Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDF4GPH8Y najdete zde
IV.
ODŮVODNĚNÍ
k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 487/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 16/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 248/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 16/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Podle ustanovení § 98a odst. 2 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „energetický zákon“) je Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) povinen stanovit vyhláškou způsob podání žádosti a podmínky připojení výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě, včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě, pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě.
Na základě ustanovení § 98a odst. 2 písm. g) energetického zákona vydal v roce 2016 Úřad vyhlášku č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (dále jen „vyhláška o připojení“ nebo „vyhláška č. 16/2016“). Vyhláška č. 16/2016 byla v roce 2021 novelizována vyhláškou č. 487/2021 Sb. a následně v roce 2024 byla novelizována vyhláškou č. 248/2024 Sb.
Navrhované úpravy vyhlášky č. 16/2016 Sb. zejména reflektují požadavky na připojování nových zařízení do elektrizační soustavy (požadavky stanovené novelou energetického zákona č. xxx/2025 Sb., tzv. Lex OZE III, sněmovní tisk 656 podepsaný prezidentem ČR 13. března 2025) a zároveň reflektují dosavadní zkušenosti se stávajícím nastavením procesu připojování zařízení k elektrizační soustavě.
Z důvodu, že aktuálně byla ve 2. čtení projednána související novela energetického zákona (tzv. Lex plyn, sněmovní tisk 883), která směřuje ke stejné účinnosti jako Lex OZE III a předkládaná novela vyhlášky, a tato novela Lex plyn upravuje zmocnění pro vyhlášku o připojení, kdy požaduje přejmenovat současnou koncepci stanovení podílů na úhrady paušální částky, a především pak nově upravit způsob stanovení nevratné části této paušální úpravy, je předkládaný návrh vyhlášky nucen upravit dané téma již nyní, pokud má být aplikováno od účinnosti narýsované zákonnou účinností souvisejících povinností (zákonodárce neupravuje žádnou garantovanou legisvakanční lhůtu na přípravu vyhlášky a naopak změny pro vyhlášky jsou pozměňovacími návrhy vedeny jako urgentní s cílem zvýšit připojitelnost zajištěním neblokování kapacit v konečném důsledku nevyužívanými požadavky, což v sobě konečném důsledku nese východisko pro ČR i pro různé kategorie výkaznictví vůči EU o co nejrychlejším zajištění nástrojů pro řešení problematiky připojitelnosti). Proto z důvodu, že změny vyhlášky - novelou Lex plyn předurčené - nejsou rozsáhlé, s výjimkou jednoduchého pravidla stanovení nevratné části jsou dokonce jen terminologické a neodchylují se od dosavadní koncepce, se úřad rozhodl předložit návrh vyhlášky s těmito změnami, kdy jejich ponechání ve vyhlášce bude v průběhu legislativního procesu moderováno v rámci konfrontace s realitou legislativního procesu k Lex plyn. Jedná se o novelizační body č. 2, 23 a 25.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
S ohledem na výše uvedené je nutné provést nezbytné úpravy této vyhlášky tak, aby její obsah naplňoval zmocnění vyplývající z novely zákona č. xxx/2025 Sb. (lex OZE III) a požadavky na připojení nových zařízení do elektrizační soustavy stanovené touto novelou, a současně aby tento obsah vyhovoval dosavadním i budoucím potřebám na připojení v elektroenergetice.
Primární úpravy navrhované právní úpravy se nesou v duchu zavedení podmínek pro připojení zařízení pro ukládání elektřiny. Ve vyhlášce není zapotřebí vytvářet zcela nové speciální postupy pro připojení zařízení pro ukládání elektřiny. Vyhláškou nastavené postupy dostatečně vyhovují tomu, aby mohlo být zařízení pro ukládání elektřiny připojováno obdobnými postupy, které aktuálně platí pro připojení jiných zařízení, a to například pro výrobny elektřiny. V souvislosti s rozšířením souboru zařízení, které je možné do elektrizační soustavy připojit, tak dochází i ke zjednodušení souboru náležitostí, které je nutné uvést při podání žádosti o připojení. Návrhem vyhlášky dochází ke sjednocení příloh č. 1 až 7 do jedné, kterou se definují náležitosti pro všechny možné způsoby připojení zařízení do elektrizační soustavy. Tímto krokem se zamezí dalšímu „bujení“ nových příloh definujících obecné i specifické náležitosti žádostí o připojení zařízení pro ukládání elektřiny.
V souvislosti s rostoucími požadavky na připojování nových zařízení do elektrizační soustavy (zejména výroben elektřiny) a omezenými možnostmi elektrizační soustavy, tak rostou i nároky na její další rozvoj, který spočívá například v posilování stávajících vedení, budování nových vedení, posilování transformačních vazeb nebo zavádění pokročilých technologií řízení. Rostoucí náklady spojené s posilováním elektrizační sítě je nutné částečně promítnout i do podílů na připojení.
Podle novely energetického zákona Lex plyn je příslušný účastník trhu – žadatel povinen podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že výrobna elektřiny nebyla připojena. Pro vyhlášku tato změna terminologie znamená pouze jednu novou věcnou úpravu, kdy vyhláška má podle zmocnění Lex plyn nově stanovit způsob stanovení této nevratné části.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je vyhláška navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Podle ustanovení § 98a odst. 2 písm. g) energetického zákona je Úřad povinen stanovit vyhláškou způsob podání žádosti a podmínky připojení výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě, včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě, pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě.
Předkládaný návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška o obsahových náležitostech, je v souladu s výše uvedeným zmocněním i s ustanoveními energetického zákona, která provádí.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie. Návrh vyhlášky zasahuje do transpozičních ustanovení ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, jedná se tedy o návrh retranspoziční povahy, ačkoliv věcně k nové implementaci nedochází.
Návrh vyhlášky je v souladu s právní úpravou EU, a to konkrétně zejména s
· nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou,
· směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU,
· nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009,
· nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011, o integritě a transparentnosti velkoobchodních trhů s energií,
· nařízením Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě.
Návrh vyhlášky není v rozporu s žádným dalším předpisem EU upravujícím obchod s elektřinou ani jinými předpisy EU. Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ani obecnými právními zásadami práva EU.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředpokládá žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani rozpočet Energetického regulačního úřadu, stejně tak v důsledku úpravy vyhlášky nevznikne potřeba navýšení počtu pracovníků. V důsledku navrhované právní úpravy se rovněž nepředpokládá jakýkoli dopad do veřejných rozpočtů územních samosprávních celků. Jednotlivé návrhy na úpravu byly předběžně konzultovány s dotčenými účastníky trhu, s cílem dosažení konsenzu napříč dotčenými stranami. Úpravou vyhlášky bude podpořeno stabilní a předvídatelné prostředí pro všechny účastníky trhu s elektřinou v ČR.
Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Předkládaným návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických osob a právnických osob
Práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou jsou zakotvena na úrovni zákona. Návrh vyhlášky provádí a detailněji rozpracovává zejména podmínky připojení jednotlivých zařízení včetně stanovení termínů a způsobu výpočtu podílu nákladů spojených s připojením.
Klíčovou úpravou je začlenění provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny do stávajících postupů a procesů - úprava je navržena v souladu s energetickým zákonem tak, aby provozovatel zařízení měl i v prováděcím právním předpise stejné postavení účastníka trhu jako již existující účastníci trhu.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotní postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky bude mít pozitivní nepřímé sociální dopady v mezích ustanovení energetického zákona, která provádí. Navrhované úpravy provádějící zákonem stanovené cíle a požadavky by měly subsidiárně přispět k rozvoji připojování zařízení pro ukládání elektřiny a zvýšit míru absorbce jejich připojení do elektrizační sítě České republiky. Toto vše primárně s cílem zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na výrobě a spotřebě elektřiny a sekundárně s cílem umožnit aktivním zákazníkům využívat vyrobenou elektřinu nejen pro vlastní spotřebu, ale také v rámci nově se rozvíjejících služeb na trhu s elektřinou (např. sdílení elektřiny, poskytování flexibility, a to napřímo nebo prostřednictvím závislého, potažmo nezávislého agregátora). Zvolené řešení nemá negativní vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin. Nepředpokládají se přímé dopady na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky plně respektuje principy právní úpravy ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů tak, jak jsou zakotveny zejména zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů. Neupravuje žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná vyhláška, resp. jí předkládaný návrh řešení, není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jde o návrh, který se dotýká podnikatelských subjektů, a nelze předpokládat, že by důsledkem přijetí předkládaného materiálu mohla být přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen. Z tohoto hlediska je návrh vyhlášky neutrální.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh negeneruje žádné dopady v oblasti bezpečnosti nebo obrany státu.
Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Návrh vyhlášky nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst. Splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti v rámci zhodnocení podle Metodiky CIA a neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.
Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nesouvisí s digitální agendou. Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost ani nepředpokládá budování digitálních služeb, nedotýká se informačních systémů veřejné správy. Posouzení technologické neutrality a uživatelské přívětivosti předloženého návrhu není relevantní, vyhláška pouze v příslušném rozsahu provádí ustanovení energetického zákona, která byla v souladu s uvedenými zásadami posouzena a pozitivně zhodnocena.
Zvláštní část
Čl. I
K bodu 1
V § 1 písm. a) se doplňuje rozsah zmocnění pro tuto vyhlášku, a to v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 2
Terminologické sesouladění s novelou energetického zákona Lex plyn. Nejedná se však o změnu koncepce, na které je dosavadní vyhláška postavena.
(pozn. tento novelizační bod může být odstraněn, pokud legislativní proces k novele energetického zákona Lex plyn povede k odstranění nebo odložení požadavků na vyhlášku o připojení).
K bodu 3
V § 2 písm. b) dochází ke zpřesnění a současně zjednodušení definice rezervovaného výkonu. V případě této úpravy se jedná pouze o legislativně technickou úpravu. Navrhovanou změnou nedochází k věcné změně významu této definice.
K bodu 4
V § 2 písm. c) se rozšiřuje soubor zařízení, které lze podle této vyhlášky připojit do elektrizační soustavy, o zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 5
V § 2 písm. e) dochází ke zjednodušení textace, kdy se ruší odkaz na připojení mikrozdroje a žadatelem je fyzická nebo právnická osoba, která obecně žádá o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě nebo o změnu rezervovaného příkonu nebo výkonu stávajícího zařízení připojeného k distribuční soustavě. Odkaz na připojení mikrozdroje je nadbytečný, jelikož mikrozdroj (výrobna elektřiny) je obecně zařízení, v souladu s definicí k této vyhlášce.
Dále se toto ustanovení doplňuje o zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 6
V navrhovaných ustanoveních dochází k doplnění zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 7
V § 2 se doplňuje nová definice instalovaného výkonu zařízení pro ukládání elektřiny, protože vyhláška tento pojem využívá (obdobně jako pojem instalovaný výkon výrobny) pro účely definování podmínek připojení v souladu se zmocněním pro tuto vyhlášku.
K bodu 8
V § 3 odst. 2 písm. a) dochází k zobecnění, a to ve smyslu toho, že podmínky odstavce 1 není nutné uplatnit ve chvíli, kdy dochází ke změně držitele licence bez přerušení připojení zařízení. Tímto se rovněž rozšiřuje skupina (ve smyslu definice zařízení v § 2 písm. c) návrhu vyhlášky), na kterou se tato podmínka uplatní.
K bodu 9
V § 3 odst. 2 písm. c) dochází k přečíslování vlivem koncepční úpravy příloh k této vyhlášce. Vlivem nového koncepčního uspořádání příloh dochází k jejich redukci.
K bodu 10
V § 3 odst. 2 písm. f) dochází k zobecnění v tom smyslu, že je zaveden obecný odkaz na příslušné paragrafové ustanoví této vyhlášky.
K bodu 11
V § 3 odst. 2 písm. h) se ruší z důvodu rušení § 16a. V tomto smyslu je dané ustanovení nadbytečné.
K bodu 12
V § 3 odst. 3 dochází ke zjednodušení definice rezervovaného výkonu v místě připojení. Jednak se zavádí obecný pojem „zařízení“, kterým se nahrazuje odběrné místo nebo výrobna elektřiny, a také se zavádí rozlišení připojených zařízení dle způsobu připojení, a to zda je zařízení připojeno přes výkonovou elektroniku, prostřednictvím niž jsou generátory připojeny, nebo nikoliv.
Úřad rovněž přistoupil k nahrazení pojmu „instalovaný výkon“ pojmem „jmenovitý výkon“, který nejlépe vyjadřuje výkon daného zařízení, pro které se sjednává rezervovaný výkon v přenosové nebo distribuční síti.
K bodu 13
V § 4 odst. 1 písm. a) dochází k zobecnění v tom smyslu, že je zaveden obecný odkaz na příslušné paragrafové ustanoví této vyhlášky.
K bodu 14
V § 4 odst. 1 písm. c) dochází k přečíslování vlivem koncepční úpravy příloh k této vyhlášce. Vlivem nového koncepčního uspořádání příloh dochází k jejich redukci.
K bodu 15
V § 4 odst. 1 písm. d) dochází k doplnění zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 16
V § 4 odst. 1 písm. g) dochází k doplnění zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 17
V § 4 odst. 2 dochází k doplnění zařízení pro ukládání elektřiny v souladu s rozšířením zmocnění podle zákona č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III). V souvislosti s doplněním zařízení pro ukládání elektřiny se ruší odkaz na žádost o připojení výrobny a zavádí se obecný odkaz na žádost o připojení.
V § 4 odst. 2 písm. b) dochází k uvedení do souladu s platnou terminologií dle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
K bodu 18
V § 4 odst. 3 dochází k přečíslování vlivem koncepční úpravy příloh k této vyhlášce. Vlivem nového koncepčního uspořádání příloh dochází k jejich redukci.
K bodu 19
V § 5 se ruší dosavadní ustanovení odst. 1 až 3. Tato ustanovení nejsou již plně funkční v prostředí nových entit na trhu s elektřinu, například zařízení pro ukládání elektřiny.
K bodu 20
V § 6 odst. 4 dochází k doplnění zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 21
V § 8 odst. 1 písm. h) se doplňuje instalovaný výkon zařízení pro ukládání elektřiny. Doplnění této podmínky pouze reflektuje obdobný princip, který se uplatňuje u posuzování žádostí o připojení výroben elektřiny. Je-li v žádosti o připojení uvedeno zařízení pro ukládání elektřiny, musí provozovatel přenosovou nebo distribuční soustavy posuzovat žádost mimo jiné i s ohledem na instalovaný výkon tohoto zařízení.
K bodu 22
V § 9 odst. 4 dochází k přečíslování vlivem koncepční úpravy příloh k této vyhlášce. Vlivem nového koncepčního uspořádání příloh dochází k jejich redukci.
K bodu 23
Podle novely energetického zákona Lex plyn je příslušný účastník trhu – žadatel povinen podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky.
Koncept paušalizované platby je již nyní ve vyhlášce obsažen (úhrada podílu na nákladech spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu („podíl na oprávněných nákladech“)), zákon nepředurčuje vyhlášku k věcné změně, ale k terminologické úpravě, a ta je předmětem tohoto novelizačního bodu.
(pozn. tento novelizační bod může být odstraněn, pokud legislativní proces k novele energetického zákona Lex plyn povede k odstranění nebo odložení požadavků na vyhlášku o připojení).
K bodu 24
V § 12 odst. 1 a 6 dochází k přečíslování vlivem koncepční úpravy příloh k této vyhlášce. Vlivem nového koncepčního uspořádání příloh dochází k jejich redukci.
K bodu 25
Podle novely energetického zákona Lex plyn je příslušný účastník trhu – žadatel povinen podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že výrobna elektřiny nebyla připojena. Pro vyhlášku tato změna terminologie znamená pouze jednu novou věcnou úpravu, kdy vyhláška má podle zmocnění Lex plyn nově stanovit způsob stanovení této nevratné části. Pro napěťové hladině vysokého napětí a vyšších je tak stanovena nevratná část podílu na oprávněných nákladech ve výši 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, kdy tato hodnota odpovídá již existující vyhláškové povinnosti zálohové platby (a konsoliduje a nenaruší tak již uplatňované systémy vzájemných soukromoprávních platebních povinností sjednávaných ve smlouvě o připojení mimo působnost této vyhlášky).
(pozn. tento novelizační bod může být odstraněn, pokud legislativní proces k novele energetického zákona Lex plyn povede k odstranění nebo odložení požadavků na vyhlášku o připojení).
K bodu 26
V § 15 odst. 2 dochází k doplnění zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 27
V § 15 odst. 2 dochází k přečíslování vlivem koncepční úpravy příloh k této vyhlášce. Vlivem nového koncepčního uspořádání příloh dochází k jejich redukci.
K bodu 28
V § 16 dochází ke zjednodušení názvu postupu a to tak, aby bylo možné tímto postupem připojit i zařízení pro ukládání elektřiny.
K bodu 29
V § 16 odst. 1 dochází k doplnění podmínek pro připojení zjednodušeným způsobem zařízení pro ukládání elektřiny. Zároveň se doplňuje podmínka z odstavce 2 písm. e), která je rozšířena i o zařízení pro ukládání elektřiny. V odběrném místě lze připojit zjednodušeným způsobem pouze takové množství mikrozdrojů a zařízení pro ukládání elektřiny u nichž v součtu hodnota instalovaného výkonu nepřesáhne 10,8 kW.
K bodu 30
V § 16 odst. 2 a 4 dochází k doplnění zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 31
V § 16 odst. 2 písm. c) a § 16 odst. 4 dochází k přečíslování vlivem koncepční úpravy příloh k této vyhlášce. Vlivem nového koncepčního uspořádání příloh dochází k jejich redukci.
K bodu 32
V § 16 odst. 2 se písm. e) ruší z důvodu přesunutí do odstavce 1 (viz bod 27).
K bodu 33
V § 16 odst. 3 dochází k doplnění zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 34
Návrhem novely se ruší § 16a, který byl i po krátké době své aplikace vyhodnocen jako nefunkční a nadbytečný, jelikož podstatné podmínky připojení v tomto režimu jsou dány v § 28 odst. 5 energetického zákona. Technické podmínky definují provozovatele distribučních soustav v rámci řádů distribučních soustav.
K bodu 35
Vyhláška zavádí novou přílohu č. 1, kterou se stanoví náležitosti žádosti o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě. Jedná se o „univerzální“ přílohu, kterou se stanoví náležitosti pro všechny případy možností připojení zařízení, které byly uvedeny v původních přílohách č. 1 až 7. Primárním důvodem je zjednodušení a předejití dalšímu bujení nových příloh stanovující náležitosti žádosti o připojení zařízení pro ukládání elektřiny.
Vyhláška nově stanoví výši měrného podílu žadatele o připojení na oprávněných nákladech spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu a výkonu. Pro stanovení nové výše měrného podílu byl použit Index stavebních prací pro místní (NN) a dálková (VN a VVN a PS) vedení od začátku roku 2021 do 4Q 2024. Průměrná hodnota navýšení pro rezervací příkonu činí 5,1 % a pro rezervaci výkonu činí 4,4 %. Toto navýšení částečně kompenzuje vývoj cenové hladiny a současně přispívá ke snížení míry socializace nákladů na připojení na všechny účastníky trhu, jelikož aktuálně jsou například na hladině nízkého napětí průměrně adresně uhrazené náklady na připojení rezervovaného výkonu pouze ze zhruba 2 % vzniklých nákladů spojených s připojením výkonu na straně provozovatele distribuční soustavy.
Při stanovení výše měrného podílu rovněž došlo ke změně metodiky zaokrouhlování. Zatímco v minulosti docházelo při stanovení měrného podílu ve vyhlášce k zaokrouhlení směrem dolů, nyní se aplikuje zaokrouhlení směrem nahoru.
K bodu 36
Vlivem zavedení nové přílohy č. 1 a přílohy č. 2 dochází ke zrušení příloh č. 3 až 8 a v důsledku toho k přečíslování dosavadních příloh č. 9 a 10 na přílohy č. 3 a 4. Úprava je pouze legislativně technická.
K bodu 37
Příloha se doplňuje o zařízení pro ukládání elektřiny v souladu se zákonem č. xxx/2025 Sb. (Lex OZE III).
K bodu 38
Legislativně technická úprava v návaznosti na zrušení dosavadní přílohy č. 11.
Čl. II
K Účinnosti
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2025 (pozn.: bude uvedeno datum odpovídající prvnímu dni pátého měsíce ode dne vyhlášení Lex OZE III),
Navrhované datum je předurčeno nastavenou účinností zákona lex OZE III, a stejně jako zákon samotný tak představuje vychýlení, nicméně možné vychýlení, od požadavků zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.