Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II

PAGE  
2

II.

PŘEDKLÁDACÍ   ZPRÁVA

Podle předkladatelů je poslanecký návrh zákona reakcí na aktuální situaci v Poslanecké sněmovně, kdy efektivita činnosti této komory Parlamentu je značně omezena, a to z důvodu obstrukčního jednání opozice. Vzhledem k navrhované regulaci času pro vystoupení všech poslanců lze považovat celkový dopad návrhu zákona za pozitivní, neboť urychlí legislativní proces a omezí obstrukční jednání na schůzích Poslanecké sněmovny, takže nebude docházet k několikahodinovým prodlužováním jednání dolní komory Parlamentu.
Změny obsažené v předloženém návrhu zákona mají na výše uvedené nedostatky reagovat a mají zejména za cíl:

· zvýšit efektivitu jednání Poslanecké sněmovny, a to omezením délky řečnických vystoupení a faktických poznámek, což přispěje k plynulejšímu a efektivnějšímu průběhu schůzí;
· předcházet obstrukcím, a to stanovením jasných pravidel pro procedurální hlasování a omezení délky vystoupení mimo rozpravu, což napomůže předcházet záměrnému zdržování jednání;
· zvýšit flexibilitu legislativního procesu, a to umožněním zařazení vrácených nebo zamítnutých návrhů zákonů na pořad schůze.
Navrhované úpravy jsou nezbytné pro zajištění efektivního, transparentního a moderního fungování Poslanecké sněmovny, což je klíčové pro důvěru veřejnosti v legislativní proces a demokratické instituce.
O vyjádření k návrhu zákona byla požádána všechna ministerstva, ministr pro evropské záležitosti, ministr pro vědu, výzkum a inovace a vedoucí Úřadu vlády České republiky.
Ministerstva financí, obrany, životního prostředí, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu a kultury, ministr pro evropské záležitosti a vedoucí Úřadu vlády České republiky doporučili vládě zaujmout k poslaneckému návrhu zákona souhlasné stanovisko. 
Ministerstva spravedlnosti, zahraničních věcí, zdravotnictví, dopravy, vnitra, zemědělství a školství, mládeže a tělovýchovy zaujala k poslaneckému návrhu zákona neutrální stanovisko.

Ministerstvo vnitra kromě vyjádření svého neutrálního postoje ve svém stanovisku dále upozornilo na některé problematické aspekty návrhu, které by bylo vhodné v dalších fázích legislativního procesu zvážit.

Ke změnám v § 54 lze podle ministerstva uvést, že v souvislosti s navrženým doplněním § 67 o odstavec 2 by bylo vhodné konkretizovat odkaz na ustanovení § 67, v němž mají být uvedeni poslanci, na které se vztahuje nově navrhované omezení řečnické doby v § 54 odst. 5. Zatímco totiž ustanovení § 67 odst. 2 zmiňuje v případě obdobného omezení řečnické doby poslance uvedené v § 67 odst. 1 písm. c), d) a e), ustanovení § 67 odst. 1 zahrnuje ještě jednu kategorii osob, které mohou být poslancem, a sice člena vlády, přičemž v jejich případě by případné omezení řečnické doby mělo ústavně-právní rozměr, neboť jim z čl. 38 odst. 1 Ústavy České republiky vyplývá právo na udělení slova, a to kdykoliv o to požádají (obdobně to platí i pro ustanovení § 59 odst. 1). Dále Ministerstvo vnitra upozornilo na skutečnost, že slova „přednesení návrhu nebo návrhů“, na něž se vztahuje omezení doby, evokují, že i v případě většího množství návrhů musejí být všechny předneseny ve stanovené době, což pravděpodobně předkladatel takto nezamýšlel.
Vtažení faktických poznámek do omezení počtu výstupů podle § 59 odst. 2 považuje Ministerstvo vnitra za dosti přísné a značně omezující opatření, obzvlášť v situaci, kdy doba pro učinění faktické poznámky je oproti řečnické době obecně omezena, a to nejvýše na 2 minuty podle § 60 odst. 2, a i v případě maximálního možného omezení řečnické doby podle navrženého znění § 59 odst. 1, tedy 5 minut, resp. 30 minut v případě poslanců s přednostním právem, je oproti ní maximální přípustná doba k učinění faktické poznámky výrazně nižší. Toto pravidlo má tak v případě omezení počtu vystoupení potenciál výrazně zredukovat využívání faktických poznámek, jejichž učinění může poslance omezit v možnosti uplatnit k projednávané věci věcná stanoviska. Toto opatření vzhledem k jeho potenciálním negativním dopadům nepovažuje ministerstvo za přiměřené, neboť jeho přínos pro zvýšení efektivity jednání a prevenci obstrukcí nebude příliš významný s přihlédnutím k povaze a oproti jiným institutům zákona i poměrně striktní právní úpravě faktických poznámek (například maximální přípustná doba 2 minuty, předepsaný obsah faktické poznámky a důsledek v případě odchýlení se od něj či překročení doby v podobě odnětí slova). V případě zjištěné potřeby omezení počtu faktických poznámek považuje Ministerstvo vnitra za vhodnější řešení upravit jejich omezení odděleně od omezení počtu vystoupení podle § 59.

Nově navržený odstavec 5 v § 59 s ohledem na úpravu možnosti se usnést na vyhrazení, resp. odložení rozhodnutí o podaných návrzích na konkrétní čas systematicky nezapadá podle ministerstva do pravidel vztahujících se k době a obsahu řečnického výstupu v průběhu rozpravy a vhodnější by podle něj bylo úpravu vnést např. do § 63 upravujícího podávání návrhů v průběhu rozpravy. 

Ustanovení § 67 odst. 2 stanovuje pro poslance s přednostním právem podle § 67 odst. 1 písm. c) až e) omezení řečnické doby „mimo rozpravu mezi projednávanými body programu“. Takto formulované pravidlo podle názoru Ministerstva vnitra nepokrývá řečnickou dobu při vystoupení na začátku schůze před prvním bodem pořadu nebo na konci schůzce po posledním bodu pořadu, přitom právě vystoupení před prvním bodem pořadu bývají velmi často a extenzivně využívanou obstrukční praktikou, jejíž omezení je v souladu se sledovaným cílem návrhu.

Dále ministerstvo upozornilo ve svém vyjádření na skutečnost, že návrh zákona vykazuje legislativně technické a formální nedostatky, ať už z hlediska textace samotných novelizačních bodů, tak z důvodu nesouladu platného znění zákona s navrhovanými změnami. Rovněž absentuje odůvodnění navrhovaného nabytí účinnosti zákona dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, resp. naléhavého obecného zájmu pro takový postup.
Ministerstva zemědělství a školství, mládeže a tělovýchovy, shodně jako Ministerstvo vnitra, ve svém stanovisku kromě vyjádření svého postoje uvedla, že návrh trpí řadou legislativně technických nedostatků, které by bylo vhodné v dalším průběhu legislativního procesu odstranit. 
S ohledem na obsah vyjádření oslovených ministerstev a členů vlády se doporučuje zaujmout k předloženému poslaneckému návrhu zákona neutrální stanovisko vlády s upozorněním na některé skutečnosti, které bude vhodné v dalším legislativním procesu ještě zohlednit.