Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDFYDWZ6H najdete zde
III.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
0. k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 359/2016 Sb., o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události
0. A. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 359/2016 Sb., o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události (dále jen „návrh vyhlášky“) novelizuje současnou vyhlášku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“) č. 359/2016 Sb., o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události. Návrh vyhlášky je předkládán v souvislosti s novelou zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon (dále jen „zákon“) (zákon č. 83/2025 Sb.), která by měla nabýt účinnosti dne 1. 7. 2025, a reaguje na změny zavedené touto novelou v oblasti zvládání radiační mimořádné události, tj. zejména na změny v § 151 až 158 zákona. K vydání vyhlášky je SÚJB zmocněn ustanovením § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
V případě tohoto návrhu vyhlášky se jedná jen o dílčí změny u již v minulosti komplexně zpracované problematiky zvládání radiační mimořádné události, která jen zpřesňuje či upravuje některé praxí identifikované problémy, ale nijak nemění podstatu regulace v této oblasti. Cílem navrhované změny regulace je úprava zvládání radiační mimořádné události v návaznosti na povinnosti stanovené atomovým zákonem s uvážením již existujícího a v praxi osvědčeného systému.
Vyhláška právně závazným způsobem stanoví požadavky na všechny 4 fáze zvládání radiační mimořádné události, tj. na fázi analytickou, fázi připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost, na fázi odezvy na vzniklou radiační mimořádnou událost a na fázi nápravy stavu vzniklého po radiační havárii. Dále stanoví žadatelům o povolení požadavky na obsah veškeré dokumentace předkládané v příloze k žádosti o povolení k provádění činností podle atomového zákona. V národním radiačním havarijním plánu je s uvážením všech dosavadních zkušeností ze cvičení ZÓNA zejména popsán systém krizového řízení na centrální úrovni v případě vyhlášení nouzového stavu v souvislosti se vzniklou radiační havárií. Zejména z těchto již existujících dokumentů vychází navrhovaná změna vyhlášky.
Návrh také reaguje na závěry mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která na SÚJB proběhla v roce 2023 (tzv. Integrated Regulatory Review Service - IRRS). Tato mezinárodní prověrka prověřuje soulad národní legislativy s mezinárodními smlouvami a doporučeními. Mezi ty se v oblasti zvládání radiačních mimořádných událostí řadí zejména následující dokumenty:
· IAEA, Safety Standards Series No. GSR Part 7, Preparedness and response for a nuclear or radiological emergency, November 2015, STI/PUB/1708,
· IAEA, Arrangements for Preparedness for a Nuclear or Radiological Emergency Safety Guide, Series No. GS-G-2.1, published May 23, 2007,
· IAEA, Criteria for Use in Preparedness and Response for a Nuclear or Radiological Emergency General Safety Guide, Series No. GSG-2, published March 17, 2011,
· IAEA Radiation Protection and Safety of Radiation Sources: International Basic Safety Standards - Interim Edition General Safety Requirements Part 3, Series No. GSR Part 3, published July 19, 2014.
Mezi těmito závěry IRRS mise byly také závěry týkající se oblasti havarijní připravenosti a odezvy a doporučení, aby zjištění byla napravena příslušnou úpravou v právních předpisech ČR. Dále návrh změny vyhlášky reaguje na zkušenosti načerpané z havarijních cvičení, výstupy z mezirezortních jednání k Národnímu radiačnímu havarijnímu plánu, a na závěry z kontrol vykonávaných inspektory SÚJB v oblasti zvládání radiačních mimořádných událostí.
Novelizací zákona došlo v oblasti zvládání radiačních mimořádných událostí k doplnění nového ustanovení upravující otázky havarijního plánování a zvládání radiační mimořádné události v případech, kdy se ve stejném území nachází více relevantních zařízení. Tato úprava je nezbytná nejen v současné době, kdy v areálech jaderných elektráren existuje více jaderných zařízení (reaktorů, resp. provozních bloků), ale zejména do budoucna, v souvislosti s plánovanou výstavbou nových jaderných bloků či SMR.
U nich se v řadě případů předpokládá, že budou umístěny v bezprostřední blízkosti již existujících zdrojů. Nelze přitom vyloučit, že jejich provozovatelem, zodpovědným za zajištění zvládání radiační mimořádné události, bude jiný subjekt. V takovém případě je z bezpečnostního hlediska nezbytné, aby byly jasně stanoveny odpovědnosti za konkrétní činnosti vedoucí ke zvládání havárií, např. za systém varování, evakuace, provádění jódové profylaxe atd. Současně nelze klást odpovědnost pouze na jednoho z dotčených provozovatelů.
Zákon tedy výslovně připouští, aby péči o tuto oblast sdíleli (dle jiných ustanovení zákona by totiž museli zajistit zvládání radiační mimořádné události individuálně a v plném rozsahu). Takový postup je účelnější a odpovídá také mezinárodně užívané praxi. Zároveň tím dojde k vyloučení konfliktních přístupů, které by mohly zvládání radiační mimořádné události narušit.
Zákon také tímto ustanovením výslovně připouští, že se zóny havarijního plánování mohou překrývat či splývat, což rovněž vyhovuje praktickým potřebám.
Hlavním cílem předkládaného materiálu je reagovat na novelu zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, která v oblasti zvládání radiační mimořádné události spočívá zejména v:
· Menších úpravách v postupech zvládání radiační mimořádné události, například zefektivněním procesů v rámci samoevakuace, vyjasnění některých postupů v rámci vzdělávání příslušných pracovníků.
· Změnách a zpřesněních v souvislosti s postupem stanovování zóny havarijního plánování.
· Reflektování zákonných ustanovení, která nebyla přesně provedena nebo rovněž reflektování novelou upravených zákonných ustanovení.
· Nová právní úprava rovněž reflektuje plánovanou výstavbu nových jaderných zařízení a navrhuje úpravu komplexního ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu a zavádí nutnost tohoto ověřování i v kontextu jiných krizových plánů.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh vyhlášky je v souladu se zákonem, k jehož provedení se navrhuje. Předkládaný návrh vyhlášky naplňuje zákonné zmocnění uvedené v ustanovení § 9 odst. 2 písm. c), § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. a) až c), § 68 odst. 2 písm. j), § 69 odst. 2 písm. d) a e), § 149 odst. 6 písm. d), § 153 odst. 3, § 154 odst. 3, § 155 odst. 3 písm. a) a b), § 156 odst. 4 písm. a) až e), § 157 odst. 3, § 158 odst. 3, § 211 odst. 2 a § 220 odst. 2 zákona a je s ním v souladu. K vydání vyhlášky je SÚJB zmocněn ustanovením § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Navrhuje se shodné datum nabytí účinnosti této vyhlášky, jako je u příslušné novely zákona (zákon č. 83/2025 Sb.), tedy od 1. 7. 2025.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky je plně v souladu s dosud uzavřenými mezinárodními smlouvami, upravujícími oblast zvládání radiačních mimořádných událostí. Zejména tedy Úmluvou o včasném oznamování jaderné nehody, Vídeň, 26. 9. 1986, Sdělení MZV č. 116/1996 Sb. a Úmluvou o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody, Vídeň, 26. 9. 1986, Sdělení MZV č. 115/1996 Sb.
V rámci právní úpravy problematiky zvládání radiační mimořádné události byly transponovány předpisy Euratomu, zejména směrnice 2013/59/Euratom, ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom, Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení a Rozhodnutí Rady ze dne 14. prosince 1987 o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace (87/600/Euratom). Návrh právního předpisu je slučitelný s právem Evropské unie. Návrh vyhlášky je tedy rovněž plně slučitelný s předpisy Evropské unie a NATO, není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými právními zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
V současné době platná vyhláška č. 359/2016 Sb., o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události, nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2017 a za dobu své účinnosti doposud nebyla novelizována. Tato vyhláška upravuje pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení, podrobná pravidla provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události, postupy a opatření k zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost, způsob a četnost ověřování vnitřního havarijního plánu, národního radiačního havarijního plánu, zásahové instrukce a havarijního řádu a funkčnost technických prostředků, způsob a četnost ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu, obsah výroční zprávy o zajištění připravenosti k odezvě, požadavky na zajištění připravenosti k odezvě v zóně havarijního plánování a požadavky na stanovení zóny havarijního plánování, pravidla pro vybavení obyvatelstva antidoty k jodové profylaxi, pravidla k zajištění odezvy, rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační havárii, požadavky na obsah národního radiačního havarijního plánu a rozsah a způsob procvičování národního radiačního havarijního plánu, podrobné požadavky na obsah dokumentace týkající se zajištění zvládání radiační mimořádné události pro povolovanou činnost a obsah zásahové instrukce, obsah základních informací pro případ radiační havárie, jejich formu a rozsah a způsob jejich aktualizace, způsob určení změn ovlivňujících zvládání radiační mimořádné události, výčet změn souvisejících se zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření, rozsah a způsob dokumentování změny související se zvládáním radiační mimořádné události a způsob a lhůty jejího oznamování SÚJB a výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska zvládání radiační mimořádné události, jejich rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání, dobu uchovávání informací o nich, rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací SÚJB o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska zvládání radiační mimořádné události.
Hlavním cílem je reagovat na novelu zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, která v oblasti zvládání radiační mimořádné události spočívá zejména v menších úpravách v postupech zvládání radiační mimořádné události, například zefektivněním procesů v rámci samoevakuace, vyjasnění některých postupů v rámci vzdělávání příslušných pracovníků, změnách a zpřesněních v souvislosti s postupem stanovování zóny havarijního plánování a reflektování zákonných ustanovení, která nebyla přesně provedena nebo rovněž reflektování novelou upravených zákonných ustanovení.
Nová právní úprava rovněž reflektuje plánovanou výstavbu nových jaderných zařízení a navrhuje úpravu komplexního ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu a zavádí nutnost tohoto ověřování i v kontextu jiných krizových plánů.
S ohledem na množství a charakter výše popsaných změn nedošlo k celkové revizi stávající vyhlášky s tím, že se navrhuje pouze předkládané vydání novely vyhlášky, která obsahuje všechny výše uvedené úpravy vycházející ze změny zákona, z doporučení mezinárodních posouzení a rovněž i z aplikační praxe.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava v oblasti radiačních mimořádných událostí s ohledem na svůj charakter nemá negativní hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Právní úprava nebude mít ani negativní hospodářské a finanční dopady na hospodářské subjekty, včetně malých a středních podnikatelů. Právní úprava pouze zpřesňuje, doplňuje a vyjasňuje již existující povinnosti.
6. Zhodnocení, zda návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
7. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrhem vyhlášky nedochází k dopadům na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá žádné sociální dopady, nemá dopady na specifické skupiny obyvatel (osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny). Návrh vyhlášky nemá dopady na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.
9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádná ustanovení, která by měla dopad na problematiku diskriminace a rovněž nepředpokládá žádné dopady na rovné postavení žen a mužů.
10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Při koncepci návrhu vyhlášky bylo provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Návrh vyhlášky nepřináší žádné změny, které by měly dopad ve vztahu k ochraně soukromí nebo k ochraně osobních údajů.
11. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika. Obsahuje podrobnosti k povinnostem stanovených v atomovém zákoně týkajících se jednání jednotlivých subjektů působících při zvládání eventuální radiační mimořádné události.
12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Předkládaný návrh vyhlášky nepředpokládá založení rizik v oblasti bezpečnosti nebo obrany státu ani jejich nárůst. Naopak předkládaný návrh vyhlášky přispěje ke zvýšení bezpečnosti státu, neboť jeho cílem je zefektivnění některých dílčích procesů při zvládání radiačních mimořádných událostí a vyjasnění některých v praxi identifikovaných nejasností.
13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádný dopad na rodiny ani jiné skupiny osob podle tohoto bodu.
14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
15. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Návrhem novely sice dochází k některým dílčím úpravám v oblasti informování SÚJB ze strany povinných subjektů, ale nedochází k žádné materiální změně v objemu takto předávaných informací. Novelou dochází toliko ke zpřesnění některých již vyhláškou předpokládaných informací.
Pokud jde o jednotlivé zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:
a. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Návrh vyhlášky tuto oblast přímo neupravuje a je v souladu s uvedenou zásadou.
b. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
c. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
d. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
e. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
f. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
g. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je zhodnocen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“.
h. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
i. Technologická neutralita
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
j. Uživatelská přívětivost
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
Závěrem lze konstatovat, že návrh vyhlášky je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.
14. Vyjádření k RIA
Návrh vyhlášky se předkládá v souladu s Plánem vyhlášek ústředních orgánů státní správy na rok 2024 bez nutnosti zpracování RIA, neboť vyhláška je předkládána v návaznosti na novelu zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, pro kterou RIA rovněž nebyla zpracována.
B. Zvláštní část
K Části I
K novelizačnímu bodu 1
§ 3 odst. 1 písm. a)
Touto změnou dochází k opravě odkazu na atomový zákon, ve kterém po novele dochází k úpravě výčtu povolovaných činností v § 9 odst. 1.
K novelizačnímu bodu 2
§ 4 odst. 1 až 4
Celý § 4 kromě jeho nadpisu a odkazu se novelizuje z toho důvodu, aby byla jasná posloupnost postupů při stanovování zóny havarijního plánování. Úprava rovněž reflektuje změnu terminologie zavedenou novelou atomového zákona.
Smyslem stanovení zóny havarijního plánování je vymezení oblasti, kde budou připraveny takové podmínky, aby mohla být co nejrychleji přijata neodkladná ochranná opatření. Referenční úrovně pro neodkladná ochranná opatření jsou uvedeny v § 106 a 107 vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Neodkladná opatření se v zóně přijímají automaticky podle Vnějšího havarijního plánu, který se aktivuje ihned a postupuje se podle něj bez toho, že je známa reálná situace a neví se, jak vše nakonec dopadne. Tím se preventivně zabraňuje zbytečně velkým škodám na zdraví a majetku. V případě, že situace bude vyžadovat nějaká opatření i mimo zónu, postupuje se podle Národního radiačního havarijního plánu.
Doplnění tohoto ustanovení by mělo lépe vystihnout celý proces stanovení zóny havarijního plánování, jak jej v základu stanoví atomový zákon. Provozovatel (příslušný držitel povolení podle atomového zákona) dodá SÚJB podklady (v souladu s přílohou č. 2 a 3 podle toho, jestli se jedná o novou zónu nebo o její změnu a rovněž dle přílohy č. 4) a SÚJB na jejich základě stanoví postupem podle atomového zákona výslednou zónu havarijního plánování.
Stávající požadavek na kruh/kruhovou plochu zóny je výslovně doplněn o možnost SÚJB tuto plochu upravit s uvážením vypočtených proměnných. Ty vycházejí z obdobné právní úpravy, která zpracovává proces stanovení zóny havarijního plánování při nakládání s vybranými chemickými látkami, tedy vyhlášky č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře. Nově tedy bude moci SÚJB při finálním stanovení zóny přihlédnout k urbanistickým, terénním, demografickým nebo klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele v dané lokalitě a jejím okolí a navrženou zónu příslušně upravit.
Technické podrobnosti pro stanovení zóny se tímto ustanovením a změnami příloh č. 2 až 4 pouze lehce upravují a největší změna při stanovování zóny spočívá v opuštění konceptu frekvence výskytu radiační havárie, která doposud musela být větší nebo rovna 1x10-7/rok (jinak se stanovila zóna jako nulová). Nově je nutno ze strany držitele povolení provést při stanovování podkladů pro stanovení zóny analýzu dopadů havárie pro plánování zavedení neodkladných ochranných opatření pro osoby v ní pobývající, přičemž v rámci analýzy dopadů není nutné uvažovat prakticky vyloučené skutečnosti podle vyhlášky č. 329/2017 Sb., o požadavcích na projekt jaderného zařízení, která je definuje jako podmínky, stavy nebo události, jejichž výskyt je považován za fyzikálně nemožný nebo které jsou s vysokým stupněm věrohodnosti velmi nepravděpodobné.
K novelizačnímu bodu 3
§ 9 odst. 1 písm. a)
Navrhujeme upravit § 9 odst. 1 písm. a) tak, že shromáždění a ukrytí zaměstnanců v areálu jaderné elektrárny bude vyžadováno až v té době, když dojde k radiační nehodě s podezřením na únik radioaktivních látek. Tato úprava umožní efektivnější a účinnější odezvu v podobě samoevakuace a evakuace bez předchozího shromáždění a ukrytí. V případě, že není důvodné podezření na únik radioaktivních látek, bude umožněno lidem opustit areál jaderné elektrárny bez nutnosti shromáždění a ukrytí. Tímto způsobem bude zajištěna vyvážená ochrana a bezpečnost zaměstnanců během radiační nehody.
K novelizačnímu bodu 4
§ 9 odst. 4 písm. e)
Předpokládá se, že řízená evakuace bude v případě vzniku radiační havárie probíhat jak hromadnými dopravními prostředky (evakuačními autobusy), tak i formou samoevakuace (osobními automobily). Z analýz v obou zónách havarijního plánování vyplynulo, že za podmínek, kdy bude možné provést samoevakuaci, by k takové možnosti přikročilo cca 80 % osob nacházejících se v areálu jaderné elektrárny. Stávající požadavek vyhlášky v tomto bodě nerozlišuje druh dopravního prostředku. Vzhledem k množství osobních dopravních prostředků, které budou v případě potřeby využity pro samoevakuaci, není technicky ani časově možné provést distribuci a vybavení prostředky pro stanovení osobních dávek. Požadavek vyhlášky byl tedy upřesněn a nově se bude vztahovat pouze na prostředky hromadné dopravy.
K novelizačnímu bodu 5
§ 12 odst. 4 písm. a) bod 2
Oprava technická chyby původní vyhlášky. Pro odstupňování závažnosti radiační mimořádné události se v atomovém zákoně užívají kategorie radiačních mimořádných událostí. Jde o opravu chyby přenesené zřejmě z předchozích legislativních pojmů.
K novelizačnímu bodu 6
§ 12 odst. 6
Navrhuje se znovu zavést pojem ročního plánu havarijních cvičení a vysvětlení tohoto pojmu, který směřuje k prověřování připravenosti k odezvě. Tímto krokem bude dosaženo větší srozumitelnosti, zejména pro zaměstnance jaderné elektrárny a obyvatele jejího okolí. Termín "plán havarijních cvičení" je považován za srozumitelnější a lépe vystihující obsah a účel těchto opatření.
K novelizačnímu bodu 7
§ 12 odst. 7
Pro umožnění kontroly naplnění požadavku § 16 odst. 1 (kontrola provedení ověřování zásahových instrukcí) je vhodné předat na SÚJB zároveň informace o procvičených zásahových instrukcích. Pokud podle současného znění vyhlášky držitel povolení neposkytne tento přehled v rámci souhrnného hodnocení všech nácviků a havarijních cvičení, jedinou možností pro takovou kontrolu je inspekce prováděná ze strany SÚJB.
K novelizačnímu bodu 8
§ 14 odst. 4
Oprava textu vyhlášky. Pro kategorii ohrožení C se dle definice Národní radiační havarijní plán nezpracovává.
K novelizačnímu bodu 9
§ 14 odst. 5
Ustanovení odst. 5 stanovuje povinnosti držitele povolení ve vzdělávání v oblasti zvládání radiační mimořádné události. V dalším textu vyhlášky chybí upřesňující informace o periodě provádění tohoto vzdělávání a odborné přípravy, o ověřování získaných znalostí a o záznamech o jejich provedení. Pro nápravu tohoto stavu se navrhuje vložení nového znění ustanovení odstavce 5.
V odst. 5 písm. a) bod 1 došlo k přesunutí poslední části ustanovení týkající se ověření znalostí zkouškou do samostatného ustanovení, což je zohledněno v dalším textu, viz úprava § 25 odst. 2 písm. g).
K odst. 5 písm. a) bod 3 - dle současného znění vyhlášky je držitel povolení povinen seznamovat s vnitřním havarijním plánem (VniHP) osoby v areálu jaderného zařízení. Areál jaderného zařízení je v současně době definován jako „střežený prostor a k němu přilehlé okolí“ (toto okolí nemá přesně dané hranice). Považujeme proto za vhodné tyto osoby navázat na střežený prostor jaderného zařízení, který má jasně definované hranice a držitel povolení má k dispozici nástroje, které mu umožňují zajistit efektivní a kontinuální přehled o pohybujících se osobách. Realizovat technická a organizační opatření k tomu, aby držitel povolení zabezpečil přehled o osobách pohybujících se i vně/mimo střežené prostory jaderného zařízení a zajistit seznámení těchto osob s VniHP je velmi složité a obtížně realizovatelné. Na těchto přilehlých plochách se totiž např. nachází veřejnosti přístupné provozovny lékařských ordinací, lékárny, pobočky bank a pošt, informační centra JE, terminály pro zásobování jídelen a probíhají zde i závozy kurýrních služeb. Postihnout tuto množinu osob – seznámit ji s VniHP, je prakticky nerealizovatelné.
V § 14 odst. 5 písm. c) dochází pouze k opravě textu vyhlášky. Ve stávajícím ustanovení vyhlášky chybí část požadavku § 156 odst. písm. c) zákona, tzn., že se schváleným havarijním řádem mají povinnost se seznamovat také fyzické osoby tímto řádem určené k provedení zásahu. Navržená úprava doplňuje chybějící část požadavku zákona.
V § 14 odst. 5 písm. d) se doplňují detaily o provedení záznamu o znalostech ve vzdělávání a odborné přípravy a o záznamu o zkoušce.
K novelizačnímu bodu 10 a 11
§ 15 odst. 1 písm. a) a b)
Navrhovaná změna umožní držiteli povolení, aby při zajišťování zákonné povinnosti, nebyl omezen pouze na specifický typ balení jodidu draselného ani na jediného dodavatele tohoto farmaceutického výrobku. Rovněž byl doplněn požadavek na respektování příbalového letáku, který může dále upravovat dávkování, věkové hledisko apod.
K novelizačnímu bodu 12 a 13
§ 16 odst. 1 až 3
V odst. 1 došlo k úpravě reflektující fakt, že ne vždy je VniHP předmětem schvalování.
V odst. 2 není současné ustanovení jednoznačné, co se týče povinnosti všech směn odezvy provést ověřování zásahových instrukcí v průběhu 3 let, na pracovišti, kde může vzniknout radiační havárie (interpretace může být různá). V textu použité slovo "mohou" u ostatních směn odezvy může být zavádějící. Navrhovaná úprava textu jednoznačně určuje, že ověřování všech zásahových instrukcí na takových pracovištích je povinna provést alespoň jedna směna odezvy během 3 let.
V odst. 3 byl upřesněn výčet pracovišť, kterých se povinnost týká.
K novelizačnímu bodu 14 až 16
§ 17 odst. 2 a 3
Do § 17 odst. 2 písm. c) se doplňuje písmeno požadující, aby byla ověřována i funkčnost prostředků určených k řešení radiační mimořádné události. Cílem je zajistit, aby prostředky v době vzniku radiační mimořádné události byly funkční.
V § 17 odst. 3 písm. b) se jedná o opravu chyby v textu. Podle znění § 156 odst. 1 písm. f) zákona se toto ustanovení týká všech radiačních mimořádných událostí, ne jen radiačních havárií.
K novelizačnímu bodu 17
§ 18
Z hlediska více dílčích změn v tomto ustanovení dochází k novelizaci celého paragrafu včetně jeho nadpisu. S ohledem na budoucí výstavbu nových reaktorových bloků a na zkušenosti z praxe je původní frekvence ověřování účinnosti a vzájemného souladu vnitřního havarijního plánu, vnějšího havarijního plánu a národního radiačního havarijního plánu příliš častá. Nově navržená úprava snižuje frekvenci procvičení těchto rozsáhlých cvičení se zapojením více orgánů státní správy a samosprávy, výkonných složek a provozovatelů. Zároveň se doplňuje i požadavek na zapojení krizových plánů, pokud by měly být pro danou situaci aktivovány.
K novelizačnímu bodu 18
§ 25 odst. 2 písm. c)
Navrhuje se znovu zavést pojem ročního plánu havarijních cvičení. Tímto krokem bude dosaženo větší srozumitelnosti, zejména pro zaměstnance jaderné elektrárny a obyvatele. Termín "plán havarijních cvičení" je považován za srozumitelnější a lépe vystihující obsah a účel těchto opatření. Viz výše odůvodnění k § 12 odst. 6.
K novelizačnímu bodu 19 a 20
§ 25 odst. 2 písm. g)
Nově navrhované ustanovení navazuje na změny textu v § 14 odst. 5, tzn. upřesňující informace o podmínkách vzdělávání a odborné přípravy v oblasti zvládání radiační mimořádné události.
K novelizačnímu bodu 21
§ 25 odst. 4
Legislativně-technická úprava spočívající v posunu ustanovení o jedno písmeno, tzn., že § 25 odst. 2 má nově i písmeno g).
K novelizačním bodům 22 až 35
Přílohy č. 2 a 3
Upravuje se název přílohy a úvodní návětí těchto příloh, aby byl v souladu s textací atomového zákona, která nově hovoří o „podkladech pro stanovení zóny havarijního plánování“. Rovněž dochází v těchto přílohách k úpravám, které souvisejí s úpravami provedenými v § 4, který na tyto přílohy odkazuje. Odkazy ve vysvětlivkách jsou novelizovány tak, aby reflektovaly novelizované přílohy v atomovém zákoně, které se provedly na základě změny v § 9 odst. 1 atomového zákona.
Vzhledem k nově zavedené povinnosti SÚJB vyplývající z § 4 odst. 4, kterou je vymezení sektorů v zóně havarijního plánování, předává držitel povolení jako součást podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování digitalizovaný mapový podklad ve vektorovém formátu.
K novelizačnímu bodu 36
Příloha č. 4
Náhradou současného znění této přílohy k vyhlášce se nic nemění, pouze dochází výměně daného schématu za lépe graficky zpracované schéma vzoru stanovení plochy zóny havarijního plánování.
K novelizačnímu bodu 37
Příloha č. 6 písm. c) bod 13
Úprava § 157 odst. 2 písm. c) atomového zákona specifikuje subjekty, které mají být informovány o radiační mimořádné události. Nicméně absence § 157 odst. 2 písm. c) v tomto bodě vyhlášky vede k tomu, že ve VniHP není uvedeno příslušné spojení na tyto subjekty, i když osoby uvedené v daném odstavci se liší od těch, které jsou uvedeny v § 157 odst. 2 písm. h). Co se týče sousedících osob (které však nespadají pod písmeno h)), to znamená, že by měl držitel povolení povinnost informovat je, ale na druhou stranu není povinen uvést jejich spojení ve VniHP. Navrhovaným doplněním dojde k odstranění této nedostatečnosti.
K novelizačnímu bodu 38 a 39
Příloha č. 11 písm. g) bod 2. a písm. h) bod 5.
Pro případ vzniku radiační nehody nebo radiační havárie se na SÚJB předávají potřebné informace pro práci krizového štábu. Navrženou úpravou dojde k věcně správným úpravám textu, tak aby odpovídal reálným potřebám přesnosti údajů.
K novelizačnímu bodu 40 a 41
Příloha č. 14 písm. g) bod 2. a písm. h) bod 7.
Pro případ vzniku radiační nehody nebo radiační havárie se na SÚJB předávají potřebné informace pro práci krizového štábu. Navrženou úpravou dojde k věcně správným úpravám textu, tak aby odpovídal reálným potřebám přesnosti údajů.
K čl. II
Účinnost novely vyhlášky č. 359/2016 Sb. je stanovena na 1. července 2025. Takto stanovené datum nabytí účinnosti respektuje jak ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a vychází na stejné datum jako je tomu u prováděné novely atomového zákona – zákon č. 83/2025 Sb.
2
12