Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDFJAF38T najdete zde
Odbor vládní legislativy
3
Příloha
usnesení vlády
ze dne č.
STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Marka Bendy, Karla Haase, Martina Baxy, Jany Bačíkové,
Václava Krále, Jana Hofmanna, Jany Černochové a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 948)
Vláda na své schůzi dne 7. května 2025 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a zaujala k tomuto návrhu zákona neutrální stanovisko.
1. Vláda předně zdůrazňuje, že plně respektuje právo zákonodárce, aby si upravil svoje vnitřní poměry, a to včetně úpravy řečnického práva, autonomně podle svých potřeb, proto níže ve vztahu k předloženému návrhu zákona pouze upozorňuje na některé níže uvedené skutečnosti, jež doporučuje zohlednit v dalším legislativním procesu.
2. Ke změnám navrhovaným v ustanovení § 54 jednacího řádu Poslanecké sněmovny vláda upozorňuje (a obdobně se toto upozornění týká i navrhované změny ustanovení § 59 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny), že v souvislosti se současně navrhovaným doplněním § 67 o odstavec 2 by bylo vhodné konkretizovat navrhovaný odkaz na ustanovení § 67, v němž mají být uvedeni poslanci, na které se vztahuje omezení řečnické doby nově navrhované v § 54 odst. 5. Zatímco totiž navrhované ustanovení § 67 odst. 2 zmiňuje v případě obdobného omezení řečnické doby poslance uvedené v § 67 odst. 1 písm. c), d) a e), ustanovení § 67 odst. 1 zahrnuje ještě jednu kategorii osob, které mohou být poslancem, a sice člena vlády, v jehož případě by však případné omezení řečnické doby, byť zřejmě zamýšleno nebylo, mělo ústavněprávní rozměr, neboť mu z čl. 38 odst. 1 Ústavy České republiky vyplývá právo na udělení slova, kdykoliv o to požádá. Dále vláda upozorňuje na skutečnost, že slova „přednesení návrhu nebo návrhů“, obsažená v navrhovaném doplnění § 54 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, na které se vztahuje omezení doby, mohou být vykládána i tak, že i v případě většího množství návrhů musejí být všechny předneseny ve stanovené době, proto by bylo vhodné postavit to na jisto, čeho se časová limitace přednesení návrhu dotýká.
3. Navrhované vtažení faktických poznámek do omezení počtu výstupů podle § 59 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny lze považovat za dosti přísné a významně omezující opatření, obzvlášť v situaci, kdy již doba pro učinění faktické poznámky je oproti řečnické době obecně omezena, a to podle § 60 odst. 2 nejvýše na 2 minuty, a i v případě maximálního možného omezení řečnické doby podle navrženého znění § 59 odst. 1, tedy 5 minut, resp. 30 minut v případě poslanců s přednostním právem, je oproti ní maximální přípustná doba k učinění faktické poznámky výrazně nižší. Toto pravidlo má tak v případě souběžného omezení počtu vystoupení potenciál výrazně zredukovat využívání faktických poznámek, jejichž učinění může poslance omezit v možnosti uplatnit k projednávané věci věcná stanoviska. Je také otázkou, zda přínos takového omezení pro zvýšení efektivity jednání a prevenci obstrukcí bude s přihlédnutím k povaze a poměrně striktní právní úpravě regulace faktických poznámek významný oproti jiným institutům zákona, jako jsou například maximální přípustná doba 2 minuty, předepsaný obsah faktické poznámky nebo důsledek v případě odchýlení se od něj či překročení doby v podobě odnětí slova. Pokud by přesto bylo nezbytné omezit i počet faktických poznámek, lze zvážit, zda by nebylo vhodnější upravit jejich omezení odděleně od omezení počtu vystoupení podle § 59.
4. Odstavec 5 nově doplňovaný návrhem zákona do § 59 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a obsahující úpravu možnosti se usnést na vyhrazení, resp. odložení rozhodnutí o podaných návrzích na konkrétní čas systematicky nezapadá do pravidel vztahujících se k době a obsahu řečnického výstupu v průběhu rozpravy. Vhodnější by tak zřejmě bylo tuto úpravu doplnit např. do § 63 upravujícího podávání návrhů v průběhu rozpravy.
5. Úprava obsažená v nově navrhovaném ustanovení § 67 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny stanovuje pro poslance s přednostním právem podle § 67 odst. 1 písm. c) až e) omezení řečnické doby, pokud vystupují „mimo rozpravu mezi projednávanými body programu“. Takto formulované pravidlo však podle názoru vlády zřejmě nepokrývá řečnickou dobu při vystoupení na začátku schůze před prvním bodem jejího pořadu nebo na konci schůzce po posledním bodu pořadu, přitom právě vystoupení před prvním bodem pořadu bývají velmi často a extenzivně využívanou obstrukční praktikou, jejichž omezení je předkladateli sledovaným cílem návrhu.
6. Vláda také upozorňuje, že poslanecký návrh zákona vykazuje některé legislativně technické a formální nedostatky, například co do formulace samotných novelizačních bodů nebo nesouladu platného znění zákona s navrhovanými změnami. Absentuje odůvodnění navrhovaného nabytí účinnosti zákona dnem odlišným od obecné úpravy dnů, kdy nabývají právní předpisy účinnosti, resp. zdůvodnění naléhavého obecného zájmu pro takový postup.