Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSDFYERSBB najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
955/0
Návrh poslanců Jany Krutákové a Jana Bureše na vydání zákona, kterým
se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů
(zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Krutáková J.a Bureš J.
Doručeno poslancům: 16. dubna 2025 v 14:41
ZÁKON
ze dne ...... 2025,
kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o
obalech), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění
zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004
Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008
Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011
Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona č. 64/2014
Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 149/2017 Sb., zákona č.
183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 545/2020 Sb., zákona
č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 244/2022 Sb. a zákona 87/2023 Sb., se mění
takto:
1. V § 21a odst. 3 se číslovka „5“ nahrazuje číslovkou „2“ a číslovka „50“ se nahrazuje
číslovkou „25“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.
Důvodová zpráva
Obecná část
A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení
nezbytnosti navrhované úpravy
Snížení zákonné rezervy autorizované obalové společnosti
V roce 2022 došlo v reakci na ceny energií k prudkému růstu nákladů ve zpracování a přepravě
odpadu, souběžně došlo k stejně prudkému poklesu cen druhotných surovin, a tedy i poklesu
příjmů systému třídění z jejich prodeje. Současný růst nákladů i pokles příjmů vytvořil deficit
v bilanci příjmů a nákladů, který se jako náklad přenesl na autorizovanou obalovou společnost
(dále jen „AOS“ nebo „autorizovaná společnost“). Ta svými platbami obcím i dotřiďováním
zařízením (třídičkám) stabilizovala obecní rozpočty i zajistila rentabilitu třídění odpadu tak, aby
nedošlo k poklesu recyklace.
V praxi se ukázalo, že kompenzovat zvýšené náklady AOS bylo možné pouze zvýšením úhrady
výrobců baleného zboží za uvedení baleného zboží na trh. Použití rezervy by totiž sice dočasně
udrželo tyto úhrady na původní výši, ale hned v následujícím roce by musely být úhrady
výrobců zvýšeny nejen o sumu odpovídající použité rezervě, ale dokonce ještě více tak, aby
rezerva dosáhla výše dané procentem z vyšších nákladů předchozího roku. To v reálné praxi
ukázalo, že pro vykrývání nepředvídaných nákladů je rezerva uložená zákonem nefunkční a pro
takové účely je nutné vytvořit běžnou provozní rezervu, která není závislá na nákladech, jak to
určuje zákon, ale na jiných ekonomických parametrech, jako jsou třeba ceny druhotných
surovin. Ta by mohla být operativně čerpána nebo tvořena podle ekonomické situace, aniž by
působila zpožděné, ale kumulované šoky v nákladech výrobců.
Pokud zákonná rezerva nemůže sloužit pro vykrývání mimořádných nákladů, pozbývá smyslu,
aby byla vyžadovaná ve výši požadované zákonem, která je rovna polovině ročních nákladů,
protože představuje pouze umrtvené finanční prostředky uhrazené výrobci baleného zboží. Pro
zajištění likvidity AOS v případě ukončování činnosti totiž postačuje jen čtvrtina jejích ročních
nákladů.
Rezerva byla zavedena zákonem v roce 2020 a na její vytvoření bylo poskytnuto přechodné
období do roku 2025. AOS tedy musí naplnit rezervy na úroveň 50 % ročních nákladů
nejpozději. V současnosti má utvořenou jen polovinu cílové rezervy, tj. rezervu v objemu
zhruba 25 % ročních nákladů, neboť se v této věci očekávala změna zákona. Pokud by zůstalo
v platnosti současné znění zákona, musela by AOS v průběhu nejbližších 18 měsíců vytvořit
další rezervy v objemu odpovídajícím 25 % ročních nákladů, což by pro výrobce zboží, mimo
jiné i potravin, znamenalo hradit po dobu nejbližších dvou let nejen náklady třídění a recyklace,
ale i zbytečnou zhruba 12-14% přirážku určenou pouze k tvorbě umrtvené a pro provoz třídění
zcela nadbytečné rezervy. Navrhovaná změna by toto vyřešila. Návrh nemá žádný dopad na
státní rozpočet.
B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
C. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s dvoustrannými i mnohostrannými mezinárodními smlouvami,
jimiž je Česká republika vázána.
D. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrh nemá žádný dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
E. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení
Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu
§ 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. S ohledem na
regulovanou problematiku, kterou je tvorba finanční rezervy autorizované obalové společnosti
v roce 2025 a následujících letech, je zapotřebí návrh zákona přijmout neprodleně. V opačném
případě je ohrožena likvidita autorizované obalové společnosti a vzniklé náklady na třídění a
recyklaci by byly přeneseny na výrobce zboží, mimo jiné i potravin, což by se projevilo v jejich
zvýšené ceně pro spotřebitele.
Zvláštní část
K čl. I
Rezerva dle § 21a má sloužit jako záruka toho, že AOS bude schopná zajišťovat kontinuálně a
řádně sdružené plnění. V opačném případě může být ohroženo nejen plnění zákonných
povinností klientů AOS, ale i zajišťování plnění povinností zpětného odběru a využití
realizované jinými osobami podle § 13 odst. 1, což může v konečném důsledku zasáhnout celý
odpadový trh.
Tato rezerva měla dle záměru zákona mít dva účely. Prvním bylo zajistit, aby AOS uhradila
všechny své závazky vůči obcím a odpadovým firmám v případě ukončení činnosti. Druhým
zajistit schopnost AOS vyrovnat se s náhlým výpadkem příjmů nebo nárůstem nákladů v
důsledku výkyvů trhů. V praxi se však ukázalo, že pro druhý účel je rezerva nevhodná proto,
že je její výše vázána na náklady předchozího období. Pokud tedy dojde k náhlému růstu
nákladů, jako tomu bylo v důsledku nedávného prudkého vzestupu cen energií a následnému
propadu cen druhotných surovin, nelze rezervu prakticky využít. Je tomu tak proto, že pokud
AOS tuto rezervu použije na kompenzaci mimořádných nákladů v jednom roce, v roce dalším
musí neprodleně rezervu doplnit nejen o využité prostředky, ale ještě ji navíc zvýšit, na úroveň
50% nákladů předchozího období. Tím se kumuluje dopad zvýšených nákladů s povinností
doplnit rezervu. Finanční dopad na výrobce baleného zboží, a tedy i spotřebitele se tím sice
časově posouvá, ale o to větším následným šokem působí. Rezerva tak nemá žádný význam pro
vykrytí výkyvů v provozních nákladech a plní proto pouze svůj první účel, kterým je úhrada
nákladů v případě ukončení činnosti AOS. Vzhledem k tomu, že evidenční období, a tedy i
fakturační období, AOS probíhá ve čtvrtletních cyklech, postačuje pro tento účel rezerva ve
výši nákladů jednoho čtvrtletí, tedy 25% ročních nákladů.
V odst. 3 je proto navrhována změna výše rezervy, a to z 50 % na 25 % celkových nákladů
AOS podle poslední schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky.
Tato rezerva by měla postačovat na úhradu všech závazků při ukončení činnosti dle §26 tohoto
zákona, kdy lze předpokládat, že v posledním čtvrtletí své činnosti AOS již nebude mít příjmy
od svých klientů, ale bude stále povinna uhradit náklady spojené se zpětným odběrem a
využitím obalů uvedených na trh nebo do oběhu ve čtvrtletí předchozím.
Spolu se změnou povinné výše rezervy je také upravena lhůta na její vytvoření. Navrhuje se
stanovit, že výše rezervy musí být nově poprvé dosaženo po uplynutí 2 let od vydání prvního
rozhodnutí o autorizaci, a to k poslednímu dni účetního období. Zkrácení této lhůty z 5 let na 2
roky poměrově vyplývá ze snížení minimální výše rezervy z 50 % na 25 % nákladů AOS.
K čl. II
V souladu s ustanoveními zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je
navrženo nabytí účinnosti zákona dnem 1. července 2025.
V Praze dne 15. dubna 2025
Ing. Jana Krutáková, podepsáno elektronicky
Ing. Jan Bureš, DBA, podepsáno elektronicky
Platné znění zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o
obalech), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 21a
Rezerva
(1) Autorizovaná společnost je povinna vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů
na sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, zohledňující
finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb
ze strany autorizované společnosti (dále jen "rezerva").
(2) Autorizovaná společnost vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní
vázaný účet vedený v České republice u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v
jiném členském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí.
(3) Autorizovaná společnost rezervu vytváří, udržuje a v případě jejího čerpání doplňuje tak,
aby po uplynutí 5 2 let ode dne vydání prvního rozhodnutí o autorizaci dosahovala její výše k
poslednímu dni každého účetního období nejméně 50 25 % celkových nákladů autorizované
společnosti podle poslední schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Do nákladů
autorizované společnosti se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů
a náklady na tvorbu rezervy.
(4) Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že
a) v předcházejícím účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a
b) autorizovaná společnost zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím účetním
období.
(5) Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem sdruženého
plnění povinností osob, které obaly uvádí na trh nebo do oběhu, s nimiž autorizovaná
společnost uzavřela smlouvu o sdruženém plnění. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí
majetkové podstaty autorizované společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby
jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.
(6) Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků rezervy uvádí autorizovaná společnost ve své
výroční zprávě.