Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDFHC5PNR najdete zde
II
5
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem návrhu zákona je snížení zákonné rezervy autorizované obalové společnosti a zamezení střetu zájmů mezi autorizovanou obalovou společností, resp. jejími akcionáři, členy jejích orgánů a zaměstnanci, a odpadovými podnikateli.
O vyjádření k předloženému návrhu zákona bylo požádáno Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zdravotnictví.
Ministerstvo životního prostředí ve svém vyjádření doporučuje vládě zaujmout k posuzovanému návrhu zákona nesouhlasné stanovisko.
Z hlediska Ministerstva životního prostředí je akceptovatelné snížení zákonné rezervy, tato úprava je ostatně součástí vládního návrhu novely zákona o obalech, který je v Poslanecké sněmovně projednáván od října 2024 jako sněmovní tisk č. 818. Navrhovaná úprava střetu zájmů naopak může i kvůli nedostatečně jasným definicím přinést výkladové nejasnosti. V kontextu celé odpadové legislativy není vhodné zavedení specifické definice „odpadového podnikatele“. Zároveň není nijak vysvětleno, jak bylo stanoveno, že schopnost ovlivňovat odpadového podnikatele má ten, kdo ovládá odpadového podnikatele nebo kdo v odpadovém podnikateli, který je právnickou osobou, samostatně nebo s osobami jednajícími ve shodě drží podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu převyšující 10 %. Navržená úprava střetu zájmů by měla poměrně výrazné dopady na autorizovanou obalovou společnost a v každém případě by vyžadovala širší odbornou diskusi se zainteresovanými subjekty, zejména s podnikatelskými komorami, svazy a spolky sdružujícími samosprávy, které jsou do systému nakládání s odpady z obalů zapojeny.
Rovněž je podle ministerstva nezbytné upozornit, že s ohledem na řízení vedené Evropskou komisí proti České republice ve věci AT.40775 Czech waste collection (Czechia) ve věci možného porušení čl. 106 ve spojení s čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož předmětem jsou některá ustanovení zákona o obalech týkající se autorizace a fungování autorizovaných obalových společností, by nyní nemělo docházet ke změnám dotčených ustanovení včetně těch, které jsou navrženy v předloženém poslaneckém návrhu, a to do doby ukončení šetření v této věci.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zaujalo k předloženému návrhu zákona neutrální stanovisko.
Podle vyjádření ministerstva není zřejmé, jak chce předkladatelka zajistit maximální možný zákaz uplatňování vlivu v případě činnosti autorizované obalové společnosti, která z podstaty svého účelu a funkce zajišťuje pro osoby uvádějící obaly na trh (své klienty) využití obalů z odpadů. Absolutní zákaz uplatňování vlivu autorizované obalové společnosti na odpadového podnikatele by v praktické rovině byl velmi složitě vymahatelný a prokazatelný a mohl by se stát i nástrojem šikany. Bezbřehost „vlivového jednání“ by mohla vést i k tomu, že i legitimní jednání za účelem maximálního využití odpadů z obalů může být ze strany jiné osoby např. jiného žadatele o autorizaci anebo obcí využito k návrhu na kontrolu stávající jediné autorizované obalové společnosti.
Ministerstvo průmyslu a obchodu dále uvedlo, že je pochopitelný záměr, aby autorizovaná obalová společnost byla neutrální tržní platformou, ne nástrojem vertikálně integrovaného hráče k posílení trhu s odpady, rozdíl je však v tom, jak toho dosáhnout. Podle názoru ministerstva leží příčina v oblasti nedostatečné transparentnosti procesu výběru a uzavírání smluv s odpadovými podnikateli, proto Ministerstvo průmyslu a obchodu již v minulosti navrhovalo, aby státem autorizované osoby pro zajištění kolektivního plnění osoby uvádějící určité typy výrobků na trh s povinností jejich zpětného odběru měly nabídkovou povinnost prostřednictvím komoditní burzy s příslušným oprávněním, a to z důvodu nediskriminace, transparentnosti a ochrany hospodářské soutěže. Předložený návrh zákona je podle ministerstva dokladem, že meritum věci je stále nedořešené, navržený prostředek je netržní a ač dobře míněný, bude generovat problémy s jeho naplněním.
Tvrzení předkladatelky, že nové agendy v podobě zvýšených nároků na povinnosti akcionářů autorizované společnosti a rozsáhlé zpřísnění střetu zájmů nebudou mít žádné dopady na státní rozpočet, jsou podle ministerstva těžko uvěřitelné. Vlivové působení bude totiž třeba prokazovat nejen na úrovni České republiky nebo členských států EU, ale v podstatě globálně, takže dohledávání majetkových vazeb se zdaleka netýká jen České republiky, resp. v ní usazených subjektů podnikajících v nakládání s odpady vznikajících z obalů. Stejně bezbřehý je i pojem „organizační struktura“ obsažený v návrhu zákona, který zjevně nepostihuje jen soustavu orgánů, ale přesahuje jí i mimo společnost samotnou, např. prostřednictvím subdodávek a poradenských služeb.
Ministerstvo financí z hlediska své působnosti zaujalo k předloženému návrhu zákona neutrální stanovisko.
Ministerstvo spravedlnosti doporučilo vládě zaujmout k předloženému návrhu zákona nesouhlasné stanovisko.
Předložený návrh zákona nově doplňuje definici „vertikálně integrované skupiny“, která podle názoru ministerstva nereflektuje obchodněprávní terminologii. Navržená definice zbytečně komplikovaně postihuje vztahy, které lze postihnout s využitím existující terminologie zákona o obchodních korporacích. Podle Ministerstva spravedlnosti předně návrh zákona pracuje s pojmem možného (potenciálního) ovlivnění, ačkoli tento pojem je obecně vázán na skutečnost (fakticitu); viz § 71 zákona o obchodních korporacích. Aby bylo možné o ovlivnění hovořit, musí k němu dojít. Není proto srozumitelné, co „možností ovlivnění“ ve smyslu návrhu rozumět, když tento pojem není speciálně vymezen. Vymezení současně pracuje s možností uplatňování vlivu, což je však definičním znakem ovládání, pro které je na rozdíl od ovlivnění potencialita příznačná (viz § 74 zákona o obchodních korporacích). Návrh zákona současně stanovuje jako vyvratitelnou domněnku schopnosti ovlivnění existenci ovládání, což pojem ovlivnění v jeho běžném významu vyprazdňuje. Pojem ovlivnění je proto podle ministerstva používán nesprávně a v důsledku je v návrhu zákona zbytný, neboť by postačovalo hovořit o ovládání.
Z věcného hlediska pak ministerstvu nedává smysl vázat možnost ovládání (v návrhu zákona nesprávně označovaného jako „ovlivnění“) na podíl na základním kapitálu. Pro možnost ovládání je rozhodující zásadně podíl na hlasovacích právech.
Ministerstvo spravedlnosti ve svém vyjádření dále upozornilo, že nově doplňované povinnosti v oblasti střetu zájmů nejsou spojeny s žádnou sankcí, ani s jiným negativním následkem, což je činí nevymahatelnými, a jeví se tak jako nefunkční.
Podle ministerstva také není jasné, jak chápat požadavek na nezávislost autorizované společnosti na odpadových podnikatelích z hlediska své právní formy, neboť zákon o obalech v současném znění přikazuje autorizované společnosti ex lege formu akciové společnosti. Dále není jasné, co se rozumí zákazem „podílet se na organizačních strukturách odpadového podnikatele“, který je formulován v navrženém § 19 odst. 4 písm. a). Pokud se jím snad míří na účast v orgánech odpadového podnikatele, jsou tyto zákazy již pokryty dalšími ustanoveními právního předpisu.
Ministerstvo zdravotnictví doporučilo vládě zaujmout k předloženému návrhu nesouhlasné stanovisko.
Navržená novela zákona o obalech přináší podle vyjádření ministerstva některé nejasnosti. Snížení zákonné rezervy, kterou má autorizovaná obalová společnost povinnost tvořit k zajištění sdruženého plnění, může zvýšit riziko nestability, neboť rezerva v aktuálně stanovené výši zajišťuje dlouhodobou udržitelnost systému. Snížení výše rezervy by podle ministerstva mohlo být z předkladatelkou uvedených důvodů výhodné zejména z krátkodobého hlediska, ale působí-li na území České republiky pouze jediná autorizovaná obalová společnost, rezerva ve výši 50 % by měla fungovat jako pojistka proti systémovým selháním a výkyvům trhu a její snížení na polovinu by v dlouhodobém měřítku mohlo znamenat výrazné oslabení této funkce.
Ministerstvo zdravotnictví dále k předloženému návrhu zákona upozornilo, že pravidla o nezávislosti autorizované obalové společnosti a odpadových podnikatelů by mohla zásadním způsobem omezit práva akcionářů a zasahovat do tržního prostředí, zejména v případě, že tímto dojde k narušení stávajících funkčních vztahů. Odpadoví podnikatelé propojení s autorizovanou obalovou společností, například v rámci koncernů, by museli provést organizační, případně vlastnické změny, což může být jednak organizačně složité, jednak velmi nákladné. Nadto předkladatelka uvádí pouze negativní dopady současné právní úpravy na podnikatelské prostředí, zhodnocení dopadů navrhovaných změn, které mohou být vzhledem k výše uvedenému poměrně významné, však důvodová zpráva neobsahuje.
Nad rámec oslovených připomínkových míst se k návrhu zákona vyjádřily i některé další subjekty. Hospodářská komora ČR návrh zákona podpořila s tím, že jde o velmi potřebný legislativní počin. Rovněž Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR vyjádřily návrhu zákona plnou podporu.
S ohledem na obsah shora uvedených vyjádření, zejména pak Ministerstva životního prostředí jako věcného gestora a Ministerstva spravedlnosti, se doporučuje zaujmout k předloženému poslaneckému návrhu zákona nesouhlasné stanovisko vlády.