavci 3 jsou stanoveny parametry biometanu pro plynárny s přetlakem do 0,4 MPa a nad 0,4 MPa. Nově jsou specifikovány požadavky na spalné teplo, obsah metanu, propanu, butanů a dalších látek. Tyto úpravy mají za cíl zajistit kvalitu biometanu a jeho kompatibilitu s plynárenskou infrastrukturou.
Odstavec 4 upravuje způsoby měření kvalitativních parametrů biometanu pomocí různých metod (plynová chromatografie, elektrochemicky, aj.). Nové znění zahrnuje aktualizovaný výčet metod měření v souladu s aktuálními technickými normami a postupy.
V odstavci 5 je stanovena minimální četnost měření kvalitativních parametrů biometanu vyráběného z biomasy dle skupin biomasy. Nově jsou definovány požadavky na četnost měření pro různé parametry a skupiny biomasy, což přispívá k větší transparentnosti a bezpečnosti v plynárenství.
Celkově novela Přílohy č. 5 reaguje na aktuální potřeby praxe, technický pokrok a legislativní změny v oblasti plynu a biometanu. Zajišťuje tak vyšší úroveň bezpečnosti, spolehlivosti a kvality v plynárenství.

K bodu 23 
Tato úprava zpřesňuje a aktualizuje parametry kvality plynu v přepravní a distribuční soustavě. Nově jsou specifikovány limity pro obsah vodíku, což je reakcí na rostoucí význam vodíku v energetice a potřebu zajistit jeho bezpečné začlenění do plynárenských soustav.


K bodu 24
Nový odstavec 4 zavádí parametry pro vodík vysokého stupně čistoty v přepravní a distribuční soustavě. Tato úprava je reakcí na rostoucí význam vodíku vysokého stupně čistoty jako čistého nosiče energie a potřebu stanovit jeho kvalitativní parametry pro bezpečný a spolehlivý provoz plynárenských zařízení. Stanovení limitů pro obsah vodíku, rosné body, obsah kyslíku a dalších parametrů zajišťuje, že vodík vysokého stupně čistoty bude splňovat požadavky pro jeho použití v energetice a průmyslu.

K bodu 25
Provedenou úpravou se zajišťuje právní přesnost a integrita vyhlášky v souladu s aktuálními normami.

K Čl. II  

Účinnost 
Nabytí účinnosti navržené vyhlášky je navrhováno dnem 1. září 2025, tedy měsíc po nabytí účinnosti zákona č.87/2025 Sb., což dává dostatečnou možnost adaptace plynárenské veřejnosti na změny, ustanovení týkající se čl. I bodů 21,23 a 24 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026. Stanovení rozdílných dat účinnosti pro jednotlivá ustanovení vyhlášky umožňuje přechodné období pro implementaci nových požadavků. Odložení účinnosti ustanovení týkajících se parametrů plynu s příměsí vodíku a parametrů vodíku vysokého stupně čistoty na 1. ledna 2026 poskytuje provozovatelům plynárenských soustav a výrobcům plynu a vodíku dostatečné časové období pro přizpůsobení se novým standardům kvality a technickým specifikacím. Toto rozložení účinnosti vyhlášky do dvou etap umožňuje hladší implementaci a přizpůsobení se novým požadavkům kladeným na odvětví plynárenství.

1