Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDF4FK5LW najdete zde
III.
Důvodová zpráva
Obecná část
a) vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh vyhlášky o postupu při provádění prohlášení o pravosti podpisu na dokumentu v elektronické podobě (dále jen „vyhláška“) reaguje na novelu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (zákon o advokacii). Konkrétně pak na nové znění § 25a odst. 2, které presumuje vydání prováděcího předpisu k formátu a náležitostem dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést prohlášení, vzoru doložky s prohlášením o pravosti podpisu na dokumentu v elektronické podobě a postupu při provádění prohlášení na dokumentu v elektronické podobě. Novela v případě výše uvedeného ustanovení nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.
b) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 25a odst. 2 zákona o advokacii, ve znění novely, k jehož provedení je vyhláška vydávána.
c) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu ČR zapracovávány předpisy Evropské unie a návrh není s těmito předpisy v rozporu.
Z práva Evropské unie se návrhu týkají
i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES,
ii) prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
Z hlediska ochrany osobních údajů je aplikovatelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
S těmito předpisy je návrh v souladu.
Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu ČR zapracovávány mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, a návrh není s těmito smlouvami v rozporu.
Navržená novelizace v oblasti zajištění přístupu advokátů k informačním systémům veřejné správy souvisí s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), se kterou je v souladu.
d) zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Přijetím zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby došlo v § 6 k zakotvení práva na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu, tj. k zakotvení právní úpravy úředního ověření elektronického podpisu (tzv. eLegalizace). Mezi orgány provádějící úřední ověření elektronického podpisu přitom zákon zařadil orgány dle zákona o ověřování, notáře a advokáty. V návaznosti na to došlo k novelizaci zákona o ověřování a notářského řádu s tím, že v obou případech bylo vytvořeno jiné technické řešení provádění eLegalizace – pro ověřovací orgány jde o systém Czech POINT, zatímco notáři mají svou vlastní úpravu stanovenou nařízením vlády č. 317/2021 Sb., o postupu notáře při legalizaci elektronického podpisu.
Zákon o advokacii byl v tomto směru novelizován zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Nicméně předmětná změna § 25a provedená tímto zákonem nevyřešila otázku technického provedení prohlášení advokáta o pravosti elektronického podpisu. Cílem přitom je, aby advokáti prováděli eLegalizaci obdobným způsobem jako orgány podle zákona o ověřování, tedy prostřednictvím Czech POINT, neboť není důvod, aby každý orgán provádějící eLegalizaci měl své vlastní technické řešení. Za tímto účelem je ovšem nutné umožnit advokátům jakožto soukromoprávním uživatelům ve smyslu § 5a zákona o základních registrech využívat údaje vedené v základním registru obyvatel ve stejném rozsahu jako orgány dle zákona o ověřování. Proto se zakotvuje oprávnění advokáta využívat ze základního registru obyvatel při provádění prohlášení na dokumentu v elektronické podobě údaje o osobách v něm vedených v nezbytně nutném rozsahu. Podle § 5a zákona o základních registrech přitom platí, že soukromoprávní uživatel údajů, který je oprávněn využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému právním předpisem, využívá tyto údaje k účelu stanovenému právním předpisem, v rozsahu potřebném k provedení úkonu soukromoprávního uživatele údajů a v rámci výčtu údajů zpřístupněných soukromoprávnímu uživateli údajů v rámci agendy. Zakotvením této úpravy bude moct dojít k registraci agendy ve smyslu § 53 odst. 3 zákona o základních registrech, což je další nezbytný předpoklad pro to, aby prohlášení o pravosti elektronického podpisu činil advokát prostřednictvím elektronické aplikace informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT).
Ministerstvo spravedlnosti stanovuje touto vyhláškou formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést prohlášení, postup při provádění prohlášení a vzor doložky s prohlášením. Jelikož je žádoucí, aby pro eLegalizaci platila obdobná pravidla, vychází tento návrh také z § 5a a § 5b vyhlášky č. 36/2006 Sb. o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu.
Do obligatorních náležitostí prohlášení advokáta o pravosti podpisu se dále doplňuje podpis advokáta a stanoví se, že advokát se při činění prohlášení o pravosti podpisu na dokumentu v elektronické podobě nemůže nechat zastoupit advokátním koncipientem.
e) předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočty, ostatní veřejné rozpočty a podnikatelské prostředí České republiky
V souvislosti s navrhovanou prováděcí právní úpravou k novele zákona o advokacii, nejsou předpokládány nadpožadavky na státní rozpočet.
Před předložením materiálu byl návrh opakovaně konzultován s Digitální informační agenturou (DIA), jakožto odpovědným subjektem za implementaci navrženého řešení. V souvislosti s technickým řešením přístupu přes Czech POINT, DIA identifikovala náklady ve výši cca 1 miliónu Kč týkající se finančního zabezpečení technické úpravy systému. Tyto náklady ponese Digitální informační agentura.
Dopady na podnikatelské prostředí se nepředpokládají.
f) zhodnocení, zda návrhem není zakládána veřejná podpora
Tímto návrhem není zakládána veřejná podpora.
g) zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh prováděcího předpisu nezakládá nová práva a povinnosti fyzických ani právnických osob, pouze specifikuje formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést prohlášení, vzoru doložky s prohlášením o pravosti podpisu na dokumentu v elektronické podobě a postupu při provádění prohlášení na dokumentu v elektronické podobě.
h) zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Sociální dopady, dopady na ochranu práv dětí nebo dopady na životní prostředí se nepředpokládají
i) dopady navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen se nepředpokládají.
j) zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na jiná zpracování osobních údajů
Na základě zákona o advokacii získávají a zpracovávají advokáti informace (a v jejich rámci rovněž osobní údaje) potřebné pro plnění svých povinností vyplývajících z právní úpravy poskytování právních služeb, a to v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „GDPR“, a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Jedná se o osobní údaje fyzických osob (zejména klientů) v rozsahu vymezeném zákonem o advokacii, popř. zvláštními zákony (zejm. zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, AML zákon aj.). Správcem osobních údajů je v těchto případech advokát.
Návrh novely zákona o advokacii nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů zásadním způsobem již zavedenou regulaci. Upravuje se pouze dílčí aspekt regulace, spočívající ve zpracovávání osobních údajů osob, jejichž elektronický podpis advokát ověřuje, resp. ohledně něhož činí prohlášení o pravosti podpisu, a dále zpracovávání osobních údajů při identifikaci klienta na dálku. Samotné prohlášení o pravosti podpisu a s ním spojené zpracování osobních údajů provádí advokát již od roku 2006, kdy byl do zákona o advokacii zakotven § 25a. Podle citovaného ustanovení advokát zpracovává následující osobní údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození jednající osoby,
b) adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa pobytu na území České republiky anebo adresu bydliště mimo území České republiky jednající osoby, je-li v předloženém dokladu uvedena; pokud předložený doklad tento údaj neobsahuje, zapíše se údaj na základě ústního prohlášení jednající osoby,
c) označení dokladu, na jehož základě byly tyto údaje zjištěny.
Obdobně identifikaci klienta provádí advokát již podle stávající právní úpravy, včetně využití prostředků pro elektronickou identifikaci (viz § 8a AML zákona). Kombinace videokonference s použitím prostředků pro elektronickou identifikaci zajišťuje analogicky k právní úpravě v notářském řádu nezbytnou míru ztotožnění klienta, když tato identifikace má být podle zákona na stejné úrovni jako při osobní návštěvě klienta u advokáta, kde advokát provede kontrolu podoby klienta vizuálně s fotografií na dokladu totožnosti. Pokud jde o biometrické údaje ve smyslu ustanovení čl. 4 bodu 14 GDPR získané v rámci videokonference, jejich případné zpracování podléhá výjimce ze zákazu zpracování zvláštní kategorie osobních údajů podle čl. 9 odst. 2 písm. a) GDPR, kde je nezbytný výslovný souhlas klienta jakožto subjektu údajů se zpracováním těchto osobních údajů.
Zákonnost zpracování shora uvedených osobních údajů vyplývá z čl. 6 odst. 1 písm. a) až c) GDPR:
a) subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;
b) zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů;
c) zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje.
Nástrojem zpracování osobních údajů je především kniha o prohlášení o pravosti podpisu, kterou advokát vede o učiněných prohlášeních dle § 25a odst. 4 zákona, podle nějž je advokát povinen vést evidenci o všech učiněných prohlášeních formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou Komora vydá advokátovi za úplatu poté, co advokát předloží úředně ověřený vzor svého podpisu. Do knihy bude zaznamenávat rovněž prohlášení o pravosti elektronického podpisu. V případě identifikace klienta je nástrojem pro zpracování osobních údajů klientský spis, který advokát vede podle § 25 odst. 1 zákona a usnesení představenstva ČAK č. 9/1999 Věstníku, kterým se stanoví některé podrobnosti o dokumentaci advokáta vedené při poskytování právních služeb.
Vyplněnou knihu o prohlášeních je advokát povinen odevzdat České advokátní komoře. Vrácené knihy o prohlášeních uschová Komora po dobu padesáti let (čl. 14 odst. 1 a čl. 18 usnesení představenstva ČAK č. 4/2006 Věstníku, o prohlášení advokáta o pravosti podpisu). Klientský spis advokát uchovává po dobu pěti let (č. 3 usnesení představenstva ČAK č. 9/1999 Věstníku), nestanoví-li jiný právní předpis jinak – viz např. AML zákon, který stanoví dobu 10 let (§ 16).
Posouzení z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k účelu
Zákonem č. 261/2021 Sb. bylo advokátovi umožněno provádět prohlášení o pravosti elektronického podpisu, jak předvídá zákon o právu na digitální služby. Zpracování osobních údajů spojených s prohlášením advokáta o pravosti elektronického podpisu tak bylo zakotveno již v roce 2021.
Navrhovaná právní úprava § 25a tak nezakládá žádné nové požadavky na předkládání a zpracování osobních údajů, když se pouze legislativně zakotvují náležitosti nezbytné pro to, aby advokát mohl k prohlášení o pravosti elektronického podpisu používat Czech POINT (resp. elektronickou aplikaci informačního systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup), obdobně jako v případě úřadů provádějících eLegalizaci dle zákona o ověřování.
Nedochází k rozšiřování kategorií dotčených subjektů údajů, jejichž údaje jsou zpracovávány, ani k rozšíření kategorií zpracovávaných údajů. Nově dochází pouze k úpravě rozsahu zpracování osobních údajů. K naplnění navrhované právní úpravy (viz zvláštní část důvodové zprávy k § 25a) bude nutné při prohlášení o pravosti elektronického podpisu (tzv. eLegalizaci) v nezbytném rozsahu zajistit přístup advokátů k osobním údajům vymezeného okruhu fyzických osob (klientů) prostřednictvím základního registru obyvatel, a to v následujícím rozsahu:
a) příjmení a rodné příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila,
e) čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti, a
f) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.
Výčet osobních údajů respektuje zásadu přiměřenosti a nutnosti. Veškeré zpracování popsané výše je obecně prováděno za účelem plnění zákonných povinností advokáta ve prospěch klienta buď na základě žádosti klienta, nebo pro splnění právní povinnosti, která se na advokáta vztahuje. Popsaná zpracování v drtivé většině případů kontinuálně navazují na již probíhající zpracování dle zákona o advokacii, v platném znění, rozšíření zpracování vyplývá z rozšíření případů, kdy advokát provádí prohlášení o pravosti podpisu a identifikaci klienta dle zákona o advokacii. Pokud by advokát nedisponoval osobními údaji klientů, nemohl by poskytnout dané služby nebo splnit svou zákonnou povinnost. Rozsah osobních údajů je vymezen v minimální nutné míře, aby s jejich použitím došlo striktně k naplnění účelu zákona a požadavků klientů.
Advokáti budou podle nové právní úpravy postupovat totožně, jako postupují dnes při shromažďování a zpracovávání osobních údajů, které získávají z titulu plnění povinností založených zákonem o advokacii. Jejich povinností je přijmout taková opatření, aby nedocházelo k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům nebo neoprávněnému zpracování.
Osobní údaje shromažďované dle stávající ani navrhované úpravy nebudou zpracovávány veřejně. Osobní údaje jsou zpracovávány manuálně. Přístup k údajům mají v souladu se zákonem pouze advokáti a advokátní koncipienti, kteří jsou povinni zachovávat mlčenlivost o zjištěných údajích (§ 21 zákona).
S ohledem na výše popsané změny nedochází ke změnám v právech subjektů údajů.
Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a opatření ke snížení riskantnosti
I přes nezbytně nutný rozsah zpracování osobních údajů a technická a organizační opatření správce osobních údajů v postavení orgánu veřejné moci (správce základního registru osob), existuje zpřístupněním osobních údajů advokátům riziko narušení ochrany soukromí či zneužití osobních údajů klientů. Toto riziko navrhovaná právní úprava zmírňuje důrazem na striktní omezení výčtu informačních systémů veřejné správy a také jednotlivých osobních údajů, ke kterým bude mít advokát přístup (§ 25a odst. 7 návrhu zákona). Tyto osobní údaje smí advokát zpracovávat pouze pro účely stanovené zákonem, tj. pro účely prohlášení advokáta o pravosti podpisu na dokumentu v elektronické podobě na základě žádosti klienta nebo na základě povinnosti advokáta provést identifikaci klienta.
Advokát má povinnost mlčenlivosti podle § 21 odst. 1 zákona o advokacii, přičemž je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb, tedy včetně zpracování osobních údajů.
Za porušení povinností je advokát kárně odpovědný (§ 32 zákona). Ministr spravedlnosti má v kárném řízení postavení kárného žalobce (§ 51 odst. 2). Je rovněž oprávněn podat Komoře návrh na zahájení řízení o vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů nebo na zahájení řízení o pozastavení jeho činnosti. Vedle toho ministr spravedlnosti disponuje oprávněním sledovat soulad stavovských předpisů Komory se zákonem a při zjištění event. nesouladu je oprávněn podat návrh na jejich soudní přezkum (§ 50).
k) zhodnocení korupčních rizik
S ohledem na technickou povahu navrhované vyhlášky nejsou předpokládaná žádná korupční rizika.
l) zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
m) zhodnocení dopadů na rodiny
Nová právní úprava žádné specifické dopady na rodiny.
n) zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nemá žádné specifické územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
o) zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Návrh není v rozporu se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy.
Zvláštní část
Ministerstvo spravedlnosti stanovuje touto vyhláškou formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést prohlášení, postup při provádění prohlášení a vzor doložky s prohlášením. Jelikož je žádoucí, aby pro eLegalizaci platila obdobná pravidla, vychází tento návrh také z § 5a a § 5b vyhlášky č. 36/2006 Sb. o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu.
Dokument s podpisy, které mají být legalizovány
Dokument s interními elektronickými podpisy, které má advokát opatřit doložkou s prohlášením, musí být ve standardu PDF/A (PDF/A je výstupní datový formát statických textových dokumentů a statických kombinovaných textových a obrazových dokumentů dle § 23 vyhlášky č. 259/2012 Sb.). Pod standard PDF/A patří formáty PDF/A-1, PDF/A-2, PDF/A-3 a jeho další verze založené na ISO 19005.
Opatřeny doložkou s prohlášením o pravosti podpisu mohou být podpisy jak prosté, tak i zaručené elektronické podpisy založené na certifikátu pro elektronický podpis. U zaručených elektronických podpisů bude kontrolována pouze integrita dokumentu, nikoliv důvěryhodnost certifikátu či expirace certifikátu. Prostým elektronickým podpisem je jakýkoli elektronický podpis vyhovující definici elektronického podpisu dle čl. 3 odst. 10 nařízení eIDAS (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES), kde je uvedeno, že elektronickým podpisem se rozumí „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání“.
Dokument obsahující doložku s prohlášením o pravosti podpisu
PDF ve formátu PDF/A se strojově zpracovatelnou vrstvou bude obsahovat všechny potřebné informace, zejména samotnou doložku s prohlášením a další údaje. PDF musí obsahovat strojově čitelná data pro jednoduché strojové zpracování (zejména validaci).
Dokument obsahující doložku o prohlášení bude prostřednictvím informačního systému podepsán ověřující osobou (interní kvalifikovaný elektronický podpis v rámci PDF) a bude opatřen interním kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Pro výpočet otisku legalizovaného dokumentu, případně podpisového archu, musí být použity HASH algoritmy[footnoteRef:1], které nabízí dostatečnou odolnost do budoucna (např. SHA-2 [konkrétně SHA-512] a SHA-3 [konkrétně SHA3-512]). Vzhledem k tomu, že jakmile bude dokument obsahující doložku s prohlášením vytvořen, nebude možné do dokumentu obsahující doložku s prohlášením doplňovat další otisky, tak je nutné mít vazbu mezi dokumentem obsahující doložku s prohlášením a dokumentem s prohlášením o pravosti podpisů dostatečně silnou s ohledem na budoucnost. Jedná se o kruciální požadavek. Jako příklady byly vybrány HASH algoritmy z rodiny SHA-2 a SHA-3 s nejdelší délkou otisku 512 bitů (64 bytů). [1: ETSI TS 119 312 V1.4.1 (2021-08) Electronic Signatures and Infrastructures (ESI); Cryptographic Suites, https://www.etsi.org/deliver/etsi_ts/119300_119399/119312/01.04.01_60/ts_119312v010401p.pdf ]
Konkrétní obsah dokumentu obsahujícího doložku s prohlášením je analogický k ověřovací doložce dle § 12 zákona o ověřování:
· označení advokáta,
· pořadové číslo, pod kterým je doložka s prohlášením zapsána v ověřovací knize,
· údaje o žadateli – jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa, označení dokladů použitých k prokázání totožnosti (číslo a typ dokladu),
· údaj o tom, že žadatel podpis na dokumentu uznal za vlastní,
· datum provedení eLegalizace,
· jméno (jména) a příjmení osoby, která provedla eLegalizaci.
· Určení, zda vstupní soubor byl originální dokument, nebo podpisový arch.
· Unikátní pořadové číslo záznamu o provedené operaci eLegalizace v pomocné databázi obsahující pouze technické informace o provedených operacích eLegalizace.
· Určení typu podpisu (prostý/zaručený)
· Jednoznačná identifikace podpisu na dokumentu
· Pro prostý podpis např. číslo stránky, na které se podpis nachází, grafický náhled na prostý elektronický podpis.
· Pro zaručený elektronický podpis např. pořadí zaručeného elektronického podpisu v dokumentu, sériové číslo certifikátu a jeho vydavatel.
· Otisk legalizovaného dokumentu např. pomocí SHA-512 a SHA3-512, případně otisk podpisového archu pomocí např. SHA-512 a SHA3-512.
· Dokument obsahující doložku s prohlášením je podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem ověřující osoby a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem (vše v interní variantě uvnitř PDF/A).
Údaje v dokumentu obsahujícím doložku s prohlášením budou kromě jejich vizuální podoby také uloženy tak, aby byly jednoduše strojově čitelné.
Podpisový arch
Podpisový arch je navržen pro případy doplnění dalšího podpisu (případně více podpisů) k dokumentu s prohlášením o pravosti podpisů. Podpisový arch v datovém formátu PDF/A bude generován na žádost žadatele Úschovnou Czech POINT. Podpisový arch bude možné podepsat buďto zaručeným elektronickým podpisem založeným na certifikátu pro elektronický podpis nebo doplněním prostého elektronického podpisu.
Podpisový arch má sloužit zejména pro následující případy:
· je třeba při-podepsat dokument, u kterého již byl elektronický podpis ověřen prohlášením o pravosti podpisů (pokud by se na takový dokument připojil další elektronický podpis, došlo by k porušení vazby mezi dokumentem s doložkou s prohlášením a dokumentem, na kterém byl elektronický podpis);
· je třeba při-podepsat dokument pomocí prostého elektronického podpisu, který ale byl již předtím podepsán pomocí zaručeného elektronického podpisu založeného na certifikátu pro elektronický podpis (tj. například pokud byl dokument podepsán uznávaným elektronickým podpisem).
Podpisový arch bude v tomto případě figurovat jako samostatný dokument, z hlediska procesu ověřování nezávislý na původním originálním dokumentu. Vazba na něj bude řešena v obsahu (textu) podpisového archu pomocí textového odkazu a zároveň bude podpisový arch obsahovat otisky originálního dokumentu tak, aby byla zajištěna jednoznačná vazba mezi podpisovým archem a originálním dokumentem.
Obsah podpisového archu:
· Nadpis, že se jedná o podpisový arch k přesně definovanému dokumentu.
· Reference na eLegalizovaný dokument:
· např. stručný popis, o jaký dokument se jedná, otisk eLegalizovaného dokumentu např. pomocí SHA-512 a SHA3-512
· Elektronický podpis osoby (prostý/zaručený založený na certifikátu pro elektronický podpis).
Proprietární nástroj pro ověření
Popsané řešení eLegalizace vyžaduje existenci proprietárního nástroje, který by pomohl uživatelům (příjemcům výstupu z eLegalizace) ověřit vazbu mezi dokumentem s legalizovanými podpisy a případně podpisovým archem a dokumenty obsahující doložky s prohlášením o pravosti podpisu. Tento nástroj má umožnit alespoň ověřit, zda souhlasí otisky uvedené v dokumentech obsahující doložky s prohlášením o pravosti podpisu a případném podpisovém archu s otisky dokumentu s podpisy ověřenými prohlášením o pravosti podpisu. Výstupem z tohoto nástroje by byla informace, zda dokument obsahující doložku s prohlášením o pravosti podpisu, případně podpisový arch, náleží k dokumentu s prohlášením o pravosti podpisu. Výstup by byl opět ve formátu PDF/A. Tento nástroj musí existovat minimálně ve formě online nástroje, kam uživatel bude moci nahrát ověřený dokument a k němu související dokumenty obsahující doložky s prohlášením o pravosti podpisu a případné podpisové archy. Nástroj musí rovněž umožnit uživateli opatřit dokumenty obsahující doložky s prohlášením o pravosti podpisu dalšími kvalifikovanými elektronickými časovými razítky. S implementací tohoto nástroje je počítáno v rámci zavedení technického řešení eLegalizace. Nástroj bude využívat pomocnou technickou databázi obsahující např. unikátní pořadové číslo záznamu o provedené operaci eLegalizace a technické informace o provedených operacích eLegalizace (otisky dat).
Vyznačení prohlášení
K § 1
V souladu s § 25a odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii je vymezen předmět úpravy a specifické požadavky pro vyznačení prohlášení.
Formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést prohlášení
K § 2 a 3
Jde o tzv. řešení „stand-alone“. Tento model řešení je založen na samostatných souborech. Dokument s ověřenými podpisy, případný podpisový arch a dokumenty obsahující doložky s prohlášením o pravosti podpisu jsou samostatné soubory ve formátu PDF.
Příjemce výstupu z eLegalizace (pod pojmem výstup z eLegalizace je míněn soubor jednotlivých dokumentů) předtím, než se bude moci spolehnout na ověřené podpisy dle jednotlivých dokumentů obsahující doložky s prohlášením o pravosti podpisu, bude muset:
· ověřit platnost kvalifikovaných elektronických podpisů jednotlivých dokumentů obsahující doložky s prohlášením o pravosti podpisu;
· ověřit platnost vazeb mezi dokumenty obsahující doložky s prohlášením o pravosti podpisu a dokumentem s prohlášením o pravosti podpisu, případně podpisovým archem (tj. otisky legalizovaného dokumentu, příp. podpisového archu pomocí použitých HASH algoritmů porovnat s otisky uvedenými v dokumentech obsahující doložky s prohlášením o pravosti podpisu a příp. podpisovým archem).
Účinnost
K § 4
Účinnost je navrhována v souladu se schválenou účinností novelizovaného ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (zákon o advokacii), k jehož provedení je tato vyhláška navrhována, tedy na 1. 7. 2025.
K Příloze č. 1
Vzor doložky s prohlášením o pravosti podpisu na dokumentu v elektronické podobě vychází z Vyhlášky č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, konkrétně její Přílohy 3 Ověřovací doložka pro legalizaci. Doložka s prohlášením musí obsahovat označení advokáta, pořadové číslo, pod kterým je doložka s prohlášením zapsána v ověřovací knize, údaje o žadateli – jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa, označení dokladů použitých k prokázání totožnosti (číslo a typ dokladu), údaj o tom, že žadatel podpis na dokumentu uznal za vlastní, datum provedení eLegalizace, jméno (jména) a příjmení osoby, která provedla eLegalizaci. Tato příloha je nezbytná pro zajištění jednotného a standardizovaného formátu prohlášení o pravosti podpisu na dokumentu v elektronické podobě.