Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSDFHC5PNR najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                    POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                               9. volební období

               942/0

Návrh poslankyně Bereniky Peštové na vydání zákona, kterým se mění
 zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon

                     o obalech), ve znění pozdějších předpisů

                       Zástupce předkladatele: Peštová B.
                       Doručeno poslancům: 3. dubna 2025 v 8:41
                                                   ZÁKON
                                                ze dne ... 2025,

 kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o
                                obalech), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                      Čl. I

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění
zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004
Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008
Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011
Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona č. 64/2014
Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 149/2017 Sb., zákona č.
183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 545/2020 Sb., zákona
č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 244/2022 Sb. a zákona 87/2023 Sb., se mění
takto:

1. V § 2 se na konci písm. y) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena z) a za), která
    zní:
    „z) odpadovým podnikatelem právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba, jejímž
    předmětem podnikání je nakládání s odpady, zejména s odpady z obalů, a právnická osoba
    nebo fyzická podnikající osoba, jejíž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady z obalů
    nebo s obchodováním s druhotnou surovinou z odpadů z obalů,
    za) vertikálně integrovanou skupinou skupina dvou či více majetkově propojených
    právnických osob, které může tatáž osoba ovlivňovat, nebo tytéž osoby společně mohou, a
    to přímo nebo nepřímo, uplatňovat vliv, jestliže tato skupina zahrnuje také odpadového
    podnikatele, anebo jestliže člen této skupiny nebo členové této skupiny společně mohou
    ovlivňovat odpadového podnikatele, anebo jestliže odpadový podnikatel, může uplatňovat
    vliv na tyto propojené právnické osoby; má se za to, že schopnost ovlivňovat odpadového
    podnikatele má ten, kdo ovládá odpadového podnikatele nebo kdo v odpadovém
    podnikateli, který je právnickou osobou, a samostatně nebo s osobami jednajícími ve shodě
    drží podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu převyšující 10 %, nebo ten, kdo
    může jmenovat člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo vedoucího zaměstnance
    odpadového podnikatele nebo osoba jednající s takovou osobou ve shodě.“.

2. V § 18 odst. 3 se číslovky „33“ nahrazují číslovkami „5“.

3. V § 18 se za odst. 4 doplňuje nový odstavec, který zní:

    „(5) Akcionář autorizované společnosti se nesmí přímo ani nepřímo podílet na činnosti
    odpadového podnikatele nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny.“

    Ostatní odstavce se přečíslují.

4. V § 18 odst. 8 se číslovka „6“ nahrazuje slovy „7 nebo v § 19 odst. 2“.

5. V § 19 se na konci odst. 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „ a nesmí být v
    pracovním nebo obdobném poměru vůči odpadovému podnikateli, nebo společnosti, která
    je členem vertikálně integrované skupiny, nebo osobě, která je členem stejné propojené
    skupiny jako odpadový podnikatel, ani být členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady
    odpadového podnikatele nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny,
    nebo osoby, která je členem stejné propojené skupiny jako odpadový podnikatel.“.

6. V § 19 se za odst. 2 doplňují nové odstavce 3 a 4, které zní:

    „(3) Autorizovaná společnost musí být z hlediska své právní formy, organizace, vlastnické
    struktury a rozhodování nezávislá na odpadových podnikatelích. Autorizovaná společnost
    nesmí být držitelem oprávnění k nakládání s odpady a nesmí přímo ani nepřímo uplatňovat
    vliv na odpadového podnikatele.

    (4) K zajištění nezávislosti autorizované společnosti podle odstavce 3 se uplatní tato
    minimální kritéria:

          a) osoby odpovědné za řízení, zejména členové statutárního orgánu, členové dozorčí
               rady nebo vedoucí zaměstnanci autorizované společnosti, se nesmí přímo ani
               nepřímo podílet na organizačních strukturách odpadového podnikatele nebo
               společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny;

          b) členem statutárního orgánu nebo členem dozorčí rady nebo vedoucím
               zaměstnancem autorizované společnosti nesmí být fyzická nebo právnická osoba,
               která je členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím
               zaměstnancem odpadového podnikatele nebo společnosti, která je členem
               vertikálně integrované skupiny, nebo osoby, která je členem stejné propojené
               skupiny jako odpadový podnikatel, a nesmí být vůči takovým osobám ani v
               pracovním nebo jiném obdobném poměru;

          c) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem
               autorizované společnosti nesmí být osoba, jejíž osoba blízká je členem statutárního
               orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem odpadového
               podnikatele nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny, nebo
               osoby, která je členem stejné propojené skupiny jako odpadový podnikatel.“.

7. V § 21a odst. 3 se číslovka „5“ nahrazuje číslovkou „2“ a číslovka „50“ se nahrazuje
    číslovkou „25“.
                                                      Čl. II

                                          Přechodná ustanovení

1. Autorizovaná společnost a její akcionáři jsou povinni uvést svůj stav do souladu s § 19
     odst. 3 a 4 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
     zákona, nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jestliže podíl
     jednotlivého akcionáře nebo akcionářů jednajících ve shodě na základním kapitálu
     autorizované společnosti nebo na hlasovacích právech autorizované společnosti ke dni
     nabytí účinnosti tohoto zákona přesahuje maximální výši tohoto podílu stanovenou podle
     zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je tento
     akcionář povinen nebo tito akcionáři povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit
     Ministerstvu životního prostředí a uvést výši svého podílu do souladu se zákonem č.
     477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 18
     měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

                                                     Čl. III

                                                   Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.
              Důvodová zpráva

Obecná část

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení
nezbytnosti navrhované úpravy

A.1 Snížení zákonné rezervy autorizované obalové společnosti

V roce 2022 došlo v reakci na ceny energií k prudkému růstu nákladů ve zpracování a přepravě
odpadu, souběžně došlo k stejně prudkému poklesu cen druhotných surovin, a tedy i poklesu
příjmů systému třídění z jejich prodeje. Současný růst nákladů i pokles příjmů vytvořil deficit
v bilanci příjmů a nákladů, který se jako náklad přenesl na autorizovanou obalovou společnost
(dále jen „AOS“ nebo „autorizovaná společnost“). Ta svými platbami obcím i dotřiďovacím
zařízením (třídičkám) stabilizovala obecní rozpočty i zajistila rentabilitu třídění odpadu tak, aby
nedošlo k poklesu recyklace.

V praxi se ukázalo, že kompenzovat zvýšené náklady AOS bylo možné pouze zvýšením úhrady
výrobců baleného zboží za uvedení baleného zboží na trh. Použití rezervy by totiž sice dočasně
udrželo tyto úhrady na původní výši, ale hned v následujícím roce by musely být úhrady
výrobců zvýšeny nejen o sumu odpovídající použité rezervě, ale dokonce ještě více tak, aby
rezerva dosáhla výše dané procentem z vyšších nákladů předchozího roku. To v reálné praxi
ukázalo, že pro vykrývání nepředvídaných nákladů je rezerva uložená zákonem nefunkční a pro
takové účely je nutné vytvořit běžnou provozní rezervu, která není závislá na nákladech, jak to
určuje zákon, ale na jiných ekonomických parametrech, jako jsou třeba ceny druhotných
surovin. Ta by mohla být operativně čerpána nebo tvořena podle ekonomické situace, aniž by
působila zpožděné, ale kumulované šoky v nákladech výrobců.

Pokud zákonná rezerva nemůže sloužit pro vykrývání mimořádných nákladů, pozbývá smyslu,
aby byla vyžadovaná ve výši požadované zákonem, která je rovna polovině ročních nákladů,
protože představuje pouze umrtvené finanční prostředky uhrazené výrobci baleného zboží. Pro
zajištění likvidity AOS v případě ukončování činnosti totiž postačuje jen čtvrtina jejích ročních
nákladů.
V roce 2020 byla finanční rezerva navýšena z 25% na 50%. Pokud by zůstalo v platnosti
současné znění zákona, musela by AOS vytvořit v letošním roce rezervy v objemu dalších 25%
nákladů, což by pro výrobce zboží, mimo jiné i potravin, znamenalo hradit nejen náklady třídění
a recyklace, ale i zbytečnou přirážku zhruba v rozmezí 12% až 14% určenou pouze k tvorbě
umrtvené a pro provoz třídění zcela nadbytečné rezervy. Toto navýšení by se negativně
projevilo mimo jiné ve zvýšených nákladech výrobců potravin a zvýšených cenách potravin
pro konečné spotřebitele. Návrh nemá žádný dopad na státní rozpočet.

A.2 Střet zájmů

Druhý okruh navrhované regulace je vyvolán nutností řešit otázky střetu zájmů mezi akcionáři
autorizované společnosti, členy orgánů autorizované společnosti a vedoucími zaměstnanci
autorizované společnosti jmenovanými do funkce statutárním orgánem autorizované
společnosti nebo jeho členem, na straně jedné, a osob, jejichž předmětem podnikání je
nakládání s odpady, nebo osob, jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady nebo s
obchodováním s druhotnou surovinou („odpadový podnikatel“), na straně druhé. V praxi
vyvstala potřeba jasně vymezit a definovat nezávislost autorizované společnosti a odpadových
podnikatelů.

Hlavním předmětem činnosti autorizované společnosti je efektivní zajištění plnění zákonných
povinností osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, stanovených § 10 až 12a, tj. zejména
zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů či provádění osvětové činnosti. Za účelem
zajištění sdruženého plnění hradí klienti autorizované společnosti (povinné osoby) ve prospěch
autorizované společnosti peněžní prostředky.

Autorizovaná společnost je založena na koncepci neziskovosti a na principu přísného vymezení
účelu, k němuž může využívat finanční prostředky povinných osob. Současně je činnost
autorizované společnosti fakticky úzce spojená se službami soukromých společností (případně
fyzických podnikajících osob) působících v oblasti nakládání s odpady, které jí poskytují služby
a jejichž některé aktivity autorizovaná společnost z podstaty svého účelu finančně podporuje.

Propojení akcionářů autorizované společnosti, členů orgánů autorizované společnosti či
vedoucích zaměstnanců s odpadovými podnikateli, ať už přímé či nepřímé, je nežádoucí, neboť
vede ke střetu zájmů mezi zájmem na co nejefektivnějším zajištění co nejvyšší míry sběru a
recyklace obalového odpadu na straně jedné a zájmem na maximalizaci prospěchu osob
nakládajících s obalovými odpady. Takový střet zájmů může ohrožovat nejenom řádné
hospodaření autorizované společnosti a její neznevýhodňující přístup ve vztahu ke všem
obalům uváděným na trh a do oběhu, ale také může ohrožovat hospodářskou soutěž na trzích
nakládání s odpady, které má autorizovaná společnost s ohledem na svoji mimořádnou
ekonomickou sílu schopnost významně ovlivňovat, a to i např. ku prospěchu či naopak k
neprospěchu některé osoby či některých osob oprávněných nakládat s odpady.

Je proto navrhováno jasné vymezení nezávislosti autorizované společnosti a odpadových
podnikatelů, které má zabránit zneužití autorizované společnosti k jiným účelům, než je
efektivní zajišťování sdruženého plnění, a zároveň ochránit férové soutěžní prostředí v oblasti
odpadového hospodářství.

Negativním důsledkem propojení uvedených osob by mohly být zejména nekontrolovatelné
přesuny finančních prostředků, které jsou ale určeny k zajištění sdruženého plnění. K tomu by
mohlo dojít například prostřednictvím smluv o zajištění využití odpadů z obalů uzavřených
mezi autorizovanou společností a odpadovým podnikatelem. To by návazně mohlo vést k
nedůvodnému růstu nákladů autorizované společnosti, a i k navýšení peněžních příspěvků
hrazených osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého
plnění.

To by současně znamenalo jen těžko postihnutelné porušení povinnosti autorizované
společnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. k) zákona o obalech, ve kterém je implementována
povinnost uložená členským státům EU v čl. 8a odst. 4 písm. c) směrnice o odpadech.
Autorizovaná společnost má povinnost zajistit, aby výše peněžních příspěvků hrazených
osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění
nepřesahovaly náklady nezbytné na poskytování služeb nakládání s odpady nákladově účinným
způsobem.

Negativním důsledkem propojení může být dále zvýhodňování konkrétního odpadového
podnikatele ze strany autorizované společnosti oproti jiným odpadovým podnikatelům.
Typicky v situaci, kdy je s odpadovým podnikatelem přímo i nepřímo propojen akcionář
autorizované společnosti. Ke střetu zájmu může dojít i v případě propojení s členy orgánů
autorizované společnosti či vedoucími zaměstnanci autorizované společnosti.

Takové zvýhodnění může nastat například přímo použitím finančních prostředků od klientů
autorizované společnosti nebo nepřímo slaďováním koncepce řešení systému sběru a využití
odpadů z obalů se zájmy konkrétního odpadového podnikatele.

Popsané negativní důsledky mohou nastat v případě přímého i nepřímého propojení, a to
nejenom prostřednictvím akcionáře autorizované společnosti, ale i prostřednictvím koncernu,
jehož je akcionář součástí.

Příkladem může být hypotetická situace, kdy jeden z akcionářů autorizované společnosti by byl
v rámci určitého koncernu dceřinou společností a současně mateřská společnost tohoto
koncernu by ovládala i jinou společnost, jejímž předmětem činnosti by bylo nakládání s odpady
z obalů (např. recyklace odpadů z obalů). V tomto případě by mateřská společnost mohla
prosazovat zájmy odpadového podnikatele prostřednictvím akcionáře autorizované společnosti,
kdy střet zájmů je v takovém případě nepřímého propojení akcionáře autorizované společnosti
a odpadového podnikatele evidentní.

Doplnění omezení i nepřímého propojení je logicky nutné, aby se zabránilo obcházení zákona.

Smyslem navrhované novely zákona o obalech je tedy minimalizovat riziko zneužití
autorizované společnosti, a tedy i peněžních prostředků, kterými autorizovaná společnost
disponuje, k jiným účelům, než je efektivní zajišťování zpětného odběru a využití obalů všech
jejích klientů.

Autorizované společnosti a jejím akcionářům se ukládá uvést svůj stav do souladu s novou
právní úpravou v období 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a poskytuje se jim
tak přiměřená lhůta k provedení případných organizačních a jiných změn. Jestliže akcionáři
budou ke dni nabytí novely zákona o obalech držet vyšší podíl v autorizované společnosti, než
novela připouští, jsou povinni tento podíl do osmnácti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona snížit.
B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

C. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s dvoustrannými i mnohostrannými mezinárodními smlouvami,
jimiž je Česká republika vázána.

D. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrh nemá žádný dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.

E. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení
Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu
§ 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. S ohledem na
regulovanou problematiku, kterou je tvorba finanční rezervy autorizované obalové společnosti
v roce 2025 a následujících letech, je zapotřebí návrh zákona přijmout neprodleně. V opačném
případě je ohrožena likvidita autorizované obalové společnosti a vzniklé náklady na třídění a
recyklaci by byly přeneseny na výrobce zboží, mimo jiné i potravin, což by se projevilo v jejich
zvýšené ceně pro spotřebitele.
Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1, 2, 3, 4, 5 a 6:

S ohledem na shora uvedené je navrhováno v zákoně o obalech zakotvit a definovat nezávislost
a oddělenost autorizované společnosti a odpadových podnikatelů.

Autorizovaná společnost musí být z hlediska své právní formy, organizace, vlastnické struktury
a rozhodování nezávislá na odpadových podnikatelích, nesmí přímo ani nepřímo vykonávat
kontrolu nad odpadovým podnikatelem.

V § 2 písm. z) je definována osoba odpadového podnikatele, která může představovat
právnickou, ale také fyzickou osobu podnikající v oblasti nakládání s odpady či druhotnými
surovinami z odpadů z obalů. Na tuto definici navazuje v § 2 písm. za) definice vertikálně
integrované skupiny, tak, aby bylo možné předcházet přímým či nepřímým propojením s
odpadovým podnikatelem v rámci podnikatelských uskupení. Přípustné je pouze marginální
propojení, kdy je v definici vertikálně integrované skupiny stanoveno, že schopnost ovlivňovat
odpadového podnikatele má ten, kdo v odpadovém podnikateli drží podíl na hlasovacích
právech nebo základním kapitálu převyšující 10 % nebo ten, kdo je schopen jmenovat člena
statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo vedoucí zaměstnance odpadového podnikatele –
držení nižšího podílu tedy překážku nepředstavuje.

Navrhuje se snížení nejvyššího přípustného podílu na základním kapitálu autorizované
společnosti nebo na hlasovacích právech autorizované společnosti. Cílem je poskytnout
možnost kontroly širšímu okruhu povinných osob, což se jeví jako zvláště naléhavé v situaci,
kdy v České republice existuje pouze jediná autorizovaná obalová společnost; vzniká tak
potřeba zvýšení míry její kontroly ze strany nositelů povinností zpětného odběru a využití
odpadů z obalů (tj. výrobců, dovozců a plničů obalů).

Doplnění v novém odstavci 5 v § 18 zakazuje propojení akcionářů autorizované společnosti s
odpadovým podnikatelem. V návaznosti na to dochází i ke změně v § 18 odst. 7 (po přečíslování
se jedná o § 18 odst. 8), které zároveň odstraňuje i nedostatek současné právní úpravy, která
neumožňuje postihovat porušení § 19 odst. 2 zákona o obalech.

V § 19 odstavci 1 se zakazuje jakékoliv propojení vedoucího zaměstnance autorizované
společnosti s odpadovým podnikatelem, ať již formou závislého vztahu, anebo formou členství
v orgánem odpadového podnikatele či vertikálně integrované skupiny.

V § 19 odstavci 4 písm. a) až c) jsou stanovena minimální kritéria k zajištění nezávislosti
autorizované společnosti a odpadových podnikatelů. Tato kritéria stanovují zákaz přímého a
nepřímého propojení autorizované společnosti s odpadovým podnikatelem, jakož i zákaz
přímého a nepřímého propojení členů statutárního orgánu, členů dozorčí rady a vedoucích
pracovníků autorizované společnosti s odpadovým podnikatelem.

K bodu 7:

Rezerva dle § 21a má sloužit jako záruka toho, že AOS bude schopná zajišťovat kontinuálně a
řádně sdružené plnění. V opačném případě může být ohroženo nejen plnění zákonných
povinností klientů AOS, ale i zajišťování plnění povinností zpětného odběru a využití
realizované jinými osobami podle § 13 odst. 1, což může v konečném důsledku zasáhnout celý
odpadový trh.

Tato rezerva měla dle záměru zákona mít dva účely. Prvním bylo zajistit, aby AOS uhradila
všechny své závazky vůči obcím a odpadovým firmám v případě ukončení činnosti. Druhým
zajistit schopnost AOS vyrovnat se s náhlým výpadkem příjmů nebo nárůstem nákladů v
důsledku výkyvů trhů. V praxi se však ukázalo, že pro druhý účel je rezerva nevhodná proto,
že je její výše vázána na náklady předchozího období. Pokud tedy dojde k náhlému růstu
nákladů, jako tomu bylo v důsledku nedávného prudkého vzestupu cen energií a následnému
propadu cen druhotných surovin, nelze rezervu prakticky využít. Je tomu tak proto, že pokud
AOS tuto rezervu použije na kompenzaci mimořádných nákladů v jednom roce, v roce dalším
musí neprodleně rezervu doplnit nejen o využité prostředky, ale ještě ji navíc zvýšit, na úroveň
50% nákladů předchozího období. Tím se kumuluje dopad zvýšených nákladů s povinností
doplnit rezervu. Finanční dopad na výrobce baleného zboží, a tedy i spotřebitele se tím sice
časově posouvá, ale o to větším následným šokem působí. Rezerva tak nemá žádný význam pro
vykrytí výkyvů v provozních nákladech a plní proto pouze svůj první účel, kterým je úhrada
nákladů v případě ukončení činnosti AOS. Vzhledem k tomu, že evidenční období, a tedy i
fakturační období, AOS probíhá ve čtvrtletních cyklech, postačuje pro tento účel rezerva ve
výši nákladů jednoho čtvrtletí, tedy 25% ročních nákladů.

V odst. 3 je proto navrhována změna výše rezervy, a to z 50 % na 25 % celkových nákladů
AOS podle poslední schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky.

Tato rezerva by měla postačovat na úhradu všech závazků při ukončení činnosti dle §26 tohoto
zákona, kdy lze předpokládat, že v posledním čtvrtletí své činnosti AOS již nebude mít příjmy
od svých klientů, ale bude stále povinna uhradit náklady spojené se zpětným odběrem a
využitím obalů uvedených na trh nebo do oběhu ve čtvrtletí předchozím.

Spolu se změnou povinné výše rezervy je také upravena lhůta na její vytvoření. Navrhuje se
stanovit, že výše rezervy musí být nově poprvé dosaženo po uplynutí 2 let od vydání prvního
rozhodnutí o autorizaci, a to k poslednímu dni účetního období. Zkrácení této lhůty z 5 let na 2
roky poměrově vyplývá ze snížení minimální výše rezervy z 50 % na 25 % nákladů AOS.

K čl. II
Autorizované společnosti a jejím akcionářům se ukládá uvést svůj stav do souladu s novou
právní úpravou v období do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a poskytuje se
jim tak přiměřená lhůta k provedení případných organizačních a jiných změn. Jestliže akcionáři
budou ke dni nabytí novely zákona o obalech držet vyšší podíl v autorizované společnosti, než
novela připouští, jsou povinni tento podíl do osmnácti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona snížit.

K čl. III
V souladu s ustanoveními zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je
navrženo nabytí účinnosti zákona dnem 1. července 2025.

                                        V Praze, dne 2. dubna 2025

                                           Berenika Peštová, v. r.
  Platné znění zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o
         obalech), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

                                            § 2 Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) obalem výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně,
manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo
jinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň
1. v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele
(dále jen "prodejní obal"),
2. v místě nákupu tvořit skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina
prodávána spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, anebo slouží pouze jako pomůcka pro
umístění do regálů v místě prodeje a může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho
vlastnosti (dále jen "skupinový obal"), nebo
3. usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a
usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému
poškození (dále jen "přepravní obal"); kritéria a názorné příklady, které upřesňují pojem obal,
jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu;

b) výrobkem jakákoli věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na
stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh nebo do oběhu;

c) nakládáním s obaly výroba obalů, uvádění obalů na trh nebo do oběhu, použití obalů, úprava
obalů a opakované použití obalů;

d) uvedením na trh okamžik, kdy je obal nebo obalový prostředek v České republice poprvé
úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání
nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva; za uvedení na trh se považuje též
přeshraniční přeprava obalu nebo obalového prostředku z jiného členského státu Evropské unie
do České republiky nebo dovoz, s výjimkou propuštění do celního režimu aktivního
zušlechťovacího styku nebo dočasného použití v případě, že po ukončení tohoto režimu budou
obaly nebo obalové prostředky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí,

e) uvedením obalu do oběhu úplatné nebo bezúplatné předání obalu v České republice bez
ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, jiné osobě za účelem distribuce nebo
použití, s výjimkou uvedení obalu na trh;

f) dovozem propuštění obalu nebo obalového prostředku ze státu, který není členem Evropské
unie, na území České republiky do celního režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího
styku nebo dočasného použití;

g) opakovaně použitelným obalem obal, který byl navržen, vyroben a uveden na trh tak, aby
mohl být v průběhu svého životního cyklu vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím,
že bude několikrát znovu naplněn nebo opakovaně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl
původně určen,

h) jednorázovým obalem obal, který není opakovaně použitelným obalem,

i) vratným obalem obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení tohoto
obalu nebo odpadu z tohoto obalu osobě, která jej uvedla do oběhu;

j) kompozitním obalem obal složený alespoň ze 2 vrstev různých materiálů, jež nelze ručně
oddělit a tvoří jedinou nedílnou jednotku, tvořící vnitřní nádobu a vnější schránku, který je
plněn, skladován, převážen a vyprazdňován jako takový,

k) plastem materiál tvořený polymerem podle čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 1907/200633, k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky a který může
být hlavní strukturní složkou konečných výrobků; plastem není materiál tvořený chemicky
neupravenými přírodními polymery,

l) jednorázovým plastovým obalem obal, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a který
není opakovaně použitelným obalem,

m) oxo-rozložitelným plastovým obalem obal vyrobený z plastových materiálů, které obsahují
přísady, jež prostřednictvím oxidace způsobují rozpad plastového materiálu na mikročástice
nebo chemický rozklad,

n) biologickým rozkladem aerobní nebo anaerobní rozklad odpadů z obalů; oxo-rozložitelný
plastový obal se nepovažuje za obal rozložitelný biologickým rozkladem,

o) zpětným odběrem odebírání obalů nebo odpadů z obalů od spotřebitelů na území České
republiky za účelem opakovaného použití obalů nebo za účelem využití nebo odstranění odpadu
z obalů,

p) jiným konečným uživatelem podnikající fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje obaly
pro svoji podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu,

q) průmyslovým obalem obal určený výhradně k balení výrobku určeného výhradně pro jiného
konečného uživatele,

r) obalovým prostředkem výrobek, z něhož je obal prodejní, obal skupinový nebo obal
přepravní přímo vyroben nebo který je součástí obalu sestávajícího z více částí,

s) jednorázovým plastovým obalovým prostředkem obalový prostředek, který je zcela nebo
částečně vyroben z plastu a který není vyroben, navržen nebo uváděn na trh tak, aby mohl být
během svého životního cyklu
1. vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude vrácen osobě uvádějící na trh
nebo do oběhu obal k opětovnému naplnění, nebo
2. opětovně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl určen,
t) plastovou odnosnou taškou nákupní taška s držadly nebo bez nich poskytovaná spotřebiteli v
místě prodeje výrobků, která je vyrobena z plastu,

u) velmi lehkou plastovou odnosnou taškou plastová odnosná taška o tloušťce stěny do 15
mikronů, která je nezbytná z hygienických důvodů nebo je poskytována jako prodejní obal pro
volně ložené potraviny v případě, že její použití pomáhá zabránit plýtvání potravinami,

v) nápojovou lahví lahev používaná pro jakýkoliv druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou
vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo instantní nápoje určené k přímé spotřebě
bez nezbytného smísení s jiným výrobkem nebo jiné úpravy,

w) nádobou na nápoje nápojová lahev nebo kompozitní obal na nápoje používaný pro jakýkoliv
druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo
instantní nápoje určené k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkem nebo jiné
úpravy,

x) ekomodulací zohlednění dopadu obalu na životní prostředí, zejména jeho opětovné
použitelnosti, recyklovatelnosti, obsahu nebezpečných látek a plnění požadavků stanovených
jinými právními předpisy, v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku
autorizovanou obalovou společností pro jednotlivý obal nebo skupinu podobných obalů,
hrazeného osobou uvádějící obal na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění
povinností podle tohoto zákona,

y) sběrným místem místo zpětného odběru odpadů z obalů.,

z) odpadovým podnikatelem právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba, jejímž
předmětem podnikání je nakládání s odpady, zejména s odpady z obalů, a právnická
osoba nebo fyzická podnikající osoba, jejíž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady
z obalů nebo s obchodováním s druhotnou surovinou z odpadů z obalů,

za) vertikálně integrovanou skupinou skupina dvou či více majetkově propojených
právnických osob, které může tatáž osoba ovlivňovat, nebo tytéž osoby společně mohou,
a to přímo nebo nepřímo, uplatňovat vliv, jestliže tato skupina zahrnuje také odpadového
podnikatele, anebo jestliže člen této skupiny nebo členové této skupiny společně mohou
ovlivňovat odpadového podnikatele, anebo jestliže odpadový podnikatel, může
uplatňovat vliv na tyto propojené právnické osoby; má se za to, že schopnost ovlivňovat
odpadového podnikatele má ten, kdo ovládá odpadového podnikatele nebo kdo v
odpadovém podnikateli, který je právnickou osobou, a samostatně nebo s osobami
jednajícími ve shodě drží podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu
převyšující 10 %, nebo ten, kdo může jmenovat člena statutárního orgánu, člena dozorčí
rady nebo vedoucího zaměstnance odpadového podnikatele nebo osoba jednající
s takovou osobou ve shodě.
                        § 18 Povinnosti akcionářů autorizované společnosti

(1) Akcionáři autorizované společnosti mohou být pouze osoby, které uvádějí obaly na trh nebo
do oběhu.

(2) Akcionář autorizované společnosti je povinen uzavřít s autorizovanou společností, jejímž je
akcionářem, smlouvu o sdruženém plnění.

(3) Podíl jednotlivého akcionáře nebo akcionářů jednajících ve shodě na základním kapitálu
autorizované společnosti nebo na hlasovacích právech autorizované společnosti nesmí
přesáhnout 33 5 %. Jestliže se tak stane, je tento akcionář povinen nebo tito akcionáři povinni
neprodleně tuto skutečnost oznámit Ministerstvu životního prostředí a snížit svůj podíl na
hranici nejvýše 33 5 % nejpozději do 1 roku ode dne jejího překročení.

(4) Akcionář autorizované společnosti nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady.

(5) Akcionář autorizované společnosti se nesmí přímo ani nepřímo podílet na činnosti
odpadového podnikatele nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované
skupiny.

(5)(6) Akcie autorizované společnosti lze převést pouze na osobu, která splňuje požadavky
stanovené tímto zákonem.

(6)(7) Akcionář autorizované společnosti nesmí být akcionářem jiné autorizované společnosti.
Toto platí i pro osoby ovládající akcionáře nebo osoby ovládané akcionářem nebo jeho osobami
blízkými.

(7)(8) V případě nedodržení podmínek uvedených v odstavcích 1 až 67 nebo v § 19 odst. 2
může Ministerstvo životního prostředí rozhodnout o pozastavení hlasovacího práva vlastníka
akcií nebo práva požádat o svolání valné hromady.
                                              § 19 Střet zájmů

(1) Vedoucí zaměstnanec autorizované společnosti jmenovaný do funkce statutárním orgánem
autorizované společnosti nebo jeho členem nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické
osoby, která je podnikatelem, a nesmí být v pracovním nebo obdobném poměru vůči
odpadovému podnikateli, nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované
skupiny, nebo osobě, která je členem stejné propojené skupiny jako odpadový podnikatel,
ani být členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady odpadového podnikatele nebo
společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny, nebo osoby, která je členem
stejné propojené skupiny jako odpadový podnikatel.

(2) Akcionáři, členové orgánů autorizované společnosti a zaměstnanci autorizované společnosti
nesmějí jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady,
zejména s odpady z obalů, nebo osob, jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady nebo
s obchodováním s druhotnou surovinou.

(3) Autorizovaná společnost musí být z hlediska své právní formy, organizace, vlastnické
struktury a rozhodování nezávislá na odpadových podnikatelích. Autorizovaná
společnost nesmí být držitelem oprávnění k nakládání s odpady a nesmí přímo ani
nepřímo uplatňovat vliv na odpadového podnikatele.

(4) K zajištění nezávislosti autorizované společnosti podle odstavce 3 se uplatní tato
minimální kritéria:

          a) osoby odpovědné za řízení, zejména členové statutárního orgánu, členové
               dozorčí rady nebo vedoucí zaměstnanci autorizované společnosti, se nesmí
               přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách odpadového
               podnikatele nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované
               skupiny;

          b) členem statutárního orgánu nebo členem dozorčí rady nebo vedoucím
               zaměstnancem autorizované společnosti nesmí být fyzická nebo právnická
               osoba, která je členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo
               vedoucím zaměstnancem odpadového podnikatele nebo společnosti, která je
               členem vertikálně integrované skupiny, nebo osoby, která je členem stejné
               propojené skupiny jako odpadový podnikatel, a nesmí být vůči takovým
               osobám ani v pracovním nebo jiném obdobném poměru;

          c) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím
               zaměstnancem autorizované společnosti nesmí být osoba, jejíž osoba blízká
               je členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím
               zaměstnancem odpadového podnikatele nebo společnosti, která je členem
               vertikálně integrované skupiny, nebo osoby, která je členem stejné propojené
               skupiny jako odpadový podnikatel.
                                               § 21a Rezerva

(1) Autorizovaná společnost je povinna vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů
na sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, zohledňující
finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb
ze strany autorizované společnosti (dále jen "rezerva").

(2) Autorizovaná společnost vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní
vázaný účet vedený v České republice u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v
jiném členském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí.

(3) Autorizovaná společnost rezervu vytváří, udržuje a v případě jejího čerpání doplňuje tak,
aby po uplynutí 5 2 let ode dne vydání prvního rozhodnutí o autorizaci dosahovala její výše k
poslednímu dni každého účetního období nejméně 50 25 % celkových nákladů autorizované
společnosti podle poslední schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Do nákladů
autorizované společnosti se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů
a náklady na tvorbu rezervy.

(4) Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že

a) v předcházejícím účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a

b) autorizovaná společnost zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím účetním
období.

(5) Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem sdruženého
plnění povinností osob, které obaly uvádí na trh nebo do oběhu, s nimiž autorizovaná
společnost uzavřela smlouvu o sdruženém plnění. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí
majetkové podstaty autorizované společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby
jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.

(6) Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků rezervy uvádí autorizovaná společnost ve své
výroční zprávě.