Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDF4GPH8Y najdete zde


                vyporadani MPR

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: 	        Část materiálu: V.
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů

V rámci mezirezortního připomínkového řízení byl níže uvedeným připomínkovým místům zaslán návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů. Materiál byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem předsedy Rady Energetického regulačního úřadu, č. j. 02868-3/2025-ERU. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce. 

	Připomínkové místo
	
	Připomínky

	Povinné
	

	MMR
	Ministerstvo pro místní rozvoj
	Připomínky

	MPSV
	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	Bez připomínek

	MZE
	Ministerstvo zemědělství
	Bez připomínek

	MO
	Ministerstvo obrany
	Bez připomínek

	MZD
	Ministerstvo zdravotnictví
	Připomínky

	MD
	Ministerstvo dopravy
	Bez připomínek

	MF
	Ministerstvo financí
	Připomínky

	MK
	Ministerstvo kultury
	Bez připomínek

	MPO
	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	Připomínky

	MSP
	Ministerstvo spravedlnosti
	Bez připomínek

	MŠMT
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
	Bez připomínek

	MV
	Ministerstvo vnitra
	Připomínky

	MZV
	Ministerstvo zahraničních věcí
	Bez připomínek

	MŽP
	Ministerstvo životního prostředí
	Bez připomínek

	ÚVČR (VÚV)
	Úřad vlády ČR – Vedoucí Úřadu vlády
	Bez připomínek

	ÚVČR (KOM)
	Úřad vlády ČR – Odbor kompatibility
	Připomínky

	ÚVČR (SEZ)
	Úřad vlády ČR – Ministr pro evropské záležitosti 
	Bez připomínek

	ÚVČR (DIG)
	Úřad vlády ČR – Místopředseda vlády pro digitalizaci
	-

	ÚVČR (KML)
	Úřad vlády ČR – Ministr a předseda LRV
	-

	ÚVČR (KLP)
	Úřad vlády ČR – Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
	-

	ÚVČR (RVV)
	Úřad vlády ČR – Ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace
	-

	Nepovinné
	

	HKČR
	Hospodářská komora ČR
	Připomínky

	SPCR
	Svaz průmyslu a dopravy ČR
	Připomínky


Připomínky:

	PŘIPOMÍNKOVÁ MÍSTA

	Resort
Č. j.
	Připomínky
	Vypořádání

	Ministerstvo pro místní rozvoj
č.j. MMR-26316/2025-31

	Doporučující legislativně technické připomínky:

1) K bodu 17: Slova „§ 4 odst. 2 zní: „“ doporučujeme nahradit slovy „V § 4 odstavec 2 zní: „(2)“. 

2) K bodu 17: Na konci bodu 17 doporučujeme doplnit tečku.

3) K bodu 25: V úvodní části textu bodu 25 doporučujeme slovo „nový“ vypustit.
	

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
č.j. MPO 34098/2025
	Doporučující legislativně technické připomínky:

1) V předkládaných dokumentech doporučujeme doplnit číslo poslední novely energetického zákona (Lex OZE III), která vyšla jako zákon č. 87/2025 Sb.

2) V předkládací zprávě:
·  v první větě doporučujeme text „návrh vyhlášky, kterou se vyhláška“ nahradit textem „návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška“,
·  ve třetí větě doporučujeme text „úpravy vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou reagují“ nahradit textem „úpravy vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě reagují“,
·  v šesté větě doporučujeme text „úprava podílů na připojení.“ nahradit textem „úprava podílů nákladů na připojení.“,
·  v posledním odstavci doporučujeme text „stanovení podílů na úhrady“ nahradit textem „stanovení podílů nákladů na úhrady“ a text „nevratné části této paušální úpravy“ nahradit textem „nevratné části této paušální částky“.
 
3) V čl. I bodě 1 doporučujeme slova „(„dále jen výrobna“),“ nahradit slovy „(dále jen „výrobna“),“.

4) V čl. I doporučujeme bod 5 uvést takto:
„5. V § 2 písm. e) se slova „nebo o připojení mikrozdroje“ nahrazují slovem „připojeného“, slova „druhu výrobny“ se nahrazují slovem „druhu“ a za slova „výkonu výrobny“ se vkládají slova „nebo zařízení pro ukládání elektřiny“.“.
Dále doporučujeme změny odpovídajícím způsobem vyznačit i v platném znění.

5) V čl. I bodě 17 doporučujeme text „§ 4 odst. 2“ nahradit slovy „V § 4 odstavec 2“ a na začátek nového znění vložit označení odstavce.

6) V čl. I bodě 19 doporučujeme na začátek nového znění § 5 vložit jeho označení.

7) V čl. I bodě 25 doporučujeme zrušit slovo „nový“.

8) V čl. I bodě 26 doporučujeme v nadpisu § 16 vložit slovo „zařízení“ (na místo zrušeného slova „mikrozdroje“). 

9) V čl. I bodě 29 doporučujeme zrušit slova „ , která zní:“.

10) V čl. I bodě 34 doporučujeme určit, která poznámka pod čarou má být zrušena, případně tuto část textu bodu zrušit.

11) V čl. I bodě 35 doporučujeme v Příloze č. 1 Části C bodě 4.5. text „řídící“ nahradit textem „řídicí“.

12) V čl. II doporučujeme text „Sb.“ nahradit textem „Sb.,“, tedy vložit chybějící čárku.

13) „Odůvodnění“ doporučujeme v souladu s aktuálním zněním Legislativních pravidel vlády označit „Důvodová zpráva“.
	

Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.

Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.


Neakceptováno.
Nepovažujeme za nezbytné uvádět v nadpisu jakýkoliv pojem pro označení, co lze postupem uvedeným v předmětném ustanovení připojit – to je předmětem odst. 1 tohoto ustanovení. Stejně tak je postaveno i označení samotné vyhlášky.


Akceptováno.


Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

	Ministerstvo zdravotnictví
č.j. MZDR 8190/2025/LEG
	Doporučující legislativně technické připomínky:

1) K čl. I bodům 8, 21, 28, 29, 30, 31, 32 a 33
V souvislosti se zněním přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády doporučujeme podtržení implementačních ustanovení upravit tak, aby nezasahovalo celý novelizační bod, ale pouze konkrétní novelou dotčené části vyhlášky č. 16/2016 Sb.

2) K důvodové zprávě k nadpisu
Navrhujeme upravit nadpis s ohledem na znění čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, tj. z „Odůvodnění“ na „Důvodovou zprávu“.
	

Akceptováno.

V souladu s akceptací připomínek Úřadu vlády CŘ – odboru kompatibility byla připomínka zohledněna v bodu 8, kde došlo k podtržení pouze § 8 odst. 6 písm. c) a dále v bodu 33, kde došlo k odstranění podtržení poznámky pod čarou č. 6.


Akceptováno.

	Ministerstvo vnitra
č.j. MV-51959-5/LG-2025
	Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:

1) K čl. I bodu 3 – k textu novelizačního bodu: 
	Zrušení bodů 1 až 3 doporučujeme upravit v samostatném novelizačním bodě, který bude znít takto: „V § 2 písm. b) se body 1 až 3 zrušují.“. 

2) K čl. I bodu 5 – k textu novelizačního bodu: 
Slova „a za slovy“ doporučujeme upravit do tvaru „a za slova“. 

3) K čl. I bodu 17 – k textu novelizačního bodu: 
S odkazem na čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády doporučujeme text novelizačního bodu upravit takto: „V § 4 odstavec 2 zní: …“ a na začátek citovaného ustanovení doporučujeme umístit označení odstavce, tj. „(2)“. 

4) K čl. I bodu 19 – k § 5: 
Doporučujeme doplnit označení § 5 na začátku citovaného ustanovení a odstranit čárku za slovy „v odběrném místě zákazníka“. 

5) K čl. I bodu 25 – k textu novelizačního bodu: 
S odkazem na čl. 58 odst. 4 písm. a) Legislativních pravidel vlády doporučujeme v textu novelizačního bodu odstranit slovo „nový“. 

6) K čl. I bodu 28 – k textu novelizačního bodu: 
Slovo „mikrozdroje“ doporučujeme napsat tučným písmem, jelikož je citováno slovo z nadpisu. 

7) K čl. I bodu 29 – k textu novelizačního bodu: 
Doporučujeme dát text novelizačního bodu do souladu s čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády, tj. odstranit slova „, která zní:“ za slovy „na konci odstavce se doplňuje věta“. 

8) K čl. I bodu 33 – k § 16 odst. 3: 
1. Slova „s instalovaných výkonem“ doporučujeme nahradit slovy „s instalovaným výkonem“. 
1. Citovanou poznámku pod čarou doporučujeme označit číslem a uvést ji na samostatném řádku. 

9) K čl. I bodu 34 – k textu novelizačního bodu: 
	Za slova „pod čarou“ doporučujeme umístit text „č. 10“. 
	
10) K čl. I bodům 35 a 37 – k přílohám č. 1, 2 a 4: 
S ohledem na legislativní praxi a čl. 29 odst. 2 Legislativních pravidle vlády doporučujeme označení příloh nepsat tučným písmem. 

11) K čl. I bodu 35 – k příloze č. 1 části B bodu 7 podbodu 7.2: 
Mezi označením podbodu a textem doporučujeme udělat mezeru. 

12) K čl. I bodu 35 – k příloze č. 1 části C bodu 4 podbodu 4.5: 
Slovo „dohledového“ doporučujeme upravit do tvaru „dohledové“. 

13) K čl. I bodu 35 – k příloze č. 2: 
	Nadpis přílohy č. 2 doporučujeme napsat tučným písmem, jako je tomu i v platném znění návrhu s vyznačením navrhovaných změn.  

14) K čl. II – k přechodnému ustanovení: 
	Před slova „ve znění účinném“ doporučujeme umístit čárku.  

15) K odůvodnění:
	Dle čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády je součástí návrhu vyhlášky důvodová zpráva, nikoliv odůvodnění. Doporučujeme materiál v tomto směru upravit.
	

Neakceptováno.
Považujeme oba způsoby za možné.


Akceptováno.


Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.


Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.

	Ministerstvo financí
č.j. MF-17418/2025/1903-6
	Zásadní připomínka:

1) Předpokládáme, že nová úprava stanovující nevratnou část úhrady za připojení žadatele do elektrizační soustavy, která má napomoci zajistit potřebné finanční zdroje na rozvoj soustavy, má potenciál snížit budoucí náklady promítané do regulované složky ceny elektřiny pro odběratele, případně snížit nároky na financování z jiných zdrojů, jako je státní rozpočet. V důvodové zprávě však nejsou zmíněny žádné dopady tohoto charakteru. Žádáme proto o vyjasnění tohoto aspektu a o případné doplnění důvodové zprávy v této souvislosti.

Doporučující připomínky:

1) K bodu 2 - § 11 odst. 1 až 4: Navrhovaná úprava tohoto novelizačního bodu pro § 11 odst. 1 až 4 neodpovídá části materiálu Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplněním. V § 11 odst. 1 až 4 se navrhuje zrušit slova „a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny“. V platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplněním § 11 odst. 1 až 4 obsahuje jen slova “a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu“. Doporučujeme proto § 11 odst. 1 až 4 bodově upravit samostatně.
 
2) K bodu 19 - § 5: V daném ustanovení se navrhuje § 5 nahradit novým zněním. Tomuto návrhu však neodpovídá část materiálu Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplněním, neboť dosavadní znění nahrazované novým zněním je třeba přeškrtnout jednoduchou čarou a bezprostředně za tímto textem uvést tučným písmem nově navrhované ustanovení.

3) K bodu 34 - § 16a: Ve zrušeném paragrafu se nachází dva odkazy na poznámky pod čarou 10) a 3). Podle platných Legislativních pravidel vlády, Čl. 56 je třeba doplnit konkrétní číslo zrušované poznámky pod čarou a toto do návrhu doplnit. Z materiálu však jednoznačně nevyplývá, o kterou poznámku se jedná. Vzhledem k tomu, že poznámka pod čarou č. 3) je součástí § 8 a §9a, které se nenavrhuje novelizovat, máme za to, že se jedná o poznámku pod čarou č. 10). Doporučujeme do návrhu tuto skutečnost doplnit a zároveň v této souvislosti upravit i část materiálu Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplněním a tam navrhovanou změnu propsat.

4) K Příloze č. 2: Nadpis kolonky v tabulce v materiálu je “Místo připojení k napěťové hladině žadatele“ a v platném znění „Místo připojení k napěťové hladině“. Dále nadpis kolonky v tabulce v materiálu zní „Měrný podíl“ a v platném znění „Měrný podíl žadatele“. Toto se opakuje i v následující tabulce. Doporučujeme sjednotit, resp. upravit formátování přílohy.

5) K Příloze č. 4, část C, odst. 1, pododstavec 1.2: Doporučujeme za označením bodu „1.2.1“ doplnit tečku. Totožná připomínka se vztahuje i k označení bodu „1.3.1“.

6) K § 2 písm. e): Doporučujeme zvážit, zda slova „žadatelem fyzická nebo právnická osoba“ nedoplnit doplnit na slova „žadatelem fyzická osoba, fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba“, neboť i v přílohách k této vyhlášce se s těmito variantami počítá.

7) K § 16 odst. 1: Doporučujeme slovo „mikrozdoj“ nahradit slovem „mikrozdroj“.

8) K Důvodové zprávě - Zvláštní část, bod 7: Doporučujeme za text „§ 2“ doplnit text „písm. g)“. V této souvislosti upozorňujeme, že bod 7 materiálu upravuje § 3 odst. 2 písm. a). Dochází zde k posunu číslování až do bodu 9. Doporučujeme upravit.
	

Akceptováno.

Nevratná část úhrady za připojení žadatele do elektrizační soustavy je institut, se kterým přišel sám zákonodárce v legislativním procesu k lex plyn (sněmovní tisk 883). Není produktem strategie úřadu v oblasti regulace cen, a dopady do regulovaných cen nemůžeme ovlivnit, a není to ani primárním cílem tohoto institutu. Nicméně ve snaze vyhovět vaší připomínce můžeme zkusit odhalit řetězec možného projevu tohoto institutu v jejich odrazu, a důvodová zpráva bude doplněna následovně:

„Podle úvah zákonodárce má nevratná část úhrady za připojení žadatele do elektrizační soustavy, jejíž hodnotu má konkretizovat tato vyhláška, především „eliminovat budoucí spekulační žádosti bez zcela zjevné možnosti realizace připojení, a jednak motivovat již stávající zasmluvněné kapacity zreálnit požadavky na kapacitu v soustavě“. Z pohledu tohoto primárního cíle tak aplikace tohoto institutu ve své vnitřní logice nemá žádné finanční dopady na žadatele, neboť ve své podstatě motivuje k neuskutečnění spekulativních žádostí a nadbytečnému blokování kapacity elektrizační soustavy pro případná jiná skutečně připojitelná zařízení. Touto optikou nebude mít ani finanční dopady (kladné) pro výnosy regulovaných subjektů, neboť se hypoteticky žádné výnosy neuskuteční. 
Obecná konstrukce výběrů plateb za připojení však pracuje s výnosy za připojení tak, že jsou tyto úhrady žadatelů reflektovány v upravených povolených výnosech v rámci cenové regulace úřadu, a v konečném důsledku výběr těchto plateb má potenciál snižovat případné zvyšování regulovaných cen.“

Akceptováno.

Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.


Akceptováno.

	Úřad vlády ČR – odbor kompatibility 
č.j. 13309-2025-UVCR

	1) V čl. I bodu 33. návrhu (§ 16 odst. 3) doporučujeme poznámku pod čarou č. 6 nepotrhávat.

2) V čl. I bodu 35 návrhu (Příloha č. 1, část A – údaje o žadateli) obsahuje v bodě 5. a 7. údaje, u kterých je otázkou, zda je může bezproblémově splnit i osoba se sídlem či místem pobytu mimo Českou republiku (např. položka PSČ). Žadatelem ale jistě může být i osoba, která nebude mít v ČR sídlo nebo místo pobytu. Navíc, podle § 429 OZ má fyzická osoba podnikající rovněž sídlo, nikoliv místo podnikání, jak s tím počítá bod 5 Přílohy č. 1. Ustanovení je třeba upravit.

Obdobně i Čl. I bod 37. návrhu (Příloha č. 4, bod 1.) – údaj o DIČ.
 


3) V čl. I bodu 35 návrhu (Příloha č. 1, část C – základní technické parametry) doporučujeme na konci v Poznámkách v bodu 2 citovat nařízení Komise (EU) 2016/631 s malým „n“.

4) V Čl. III návrhu – Účinnost poskytuje, ve spojení se stručnou důvodovou zprávou, jen nejasné vysvětlení odchylky od jednotného data účinnosti. Tzv. Lex Oze III má velmi komplikované ustanovení o účinnosti, návrh na účinnost dnem 1. srpna 2025 je tudíž třeba více obhájit.

5) K důvodové zprávě:
Důvodová zpráva je chybně označena za „Odůvodnění“, což již není po poslední změně LPV aktuální označení.
V důvodové zprávě na str. 3 jsou zmíněny, vedle výše uvedených směrnic 2018/2001 a 2019/944, další podle předkladatele pro návrh relevantní předpisy EU. Máme za to, že výčet těchto předpisů EU je značně hypertrofovaný, navrhujeme relevanci těchto předpisů EU prověřit a seznam pokud možno redukovat.
Důvodová zpráva na několika místech zmiňuje tzv. Lex Oze III, který již byl schválen pod číslem 87/2025 Sb. – příslušná vyjádření je třeba aktualizovat.

6) K rozdílové tabulce:
Rozdílová tabulka není příliš přehledná, neboť ani grafickým odlišením nevyznačuje, co se vlastně novelou v implementačních ustanoveních mění (např. u Čl. I bodu 21 návrhu jde pouze o vložení několika slov do písmene h), novelizační bod 8 se v rozdílové tabulce zcela ztrácí a má být zřejmě vtělen pod vykazování § 8 odst. 6?), atd.

7) Ke srovnávacím tabulkám:
Výkaznictví ve srovnávacích tabulkách ke směrnici 2018/2001 i ke směrnici 2019/944 je nedostatečné. ID návrhu 12325 figuruje pouze na konci tabulek v seznamu předpisů, nikoliv v případě návrhem (re)implementovaných ustanovení, která jsou v návrhu vyznačena podtržením. Navíc příslušné srovnávací tabulky dosud nebyly vloženy do ISAPu.
	Akceptováno.


Akceptováno částečně.

Připomínka byla akceptována v čl. I bodu 35 návrhu následovně:

5. Sídlo v členění: stát, kraj, obec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatel – právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající). Místo podnikání v členění: stát, kraj, obec s PSČ, ulice a číslo popisné, popřípadě číslo evidenční (vyplňuje žadatel – fyzická osoba podnikající). 

7. Adresa místa pobytu v členění: stát, kraj, obec s PSČ, ulice a číslo popisné, případně číslo evidenční (vyplňuje žadatel – fyzická osoba nepodnikající). 

Co se týče bodu 37 návrhu, je DIČ pouze jednou z možností, jak identifikovat zákazníka – z textu vyplývá (z použití spojky „nebo“), že pokud nemá zákazník DIČ, uvede své jméno, příjmení, datum narození a bydliště. Věříme, že toto vymezení nebude v praxi působit žádné aplikační problémy.

Akceptováno.

Vysvětleno.

Proces podávání žádostí o připojení zařízení pro ukládání elektřiny není podle našeho názoru nutné striktně vázat na účinnost zákona č. 87/2025 Sb. vztahující se k bodu č. 205, tj. na první den sedmého měsíce ode dne vyhlášení novely zákona ve Sbírce zákonů. 

Vyhláška upravuje postupy pro podávání a vyřizování žádostí o připojení. Tento proces není striktně vázán na zákonem stanovené účinnosti, jelikož PDS může v souladu s vyhláškou vyhodnotit obdrženou žádost, nicméně samotný termín připojení může PDS stanovit až na období po nabytí účinnosti příslušných ustanovení LEX OZE III.   

Vyhláškou navrhovaná účinnost dává možnost účastníkům trhu se lépe adaptovat na nové podmínky připojení.

Důvodová zpráva bude v tomto smyslu doplněna.


Akceptováno.

Akceptováno.

Rozdílová tabulka byla za účelem přehlednosti provedených změn graficky upravena.
V čl. I bodu 8 návrhu bude podtržen pouze § 8 odst. 6, nikoliv celý novelizační bod.

Akceptováno.

Výkaznictví bude doplněno dle připomínky. Následně bude zajištěno vložení do ISAPu.

	Hospodářská komora ČR
č.j. 1586/6000/2025/HKCR

	Zásadní obecné připomínky:

1) Obecná připomínka
Podle důvodové zprávy vyhláška reaguje nejen na novelu zákona označovanou jako Lex OZE III (tj. zákon č. 87/2025 Sb.), ale rovněž i na připravovanou novelu označovanou jako Lex plyn (sněmovní tisk č. 883), který předpokládá stejné nabytí účinnosti, tj. k 1. 8. 2025. Nicméně uvedený předmět úpravy nenaplňuje správně v plném rozsahu zmocnění (ač k tomuto zúžení není legitimní důvod). Návrh mj. postrádá úpravu pro způsob podání žádosti o připojení. 
Zároveň návrh vyhlášky ne zcela reflektuje nově zavedenou terminologii zákona v rámci Lex plyn v oblasti připojování. Je vhodné sjednotit terminologii s energetickým zákonem, tj. správně používat „oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením zařízení v plné výši“ (a to napříč vyhláškou, např. § 11, § 13 a případně na dalších místech), resp. alespoň na prvním místě výskytu uvést správně podle energetického zákona „paušální částka k úhradě podílu na nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě“ (viz např. § 12) a zavést pro tuto formulaci vhodnou legislativní zkratku (tou již není „podíl na oprávněných nákladech“, když právě z důvodu, že se v tomto případě nejedná o oprávněné náklady spojené s připojením konkrétního zařízení, byla měněna terminologie v energetickém zákoně). 

2) Obecná připomínka k oblasti rezervací výkonů a příkonů nových OZE
Předložený materiál nedostatečně reaguje na skutečnou situaci na trhu, především v oblasti připojování nových obnovitelných zdrojů energie (dál jen „OZE“). Ty způsobují potíže nejen pro provozovatele distribuční soustavy (dále jen „PDS“), ale i pro samotný sektor OZE a je v zájmu všech tyto problémy efektivně řešit.
Důvody pro drtivou většinu rezervovaných výkonů např. u solárních elektráren však nejsou, jak se často uvádí, spekulace, ale skutečnost, že investoři narážejí při developmentu projektů v Česku na obrovský počet překážek v povolovacích procesech a dalších oblastech, které nemohou ovlivnit. Zároveň jsou ale (např. kvůli nastavení dotačních programů či nedostatečným informacím o stávajících ale hlavně budoucích volných kapacitách DS) nuceni zajistit výkon pro každý projekt, u kterého zvažují investice.
V ideálním případě by rezervace kapacity měla být jedním z posledních bodů v procesu developmentu např. velké solární elektrárny. V realitě to ale není možné, protože proces developmentu je v Česku dnes mnohem komplikovanější. Blokace kapacit totiž často není vinou investora, ale státu, který není schopný efektivně odstraňovat bariéry. Skutečně efektivní cesta pro uvolnění blokovaných kapacit je: zrušení podmínky, že již při žádosti o dotace musí být doložena zajištěná kapacita, a odstranění bariéry v povolovacích procesech.

3) Obecná připomínka k účinnosti
Požadujeme sjednotit účinnost vyhlášky s termíny účinnosti pro jednotlivá témata v souladu s účinnostmi dle Lex OZE III. Zejména typicky ustanovení týkající se práv a povinností ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou provozujících zařízení pro ukládání elektřiny mají odklad účinnosti k prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. k 1. 10. 2025. Vyhláška jakožto prováděcí právní předpis, který energetický zákon provádí, by měla tuto skutečnost reflektovat.


Zásadní konkrétní připomínky:

1) Připomínka k § 2 písm. e)
Požadujeme upravit znění daného ustanovení následovně:
„e) žadatelem fyzická nebo právnická osoba, která žádá o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě nebo o změnu rezervovaného příkonu nebo výkonu stávajícího zařízení připojeného k přenosové nebo distribuční soustavě nebo o změnu charakteru odběru nebo o změnu druhu nebo instalovaného výkonu výrobny nebo zařízení pro ukládání elektřiny, a která je oprávněna zařízení užívat na základě vlastnického nebo jiného práva; za žadatele se považuje rovněž fyzická nebo právnická osoba, která v daném území zamýšlí provést výstavbu zařízení, a fyzická nebo právnická osoba, která žádá o smlouvu o připojení nebo její změnu.“.

Odůvodnění:
Změna rezervovaného příkonu nebo výkonu stávajícího zařízení se bez pochyby týká i případu, kdy je zařízení připojené do přenosové soustavy.

2) Připomínka k § 3 odst. 3
Požadujeme upravit znění daného ustanovení následovně:
„(3) Rezervovaný výkon v místě připojení zařízení přímo připojeného k elektrizační soustavě nebo v místě připojení zařízení, do kterého je připojeno jiné zařízení, může být ve smlouvě o připojení sjednán nejvýše jako souhrn jmenovitého výkonu, a to součtu 
a) jmenovitých výkonů výkonové elektroniky, prostřednictvím které jsou generátory výrobní zdroje nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojeny v daném místě připojení, jsou-li instalované výkony výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny vyšší než jmenovité výkony výkonové elektroniky, nebo instalovaných výkonů výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny, jsou-li instalované výkony výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny nižší než jmenovité výkony výkonové elektroniky, a
b) 1,2násobku součtu jmenovitého výkonu generátorů v daném místě připojení výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny nepřipojených prostřednictvím výkonové elektroniky.“.

Odůvodnění:
Předložený návrh úpravy pracuje s pojmem generátor v jiném smyslu výrobního zdroje obecně, tj. než v jakém je zaveden v běžné technické praxi, a toto považujeme za velmi nešťastné. Doporučujeme proto používat spíše pojem výrobní zdroj. 
Zároveň považujeme s ohledem na situaci v elektrizační soustavě, kdy jsou v řadě oblastí vyblokovány kapacity, za důležité umožňovat sjednávat rezervovaný výkon pouze ve vztahu k výkonové elektronice, kterou lze pořídit s účelově vyšším výkonem, než fakticky zařízení bude schopné do soustavy dodávat, a to s cílem blokovat kapacitu v soustavě pro případné pozdější využití (které fakticky nemusí nastat). Tedy možnost sjednávat kapacitu by měla být vázaná na nižší z hodnot instalovaného výkonu výrobního zařízení (zdroje, např. výkon panelů v případě FVE) a jmenovitého výkonu výkonové elektroniky (střídače).

3) Připomínka k § 4 odst. 1
Požadujeme upravit znění daného ustanovení následovně:
„(1) Žádost o připojení se podává pro každé zařízení zvlášť. Žádost o připojení zařízení se podává na elektronický kontakt zveřejněný provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na jeho internetových stránkách, a to
a) před výstavbou nebo připojením nového zařízení, s výjimkou…….……..“.

Odůvodnění:
Zákon č. 87/2025 Sb. rozšířil zmocnění ERÚ upravit vyhláškou nejen podmínky připojení, ale rovněž způsob podávání žádosti o připojení zařízení žadatele. ERÚ však dosud uvedené zmocnění nenaplnil. Navrhuje se proto doplnění ustanovení § 4 odst. 1 o způsob podání žádosti, a to elektronickou formou na kontakt provozovatele dané soustavy, který provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy uveřejní na svých internetových stránkách. Návrh je v souladu s obecnými požadavky na maximální rozšíření digitalizace v rámci ČR. Zároveň elektronické podání přispěje ke snazšímu zpracování žádostí žadatelů o připojení na straně provozovatelů soustav a zefektivní vyhodnocování těchto žádostí.
V případě, že by daný návrh byl příliš ambiciózní ve vztahu k některým kategoriím žadatelů o připojení (typicky občané vyššího věku, občané bez přístupu k internetu apod.), lze případně ustanovení upravit a stanovit výjimku pro tuto kategorii, které by bylo umožněno podání rovněž v písemné podobě (toto zacílení však nedoporučujeme rozšiřovat mimo kategorii žadatele v postavení spotřebitele, a i v tomto případě by bylo vhodné ještě zvážit zúžení/specifické zacílení).

4) Připomínka k § 12 odst. 7
Požadujeme upravit znění daného ustanovení následovně:
„(7) Vzniknou-li provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy náklady související s úpravou přenosové soustavy nebo distribuční soustavy vyvolané změnou druhu výrobny nebo zařízení pro ukládání elektřiny podle § 4 odst. 1 písm. d), uhradí žadatel tyto náklady v plné výši, nejvýše však do výše podílu na oprávněných nákladech odpovídajícího sjednané výši rezervovaného výkonu před změnou druhu výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny. Podíl na oprávněných nákladech podle tohoto paragrafu se nehradí, a to za výši požadovaného výkonu ve stávajícím místě připojení, která nepřekračuje naposledy sjednanou výši rezervovaného výkonu ve stávajícím místě připojení.“.

Odůvodnění:
V rámci stávajícího znění uvedeného ustanovení se vylučuje v případech změny druhu výrobny elektřiny (nově i zařízení pro ukládání elektřiny) úhrada paušálního podílu na nákladech a hradí se náklady vyvolané takovou změnou v plné výši. 
Nicméně v praxi mohou tyto případy vyvolávat nutnost úpravy přenosové nebo distribuční soustavy. Může dojít ke změně zkratových poměrů, např.  v důsledku užití většího počtu generátorů nebo větších generátorů, a při aktuální vyčerpanosti přenosové a distribuční soustavy si takové připojení může vyžádat navýšení zkratové odolnosti stávající rozvodny při nezměněných hodnotách rezervovaných výkonů. Dalším možným případem je opět kvůli vyčerpaným kapacitám v přenosové a distribuční soustavě nutné posílení vedení v/z uzlové oblasti, kde probíhá výměna výrobny elektřiny. Tyto náklady mohou být v konečném důsledku větší, než kdyby žadatel žádal o nové připojení a hradil by odpovídající podíl za připojení podle příslušné přílohy. 
Samozřejmě, pokud by náklady byly vyvolávány nějakými nadstandardními požadavky, je zcela legitimní, aby byly hrazeny v plném rozsahu žadatelem. Nicméně bude-li se jednat o standardní požadavky na připojení, bylo by spravedlivé, aby celková výše platby při změně druhu výrobny nebo zařízení pro ukládání elektřiny byla nejvýše srovnatelná s platbou odpovídající připojení výrobny nebo zařízení pro ukládání elektřiny (v případě distribuční soustavy samozřejmě odpovídající příslušnému typu zapojení, v jakém bylo realizováno připojení předchozí výrobny nebo zařízení pro ukládání elektřiny).

5) Připomínka k § 12 odst. 8
Požadujeme upravit znění daného ustanovení následovně:
„(8) Žádá-li se o připojení zařízení k napěťové hladině vysokého napětí a vyšších, nevratná část podílu na oprávněných nákladech je ve výši 5030 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kč, trvala-li rezervace výkonu nebo příkonu v době jejího zániku méně než 12 měsíců, jinak 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kč. Žádá--li se o připojení zařízení k napěťové hladině nízkého napětí, nevratná část podílu na oprávněných nákladech je ve výši 0 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech.“.

Odůvodnění:
Požadujeme obdobně, jako je tomu v případě stanovení první zálohy úhrady podílu na nákladech (nově paušální částky podílu na nákladech spojených s připojováním zařízení k soustavě), stanovit rovněž určitý strop nevratné části. Předkládaný návrh úpravy kromě stanovení absolutního stropu má za cíl diferencovat výši nevratného podílu v zásadě v závislosti na tom, jak dlouho by byla blokována požadovaná kapacita (výkon/příkon) v soustavě. Návrh má za cíl umožnit investorům do zařízení uzavřít smlouvu o připojení, která je klíčová pro další nezbytný rozvoj projektu (především projednávání záměru výstavby s obcemi včetně iniciace změny územního plánu, je-li třeba; dále pro případné získání dotací apod.). Pokud by během prvních 12 měsíců nebyl projekt ověřen jako životaschopný (realizovatelný), investor by tak přišel o menší podíl. Pokud by ke zrušení rezervace výkonu došlo později, uplatní se návrh v rozsahu, v jakém byl navržen ERÚ.
Zároveň v rámci úpravy považujeme za vhodné jednoznačně stanovit nevratnou část i na hladině nízkého napětí (i kdyby jen v minimální výši nebo ve výši 0 Kč). Smlouva o připojení musí v souladu se zákonem obsahovat ujednání o nevratné části paušální částky, a proto nebude-li její výše stanovena vyhláškou, budou ji PDS určovat ve smlouvách různě.

6) Připomínka k § 13 odst. 4
Požadujeme upravit znění daného ustanovení následovně:
„K převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze rezervovaný příkon nebo výkon již připojených zařízení. Ustanovení § 10 se nepoužije.“.

Odůvodnění:
V situaci, kdy žadatel narazí při povolování kabelové trasy na nepředvídatelné problémy, tak by nemohl žádat o přesunutí místa připojení na jiné. K takovým problémům v praxi dochází. Pak žadatel ztrácí nejen kapacitu v síti, ale může dojít až ke zhroucení celého projektu.

7) Připomínka k příloze č. 2
Požadujeme text upravit na základě níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
Následující text (odstavec) přílohy č. 2 obsahuje zcela nesrozumitelné pravidlo: „V případě zaniklé rezervace příkonu nebo rezervace výkonu u zařízení žadatele již připojeného k distribuční soustavě, nebo v případě žádosti o zvýšení rezervovaného příkonu nebo rezervovaného výkonu platí pro určení výše podílu žadatele na oprávněných nákladech stávající způsob připojení zařízení žadatele posouzený podle této vyhlášky i v případě, kdy k rozšíření distribuční soustavy došlo před účinností této vyhlášky.“.
Obecně se domníváme, že pravidla této povahy by neměla být součástí přílohy, ale přímo paragrafového znění. Toto konkrétní pravidlo se zřejmě věcně vztahuje k problematice řešené v § 12. Umístění tohoto pravidla do přílohy je tak nesystémové a bude vyvolávat aplikační obtíže. Aplikační obtíže bude toto pravidlo vyvolávat i pokud by nebylo dostatečně vysvětleno (odůvodněno) v důvodové zprávě. K předejití tohoto negativního dopadu má nyní ERÚ jedinečnou příležitost právě skrze povinnost zpracování kvalitní důvodové zprávy.
Odůvodnění a vysvětlení odstavce (pravidla), jeho praktického smyslu, je nutné popsat v důvodové zprávě. V důvodové zprávě však k tomuto návrhu chybí jakákoli zmínka, a důvodová zpráva by proto měla být doplněna. Důraz by měl být kladen na detailní vysvětlení aplikace tohoto pravidla v praxi s uvedením, jaké typové případy si toto nové pravidlo vyžadují. Vzhledem k nejasnosti pravidla pak také není možné posoudit, zda se nemá vztahovat i na připojení k přenosové soustavě.

8) Připomínka k příloze č. 4 část B
Požadujeme upravit znění daného ustanovení následovně:
„Část B – údaje o mikrozdroji nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 10,8 kW
1.	Požadovaný termín připojení. 
2.	Údaje o mikrozdroji: 
2.1.	hodnota instalovaného výkonu mikrozdroje nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 10,8 kW, 
2.2. u zařízení pro ukládání elektřiny jeho kapacita v AhMWh.“.

Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že i v případě přílohy č. 1 se požaduje u zařízení pro ukládání elektřiny uvádět kapacitu v MWh, doporučujeme sjednotit přístup napříč všemi žádostmi o připojení téhož druhu zařízení bez ohledu na velikost výkonu (a to i přes skutečnost, že v případě zařízení pro ukládání elektřiny malých výkonů bude uváděno s rozlišením na desetinná místa). Jednotnost usnadní evidenci a zpracování údajů a jejich následné využití i pro potřeby případné registrace do IS OTE a využívání dalšími relevantními účastníky trhu.
	

Akceptováno částečně.
Způsob podání žádosti doplněn.

K terminologii:

Úpravy vyhlášky dávají vyhlášku do souladu se zákonnou úpravou lex plyn (sněmovní tisk 883). Materiálně je změna lex plyn v konečném potřebě měnit vyhlášku minimalistická, proto zvolená úprava. Zvolená úprava vyhlášky pomůže kontinuitě, samo odůvodnění PN k lex plyn hovoří o potvrzení stávající praxe (na úrovni zákona „jednoznačně zpřesnit“ model ohledně paušalizovaných nákladů, který obsahuje a nadále tedy i má obsahovat vyhláška). Zjednodušeně řečeno, lex plyn se v podstatě terminologicky mění podle aplikační praxe vyhlášky, nikoli naopak. Novým prvkem je jen stanovení nevratné části tohoto paušalizovaného podílu.
Skutečnost, že se ve vyhlášce za tím účelem ponechá zavedená legislativní zkratka („podíl na oprávněných nákladech“) nového zákonného sousloví, tak rozhodně není v nepořádku, nemá potenciál obrátit pravidlo nadřazeného zákona, a kontinuitě to naopak přispěje.    
A není ani nutné na podkladě zákona nadbytečně rozšiřovat terminologickou konstrukci vyhlášky – koho jsou to náklady a za co se hradí stanovuje výslovně zákon. A jednoznačně to potvrzuje sama podstata a struktura vyhlášky (ani doposud popis před legislativní zkratkou není 1:1 se zněním zákona) – vyhláška provádí zákon, neopisuje ho. 
To platí i o kategorii nákladů, které se hradí v plné výši. Jakož i příloze č. 2.    


Vysvětleno.

Předložený materiál přístup k rezervaci výkonů a příkonů nemění. V této části je zachována dosavadní právní úprava.
Navrhovatel navíc nenavrhuje žádné konkrétní řešení na úrovni vyhlášky o připojení. 

Neakceptováno.

Proces podávání žádostí o připojení zařízení pro ukládání elektřiny není podle našeho názoru nutné striktně vázat na účinnost zákona č. 87/2025 Sb. vztahující se k bodu č. 205, tj. na první den sedmého měsíce ode dne vyhlášení novely zákona ve Sbírce zákonů. Vyhláška upravuje postupy pro podávání a vyřizování žádostí o připojení. Tento proces není striktně vázán na zákonem stanovené účinnosti, jelikož PDS může v souladu s vyhláškou vyhodnotit obdrženou žádost, nicméně samotný termín připojení může PDS stanovit až na období po nabytí účinnosti příslušných ustanovení LEX OZE III.   

Vyhláškou navrhovaná účinnost dává možnost účastníkům trhu se lépe adaptovat na nové podmínky připojení.

Stanovisko připomínkového místa: NESOUHLAS

Považujeme za zcela nevhodné nereflektovat zákonem stanovené účinnosti, když předřazením účinnosti vyhlášky se na jedné straně vytváří prostor pro provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny podávat žádosti o připojení ještě před nabytím účinnosti zákona, avšak ERÚ již nijak nereflektuje skutečnost, že zákon předpokládal odklad účinnosti právě z důvodu, aby dotčení účastníci trhu, tj. především provozovatelé soustav měli dostatečnou lhůtu pro přípravu procesů a úprav IT systémů, které nejsou ve vazbě na změny vyvolané lex OZE III nijak malé. Tedy setrváváme na naší připomínce a požadavku uvedení účinnosti do souladu s energetickým zákonem, který explicitně uvádí, že práva a povinnosti spojené s provozem zařízení pro ukládání elektřiny jak v pozici provozovatele zařízení pro ukládání jakožto licencovaného subjektu, tak v pozici zákazníka nebo výrobce elektřiny, tj. včetně práva na připojení zařízení, se uplatní nejdříve k 1. 10. 2025.

Reakce ERÚ

Při úvahách o účinnosti je třeba vyjít zejména ze skutečnosti, že s účinností od 1. srpna 2025 bude podle § 28 odst. 5 energetického zákona zákazník oprávněn v odběrném místě provozovat vedle výrobny elektřiny (současný právní stav) také zařízení pro ukládání elektřiny. Toto právo není a nebude žádným způsobem omezené nebo jeho účinnost odložená ani přímo, ani v důsledku přechodného ustanovení k zákonu č. 87/2025 Sb.
Zákonodárce tomu přizpůsobil i účinnost zmocňovacích ustanovení - novelizované zmocnění pro vydání vyhlášky o připojení v § 98a odst. 2 písm. g) EZ nabude účinnosti k 1. dni pátého měsíce (tedy 1. srpna 2025).

Od 1. srpna 2025 tak má zákazník právo na připojení podle § 28, které vedle výrobny může zahrnovat i zařízení pro ukládání elektřiny. Tyto okolnosti platí pro ERÚ, žadatele i další adresáty zákona a vyhláška není oprávněna je modifikovat. 

V návaznosti na tyto objektivní zákonné okolnosti pak ERÚ racionálně přistoupil k nastavení účinnosti celé vyhlášky k datu 1. srpna 2025.  

Dané ale nepřidává negativní externality Vámi zmiňovaným IT systémům a nedostatku času ohledně připojování zařízení pro ukládání elektřiny především v režimu § 23a energetického zákona. Stejně tak, jako vyhláška nemůže odložit zákonné právo na připojení zákazníka, nemůže zpředčasnit právo na připojení provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny. A nastavením účinnosti k 1. srpnu 2025 to ani nedělá – vyhláška nezakládá právo na připojení, pouze konkretizuje podmínky realizace tohoto práva.

Stanovisko připomínkového místa: NESOUHLAS

Dovolujeme si v této části setrvat na nesouhlasu, a to z následujících důvodů. Argumentuje-li ERÚ zejména skutečností, že ustanovení § 28 odst. 5 energetického zákona, podle kterého bude zákazník oprávněn v odběrném místě provozovat vedle výrobny elektřiny také zařízení pro ukládání elektřiny, nabývá účinnosti již 1. srpna 2025, a proto je k tomuto datu směřována i novela vyhlášky o připojení včetně částí týkajících se připojování zařízení pro ukládání elektřiny, pak tato argumentace není správná. Není pravdou, jak je tvrzeno výše, že „toto právo není a nebude žádným způsobem omezené nebo jeho účinnost odložená ani přímo, ani v důsledku přechodného ustanovení k zákonu č. 87/2025 Sb.“. Podle přechodného ustanovení v čl. II bodě 13 zákona č. 87/2025 totiž platí: „Ustanovení zákona upravující práva a povinnosti související s ukládáním elektřiny bez licence na ukládání elektřiny se v období před nabytím účinnosti čl. I bodu 205 [tj. § 23a energetického zákona, který nabývá účinnosti 1. října 2025] nepoužijí.“. To znamená, že i účinnost § 28 odst. 5 energetického zákona je tímto způsobem v části týkající se připojení zařízení pro ukládání elektřiny (stejně tak jako účinnost dalších ustanovení týkajících se obecně ukládání elektřiny) nepřímo odložena.

Současně novela vyhlášky o připojení z časového hlediska žádným způsobem nerozlišuje mezi připojením zařízení pro ukládání elektřiny v odběrném místě zákazníka (v režimu § 28 energetického zákona, jehož části týkající se ukládání elektřiny jsou skrze přechodné ustanovení nepřímo odloženy k 1. říjnu 2025) a v předávacím místě provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny (v režimu § 23a energetického zákona, jehož účinnost je k 1. říjnu 2025 odložena přímo a zcela jednoznačně). 

Argumentovat nelze ani nabytím účinnosti novelizovaného zmocnění pro vydání vyhlášky o připojení podle § 98a odst. 2 písm. g) energetického zákona 1. srpna 2025. Změny § 98a odst. 2 písm. g) energetického zákona se jednak netýkají pouze ukládání elektřiny a jednak účinnost zmocňovacích ustanovení obecně není nutné odkládat v čase, když bez ohledu na jejich účinnost platí, že prováděcí právní předpis toliko provádí zákon, k jehož provedení byl přijat. Orgán, jenž je oprávněn k vydání podzákonného právního předpisu, musí vždy postupovat secundum et intra legem a vedle zmocňovacího ustanovení musí vždy existovat konkrétní zákonné ustanovení (zákonné pravidlo), které podzákonný právní předpis provádí. Jinými slovy, pokud by prováděcí právní úprava podle vyhlášky o připojení nabyla účinnosti dříve než zákonná právní úprava, neexistovalo by žádné ustanovení, které by vyhláška mohla provádět, a proto by taková právní úprava byla v rozporu s ústavním pořádkem.  

Navrhovaná účinnost ustanovení upravujících připojování zařízení pro ukládání elektřiny v novele vyhlášky o připojení však není vadná jen právně, ale v zásadě je i matoucí pro adresáty normy. Uvádí-li ERÚ, že „vyhláška nezakládá právo na připojení, pouze konkretizuje podmínky realizace tohoto práva“, pak ovšem při neúčinnosti zákonného práva vyvolává mylná legitimní očekávání, že vůbec např. lze podat žádost o připojení (což ostatně přímo i ERÚ uvádí ve vypořádání připomínky). Tak tomu ovšem není a být nemůže, když vyhláška nemá co provádět, resp. když není účinné/použitelné žádné zákonné právo, jehož podmínky realizace by vyhláška mohla konkretizovat. To znamená, že i kdyby byla prosazena navrhovaná účinnost předmětných ustanovení novely vyhlášky o připojení k 1. srpnu 2025, stejně by podle nich nebylo možné postupovat dříve než 1. října 2025, a to včetně podávání žádostí o připojení zařízení pro ukládání elektřiny. 
Z uvedených důvodů je nezbytné nastavit účinnost dotčených ustanovení novely vyhlášky o připojení správně a v souladu s energetickým zákonem na 1. října 2025.


Akceptováno.

Neakceptováno.

Navrhovaná úprava vnáší do dané problematiky více neznámých než aktuální návrh. Například pojem výrobní zdroj, případně instalovaný výkon výrobního zdroje je natolik obecná záležitost, pro kterou by bylo nutné zavádět složité definice, což není cílem této novely.

Pojmy jako „generátor“ nebo „jmenovitý výkon“ jsou obecně používané pojmy, které mají svou pevně ukotvenou definicí, ať už v elektrotechnice nebo obecně fyzice. 

Stanovisko připomínkového místa: NESOUHLAS

Rozumíme, že námi navržený pojem výrobní zdroj může být vnímán jako problematický (ačkoliv např. zákon o POZE s pojmem zdroj pracuje). Nicméně nelze v tomto konceptu ustanovení souhlasit ani s použitím pojmu generátor pro zařízení, které fakticky generátor (tak jak s tímto pojmem pracuje i Nařízení EU 2016/631 v rámci synchronního výrobního modulu) neobsahují. Jako kompromisní návrh dáváme ke zvážení využití namísto v textu připomínky uvedeného pojmu „výrobní zdroj“ pojmu výrobní modul, který je definován v rámci výše uvedeného nařízení.

Reakce ERÚ

Částečně souhlasíme s Vašim vyjádřením, a to v tom, že zákon o POZE pracuje s pojmem zdroj. Nicméně nelze souhlasit s tím, že nesynchronní výrobní moduly nemohou obsahovat generátory. Zařízení obsahující točivé stroje, které jsou připojené prostřednictvím např. měniče k distribuční sítí jsou také nesynchronní výrobní moduly ve smyslu definice RfG (například VTE připojené prostřednictvím měniče). 

Ustanovení § 3 odst. 3 bude upraveno následovně:

„(3) Rezervovaný výkon v místě připojení zařízení přímo připojeného k elektrizační soustavě nebo v místě připojení zařízení, jehož prostřednictvím je připojeno jiné zařízení, může být ve smlouvě o připojení sjednán nejvýše jako souhrn jmenovitého výkonu, a to součtu jmenovitých výkonů výkonové elektroniky, prostřednictvím které jsou zařízení připojena v daném místě připojení, a 1,2násobku součtu jmenovitého výkonu generátorů v daném místě připojení nepřipojených prostřednictvím výkonové elektroniky.“.

Stanovisko připomínkového místa: SOUHLAS

S navrženou kompromisní úpravou souhlasíme a děkujeme.

Akceptováno jinak.

„§ 4
….
(4) Žádost se podává v listinné nebo elektronické podobě.11)

11) § 25 odst. 17 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

Stanovisko připomínkového místa: NESOUHLAS

Dovolujeme si nesouhlasit s návrhem ustanovení, když nijak nereflektuje trendy v oblasti digitalizace, ale návrh pouze bez jakékoli analýzy jen a pouze propisuje obě formy komunikace do vyhlášky bez dalšího a bez jakéhokoliv vysvětlení zamítnutí navržené úpravy. Nad to upozorňujeme, že výše navržená úprava ze strany ERÚ navíc není zcela správná legislativně, když odkazuje na § 25 odst. 17 energetického zákona, tj. na podávání žádosti o připojení k distribuční soustavě, když vyhláška upravuje podávání žádostí o připojení nejen k distribuční soustavě, ale rovněž k soustavě přenosové.
Velmi bychom uvítali, aby bylo umožněno snížit rozsah listinné komunikace na minimum (tj. umožnit podávání žádosti v listinné i elektronické podobě pouze žadatelům v postavení spotřebitele a v ostatních případech připouštět pouze elektronickou komunikaci). Jak jsme již argumentovali v rámci odůvodnění připomínky, uvedené opatření napomůže efektivnějšímu zpracování žádostí o připojení. 
Nad to upozorňujeme, že výše navržená úprava ze strany ERÚ navíc není zcela správná legislativně, když odkazuje na § 25 odst. 17 energetického zákona, tj. na podávání žádosti o připojení k distribuční soustavě, když vyhláška upravuje podávání žádostí o připojení nejen k distribuční soustavě, ale rovněž k soustavě přenosové.

Reakce ERÚ

Novela energetického zákona sice na jedné straně rozšířila zmocnění ERÚ upravit ve vyhlášce o připojení formu podání žádosti o připojení, nicméně na straně druhé upravila zákonnou konstrukci v § 25 odst. 17, kde je uvedeno, že provozovatel distribuční soustavy umožní požádat o připojení odběrného místa, výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo zařízení distribuční soustavy k distribuční soustavě a předložit příslušné dokumenty výhradně v elektronické podobě. Přijatá právní norma vychází z čl. 31a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1711 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944, pokud jde o zlepšení uspořádání unijního trhu s elektřinou, kde je uvedeno, že provozovatelé distribučních soustav poskytnou uživatelům soustav možnost požádat o připojení k síti a možnost předložit příslušné dokumenty výhradně v digitální podobě. Jak z výše uvedeného ustanovení směrnice, tak z výše uvedeného zákonného ustanovení explicitně vyplývá, že elektronické podání má být pouze jednou z možností žadatele, z čehož lze implicitně dovodit, že další možností má být podání písemné. 

Zákon tak ERÚ svou konstrukcí brání řešit ve vyhlášce tuto problematiku jakkoliv materiálně a nutí nás pouze do formálního legislativně technického řešení. ERÚ nemá možnost diskrece, tzn. nemá prostor vyhovět požadovanému a omezit možnost podání žádosti o připojení výhradně elektronicky, právě proto, že zákon svou konstrukcí předjímá, že to bude pouze jedna z možností. Nutno dodat, že námi interpretovaným cílem směrnice a zákonného ustanovení je nediskriminovat žadatele o připojení tím, že je budeme nutit podávat žádost o připojení písemně, ale zaručit žadateli podání pouze elektronické, pokud se pro takovou formu podání sám rozhodne, nikoliv opačně, nutit žadatele pod záštitou digitalizace podávat žádosti pouze elektronicky (jakkoli nehodnotíme, že by to tak nemohlo být, ale zákonodárce v tomto ohledu musel být buď důslednější (a nebrat vyhlášce možnost o tom alespoň uvažovat) nebo odvážnější (a zpřísnit implementační ustanovení sám).

Akceptujeme Vaši připomínku k poznámce pod čarou odkazující na § 25 odst. 17 energetického zákona, poznámka pod čarou bude z vyhlášky odstraněna.

Stanovisko připomínkového místa: SOUHLAS

Akceptujeme již vypořádání, byť nadále vnímáme, že určitý prostor pro úpravu na úrovni prováděcího právního předpisu podle našeho názoru je. Jinak by zákonodárce takové zmocnění pro ERÚ nepředpokládal. A to i přesto, že článek 31 odst. 3a směrnice EU 2019/944 hovoří pouze o tom, že „Provozovatelé distribučních soustav poskytnou uživatelům soustav možnost požádat o připojení k síti a možnost předložit příslušné dokumenty výhradně v digitální podobě“, jsme toho názoru, že v tomto smyslu unijní úprava nezakazuje členskému státu upravit způsob podávání žádosti o připojení ve smyslu navrhované připomínky, tedy omezit způsoby komunikace těchto žádostí. Nicméně vnímáme, že téma je vnímáno jako zásadní pro přímou úpravu na úrovni zákona, a tedy bychom velmi uvítali, pokud by bylo možné nalézt kompromisní návrh/pozici jako podnět pro garanta zákona do případné další novely energetického zákona.

Neakceptováno.

Subjekt, který úpravou stávajícího zařízení v rozsahu stávajícího povoleného RV vyvolá náklady na straně DS, tak tento subjekt by měl tyto náklady uhradit v plné výši a nelze to srovnávat se standartní žádosti o připojení, kde žadatel hradí „pouze“ podíl na nákladech spojených s připojením.

Pokud nově připojované zařízení ohrožuje bezpečnost a spolehlivost provozu DS soustavy, má PDS možnost se rozhodnout, zda bude investovat nebo nebude investovat do úpravy své sítě – může z důvodu ohrožení bezpečného provozu žádost zcela zamítnout. 

Pokud by změna druhu výrobny způsobila dodatečně ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu DS (dopad na kvalitu dodávky), bude se muset PDS rozhodnout, zda tyto úpravy provede nebo neprovede.  Historicky vložené ustanovení § 12 odst. 7 umožňuje v takových případech PDS požadovat úhradu vyvolaných nákladů s úpravou DS v plné výši po žadateli. V opačném případě by PDS mohl rozhodnout, že úpravu provádět nebude a žádost o změnu druhu výrobny by mohl odmítnout. Přenesení povinnosti 100 % úhrady vyvolaných nákladů na žadatele rovněž zvyšuje pravděpodobnost toho, že PDS úpravu sítě provede.

Nelze srovnávat standardní žádost o připojení a hrazení podílu na nákladech na připojení s žádostí o změnu druhu výrobny. U žádosti o změnu druhu výrobny je právě tímto institutem umožněno to, že PDS takové žádosti neodmítá, jelikož má jistotu, že mu budou uhrazeny náklady, které mohou být vyvolány z důvodu úpravy DS (aniž by se měnil výkon výrobny). Historicky PDS takové žádosti zcela běžně odmítal. Navíc aktuálně platná úprava vyplývá i z obecného konsenzu mezi účastníky trhu.

Stanovisko připomínkového místa: NESOUHLAS

Dovolujeme si nesouhlasit s vypořádáním připomínky a zejména s některými argumenty v něm uvedenými. Jsme toho názoru, že pakliže se jedná o stávající i nadále trvající standardní připojení výrobny elektřiny, bylo by správné zachovat podobný přístup ke změnám druhu výroben z hlediska maximální výše nákladů jako u nových připojení, tj. žadatel o připojení by měl hradit nejvýše takové náklady, jako kdyby se jednalo o nové standardní připojení. Je-li přijata premisa určité míry socializace nákladů na standardní připojování, pak je legitimní uplatňovat obdobný přístup i v těchto případech. Přičemž zdůrazňujeme, že nijak nerozporujeme požadavek na plnou úhradu nákladů v případě, že by se jednalo o nadstandardní připojení.

Jsme si vědomi skutečnosti, že historicky se vedla diskuse o tom, zda se má v takových případech nějaký podíl hradit či nikoli (když s ohledem na nastavený princip paušálního poplatku za připojení spojený s požadovaným příkonem by při nezměněném rezervovaném výkonu neměl být ze strany žadatele o připojení v zásadě hrazen žádný podíl – obdobně jako když se na straně odběru mění v odběrném místě struktura spotřebičů a zařízení bez dopadu na rezervovaný příkon, kdy k úhradě platby rovněž nedochází), na druhou stranu bylo legitimní a férové zajistit, že takový žadatel se alespoň nějakým způsobem bude podílet na úhradě těchto nákladů už z toho důvodu, aby byl motivován k minimalizaci změn požadavků na síť. 
Historicky nastavený přístup se však s postupem času jeví jako znevýhodňující změnu typu výrobny elektřiny ve stávajícím místě připojení oproti zcela novému připojení, což by bezesporu nemělo být žádoucí.

Rovněž respektujeme právo provozovatele soustavy odmítnout žadatele o připojení v případě nedostatku kapacity nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu soustavy, nicméně zároveň povinností provozovatele soustavy je rovněž přiměřeně zajišťovat rozvoj soustavy a plnit zákonné povinnosti (včetně připojování). Tedy by nemělo být rozhodování PPS/PDS postaveno tak, že rozhodnutí rozvinout soustavu bude drivováno tím, zda získá rovnou plnou náhradu od žadatele o připojení nebo prostřednictvím úhrady regulovaných cen za službu soustavy, jak je výše naznačováno. Provozovatel soustavy by měl rozhodovat o rozvoji soustavy s ohledem na veřejný zájem, celospolečenský přínos apod.

Současně podotýkáme, že limitace celkové úhrady žadatele do výše podílu na oprávněných nákladech odpovídajícímu sjednanému rezervovanému výkonu je dostačujícím finančním nástrojem proti případným spekulantům nebo riziku, že by připojování nemělo být realizováno. Současně z hlediska ekonomiky je žádoucí motivovat naopak k využívání stávajících lokalit k umísťování nových výroben elektřiny, které fakticky vedou k úspoře nákladů PPS/PDS, kdy posílení linek nebo navýšení zkratové odolnosti stávající rozvodny je méně nákladné, než kdyby musel provozovatel soustavy v případě lokality s omezeným výkonem vybudovat novou rozvodnu pro možnost připojení takové výrobny elektřiny, která by nevyužila stávající lokalitu a bylo by v jejím případě požádáno o připojení např. do stejné rozvodny, ale v jiném místě (tehdy by žadatel hradil jen podíl za připojení a veškeré náklady by šly k tíži provozovatele soustavy). Tedy je v celospolečenském zájmu motivovat žadatele k takovým připojením, která nebudou neúměrně a zbytečně zvyšovat požadavky na budování resp. posilování sítí, k čemuž ale fakticky stávající systém naopak může vést.

Zároveň považujeme za neférovou argumentaci s odkazem na historický konsensus mezi účastníky trhu, když této nové úpravě nebyl ze strany ERÚ dán žádný prostor pro vyslovení názoru účastníků trhu (ačkoli jsme toho názoru, že časový prostor pro uskutečnění jednání se zástupci sektoru bezesporu byl a ke konsensu nad tímto návrhem bylo možné rovněž dojít).

Reakce ERÚ

Trváme na našem vyjádření. Nastavený postup vycházel z kompromisu, kdy v případě standartního postupu podání žádosti o připojení bylo nutné hradit vždy podíl na oprávněných nákladech na připojení v plné výši. Tímto ustanovením jsme zrušili nutnost tento podíl hradit v plné výši, i v případě, kdy v konkrétním místě připojení jsou vyvolány náklady v nějaké minimální výši. Recipročně k tomu bylo mezi účastníky trhu dohodnuto, že žadatel uhradí náklady, které vyvolané změnou druhu výrobny, v plné výši.

Připouštíme, že mohou nastat případy, kdy žadatel uhradí vyvolané náklady na straně provozovatele distribuční soustavy v plné výši, které mohou být vyšší, než by byl podíl na oprávněných nákladech, a obráceně. Cílem Vaše návrhu je zajistit situaci, kdy budou hrazeny vyvolané náklady jen do výše podílu na oprávněných nákladech. V takovém případě je záhodno uvažovat o zrušení vyhláškou zavedené „výjimky“, jelikož Váš návrh popírá smysl zavedené výjimky, jejímž cílem bylo umožnit připojení nového druhu výrobny do stávajícího místa připojení, bez úhrady plného podílu na oprávněných nákladech.

Reakce připomínkového místa: SOUHLAS

Vnímáme uvedené argumenty, a ač by bylo možné k nim vznášet protiargumenty, nadále na rozporu netrváme. 

Akceptováno.


Neakceptováno.

Předložený materiál přístup k převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu nemění. V této části je zachována dosavadní právní úprava.

Navíc navrhovatel navrhuje úpravu totožnou, jako je aktuálně platné znění.


Vysvětleno.

V předloženém materiálu je připomínkovaná část přílohy beze změny převzata ze stávající právní úpravy. V příloze došlo pouze k přepočítání podílu žadatele, v ostatních částech je zachován dosavadní přístup a text přílohy zůstal beze změny. Označené pravidlo je tedy ve vyhlášce dlouhodobě, má zažitou aplikační praxi, přičemž jsme nezaznamenali, že by jeho aplikace působila účastníkům trhu jakékoliv aplikační obtíže. Zejména s ohledem na skutečnost, že dotčené pravidlo není předmětem novely, nepovažujeme tak ani za vhodné se jeho interpretací jakkoliv zabývat v důvodové zprávě k materiálu.


Akceptováno.

	Svaz průmyslu a dopravy ČR
č.j. 40/2025
	Obecné zásadní připomínky:

1) Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) doporučuje z hlediska terminologie uvést vyhlášku do souladu s terminologií energetického zákona dle Lex OZE III a Lex plyn, které vyhláška dle důvodové zprávy provádí. Zároveň doporučujeme doplnit úpravu tak, aby bylo zcela naplněno zmocnění pro tuto vyhlášku upravené mj. Lex OZE III.

Odůvodnění:
Podle důvodové zprávy vyhláška reaguje nejen na novelu zákona označovanou jako Lex OZE III (tj. zákon č. 87/2025 Sb.), ale rovněž i na připravovanou novelu označovanou jako Lex plyn (sněmovní tisk č. 883), který předpokládá stejné nabytí účinnosti, tj. k 1. 8. 2025. Nicméně uvedený předmět úpravy nenaplňuje správně v plném rozsahu zmocnění (ač k tomuto zúžení není legitimní důvod). Návrh mj. absentuje úpravu pro způsob podání žádosti o připojení. 
Zároveň návrh vyhlášky ne zcela reflektuje nově zavedenou terminologii zákona v rámci Lex plyn v oblasti připojování. Je vhodné sjednotit terminologii s energetickým zákonem, tj. správně používat „oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením zařízení v plné výši“ (a to napříč vyhláškou, např. § 11, § 13 a případně na dalších místech), resp. alespoň na prvním místě výskytu uvést správně podle energetického zákona „paušální částka k úhradě podílu na nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě“ (viz např. § 12) a zavést pro tuto formulaci vhodnou legislativní zkratku (tou již není „podíl na oprávněných nákladech“, když právě z důvodu, že se v tomto případě nejedná o oprávněné náklady spojené s připojením konkrétního zařízení, byla měněna terminologie v energetickém zákoně).


2) K účinnosti vyhlášky
Svaz doporučuje sjednotit účinnost vyhlášky s termíny účinnosti pro jednotlivá témata v souladu s účinnostmi dle Lex OZE III (tj. zákona č. 87/2025 Sb.). 

Odůvodnění:
V předloženém návrhu vyhlášky je navržena účinnost celého předpisu k 1. srpnu 2025. Nicméně, SP ČR si dovoluje upozornit, že Lex OZE III upravuje různé tematické oblasti s různou účinností. Zejména typicky ustanovení týkající se práv a povinností ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou provozujících zařízení pro ukládání elektřiny mají odklad účinnosti k prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve sbírce zákonů, tj. k 1. 10. 2025. Vyhláška jakožto prováděcí právní předpis, který energetický zákon provádí, by měla tuto skutečnost reflektovat.


Konkrétní zásadní připomínky:

1) K § 3 odst. 3 (původní novelizační bod 12)
Navrhujeme upravit znění původního novelizačního bodu 12 takto:
„12. V § 3 odstavec 3 zní: 
„(3) Rezervovaný výkon v místě připojení zařízení přímo připojeného k elektrizační soustavě nebo v místě připojení zařízení, do kterého je připojeno jiné zařízení, může být ve smlouvě o připojení sjednán nejvýše jako souhrn součtu 
a) jmenovitých výkonů výkonové elektroniky, prostřednictvím které jsou výrobní zdroje nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojeny, jsou-li instalované výkony výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny vyšší než jmenovité výkony výkonové elektroniky, nebo instalovaných výkonů výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny, jsou-li instalované výkony výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny nižší než jmenovité výkony výkonové elektroniky, a 
b) 1,2násobku součtu jmenovitých výkonů výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny nepřipojených prostřednictvím výkonové elektroniky.“.

Odůvodnění:
Předložený návrh úpravy pracuje s pojmem generátor v jiném smyslu výrobního zdroje obecně, tj. v jiném smyslu, než v jakém je zaveden v běžné technické praxi, a toto považuje SP ČR za velmi nešťastné. Doporučuje proto používat spíše pojem výrobní zdroj. 
Zároveň považuje s ohledem na situaci v elektrizační soustavě, kdy jsou v řadě oblastí vyblokovány kapacity, umožňovat sjednávat rezervovaný výkon pouze ve vztahu k výkonové elektronice, kterou lze pořídit s účelově vyšším výkonem, než fakticky zařízení bude schopné do soustavy dodávat, a to s cílem blokovat kapacitu v soustavě pro případné pozdější využití (které fakticky nemusí nastat). Tedy možnost sjednávat kapacitu by měla být vázáná na nižší z hodnot instalovaného výkonu výrobního zařízení (zdroje, např. výkon panelů v případě FVE) a jmenovitého výkonu výkonové elektroniky (střídače).

Návrh na promítnutí připomínky do úplného znění:
Výsledné znění ustanovení § 3 odst. 3 tak bude následující:
„(3) Rezervovaný výkon v místě připojení zařízení přímo připojeného k elektrizační soustavě nebo v místě připojení zařízení, do kterého je připojeno jiné zařízení, může být ve smlouvě o připojení sjednán nejvýše jako souhrn jmenovitého výkonu, a to součtu 
a) jmenovitých výkonů výkonové elektroniky, prostřednictvím které jsou generátory výrobní zdroje nebo zařízení pro ukládání elektřiny připojeny v daném místě připojení, jsou-li instalované výkony výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny vyšší než jmenovité výkony výkonové elektroniky, nebo instalovaných výkonů výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny, jsou-li instalované výkony výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny nižší než jmenovité výkony výkonové elektroniky, a
b) a 1,2násobku součtu jmenovitého výkonu generátorů v daném místě připojení výrobních zdrojů nebo zařízení pro ukládání elektřiny nepřipojených prostřednictvím výkonové elektroniky.“.

2) K § 4 odst. 1 (nový novelizační bod 13)
Svaz doporučuje vložit nový novelizační bod 13 tohoto znění:
„13. V § 4 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „na elektronický kontakt zveřejněný provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na jeho internetových stránkách“.“.

Odůvodnění:
Zákon č. 87/2025 Sb. rozšířil zmocnění ERÚ upravit vyhláškou nejen podmínky připojení, ale rovněž způsob podávání žádosti o připojení zařízení žadatele. ERÚ však dosud uvedené zmocnění nenaplnil. Navrhuje se proto doplnění ustanovení § 4 odst. 1 o způsob podání žádosti, a to elektronickou formou na kontakt provozovatele dané soustavy, který provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy uveřejní na svých internetových stránkách. Návrh je v souladu s obecnými požadavky na maximální rozšíření digitalizace v rámci ČR. Zároveň elektronické podání přispěje ke snazšímu zpracování žádostí žadatelů o připojení na straně provozovatelů soustav a zefektivní vyhodnocování těchto žádostí.
V případě, že by daný návrh byl příliš ambiciózní ve vztahu k některým kategoriím žadatelů o připojení (typicky občané vyššího věku, občané bez přístupu k internetu apod.), lze případně ustanovení upravit a stanovit výjimku pro tuto kategorii, které by bylo umožněno podání rovněž v písemné podobě (toto zacílení však Svaz nedoporučuje rozšiřovat mimo kategorii žadatele v postavení spotřebitele, a i v tomto případě by bylo vhodné ještě zvážit zúžení/specifické zacílení).

Návrh na promítnutí připomínky do úplného znění:
Výsledné znění návětí ustanovení § 4 odst. 1 tak bude následující:
„(1) Žádost o připojení se podává pro každé zařízení zvlášť. Žádost o připojení zařízení se podává na elektronický kontakt zveřejněný provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na jeho internetových stránkách“.


3) K § 12 odst. 7 (nový novelizační bod 25)
SP ČR doporučuje vložit nový novelizační bod 25 tohoto znění:
„25. V § 12 odst. 7 se za slova „plné výši“ vkládají slova „, nejvýše však do výše podílu na oprávněných nákladech odpovídajícího sjednané výši rezervovaného výkonu před změnou druhu výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny“.“.
Dosavadní novelizační body je nutné následně přečíslovat.

Odůvodnění:
V rámci stávajícího znění uvedeného ustanovení se vylučuje v případech změny druhu výrobny elektřiny (nově i zařízení pro ukládání elektřiny) úhrada paušálního podílu na nákladech a hradí se náklady vyvolané takovou změnou v plné výši. 
Nicméně v praxi mohou tyto případy vyvolávat nutnost úpravy přenosové nebo distribuční soustavy. Může dojít ke změně zkratových poměrů, např. v důsledku užití většího počtu generátorů nebo větších generátorů, a při aktuální vyčerpanosti přenosové a distribuční soustavy si takové připojení může vyžádat navýšení zkratové odolnosti stávající rozvodny při nezměněných hodnotách rezervovaných výkonů.  Dalším možným případem je opět kvůli vyčerpaným kapacitám v přenosové a distribuční soustavě nutné posílení vedení v/z uzlové oblasti, kde probíhá výměna výrobny elektřiny. Tyto náklady mohou být v konečném důsledku větší, než kdyby žadatel žádal o nové připojení a hradil by odpovídající podíl za připojení podle příslušné přílohy. 
Samozřejmě, pokud by náklady byly vyvolávány nějakými nadstandardními požadavky, je zcela legitimní, aby byly hrazeny v plném rozsahu žadatelem. Nicméně bude-li se jednat o standardní požadavky na připojení, bylo by spravedlivé, aby celková výše platby při změně druhu výrobny nebo zařízení pro ukládání elektřiny byla nejvýše srovnatelná s platbou odpovídající připojení výrobny nebo zařízení pro ukládání elektřiny (v případě distribuční soustavy samozřejmě odpovídající příslušnému typu zapojení, v jakém bylo realizováno připojení předchozí výrobny nebo zařízení pro ukládání elektřiny).

Návrh na promítnutí připomínky do úplného znění:
Výsledné znění ustanovení § 12 odst. 7 tak bude následující:
„(7) Vzniknou-li provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy náklady související s úpravou přenosové soustavy nebo distribuční soustavy vyvolané změnou druhu výrobny nebo zařízení pro ukládání elektřiny podle § 4 odst. 1 písm. d), uhradí žadatel tyto náklady v plné výši, nejvýše však do výše podílu na oprávněných nákladech odpovídajícího sjednané výši rezervovaného výkonu před změnou druhu výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny. Podíl na oprávněných nákladech podle tohoto paragrafu se nehradí, a to za výši požadovaného výkonu ve stávajícím místě připojení, která nepřekračuje naposledy sjednanou výši rezervovaného výkonu ve stávajícím místě připojení.“


4) K § 12 odst. 8 (původní novelizační bod 25)
Svaz navrhuje upravit znění původního novelizačního bodu 25 následovně:
„25. V § 12 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Žádá-li se o připojení zařízení k napěťové hladině vysokého napětí a vyšších, nevratná část podílu na oprávněných nákladech je ve výši 30 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kč, trvala-li rezervace výkonu nebo příkonu v době jejího zániku méně než 12 měsíců, jinak 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kč. Žádá-li se o připojení zařízení k napěťové hladině nízkého napětí, nevratná část podílu na oprávněných nákladech je ve výši 0 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech.“.“.

Odůvodnění:
Svaz požaduje obdobně, jako je tomu v případě stanovení první zálohy úhrady podílu na nákladech (nově paušální částky podílu na nákladech spojených s připojováním zařízení k soustavě), stanovit rovněž určitý strop nevratné části. Předkládaný návrh úpravy kromě stanovení absolutního stropu má za cíl diferencovat výši nevratného podílu v zásadě v závislosti na tom, jak dlouho by byla blokována požadovaná kapacita (výkon/příkon) v soustavě. Návrh má za cíl umožnit investorům do zařízení uzavřít smlouvu o připojení, která je klíčová pro další nezbytný rozvoj projektu (především projednávání záměru výstavby s obcemi včetně iniciace změny územního plánu, je-li třeba; dále pro případné získání dotací apod.). Pokud by během prvních 12 měsíců nebyl projekt ověřen jako životaschopný (realizovatelný), investor by tak přišel o menší podíl. Pokud by ke zrušení rezervace výkonu došlo později, uplatní se návrh v rozsahu, v jakém byl navržen ERÚ.
Zároveň v rámci úpravy považuje za vhodné jednoznačně stanovit nevratnou část i na hladině nízkého napětí (i kdyby jen v minimální výši nebo ve výši 0 Kč). Smlouva o připojení musí v souladu se zákonem obsahovat ujednání o nevratné části paušální částky, a proto nebude-li její výše stanovena vyhláškou, budou ji PDS určovat ve smlouvách různě.

Návrh na promítnutí připomínky do úplného znění:
Výsledné znění ustanovení § 12 odst. 8 tak bude následující:
„(8) Žádá-li se o připojení zařízení k napěťové hladině vysokého napětí a vyšších, nevratná část podílu na oprávněných nákladech je ve výši 5030 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kč, trvala-li rezervace výkonu nebo příkonu v době jejího zániku méně než 12 měsíců, jinak 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kč. Žádá-li se o připojení zařízení k napěťové hladině nízkého napětí, nevratná část podílu na oprávněných nákladech je ve výši 0 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech.“.

5) K příloze č. 4 část B (původní novelizační bod 37)
Svaz doporučuje v původním novelizačním bodě 37 v části B nahradit zkratku „Ah“ zkratkou „MWh“.

Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že i v případě přílohy č. 1 se požaduje u zařízení pro ukládání elektřiny uvádět kapacitu v MWh, doporučuje Svaz sjednotit přístup napříč všemi žádostmi o připojení téhož druhu zařízení bez ohledu na velikost výkonu (a to i přes skutečnost, že v případě zařízení pro ukládání elektřiny malých výkonů bude uváděno s rozlišením na desetinná místa). Jednotnost usnadní evidenci a zpracování údajů a jejich následné využití i pro potřeby případné registrace do IS OTE a využívání dalšími relevantními účastníky trhu.

Návrh na promítnutí připomínky do úplného znění:
Výsledné znění části B přílohy č. 4 tak bude následující:
„Část B – údaje o mikrozdroji nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 10,8 kW
1.	Požadovaný termín připojení. 
2.	Údaje o mikrozdroji: 
2.1.	hodnota instalovaného výkonu mikrozdroje nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 10,8 kW, 
2.2. u zařízení pro ukládání elektřiny jeho kapacita v AhMWh.“
	

Akceptováno částečně.
Způsob podání žádosti doplněn.

K terminologii u podílů:

Úpravy vyhlášky dávají vyhlášku do souladu se zákonnou úpravou lex plyn (sněmovní tisk 883). Materiálně je změna lex plyn v konečném potřebě měnit vyhlášku minimalistická, proto zvolená úprava. Zvolená úprava vyhlášky pomůže kontinuitě, samo odůvodnění PN k lex plyn hovoří o potvrzení stávající praxe (na úrovni zákona „jednoznačně zpřesnit“ model ohledně paušalizovaných nákladů, který obsahuje a nadále tedy i má obsahovat vyhláška). Zjednodušeně řečeno, lex plyn se v podstatě terminologicky mění podle aplikační praxe vyhlášky, nikoli naopak. Novým prvkem je jen stanovení nevratné části tohoto paušalizovaného podílu.
Skutečnost, že se ve vyhlášce za tím účelem ponechá zavedená legislativní zkratka („podíl na oprávněných nákladech“) nového zákonného sousloví, tak rozhodně není v nepořádku, nemá potenciál obrátit pravidlo nadřazeného zákona, a kontinuitě to naopak přispěje.    
A není ani nutné na podkladě zákona nadbytečně rozšiřovat terminologickou konstrukci vyhlášky – koho jsou to náklady a za co se hradí stanovuje výslovně zákon. A jednoznačně to potvrzuje sama podstata a struktura vyhlášky (ani doposud popis před legislativní zkratkou není 1:1 se zněním zákona) – vyhláška provádí zákon, neopisuje ho. 
To platí i o kategorii nákladů, které se hradí v plné výši. Jakož i příloze č. 2.    


Neakceptováno

Proces podávání žádostí o připojení zařízení pro ukládání elektřiny není podle našeho názoru nutné striktně vázat na účinnost zákona č. 87/2025 Sb. vztahující se k bodu č. 205, tj. na první den sedmého měsíce ode dne vyhlášení novely zákona ve Sbírce zákonů. Vyhláška upravuje postupy pro podávání a vyřizování žádostí o připojení. Tento proces není striktně vázán na zákonem stanovené účinnosti, jelikož PDS může v souladu s vyhláškou vyhodnotit obdrženou žádost, nicméně samotný termín připojení může PDS stanovit až na období po nabytí účinnosti příslušných ustanovení LEX OZE 3.   

Vyhláškou navrhovaná účinnost dává možnost účastníkům trhu se lépe adaptovat na nové podmínky připojení.

Stanovisko SP ČR: NESOUHLAS
Považujeme za zcela nevhodné nereflektovat zákonem stanovené účinnosti, když předřazením účinnosti vyhlášky se na jedné straně vytváří prostor pro provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny podávat žádosti o připojení ještě před nabytím účinnosti zákona, avšak ERÚ již nijak nereflektuje skutečnost, že zákon předpokládal odklad účinnosti právě z důvodu, aby dotčení účastníci trhu, tj. především provozovatelé soustav měli dostatečnou lhůtu pro přípravu procesů a úprav IT systémů, které nejsou ve vazbě na změny vyvolané lex OZE III nijak malé. Tedy setrváváme na naší připomínce a požadavku uvedení účinnosti do souladu s energetickým zákonem, který explicitně uvádí, že práva a povinnosti spojené s provozem zařízení pro ukládání elektřiny jak v pozici provozovatele zařízení pro ukládání jakožto licencovaného subjektu, tak v pozici zákazníka nebo výrobce elektřiny, tj. včetně práva na připojení zařízení, se uplatní nejdříve k 1. 10. 2025.

Reakce ERÚ

Při úvahách o účinnosti je třeba vyjít zejména ze skutečnosti, že s účinností od 1. srpna 2025 bude podle § 28 odst. 5 energetického zákona zákazník oprávněn v odběrném místě provozovat vedle výrobny elektřiny (současný právní stav) také zařízení pro ukládání elektřiny. Toto právo není a nebude žádným způsobem omezené nebo jeho účinnost odložená ani přímo, ani v důsledku přechodného ustanovení k zákonu č. 87/2025 Sb.

Zákonodárce tomu přizpůsobil i účinnost zmocňovacích ustanovení - novelizované zmocnění pro vydání vyhlášky o připojení v § 98a odst. 2 písm. g) EZ nabude účinnosti k 1. dni pátého měsíce (tedy 1. srpna 2025).
Od 1. srpna 2025 tak má zákazník právo na připojení podle § 28, které vedle výrobny může zahrnovat i zařízení pro ukládání elektřiny. Tyto okolnosti platí pro ERÚ, žadatele i další adresáty zákona a vyhláška není oprávněna je modifikovat. 

V návaznosti na tyto objektivní zákonné okolnosti pak ERÚ racionálně přistoupil k nastavení účinnosti celé vyhlášky k datu 1. srpna 2025.  

Dané ale nepřidává negativní externality Vámi zmiňovaným IT systémům a nedostatku času ohledně připojování zařízení pro ukládání elektřiny především v režimu § 23a energetického zákona. Stejně tak, jako vyhláška nemůže odložit zákonné právo na připojení zákazníka, nemůže zpředčasnit právo na připojení provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny. A nastavením účinnosti k 1. srpnu 2025 to ani nedělá – vyhláška nezakládá právo na připojení, pouze konkretizuje podmínky realizace tohoto práva.

Stanovisko připomínkového místa: NESOUHLAS

Dovolujeme si v této části setrvat na nesouhlasu, a to z následujících důvodů. Argumentuje-li ERÚ zejména skutečností, že ustanovení § 28 odst. 5 energetického zákona, podle kterého bude zákazník oprávněn v odběrném místě provozovat vedle výrobny elektřiny také zařízení pro ukládání elektřiny, nabývá účinnosti již 1. srpna 2025, a proto je k tomuto datu směřována i novela vyhlášky o připojení včetně částí týkajících se připojování zařízení pro ukládání elektřiny, pak tato argumentace není správná. Není pravdou, jak je tvrzeno výše, že „toto právo není a nebude žádným způsobem omezené nebo jeho účinnost odložená ani přímo, ani v důsledku přechodného ustanovení k zákonu č. 87/2025 Sb.“ Podle přechodného ustanovení v čl. II bodě 13 zákona č. 87/2025 totiž platí: „Ustanovení zákona upravující práva a povinnosti související s ukládáním elektřiny bez licence na ukládání elektřiny se v období před nabytím účinnosti čl. I bodu 205 [tj. § 23a energetického zákona, který nabývá účinnosti 1. října 2025] nepoužijí.“ To znamená, že i účinnost § 28 odst. 5 energetického zákona je tímto způsobem v části týkající se připojení zařízení pro ukládání elektřiny (stejně tak jako účinnost dalších ustanovení týkajících se obecně ukládání elektřiny) nepřímo odložena.

Současně novela vyhlášky o připojení z časového hlediska žádným způsobem nerozlišuje mezi připojením zařízení pro ukládání elektřiny v odběrném místě zákazníka (v režimu § 28 energetického zákona, jehož části týkající se ukládání elektřiny jsou skrze přechodné ustanovení nepřímo odloženy k 1. říjnu 2025) a v předávacím místě provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny (v režimu § 23a energetického zákona, jehož účinnost je k 1. říjnu 2025 odložena přímo a zcela jednoznačně). 

Argumentovat nelze ani nabytím účinnosti novelizovaného zmocnění pro vydání vyhlášky o připojení podle § 98a odst. 2 písm. g) energetického zákona 1. srpna 2025. Změny § 98a odst. 2 písm. g) energetického zákona se jednak netýkají pouze ukládání elektřiny a jednak účinnost zmocňovacích ustanovení obecně není nutné odkládat v čase, když bez ohledu na jejich účinnost platí, že prováděcí právní předpis toliko provádí zákon, k jehož provedení byl přijat. Orgán, jenž je oprávněn k vydání podzákonného právního předpisu, musí vždy postupovat secundum et intra legem a vedle zmocňovacího ustanovení musí vždy existovat konkrétní zákonné ustanovení (zákonné pravidlo), které podzákonný právní předpis provádí. Jinými slovy, pokud by prováděcí právní úprava podle vyhlášky o připojení nabyla účinnosti dříve než zákonná právní úprava, neexistovalo by žádné ustanovení, které by vyhláška mohla provádět, a proto by taková právní úprava byla v rozporu s ústavním pořádkem.  

Navrhovaná účinnost ustanovení upravujících připojování zařízení pro ukládání elektřiny v novele vyhlášky o připojení však není vadná jen právně, ale v zásadě je i matoucí pro adresáty normy. Uvádí-li ERÚ, že „vyhláška nezakládá právo na připojení, pouze konkretizuje podmínky realizace tohoto práva“, pak ovšem při neúčinnosti zákonného práva vyvolává mylná legitimní očekávání, že vůbec např. lze podat žádost o připojení (což ostatně přímo i ERÚ uvádí ve vypořádání připomínky). Tak tomu ovšem není a být nemůže, když vyhláška nemá co provádět, resp. když není účinné/použitelné žádné zákonné právo, jehož podmínky realizace by vyhláška mohla konkretizovat. To znamená, že i kdyby byla prosazena navrhovaná účinnost předmětných ustanovení novely vyhlášky o připojení k 1. srpnu 2025, stejně by podle nich nebylo možné postupovat dříve než 1. října 2025, a to včetně podávání žádostí o připojení zařízení pro ukládání elektřiny. 

Z uvedených důvodů je nezbytné nastavit účinnost dotčených ustanovení novely vyhlášky o připojení správně a v souladu s energetickým zákonem na 1. října 2025.

Neakceptováno.

Navrhovaná úprava vnáší do dané problematiky více neznámých než aktuální návrh. Například pojem výrobní zdroj, případně instalovaný výkon výrobního zdroje je natolik obecná záležitost, pro kterou by bylo nutné zavádět složité definice, což není cílem této novely.

Pojmy jako „generátor“ nebo „jmenovitý výkon“ jsou obecně používané pojmy, které mají svou pevně ukotvenou definicí, ať už v elektrotechnice nebo obecně fyzice. 

Stanovisko SP ČR: NESOUHLAS

Rozumíme, že námi navržený pojem výrobní zdroj může být vnímán jako problematický (ačkoliv např. zákon o POZE s pojmem zdroj pracuje). Nicméně nelze v tomto konceptu ustanovení souhlasit ani s použitím pojmu generátor pro zařízení, které fakticky generátor (tak jak s tímto pojmem pracuje i Nařízení EU 2016/631 v rámci synchronního výrobního modulu) neobsahují. Jako kompromisní návrh dáváme ke zvážení využití namísto v textu připomínky uvedeného pojmu „výrobní zdroj“ pojmu výrobní modul, který je definován v rámci výše uvedeného nařízení.

Reakce ERÚ

Částečně souhlasíme s Vašim vyjádřením, a to v tom, že zákon o POZE pracuje s pojmem zdroj. Nicméně nelze souhlasit s tím, že nesynchronní výrobní moduly nemohou obsahovat generátory. Zařízení obsahující točivé stroje, které jsou připojené prostřednictvím např. měniče k distribuční sítí jsou také nesynchronní výrobní moduly ve smyslu definice RfG (například VTE připojené prostřednictvím měniče). 

Ustanovení § 3 odst. 3 bude upraveno následovně:
„(3) Rezervovaný výkon v místě připojení zařízení přímo připojeného k elektrizační soustavě nebo v místě připojení zařízení, jehož prostřednictvím je připojeno jiné zařízení, může být ve smlouvě o připojení sjednán nejvýše jako souhrn jmenovitého výkonu, a to součtu jmenovitých výkonů výkonové elektroniky, prostřednictvím které jsou zařízení připojena v daném místě připojení, a 1,2násobku součtu jmenovitého výkonu generátorů v daném místě připojení nepřipojených prostřednictvím výkonové elektroniky.“.

Stanovisko připomínkového místa: SOUHLAS

S navrženou kompromisní úpravou souhlasíme a děkujeme.

Akceptováno jinak.

„§ 4
….
(4) Žádost se podává v listinné nebo elektronické podobě.11)

11) § 25 odst. 17 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

Stanovisko SP ČR: NESOUHLAS

Dovolujeme si nesouhlasit s návrhem ustanovení, když nijak nereflektuje trendy v oblasti digitalizace, ale návrh pouze bez jakékoli analýzy jen a pouze propisuje obě formy komunikace do vyhlášky bez dalšího a bez jakéhokoliv vysvětlení zamítnutí navržené úpravy. Nad to upozorňujeme, že výše navržená úprava ze strany ERÚ navíc není zcela správná legislativně, když odkazuje na § 25 odst. 17 energetického zákona, tj. na podávání žádosti o připojení k distribuční soustavě, přitom vyhláška upravuje podávání žádostí o připojení nejen k distribuční soustavě, ale rovněž k soustavě přenosové a tedy by se mělo jednat o komplexní úpravu pro oba typy soustav.
Velmi bychom uvítali, aby bylo umožněno snížit rozsah listinné komunikace na minimum (tj. umožnit podávání žádosti v listinné i elektronické podobě pouze žadatelům v postavení spotřebitele a v ostatních případech připouštět pouze elektronickou komunikaci). Jak jsme již argumentovali v rámci odůvodnění připomínky, uvedené opatření napomůže efektivnějšímu zpracování žádostí o připojení. 

Reakce ERÚ

Novela energetického zákona sice na jedné straně rozšířila zmocnění ERÚ upravit ve vyhlášce o připojení formu podání žádosti o připojení, nicméně na straně druhé upravila zákonnou konstrukci v § 25 odst. 17, kde je uvedeno, že provozovatel distribuční soustavy umožní požádat o připojení odběrného místa, výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo zařízení distribuční soustavy k distribuční soustavě a předložit příslušné dokumenty výhradně v elektronické podobě. Přijatá právní norma vychází z čl. 31a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1711 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944, pokud jde o zlepšení uspořádání unijního trhu s elektřinou, kde je uvedeno, že provozovatelé distribučních soustav poskytnou uživatelům soustav možnost požádat o připojení k síti a možnost předložit příslušné dokumenty výhradně v digitální podobě. Jak z výše uvedeného ustanovení směrnice, tak z výše uvedeného zákonného ustanovení explicitně vyplývá, že elektronické podání má být pouze jednou z možností žadatele, z čehož lze implicitně dovodit, že další možností má být podání písemné. 

Zákon tak ERÚ svou konstrukcí brání řešit ve vyhlášce tuto problematiku jakkoliv materiálně a nutí nás pouze do formálního legislativně technického řešení. ERÚ nemá možnost diskrece, tzn. nemá prostor vyhovět požadovanému a omezit možnost podání žádosti o připojení výhradně elektronicky, právě proto, že zákon svou konstrukcí předjímá, že to bude pouze jedna z možností.
Nutno dodat, že námi interpretovaným cílem směrnice a zákonného ustanovení je nediskriminovat žadatele o připojení tím, že je budeme nutit podávat žádost o připojení písemně, ale zaručit žadateli podání pouze elektronické, pokud se pro takovou formu podání sám rozhodne, nikoliv opačně, nutit žadatele pod záštitou digitalizace podávat žádosti pouze elektronicky (jakkoli nehodnotíme, že by to tak nemohlo být, ale zákonodárce v tomto ohledu musel být buď důslednější (a nebrat vyhlášce možnost o tom alespoň uvažovat) nebo odvážnější (a zpřísnit implementační ustanovení sám).

Akceptujeme Vaši připomínku k poznámce pod čarou odkazující na § 25 odst. 17 energetického zákona, poznámka pod čarou bude z vyhlášky odstraněna.

Stanovisko připomínkového místa: SOUHLAS
Akceptujeme již vypořádání, byť nadále vnímáme, že určitý prostor pro úpravu na úrovni prováděcího právního předpisu podle našeho názoru je. Jinak by zákonodárce takové zmocnění pro ERÚ nepředpokládal. A to i přesto, že článek 31 odst. 3a směrnice EU 2019/944 hovoří pouze o tom, že „Provozovatelé distribučních soustav poskytnou uživatelům soustav možnost požádat o připojení k síti a možnost předložit příslušné dokumenty výhradně v digitální podobě“, jsme toho názoru, že v tomto smyslu unijní úprava nezakazuje členskému státu upravit způsob podávání žádosti o připojení ve smyslu navrhované připomínky, tedy omezit způsoby komunikace těchto žádostí. Nicméně vnímáme, že téma je vnímáno jako zásadní pro přímou úpravu na úrovni zákona, a tedy bychom velmi uvítali, pokud by bylo možné nalézt kompromisní návrh/pozici jako podnět pro garanta zákona do případné další novely energetického zákona.

Neakceptováno.

Subjekt, který úpravou stávajícího zařízení v rozsahu stávajícího povoleného RV vyvolá náklady na straně DS, tak tento subjekt by měl tyto náklady uhradit v plné výši a nelze to srovnávat se standartní žádosti o připojení, kde žadatel hradí „pouze“ podíl na nákladech spojených s připojením.

Pokud nově připojované zařízení ohrožuje bezpečnost a spolehlivost provozu DS soustavy, má PDS možnost se rozhodnout, zda bude investovat nebo nebude investovat do úpravy své sítě – může z důvodu ohrožení bezpečného provozu žádost zcela zamítnout. 

Pokud by změna druhu výrobny způsobila dodatečně ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu DS (dopad na kvalitu dodávky), bude se muset PDS rozhodnout, zda tyto úpravy provede nebo neprovede.  Historicky vložené ustanovení § 12 odst. 7 umožňuje v takových případech PDS požadovat úhradu vyvolaných nákladů s úpravou DS v plné výši po žadateli. V opačném případě by PDS mohl rozhodnout, že úpravu provádět nebude a žádost o změnu druhu výrobny by mohl odmítnout. Přenesení povinnosti 100 % úhrady vyvolaných nákladů na žadatele rovněž zvyšuje pravděpodobnost toho, že PDS úpravu sítě provede.

Nelze srovnávat standardní žádost o připojení a hrazení podílu na nákladech na připojení s žádostí o změnu druhu výrobny. U žádosti o změnu druhu výrobny je právě tímto institutem umožněno to, že PDS takové žádosti neodmítá, jelikož má jistotu, že mu budou uhrazeny náklady, které mohou být vyvolány z důvodu úpravy DS (aniž by se měnil výkon výrobny). Historicky PDS takové žádosti zcela běžně odmítal. Navíc aktuálně platná úprava vyplývá i z obecného konsenzu mezi účastníky trhu.

Stanovisko SP ČR: NESOUHLAS

Dovolujeme si nesouhlasit s vypořádáním připomínky a zejména s některými argumenty v něm uvedenými. Jsme toho názoru, že pakliže se jedná o stávající i nadále trvající standardní připojení výrobny elektřiny, bylo by správné zachovat podobný přístup ke změnám druhu výroben z hlediska maximální výše nákladů jako u nových připojení, tj. žadatel o připojení by měl hradit nejvýše takové náklady, jako kdyby se jednalo o nové standardní připojení. Je-li přijata premisa určité míry socializace nákladů na standardní připojování, pak je legitimní uplatňovat obdobný přístup i v těchto případech. Přičemž zdůrazňujeme, že nijak nerozporujeme požadavek na plnou úhradu nákladů v případě, že by se jednalo o nadstandardní připojení.

Jme si vědomi skutečnosti, že historicky se vedla diskuse o tom, zda se má v takových případech nějaký podíl hradit či nikoli (když s ohledem na nastavený princip paušálního poplatku za připojení spojený s požadovaným příkonem by při nezměněném rezervovaném výkonu neměl být ze strany žadatele o připojení v zásadě hrazen žádný podíl – obdobně jako když se na straně odběru mění v odběrném místě struktura spotřebičů a zařízení bez dopadu na rezervovaný příkon, kdy k úhradě platby rovněž nedochází), na druhou stranu bylo legitimní a férové zajistit, že takový žadatel se alespoň nějakým způsobem bude podílet na úhradě těchto nákladů už z toho důvodu, aby byl motivován k minimalizaci změn požadavků na síť. 

Historicky nastavený přístup se však s postupem času jeví jako znevýhodňující změnu typu výrobny elektřiny ve stávajícím místě připojení oproti zcela novému připojení, což by bezesporu nemělo být žádoucí.
Rovněž respektujeme právo provozovatele soustavy odmítnout žadatele o připojení v případě nedostatku kapacity nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu soustavy, nicméně zároveň povinností provozovatele soustavy je rovněž přiměřeně zajišťovat rozvoj soustavy a plnit zákonné povinnosti (včetně připojování). Tedy by nemělo být rozhodování PPS/PDS postaveno tak, že rozhodnutí rozvinout soustavu bude drivováno tím, zda získá rovnou plnou náhradu od žadatele o připojení nebo prostřednictvím úhrady regulovaných cen za službu soustavy, jak je výše naznačováno. Provozovatel soustavy by měl rozhodovat o rozvoji soustavy s ohledem na veřejný zájem, celospolečenský přínos apod.

Současně podotýkáme, že limitace celkové úhrady do výše podílu na oprávněných nákladech odpovídajícímu sjednanému rezervovanému výkonu je dostačujícím finančním nástrojem proti případným spekulantům nebo riziku, že by připojování nemělo být realizováno. Současně z hlediska ekonomiky je žádoucí motivovat naopak k využívání stávajících lokalit k umísťování nových výroben elektřiny, které fakticky vedou k úspoře nákladů PPS/PDS, kdy posílení linek nebo navýšení zkratové odolnosti stávající rozvodny je méně nákladné, než kdyby musel provozovatel soustavy v případě lokality s omezeným výkonem vybudovat novou rozvodnu pro možnost připojení takové výrobny elektřiny, která by nevyužila stávající lokalitu a bylo by v jejím případě požádáno o připojení např. do stejné rozvodny, ale v jiném místě (tehdy by žadatel hradil jen podíl za připojení a veškeré náklady by šly k tíži provozovatele soustavy). Tedy je v celospolečenském zájmu motivovat žadatele k takovým připojením, která nebudou neúměrně a zbytečně zvyšovat požadavky na budování resp. posilování sítí, k čemuž ale fakticky stávající systém naopak může vést.

Zároveň považujeme za neférovou argumentaci s odkazem na historický konsensus mezi účastníky trhu, když této nové úpravě nebyl ze strany ERÚ dán žádný prostor pro vyslovení názoru účastníků trhu (ačkoli jsme toho názoru, že časový prostor pro uskutečnění jednání se zástupci sektoru bezesporu byl a ke konsensu nad tímto návrhem bylo možné rovněž dojít).

Reakce ERÚ

Trváme na našem vyjádření. Nastavený postup vycházel z kompromisu, kdy v případě standartního postupu podání žádosti o připojení bylo nutné hradit vždy podíl na oprávněných nákladech na připojení v plné výši. Tímto ustanovením jsme zrušili nutnost tento podíl hradit v plné výši, i v případě, kdy v konkrétním místě připojení jsou vyvolány náklady v nějaké minimální výši. Recipročně k tomu bylo mezi účastníky trhu dohodnuto, že žadatel uhradí náklady, které vyvolané změnou druhu výrobny, v plné výši.

Připouštíme, že mohou nastat případy, kdy žadatel uhradí vyvolané náklady na straně provozovatele distribuční soustavy v plné výši, které mohou být vyšší, než by byl podíl na oprávněných nákladech, a obráceně. Cílem Vaše návrhu je zajistit situaci, kdy budou hrazeny vyvolané náklady jen do výše podílu na oprávněných nákladech. V takovém případě je záhodno uvažovat o zrušení vyhláškou zavedené „výjimky“, jelikož Váš návrh popírá smysl zavedené výjimky, jejímž cílem bylo umožnit připojení nového druhu výrobny do stávajícího místa připojení, bez úhrady plného podílu na oprávněných nákladech.

Reakce připomínkového místa: SOUHLAS

Vnímáme uvedené argumenty, a ač by bylo možné k nim vznášet protiargumenty, nadále na rozporu netrváme. 

Akceptováno.


Akceptováno.

	Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů 
Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu
č.j. 32306


	Obecná zásadní připomínka: 

Materiál neřeší systematicky problémy v oblasti rezervací výkonů / příkonů nových OZE
Dokument podle nás nedostatečně reaguje na skutečnou situaci na trhu, především v oblasti připojování nových OZE. Ty způsobují potíže nejen pro PDS, ale i pro samotný sektor OZE a je v zájmu všech je tyto problémy efektivně řešit.
Důvody pro drtivou většinu rezervovaných výkonů např. u solárních elektráren však nejsou, jak se často uvádí, spekulace, ale skutečnost, že investoři narážejí při developmentu projektů v Česku na obrovský počet překážek v povolovacích procesech a dalších oblastech, které nemohou ovlivnit. Zároveň jsou ale (např. kvůli nastavení dotačních programů či nedostatečným informacím o stávajících ale hlavně budoucích volných kapacitách DS) nuceni zajistit výkon pro každý projekt, u kterého zvažují investice.
V ideálním případě by rezervace kapacity měl být jedním z posledních bodů v procesu developmentu např. velké solární elektrárny. V realitě to ale není možné, protože proces developmentu je v Česku dnes zhruba následující:
· Zájemce o výstavbu FVE vytipuje vhodný pozemek a začne např. s oslovením obce, od které zjistí některé informace
· Poté chce žádat o dotace z Modernizačního fondu, aby získal jistotu, že projekt bude ekonomicky životaschopný a aby mohl oslovit investory či banky ohledně předběžných informací o financování. Ti ale chtějí mít informace o pravděpodobnosti, že projekt získá dotaci, než do něj vloží prostředky. V tomto okamžiku je investor nucen požádat o SOP i když neví, zda v průběhu developmentu bude narážet na neřešitelné překážky ani jak dlouho bude proces trvat.
· Nemá přitom možnost zjistit u PDS, zda v dané lokalitě bude např. volná kapacity v horizontu 3-5 let. 
· Zájemce kromě toho může narazit v rámci developmentu na skoro neomezený počet problémů, které nemůže ovlivnit, například:
· Obec během developmentu (tedy poté, co byla podepsána SOP) zahájí změnu územního plánu, kterým chce plošně zakázat výstavbu FVE.  
· V rámci povolování kabelové trasy narazí na odpor majitelů pozemků, anebo se protáhne vyjednávání
· Narazí na nepřátelské úředníky na stavebním úřadu či jinde, které development prodlouží o měsíce či roky
V těchto případech není „blokace“ kapacit vinou investora, ale státu, který není schopný efektivně odstraňovat bariéry, zamezovat systematickému vydírání investorů ze strany majitelů pozemků či obcím. 
Skutečně efektivní cesta pro uvolnění blokovaných kapacit je:
· Zrušit podmínku, že již při žádosti o dotace musí být doložena zajištěná kapacita
· Odstranit bariéry v povolovacích procesech

Konkrétní zásadní připomínky

1) K § 12 odst. 8
„(8) Žádá-li se o připojení zařízení k napěťové hladině vysokého napětí a vyšších, nevratná část podílu na oprávněných nákladech je ve výši 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech.“

Pojem nevratná část bývá v praxi chápán jako náhrada za skutečně vynaložené náklady na přípravu projektu, zejména na zpracování podkladů, studií či projektové dokumentace, zadávaných externím subjektům. Tyto přípravné náklady se běžně pohybují v rozmezí 20–30 % z celkových oprávněných nákladů. Navrhovaná výše 50 % proto působí jako nepřiměřená, zejména v kontextu navýšení měrných nákladů dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 16/2016 Sb. (až 1,02 mil. Kč za MW). Takto vysoká částka může odrazovat i seriózní investory, nikoliv pouze spekulativní žadatele, a ve výsledku zpomalit investice do rozvoje infrastruktury.

Samotný koncept nevratné částky je sice podle nás v současné situaci dočasným řešením proti spekulantům, avšak z výše uvedených důvodů nelze podle nás „trestat“ investory za to, že narazí na překážky v rámci developmentu, které nejsou možné zmapovat ještě před podáním žádostí.

Částka 50 % je podle nás příliš vysoká a spíš povede k poklesu zájmu investorů o výstavbu OZE v Česku, protože při současných bariérách v povolování (a i investorsky rizikové situaci, kterou způsobilo Ministerstvo financí přílepky v rámci Lex OZE III) by znamenala příliš vysoké riziko.

V situaci, kdy investoři zjišťují, že více než polovina projektů v rámci developmentu narazí na neřešitelné překážky (které, jako v případě zahájení změny územního plánu obce, neexistovaly při zahájení procesu), by ztráta 50% poplatků zvýšila náklady na výstavbu OZE o tolik, že Česku nebude moc konkurovat s okolními zeměmi o přízeň investorů a bude ohroženo naplnění SEK a dalších strategických dokumentů.

Navrhujeme dvě alternativy:
1. Vhodnější alternativou by bylo zavedení mechanismu, kdy by 50 % výše podílu bylo sice složeno ihned jako rezervační poplatek, ale po dobu 6–12 měsíců zůstávalo vratné. Toto období by sloužilo k ověření reálné uskutečnitelnosti projektu – například k zajištění věcných břemen, souladu s územním plánem, získání stanoviska obce, posouzení technické proveditelnosti apod. Teprve po uplynutí této lhůty a při pokračování projektu by se částka stala nevratnou. Pokud by investor z projektu v této lhůtě z objektivních důvodů odstoupil, byla by mu záloha vrácena.
Tento model zachovává motivační funkci poplatku, ale zároveň nepenalizuje investory ve fázi, kdy teprve zjišťují, zda je projekt realizovatelný. Při současné legislativě seriózní investoři obvykle tyto kroky nepodnikají před získáním rezervace kapacity v síti, protože bez ní nemohou projekt dále rozpracovávat.
1. Částku snížit na 10-20%.

2) K § 13 odst. 4
V bodu 4), který zní: K převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze rezervovaný příkon nebo výkon již připojených zařízení. Ustanovení § 10 se nepoužije.“ Navrhujeme vypustit slova „již připojených zařízení“.

3) Zrušení novelizačního bodu 25
V předloženém návrhu požadujeme vypustit novelizační bod 25 bez náhrady a promítnout jí po věcné úpravě případně do následné novely vyhlášky.

Odůvodnění:
Důvodová zpráva k tomuto bodu uvádí, že se jedná o úpravu v návaznosti na projednávaný zákon tzv. Lex plyn. Toto tvrzení není zcela přesné, neboť se jedná o úpravu navrženou v PN 6290, o jehož přijetí se bude hlasovat ve třetím čtení. Z tohoto důvodu se domníváme, že se jedná o úpravu, pro kterou není v zákonné úpravě aktuálně dostatečné zmocnění a zároveň, že nebyla po věcné stránce úprava dostatečně diskutována. Odůvodnění Pro napěťové hladině vysokého napětí a vyšších, je tak stanovena nevratná část podílu na oprávněných nákladech ve výši 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, kdy tato hodnota odpovídá již existující vyhláškové povinnosti zálohové platby (a konsoliduje a nenaruší tak již uplatňované systémy vzájemných soukromoprávních platebních povinností sjednávaných ve smlouvě o připojení mimo působnost této vyhlášky). nepovažujeme za dostatečné vzhledem k danému tématu a jeho dopadu na provozovatele výroben.
Domníváme se, že stanovení nevratného podílu by mělo být provázáno s plněním/neplněním harmonogramu, prodlužování smluv o připojení, případně zavedením pořadníku žadatelů o připojení viz připomínka č. 4.  

4) Úprava možnosti/podmínek převodu rezervovaného výkonu
Považujeme za nutné upravit znění § 13 odst. 2 tak, aby v případě vzniku vícenákladů bylo možné převést rezervovaný výkon a příkon, pokud žadatel tyto vícenáklady uhradí. Doporučujeme tudíž za stávající novelizační bod 25 doplnit nový bod 26, který zní:

26. V § 13 odstavec 2 zní:
„(2) Rezervovaný příkon nebo výkon lze převádět, jen pokud je to technicky možné, a to i v případě, že převod rezervovaného příkonu nebo výkonu vyvolá dodatečné náklady související s pořízením, výstavbou nebo úpravami přenosové nebo distribuční soustavy. Provozovatel přenosové soustavy nebo distribuční soustavy umožní převod rezervovaného příkonu nebo výkonu pokud se žadatel zaváže k  úhradě dodatečných nákladů souvisejících s pořízením, výstavbou nebo úpravami přenosové nebo distribuční soustavy vyvolanými požadovaným převodem rezervovaného příkonu nebo výkonu a popřípadě i nákladů již vynaložených provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy na připojení a zajištění požadovaného příkonu nebo výkonu všech míst připojení podle § 11 a 12, se zohledněním žadatelem již uhrazených nákladů spojených s připojením.“.
Ostatní body se přečíslují.

Odůvodnění: 
Převod rezervovaného výkonu z jednoho navrženého místa připojení do jiného místa připojení prakticky vždy vyvolá určité náklady. Pokud při převodu rezervovaného příkonu nebo výkonu žadatel je ochoten hradit dodatečné náklady, nevidíme důvod žadateli nevyhovět. Převod je často potřeba z majetkoprávních důvodů, kdy žadatel není schopen projednat kabelovou trasu k původně navrženému místu připojení.

Platné znění s vyznačením změn:
(2) Rezervovaný příkon nebo výkon lze převádět, jen pokud je to technicky možné a realizace převodu rezervovaného příkonu nebo výkonu nevyvolá dodatečné náklady související s pořízením, výstavbou nebo úpravami přenosové nebo distribuční soustavy.
(2) Rezervovaný příkon nebo výkon lze převádět, jen pokud je to technicky možné, a to i v případě, že převod rezervovaného příkonu nebo výkonu vyvolá dodatečné náklady související s pořízením, výstavbou nebo úpravami přenosové nebo distribuční soustavy. Provozovatel přenosové soustavy nebo distribuční soustavy umožní převod rezervovaného příkonu nebo výkonu pokud se žadatel zaváže k  úhradě dodatečných nákladů souvisejících s pořízením, výstavbou nebo úpravami přenosové nebo distribuční soustavy vyvolanými požadovaným převodem rezervovaného příkonu nebo výkonu a popřípadě i nákladů již vynaložených provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy na připojení a zajištění požadovaného příkonu nebo výkonu všech míst připojení podle § 11 a 12, se zohledněním žadatelem již uhrazených nákladů spojených s připojením.

5) Zrušení ustanovení § 13 odst. 4 návrhu vyhlášky

Požadujeme doplnit nový novelizační bod 26, kterým bude zrušeno ustanovení § 13 odst. 4 bez náhrady. Níže uvádíme návrh znění tohoto bodu:
26. V § 13 odstavec 4 se ruší.
Ostatní body se přečíslují.

Alternativně vložit nový novelizační bod v následujícím znění:
26. V § 13 odstavec 4 se ruší slovo “pouze” a slova “již připojených zařízení” nahrazují slovy “rezervovaný ode dne uzavření smlouvy o připojení”.

Odůvodnění: 
Nepovažujeme za opodstatněné omezení převodu rezervovaného příkonu a výkonu pouze na stávající výrobny. U již připojených zařízení ve většině případů není důvod převodu rezervovaného výkonu, neboť tato zařízení již mají všechno potřebné k provozu zdroje splněno. Naopak vnímáme potřebu povolit převod rezervovaného výkonu u připravovaných projektů, zejm. např. při vynucené změně technologie, kdy původní např. 2MW výkonová řada již není k dispozici a nejbližší náhradou je 4MW výkonová řada, které ale nelze připojit v původním místě do místní sítě, ale blíže k rozvodně, kde má žadatel rezervovaný výkon pro další VTE.

Platné znění s vyznačením změn:
Podmínky připojení zařízení k elektrizační soustavě nad rámec standardních připojení
§ 13
…
(4) K převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze rezervovaný příkon nebo výkon již připojených zařízení. Ustanovení § 10 se nepoužije.
Alternativa:
(4) K převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze rezervovaný příkon nebo výkon již připojených zařízení rezervovaný ode dne uzavření smlouvy o připojení. Ustanovení § 10 se nepoužije.


Doporučující připomínka nad rámec návrhu vyhlášky

Zavedení „pořadníku“ žadatelů o připojení
Doporučujeme zavedení tzv. “pořadníku” žadatelů o připojení, kteří nebyli připojeni k elektrizační soustavě podle § 8 odst. 5 vyhlášky, nebo jim bylo umožněno připojení s negarantovaným výkonem podle § 8 odst. 6 návrhu vyhlášky o připojení k elektrizační soustavě, ve spojení s příslušnými ustanoveními energetického zákona. 
Tuto úpravu navrhujeme zároveň v zájmu řádné transpozice čl. 6a směrnice 2019/944, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, kdy jedním z požadavků na regulační rámec, který mají členské státy implementovat, je podle odst. 1 písm. b) nadepsaného ustanovení zajištění přechodu ze smluv o flexibilním připojení na smlouvy s pevným připojení na základě stanoveného mechanismu, jakmile to bude umožňovat stav rozvoje sítě.

	

Vysvětleno.

Uvedená problematika rezervace výkonu/příkonu není předmětem změny vyhlášky. Navrhovatel navíc nenavrhuje žádné konkrétní řešení na úrovni vyhlášky o připojení. 


Akceptováno jinak.

V rámci vypořádání byl přijat návrh na snížení nevratné části podílu na oprávněných nákladech po dobu 12 měsíců, nicméně došlo ke snížení na 30%, nikoliv navrhovaných 10 – 20%. 

Ačkoliv chápeme přednesené argumenty, přikročili jsme k přijetí varianty, která dle našeho názoru lépe zohledňuje protichůdné zájmy dotčených účastníků trhu.


Neakceptováno.

Předložený materiál přístup k převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu nemění. V této části je zachována dosavadní právní úprava.

Vysvětleno.

ERÚ nemůže nerespektovat, že zákon lex plyn (sněmovní tisk 883, aktuálně postoupený do Senátu) přináší ke stejnému datu účinnosti – 1.8.2025 – nové povinnosti pro tuto vyhlášku. Obzvláště při předpokladu, že zákonodárce považuje toto téma za klíčové, a jehož podstatu je nutné řešit okamžitě (při principu racionálního zákonodárce lze dedukovat z toho že, zákon neobsahuje žádnou odloženou účinnost pro povinnosti ze zákona pro žadatele o připojení, zmocnění, přechodné ustanovení; a celkově bylo akutně toto téma doplněno pozměňovacím návrhem). Jak transparentně píšeme v předkládací zprávě do MPŘ, jakož i v mnoha částech důvodové zprávy, legislativní proces k lex plyn monitorujeme, a legislativní proces k této vyhlášce bude nadřazené právní úpravě případně přizpůsoben (musí být přizpůsoben; vyhláška nemůže být účinná dříve než zákon, a nemůže obsahovat úpravu, ke které zákon nedává zákonný základ).

Neakceptováno.

Předložený materiál přístup k převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu nemění. V této části je zachována dosavadní právní úprava.

Neakceptováno.

Předložený materiál přístup k převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu nemění. V této části je zachována dosavadní právní úprava.

Vysvětleno.

Energetický regulační úřad při sběru podnětů již před přípravou novely této vyhlášky avizoval, že tato problematika nebude předmětem novely, načež nad touto problematikou neproběhla ani žádná diskuse v rámci pracovních jednání.

Zároveň se jedná o zásah do samotné struktury vyřizování žádostí o připojení, který není možné provést pouhou úpravou vyhlášky, ale taková úprava vyžaduje primárně úpravu na zákonné úrovni (v ohledu provedení transpozice směrnice).


	Unie zaměstnavatelských svazů ČR
č.j. 25072
	Obecná zásadní připomínka:

Materiál neřeší systematicky problémy v oblasti rezervací výkonů / příkonů nových OZE 
Dokument podle nás nedostatečně reaguje na skutečnou situaci na trhu, především v oblasti připojování nových OZE. Ty způsobují potíže nejen pro PDS, ale i pro samotný sektor OZE a je v zájmu všech je tyto problémy efektivně řešit.
Důvody pro drtivou většinu rezervovaných výkonů např. u solárních elektráren však nejsou, jak se často uvádí, spekulace, ale skutečnost, že investoři narážejí při developmentu projektů v Česku na obrovský počet překážek v povolovacích procesech a dalších oblastech, které nemohou ovlivnit. Zároveň jsou ale (např. kvůli nastavení dotačních programů či nedostatečným informacím o stávajících ale hlavně budoucích volných kapacitách DS) nuceni zajistit výkon pro každý projekt, u kterého zvažují investice.
V ideálním případě by rezervace kapacity měl být jedním z posledních bodů v procesu developmentu např. velké solární elektrárny. V realitě to ale není možné, protože proces developmentu je v Česku dnes zhruba následující:
· Zájemce o výstavbu FVE vytipuje vhodný pozemek a začne např. s oslovením obce, od které zjistí některé informace
· Poté chce žádat o dotace z Modernizačního fondu, aby získal jistotu, že projekt bude ekonomicky životaschopný a aby mohl oslovit investory či banky ohledně předběžných informací o financování. Ti ale chtějí mít informace o pravděpodobnosti, že projekt získá dotaci, než do něj vloží prostředky. V tomto okamžiku je investor nucen požádat o SOP i když neví, zda v průběhu developmentu bude narážet na neřešitelné překážky ani jak dlouho bude proces trvat.
· Nemá přitom možnost zjistit u PDS, zda v dané lokalitě bude např. volná kapacity v horizontu 3-5 let. 
· Zájemce kromě toho může narazit v rámci developmentu na skoro neomezený počet problémů, které nemůže ovlivnit, například:
· Obec během developmentu (tedy poté, co byla podepsána SOP) zahájí změnu územního plánu, kterým chce plošně zakázat výstavbu FVE.  
· V rámci povolování kabelové trasy narazí na odpor majitelů pozemků, anebo se protáhne vyjednávání
· Narazí na nepřátelské úředníky na stavebním úřadu či jinde, které development prodlouží o měsíce či roky
V těchto případech není „blokace“ kapacit vinou investora, ale státu, který není schopný efektivně odstraňovat bariéry, zamezovat systematickému vydírání investorů ze strany majitelů pozemků či obcím. 
Skutečně efektivní cesta pro uvolnění blokovaných kapacit je:
· Zrušit podmínku, že již při žádosti o dotace musí být doložena zajištěná kapacita
· Odstranit bariéry v povolovacích procesech

Konkrétní zásadní připomínky
 
1) K § 12 odst. 8
„(8) Žádá-li se o připojení zařízení k napěťové hladině vysokého napětí a vyšších, nevratná část podílu na oprávněných nákladech je ve výši 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech.“

Pojem nevratná část bývá v praxi chápán jako náhrada za skutečně vynaložené náklady na přípravu projektu, zejména na zpracování podkladů, studií či projektové dokumentace, zadávaných externím subjektům. Tyto přípravné náklady se běžně pohybují v rozmezí 20–30 % z celkových oprávněných nákladů. Navrhovaná výše 50 % proto působí jako nepřiměřená, zejména v kontextu navýšení měrných nákladů dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 16/2016 Sb. (až 1,02 mil. Kč za MW). Takto vysoká částka může odrazovat i seriózní investory, nikoliv pouze spekulativní žadatele, a ve výsledku zpomalit investice do rozvoje infrastruktury.

Samotný koncept nevratné částky je sice podle nás v současné situaci dočasným řešením proti spekulantům, avšak z výše uvedených důvodů nelze podle nás „trestat“ investory za to, že narazí na překážky v rámci developmentu, které nejsou možné zmapovat ještě před podáním žádostí.

Částka 50 % je podle nás příliš vysoká a spíš povede k poklesu zájmu investorů o výstavbu OZE v Česku, protože při současných bariérách v povolování (a i investorsky rizikové situaci, kterou způsobilo Ministerstvo financí přílepky v rámci Lex OZE III) by znamenala příliš vysoké riziko.

V situaci, kdy investoři zjišťují, že více než polovina projektů v rámci developmentu narazí na neřešitelné překážky (které, jako v případě zahájení změny územního plánu obce, neexistovaly při zahájení procesu), by ztráta 50% poplatků zvýšila náklady na výstavbu OZE o tolik, že Česku nebude moc konkurovat s okolními zeměmi o přízeň investorů a bude ohroženo naplnění SEK a dalších strategických dokumentů.

Navrhujeme dvě alternativy:
a) Vhodnější alternativou by bylo zavedení mechanismu, kdy by 50 % výše podílu bylo sice složeno ihned jako rezervační poplatek, ale po dobu 6–12 měsíců zůstávalo vratné. Toto období by sloužilo k ověření reálné uskutečnitelnosti projektu – například k zajištění věcných břemen, souladu s územním plánem, získání stanoviska obce, posouzení technické proveditelnosti apod. Teprve po uplynutí této lhůty a při pokračování projektu by se částka stala nevratnou. Pokud by investor z projektu v této lhůtě z objektivních důvodů odstoupil, byla by mu záloha vrácena.
Tento model zachovává motivační funkci poplatku, ale zároveň nepenalizuje investory ve fázi, kdy teprve zjišťují, zda je projekt realizovatelný. Při současné legislativě seriózní investoři obvykle tyto kroky nepodnikají před získáním rezervace kapacity v síti, protože bez ní nemohou projekt dále rozpracovávat.
b) Částku snížit na 10-20%.

2) K § 13 odst. 4
V bodu 4), který zní: K převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze rezervovaný příkon nebo výkon již připojených zařízení. Ustanovení § 10 se nepoužije.“ Navrhujeme vypustit slova „již připojených zařízení“.
	

Vysvětleno.

Uvedená problematika rezervace výkonu/příkonu není předmětem změny vyhlášky. Navrhovatel navíc nenavrhuje žádné konkrétní řešení na úrovni vyhlášky o připojení. 


Akceptováno jinak.

V rámci vypořádání byl přijat návrh na snížení nevratné části podílu na oprávněných nákladech po dobu 12 měsíců, nicméně došlo ke snížení na 30%, nikoliv navrhovaných 10 – 20%. 

Ačkoliv chápeme přednesené argumenty, přikročili jsme k přijetí varianty, která dle našeho názoru lépe zohledňuje protichůdné zájmy dotčených účastníků trhu.


Neakceptováno.

Předložený materiál přístup k převedení rezervovaného příkonu nebo výkonu nemění. V této části je zachována dosavadní právní úprava.


Stránka 1 z 32