Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDFJAF38T najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
948/0
Návrh poslanců Marka Bendy, Karla Haase, Martina Baxy, Jany
Bačíkové, Václava Krále, Jana Hofmanna, Jany Černochové a dalších na
vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu
Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Benda M. a další
Doručeno poslancům: 7. dubna 2025 v 11:29
Návrh
ZÁKON
ze dne … 2025,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění
pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. 1
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.,
zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb.,
zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006
Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 402/2009 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č.
265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 265/2014 Sb., zákona
č. 300/2017 Sb., zákona č. 167/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 225/2023 Sb.,
zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 346/2023 Sb. se mění takto:
1. V § 54 odst. 5 se doplňuje věta druhá: „Přednesení návrhu nebo návrhů nesmí překročit pět
minut, u poslanců uvedených v § 67 třicet minut.“
2. V § 54 odst. 6 se v druhé větě slovo „pět“ mění na slovo „dvě“.
3. V § 54 odst. 7 se na konec doplňuje věta „Návrhy zákona zamítnutého Senátem, návrhy
zákona vráceného Senátem s pozměňovacími návrhy a zákona vráceného prezidentem
republiky mohou být součástí pořadu uvedeného v žádosti podle věty prvé.“
4. V § 59 odst. 1 věta první se slovo „deset“ nahrazuje slovem „pět“. Ve větě druhé se
vypouštějí slova „se nevztahuje na“ a na konec věty se doplňují slova „nebo poslance
uvedeného v § 67 nesmí být kratší než 30 minut.“
5. V § 59 odst. 2 se doplňují slova „takové omezení se vztahuje i na vystoupení ve faktických
poznámkách.“
6. V § 59 se doplňuje nový odstavec 5. „5. V průběhu rozpravy se sněmovna může usnést, že
o podaných návrzích včetně návrhů procedurálních a námitek proti rozhodnutí o odejmutí
slova a jiných postupech předsedajícího rozhodne sněmovna až v čase v usnesení určeném.“
7. V § 67 se dosavadní text označuje za odst. 1 a doplňuje se nový odstavec 2. „2. Vystoupení
poslanců uvedených v odst. 1 písm. c), d) a e) nesmí překročit třicet minut, pokud vystupují
mimo rozpravu mezi projednávanými body programu. V případě vystoupení v rozpravě se
použije ustanovení § 59 odst. 4.“
8. § 95a se vypouští.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
2
Důvodová zpráva
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, upravuje pravidla a postupy, podle kterých
probíhá jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tento zákon stanovuje
strukturu a průběh schůzí, práva a povinnosti poslanců, proces projednávání návrhů zákonů a
další procedurální aspekty fungování sněmovny.
Současná právní úprava poskytuje rámec pro efektivní fungování Poslanecké sněmovny.
Nicméně v průběhu času byly identifikovány určité nedostatky a oblasti, kde by bylo vhodné
provést změny:
- Délka řečnických vystoupení: Stávající úprava umožňuje delší řečnické projevy, což
může vést k prodlužování jednání a snižování efektivity legislativního procesu.
- Faktické poznámky: Současná délka faktických poznámek může být zneužívána k
obcházení omezení délky hlavních vystoupení, což narušuje plynulost jednání.
- Procedurální hlasování: Chybí mechanismus pro efektivní řízení procedurálních návrhů
a námitek, což může vést k obstrukcím a zdržování jednání.
- Vystoupení mimo rozpravu: Neexistuje jasné omezení délky vystoupení některých
poslanců mimo hlavní rozpravu, což může narušovat strukturu a efektivitu schůzí.
- Zařazování vrácených nebo zamítnutých návrhů zákonů: Současná úprava neumožňuje
flexibilní zařazení těchto návrhů na pořad schůze, což může zpomalovat legislativní
proces.
Nezbytnost navrhované právní úpravy:
Navrhované změny reagují na výše uvedené nedostatky a mají za cíl:
- Zvýšení efektivity jednání: Omezení délky řečnických vystoupení a faktických
poznámek přispěje k plynulejšímu a efektivnějšímu průběhu schůzí.
- Prevence obstrukcí: Stanovení pravidel pro procedurální hlasování a omezení délky
vystoupení mimo rozpravu pomůže předcházet záměrnému zdržování jednání.
- Flexibilita legislativního procesu: Možnost zařazení vrácených nebo zamítnutých
návrhů zákonů na pořad schůze umožní rychlejší reakci na aktuální potřeby a situace.
3
- Aktualizace právního rámce: Vypuštění § 95a reflektuje snahu o modernizaci a
zjednodušení jednacího řádu v souladu se současnými požadavky na legislativní proces.
Navrhované úpravy jsou nezbytné pro zajištění efektivního, transparentního a moderního
fungování Poslanecké sněmovny, což je klíčové pro důvěru veřejnosti v legislativní proces a
demokratické instituce
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky, s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a se závazky
vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná
opatření se nedotýkají závazků z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná opatření se nijak nedotýkají práva Evropské unie ani judikatury soudních orgánů
EU, jedná se o čistě národní úpravu jednacího řádu dolní komory Parlamentu České republiky.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrh zákona je reakcí na aktuální situaci dolní komory Parlamentu České republiky, kdy
akceschopnost uvedené komory je minimální, a to z důvodu obstrukčního jednání opozice.
Díky omezení času pro konkrétní výstupy všech poslanců lze považovat celkový dopad návrhu
zákona za pozitivní, neboť urychluje legislativní proces, omezuje obstrukční jednání (které se
mnohdy netýká projednávané věci), a tím nebude docházet k několikahodinovým jednání dolní
komory Parlamentu.
5. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k bezpečnosti
nebo obraně státu. Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu.
Zvláštní část
K § 54 odst. 5, odst. 6 a odst. 7
Navrhuje se zavést limitaci odůvodnění návrhů k programu schůze na jejím začátku na 5 minut
pro všechny poslance a 30 minut pro osoby nadané přednostním právem podle § 67.
4
Navrhuje se snížit časovou limitaci pro podávání návrhů změn pořadu v průběhu schůze z 5
minut na 2 minuty. Praxe ukázala, že je-li vůle sněmovny program změnit, bohatě stačí čas
vyměřený na faktickou poznámku, a ve všech ostatních případech je těmito návrhy v průběhu
schůze pouze blokováno jednání.
Explicitně, spíše kvůli dosavadnímu ne úplně logickému výkladu, se stanoví, že návrhy zákonů
vrácené sněmovně k novému projednání nebo zamítnuté Senátem nebo vetované prezidentem
republiky mohou být projednány i na tzv. mimořádné schůzi, tedy schůzi svolané na základě
žádosti nejméně pětiny všech poslanců. Obecná ustanovení o lhůtách pro projednání nemohou
být samozřejmě dotčena.
K § 59 odst. 1, odst. 2 a odst. 5
Rozšiřuje se možnost sněmovny rozhodnout v konkrétním projednávaném bodě o zkrácení
řečnické doby a to tak, že poslanci by měli nejméně 5 minut (vzhledem k druhému odstavci
tedy fakticky nejméně 10 minut) a osoby pověřené přednést stanovisko poslaneckého klubu
nebo osoby nadané přednostním právem podle § 67 by mohly být omezeny na 30 minut.
Navrhovatelé zvažovali jiné věcné usměrnění faktických poznámek, ale dosavadní zkušenosti
ukazují, že jakákoli limitace vede k neúměrnému tlaku na rozhodování předsedajících a tím
fakticky prohlubuje tenze v jednání sněmovny. Proto se navrhuje, aby sněmovna mohla v
rozpravě ke konkrétnímu projednávanému bodu rozhodnout o limitaci počtu vystoupení (musí
však být vždy nejméně dvě) a v takovém případě by se do tohoto limitu započítávaly i využité
faktické poznámky.
Navrhuje se pro zabránění nedůstojného dobíhání na jednání sněmovny a překvapujících
návrhů přerušení jednání nebo bodu mající faktický efekt jeho odmítnutí nebo vrácení k
novému projednávání (čímž je evidentně obcházen smysl stávajícího jednacího řádu), aby
sněmovna mohla v konkrétním bodě stanovit, že nadále „pouze“ probíhá rozprava a návrhy
včetně procedurálních budou hlasovány až v předem stanovený čas.
K § 67
Navrhuje se limitovat „přednostní“ právo poslanců mimo body projednávaného pořadu časem
30 minut, což by se pak vztahovalo i na případné návrhy na změnu pořadu schůze v jejím
průběhu, které se také odehrává mezi body. V případech rozpravy k projednávanému bodu se
taková limitace nestanoví (sněmovna se však na ni může dle § 59 usnést), ale i poslanec podle
§ 67 musí dodržovat ustanovení o přednesu k věci a může být předsedajícím volán k pořádku.
5
§ 95a
Vypuštěním § 95a, který byl zjevně doplněn až později a ve svém důsledku se úplně nepovedl,
dojde k situaci, že čas projednávání ve III. čtení bude nadále upravovat pouze § 54 odst. 4, tedy
na jednání ve III. čtení budou možné využít jednací časy ve středu a pátek bez limitace
konkrétními hodinami.
V Praze dne:
Předkladatelé:
Marek Benda elektronicky podepsáno
Karel Haas elektronicky podepsáno
Martin Baxa elektronicky podepsáno
Jana Bačíková elektronicky podepsáno
Václav Král elektronicky podepsáno
Jan Hofmann elektronicky podepsáno
Jana Černochová elektronicky podepsáno
Petr Fifka elektronicky podepsáno
Jan Bureš elektroniky podepsáno
Martin Major elektronicky podepsáno
Karel Krejza elektronicky podepsáno
Stanislav Blaha elektronicky podepsáno
Ivan Adamec elektronicky podepsáno
Pavel Kašník elektronicky podepsáno
Zbyněk Stanjura elektronicky podepsáno
Rudolf Salvetr elektronicky podepsáno
Renáta Zajíčková elektronicky podepsáno
Zdeňka Němečková Crkvenjaš elektronicky podepsáno
6
Radim Jirout elektronicky podepsáno
Eva Decroix elektronicky podepsáno
Jakub Janda elektronicky podepsáno
Petr Beitl elektronicky podepsáno
Libor Turek elektronicky podepsáno
Pavel Staněk elektronicky podepsáno
Petr Bendl elektronicky podepsáno
Jiří Havránek elektronicky podepsáno
7
Platné znění dotčené části zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
ve znění pozdějších předpisů s vyznačením navrhovaných změn:
§ 54
(1) Schůzi Sněmovny zahájí předsedající ve stanovenou dobu, bez ohledu na počet přítomných
poslanců.
(2) Schůzi Sněmovny řídí její předseda nebo místopředsedové v dohodnutém pořadí.
(3) Sněmovna určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi zpravidla dva ověřovatele.
(4) Sněmovna stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě způsob projednávání
jednotlivých bodů pořadu. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na
tento den bod "Ústní interpelace". Nejedná-li Sněmovna ve čtvrtek, ústní interpelace a bod
odpovědi na písemné interpelace se do pořadu schůze nezařadí. Jsou-li jednacími dny schůze
Sněmovny středa a pátek, zařadí se na tyto dny třetí čtení návrhů zákonů. Lhůta stanovená v §
95 odst. 1 musí být zachována. O zařazení třetího čtení na jiné jednací dny rozhodne Sněmovna.
O návrhu na zařazení třetího čtení na jiné jednací dny nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li
proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby.
(5) Výbor, poslanecký klub nebo poslanec mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu.
Přednesení návrhu nebo návrhů nesmí překročit pět minut, u poslanců uvedených v § 67
třicet minut. O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění rozhodne Sněmovna
hlasováním bez rozpravy.
(6) V průběhu schůze může Sněmovna hlasováním bez rozpravy přesunout bod schváleného
pořadu, schválený pořad změnit nebo doplnit. Přednesení návrhu nesmí překročit dvě minuty;
toto omezení se nevztahuje na poslance uvedené v § 67. Pro odnětí slova platí obdobně
ustanovení o faktické poznámce (§ 60). Schválený pořad lze během schůze Sněmovny
rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze
projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců.
(7) Byla-li schůze svolána podle § 51 odst. 4 nebo 5, rozhodne Sněmovna pouze o pořadu
uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavce 4 věty druhá a třetí o zařazení písemných a ústních
interpelací a odstavců 5 a 6 o změně pořadu se v těchto případech nepoužijí. V těchto případech
se rovněž nepoužijí ustanovení § 97 odst. 3 věta první o předložení návrhu zákona zamítnutého
Senátem, § 97 odst. 4 věta první o předložení návrhu zákona vráceného Senátem s
pozměňovacími návrhy a § 98 odst. 2 věta druhá o předložení zákona vráceného prezidentem
republiky. Návrhy zákona zamítnutého Senátem, návrhy zákona vráceného Senátem s
pozměňovacími návrhy a zákona vráceného prezidentem republiky mohou být součástí
pořadu uvedeného v žádosti podle věty prvé.
(8) Sněmovna může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy sloučit rozpravu ke dvěma
nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm
odročit.
(9) Předseda poslaneckého klubu a předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Sněmovny.
O takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy.
§ 59
(1) Sněmovna se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby,
která nesmí být kratší než 5 minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance
pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu nebo poslance uvedeného v § 67
nesmí být kratší než 30 minut.
(2) Sněmovna se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše
dvakrát takové omezení se vztahuje i na vystoupení ve faktických poznámkách.
(3) Poslanec se v rozpravě neobrací přímo na jiné poslance a případné dotazy na ně klade
prostřednictvím předsedajícího.
(4) Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou
řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li
poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li
dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí
o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy.
(5) V průběhu rozpravy se sněmovna může usnést, že o podaných návrzích včetně návrhů
procedurálních a námitek proti rozhodnutí o odejmutí slova a jiných postupech
předsedajícího rozhodne sněmovna až v čase v usnesení určeném.
§ 67
(1) Kdykoli o to požádají, udělí se slovo
a) prezidentu republiky,
b) členovi vlády,
c) předsedovi a místopředsedům Sněmovny,
d) předsedovi poslaneckého klubu,
e) poslanci, který je předsedou politické strany nebo politického hnutí, k nimž příslušejí
poslanci, kteří jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období (§ 77
odst. 1 a 5).
(2) Vystoupení poslanců uvedených v odst. 1 písm. c), d) a e) nesmí překročit třicet minut,
pokud vystupují mimo rozpravu mezi projednávanými body programu. V případě
vystoupení v rozpravě se použije ustanovení § 59 odst. 4.
§ 95a
Pro třetí čtení návrhů zákonů se vyčlení ve stanovených jednacích dnech připadajících na
středu a pátek, pokud Sněmovna nerozhodla jinak (§ 54 odst. 4), doba od 9 hodin do 14
hodin. O vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů rozhodne Sněmovna. O
návrhu na vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhu zákona nemůže Sněmovna
hlasovat, vznesou-li proti takovému návrhu námitku nejméně dva poslanecké kluby.
Ustanovení § 95 odst. 1 tím není dotčeno.