Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDEMBPED6 najdete zde
Odbor poradců místopředsedy vlády –
3
2
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem návrhu zákona je podle důvodové zprávy zvýšit efektivitu a věcnost jednání Poslanecké sněmovny, a to jednak stanovením přísnějších pravidel pro projednávání návrhu programu schůze Poslanecké sněmovny a jednak omezením délky řečnické doby. Navrhovaná novela by měla nabýt účinnosti počátkem dalšího volebního období Poslanecké sněmovny.
Žádost o vyjádření k předloženému návrhu zákona byla zaslána všem členům vlády.
Ministerstvo financí doporučilo vládě zaujmout k návrhu neutrální stanovisko. Ve svém vyjádření ministerstvo uvedlo, že limitování výstupů při projednání pořadu schůze Poslanecké sněmovny a řečnické doby během rozpravy v Poslanecké sněmovně tak, jak je navrhováno, zachovává rovnováhu mezi efektivitou a ochranou práva jednotlivých poslanců na svobodnou a plnou účast v debatách tak, jak jim to zaručuje ústavní pořádek a návrhem nedochází k potlačení názoru menších nebo opozičních stran, neboť navrhované limity garantují čas na přednesení návrhu nebo návrhů včetně krátkého odůvodnění. Ministerstvo dále uvedlo, že omezení ve svém výsledku povedou k širšímu prostoru pro diskusi, k rychlejšímu a konstruktivnějšímu využití času Poslanecké sněmovny a významné části legislativního procesu.
Ministerstvo vnitra doporučilo vládě k předloženému poslaneckému návrhu zaujmout neutrální stanovisko. Ve svém vyjádření ministerstvo dále uvedlo, že parlamentní praxe posledních dvou volebních období ukazuje, že proti obstrukci v podobě dlouhých a opakovaných řečí přednostních řečníků, dlouhých procedurálních diskuzí (zejména o pořadu schůze), řetězení faktických poznámek, požadování přestávek a blokování třetích čtení není v jednacím řádu Poslanecké sněmovny efektivní nástroj, který by bránil obstruující menšině blokovat sněmovní jednání a že parlamentní většina za současné situace nemá v rukou nástroj, který by jí umožňoval relativně pohodlně urychlit legislativní proces u takových zákonů, které je zapotřebí schválit rychle a bezpodmínečně, ačkoliv o nich nepanuje shoda napříč politickým spektrem a sněmovní většina se tak uchyluje k ukončení rozpravy i přesto, že jsou do rozpravy ještě přihlášení řečníci.
Ministerstvo spravedlnosti doporučilo vládě zaujmout k návrhu neutrální stanovisko, ve kterém upozornilo na to, že návrh nového znění § 54 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny používá pojem „projednávání návrhu pořadu“, jež naznačuje, že by se nově stanovená omezení zřejmě měla vztahovat rovněž na vystoupení poslanců s návrhy na změnu nebo doplnění pořadu podle § 54 odst. 5, tj. na návrhy při projednávání pořadu na počátku schůze, nicméně ze systematického zařazení daného pravidla za větu první § 54 odst. 6 i ze zvláštní části důvodové zprávy plyne, že by se navrhované omezení mělo vztahovat pouze na vystoupení poslanců k přednesení návrhu na přesunutí bodu schváleného pořadu schůze a návrhu na změnu nebo doplnění schváleného pořadu schůze a bude proto vhodné, aby bylo vyjasněno a postaveno na jisto, na které fáze projednávání pořadu schůze se mají navrhovaná omezení vztahovat.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doporučilo vládě zaujmout k návrhu neutrální stanovisko. Ministerstvo ve svém vyjádření uvedlo, že obecně souhlasí s cílem předkládaného návrhu, tedy se snahou o zvýšení efektivity a věcnosti jednání Poslanecké sněmovny, vzniká však otázka ohledně potřebnosti navrhovaných změn a o jejich potenciální rizikovosti ve vztahu k deklarovanému cíli. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v té souvislosti odkázalo na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 1/12, na nějž upozorňují v důvodové zprávě k návrhu i předkladatelky, z něhož v návaznosti na stávající § 59 odst. 1 a 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyplývá, že již v účinném znění zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny jsou obsaženy legitimní prostředky, kterými lze dospět k danému cíli, pouze se tato možnost málo využívá, jak se uvádí i v důvodové zprávě. Z toho podle ministerstva plyne, že Poslanecká sněmovna jako celek nemá často potřebu k tomuto nástroji sahat a ponechává záměrně volný prostor pro diskusi, přičemž pokud by naopak navrhovanou změnou mělo být umožněno prodloužit řečnickou dobu či zvýšit počet vystoupení usnesením Poslanecké sněmovny, tak není vyloučeno, že tyto možnosti budou využívány často a že o prodloužení doby či zvýšení počtu vystoupení bude pak u každé projednávané věci jednáno a i na této úrovni budou vyvstávat politické spory.
Ministerstvo kultury ve svém vyjádření doporučilo vládě zaujmout k návrhu neutrální stanovisko a zároveň uvedlo, že nálezy Ústavního soudu zmíněné v důvodové zprávě (tj. nález Ústavního soudu Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. 3. 2011 a Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012) se týkaly projednávání konkrétních právních předpisů a jejich časové roviny a je otázkou, zda tento ad hoc názor Ústavního soudu, který se týkal konkrétního projednávání právního předpisu, lze vztáhnout na obecné omezení v současné době nadužívaných obstrukčních technik některých poslanců. Dále ministerstvo upozornilo na to, že nový pojem „první výstup“ v § 59 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny byl doposud vysvětlen pouze v usnesení Poslanecké sněmovny č. 248 z 9. schůze dne 26. února 1997, tedy nikoli na zákonné úrovni v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ministerstvo kultury ve svém vyjádření také uvedlo, že nepovažuje za vhodné předložení návrhu zákona pouze ve formě poslaneckého návrhu, a to pouze čtyř poslankyň z různých poslaneckých klubů, neboť přijetí takto formulované změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny by měla předcházet širší celospolečenská a odborná diskuse, popř. by tato diskuse měla proběhnout na základě širokého konsenzu v Parlamentu, a to napříč politickými stranami. Na závěr svého vyjádření ministerstvo dodalo, že lze také uvažovat o tom, zda by obdobným způsobem (tj. ohledně omezení doby jednotlivých řečníků) neměl být upraven také např. § 64 jednacího řádu Senátu, v němž je upravena řečnická doba při jednání v Senátu.
Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo obrany, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo zahraničních věcí doporučilo vládě přijmout k návrhu zákona neutrální stanovisko.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministr pro evropské záležitosti doporučili vládě přijmout k předloženému návrhu zákona souhlasné stanovisko.
Ministerstvo zemědělství ve svém vyjádření navrhlo, aby vládě k předloženému návrhu zákona zaujala nesouhlasné stanovisko. Podle ministerstva je návrh nejednoznačný v navrhovaném novém znění § 59 odst. 2, podle kterého k „téže věci může řečník vystoupit nejvýše dvakrát, nestanoví-li zákon jinak“, není však zřejmé, zda se v tomto případě myslí bod jednání, část projednávané regulace nebo konkrétní pozměňovací návrhy, a mohly by tak vzniknout nejasnosti například při projednávání více pozměňovacích návrhů k jednomu sněmovnímu tisku nebo při projednávání novelizačních balíčků, jež zasahují do více oblastí, kdy předsedající bude muset rozhodovat o tom, co je ještě „toutéž věcí“, což může být subjektivní a vést k procedurálním sporům. Ministerstvo ve svém vyjádření dále upozornilo, že návrh zavádí striktní limity na standardní vystoupení poslanců, ale neřeší využívání tzv. faktických poznámek podle § 60 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a tak vzhledem k tomu, že faktická poznámka může být vznesena kdykoli, hrozí, že poslanci budou tento mechanismus využívat jako náhradu za standardní vystoupení. Ministerstvo zemědělství rovněž uvedlo, že návrh neřeší procedurální návrhy, neboť novela sice omezuje řečnickou dobu poslanců na dvě vystoupení po 10 minutách, ale neřeší situaci, kdy poslanec vystupuje s procedurálním návrhem (např. návrh na přerušení jednání, změnu pořadu apod.). Své stanovisko ministerstvo uzavřelo tím, že je potřebné hledat cesty ke zvýšení efektivity jednání Poslanecké sněmovny, nicméně návrh problematiku neřeší komplexně a obsahuje řadu nejasností a případná změna by měla být projednána v širším formátu a po odborné diskusi.
Vzhledem k výše uvedeným obdrženým vyjádřením a k obsahu většiny z nich byl zpracován a vládě se předkládá návrh neutrálního stanoviska vlády k předloženému poslaneckému návrhu zákona.