Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDEFJYAXS najdete zde


                III.

Důvodová zpráva
A. OBECNÁ ČÁST

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 357/2012 Sb., o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů je předkládán Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra v souladu s § 150 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 97 odst. 4 tohoto zákona.
Hlavním důvodem navrhované změny právní úpravy je technologický vývoj, který vede mimo jiné k použití obecného pojmu mobilní identifikační údaj, který zahrne jak v současné době používaný identifikátor IMSI, tak i v sítích nové generace používané identifikátory SUPI, SUCI a GUTI s tím, že tak bude normativní právní akt připraven i na příchod dalších generací mobilních sítí s jiným systémem či terminologie identifikátorů uživatele v mobilní síti.
Předkladatel vnímá skutečnost, že prosté přidání jen nových identifikátorů řeší situaci jen dočasně, než přijdou v sítích dalších generací jiné bezpečnostně technické změny identifikátorů (vzhledem k situaci, kdy vedle sebe stále budou aktivní sítě 2G až 4G a současně 5G je na místě zohlednění této technické změny).
Materiál ve své novelizaci dále zajišťuje jednotný přístup operátorů s garantovanou schopností přesné identifikace konkrétního spojení a spolehlivému určení konkrétního účastníka jeho vlastní sítě. Uchováním cílové IP adresy a portu se zajistí možnost předávat údaje ze strany operátorů pouze o relevantní komunikaci a minimalizovat tak předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů, zlepší a zrychlí se přesnost reakce na právní požadavky.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Navrhovaná právní úprava byla vypracována na základě zmocnění obsaženého v § 150 odst. 3 k provedení § 97 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích.

Navrhovaná právní úprava se dotýká problematiky šifrování, jenž zajišťuje veřejný klíč operátora a následné dekódování probíhá pouze v zabezpečených oblastech sítě. S tímto údajem pracuje operátor ve vnějším prostředí své sítě, tedy mezi přípojným bodem a zařízením účastníka.

Je navrhováno použití obecného pojmu mobilní identifikační údaj, který zahrne jak identifikátor IMSI, tak i SUPI, SUCI a GUTI, ale současně bude normativní právní akt připraven i na příchod dalších generací mobilních sítí s jiným systémem či terminologie identifikátorů účastníka v mobilní síti.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zohledňuje rovněž i legislativní záměry Evropské unie, pokud jde o zajištění účelného využívání rádiového spektra.
Předložený návrh se týká implementačních ustanovení k těmto pramenům práva EU:
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění).
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Navrhovaná právní úprava je v souladu s čl. 10a a 10b Ústavy České republiky, Listinou základních práv a svobod a dalšími právními předpisy České republiky, naplňuje mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika v oblasti elektronických komunikací vázána a je v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v EU, ITU a CEPT. 

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. 

6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nepředpokládá žádné sociální dopady ani dopady na životní prostředí. Nepředpokládají se žádné dopady na osoby sociálně slabé, národnostní menšiny ani do oblasti ochrany práv dětí.

7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh vyhlášky nemá jakékoliv dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Tato právní úprava se vztahuje shodně na muže a ženy, je genderově neutrální.

8. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora

Předkládaný návrh vyhlášky se nijak nedotýká problematiky veřejné podpory a proto jím není zakládána veřejná podpora.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Prováděcí vyhláška stanovuje ve svých ustanoveních rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k využívání a způsob jejich likvidace. Návrh vyhlášky se dotýká ochrany soukromí a osobních údajů. ve smyslu celkového posílení bezpečnosti a ochrany identifikačních údajů v sítích 5G.
10. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh vyhlášky nebude mít dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
11. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh vyhlášky nemá v dané oblasti žádné dopady ani rizika.

12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh vyhlášky i nadále zohledňuje usnesení vlády k materiálu Ministerstva obrany „Analýza optimalizace využívání rádiového spektra pro účely obrany pro vytvoření podmínek sdílení spektra pro necivilní a civilní využití“, který dne 10. dubna 2017 svým usnesením č. 285 schválila vláda ČR v rozsahu neutajovaných informací a v rozsahu uplatněném ve stávající vyhlášce.

13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost
 hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů 

Předkládaný materiál nemá žádné dopady z hlediska plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, ani s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh vyhlášky nemá v dané oblasti žádné dopady ani rizika.

15. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:

1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Návrh tuto oblast neupravuje a je v souladu s uvedenou zásadou.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Návrh tuto oblast neupravuje a je v souladu s uvedenou zásadou.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

9. Technologická neutralita

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

10. Uživatelská přívětivost

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
16. Odůvodnění neprovedení Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) nebyla vypracována v souladu s bodem 5.8 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA).
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodu 1, 2, 6 a 8

§ 1 písm. d); § 2 odst. 2 písm. a); § 2 odst. 6 písm. c) a k příloze vyhlášky bod 2.2.1

Mechanismus nahrazení IMSI (International Mobile Subscriber Identity) v sítích 5G za SUPI (Subscription Permanent Identifier) a SUCI (Subscription Concealed Identifier) je aplikován za účelem zvýšení ochrany soukromí uživatele. Současně standardy počítají i s dočasným identifikátorem GUTI (Globally Unique Temporary Identifier), který slouží jako dočasný identifikátor používaný v mobilní síti po úspěšné autentizaci uživatele. Změnou je dosáhnuto minimalizace rizika odhalení identity účastníka během komunikace, čímž se posiluje bezpečnost a ochrana identifikačních údajů v sítích 5G.

SUPI je trvalý, resp. dlouhodobý, a jedinečný identifikátor, přidělený mobilnímu účastníkovi operátorem, sloužící k jeho jednoznačné identifikaci v síti. Obsahuje informace jako identitu operátora a účastníka. S tímto údajem pracuje operátor pouze uvnitř své sítě.

SUCI je šifrovaná verze SUPI, používaná při přenosu přes síť k ochraně před odposlechem a neoprávněným sledováním. Šifrování zajišťuje veřejný klíč operátora, a dekódování probíhá pouze v zabezpečených oblastech sítě. S tímto údajem pracuje operátor ve vnějším prostředí své sítě, tedy mezi přípojným bodem a zařízením účastníka.

Zvenčí v komunikaci je tedy viditelný pouze SUCI (Subscription Concealed Identifier). Tento údaj je šifrovanou verzí trvalého identifikátoru SUPI (Subscription Permanent Identifier) a po úspěšném přihlášení k síti zařízení používá GUTI jako dočasný identifikátor, nežli systém využije zmíněné SUPI, přičemž tyto slouží k tomu, aby byl účastník - uživatel chráněn před odposlechem a sledováním během komunikace v síti.

Vzhledem k situaci, kdy vedle sebe stále budou aktivní sítě 2G až 4G a současně 5G je na místě zohlednění této technické změny. Současně prosté přidání jen nových identifikátorů řeší situaci jen dočasně, než přijdou v sítích dalších generací jiné bezpečnostně technické změny identifikátorů. Z tohoto důvodu navrhujeme použití obecného pojmu mobilní identifikační údaj, který zahrne jak identifikátor IMSI, tak i SUPI, SUCI a GUTI, ale současně bude normativní právní akt připraven i na příchod dalších generací mobilních sítí s jiným systémem či terminologie identifikátorů účastníka v mobilní síti.

K bodu 3, 4 a 9

§ 2 odst. 3 písm. a); § 2 odst. 3 písm. b) a k příloze vyhlášky novému bodu bod 3.3.7.5

Vzhledem ke zkracování intervalů komunikace koncových zařízení připojených k síti internet a agregovanému zprostředkování připojení prostřednictvím společné veřejné identifikace, využívající technologie překladu IP adres a portů, zejména v sítích založených na protokolu TCP/IP verze 4, dochází k nepřesné interpretaci metadat datové komunikace ze strany operátora. Tato interpretace ovlivňuje i zpětnou schopnost operátora identifikovat konkrétní proběhlou komunikaci. V důsledku agregace připojení dochází k situacím, kdy operátor bez znalosti cílové IP adresy a portu není schopen na základě nejednoznačných údajů spolehlivě určit konkrétního koncového účastníka své sítě. V takových případech je nucen poskytnout informace vztahující se k celé skupině účastníků, která v daný okamžik sdílela stejnou veřejnou IP adresu, což může znamenat stovky až tisíce uživatelů.

V současné praxi již někteří operátoři uchovávají údaje vztahující se nejen k veřejné IP adrese, ale i k přidělenému portu, přes který bylo připojení realizováno. Tato praxe eliminuje nejednoznačnost při zpětné identifikaci a současně chrání soukromí ostatních účastníků, jejichž komunikace s danou IP adresou neprobíhala.

V této souvislosti je důležité zajistit jednotný přístup operátorů s garantovanou schopností přesné identifikace konkrétního spojení a spolehlivému určení konkrétního účastníka jeho vlastní sítě. Uchováním cílové IP adresy a portu se zajistí možnost předávat údaje ze strany operátorů pouze o relevantní komunikaci a minimalizovat tak předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů, zlepší a zrychlí se přesnost reakce na právní požadavky.

K bodu 5

§ 2 odst. 6 písm. b)

Znalost výšky umístění antén základnových stanic nad zemským povrchem je klíčová pro přesnou simulaci šíření signálu, protože přímo ovlivňuje dosah, kvalitu pokrytí a charakteristiky šíření rádiových vln. Vyšší poloha antény umožňuje lepší překonání překážek, jako jsou budovy nebo terénní nerovnosti, a snižuje útlum signálu. Naopak nižší poloha antény je náchylnější k překážkám, což může vést k výraznějšímu útlumu a zhoršení pokrytí. Výška antény rovněž ovlivňuje, zda se šíření signálu bude řídit přímou viditelností (line-of-sight) nebo bude ovlivněno difrakcí a odrazy. V nižších polohách častěji dochází k jevům, jako je interference a multipath efekty, které mohou negativně ovlivnit kvalitu komunikace.

Při přesné simulaci šíření signálu je nutné zohlednit parametry, jako je Fresnelova zóna, která hraje klíčovou roli při výpočtech stínění a celkového šíření signálu. Dále je nezbytné znát šířku vyzařovacího úhlu antény a použitou frekvenci, které přímo ovlivňují vyzařovací charakteristiky a schopnost pokrytí požadovaného území.

Tyto údaje jsou nezbytné nejen pro optimalizaci sítě a zajištění rovnoměrného pokrytí, ale také pro přesnou projekci šíření signálu jednotlivých základnových stanic. Z tohoto důvodu jsou nyní již standardně v projektové dokumentaci základnových stanic vždy zahrnuty údaje o výšce umístění antény nad zemským povrchem, šíři vyzařovacího úhlu a frekvenci použitých antén, které slouží k přesné modelaci rádiového prostředí. Proto se nejedná o nové údaje, kterými by poskytovatel již nedisponoval.

Vzhledem k tomu, že uvedené údaje jsou využívány pro aktuální i zpětnou simulaci možné lokace identifikovaných mobilních zařízení v souvislosti s pátráním po pohřešovaných osobách stejně tak jako i v souvislosti s dokazováním v trestním řízení, jsou údaje u základnové stanice doplněny údaje o výšce umístění antény nad zemským povrchem, šíří vyzařovacího úhlu antény a použitou frekvenci antény.

K bodu 7

§ 3 odst. 11

V rámci správné interpretace provozních a lokalizačních údajů, konkrétně údajů vztahujících se k jednotlivým základnovým stanicím, je důležité znát plně existenci a pokrytí základnových stanic v kratších časových intervalech, nežli tomu bylo v minulosti, protože mobilní síť je dynamický systém. V této souvislosti je třeba pracovat s aktuálními daty, aby nedocházelo k chybným interpretacím.

K čl. II

Datum nabytí účinnosti se v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, navrhuje 1. července 2025.
[2]