Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDEMBPED6 najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
921/0
Návrh poslankyň Lucie Potůčkové, Marie Jílkové, Martiny Ochodnické
a Kláry Kocmanové na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění
pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Potůčková L. a další
Doručeno poslancům: 6. března 2025 v 9:02
Návrh
ZÁKON
ze dne 2025,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění
pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.,
zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb.,
zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006
Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č. 402/2009 Sb., zákona č.
265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 265/2014 Sb., zákona
č. 300/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 167/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb.,
zákona č. 225/2023 Sb. a zákona č. 346/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 54 odstavec 6 zní:
„(6) V průběhu schůze může Sněmovna hlasováním bez rozpravy přesunout bod
schváleného pořadu, schválený pořad změnit nebo doplnit. Při projednávání návrhu pořadu
může poslanec vystoupit nejvýše jednou v průběhu jednoho jednacího dne Sněmovny a
přednesení návrhu nesmí překročit pět minut. Poslanec uvedený v § 67 může při
projednávání návrhu pořadu vystoupit nejvýše jednou v průběhu jednoho jednacího dne
Sněmovny a přednesení návrhu nesmí překročit třicet minut. Pro odnětí slova platí obdobně
ustanovení o faktické poznámce (§ 60). Schválený pořad lze během schůze Sněmovny
rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze
projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20
poslanců.“.
1
2. V § 57 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Řečnická doba zpravodaje nesmí překročit
třicet minut.”.
3. V § 59 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Řečnická doba každého řečníka nesmí překročit deset minut, nestanoví-li zákon jinak.
První výstup poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu a řečníků
uvedených v § 67 písm. c), d) a e) v každé rozpravě nesmí překročit třicet minut. Sněmovna
se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na prodloužení řečnické doby.
Omezení řečnické doby se nevztahuje na prezidenta republiky a na členy vlády.
(2) K téže věci může řečník vystoupit nejvýše dvakrát, nestanoví-li zákon jinak. Sněmovna
se může bez rozpravy usnést na vyšším počtu vystoupení jednotlivých řečníků.“.
4. V § 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Řečník podle odstavce 1 písm. c), d) a e) může vystoupit v každé rozpravě nejvýše
dvakrát, nestanoví-li zákon jinak. Sněmovna se může bez rozpravy usnést na vyšším počtu
vystoupení jednotlivých řečníků.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti počátkem 10. volebního období Poslanecké sněmovny.
2
Důvodová zpráva
A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku
Navrhovaná novela zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „JŘPS“) reaguje na dlouhodobě problematický stav parlamentní
kultury v ČR1. Zavádí omezení výstupů při projednání pořadu schůze Sněmovny a řečnické
doby během rozpravy.
Navrhuje se, aby každý poslanec mohl s návrhy na změnu nebo doplnění pořadu schůze
Sněmovny vystoupit nejvýše jednou v rozsahu pět minut. Poslanci s přednostním právem dle
§ 67 JŘPS mohou vystoupit i mimo pořadí, ale v této fázi také pouze jednou, a to v rozsahu
třicet minut.
Dále se omezuje rozprava na deset minut s dvojím opakováním. Výjimka třiceti minut je
udělena prvnímu výstupu zpravodaje, osobám uvedeným v § 67 písm. c), d) a e) JŘPS a
poslancům pověřených přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu. Omezení se nevztahuje
na členy vlády a prezidenta České republiky.
Cílem navrhované úpravy je zvýšit efektivitu a věcnost jednání Poslanecké sněmovny. Každý
poslanec může vystoupit s návrhem na změnu nebo doplnění pořadu schůze. Tato okolnost vede
nezřídka k mnohahodinovým projednáváním návrhu pořadu schůze, což spotřebovává
drahocenný parlamentní čas na úkor řádného a důkladného projednání schválených bodů
pořadu. Navrhované limity garantují čas na přednesení návrhu nebo návrhů včetně krátkého
odůvodnění, brání ale zneužívání projednávání návrhu pořadu schůze k obstrukci.
Omezení řečnické doby se vztahuje s určitými výjimkami na všechny řečníky a představuje
nástroj, který podporuje strukturovanější a soustředěnější diskusi, čímž přispívá k lepšímu
využití času Poslanecké sněmovny a efektivnějšímu legislativnímu procesu.
1 WINTR, J. Proměny parlamentní kultury. Praha: Auditorium, 2021. ISBN 978-80-87284-90-2; WINTR, J. Česká
parlamentní kultura. Praha: Auditorium, 2010. ISBN 978-80-87284–13-1; ZÁMEČNÍKOVÁ, M. Vady
zákonodárného procesu a zákonů v České republice, Německu a Rakousku. Leges 2019. ISBN: 978-80-7502-315-
5.
3
V mnoha demokratických zemích, včetně některých evropských parlamentů, existují limity
řečnické doby např. v Belgii, Dánsku, Německu, Rakousku, Izraeli či na Slovensku2. Jednací
řády parlamentů sousedních států stanovují obecnou řečnickou dobu 20 minut. Dle § 57 odst. 1
jednacího řádu rakouské Národní rady lze řečnickou dobu usnesením Národní rady dále zkrátit
až na 5 minut, a dle § 30 jednacího řádu slovenské Národní rady činí řečnická doba 10 až 30
minut, což slovenský Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 6/2019 akceptoval: „…ústavný súd
konštatuje, že ustanovením § 30 rokovacieho poriadku nezasahuje do slobody prejavu
poslanca, pretože táto je/bola by zachovaná. Ustanovením § 30 rokovacieho poriadku došlo k
regulácii, ktorá nie je neobvyklá a ktorá časovo reguluje rečnícke vystúpenie poslanca, ale táto
mu nezakazuje a ani neznemožňuje rečnícke vystúpenie v rozprave… Jediné, čo novela
rokovacieho poriadku vyžaduje, je zvládnutie rečníckeho vystúpenia a predstavenie svojich
argumentov v časovom limite. Ústavný súd v tejto súvislosti poukazuje na to, že vyžadovanie
predstavenia svojich názorov a argumentov v časovom limite je bežným nástrojom používaným
napríklad pri organizovaní vedeckých konferencií. Požiadavka prezentovať odborný názor na
nejakú tému na vedeckej konferencii v časovom limite (mnohokrát kratšom ako 20 minút)
pritom nie je chápaná ako zásah do slobody prejavu.“. Tyto limity se osvědčily jako účinný
nástroj k udržení hladkého průběhu jednání, aniž by bylo omezeno právo poslanců vyjádřit své
názory.
Současná praxe umožňuje poslancům hovořit neomezeně dlouho, což často vede
k nadměrnému protahování jednání a k využívání obstrukčních technik. Možnost omezení
řečnické doby dle § 59 odst. 2 JŘPS bývá využit jen zřídka3. Zkrácení řečnické doby zajistí
spravedlivější rozdělení času mezi jednotlivé poslance.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná
opatření se nedotýkají závazků z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
2 Němec, J., Smetanková, D., Pecháček, Š. Regulace délky řečnické doby jednacími řády evropských parlamentů
a Izraele. Parlamentní Institut online, ISSN 2533-4131. Srovnávací studie č. 1.234.
3 WINTR, Jan. Proměny parlamentní kultury. Praha: Auditorium, 2021. ISBN 978-80-87284-90-2. str. 227. SY
LLOVÁ, J ., KAVĚNA, M ., TETOUROVÁ, E ., NĚMEC, J ., FRANCOVÁ, J . a kol. Jednací řád Poslanecké
sněmovny: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-11-24]. ASPI_ID KO90_1995CZ. Dostupné z:
www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
4
Navrhovaná úprava úzce souvisí s některými ustanoveními Ústavy a Listiny garantujícími
svobodnou soutěž politických stran a ochranu menšin při rozhodování většiny. Jedná se o čl. 5
Ústavy, podle kterého je politický systém založen na volné soutěži politických stran
respektujících základní demokratické principy. Čl. 6 Ústavy, který říká, že politická rozhodnutí
vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, přičemž rozhodování většiny by
mělo dbát ochrany menšin. Tato ustanovení Ústavy doplňuje čl. 22 Listiny, podle kterého
zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a
ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti4.
Podle komentáře k čl. 5 Ústavy se volnou soutěží demokratických politických stran rozumí
„rovná možnost jednotlivých stran působit na obyvatelstvo státu za účelem získání podpory pro
své programové cíle" s tím, že tento pojem zahrnuje rovněž „povinnost státu respektovat právo
na rovnost šancí politických stran a politických hnutí z hlediska právní úpravy podmínek této
soutěže a úpravy nároků pro její účastníky, neboť jde v podstatě o aplikaci obecné zásady
rovnosti“5.
Princip ochrany menšin v čl. 6 Ústavy se týká mimo jiné i politického rozhodování v rámci
zákonodárného procesu, a proto je třeba jej rovněž zohlednit při výkladu JŘPS. Ve vztahu ke
komentovanému ustanovení by tak příslušníkům parlamentní menšiny měly být garantovány
rovnocenné podmínky, pokud jde o právo vyjádřit se k projednávané věci, jako příslušníkům
parlamentní většiny6.
Podle komentáře k čl. 22 Listiny je význam tohoto ustanovení ještě širší, protože používá pojmu
"politické síly", který kromě politických stran, jež musí mít určitou právní formu, zahrnuje i
ostatní subjekty aktivně se podílející na politickém dění, tj. nezávislé kandidáty, poslanecké
kluby atd. Svobodná soutěž politických sil tak předpokládá pluralitu a rovnost šancí těchto
subjektů s tím, že omezení ze strany veřejné moci musí být spíše restriktivní a musí k nim být
přistupováno pouze ve výjimečných a legitimních případech (podrobněji k výkladu tohoto
ustanovení viz citovaný komentář k Listině).
4 SYLLOVÁ, J ., KAVĚNA, M ., TETOUROVÁ, E ., NĚMEC, J ., FRANCOVÁ, J . a kol. Jednací řád Poslanecké
sněmovny: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-11-24]. ASPI_ID KO90_1995CZ. Dostupné z:
www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
5 Sládeček, V., Mikule, V., Syllová, J.: Ústava České republiky. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2007, s.
68-69.
6 SYLLOVÁ, J ., KAVĚNA, M ., TETOUROVÁ, E ., NĚMEC, J ., FRANCOVÁ, J . a kol. Jednací řád
Poslanecké sněmovny: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-11-24]. ASPI_ID KO90_1995CZ.
Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
5
Ústavní soud již dříve dovodil, že uvedená ustanovení Ústavy a Listiny je třeba vztáhnout i na
zákonodárnou proceduru (viz např. nálezy ÚS Pl. ÚS 55/10 a Pl. ÚS 1/12), a jednací řád by měl
být tudíž v této části vykládán s ohledem na ochranu svobodné soutěže politických sil. Ústavní
soud se k časovému omezení vyjádřil v nálezu Pl. ÚS 1/12 následovně: „Omezením řečnické
doby nebo počtu vystoupení podle § 59 odst. 1 a 2 jednacího řádu nedochází k vyloučení práva
jednotlivých poslanců zúčastnit se rozpravy, ale jen k jeho časovému omezení. Jak bylo
naznačeno výše, jde o nalezení rovnováhy mezi zájmy vládní většiny na přijetí určitého
rozhodnutí a právem opozice usilovat přípustnými prostředky o dosažení opačného výsledku.“.
Omezením řečnické doby nebo počtu vystoupení tedy nedochází k vyloučení práva
jednotlivých řečníků zúčastnit se rozpravy, ale jen k časovému omezení. Časové omezení není
v komparativním kontextu novinkou a omezení počtu vystoupení bylo dokonce součástí
prvorepublikové úpravy. Ta v § 45 odst. 5 zákona č. 325/1920 Sb. o jednacím řádu poslanecké
sněmovny Národního shromáždění stanovila následující: „Žádný poslanec nesmí mluviti k
témuž předmětu jednání více než dvakráte.“.
Předkládaný návrh se snaží o nalezení rovnováhy mezi zájmem většiny na rychlost, efektivnost
a věcnost jednání určitého rozhodnutí a právem menšiny, aby měla garantována rovnocenné
podmínky, pokud jde o právo vyjádřit se k projednávané věci. Navrhovaná úprava ponechává
možnost vystoupit k dané věci všem řečníkům, aniž by určitou skupinu nepřiměřeně
znevýhodňovala. Zároveň v případě potřeby delší parlamentní diskuse se bude moci Poslanecká
sněmovna usnést na prodloužení rozpravy.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními
zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů
Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána, a dále
s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
6
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty
Návrh nemá přímý dopad do státního rozpočtu, rozpočtu krajů a obcí.
6. Předpokládaný dopad na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na činnost územních samosprávných celků.
7. Předpokládané sociální dopady
Navrhovaná právní úprava nebude mít sociální dopady, neboť se této oblasti nedotkne.
8. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na životní prostředí.
9. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na rovnost žen a mužů a nemá negativní
dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť se této
oblasti nedotýká.
10. Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nemá zásadní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
11. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nevytváří nová korupční rizika.
12. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
7
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se navrhovaná
opatření této oblasti nijak nedotknou.
8
B. Zvláštní část
K Čl. I
K bodu 1 [§ 54 odst. 6]
Omezuje se délka a počet výstupů poslanců k přednesení návrhu o přesunutí, změnu nebo
doplnění schváleného bodu pořadu schůze Sněmovny. Každý poslanec (včetně poslanců
v postavení přednostních řečníků dle § 67 JŘPS) mohou v této fázi jednání vystoupit pouze
jednou.
Stanovuje se časový limit pro vystoupení poslance v postavení přednostního řečníka (§ 67
JŘPS) na 30 minut a 5 minut pro ostatní poslance. Jedno vystoupení v délce 5 až 30 minut dává
dostatečný prostor k přednesení i vysvětlení návrhu na změnu schváleného pořadu schůze.
K bodu 2 [§ 57 odst. 3]
Omezuje se vystoupení zpravodaje na třicet minut. Sněmovna se může podle novelizovaného
znění § 59 odst. 1 JŘPS usnést, že časový limit bude delší.
K bodu 3 [§ 59 odst. 1 a 2]
Z důvodu zajištění efektivnosti jednání Poslanecké sněmovny se navrhuje omezení času a počtu
opakování vystoupení jednotlivých řečníků. Omezení se nevztahuje na členy vlády a prezidenta
republiky. Právo prezidenta republiky na takové udělení slova vyplývá z čl. 64 odst. 1 Ústavy,
právo členů vlády z čl. 38 odst. 1 Ústavy.
Třicet minut je uděleno pro první výstup poslance pověřeného přednést k věci stanovisko
poslaneckého klubu (podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 248 z 9. schůze dne 26. února
1997 platí, že lze k projednávanému bodu přednést takové stanovisko klubu jen jedno) a řečníků
uvedených v § 67 písm. c), d) a e) v JŘPS.
Řečnická doba všech řečníků, kromě výjimek výše uvedených, je 10 minut a podle
novelizovaného znění § 59 odst. 2 JŘPS je zásadně omezen počet výstupů řečníků na dva
9
výstupy. Sněmovna se může i v tomto případě podle novelizovaného znění § 59 odst. 1 a 2
JŘPS usnést, že časový limit nebo počet opakování bude větší.
K bodu 4 [§ 67 odst. 2]
Řečníkům uvedených v § 67 písm. c), d) a e) JŘPS je udělena možnost vystoupit v každé
rozpravě nejvýše dvakrát. Přičemž první výstup může být až v délce třiceti minut. Na druhý
výstup se již vztahuje limit deseti minut. Sněmovna se může usnést na prodloužení těchto
limitů.
K čl. II
Navrhuje se, aby zákon vstoupil v účinnost prvním dnem 10. volebního období Poslanecké
sněmovny.
V Praze dne 29. 1. 2025
Seznam předkladatelů:
Lucie Potůčková, podepsána elektronicky
Marie Jílková, podepsána elektronicky
Martina Ochodnická, podepsána elektronicky
Klára Kocmanová, podepsána elektronicky
10
Platné znění příslušných částí zákona s vyznačením změn:
§ 54
(1) Schůzi Sněmovny zahájí předsedající ve stanovenou dobu, bez ohledu na počet přítomných
poslanců.
(2) Schůzi Sněmovny řídí její předseda nebo místopředsedové v dohodnutém pořadí.
(3) Sněmovna určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi zpravidla dva ověřovatele.
(4) Sněmovna stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě způsob projednávání
jednotlivých bodů pořadu. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na
tento den bod odpovědi na písemné interpelace. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny
čtvrtek, zařadí se na tento den bod "Ústní interpelace". Nejedná-li Sněmovna ve čtvrtek, ústní
interpelace a bod odpovědi na písemné interpelace se do pořadu schůze nezařadí. Jsou-li
jednacími dny schůze Sněmovny středa a pátek, zařadí se na tyto dny třetí čtení návrhů zákonů.
Lhůta stanovená v § 95 odst. 1 musí být zachována. O zařazení třetího čtení na jiné jednací dny
rozhodne Sněmovna. O návrhu na zařazení třetího čtení na jiné jednací dny nemůže Sněmovna
hlasovat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby.
(5) Výbor, poslanecký klub nebo poslanec mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu. O
pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění rozhodne Sněmovna hlasováním bez
rozpravy.
(6) V průběhu schůze může Sněmovna hlasováním bez rozpravy přesunout bod schváleného
pořadu, schválený pořad změnit nebo doplnit. Přednesení návrhu nesmí překročit pět minut;
toto omezení se nevztahuje na poslance uvedené v § 67. Při projednávání návrhu pořadu
může poslanec vystoupit nejvýše jednou v průběhu jednoho jednacího dne Sněmovny a
přednesení návrhu nesmí překročit pět minut. Poslanec uvedený v § 67 může při
projednávání návrhu pořadu vystoupit nejvýše jednou v průběhu jednoho jednacího dne
Sněmovny a přednesení návrhu nesmí překročit třicet minut. Pro odnětí slova platí obdobně
ustanovení o faktické poznámce (§ 60). Schválený pořad lze během schůze Sněmovny
rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze
projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců.
(7) Byla-li schůze svolána podle § 51 odst. 4 nebo 5, rozhodne Sněmovna pouze o pořadu
uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavce 4 věty druhá a třetí o zařazení písemných a ústních
interpelací a odstavců 5 a 6 o změně pořadu se v těchto případech nepoužijí. V těchto případech
se rovněž nepoužijí ustanovení § 97 odst. 3 věta první o předložení návrhu zákona zamítnutého
Senátem, § 97 odst. 4 věta první o předložení návrhu zákona vráceného Senátem s
pozměňovacími návrhy a § 98 odst. 2 věta druhá o předložení zákona vráceného prezidentem
republiky.
(8) Sněmovna může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy sloučit rozpravu ke dvěma
nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm
odročit.
(9) Předseda poslaneckého klubu a předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Sněmovny.
O takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy.
§ 57
(1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad sněmovní tisk, se zahájí, byl-
li všem poslancům takový podklad včas doručen. Sněmovní tisk, nejde-li o návrh zákona, se
poslanci doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena,
může poslanec navrhnout odročení jednání o takovém bodu pořadu. O návrhu na odročení
jednání rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy.
(2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Sněmovny uvede zpravidla navrhovatel. Za Senát,
vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové,
kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni. Jde-li o návrh skupiny poslanců odůvodní ho
poslanec, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří.
(3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a
výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li zpravodaj
výborem určen, určí zpravodaje Sněmovna. Poslanec, jehož se návrh týká, musí s takovým
návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí zpravodajové zúčastněných
výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji. Řečnická doba zpravodaje
nesmí překročit třicet minut.
§ 59
(1) Sněmovna se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby,
která nesmí být kratší než deset minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance
pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu.) Řečnická doba každého řečníka
nesmí překročit deset minut, nestanoví-li zákon jinak. První výstup poslance pověřeného
přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu a řečníků uvedených v § 67 písm. c), d) a
e) v každé rozpravě nesmí překročit třicet minut. Sněmovna se může k projednávanému
bodu usnést bez rozpravy na prodloužení řečnické doby. Omezení řečnické doby se
nevztahuje na prezidenta republiky a na členy vlády.
(2) Sněmovna se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše
dvakrát. K téže věci může řečník vystoupit nejvýše dvakrát, nestanoví-li zákon jinak.
Sněmovna se může bez rozpravy usnést na vyšším počtu vystoupení jednotlivých řečníků.
(3) Poslanec se v rozpravě neobrací přímo na jiné poslance a případné dotazy na ně klade
prostřednictvím předsedajícího.
(4) Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou
řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li
poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li
dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí
o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy.
§ 67
(1) Kdykoli o to požádají, udělí se slovo
a) prezidentu republiky,
b) členovi vlády,
c) předsedovi a místopředsedům Sněmovny,
d) předsedovi poslaneckého klubu,
e) poslanci, který je předsedou politické strany nebo politického hnutí, k nimž příslušejí
poslanci, kteří jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období
(§ 77 odst. 1 a 5).
(2) Řečník podle odstavce 1 písm. c), d) a e) může vystoupit v každé rozpravě nejvýše
dvakrát, nestanoví-li zákon jinak. Sněmovna se může bez rozpravy usnést na vyšším
počtu vystoupení jednotlivých řečníků.